To, pánové, jest mínění Svazu zemědělců o našich vnitropolitických poměrech. Vládní strany nemohou se dohodnouti, ani tehdy ne, když by se důležité otázky hospodářství a důležité otázky pořádku v našem hospodářském jednání naléhavě stavěly do popředí. Nemohou se o tom dohodnouti, klidně se hádají dále a při tom nechávají vlastní hospodářsky pracující a daně platící lid zahynouti. Jest to důkaz, jak ohromně vzdáleni jsou parlament a jeho členové od skutečného hospodářského života, jest to důkaz, že starosti širokých vrstev obyvatelstva se jich již dávno osobně nedotýkají, jest to důkaz, že odpoutavše se stali se zvláštní třídou politiků a parlamentaristů, jimž ovšem může býti lhostejné, může-li venku pracující a strádající člověk s toho hlediska, se kterého se na něho dívají, dále existovati a platiti daně či nikoliv. Dnes máme smutnou skutečnost, že v agrárních stranách jest mizivá menšina skutečně samostatně hospodařících zemědělců. Jest skutečností, že i v dělnických stranách jest mizivě malá menšina skutečně pracujících lidí. Jsou to většinou lidé, kteří vyrostli z organisační života, toho neb onoho, tedy vlastně vzdáleni od skutečného výrobního místa a kteří se stali do jisté míry politiky z povolání. To jest důvodem, proč nemůžeme dospěti k žádnému řešení. A přes to musíme úplně vážně prohlásiti: Veřejnost si nemůže vážiti parlamentu, veřejnost nemůže nic očekávati od parlamentu, který podal takové důkazy nepostačitelnosti, nechuti k práci a neschopnosti k práci. Československý parlament jest odstrašujícím příkladem parlamentu. Není to forum, na němž by se mohly řešiti důležité problémy a otázky.

Jest to nanejvýš hlasovací stroj pro rozpočet, jest to hlasovací stroj pro našeho ministra zahraničních věcí, když potřebuje nějaký úspěch, ale pro daně platícího, pracujícího člověka jest to vlastně břímě a trýzeň. Parlament není hoden, aby existoval, koalice není toho hodna. (Posl. Slavíček; No, no, no!) Promiňte, vyjděte jednou ven a podívejte se na hospodářské poměry. Vy to máte snadné. Máte zajištěné místo, které nezávisí na hospodářském životě, žijete z politiky a nikoliv z hospodářství. (Posl. Šeba:Chcete Hitlera, či co chcete vlastně?) Co jste mínil? (Posl. Šeba: Chcete Hitlera místo parlamentu, či co chcete?) Že parlament má vykonati něco pořádného, že se nemáte hádat za kulisami! Uvědomíme-li si, že před 1 1/2 rokem byla ožehavou otázka obchodní smlouvy s Maďarskem, že byla rozřešena před rokem, když byla obchodní smlouva s Maďarskem vypovězena, o půl roku příliš pozdě, poněvadž, jak známo, výpovědní lhůta obchodní smlouvy s Maďarskem byla pololetní. Obchodní smlouva tedy podle toho ztratila platnost teprve kolem vánoc, ale výpověď této obchodní smlouvy byla zároveň výzvou Maďarsku, aby tak rychle jak jen možno využilo ještě příznivých celních poměrů a zaplavilo nás zbožím, které chtělo prodati, obilím, moukou atd. Vypukla cenová krise první třídy a loňskou sklizeň ztratili naši zemědělci doslova neschopností tohoto parlamentu. Podle těchto zlých zkušeností se řeklo, že se učiní opatření, aby žeň po druhé nebyla ztracena, že se učiní opatření, aby žeň za r. 1931 byla zajištěna. Po měsíce čekáme na toto zajištění, po měsíce slyšíme však jen o vyjednávání v koalici, o nových plánech, o formulkách dohody, ale neslyšíme ani o jediném spásném a záchranném činu. Chtějí-li to pánové popírati nebo chtějí-li říkati, že tím, že po měsíce vyjednávali, dokazují, že jsou členy sněmoven a že jako zákonodárci vykonali i svou povinnost, pak musím vysloviti své politování o nízké úrovni jejich názorů. (Posl. Heeger [německy]: Jak vysoko sahá vaše úroveň stran toho, co se má splniti!) Že mínění o tom, co se má činiti a co se má státi, jest stejné i ve vládě, vyplývá z toho, že se o těchto otázkách ve vládě stále debatuje. (Posl. Grunzner [německy]: Pohlížíte na tuto věc jen jednostranně!) Můžete přece své otázky, které vás zajímají, také přednésti. Jest jasné, že otázky, které nás pálí, budeme také přednášeti. (Posl. Grinner [německy]: Musíte přece pochopiti, že to nejde tak rychle, jako za bývalého občanského bloku!) - Posl. Heeger [německy]: Vy jste zde nahoře jako cirkusový šašek! Nemluvíte vůbec vážně o důležitých otázkách!) Právě od vás se nebudu učiti znáti vážný život. Faktem jest, že touto cestou nemůžeme pokračovati, že tyto otázky samozřejmě zajímají většinu obyvatelstva a poplatníků v tomto státě. Zajištění sklizně není do dneška vyřešeno, nebyl učiněn ani jediný krok na této cestě. Faktem jest, že žně jsou v plném proudu v širokých oblastech, že se v nejbližší době začne po prvé prodávati a faktem jest dále, že půjde-li to takovým tempem dále, nebude do té doby nic uděláno. Páni nechť si myslí, že jim do toho jako zástupcům dělníků nic není. Jak krátkozraké jest toto mínění, vyplývá ovšem z toho, že nezajištěná existence zemědělce, tohoto stavu, který činí 40 % veškerého obyvatelstva, vylučuje ho jako kupce, že on jako kupec se omezuje a že to vice versa musí způsobiti krisi v průmyslu a že se tím dosáhne toho, čemu chcete zabrániti, totiž že hospodářská krise zůstane dále v průmyslu, místo aby byla zmírněna. Byli byste měli velkolepé prostředky a cesty, pánové, kteří sedíte v dnešní koalici, byli byste měli možnost načíti velké zásadní hospodářské otázky na té cestě a usilovati o rozřešení, jen usilovati, nikoliv jak se dnes zmínil kol. Rosche, jak to učinil Hoover, aby Německo a celou střední Evropu vyvedl z nouze a bídy. Bude to jistě úleva, ale skutečně trvalá pomoc, pomoc vylučující komunismus a jiné radikální živly, to také nebude. (Souhlas.) Byla by bývala tato možnost dána, kdyby se svého času byla pojímala otázka celní unie tak, jak by se to bylo očekávalo od německých stran, které jsou ve vládní koalici, že by se byly ohradily proti mínění ministerstva zahraničních věcí, aby vylíčil věc tak, jakoby sudetští Němci byli srozuměni s jeho odmítavým chováním k celní unii. Oni a pánové ze Svazu zemědělců měli se ohraditi a měli bojovati pro celní unii, pro velké řešení, které v sobě obsahuje nejen hospodářsko-politické, nýbrž i všeobecně politické uspokojení střední Evropy. (Německé výkřiky: To vypravují průmyslníci!) Vypravují-li to průmyslníci nebo nikoliv, může nám býti lhostejné. O velká řešení musí se usilovati bez ohlížení napravo nebo nalevo a tohoto řešení nehledáte. Proto si také musíte dáti líbiti, že zde kritisujeme vaši hudlařskou práci. (Potlesk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dále dávám slovo posl. Zajičkovi.

Posl. Zajiček (německy): Slavná sněmovno! Poslední rok ukazuje v Evropě pozoruhodnou obchodně-politickou aktivitu. Budiž vzpomenuto jen těchto čtyř období. Nejdříve konference v Sinai, která se konala před 3/4 rokem. Tehdy se dohodlo několik balkánských států, že budou společně prodávati obilí a pracovati proti poklesu cen svých výrobků. Ze Sinaie zaznělo volání k ostatním evropským, zvláště západním státům, aby se kupovalo obilí především od balkánských států a pak teprve, aby se objednávalo obilí ze zámoří. Druhé období: Malá Dohoda jest útvarem vysloveně politickým. Má-li býti chráněna před většími otřesy, musí býti zbudována na betonu a nikoliv na jugoslávském mořském písku. Tímto betonem byly by obchodní smlouvy s Rumunskem a s Jugoslavií. Obě obchodní smlouvy byly sjednány především z politických důvodů. Jest zvláštní, že právě agrární ministr dr Hodža před rokem v článku, který vyšel ve "Venkovu" přimlouval se za tuto dohodu. V rozličných přednáškách doma i za hranicemi obhajoval dále tuto myšlenku, praví, že se Československo, Jugoslavie a Rumunsko mají hospodářsky pevněji spojiti, aby tím dosáhly silné politické průbojnosti. Hodža chce, aby k této hospodářské dohodě bylo přibráno i Polsko a řekl, že kdyby se jednou v Maďarsku dostala k veslu agrární demokracie, mohlo by se snad přibrati i Maďarsko.

Co jest zvlášť zajímavé na tomto plánu dr Hodži, jest jeho mínění, že kdyby se sešla tato hospodářská dohoda, že by v ní Slované byli národem rozhodujícím. Domnívám se, že řečeno s čistě kulturního stanoviska, mělo by Československo býti mostem od západní Evropy k Balkánu. Kdyby se však uskutečnil tento plán, pak bychom se stali částí velkého balkánského státu a po stránce kulturní bychom určitě poklesli, ale nepovznesli bychom se.

Jak se staví náš průmysl k tomuto návrhu? Vůdcové průmyslu říkají upřímně, že od této hospodářské dohody očekávají velmi málo. Na první pohled by se člověk domníval, že by z dohody, skládající se ze samých agrárních států a z jednoho státu silně průmyslového, mohl náš průmysl míti jistý užitek. Ale chyba lávky! Již proto, poněvadž zákazníci z Jugoslavie a Rumunska, jak známo, nepatří k nejlepším platičům. V řeči, kterou pronesl dr Kramář včera ve Slavkově, trpce si stěžoval, že nástupnické státy zřídily vlastní průmysly a že dokonce ještě dále pokračují ve vytváření nových průmyslů. To jest fakt. Ale domnívám se, že dr Kramář si neměl stěžovati na nástupnické státy, nýbrž že si naopak měl stěžovati na sebe a na všechny vůdce českých politických stran. Neboť oni měli při převratu viděti a předvídati, že přirozeným důsledkem bude, že každý stát bude usilovati, aby se hospodářsky osamostatnil. Při převratu bylo zanedbáno ponechati v celku velké hospodářské území. Zemědělství nemůže z úzkého spojení s Jugoslavií a Rumunskem čerpati naprosto žádné výhody. O tom již obšírně promluvil kol. Hanreich. Chci jen ukázati na malý příklad ze své vlasti, jižní Moravy. Obchodní smlouvou s Rumunskem a s Jugoslavií byl usnadněn dovoz hrachu, čočky, ovoce a zeleniny. Ale nejen to. Máme z posledních 2 let v celém Československu neobyčejně velké zásoby vína a přesto rumunská i jugoslávská obchodní smlouva obsahuje ustanovení, že se víno a hrozny mají dovážeti za nižší clo než dosud.

Třetím obdobím jest známý návrh týkající se celní unie mezi Rakouskem a Německem. Domnívám se, pánové, že jest naprosto zbytečné mluviti o tom, zdali forma, ve které tento návrh byl podán, byla správná. Jest marné mluviti o tom, zdali by z toho Rakousko mělo zisk nebo ztrátu. Pro nás jest jedině rozhodující to, jak se staví náš stát k této celní unii, jaké by měl výhody nebo škody. Jedno jest jisté, že na př. jižní Morava a západní části Slovenska by byly velmi mnoho získaly, kdybychom se byli v nějaké formě mohli připojiti k této celní unii. Jižní Morava a západní Slovensko po desítky let dodávaly své výrobky do Vídně. V posledních 10 letech byl tento vývoz skoro úplně znemožněn. Kdybychom měli dnes s Rakouskem obchodní smlouvu, která by stejnoměrně hájila rakouské i naše zájmy, bylo by této vrstvě obyvatelstva velmi značně pomoženo. Domníváme se, že jest nutno, abychom především pracovali se státy, s kterými sousedíme, totiž s Německem a Rakouskem a pak teprve pracovali s těmi státy, které pro nás nemají tak velkého hospodářského významu, jako tyto dva sousední státy.

Čtvrtým obdobím těchto obchodně-politických jednání je plán francouzského ministra věcí zahraničních Brianda. Briand chce od balkánských států odbírati obilí, aby zachránil tyto balkánské státy před zbalkanisováním, Briand chce odděliti Rakousko od Německa. Musíme konstatovati, že se v Briandovu plánu neposkytuje nejmenší pomoc ani československému zemědělství ani průmyslu.

Víme z novin, že se nyní vyjednává mezi Prahou a Vídní, Prahou a Budapeští, Prahou a Athénami o nových obchodních smlouvách. Máme největší zájem na tom, abychom konečně jednou dostali smlouvy, které neplatí z dneška na zítřek, smlouvy, s nimiž zemědělec, obchodník, průmyslník, ale také dělník aspoň poněkud může počítati. Rakousko zavedlo roku 1926 clo na mléko. Důsledkem bylo, že západní Slovensko a jižní Morava nemohly již vyvážeti vůbec žádného mléka. Jižní Morava nemůže vyvážeti mléka do velkých průmyslových středisk, poněvadž jsou příliš daleko. Proto cena mléka silně poklesla. Rakousko to dělá po jiných státech a chce všechna svá cla zvýšiti. Tak chce, jen abych uvedl několik příkladů, zvýšiti clo na salátové okurky, jichž se v míru dodávalo do Vídně sta vagonů, z jedné zlaté koruny na 15 zlatých korun, clo na zelí z 2 na 10 zlatých korun. Dále chce zvýšiti clo na ječmen a jiná cla. Několikráte jsem navrhl v Praze a ve Vídni: Rakousko ať dovolí, aby se určité zemědělské plodiny z jihomoravských okresů dovážely do Rakouska za přednostní clo. My jsme tento návrh odůvodnili, podali jsme jej několikráte a uvidíme, jak se nám vyjde vstříc.

Maďarsko žádá, aby se dováželo ještě více vína, rovněž hroznů a téhož žádají také Řekové. Zajímavé jest, že naše vinařství jest ohroženo především řeckými víny, která jsou velice levná a obsahují mnoho alkoholu a že se v pražském ministerstvu zemědělství zabývají myšlenkou povoliti řecké vládě dvojnásobný dovozní kontingent vína. Tedy nikoliv v ministerstvu obchodu, nýbrž dokonce v ministerstvu zemědělství. A pak se agrárníci rozčilují, když se uzavírají obchodní smlouvy, které zemědělství nic neprospívají a pak se hledají obětní beránci.

Postavení jihomoravského vinařství jest přímo katastrofální. Měli jsme dvě poměrně dobré sklizně vína. Dnes jest mnohý sedlák rád, když dostane za litr 1.80 Kč. Ale jsou města v Československu, připomínám severní Čechy, kde 1/4 litru vína stojí 5 Kč. Letos bude pravděpodobně znovu dobrá sklizeň vína a každý obchodník a vinař vám řekne, že letos na podzim budou asi nádoby na víno dražší než víno. Celá léta jsme upozorňovali rozhodující ministerstva na beznadějné postavení našeho vinařství, žádali jsme o pomoc, ale dosud vždy jsme dosáhli opaku. Viz rumunskou a jugoslávskou obchodní smlouvu, které zájmy vinařů nechrání, nýbrž velmi těžce ohrožují.

Při tom naši vinaři vidí, že v sousedních Dolních Rakousích činí daň z vína jen polovici, že tam tak zvaný domácí nápoj jest volný, že tam 3000 vinařů dostalo levné půjčky. Dnes jest tomu tak, že tisíce hektolitrů vína leží ve sklepích jako neprodejné. Ani jihomoravské pěstování obilí není výnosné. Před několika dny řekl mi český rolník z jižní Moravy, který hospodaří dobře, toto: Pro sucho sklidil jsem z 1 jitra pravím doslova 100 kg obilí, tedy méně, než jsem tam zasil. Ale při tom se daně a přirážky neodpisují, naopak, zjistili jsme, že naši lidé musejí letos platiti vyšší přirážky a daně než vloni. V jedné obci zdrželi se dva berní exekutoři plných 14 dní a v každém domě a v každé chalupě vymáhali daně.

Upozornili jsme v návrhu na toto smutné postavení na jižní Moravě a také uvidíme, zdali vláda konečně jednou uslyší toto nouzové volání.

K dnešní obchodní smlouvě podali jsme dva resoluční návrhy. První zní: "Vláda se vybízí, aby dovoz vína dovolila jen těm obchodníkům, kteří prokáží, že ve zdejším kraji koupili určité množství vína." Jsou obchodníci s vínem, kteří doma nekoupí vůbec ani litr vína.

Druhý resoluční návrh zní: "Vláda se vybízí, aby při jednáních o obchodní smlouvy s Řeckem a Maďarskem pečovala, aby dovoz vína z těchto států byl ztížen." Pánové, hospodářská situace na jižní Moravě jest smutná, naše obyvatelstvo jest rozhořčeno tím, jak s ním vláda zachází. Jihomoravští poplatníci vždy dostáli své povinnosti vůči vládě a mají právo, aby i stát vykonal vůči nim svou povinnost. Nálada jest neobyčejně radikální. Všeobecně se slyší, a to plným právem, že by se hospodářská situace zlepšila ve chvíli, kdy by byla snížena vojenská břemena. Mohu říci, že jednání v parlamentě v posledních týdnech neobyčejně rozčílilo naše obyvatelstvo. Obyvatelstvo chce, aby se mu hospodářsky pomohlo, nikoliv však aby se parlament a vláda celé týdny tahaly, má-li býti vydán zloděj, ministerský zloděj či nikoliv. Na jedné schůzi nedávno kdosi velmi případně zvolal: "Musíme platiti tolik daní, poněvadž Stříbrný a jiní darebáci nakradli tolik peněz." Uznejte z tohoto výkřiku, že obyvatelstvo jest neobyčejně zradikalisováno a že by vláda udělala velmi dobře, kdyby konečně jednou učinila něco pro obyvatelstvo. Můžeme klidně říci, že vláda selhala. Chtějí-li agrárníci míti nějaký zákon na ochranu zemědělství, říkají socialisté: Nejdříve chceme, abyste se usnesli na zákonu pro nás. Chtějí-li socialisté míti nějaký zákon, dělají to agrárníci stejně. V novinách se pro to zavedl výraz "blokovati". Náš senátor dr Hilgenreiner našel pro to jiné slovo: To není nic jiného, než vzájemné "vyděračství". A to také je. Útratu zaplatí lidé, kteří bydlí na venkově, a dělníci. V minulém týdnu byl zde usnesen jistý zákon a říkalo se, že zemědělci při škodách utrpěných krupobitím a bouřemi dostanou 50, ba dokonce 80 milionů Kč. Ale přečteme-li tento zákon, uvidíme, že tito lidé nedostanou 50 milionů, nýbrž stát jim dá, když si 50 milionů někde vypůjčí, jen po 15 let 1 1/2 milionu, ale nikoliv 50 nebo 80 milionů. Pouze s takovými zákony se našemu zemědělství naprosto neposlouží. Vloni půjčil ministr financí dvěma zkrachovaným bankám 300 mil. Kč a tu lze se právem tázati, bude-li i zemědělství poskytnuto 300 milionů. Na to můžeme dlouho čekati.

Několik slov o zajištění letošní sklizně. Sociální demokrati stále říkali: "Chceme monopol!" Agrárníci odpovídali: "Pryč s monopolem!" Na konec se věc najednou obrátila, sociální demokrati řekli: "My nechceme monopol!" Tu agrárníci řekli: "Nyní chceme my monopol!" Třetí období: Nikdo neví, co se vůbec stane. Z časopisů se dovídáme, že nebude zaveden monopol, ani dovozní úřad, že několik ministerských úředníků bude určovati, kolik se doveze a konečně také co sedlák dostane za své obilí. Ministerští úředníci jsou sice odpovědni svým ministrům, ale nikoliv vládě a nikoliv parlamentu. Naše zemědělství jest rozhořčeno nad takovým postupem a takovou hrou s jeho hospodářskými zájmy. Naše strana celá dvě léta hlasovala pro každý zákon, který aspoň poněkud poskytoval naději, že se jím zlepší postavení dělníků a zemědělců. Obchodní smlouva s Jugoslavií nepomáhá průmyslu a dělníkům, nepomáhá ani zemědělství, jest to čistě politická smlouva a proto nemůžeme s ní projeviti svůj souhlas. (Potlesk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. Kubač.

Posl. Kubač: Jednáte, ako sa má riešiť hospodárska kríza, ako si máte medzi sebou rozdeliť zisky na úkor pracujúcich, ale nemôžete sa dohodnúť, lebo neviete, koľko sa každému z toho ujde. Ale za to ste sa veľmi rýchle dohodli takých zlodejov, ktorí okrádajú štát, nechať bežať, ale poctivého poslanca, ktorý je volený pracujúcím robotníctvom, ktorý háji jeho záujmy, ste vydali práve tak rýchle k odsúdeniu len preto, že vám a celej kapitalistickej spoločnosti neslúží.

Preto chcem dnes hovoriť s tohoto miesta k jeho procesu, lebo som mu bol prítomný. Proces so súdr. Majorom chýli sa ku koncu. Utlačovatelia ľudu Slovenska pripravujú vynesenie rozsudku, pripravujú sa dokonať čin, ktorý vyvoláva stupňované pobúrenie najširšej verejnosti nielen v Československu, ale v celom svete, ano, nielen proletariát Československa, ale proletariát všetkých zemí protestuje proti súdeniu súdr. Majora a žiada jeho prepustenie. Každého dňa je senát súdiaci súdr. Majora zahrnovaný stami protestných telegramov, dochádzajúcich nielen z Československa, ale aj z Francie, Nemecka, Ameriky, sovietského Ruska a rôznych proletárskych organizácií či českých, slovenských alebo maďarských robotníkov, i z cudziny od vynikajúcich intelektuálov, vedcov, umelcov svetového mena. Nepodarilo sa, aby súd nad súdr. Majorom a dielo teroru, ktoré týmto procesom sa páše na pracujúcom ľude Slovenska, bolo prevedené v tichu a za nepozornosti verejnosti, ktorá nemá poznať pravých vinníkov košútskeho krveprelatia; nie, procesom proti súdr. Majorovi dostala sa otázka Slovenska nielen na pretras v meriatku vnútroštátnom, ale na fóre medzinárodnom. Medzinárodná verejnosť má príležitosť sa dovedeť, ako v Československu existuje Slovensko, zem, ktorej ľud je koloniálne deptaný a vyssiavaný v záujme českých utlačovateľov a v záujme slovenských a maďarských veľkostatkárov a vykorisťovateľov. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Proces proti súdr. Majorovi vrhol ostré svetlo na sociálné pomery slovenského robotníctva. V súdnej sieni bratislavskej sedrie ilustrovaná je bieda a otroctvo, ktoré na Slovensku panuje. Úradní notári vypočúvaní ako svedci museli pred súdom dokázať a potvrdiť, že slovenskí a maďarskí veľkostatkári platia slovenským zemerobotníkom hladové mzdy, za 10 až 14ti hodinovú dennú drinu 9 Kč bez akýchkoľvek iných pôžitkov.

Ukázalo sa, že na území Československa, v strednej Europe, v srdci europskej kapitalistickej civilizácie uplatňuje sa proti robotníkom najhoršie koloniálné otrokárstvo, a že len spravodlivý odpor robotníctva proti bezmezdnému vyssiavaniu viedlo ku košútskemu procesu so súdr. Majorom. Žaloba mala zhanobiť súdr. Majora [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy. Viz str. 42 této těsnopisecké zprávy.] tvrdením, že súdr. Major padal na zem, aby sa zachránil pred paľbou žandárskych karabín, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] sa nehanbil tu použíť i minister vnútra a iní v tomto parlamente, ak fašisti a soc.-fašisti a ich plátky. Ale pred súdom bolo potvrdené, že súdr. Major s neohroženosťou hájil záujmy pracujúceho ľudu, a láska a úcta, ktorú mu dávajú na javo robotníci pri vypočúvaní pred súdom ako svedkovia, sú odpoveďmi na všetky tieto urážky a hanobenie, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Poctivosť a čestnosť súdr. Majora, tohoto uznaného revolučného vodcu pracujúceho ľudu slovenského, nemohla byť v celom procese zmenšená a nikto nedosiahne toho na Slovensku, že sa špinením bude môcť zmeniť dôvera v komunistickú stranu u pracujúcich más.

Protestné hnutie proti košútskemu krveprelievaniu súdenie súdr. Majora stalo sa tak výrazom boja proti sociálnemu a národnostnému útlaku pracujúcich Slovenska a za súdr. Majorom, stojacim pred bratislavským súdnym tribunálom, je solidárny veškerý pracujúcí ľud Slovenska, nielen robotníctvo, ale všetky pracujúce vrstvy slovenského i maďarského národa, celý revolučný proletariát Československa.

S najväčšou vďačnosťou sa kvituje veľký čin slovenských spisovateľov, ktorí svojim manifestom postavili sa nebojacne proti krvavému utlačovaniu robotníctva na Slovensku, ktorí vedení citom pre právo a spravedlnosť pozdvihli odhodlane svoj hlas proti inscenovaniu persekučného bratislavského procesu a ktorí v pochopiteľnej snahe proti utlačovaniu pracujúceho ľudu podali v ťažkej hodine bratskú ruku slovenskému a maďarskému ľudu. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Sme to my, ktorí žalujeme a ktorí vznášame nesčetné žaloby na bezprávia a krivdy páchané pri procese so súdr. Majorom nad páchaným násilím na Slovensku.

Násilie páchané na slovenskom ľude četníkmi je ďalší prípad bieleho teroru. V Šale nad Váhom, kde bola minulého týždňa prepadnutá skupina robotníkov na rieke Váhu sa kúpajúcich, a previedli útok na týchto nič netušiacích, spravili švarmliniu s nasadzenými bodákmi a elektrickými lampami a hnali sa na týchto chudákov, ktorí boli nútení oblečení a obutí skákať do Váhu. Ktorí ostali pozadu, tých bili pažbami tak brutálne, že jednoho robotníka tak do krvava zbili, že ani nevidel. Keď tento zranený robotník išiel k miestnemu lekárovi na ošetrenie, bol lekárom odmietnutý na zákrok četníkov. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] I pri procese súdr. Majora sa ukázalo, ako [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] četnictvo a bratislavská policia zasahovala už pri vyšetrovaní o Košútach, ačkoľvek obvod pôsobnosti bratislavského policajného riaditeľstva nesahá až ku Košútom a ačkoľvek policia nemá vôbec práva zasahovať takto do súdného vyšetrovanie. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Nie orgánu, justicíe, ale policajni sriadenci rozhodujú, kto sa môže procesu zúčastniť ako posluchač. Verejnosť bratislavská vidí, že robotník nemá vôbec prístupu do súdnej siene. Väčšina posluchačov pozostáva z uniformovaných policajtov a fízlov. Policia si počína tak trúfalo, že obhájcovi súdr. Majora dr Clementisovi bolo zakazovaná za prestávky rozmluva so súdr. Majorom. Do súdnej siene nie sú púšťaní ani advokáti a zo súdnej siene bol vyhodený na pr. dr Daniel Okali, ináč koncipista obhájca Majora dr Weichherza, ktorý k nemu bol oficiálne ohlásený. Tedy sú to neslýchané metody policajného teroru na Slovensku. Preto my tu proti nim vždycky protestujeme a žiadame zákrok proti nim. Poukazujeme po prvé na to, že v súdnom líčení bolo znova potvrdené, ako v prípade súdr. Majora bolo hrube porušené imunitné právo. Keď by si nechala snemovňa predložiť zápisnicu o výslechu svedkov pred súdom, poznala by, že žandárske orgány, a to štábny kapitán Souček a druhí žandári museli doznať, že súdr Major nebol zatknutý a zadržaný pri čine a že tedy uväznenie súdr. Majora a jeho trestné stíhanie sa stalo naprosto protiústavne.

Poukazujeme však na škandálnejšiu vec, ktorá sa stala pri vydávaní súdr. Majora. Ukázalo sa, že súdr. Major je teraz súdený pre niečo iné, ako prečo bol snemovňou vydaný. Štátne zastupiteľstvo v Bratislave, aby odôvodnilo žiadosť o vydanie, vymyslelo si skutkový delikt, od ktorého však v obžalobe utieklo a ktorý je predmetom súdneho jednania.

Preto kategoricky žiadame, aby snemovňa vyžiadala si spisy o dosavádnom priebehu procesu nad súdr. Majorom a odvolala svoj súhlas s trestným stíhaním súdr. Majora, žiadala okamžité zastavenie procesu a prepustenie súdr. Majora zo žalára.

Teraz k procesu samému. Proces so súdr. Majorom ilustruje najostrejšie nielen persekučné metody čsl. justície, ale odhaľuje v plnej nahote stav brutálneho útlaku a methody bieleho teroru, ktorým je slovenský ľud utlačovaný. Chcem poukázať na vystupovanie prokurátora dr Bořického na Slovensku, dôstojného predstaviteľa čsl. imperializmu a služobníka čsl. imperializmu. Dr. Bořický vyjadruje v súdnej sieni najhrubším spôsobom [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] voči slovenskému a maďarskému ľudu. Súdr. Major bol zvolený 27.000 robotníkmi slovenskými a maďarskými. Ale štátny zástupca ho [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] a snižuje a tak i druhých maďarských a slovenských robotníkov, ktorí vypovedajú pravdu proti českoslov. žandárom. Postup dr Bořického odmietame s tohoto miesta [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Prezto všetko konštatujeme: pokus prevaliť inscenovaním obžaloby vinu za košútske krvepreliatie na súdr. Majora a druhých zatčených robotníkov na celej čiare ztroskotal. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Štátny zástupca opiera svoju žalobu len o žandárov [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Priebeh dosavádneho súdneho pojednávania vyvrátil naprosto tvrdenie obžaloby, že by dav bol útočil na žandárov a že by tento útok súdr. Major bol viedol. Zostane nezvratným faktom, že žandári strieľali do zástupu robotníkov, keď niektorí z nich utekali na pomoc súdr. Majorovi, ktorý bol, ako je dnes svedecky nesporne dokázané, srazený k zemi četnickým nadporučíkom Janošíkom, rukoväťou jeho šable. Najjasnejším dôkazom nezákonného použitia zbraní četníkmi je tá okolnosť, že súdni lekárskí znalci podávajúci pred súdom svoj posudok o zranení, boli nútení potvrdiť, že všetci zabití a ťažko ranení boli strielaní zo zadu pri úteku ďaleko od miesta, kde žandári stáli. Lekárske prehliadnutie zabitých vynieslo na svetlo ďalšie dosiaľ neznámy strašlivý fakt, a síce že jeden zo zabitých robotníkov Turzo nebol zastrelený, ale prepichnutý žandárskym bodákom. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Pri úradnom vyšetrovaní žandárov o použití zbrane nepriznal sa žiadný k použitiu bodku a k prepichnutiu robotníka Turzu. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] sa nepriznal ani pred súdom, kde všetci žandári zakročujúci v Košútoch boli pod prísahou vypočutí a ktorým každému zvlášť obhájci otázku ohľadne prepichnutia robotníka Turzu kládli.