Tyto zvýšené příjmy se odhadují u tabákových výrobků zvýšeným výnosem o 157,300.000 Kč, u zapalovadel o 43,800.000 Kč. Poněvadž však většina státních podniků důsledkem hospodářské krise vykáže v roce 1932 nižší, nebo žádný zisk, některé dokonce ztrátu, kterou bude nutno vyjma železnic hraditi ze státní pokladny, zvyšuje se preliminář zisku, jejž chce odvésti státní po ladně (konečné saldo státních podniků) důsledkem zvýšení zisku tabákové režie vedle malého zvýšení zisku u podniků Vojenská továrna na letadla a Kuřimský školní závod pouze o 143,160.000 Kč. Zvýšený příjem ze zapalovadel preliminuje se ve veřejnohospodářských příjmech.

Tyto zvýšené příjmy umožňují, že mohl býti budoucímu spíše nepříznivému vývoji přizpůsoben odhad příjmů veřejnohospodářských, které se snižují o 660,596.700 Kč, resp., vezme-li se zřetel na zvýšený příjem z dávky ze zapalovadel, vlastně o 702,596.700 Kč. U daní, dávek a cel činí toto snížení dokonce 743,555.000 Kč, kdežto kolky a právní poplatky vykazují přírůstek 11,660.000 Kč jako zvýšený příjem na soudních poplatcích podle zákona ze dne 16. července 1931, čís. 120 Sb. z. a n., jakož i ostatní správní příjmy přírůstek 29,298.300 Kč.

Kromě výše uvedeného přesunu příjmů ve prospěch příjmů soukromohospodářských není v systému daňovém změny. Na změnu jeho zvláště ve směru odčiňování obchodových daní není ovšem za dnešní hospodářské situace ani pomyšlení, ježto výnosy státních daní a dávek, klesající automaticky s oslabením celého národního hospodářství, sotva jsou s to udržeti napětí výdajového břemene, jez jen pozvolna se přizpůsobuje tempu hospodářského sestupu.

Z předchozích vývodů vysvítá nejlépe, že rovnováha dosahovaná v rozpočtu 1932 resultuje z podstatného snížení výdajů a z výše příjmů maximálně dosažitelných. Není umělá, její udržení v rozpočtovém roce 1932 jest však podmíněno největší úsporností ve všech oborech státního hospodářství. Na tomto místě dlužno upozorniti, že i v rozpočtu pro rok 1932 nutno počítati s mimoetátními platy, z nichž nejzávaznějším břemenem jsou neuhrazené platy učitelské. Z učitelských platů mohla býti v době hospodářské prosperity jen jejich část kryta rozpočtovými příjmy, kdežto neuhrazenou část bylo možno krýti z příjmových reserv. Že úhrada těchto platů z příjmových reserv v době poklesu státních příjmů jest nejistější, nelze pochybovati. Tím větší však tento stav ukládá zodpovědnost hospodářství státu, aby nejen za všech okolností bylo zamezeno tvoření předpokladů pro nová vydání státní, nýbrž, aby i v rámci vydání rozpočtem daných bylo pokračováno v dalších úsporách. Tato cesta stane se však bezpodmínečně nutností, kdyby nepříznivý vývoj celého hospodářství měl míti za následek, že by příjmy, jež byly vzaty za základ hospodaření v roce 1932, měly se přes největší opatrnost v jejich odhadu ještě dále snižovati, než jak bylo v rozpočtu na toto hospodářské období předvídáno.

Situace státních podniků se proti roku 1931 značně zhoršuje. Rozpočet jejich zisků se až na tabákovou režii, Vojenskou továrnu na letadla a Kuřimský školní závod vesměs snižuje, československé státní dráhy končí dokonce ztrátou 45,862.760 Kč.

Zhoršení situace státních podniků, které musily již roku 1931 převzíti břemeno nových velkých personálních výdajů, pokračuje v tomto roce důsledkem oslabení jejich příjmových zdrojů způsobeného všeobecnou hospodářskou krisí. S tímto nepříznivým stavem nutno počítati i v rozpočtovém roce 1932. (Výkřiky.)

Preliminuje-li se odvod státní pokladně o 143,160.000 Kč výše než pro rok 1931, vysvětluje se tento vzestup hlavně vyšším ziskem tabákové režie důsledkem úsporných a racionalisačních opatření v nákupu, výrobě i obchodu tabákovými výrobky, jakož i předpokladem, že ztráta železnic bude uhrazena z vlastních prostředků tohoto podniku.

Vzhledem k tomu, že ani v roce 1932 nelze počítati se vzestupem přepravních příjmů, ponechává se železnicím, jako se již pro rok 1931 stalo zákonem o státní zápůjčce investiční ze dne 11. března 1931, č. 35 Sb. z. a n., i v r. 1932 paušální částka 400,000.000 Kč z výnosu přepravní daně na státních a státem provozovaných drahách k částečnému zlepšení jejich provozních výsledků.

Také u Československé pošty klesá podstatně zisk. Značně se zhoršuje konečně také stav podniku Státní lesy a statky, které jsou hospodářskou krisí dotčeny nejen poklesem prodejních cen produktů, zejména dřeva, nýbrž i poklesem možnosti odbytu.

Preliminář investic státních podniků pro rok 1932 jest 1.032,827.800 Kč, tudíž proti roku 1931 menší o 165,269.300 Kč.

Investice státních podniků musí býti pro rok 1932 již více než ze 2/3 odkázány na úvěr a pouze z 1/3 hrazeny ze zisku a vlastními prostředky podniku. Zvláště u železnic jest stav nepříznivý, ježto investice jejich, preliminované 400,000.000 Kč, musí býti nyní již vesměs hrazeny výpůjčkou, neboť nelze jich hradit ze státní pokladny a ponechané daně přepravní nutno použíti k úhradě provozních výdajů. Opatření prostředků pročeskoslovenské státní dráhy k účelům investičním úvěrem stalo se ostatně dodatečně již pro léta 1930 a 1931 podle zákona č. 35/1931 Sb. z. a n., o státní zápůjčce investiční. Rovněž u Československé pošty třeba část investiční potřeby hraditi až do výše 225 mil. Kč úvěrem, jak bylo již shora zmíněno.

Z čistého zisku podniků připadá na investice pouze 93,9777.800 Kč, z vlastních prostředků podniků 175,937.500 Kč, kdežto zápůjčkou musí býti v roce 1932 z rozpočtu investic hrazeno 762,912.500 Kč.

Z přehledu, který jsem podal o rozpočtu na rok 1932, jest zřejmo, jak podstatně zhoršila se situace ode dne, kdy předložen byl slavné sněmovně rozpočet na rok 1931. Obraz tento by nebyl výstižný, kdybych nepoukázal na dosah úvěrových zmocnění, jež dává finančnímu ministru finanční zákon. Zmocnění toto, pokud se týče investic státních podniků, jak výše jsem uvedl, činí již 762,912.500 Kč. V této částce nejsou zahrnuty úvěry, které si musí opatřiti fond silniční, fond pro vodohospodářské meliorace a státní fond vodohospodářský, jakož i zmocnění fin. ministra čl. XIV fin. zákona o úvěrové operaci až do výše 60,000.000 Kč pro účast státu na elektrických podnicích. Ministr financí se v témž čl. XIV dále zmocňuje, aby opatřil úvěrovou operací k čelení nezaměstnanosti peníz až do výše 300,000.000 Kč. Tímto ustanovením řeší se otázka úhrady vyšších, t. j. mimořádných výdajů na péči o nezaměstnané. Skutečnou jejich výši nelze ovšem vzhledem k dnešní hospodářské situaci odhadnouti. (Výkřiky posl. Zápotockého.) Tato mimořádná a doufejme i přechodná potřeba nemohla dojíti úhrady v řádném rozpočtu vydání. (Výkřiky posl. Zápotockého.) Tím ovšem nesmí býti řečeno, že nebude vynaloženo všechno úsilí, aby i tento mimořádný výdaj byl uhrazen z prostředků rozpočtem povolených. Nabádá k tomu již výše ostatních úvěrových zmocnění, která hledíc k produktivní pomoci investic, spíše jsou hospodářsky zdůvodněna. Nedošlo-li by přes to k úhradě mimořádných výdajů na nezaměstnané, bude nutno před rozhodnutím o opatření jejich úvěrem uvažovati ještě o jiné cestě jejich úhrady, která by byla bližší povaze tohoto mimořádného vydání.

Rozpočtem na rok 1932 učinili jsme prudký obrat v celém hospodářství státním. Vyjadřujeme si v hospodářském plánu dosah krise, jak hluboko zasahuje i do našeho hospodářství. To však také zavazuje. Hospodaření státu musí také skutečně naplniti tento program do všech důsledků. Ani tím nebude celý náš úkol, který nám ukládá dnešní vážná doba, vykonán. Musíme jíti dále. Hospodářská krise, jak jsem již uvedl, nemůže u nás jíti na základy celého hospodářství, poněvadž pro nás nevyvěrá z konstruktivních vad naší hospodářské stavby. Naše opatření musí plynouti pouze z obrany proti vlivům, kterými světová krise do našeho hospodářství škodlivě zasahuje. Jsme s ostatním světem spojeni svými obchodními vztahy, vyvážíme do ciziny a dovážíme z ní. Pokles cenové hladiny ovlivňuje i tyto vztahy, ochromuje export, tlačí na hladinu domácích cen, škodí našemu zemědělství a tlumí výrobní činnost. Platební styk je snížen na všech stranách.

Dnes snad již na žádné straně není pochybnosti, že světová deprese hospodářská nebude tak brzy vystřídána hospodářským vzestupem, neboť víme, kde jsou její kořeny. Této prognose musíme tudíž přizpůsobiti celý náš hospodářský postup do budoucnosti.