Vyšetřovací výbor byl vzorným příkladem politického soudu, soudu, jaký nemá býti. Jako soudce nemohl jsem pozorovati příliš mnoho nestrannosti. Musil jsem konstatovati, že tak skoro všechny návrhy obrany byly předem zamítnuty, že se úmyslně usilovalo o to, aby věc byla svedena v tom směru, jak se již předem zamýšlelo, a že bylo úsilí odvrátiti všechno, co by se bylo musilo zdáti nějak kalným a zatěžujícím.

Pan Stříbrný podal velmi mnoho návrhů. Byly podány i jiné návrhy, které, kdyby byly podány před řádným soudem, byly by nepochybně musily býti přijaty, předpokládáme-li, že vůbec byl úmysl skutečně zjistiti objektivní pravdu. Ale tento úmysl zde nebyl, nýbrž byla vůle slyšeti jen pravdu, kterou měli již předem za lubem, (Souhlas.) předpoklady chtěli dovésti k závěru, který měli již hotový v kapse, a to, pánové, musí každého slušného člověka předem rozladiti.

Vždyť ani všechno, co by bylo bývalo lze vyšetřovati proti p. Stříbrnému, nebylo ve skutečnosti vyšetřováno. Víme přece zcela dobře - a jest to zase veřejné tajemství, které právě není tajemstvím a o němž vědí i vládní strany - že činnost pana Stříbrného vším tím, co se stalo ve vyšetřovacím výboru, není dávno ještě ukončena. Pokud si mohu dobře vzpomenouti, byl pan Stříbrný přece jednoho dne i ministrem národní obrany a pokud si mohu dále vzpomenouti, staly se i tehdy - nu, řekněme - nepřístojnosti. A pokud si mohu dále vzpomenouti, byla doba, kdy ústava tohoto státu visela na vlásku. Tehdy pan Stříbrný si jako ministr nár. obrany nejen zahrával s diktaturou podle vzoru Mussoliniho, nýbrž byl již těsně připraven ji také provésti. Tenkrát si k tomu přibral svého miláčka Gajdu a tutti quanti a bylo to docela správné catilinské spiknutí proti republice, jemuž se jen v poslední chvíli zabránilo. Myslím, že jsem tak dalece právníkem, abych mohl tvrditi, že to přece jest vlastně zločin velezrady, tedy také zločin, a o tom se nemluvilo, jako se nemluvilo o mnohých jiných věcech.

Tak nevypadá vyšetřovací výbor, který chce nalézti objektivní pravdu, který takřka vystupuje jménem pronásledované nevinnosti. Tak vypadá politický střepinový soud, který svého muže předem odsoudil a jeho obranu vůbec nechce slyšeti.

A pak, velectění, jak široce byla tato věc zahájena a jak vlastně ke konci nepatrně skončila. Není tomu ještě dávno, co jsme dostali od pana zpravodaje Koudelky elaborát, který, jak myslím, obsahuje 150 stránek a v tomto elaborátu bylo uvedeno množství faktů, částečně správných, částečně mylných, částečně dobře opsaných, částečně jen naznačených. Nebyl to žalobní spis podle trestního soudního řádu, nýbrž také jen taková politická zpráva, přihrocená na jednu jedinou osobu. Ale viděli jsme v tom aspoň úmysl, a smím-li tak říci, vážný úkol, aby splnil svou povinnost. Ale co se na konec stalo z těchto 150 stránek žalobního spisu? Hubený list a konečné návrhy dnešní zní zcela jinak než kdysi.

A ještě něco: Myslím, že by přece důležitost věci byla vyžadovala, aby nám byl pan zpravodaj vypravoval trochu více než to, co je zde vytištěno. Neboť se domnívám, že se omezil pouze na tento tisk. V takovém případě byl by se měl přece vydati komentář a mělo se reagovati na všelicos. Snad se to stane ještě v závěrečné řeči. Nechci předbíhati, neboť již dnes víme, že velmi mnoho žalobních bodů bylo opuštěno, poněvadž nebylo lze uvésti důkaz, ba ani stín důkazu. Bylo to jistě upřílišněné; a to především nedělá dobrý dojem.

Dále měli na zřeteli jen pana Stříbrného, a z vyšetřování nepochybně vyšlo na jevo, že pan Stříbrný měl společníky. Proto podle mého skromného mínění jest zapotřebí, aby vyšetřování bylo rozšířeno na společníky. Ale o tom nechtějí páni nic věděti. A tito společníci nejsou neznámí, sedí snad dokonce zde na lavicích a jsou od včerejška žalobci. Patří k tomu kus - řekněme - mravního siláctví propůjčiti se k takové úloze. Proto nejsou mravní důvody, není úsilí mravně vyčistiti veřejný život nebo povznésti jej na vyšší mravní úroveň důvodem, základem tohoto řízení, nýbrž jsou to politické příčiny, které jsou základem tohoto řízení a není to nic jiného než boj pana ministra pro věci zahraniční dr Beneše proti panu Stříbrnému a lidem, kteří se shromáždili kolem p. Stříbrného. Dále jsme všichni přesvědčeni, že ani pana Beneše po stránce mravní nelze příliš daleko stavěti od pana Stříbrného, a kdyby vyšetřovací výbor byl skutečně řádně jednal, bylo by se jistě konstatovalo, že byla doba, ve které oba páni svorně a spokojeně pracovali spolu, při čemž každý měl z toho výhodu podle svého způsobu. (Výkřiky na levici.)

Nyní, dámy a pánové, bojuje se proti korupci a právě pro nás Němce naskýtá se nyní otázka: Jest to jen tehdy korupce, když jedna nebo více osob užije svého úředního postavení, aby si na účet veškerenstva opatřily výhody a obohatily se, nebo je to snad také korupce, když se celý stát, když se celá státní správa, když se především jiný národ ovládající stát rovněž obohacuje na útraty menšin, nedbá práv, která samozřejmě měla by připadnouti menšinám, šlape je nohama a ze státních občanů dělá takové, kterým se nadržuje, a takové, které mají méně práv nebo vůbec žádná? [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 26. června 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 73 této těsnopisecké zprávy.] Mohl bych pohlédnouti do minulosti a od počátku uváděti skutečnosti, které dávají za pravdu mému tvrzení. Vracím se nejdříve zcela krátce jen do doby, kdy tento stát povstal, a vím, že je to také taková věc, která nebyla projednávána ve vyšetřovacím výboru že za války američtí Čechové a Slováci sebrali celé množství peněz, mluví se o několika milionech dolarů, aby umožnili založiti tento stát. Tyto peníze prošly četnýma rukama, snad byl při tom i pan kol. Stříbrný, ale byly při tom i jiné ruce, a jest faktem, že z těchto peněz zde není dnes již nic a že není také možné dostati nějaké vyúčtování o těchto penězích. A prosím, když pan ministr pro věci zahraniční Beneš ovlivňoval mírovou konferenci ve svém smyslu, tu mu také nešlo o pravdu, nýbrž on se posadil a sepsal onen Memoir III, který navždy zůstane hanebnou skvrnou v dějinách tohoto státu. I tento Memoir III patří do přediva lží, na kterém jest tento stát také vybudován a také tento Memoir dlužno zde započítati. Pak ústava; začíná hned konstatováním, které přece odporuje pravdě, když praví, že se veškeré národy tohoto státu dobrovolně spojily, aby založily tento stát. Tak mohli bychom vypočítávati jedno po druhém. Poukazuji na př. na velkou otázku válečné půjčky. Všichni víme, že se s válečnou půjčkou děly přesuny, které daleko překračují míru přípustného, že velké banky - jmenuje se Živnostenská banka a rozličné jiné - měly z toho užitek proti zákonu, a že byl ministr financí, který tuto věc umožnil a podporoval a že tím povstala státu milionová škoda. Proč se o to nikdo nestará? Známe všechny tyto a podobné věci z kapitoly pozemkové reformy. Dopusťte, aby jednou zahájil činnost vyšetřovací výbor pro slavný pozemkový úřad a uvidíte, jaký zápach tam vyrazí. Dnes se prozatím jen šušká, ale víme, že zbytkové statky přecházejí z ruky do ruky, a jak se to dělá, když se náhle přes noc stane z chudého člověka bohatý milionář. I to patří do kapitoly korupce, ale v této zemi se při tom zacpávají uši.

Třetí věcí jest zadávání státních staveb. I zde mělo by se jednou vzíti železné koště a zametati. Jsou jisté firmy, které se těší takovému nadržování ministerstva veřejných prací, že se nelze obejíti bez toho, aby se jim nesvěřily určité stavby. (Posl. Horpynka [německy]: To jsou velmi geniální stavitelé, těm každý den něco nového spadne!) Ano, Jest konstatováno, rád bych to zde uvedl v této souvislosti, že stavby ve zdejším městě, v nejbližší blízkosti této sněmovny, které teprve nedávno byly provedeny jako okázalé stavby, hrozí nyní zřícením. Jest to budova české přírodovědecké fakulty a na druhé straně budova právnické fakulty. Tyto stavby stály miliony, byly od stavebních firem převzaty, kolaudovány a dnes se vidí, že to jsou jen boudy hrozící zřícením. Tolik jste se rozhorlovali nad případem mutějovického uhlí atd. u pana Stříbrného, ale prosím, což všechny historky o dovozních listech na uhlí nebyly celkem vzato snad totéž? Což z toho nebralo užitek tak mnoho stran na útraty veškerenstva, a to docela neostýchavě, a nečiní to snad až do dneška? Není to také korupce? A v poslední době: Hřímáme zde při každé příležitosti proti kartelům, ukazujeme, jak se kartely všechno zdražuje, jak se životní úroveň uměle šroubuje do výšky, jak se rdousí volný trh, jak se v době nouze tato nouze ještě zvyšuje, a ministerstvo veř. prací dává příklad zakládajíc nový uhelný kartel. A nejsme příliš vzdáleni toho, že dostaneme i ovocnářský kartel "Čechofruct". Varuji před tím s tohoto místa. Pak budou naši ovocnáři vydáni všanc ovocnářským a obilnářským židům, musejí povoliti každou cenu, kterou budou od nich žádati. To jsou tak znamení, jak se hospodářský život staví do služeb politického života, aby se z toho kořistilo na útraty veškerenstva.

Chci nyní přejíti k politickým věcem. Jak se stále ještě zachází s námi Němci v tomto státě přes to, že jsme mu, proboha naším 12 letým pobytem v tomto státě skutečně dali vše, co lze od nás směle požadovati, jak se zacházelo s našimi úředníky, jak se rdousily naše školy, jak jsme letos znovu provokováni sokolskými vpády a jak se nám takto vštěpuje loyalita stále od nás požadovaná? Není jediný Stříbrný v této sněmovně, v této sněmovně jest velmi mnoho Stříbrných a chtěli-li jste již se zabývati tou celou věcí, nejednali-li jste skutečně z politických důvodů, pak měli jste tuto věc chopiti za zcela jiný konec.

Ke konci rád bych se zabýval ještě návrhy, které nám včera a dnes předložil pan zpravodaj k odhlasování. Jsou to čtyři návrhy. Úmyslně navrhl jsem předsednictvu sněmovny, aby se o těchto návrzích hlasovalo odděleně, neboť přece nelze se všemi zacházeti stejně. První návrh jest konečně pochopitelný. Budeme hlasovati proti němu, poněvadž můžeme prohlásiti, že naprosto nesouhlasíme s jednáním vyšetřujícího výboru. My jsme pro to, aby tato věc přišla tam, kam patří, totiž před řádné soudy. To jsou věci, které dlužno vyřizovati u soudu, kde jest žalobce podle zákona a kde obrana má zákonitá práva a kde nelze jen tak beze všeho kráčeti přes čest nějakého člověka. (Posl. Krebs [německy]: Usnesením většiny!) Ano, usnesením většiny. (Posl. Krebs [německy]: Ale zde nebudou nezávislí soudcové!) O tom ještě promluvím.

S třetím návrhem nemůžeme projeviti souhlas. Nevím, zdali jste jej promyslili. Takto všeobecně neznamená nic více a nic méně, než že sněmovna vyzývá vládu, správní úřady, aby si hrály na mravnostní soudce nad činností svobodných členů sněmoven. K tomu zde vláda není. Jest zde proto, aby vládla a dávala zákony. Ale to patří do samosprávy sněmovny, aby bděla nad čistotou svých členů a veřejného života, k tomu jest zde imunitní výbor, nebo chcete-li, předsednictvo sněmovny, ale nikdy ne vláda. Považoval bych pod svou důstojnost, abych souhlasil s takovým návrhem, nemluvě již docela o tom, abych jej vůbec podával. Pravíte ve své zprávě, že to všechno, co se stalo ve vyšetřujícím výboru, nesmí předbíhati řádnému soudnímu řízení. To popírám. Především zde upozorňuji: Za prvé není nezávislost soudů již tak veliká jako dříve; dnes jest příliš mnoho vázanosti druhu stranického, politického, případně i přímého ovlivňování, které soudům dává často podnět, aby rozhodovaly tak, jak to mají rádi nahoře. Čím vyšší soud, tím větší jest ovlivňování. Dnes již vidíme, že nejvyšší soud ve věcech, kde jde především o politické věci, o zákon na ochranu republiky, vydává zcela jiné rozsudky než v minulých letech, že odvolání státního zástupce k nejvyššímu soudu má vždy úspěch, že nejvyšší soud tresty vždy zostřuje, nikdy jich nesnižuje, a to tak, že mimovoli z množství a stejného druhu rozhodnutí musíme usuzovati, že to není jen soudcovské přesvědčení, které zde tyto věci umožňuje, že zde pracují vnější vlivy.

Pak nezapomeňte na dojem na veřejnost. Bude-li Stříbrný u soudu uznán vinným - a on má býti uznán vinným - nebudete moci nikomu z vašeho obyvatelstva vymluviti, že tento muž byl odsouzen politicky. Každý člověk vám řekne, že Stříbrný musil býti odsouzen a jak jsem již řekl v úvodu své řeči, budete míti mučedníka a tak dosáhnete opaku toho, čeho jste původně chtěli dosáhnouti. Proto pravím ke konci: Rozsudek v této věci nebude vydán jménem republiky, nýbrž jménem politické nebo dokonce soukromé pomsty. (Potlesk.)