Mimo to byla zabavena v časopisu "Kämpferin" prostá zpráva, že se bude konati proces proti soudr. Majorovi, tohoto znění:

"Hlavní přelíčení proti komunistickému posl. Majorovi, který byl zatčen v souvislosti s košútským vražděním dělníků, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 23. června 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] koná se dne 30. června. Tento proces vzbuzuje velmi velký zájem doma i v cizině. Dělníci, zemědělští dělníci, sedláci a ostatní pracující obyvatelstvo Slovenska ukazují svým zájmem na tomto procesu, že chápou, jak v osobě dělnického zástupce a komunistického poslance má býti zasažen celý slovenský národ, který kromě hospodářského útisku jest vystaven také neslýchanému národnostnímu potlačování panujícími. Zájem ciziny pro tento proces - velké časopisy jako "Berlin am Morgen", "Welt am Abend", "Manchester Guardian" a j. vysílají své zvláštní zpravodaje - přispěje k tomu, aby i za hranicemi Československa byly odhaleny pravé poměry v tomto demokratickém státě.

Veškeré pracující obyvatelstvo v Československu musí si býti vědomo, že proces proti soudr. Majorovi jest pokusem vládnoucí třídy, nejen aby byl brutálně potlačen každý boj vykořisťovaných o větší kus chleba, nýbrž také aby pracující vrstvy národních menšin byly národnostně a kulturně potlačovány."

To bylo zabaveno v časopise "Kämpferin". Ale způsob, jakým se dnes zabavuje, ukazuje také tato zpráva, která mimo to byla v témže časopise "Kämpferin" zároveň zabavena:

"Smrt válečné vdovy. Den před velikonocemi jde válečná vdova se svým druhem z K. do N. Jest tak unavená a musí přece jíti ještě půl hodiny, než dojde ke svému cíli do N. Najednou vyprýštil proud krve z jejích úst. Ale vleče se ještě o několik kroků dále, dostavuje se druhý proud krve a ona umírá. Shromažďuje se několik lidí a lze nyní slyšeti, jak její průvodce přemožen bolestí volá: [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 23. června 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Věříte nyní, že tato ubohá byla nemocná? Vyjímá listiny z kapsy, ukazuje je lidem stojícím okolo a praví: Marně se namáhala, aby byla přijata do nemocnice. Místo do nemocnice chtěli ji odeslati do pracovny. A, praví smutně, ona byla tak dobrá. A zítra bude ve všech novinách: "Nějaká tulačka zemřela v příkopu." Dělnice, zamyslete se. Něco takového jest možné v tomto demokratickém, lidsky ovládaném státě. Kolika dělnicím se to ještě může státi? Nezaměstnaný - bez bytu - silnice. Místo nemocnice - pracovna. Domnívám se, že takové případy musejí pobouřiti každou dělnici a každá dělnice by si měla přísahati, že se neoddá klidu ani odpočinku, že bez únavy bude bojovati, až budeme míti pořádek, ve kterém se s člověkem zachází jako s člověkem a tak se i hodnotí a nikoliv jako se psem, který klidně může zajíti v příkopu. M. H., dělnická dopisovatelka v Kadani."

Tím se nám dostává typického příkladu, jak se v Československu, v tomto demokraticky ovládaném státě, dnes prostě zabavuje každá prostá zpráva o dělnických událostech, o věcech, které se skutečně staly. Protesty o [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 23. června 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] událostech na Slovensku, jakož i v Československu o žalářování soudr. Majora vzbudily rozruch nejen v Československu, pronikají i ven za hranice Československa a docházejí odezvy i v cizině. Četné protesty z ciziny došly v posledních dnech do Československa ministrovi spravedlnosti, do Bratislavy státnímu zastupitelství. My jsme také některé z těchto protestů uveřejnili ve svém tisku a censura je ovšem ihned zabavila. Tak byl na př. zabaven protest proti žalářování posl. Majora, na kterém se usnesla Liga proti imperialismu, a to francouzská sekce. Protestní telegram zní: Přijměte bratrské pozdravy pro maďarskou národní menšinu v Československu. Protestujeme proti žalářování posl. Majora a proti hromadnému vraždění dělníků v Košútech. Podepsána: Liga proti imperialismu, francouzská sekce, Paříž 114, Boulevard de la Villette.

Dále velký francouzský spisovatel Romain Rolland napsal v poslední hodině protest proti vraždě dělníků v Košútech a proti žalářování posl. Majora. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Jsme přesvědčeni, že i tento protest velkého francouzského spisovatele se stane obětí censurní tužky nějakého nepatrného československého censora pod návodem ministra spravedlnosti dr Meissnera.

Kromě těchto dvou protestů zaslalo 21.000 členů Svazu proletářských volnomyšlenkářů v Poruří tento doporučený dopis státnímu zastupitelství v Bratislavě, Kozia č. 2: "21.000 členů Svazu proletářských volnomyšlenkářů v Poruří přijímá na vědomí nastávající proces proti činovníkovi naší bratrské organisace posl. Majorovi. Z rozličných zpráv, které jsme dostali, jasně vysvítá, že posl. Major a soudr. nezavinili střílení a [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 23. června 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Protestujeme jako dělnická organisace proti tomu, jak se proces vede. Protestujeme proti tomu, že Liga pro lidská práva nebyla k zatčenému připuštěna. Protestujeme, že nebyl povolen advokát pro posl. Majora. Žádáme, aby byl na svobodu propuštěn posl. Major jakož i jiní zatčení. Podepsán: Svaz proletářských volnomyšlenkářů v Poruří, skupina essenská, ulice Friedricha Eberta 69, předseda I. A. Fischer."

Kromě toho dostal soudr. Major do vězení bratislavského krajského soudu tento dopis: "Vážený soudruhu! Tiskem se dovídáme o Tvém zatčení a o nastávajícím procesu, který zahajuje proti Tobě měšťácké soudnictví [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 23. června 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] 21.000 proletářských volnomyšlenkářů v Poruří jest přesvědčeno, že buržoasie spolu se sociálfašisty ve všech zemích užívá stejných způsobů, aby revoluční dělnictvo zbavila jeho vůdců. 21.000 proletářských volnomyšlenkářů z Poruří zasílá Ti vřelé bojovné pozdravy a slibuje, že nespočinou dříve, dokud na místo kapitalistického hospodářství nevstoupí socialismus. Proto buď připraven k boji! Podepsán: Svaz proletářských volnomyšlenkářů v Poruří, skupina essenská, Fischer."

Říšskoněmečtí spisovatelé a učenci připojili se rovněž k protestu a zaslali nám tento dopis: "Ministr vnitra dr Juraj Slávik, ministr zahraniční dr Eduard Beneš a president krajského soudu v Bratislavě dostali v těchto dnech telegram tohoto znění: Proces proti posl. Majorovi [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 23. června 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Stop. Žádáme zastavení procesu a propuštění všech zatčených, Stop. Profesor Alfons Goldschmidt, spisovatel Hervarth Walden, spisovatel Oskar Maria Graf, spisovatel Klaus Neukranz, spisovatel Ernst Toller, advokát Kunz Kolbe, profesor Hall. Stop."

Jména, která čteme pod tímto telegramem, nejsou neznámá dělnické veřejnosti v Československu. Díla skoro všech těchto spisovatelů, kteří protestovali proti procesu s posl. Majorem, mají mezinárodní pověst. I němečtí proletáři v Československu je znají. Protest nejlepších hlav Německa nezůstane ojedinělý. A hlavní věcí jest: Musí býti podporován hlasem dělnictva, aby dosáhl uplatnění.

Dále došel protest britské sekce Ligy proti imperialismu. Tento protest zní: "Britská sekce Ligy proti imperialismu protestuje proti fašistickým poměrům, panujícím v Československu. Fašismus jest hrozbou pro pracující třídu každé země, poněvadž vede k prolévání krve a hromadnému vraždění. Podepsaní protestují proti žalářování parlamentních zástupců pracujícího lidu v Československu, zvláště zástupců národních menšin, které jsou krutě vykořisťovány a potlačovány." Tento protest podepsaly tyto osoby: Conrad Noel, to jest nestranný farář anglický, Alex Gossip, předseda anglického Svazu nábytkářských dělníků, D. P. R. Gunavardena z Ceylonu, P. Glading, předseda spojeného sdružení inženýrů, Harry Pollitt, Evans, Thomas, sekretář Mezinárodní dělnické pomoci, Jack Tanner, dále Judah L. Waten, člen australské komunistické strany, Reginald Bridgemann, který jest členem nezávislé anglické Labour Party a byl dříve kandidátem do dolní sněmovny, a Saklatvala z Indie. Tento protest byl usnesen z podnětu pana Bridgemanna, bývalého člena anglické dolní sněmovny a posledního kandidáta do dolní sněmovny, který dnes ještě jest členem neodvislé dělnické strany anglické a tedy přímým straníkem soc. demokrata MacDonalda, dnešního anglického ministerského předsedy.

Revoluční učitelé v Československu zaslali soudr. Majorovi rovněž pozdravný dopis. Tento pozdravný dopis nebyl soudr. Majorovi vydán a mimo to byl v tisku zabaven. Zní: "Revoluční učitelé soudr. Majorovi". Jak známo, jest posl. soudr. Major povoláním učitel. Jeho kolegové, třídně uvědomělí revoluční učitelé, zasílají mu tento dopis:

"Milý soudruhu a kolego! My učitelé víme dobře, jak slovenský proletariát po léta trpí. S trpkostí v srdci vzpomínáme na chudobu, jařmo a těžký osud obyvatelstva pod Tatrami, na nízké mzdy, nezaměstnanost, chudé příbytky, školy propadlé klerikalismu a pyšné úřady, na malá neúrodná pole v horách a na panské velkostatky v rovinách, na tmavé žaláře, tyto asyly pro bojovníky o svobodu proletariátu. I Ty sedíš dnes ve vězení měšťácké demokracie. Ty jsi vedl vykořisťované slovenské zemědělské dělníky do boje o snesitelnou lidskou existenci, Ty jsi chtěl zahnati hlad z dělnických rodin. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 23. června 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Zasíláme Ti plamenný pozdrav jako učitelé učiteli a jako bojovníci bojovníkovi. Nechť soud nad Tebou dopadne jakkoliv, věříme pevně, že Tě to nezlomí a že Tě zase neotřeseného a odhodlaného uvidíme znovu plniti úkol, který Ti uložili pracující. Pastýři v slovenských horách budou znáti Tvé jméno, horníci budou je vyslovovati plni důvěry a i my si budeme na ně vzpomínati, neboť svým utrpením ukazuješ na utrpení proletariátu a na velký úkol, který máme splniti, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 23. června 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Soudr. Majore, pozdravujeme Tě jako svého vůdce a přejeme si, aby ses k nám brzy vrátil zdráv, posílen k brzkému rozhodujícímu boji. Revoluční učitelé v Československu."

Naše velikášstvím trpící censura se domnívá, že tím sprovodí protest se světa, když prostě zakáže jeho uveřejnění. Ale my se postaráme, aby tam, kam nesahá rámě censorovo, v podnicích, mezi nezaměstnanými a mezi sedláky nemajícími zemi, tím hlasitěji znělo toto volání. Postaráme se, aby v cizině kromě všeobecných hospodářských a politických poměrů, kromě kulturního zpátečnictví a národnostního potlačování byla nejširší veřejnost seznámena zvláště s případem košutským a Majorovým. Dnes jsou již velké časopisy nuceny o této věci podávati zprávu. Zástupci dělníků, kteří se účastní procesu, budou pečovati, aby se i o procesu a jeho tendenci vydatně rozšířila zpráva v cizině. V této souvislosti rozšíříme více pravdy o Československu, než může zamlčeti celá zahraniční propaganda pana Beneše, pohlcující těžké miliony. Známe rozhodnutí, známe rozsudek již předem. Víme, že váš systém nezná spravedlnosti, nýbrž jen třídní rozsudky proti proletářům. Ale mrtvých košútských, mrtvých duchcovských, set proletářů, kteří byli zavražděni v tomto státě, který se nazývá demokratickým a humánním, třídních rozsudků, které uvrhly do žalářů tisíce proletářů, těch dělnická třída nezapomene. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 23. června 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Buržoasie a sociálfašisti pokoušejí se ještě dnes vyhnouti se odpovědnosti, zatím co proti celé komunistické straně rozpoutávají hanebnou štvanici. Komunisti jsou štváči, komunisti jsou zločinci. Tážeme se vás [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 23. června 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.], co jste učinili proti nezměrné bídě, ve které jest nucena žíti většina pracujícího obyvatelstva? Co učinili soc. demokratičtí vůdci proti hromadným propouštěním, proti snižování mezd, proti racionalisaci? Nejen že proti tomu nic nepodnikli, nýbrž naopak podporovali útoky podnikatelů. Co dělají čeští a němečtí agrárníci proti nouzi drobných sedláků a domkářů? Najímají 1500 nových berních exekutorů a posílají je do vesnic vymáhati daně. Co činí živnostenská strana proti zhroucení drobných živností? Podporuje Baťu daňovými odpisy a všemi možnými úlevami a přenechává živnostníky jejich osudu. Co dáváte nezaměstnaným? Co děláte proti hromadnému umírání proletářských dětí? Čím odpovídáte na požadavek dělníků o vyšší mzdy a na zoufalý křik drobných živnostníků, na sténání venkovské chudoby? Jediná universální odpověď, kterou máte, jest zesilování mocenského aparátu, policie a četnictva, špehounů a agentů-provokatérů. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 23. června 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] To jest vaše odpověď, to jest vaše cesta. Ale vy se tím nezachráníte. Váš systém je v úpadku. Můžete sice dávati kule, ale nikoliv chléb. Můžete postaviti četníky a policisty, ale nemůžete sta tisícům nezaměstnaných opatřiti práci. Dělnická třída chce žíti a vy jí přinášíte smrt, smrt v tisíceré podobě. V podnicích a dolech, v míru a ve válce nepřinášíte širokým vrstvám nic jiného než hlad, nouzi, bídu, vykořisťování, nemoc a smrt. Ale sejete vítr a sklidíte bouři, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 23. června 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)