Udržal mínil, že Československo při své ústřední poloze nebylo uchráněno rozličných poruch. Správné jest, že tato poloha ztěžuje naše ozdravění, ale rovněž jest správné, že máme specificky československé příčiny této krise.

Pomyslete jen na militarismus. 20% všech našich výdajů jde na militarismus. Kdybychom po celá léta byli vydávali na vojsko jen polovinu toho, neměli bychom již vůbec zahraničních dluhů.

Nezapomínejme, že národnostní ofensivou státního národa jest trvale ohroženo statisíce existencí; jistě nejdůležitější československá příčina. Náš průmysl ztratil staré odbytiště Rakousko-Uherska - a dlužno připojiti: především vinou československých politiků. Kdybychom podstatně snížili vojenské výdaje, kdyby po vyřešení národnostních otázek všichni ve státě žijící lidé při všech otázkách veřejného života byli oduševněni pyšným pocitem: "Tua res agitur", kdyby konečně za převratu prozíravými obchodními smlouvami bylo se dosáhlo toho, aby nám naši staří zákazníci zůstali věrni, pak by se nemusil Udržal stále klaněti Francii a před ní se ohýbati a také my byli bychom přes naši ústřední polohu jedním z mála šťastných ostrovů.

Pan předseda vlády mluvil pak o finanční krisi. O jejích příčinách neřekl ani slova a ani já nechci o nich mluviti. Udržal tvrdil, že naše finanční postavení je solidní. S tím souhlasíme, nikoliv však s chválou, kterou zahrnul dnešní většinu. Kdyby nebyl tak zvaný občanský blok provozoval nepopulární ozdravovací politiku, která státní finance a hospodářství poplatníků postavila na zdravý základ, kdyby nebyl dr Engliš dnem 31. prosince 1929 nezanechal nové vládě krásné dědictví 2 miliard Kč, pak by byla v této zemi nouze ještě mnohem větší. Vede-li se nám zde lépe než jinde, pak to není úspěch dnešní vlády, nýbrž především úspěch našeho hodného obyvatelstva.

Udržal uvádí čtvero tvrzení: Československá koruna byla včas odpoutána od klesající rakouské koruny. Máme málo zahraničních dluhů. Domnívám se, že máme 8 miliard zahraničních dluhů a 29 miliard vnitřních dluhů. Zde můžeme souhlasiti s Udržalem, snad i s jeho míněním, že československá koruna byla stabilisována na správné výši. Konečně označuje Udržal diskont naší Národní banky za přiměřený. Právě toto tvrzení nezůstalo ve veřejnosti bez odporu. Velmi obšírně mluvil Udržal o zásadní tendenci příští vládní činnosti, o šetření. V této souvislosti dlužno opraviti jeden projev předsedy vlády. On pravil, že životní úroveň obyvatelstva stoupla. (Výkřiky posl. Krumpeho a dr Luschky.) Poukazuji na Slovensko, kde se desetitisíce lidí musilo z nouze vystěhovati, poukazuji na ohromnou bídu v pohraničních územích, zvláště v německých pohraničních územích. Těmto lidem se vede mnohem hůře než před válkou.

Rozpočet byl snížen o 520 milionů Kč na 9 miliard 318 milionů Kč. V r. 1929, tedy v roce největší konjunktury, měli jsme státní rozpočet, který byl preliminován na 9 miliard 534 milionů Kč, byl tedy jen o 216 milionů čili o 2 1/2% vyšší. (Posl. Krumpe [německy]: A při vyšších cenách!) Naši poplatníci musejí tedy v době nejvyšší nouze platiti tolik daní jako v dobách nejvyšší konjunktury. Říká-li se nám, že byl státní rozpočet snížen, pak pravíme: toto snížení jest jen nominelní. Uvážíme-li, že zemědělec, dělník, živnostník letos má mnohem menší příjmy než dříve a platí právě tolik daní, snad musí dokonce platiti více daní než v r. 1929, pak si musíme říci, že tento rozpočet ze všech rozpočtů, které zde ve sněmovně byly kdy rozdány, jest sice nominelně nejnižší, ale že se dá nejtíže snésti z nich všech.

Účetní uzávěrka za rok 1932 bude docela jinak vypadati než rozpočet, který se jeví aktivním ohromnou částkou 5 milionů Kč. Rozpočet na rok 1930 byl vysoce aktivní a účetní uzávěrka, kterou jsme dostali před několika dny, končí se pasivem 622 milionů Kč. Totéž musíme očekávati v r. 1931, při čemž třeba poznamenati, že rozpočet na rok 1931 byl docela zpřeházen novými daněmi a půjčkou 1300 milionů Kč. Z poklesu o 520 milionů Kč nesmíme se naprosto tak radovati. Uvažte: Hooverovou akcí ušetřili jsme letos 232 milionů Kč. Šetřiti se musí; rovnováhy nutno za všech okolností znovu dosáhnouti, a říká-li se nám, že máme již po tolik a tolik let aktivní rozpočet, domníváme se, že to bohužel není správné. Rozpočet na rok 1930 byl pasivní a rozpočet na rok 1931 rovněž nebude aktivní a domnívám se, že v celé sněmovně není optimista, který by mohl věřiti, že rozpočet na rok 1932 bude aktivní.

Jak lze dosáhnouti rovnováhy ve státním hospodářství? Předseda vlády pravil, že musíme šetřiti na osobních výdajích. Ministr financí doplnil jeho vývody neobyčejně cenným konstatováním. Když kdysi r. 1924 byla usnesena restrikce, řekli němečtí členové sněmoven, že bude míti docela jiný účinek, než si pánové představují, že skutečně na restrikci nepocítíme, že by se ulehčilo financím, a předevčírem musil to doznati ministr financí Trapl. Předevčírem bylo rozdáno celé množství dobrých známek. Bylo by bývalo zapotřebí přiměřeně "pochváliti" i známého restrikčního ministra dr Frankeho. Praví se nám ústy předsedy vlády, že nebudeme přijímati nové úředníky. Nejsme nováčkové a víme, že podobná ustanovení byla zde již častěji a že se jistým lidem, kteří mají dobré styky, i potom podaří se usaditi. Pak: Reorganisace státní správy. Souhlasíme úplně s předsedou vlády, jenom pravíme, že již po léta slyšíme stále tento program a že dosud nebyl proveden. Nepochybně by se dalo při reorganisaci státní správy ušetřiti nejen několik milionů, nýbrž jistě sta milionů. Ovšem musilo by se s reformou začíti nikoliv zezdola, nýbrž od ministerstev.

Předseda vlády mluví pak o odpolitisování úředníků, poselství, které sice slyšíme, ale jemuž věřiti nemůžeme. Konečně se vyslovuje proti snížení platů.

Dále míní pan předseda vlády, že pravděpodobně budou musiti přijíti nové daně. Než uvažte jednou, pánové: Obyvatelstvo má menší příjmy a musilo v posledních letech platiti více daní. Byly zavedeny nové daně a - což jest podstatné - všechny okresní přirážky a všechny zemské přirážky byly zvýšeny, železniční sazby, soudní poplatky byly zvýšeny, 1300 milionů Kč jsme si vypůjčili a 2 miliardy z r. 1929 jsou již také promrhány. Pokoušeli se nám to vždy učiniti stravitelným tím, že přece i v Německu a Rakousku se daně zvyšují. Ale my pravíme: Bohaté Československo nelze v této věci vůbec srovnávati s Německem, které musí platiti ohromné válečné dluhy.

Zajímavé jest, že jsem již dříve četl ve vídeňském časopise, že ČTK oznamuje, že u nás zápalky budou dražší. Pročteme-li rozpočet, najdeme, že daň ze zápalek má v r. 1932 vynésti o 44 milionů Kč více. Dále se domnívá pan ministr financí, že od tabákové režie dostane o 157 milionů Kč více, ačkoliv se, jak známo, kouří méně než dříve. To lze vysvětliti jen tak, že s největší pravděpodobností musíme počítati s tím, že tabák bude zdražen a daň ze zápalek zvýšena. Není však vyloučeno, že bude zvýšeno i clo na čaj a na kávu a kol. dr Winter již včera ohlásil, že i důchodová daň bude zvýšena. Vzpomenete-li si ještě, že se daňové exekuce provádějí bezohledně, že se při tom dějí věci, kterých žádný člověk nemůže schvalovati, pak máme situaci, jaká jest ve skutečnosti, nikoliv, jak nám ji líčili před 2 dny. (Souhlas.)

Pánové, my jen nekritisujeme. Když se nás někdo táže: "Co navrhujete, abychom zase dospěli ke spořádaným finančním poměrům?", pak chci zde uvésti jen několik věcí, které navrhujeme.

Pravíme:

1. Musíme šetřiti při méně produktivních výdajích, především důkladně při vojenských výdajích.

2. Úsporná práce ve státních úřadech, především u státních drah. Státních podniků, které jsou trvale pasivní, musíme se zbaviti. Poručníkování nad soukromou iniciativou, zbytečné zestátňování přináší státu a jeho občanům obyčejně velké ztráty.

3. Povznesení kupní síly zemědělství. Poukazuji zde na náš agrární návrh z února 1930. S uspokojením můžeme konstatovati, že pan předseda vlády vyslovil vůči novinářům myšlenky, které jsme již tehdy projevili, ale jichž se tehdy ovšem nedbalo. Žádáme také zvýšení péče o venkovský proletariát, aby se čelilo útěku z venkova, který stále zostřuje krisi průmyslových dělníků. Zajímavé jest, že předseda vlády ve svém výkladu, jejž pronesl zde ve sněmovně, nepromluvil ani slova o nouzi zemědělství.

4. Dále žádáme především péči o nezaměstnané a tu zase souhlasíme s předsedou vlády, když praví: Musíme usilovati, aby žádný nezaměstnaný nezůstal bez chleba. On ohlašuje zvýšenou produktivní péči o nezaměstnané. Zde musíme otevřeně konstatovati toto: Nezaměstnanost jest v německém území mnohem větší než v českém. A přece v posledních letech plynulo více peněz do českého území než do německého. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.) Musili jsme několikráte konstatovati, že se při nouzových pracích v německých krajinách pomíjejí domácí pracovníci a že se užívá dělníků z cizích okresů. Proti takovému provádění zákona musíme rozhodně protestovati. Domníváme se, že bez velkého finančního zatížení lze provésti, aby již 60letý průmyslový dělník měl nárok na starobní důchod. Jest nutno, aby co nejdříve byl mezinárodními dohodami zaveden 40hodinný pracovní týden v určitých továrních podnicích. Práce přes čas musí býti omezena. Dále se domníváme, že by se dalo dobře provésti, aby se podpora v nezaměstnanosti aspoň částečně poskytovala in natura, a při tom doprava a rozdělování nezatěžovalo ani státu ani nezaměstnaných.

5. Potřebujeme dobrých obchodních smluv, které konečně musejí vésti k střední Evropě hospodářsky sjednocené. Vybudování Malé Dohody v hospodářskou dohodu bylo by zkázou domácího zemědělství.

Všeobecně řečeno, musíme usilovati omeziti dovoz zbytečných věcí, dovoz výrobků, které se u nás vyrábějí.

Letos byly uzavřeny obchodní smlouvy s Jugoslavií a Rumunskem. Tyto smlouvy naše zemědělství poškodily a našim továrnám neprospěly. Byly to vysloveně politické obchodní smlouvy. Pak byla nedávno uzavřena obchodní smlouva s Rakouskem, při které ztrácíme. Nyní se již po měsíce vyjednává s Maďarskem a nikdo neví z vlastní zkušenosti, jak daleko toto jednání o obchodní smlouvu pokročilo, a přece právě tato obchodní smlouva jest pro nás neobyčejně důležitá, poněvadž jest klíčem k celé naší obchodní politice.

Hodnota zahraničního obchodu činila v r. 1929 40 miliard Kč. V r. 1930 poklesla na 33 miliard a letos bude činiti nanejvýš 20 miliard. Poklesla tedy ve 2 letech ze 40 na 20 miliard. To jsou vážné číslice.

6. Žádáme levných úvěrů. Předpisy o krytí bankovek buďtež změněny mezinárodními dohodami. Obrat bez hotových peněz dlužno podporovati. Pokusně mohl by některý ústav vydávati tak zvané bezúročné peníze, které nejsou kryty zlatem. Z těchto peněz by se stavěly domy a tyto domy byly by úhradou za vydané bankovky.

7. Naléhavě nutný jest zákon o kontrole bank a zákon, který by zatočil s těmi, kdož prostřednictvím kartelů a dohod překážejí zlevňovacímu procesu.

8. Rozhodně jsme proti novým daním a stejně rozhodně proti snížení platů a mezd, jednak proto, že se tím zeslabuje spotřební síla, ale i proto, že tím vzrůstají zásoby zemědělství a průmyslu. Čím větší jsou zásoby, tím více musejí klesnouti ceny.

9. Konečně se domníváme, že se hospodářství musí energicky uvésti do pohybu dlouhodobým, dobrým zákonem o podpoře stavebního ruchu a velkorysými investicemi.

Pánové! O všech těchto požadavcích pan předseda vlády skoro úplně pomlčel. Nepromluvil ani o třech velice ožehavých otázkách. Před několika týdny měli jsme volby do obcí a víte, že zvláště některé strany stále znovu žádaly: Nejdůležitější, čeho potřebujeme, jest sanace obecních financí. Jest po volbách a volební hesla se odkládají stranou. Pan předseda vlády nemluví o tom ani slovem. Stejně ožehavá byla pro nás odzbrojovací konference. Před několika týdny slyšeli jsme předehru, ale musíme říci: Český první houslista a jeho spoluhráči se při této předehře vůbec nevyznamenali. A konečně žasneme i nad tím, že se pan předseda vlády ani slovem nezmínil o tak velikých národnostních otázkách.

Co jsme činili v posledních dvou letech, budeme činiti i příště. Budeme zkoumati každý návrh zákona: slouží-li veřejnému blahu, budeme pro něj hlasovati. Zvláště prohlašujeme: Chrániti českou korunu není věcí jedné strany nebo vládní koalice, to jest povinností všech a ani my jako oposiční strana nevyhneme se nikdy této povinnosti.

Ale hlasovati pro vlád ní prohlášení, které zakrytě ohlašuje nové, zbytečné zatížení široké veřejnosti, pro vládní prohlášení, které se ani slovem nezmiňuje o velké nouzi zemědělství, pro vládní prohlášení, které se vyhýbá nejdůležitějším otázkám - i národnostním - a postrádá všeho vedení a vytčeného cíle, rozmyslné práce, pro toto vládní prohlášení hlasovati nebudeme. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen p. posl. dr Staněk. Dávám mu slovo.

Posl. dr Staněk: Slavná sněmovno! Poslanecká sněmovna přikročuje k projednávání státního rozpočtu na r. 1932 v době velmi vážné, v době plné hospodářských zmatků. Celý svět dnes úpí pod tíhou těžké hospodářské krise a ani my - jak je pochopitelno - nemůžeme tvořiti výjimku. Je přirozeno, že i našeho státu dotýká se v mnohých směrech tato hospodářská krise, kterou prožívají již dnes všechna výrobní odvětví.

Na zemědělství již před 3 lety dolehla tíživost hospodářské situace. Krise začala vlastně jenom v zemědělství. Začala u zemědělců střední Evropy, rozšířila se postupně na celou evropskou pevninu a zasáhla později takřka, bohužel, do všech dílů světa.

Byla to naše strana, která již r. 1929 upozorňovala na vážné příznaky krise zemědělské a žádala jejich řešení v zájmu zdravého rozvoje celého našeho hospodářského života. Byli jsme to my, kteří hájili zdravou zásadu, že zemědělec nesmí býti posuzován pouze jako producent, nýbrž že musí býti uvažováno o zemědělci jako o významném konsumentu. Náhlým a citelným poklesem cenovým bylo zemědělství ochuzeno o několik miliard. Tím byla značně podlomena kupní schopnosti celého zemědělství a vrstev od zemědělství odvislých. Tyto částky byly rázem ztraceny pro obchod a průmysl. Ztráta tato byla pak tím citelnější, že ostatní výrobní náklady, daně a jiné dávky zůstaly téměř na nezměněné výši. Zemědělci nezbylo, než své nákupy omeziti co nejvíce. Známé rčení "nemá-li sedlák, nemá nikdo" pocítil záhy obchod, živnosti a nejcitelněji průmysl.

Jestliže naše zemědělství trpělo již od tří let těžkou krisí cenovou, dolehla letošního roku na zemědělství ještě další tíseň v důsledku značné neúrody a živelných pohrom. Podle úředních číslic, vydaných statistickým úřadem, nastal pokles ve výrobě pšenice téměř o 3 mil. centů, u žita o 5 mil. q, u ječmene o více než 2 mil q, u ovsa více než o 1 mil. q. Bohužel, výsledek letošní sklizně jest ještě horší, než ukazují tyto číslice, poněvadž trvalé deštivé a nepříznivé počasí v měsíci srpnu a září poškodilo úrodu nejméně o dalších 10 a místy až 20 %.

Letošním rokem nutno proto počítati s tímto značným schodkem, který, vyjádřen v penězích, znamená ztrátu půl druhé miliardy pro naše zemědělství, o kteroužto částku bude letošní zimy a po celý rok ochuzeno nejen naše zemědělství, nýbrž také náš obchod, živnosti a průmysl. Disparita mezi výrobky zemědělskými a průmyslovými trvá však, bohužel, dále.

Pokládám za svoji povinnost s tohoto místa upozorniti slavnou sněmovnu, že v měsíci červnu letošního roku činil úhrnný index za výrobky rostlinné i živočišné v oblasti řepařské 593, výrobní prostředky 844, v oblasti neřepařské úhrnem 624, vydání 866, tedy disparita 221 resp. 251 bodů. Z těchto čísel jest jasně patrno, jak těžkou krisi prodělává zemědělská výroba. Uznáváme jistě tíživou situaci i jiných výrobních odvětví, víme velmi dobře, že dnes nemá ani dělník v průmyslu, ani náš obchodník, ani živnostník, veřejný a státní zaměstnanec, ani průmyslník na růžích ustláno, ale jedno žádáme, a na tom musíme trvati, aby tíha dnešních hospodářských poměrů byla spravedlivě rozdělena na všechny vrstvy a stavy podle jejich hospodářské síly a nosnosti. (Výborně!) Každý se musí přizpůsobiti změně hospodářské situace, každý musí počítati s faktem, že prožíváme těžkou dobu a že tato těžká doba vyžaduje mimořádných opatření se strany státu i mimořádných obětí se strany každého stavu a každého jednotlivce. (Výborně!)

Nelze klidně přihlížeti k zadlužování našeho zemědělství, té trvalé a pevné základny celého státu. Ale, co pravím, zadlužení - to je málo, dnes si zemědělec nemůže ani vypůjčit.

Přítomná hospodářská situace dává naprostou satisfakci naší republikánské straně zemědělského a malorolnického lidu v obchodní politice, neboť stanovisko, které republikánská strana zastávala v obchodní politice, ukazuje se jako naprosto správné. Dnes vidíme, jakým jest štěstím pro náš stát, že máme zdravě vyvinuté zemědělství a že více než polovina obyvatelstva republiky Československé živí se přímo nebo jest odvislá na výrobě zemědělské. Kam bychom došli s demonstrativní podporou exportu a budováním politiky našeho státu jenom na podkladu exportní politiky, vidí dnes snad každý. Nesmí se zapomínati, že v přítomné době každý stát musí spoléhati především na sebe a že domácí konsument všude a zejména nyní u nás stává se nejvýznamnějším činitelem. Dnes více než kdy jindy nutno podškrtnouti, že československý zemědělec není toliko producentem zemědělských výrobků, nýbrž také konsumentem, a to velkým konsumentem výrobků průmyslových. Téměř všechny státy evropské uzavírají se před dovozem cizích průmyslových výrobků. Buď znemožňují dovoz a pokud jej připouštějí, nejsou schopny platiti dovezené zboží v hodnotných valutách. Mění se úplně ve svých základech obchodně-celní politika jednotlivých států. Jasně se ukazuje, jak bylo zdravé a rozumné, jestliže jsme bezmyšlenkovitě nechtěli připouštěti uzavírání obchodních smluv bez zajištění našich zemědělských zájmů. Nás poměr k průmyslu byl vždy kladný a zůstane jím také nadále. Víme, že vyspělý náš průmysl nebylo by rozumné ani zničit, ani poškozovat. Hájili jsme však vždy zásadu, že nelze v podpoře průmyslu zapomínati na zemědělství. Staré přísloví, že zemědělství zůstává základem a pilířem státu, přichází v dnešní době velkých hospodářských otřesů úplně k platnosti. Silný čsl. zemědělec znamená také silného a nejspolehlivějšího konsumenta průmyslových výrobků a samozřejmě také zajištění klidu a pořádku ve státě. (Výborně!)

Díváme-li se na události, které se odehrávají v okolních státech, pak je samozřejmé, že musíme postaviti požadavek, který by měl býti požadavkem každého upřímně cítícího občana v naší republice, abychom v této době zamezili dovoz cizího zboží z jednotlivých států do naší republiky všude, kde je to možno, a pokud musíme dovážeti, abychom dováželi jenom to nejnutnější a nejpotřebnější. (Výborně!) Zkrátka v této těžké době ukládá se každému jednotlivci šetřiti, nekupovat zbytečnosti, zejména ne cizí. (Tak jest! Výborně!) Ale zejména je nutno, abychom zastavili úplně dovoz zboží, k jehož dovozu nejsme vázáni obchodními smlouvami. V době, kdy na př. máme přebytek krásného domácího ovoce, které se nemůže prodati a které se kazí, není potřebí, abychom dováželi ovoce ze zámoří, různé banány a australská jablka, (Hlas: A víno!) víno k tomu také patří. Ve chvílích, kdy počet nezaměstnaných u nás den ode dne roste, měla by vláda radikálním způsobem zastaviti úplně dovoz různých zámořských asfaltů (Výborně!), kterých se používá na úpravu našich silnic, a měla by přímočaře rozhodnouti, aby úprava silnic se dála jedině a výhradně prostředky, které máme doma. (Výborně!) Zaměstnejme desetitisíce nezaměstnaných v lomech a na úpravě našich silnic, které budeme upravovati jen domácím materiálem, dlažbou a cementem.

Rychlé projednání zákona o míchání benzinu s lihem není dnes jen významnou otázkou našeho zemědělství a lihovarnického průmyslu. Omezení dovozu benzinu a nafty z ciziny musí býti naléhavým požadavkem každého občana naší republiky a je přirozeným národohospodářským důsledkem dnešní situace.

Nutno se ostře postaviti proti požadavkům různých obilních spekulantů, kteří v této mimořádně těžké době chtějí v naprosto nepřiměřené míře dovážeti k nám obilí a mouku z ciziny. Žádný pokřik těchto spekulantů nemůže nás odvrátiti od cesty, kterou nastoupila vláda, aby dovoz obilí, mouky a dobytka byl rozumně regulován jak ku prospěchu producentů, tak i konsumentů, zejména se zřetelem k zájmům a potřebám celého státu. (Výborně! Potlesk.)

Žádám, aby vláda věnovala zvýšenou péči všem našim exportním zemědělským odvětvím, zejména řepě neboli výrobě cukru, ječmeni, sladu, chmelu, zelenině, ovoci atd., neboť řípa, cukr, s čímž ve spojení je otázka refundace obchodových daní a vyřešení předloženého již sněmovně zákona o numeru clausu tisk 829 poukazují na veliký národohospodářský význam tohoto exportního odvětví pro aktivitu naší obchodní bilance. (Výborně!)

Vládu upozorňujeme z týchž národohospodářských důvodů na bezcelný dovoz cizího lnu, čímž takřka úplně je ubita naše produkce lnářská k veliké škodě státu a jeho nejchudších krajů. Bohužel, že vláda všem podáním organisace Svazu lnářů a Centrolenu nevěnovala dostatečné péče. Tohoto artiklu týká se návrh tisk 1341.

Podívejme se však při této příležitosti na našeho nejmocnějšího souseda Německo. Německo uzavřelo svoje hranice vůči nám. A jaká je naše obchodní bilance vůči tomuto velikému našemu sousedovi? Není přece možno, aby pasivita naší obchodní bilance vůči Německu rostla do nekonečna. Máme-li zákon o bezcelném dovozu strojů u nás nevyráběných, není ještě nic na závadu tomu, abychom stroje a jiné produkty, kterých naléhavě nepotřebujeme, v této době nedováželi. Zde má veliký úkol a odpovědnost vláda, ale tady také nutno probuditi vědomí širokých vrstev obyvatelstva všech stavů, aby konalo v těchto těžkých dobách dnešních povinnost vůči sobě a svému státu a kupovalo z cizích výrobků jen to, co nejnutněji a bezprostředně potřebuje. (Výborně! - Potlesk.)

Řešení mnohých úkolů nutno se podjati s krajní obezřetností, ale také nutno jednati rychle, aby se nestaly chyby z prodlení.

Obyvatelstvo státu uvítalo snahu vlády snížiti státní rozpočet. Určitě nebude možno zastaviti se v této snaze. Není vyloučeno, že bude nutno jíti hlouběji ještě v úsporách, nežli jdeme dnes. Snad bude nutno řešiti také mnohé věci nepopulární. Vláda si však bude moci býti vědoma, že tam, kde bude rozumně prováděti úspory a kde sáhne ke snížení státního rozpočtu, má za sebou důvěru velké většiny obyvatelstva tohoto státu. (Výborně!) Příklady z okolních států musí nám býti nejen poučením, nýbrž i výstrahou, abychom nezameškávali nic, co je nutno pro zdravý a klidný vývoj naší republiky.

Snahou nás všech musí býti, abychom si dovedli udržeti svoji měnu neotřesenou tak, jak tomu bylo za posledních let. Stálo to před tím již veliké a ohromné oběti a my konáme vše, aby tyto oběti nebyly marné a aby jejich náprava nemusila býti vykupována novými obětmi. Proto s velikou vděčností přijali jsme rozhodnutí lidového našeho peněžnictví, že ve chvíli, kdy Národní banka v zájmu měny byla nucena zvýšiti diskontní sazbu, lidové peněžnictví, jsouc si vědomo vážné hospodářské situace, nezvýšilo úrokovou míru, čímž projevilo mimořádné pochopení pro hospodářskou situaci našeho státu. (Výborně!)

Tyto naše malé peněžní ústavy, které úzce žijí ve spojitosti nejen s naším zemědělstvím, nýbrž i s veškerým venkovským obchodnictvem, řemeslnictvem atd., pochopily, že mluví-li se stále o zlacinění úvěru, nesmějí ony jako lidové ústavy nic k tomu přičiniti, aby se to neobrátilo v pravý opak. Peníze ty jsou našeho venkova a musejí mu býti také vždy za všech okolností k jeho vlastní prosperitě zachovány. (Výborně!)

Vítáme z těchto důvodů ohlášení bankovního zákona vládou a očekáváme upravení úvěrových podmínek se zřetelem k potřebám našeho zemědělství. I v tomto směru je lidové peněžnictví svou nenáročností a prosto ziskuchtivosti vzorem pro přítomnost i budoucnost. Kdyby každé rozpětí úvěrové neslo se ve směru činnosti lidového peněžnictví, aby rozdíl mezi úrokem z úspor a dluhů činil 2%, uvažte, kde bychom za těchto okolností i v této těžké situaci dnes mohli býti.

V rámci finanční politiky státní nutno věnovati zvýšenou pozornost nákladům na úkoly soc. politické. Nelze zapírati, že naše výroba a všechno naše podnikání je značnou měrou zatíženo břemeny sociálních zákonů, což se pociťuje dvojnásobnou měrou v dnešní době, kdy důsledky světové hospodářské vichřice těžce doléhají na všechen náš hospodářský život. Naše strana, která od převratu loyálně spolupracovala na soc. politickém zákonodárství, vždycky varovala před ukvapeným tempem v soc. politice, neboť trvá na zásadě, že i v sociálních otázkách můžeme míti jen tolik, na co stačíme a na co si společnou prací vyděláme. (Výborně!) Problém sociální politiky je nejen záležitostí dělnictva, nýbrž především hospodářskou a finanční otázkou celého našeho státu. Jen tehdy, bude-li zaručen zdravý vývoj národa, budou-li zabezpečeny podmínky pro rentabilní zemědělství, obchodu i průmyslu, mohou se zákony soc. politické vklíniti do organismu národního hospodářství a přinésti dělnictvu prospěch. Nebude-li zajištěna výroba a zdravé podnikání, nebudou nic platny sebe krásnější zákony povahy sociální, neboť nebude prostředků k úhradě těchto opatření. (Výborně!)

Letos 1. července bylo tomu 5 let, co vešel v život zákon o soc. pojištění dělnickém. Zkušenosti, které jsme za tu dobu získali, nás nutí, abychom se vší vážností upozornili vládu a všechny povolané činitele na kritickou situaci, v jaké jsou různé druhy tohoto pojištění: nemocenské, sociální i hornické. Jestliže novelisace zákona o soc. pojištění r. 1928 zmírnila částečně břemeno na pojištění invalidní a starobní, vzrostly za to nečekanou měrou příspěvky na pojištění nemocenské. Předpis pojistného na nemocenské pojištění dostoupil letos závratné sumy 1 miliardy Kč, což bude téměř o 150 mil. Kč více, než se na toto pojištění platilo r. 1928, tedy před novelisací, která měla i toto pojištění zlevniti a která byla příslušnými kruhy tak silně potírána. Při tom nutno zdůrazniti, že přes tyto oběti se strany těch pojištěnců i pojišťovatelů je nemocenské pojištění ve vážné finanční krisi, která se má léčiti mnohamilionovým úvěrem.

Je-li smyslem státní politiky šetrnost a obezřetné hospodaření podle vládního prohlášení, pak se dovoláváme této zásady především v souboru zákonů soc. pojišťovacích. I zde je nutno zostřiti kontrolu, provésti úspory a urychleně předložiti novelu, která by odbourala neudržitelné dávky nemocenského pojištění a snížila režii, neboť jen tak je možno docíliti hospodářské soběstačnosti v tomto důležitém odvětví a umožniti nositelům tohoto pojištění jeho udržení. (Výborně!)

Musili bychom dále vzpomenouti též pojištění bratrského, které je pasivní 3 miliardami Kč, a řady zákonů dalších.

V projevu p. předsedy vlády byla dotčena i otázka nezaměstnanosti. Souhlasím plně s tím, že proti nezaměstnanosti můžeme bojovati především produktivní prací. Jsou to silnice, meliorace, elektrisace, účelná a praktická podpora stavebního ruchu za současného odbourání vázaného hospodářství s byty.