Nepriznal sa žiadny. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Pribíjame na pranier, že žandárskemu veliteľstvu nepoviedlo sa vyšetrenie tohoto prípadu a pribíjame na pranier, že žandárske veliteľstvo a vojenská prokuratúra uznali postup žandárov a použitie zbrane za cele správné, ačkoľvek nehľadia k celému prípadu, zostáva tu nevyvrátený fakt prepichnutia robotníka Turzu [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Pracujúci ľud je pobúrený a my žiadame ministra spravedlnosti a ministra vnútra, aby nariadili okamžité podanie trest. oznámenia na neznámeho pachateľa, ktorý pri košútskom krvepreliatí četníckým bodákom prepichol [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Dosavádny priebeh bratislavského jednania vyniesol na svetlo neslýchané metody bieleho teroru, ktoré sú na Slovensku páchané. Už hneď po košútskych udalostiach bolo nám poukázané na to, za akých mimoriadnych okolností sa prevádzalo vyšetrovanie v Košútoch. V Košútoch bol vyhlásený výnimečný stav [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Nikto nesmel do obce a z obce. Z Košút bol vykázaný i obhájca Majorov dr Clementis. Vyšetrujúce delegácie posl. klubu a stejne i zástupci Rudej pomoci a Ligy pre ľudské práva nesmeli do Košút. Za takého stavu, ktorý trval po celé 3 týždne, sa konalo vyšetrovanie. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Štátné zastupiteľstvo v Bratislave zahájilo trestné stíhanie proti právnikovi Jánovi Terebessymu za to, že keď ako nahodilý svedok pravdivým vylíčením priebehu košútských udalostí usvedčil nezvratne žandárov a žandárskeho veliteľa Janošíka z viny na utratení životov troch robotníkov a prelatia krvi desiatky robotníkov v Košútach. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Pravda, z procesu so súdr. Majorom je dnes nad svetlo jasné, že všemi svedky mimo žandárov, nehľadiac ani k rozporom v ich výpovediach, bola obžaloba nad súdruhom Majorom celkom vyvrátená. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Pracujúcí ľud Československa je pobúrený nad tým, že pokračuje súd proti súdr. Majorovi vzdor jasným dôkazom bezpodstatnosti a neudržateľnosti obžaloby. V mene pracujúceho ľudu vyzývame tu ministra spravedlnosti, aby ihneď prikázal štátnemu zástupcovi dr Bořickému odvolať obžalobu, zastaviť súd, prepustiť súdr. Majora z väzby a nariadiť trestné pokračovanie proti skutočným vinníkom košútského krvepreliatia, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Upozorňujeme, že je tu úmysel nielen súdr. Majora odsúdiť, ale aj zbaviť ho poslaneckého mandátu, tak ako ste chceli a chcete zbaviť mandátu súdr. sen. Stránskeho. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru živnostensko-obchodního, jímž je za p. posl. dr Zadinu p. posl. Netolický.

Zpravodaj posl. Netolický: Vážená sněmovno! V debatě o usnesení, schvalujícím dodatkovou úmluvu k obchodní smlouvě Jugoslavie s republikou Československou, nebylo meritorních námitek proti obsahu této úmluvy a z toho důvodu jménem výboru živnostenskoobchodního navrhuji posl. sněmovně, aby přijala úmluvu tak, jak je obsažena v návrhu, který živnostensko-obchodní výbor předkládá sněmovně ku přijetí. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zahraničního, p. posl. Šebovi.

Zpravodaj posl. Šeba: Slavná sněmovno! V debatě byly proneseny některé poznámky vztahující se ke smlouvě, kterou máme schváliti.

Pan posl. dr Rosche měl opravdu věcnou kritiku smlouvy a mohu v některých částech s ním jen souhlasiti. Pokud se rozcházíme, prosím, aby pan posl. dr Rosche vzal rozdílnost mých názorů tak, jak je asi myslím pronésti.

Pan posl. Rosche si stěžoval ve svých poznámkách, že naše industrie budovala v Jugoslavii také sama sobě konkurenci zakládáním textilních továren. Je to pouze do jisté míry pravda. Bylo kdysi zvykem, že naše textilní továrny, aby byly konkurence schopny pro vývoz do Anglie, do zemí anglosaských a třebas i do Ameriky, předělávaly svou výrobu na systém moderní a používaly starých strojů, pro které neměly upotřebení zde, k tomu, že zakládaly v Jugoslavii své afilace. Tak vznikla v Mariboru a Krajině řada textilních továren. Tento způsob spolupráce zakládáním továren nebyl pro nás výhodný a také my jsme ho nikdy nepodporovali, poněvadž vyvezli jsme sice stroje, ale nemohli jsme vyvézti, co k nim patří, živou sílu, kterou potřebujeme zaměstnat doma.

Tato věc byla vyléčena sama sebou, a to výnosem ministra obchodu Dimitroviče, který zabránil napříště zřizování továren se starými stroji a dovoluje pouze zřizování továren, opatřených stroji úplně novými; tedy pokračování v této činnosti instalační v Jugoslavii v tomto směru je zamezeno.

Pan dr Rosche poznamenal dále, že ministr Dimitrovič v jednom interwievu v "Pravdě", orgánu býv. demokratické strany v Bělehradě, si pochválil, že Jugoslavie získala touto smlouvou snad více než Československo, že tedy je s ní spokojen. Myslím, že p. dr Rosche se nebude divit, že ministr o svém díle nemluví špatně. Byl by to špatný ministr, kdyby řekl, že Jugoslavie na té smlouvě prodělala. Přiznával by se k chybě, kterou by sám zavinil. Pan ministr Dimitrovič není už ve vládě, vystoupil, je místo něho ministr Kumanudi. Není snad potřebí o tom dále hovořit.

Pan dr Rosche poznamenal dále, že správné hledisko, které zde citoval p. kol. Macek: "zboží za zboží, věrnost za věrnost", je třeba doplniti ještě devisou, aby nám byly dávány za zboží peníze, aby tedy Jugoslavie - neeufemisticky, nezakrytě řečeno - lépe platila. Poznamenává p. dr Rosche k tomu, že se Jugoslavie nyní zlepšila. Byly sice stížnosti v prvé době poválečné, že jihoslovanští kupci špatně platí naše zboží, ale prosím, aby bylo uváženo, že celý veliký debet, který stál mnoho peněz naši industrii, byl způsoben tím, že došlo u nás k přehnané deflaci, kterou ještě dnes cítíme na mizerii, kterou máme v našem průmyslu. Deflací stoupla hodnota koruny vůči dinaru skoro dvojnásobně, a obchodníci, kteří uzavřeli dodávky na starou valutu, měli platiti dvojnásobné částky. Z toho vznikla jistá závada v placení, které však bylo odpomoženo tím, že r. 1925 jsme uzavřeli s Jugoslavií smlouvu o právní pomoci, podle které žaloby, které byly podány a rozhodnuty v Československu, jsou exekvovatelny v Jugoslavii. Tím jsou naši věřitelé chráněni.

Pan dr Rosche má pravdu, že nás poškodil poslední výnos ministerstva financí o placení daně z obratu. Skutečně, nejnovější výnos, vydaný až po uzavření smlouvy ohledně placení daně z obratu, jest, řekl bych, skvrnou na kráse naší smlouvy. Nemohu souhlasiti s p. dr Roschem ve vývodech, kde promlouvá o tom, že za smlouvy zahraničně-obchodní u nás v republice je odpovědný pouze zahraniční ministr nebo že zahraniční resort tyto smlouvy sdělává. Pan dr Rosche se může jednoduchým způsobem přesvědčiti, že v této věci není přesný. Kdyby se seznámil se způsobem, jak vznikalo vyjednávání obchodních smluv v resortu zahraničním, viděl by, že se to stalo tenkráte, když byl zrušen úřad pro zahraniční obchod. Zjednodušením administrativy, totiž zrušením úřadu pro zahraniční obchod, přenesena byla agenda, v jejíž čele stál zplnomocněný ministr Dvořáček, nynější předseda Živnostenské banky, do ministerstva zahraničí. Tam se dnes technicky vyjednávání smluv připravuje, ale pro uzavření smlouvy není směrodatné pouze mínění zahraničního ministra, to mně přiznají všichni pánové z koalice, neboť kdyby tomu bylo tak, že pouze zahraniční ministr o tom rozhoduje, měli bychom smlouvy s Jugoslavií, Maďarskem a s jinými státy již dávno uzavřeny. Avšak ministr zahraničních věcí nemá žádoucího vlivu na uzavření smluv a smlouva je společným dílem celé koalice. Právě v koalici dává celá ministerská rada zahraničnímu ministru podmínky, za jakých smí dáti direktivy k jednání o obchodní smlouvě. Tato fáma se musí jednou rozbíti a musíme žalovati, že to slyšíme s různých stran, že se zahraničnímu ministrovi připisuje zásluha nebo vina, že smlouva ta a ta tak a tak dopadla. Není to jen zahraniční ministr, nýbrž, opakuji ještě jednou, celá vláda; ve vládě koaličně se řeší otázky o obchodních smlouvách.

Že je to zahraniční ministr, dedukuje pan dr Rosche z toho, že byl v "Prager Presse" uveřejněn článek a fotografie, kde podpisuje smlouvu za Československo zahraniční ministr a za Jugoslavii ministr obchodu, a táži se, kde jinde smlouva je podpisována zahraničním ministrem a ne ministrem obchodu? To je ve mnohých státech. Zahraniční ministři Marinkovič v Jugoslavii nebo Duka v Rumunsku a v jiných státech - dovolávám se těch, které jsou nám nejbližší - podpisují obchodní smlouvy, které byly uzavřeny jménem jejich státu.

Pan dr Hanreich, jenž nenalézal v mých důvodech dosti věcnosti, sám citoval žurnály a domníval se snad, že mluví věcněji vytýkal smlouvě, že cenu za ni zaplatili jen agrárníci.

Toto tvrzení je přehnané. Smlouva je výsledkem vzájemných koncesí mezi průmyslem i zemědělstvím, a koncese Jihoslovanům poskytované samozřejmě, poněvadž Jihoslavie je státem agrárním, týkaly se ve většině případů produktů agrárních. Ale to jsou zejména produkty, na nichž my zájem nemáme. Vždyť sami agrárníci často prohlašovali, že na př. na dovozu těžkých prasat z Jihoslavie nemají zájmu, že tím nejsou tangováni; také sušené švestky a jiné produkty zemědělské, jez jsou v koncesích a o kterých jsem se zmínil, netangují zájem našeho zemědělství.

Pan posl. Zajiček vytýká zejména koncese vinařům a říká, že naše vinařství velmi těžce bylo poškozeno tím, že jsme pustili několik slev na jihoslovanská vína. Prosím slavnou sněmovnu, aby byla přesvědčena o tom, že koncese vinařské, poskytované Jihoslovanům jsou irrelevantní, z toho důvodu, že Jihoslavie ve vinném obchodě sama těžce konkuruje jiným státům vyvážejícím víno, a to proto, že vinný obchod není ještě v Jihoslavii tak zdokonalen, tak zracionalisován, aby mohl snésti konkurenci s vinařstvím francouzským, italským a jiným.

Seděli tu na galerii páni z jihoslovanského vyslanectví a pan vyslanec jistě si vzpomněl na své úsilí, aby vinařský obchod mezi Jihoslavií a Československem byl povznesen. Vždyť 27 vinařských krámů, vinařských velkoobchodů v Praze, patří Jihoslovanům. Všichni ti Bradanovičové, Dragičevičové atd. jsou Jihoslované a kdyby měli zájem a kdyby kupovali všechno víno, co prodají, z Jihoslavie - jsou to jihoslovanští občané - jistě by nejlépe pomohli jihoslovanskému vývozu vína. Ale právě proto, že někdy i dopravně, cenově atd. staví se jim ceny jiných vín výhodněji než jihoslovanská, prodávají také jiná vína.

Pan posl. Zajiček podal resoluční návrh, kterým se vláda vybízí, aby dovoz vín povolila jen těm obchodníkům, kteří prokáží, že ve zdejším kraji koupili množství vína, které jest určeno. Přijetí toho návrhu by velmi radikálně změnilo celé znění smlouvy a proto jeho přijetí zamítám. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Celkem žádných zvláštních námitek proti smlouvě nebylo. (Posl. Dvořák: Pane zpravodaji, jak to, že ten návrh zamítáte, máte takovou pravomoc?) Navrhuji jeho zamítnutí. (Posl. Dvořák: To jest zajímavá věc!) To ještě, pane kolego, neznamená, že jej sněmovna zamítá. Já jako referent jej zamítám a sněmovna nechť se vysloví o tom sama. Já jako referent mám povinnost, abych se k návrhu vyslovil a doporučil jej anebo nedoporučil. Tedy v tom smyslu se vyslovuji, že návrh zamítám a nedoporučuji ku přijetí.

Poněvadž není žádných důvodů, aby smlouva nebyla schválena, přimlouvám se, aby sněmovna přijala návrh přijatý oběma výbory a smlouvu schválila. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve čtení prvém ve znění zprávy výborové.

Druhé čtení provedeno bude při odstavci pořadu, jímž se této věci přiznati má zkrácené jednání podle §u 55 jedn. řádu.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest: