Při této příležitosti dovolím si upozorniti na otázku, která měla býti již dávno rozřešena, která však je stále a stále odkládána. Je to jistě v zájmu úplné konsolidace vnitřních hospodářských poměrů a v zájmu zdravého vývoje ve státě, aby byla co nejdříve odstraněna všechna nezdravá a mimořádná opatření poválečná. Je to především vázanost majetku domovního, jež musí býti co nejdříve likvidována nejen v zájmu veřejných financí, nýbrž i v zájmu sociální spravedlnosti vůči všem. Nelze požadovati privilegium pro malou menšinu, zatím co velká většina národa spatřuje v tomto výjimečném opatření nespravedlnost vůči sobě. V tom směru trváme na usneseních, která byla až dosud učiněna, a upozorňujeme vládu, že celý tento problém musí býti řešen důkladně a ne jako dosud pouhým bezvýznamným odkládáním a prodlužováním. (Výborně!)

Rovněž tak je třeba, aby stát co možná nejméně zasahoval v nynější hospodářské krisi do stavebního podnikání a aby neustále nebyly ze státní pokladny vydávány ohromné miliony bezúčelně na stavební ruch. V zájmu zdravého vývoje státu je třeba, aby bylo povzbuzeno soukromé podnikání stavební, čehož bude docíleno tím, když nastane na stavebním trhu naprostá právní jistota a volná konkurence, která ukáže, nakolik jest skutečně oprávněno volání po dostatku bytového prostoru. Německo jsouc v nejhorší hospodářské tísni bylo nuceno zastaviti veškeré podpory jen z toho důvodu, že státní pokladna další zatěžování z tohoto titulu nesnesla, a my, chceme-li vážně řešiti těžké hospodářské poměry vnitřní, musíme se odhodlati k opatřením, mnohdy třeba nepopulárním, státu však prospěšným, která budou směřovati vždycky jen k úspoře. (Výborně!)

V Německu provedli od převratu všechny možné sociální zákony a velmi mnohé snad zbytečné investice. Ale protože je prováděli na úvěr, nestarajíce se, aby dluh mohli také platiti, dostali se do dnešní zoufalé situace. Události v Německu a Rakousku musí býti výstrahou i pro nás.

Učiňme vše, co bude v naší moci, aby lidem byla opatřena práce, ale všude tam, kde se poskytuje jen podpora, budeme trvati na přísné kontrole, kterou bude s námi prováděti celá veřejnost. Sociální politika musí se přizpůsobiti našim domácím poměrům, neboť každé její přepnutí znamená nové ohrožení našich státních financí. (Výborně!)

Při řešení těchto otázek, souvisících s nezaměstnaností dělnictva, nutno pamatovati na lepší úpravu této otázky se zřetelem k zájmům státu. Není přece možné, aby exportní průmysl těžil v době konjunktury často neúměrné zisky, které zaměstnaní dělníci v průmyslových podnicích vydělávají, ale tyto zisky schovával, v době krise však aby nezaměstnané dělníky svěřil státu, aby jim tento platil podporu v nezaměstnanosti. Nechť se nezapomíná, že podpory nezaměstnaným vyplácené jsou vlastně stamilionové subvence, které stát dává průmyslu a na které mnoho platí také náš zemědělec, ač v zemědělství není nezaměstnanosti, naopak nedostatek dělnických sil.

Béře-li průmysl v dobách dobrých zisky a užitek z dělníka, měl by nésti také aspoň velkou část risika v době krisí a měl by podporovati nezaměstnaného dělníka z ušetřených prostředků. Je nutno v dobách konjunktur vybudovati z příspěvků průmyslníků i dělníků fondy pro případ krisí a pro lepší řešení nezaměstnanosti.

Vážení, slavná sněmovno! Otázek, které zatěžují a přiostřují naši hospodářskou krisi v jejím velkém celku, je jistě velmi mnoho. K těmto otázkám však se připíná také jedna z nejdůležitějších, a to je otázka úpravy našich samosprávných financí. Pokud se této naší samosprávy týká, trváme na zásadách zdravé, rozšafné a poctivé správy obcí, okresů a zemí, a to správě skutečně demokratické. Neboť podle našeho náhledu a veliké veřejnosti svobodná obec zůstává i nadále širokou základnou každého svobodného státu. Její hospodářství musí zajisté odpovídati skutečným potřebám všeho obyvatelstva, jeho poplatní a výdělkové síle, stejně jako potřebám celého státu.

Tyto cíle sleduje nová organisace veřejné správy, která od r. 1928 je uváděna v život. Trváme na náležitém uplatnění samosprávy jak ve správě okresů, tak také ve správě zemí a obcí. V tom směru je nutno doplniti a nově uspořádati organisační zákon, zjistiti dosavadní závady a účelnou novelisací zákona zabezpečiti rozvoj naší samosprávy. Při této úpravě nutno provésti také územní organisaci veřejné správy tak, aby nové politické okresy byly zřízeny všude tam, kde skutečná potřeba obyvatelstva a zájem státu toho vyžaduje.

Za zvláště naléhavou potřebu samosprávy považujeme ovšem náležitou úpravu jejího finančního hospodářství. Finanční problém samosprávy vyžaduje ovšem svého definitivního řešení; než však bude možno tak učiniti, musíme se nutně zabývati otázkou oddlužení samosprávy, čili zaplacení těch dluhů v dobách konjunktury nadělaných. A to není problém malý, uvážíme-li, že pouze obecní dluhy dostoupily koncem r. 1929 výše 7 miliard. Největší část těchto dluhů jde ovšem na účet obcí nad 10 tisíc obyvatel, a to částkou 4.738,333.000 Kč, kdežto obce do 2 tisíc obyvatel vykazují na svém zadlužení částku 897,472.000 Kč. Tento stav sám o sobě vyžaduje odděleného řešení celého problému, poněvadž nelze žádati, aby případná nová břemena, nutná pro účely sanační, byla stejnoměrně rozdělena na obyvatelstvo měst a venkovských obcí.

Podle našeho názoru nelze sanaci obecních financí provésti jedině uvolněním přirážkového hospodářství, poněvadž by tíže nových a zvýšených přirážek samosprávných nebezpečně ohrozila beztak značně tíživou situaci poplatnictva a výrobních vrstev našeho obyvatelstva vůbec.

Nastává nám proto úkol hledati cesty, vedoucí k nové distribuci úkolů samosprávným svazkům přikázaných - jak bylo také v určitých zákonech slíbeno - stejně jako povinnost zabezpečiti těmto svazkům řádné, trvalé a pružné zdroje příjmů. Zdůrazňujeme však, že nelze takovouto úpravu hledati jedině v uvolnění přirážkového systému, poněvadž bychom znovu dospěli nejen ke krisi finanční samosprávy, nýbrž i k nebezpečné krisi zdatnosti poplatnosti našich vrstev, která by přirozeně nezůstala bez tíživých následků pro celé naše veřejné hospodářství. Budeme proto otázkám samosprávným věnovati nejširší pozornost a jsme připraveni a ochotni celý problém řešiti s největším urychlením.

V této těžké době je třeba, aby všichni ti, kteří mají zájem na řádné prosperitě a klidu v tomto státě, spojili se k činorodé práci. Pro demagogii a planá slova nesmí zde býti vůbec místa. Planými slovy a sebe lesklejšími frázemi neprodáme ani o 1 kg našeho zboží více za hranice, nezajistíme ani jedinému našemu dělníkovi práci, ani nezhodnotíme lépe výsledek žní našeho zemědělství. Jenom poctivá seriosnost naší společné práce může se v této těžké době uplatniti a k tomu musí přistupovati snaha pro pořádek a šetrnost ve všem a všude.

My jsme toto heslo razili jako svůj program pro minulé obecní volby. My chceme toto heslo uplatňovati - tak jako jsme to vždy činili - i v politice, v hospodářství státu a všech jeho institucí.

Svět neprožívá jenom hospodářskou krisi, svět prožívá také těžkou krisi důvěry. V okolních státech je namnoze otřesena důvěra ve vlastní státní hospodářství. Je otřesena důvěra a víra v demokracii. Je naším úkolem jako poctivých demokratů, abychom dovedli prokázati, že demokracie je forma, která má právo na vládu, která dovede vládnouti a vésti i v těch nejtěžších dobách.

Demokracie má sice sklon k demagogii a tu pravím: Má-li prokázati demokracie svoji schopnost, musí demagogie vymizeti z této síně, tak jako z celého našeho veřejného života. Musíme se všichni naučiti mluviti lidu pravdu, co je možné a co je nemožné, a uvědomiti si, že ten, kdo chce vésti veřejné mínění, musí míti také někdy odvahu se i proti tomuto veřejnému mínění postaviti. Důvěrou a velikou vírou vybojovali jsme si svoji samostatnost, jenom důvěrou můžeme si dnes svoji hospodářskou samostatnost také udržeti. Nesmíme podléhati náladám okolních států, nesmíme podléhati ani náladám ulice. Béřeme proto na vědomí prohlášení vlády s důvěrou v odpovědné činitele. Musíme míti pevnou důvěru v demokracii, od které žádáme spravedlivé řešení všech těchto otázek. Musíme si všichni v dnešní tak vážné době býti vědomi odpovědnosti. Musíme míti pevnou důvěru v sebe, že dovedeme i příslušné činitele také volati v této věci k odpovědnosti. To je jeden z prvních předpokladů naší práce a činnosti. To jsou činitelé, pomocí jichž můžeme překonati všechny hospodářské potíže.

Z těchto hospodářských potíží se však nedostaneme, budeme-li rozřešení těch velikých problémů našeho zemědělství a s ním spojených odvětví průmyslových odkládati, jak se říká, ad calendas graecas. Situaci tím si jenom horšíme. Dáváme najevo, že vzdor koalici nemáme možnosti a důvěru v sebe samy dělati dobré kompromisy. Nedělejme žádné cunctatory v této vážné době. Dělejme generální pořádek všude a nikoli podle vlastní anebo někoho potřeby.

Vážení! Nechtěl jsem se dotýkati názorů zde přednesených, ale přece výroky pana kol. Tučného mne nutí k tomu, abych aspoň několik slov věnoval tomu, co on řekl k prohlášení našeho pana ministra zahraničí dr Beneše. Prohlášení toto způsobilo v naší veřejnosti dosti zlé krve. Doufám proto, že opraví toto své prohlášení, které snad nebylo celou naší veřejností dosti chápáno. S mého stanoviska pravím, že je dosti nedorozumění a napětí a že není potřebí a také není záhodno, aby aktivní ministři vyvolávali další zmatek a další znepokojení. Vývoj na levo je sice myšlen vývoj socialistický a já myslím, že by k tomuto prorokování se neměli propůjčovati nikdy tak vážní činitelé v naší politice, poněvadž nejsou s to, aby sami ani s těmi masami, které myslí, že ovládají, dali tomuto vývoji takový nápor, že by to šlo podle jejich proroctví. Již několikráte byla ta proroctví zklamána. Jedno je však jisto a nikdo to nebude popírati, že se svět nemusí vyvinouti, jak někteří si přejí, socialisticky, nýbrž že sociální vývoj zde byl a zůstane a bude pokračovati podle okolností dále.

Vážená slavná sněmovno! Velikým činitelem v politice jest odpovědnost rozhodných činitelů. My jsme se této odpovědnosti nikdy nelekali a nechceme se jí také zbaviti, ať je vývoj jakýkoliv. Budeme zde pevně státi jako zástupcové těch, kteří ani v bědných dobách z vlasti neutíkali, zůstali a zachovali nám náš národ.

Ještě mně dovolte, vážení, abych k vývodům pánů předřečníků, patřících k socialistickým stranám, kol. Tučnému a kol. Pohlovi se strany německých soc. demokratů přičinil jen tuto malou poznámku:

Pan německý soc. demokrat Pohl skončil svůj projev, jak jest otištěn v časopise. Pravil podle záznamu v jeho časopise: "Jsme si vědomi, že naše požadavky v takové vládní většině, ve které mají většinu strany občanské, mohou býti prosazovány jen v tvrdém zápase. My jsme k tomu zápasu odhodláni. My budeme podporovati opatření vlády, která jsou v souladu s našimi požadavky."

Je-li ovšem toto mínění koaličních stran, tak by to s tou loyalitou v koalici moc dobře nevypadalo. Myslím, že nejsou takováto vyjádření koaličních stran plně na místě, třeba byla učiněna od příslušníka německé soc. demokracie. Vývoj půjde jistě směrem, jaký mu lidstvo určí. Jaký bude, závisí ovšem především na těch činitelích, kteří ten vývoj budou moci říditi ne sami, nýbrž spoluurčovati se všemi třídami, ať občanskými, ať socialistickými dohromady. (Výborně! - Potlesk.)