Beneš mluvil tam jménem vlády, tedy domněle nebo zdánlivě, řekl bych, i jménem německých vládních stran, německých ministrů. Musíme zde rozhodně konstatovati, že německé strany, které nepatří k vládě, nejsou srozuměny se stanoviskem ministra Beneše v Ženevě, a německé vládní strany v četných projevech dělaly, jakoby také nebyly srozuměny, a tu bych rád připomenul, že ve dřívější vládě němečtí ministři ve vhodné chvíli nalezli odvahu uplatniti své zvláštní stanovisko, kdežto dnes tomu tak není.

Tato politická souvislost spolu s tím, že jsme viděli, že se peníze berou, než jich jest zapotřebí, vnuká nám zvláště podezření, že zde jde o jiné účely. Připomínám-li si, že se zde před několika týdny nebo měsíci mluvilo o vybudování vzdušného loďstva a vojska, a že tyto pokusy a podněty narazily tehdy na silný odpor, poněvadž jisté vládní strany, které ve své volné chvíli jsou protimilitaristické, přece nenalezly odvahu vzchopiti se k takovým rozhodnutím, naskýtá se podezření, že snad v této francouzské předčasné půjčce se skrývá jistý úvěr na vzdušné loďstvo. Aspoň - zcela všeobecně řečeno, toto podezření mohu jen vysloviti, nemohu ho naprosto odůvodniti - aspoň souvislost událostí vnuká nám podezření, že zde zase, mám-li se tvrdě vysloviti, máme co dělati s šalbou, že se snad částečně užije těchto peněz v pozdější době jednou i k umoření starého státního dluhu, že však tyto peníze nejdříve jsou určeny k tomu, aby byly uzavřeny nové dluhy nebo aby takto byly umořeny dluhy již uzavřené, o nichž nikdo nic neví. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)

Zasluhuje vždy pozornosti, že i vládní strany do poslední chvíle ještě s nedůvěrou pohlížejí na tento návrh přes omezení, která za porad byla na něm provedena. Slyšeli jsme včera v rozpočtovém výboru zástupce německých soc. demokratů, který dělal tak, jakoby chtěl postaviti několik zvědavých otázek, ale na odpověď na ně zrovna příliš nenaléhal. Dnes čteme v "Národní politice", která konečně jest také blízká jedné vládní straně, velmi podstatné pochybnosti i proti tomu, aby se půjčka uzavírala již dnes, když jest jí zapotřebí teprve za rok. Jest smutné, řekl bych, že strany, které jsou proti tomu, které jsou ve svém nitru proti tomu, budou přes to pro tento návrh hlasovati. I my jsme rozhodně pro to, aby byl obnoven finanční pořádek, i my jsme ochotni po této stránce přinášeti oběti. I my jsme pro všechno, co se hodí k potírání hospodářské krise. Ale návrh, který máme před sebou, přináší jen nebezpečí nového zadlužení bez zřejmého zlepšení finanční situace. Nejpříznivějším by mohlo býti, že se snad jednou později uspoří nepatrná část úroků a úmoru. Více nic nevidím. Vidíme jen, že dnes stát uzavírá půjčku 1700 milionů Kč, ačkoliv jí nemá zapotřebí, má-li tento dluh sloužiti účelům, které se uvádějí. Ale k těmto účelům jest peněz zapotřebí teprve za rok. Vyhazujeme úroky z 1700 milionů Kč o rok dříve. Proč? To nám nikdo nemůže říci. Uvádí se jeden důvod: Poněvadž situace na peněžním trhu jest dnes zvláště příznivá a nikdo neví, jak se vytváří budoucnost. Je-li to pohnutka a stanovisko naší finanční správy, pak ovšem můžeme jen starostlivě pohlížeti do budoucnosti. Neboť trh jest, jak jsem již řekl, dnes vážně příznivý. Ale my správně nevyužijeme příznivé konstelace, poněvadž nebéřeme peníze odtamtud, kde je lze dostati levně, nýbrž béřeme je od Francie, kde naprosto nejsou levné, jen proto, že nás k tomu nutí určité politické důvody.

Horší jest, že nám finanční správa říká: beru peníze nyní rychle, neboť nevím, jaká bude situace napřesrok. Nuže, pánové, to znamená: Buď se vláda obává, že se napřesrok dostane do velmi těžkých finančních poměrů a pak jest přece také povážlivé, že se se zřetelem na tuto budoucnost již dnes nesmírně zadlužuje, a za druhé finanční správa doznává, že se neví, jaký může býti příští rok; může býti horší, ale může býti také lepší, to znamená, že snad napřesrok dostaneme peníze o tolik levněji a jest přímo neodpovědné, že finanční správa uzavírá tak ohromný obchod ve chvíli, kdy jest si vědoma, že jest situace nejistá a že není známo, jak bude vypadati zítra. Co má býti omluvou, zdá se mi naopak těžkou sebeobžalobou samé vlády. Tím říkám, že návrh neposkytuje žádné výhody, že jest pro nás naopak nepotěšitelným znamením nezdravé závislosti našich financí a hospodářství vůbec na zahraniční politice, zatím co by přece v normálních poměrech to mělo býti opačně. Politika nemůže býti pouze hospodářství, ale politika musí se přece říditi i podle potřeb hospodářství a nesmí se v této beztoho hospodářsky těžké době napínati hospodářství do Prokrustova lože, které právě odpovídá zahraniční politice, která se zde považuje za dobrou. Po této stránce jest to smutné znamení, znamení zvrácené finanční politiky našeho státu a poněvadž vidíme, že jsme v pochybné situaci nuceni uzavírati tak ohromnou půjčku, jest to jistě také nepotěšitelné znamení rozvratu našeho finančního hospodářství. Jest to jedním slovem jeden z trpkých plodů vládního systému, který nás již druhý rok obšťastňuje, ale který stejně jako dříve zamítáme právě tak jako samotný návrh. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Hrubý. Uděluji mu slovo.

Posl. Hrubý: Nebudu přímo hovořit o padesátimilionové dolarové půjčce, jenom se zmíním, že části této půjčky bude také použito na militaristické účely. A proto, aby části této půjčky mohlo býti dostatečně použito na český militarismus, byl proveden útok na tramping.

Chci vylíčiti, co se odehrálo v poslední době. V úterý 19. května konali trampové veliký potlach, veliký tábor lidu v pivovarské zahradě na Vinohradech jako protest proti vyhlášce zemského presidenta Kubáta o zákazu trampingu. Více než 15.000 trampů přišlo na tento projev. 15.000 mladých dělníků z továren, dílen a kanceláří a studentů, více než 15.000 trampů řeklo jasně: Pryč s vyhláškou zemského presidenta Kubáta! Pryč se zákazem trampingu! Kubát musí býti sesazen! A když mluvčí trampů Toulavý Mirko řekl, že zákazem trampingu šije se na trampy bouda, aby tak nahnali trampy do paďourských tělovýchovných organisací Sokola, Orla, DTJ atd., aby mohla být provedena předvojenská výchova mládeže, 15.000 trampů jedním dechem vyrazilo: "Ven z paďourských organisací, pryč s předvojenskou výchovou mládeže!" Dále také bylo vyvoláváno heslo: Trampovat se bude atd., které bylo zkonfiskováno v poslední mé řeči v poslanecké sněmovně.

A jakou odpověď dala vláda? Rozpuštění projevu. (Výkřiky posl. Jurana.) Zástupce vlády, přítomný policejní komisař, nazývá 15.000 trampů luzou. Další odpovědí byly pendreky, kopyta koňské policie, Meissnerovské kriminály. To byla odpověď ne presidenta Kubáta, to byla odpověď této vlády a všech vládních stran. (Výkřiky komunistických poslanců.) A to také viděl každý, kdo tam byl, poněvadž každý tramp pocítil na své vlastní kůži odpověď vlády, v níž sedí 6 socialistických ministrů.

Takovýmto způsobem plivla vláda do tváře desítkám tisíců trampů a schovávajíc se neustále za Kubáta ukázala takto trampům své krvavé drápy. Policie této vlády honila trampy po ulicích jako psy. Bila do nich hlava nehlava, počínala si jako smyslů zbavená. Postup pražské policie nedá se tentokráte ani kvalifikovati. To byla krvavá honba rozzuřených šelem a nic jiného. Padaly rozkazy: "Kdo je tramp, bij hlava nehlava!" A čí že to byla policie? Jenom pana Dolejše? Ne. To byla policie také této kapitalistické vlády, všech vládních stran, to byla policie také Českého slova, Práva lidu, Stříbrného Poledníčku atd. To byla policie buržoasie na ochranu paďourského řádu.

Před táborem trampů rozplakaly se tyto plátky - "České Slovo", "Právo lidu", Stříbrného "Poledníček" - nad křivdou, která byla spáchána na trampech vyhláškou presidenta zemského výboru Kubáta. Rozplakaly se a otočily se na čtyráku domnívajíce se, že trampové jsou tak blbí, že již zapomněli na to, že ještě nedávno nemohly přijíti trampům na jméno. Ale trampové nezapomněli. Ti dobří kluci a holky mají zdravou paměť a dali také zdravou odpověď. Jedna z těch odpovědí se prakticky projevila v tom, že pana redaktora z "Českého Slova" chytili za límec a vyhodili ho ven, redaktora časopisu, který je dneska jedním z časopisů nejvíce militaristických, který nejvíce propaguje předvojenskou výchovu, který je největším štváčským válečným časopisem. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Po projevu druhého dne rozštěkaly se na trampy tyto sociálfašistické a fašistické plátky: "A-Zet", "Večerní České Slovo", "Právo Lidu", "Národní Čubička", "Stříbrňák" jedním dechem. To nebyli slušní trampové, to prý byli komunisté. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Špatný zvoní.)

Je to pravda? Obracím se na trampy, kterých tam bylo 15.000: Kluci a kamarádi, bylo vás tam 15.000, vy všichni až na "paďoury" "Českého Slova", kteří tam provokovali, souhlasíte s Toulavým Mirkou. Umlčeli jste Bočana z naší osady proto, že vám chtěl vypravovat pohádky. Byl to zástupce paďourských organisací. Vyslovili jste se jasně pro volný tramping, proti předvojenské výchově. Jedním dechem pronášeli jste heslo: "Do paďourů hej rup", to heslo, které bylo konfiskováno a které na 1. máje se projevilo na standardách, kteréžto standardy byly zabírány policií.

Byli to komunisté? Ne, byla to dělnická mládež ze závodů, z dílen a kanceláří. Ale příznačno je, že dnes i ten, kdo bojuje za volnou přírodu, je u vás komunistou. U vás dnes je komunistou každý, kdo nesouhlasí s vaší politikou, kdo bojuje za chléb a práci, za volnou přírodu.

"České Slovo" i ostatní plátky dělí trampy na slušné a neslušné. Takoví sprosťáci z "Českého Slova", sprosťáci z pornografického tisku jako je "České Slovo" mají nejméně práva mluviti o slušnosti. Samozřejmě, že u vás slušný je ten, kdo má břicho... (Místopředseda Špatný zvoní. - Veselost komunistických poslanců.) anebo ten... (obrácen k místopředsedovi Špatnému): Pane bývalý poslanče mládeže Špatný, není vám to recht, když mluvím proti vaší straně?

Místopředseda Špatný (zvoní): Prosím, abyste se mnou nepolemisoval. Volám vás k pořádku.

Posl. Hrubý (pokračuje): Ano, každý, kdo má břicho, to je slušný tramp. Každý, kdo se dává dobrovolně zotročiti, je slušný tramp. A každý, kdo se nechce dát dobrovolně zotročiti, kdo bojuje za volnou přírodu, kdo bojuje proti předvojenské výchově, kdo se nechce dát nahnat do paďourských organisací, to je neslušný tramp, to je hnusný tramp a je komunistou.

Pan policejní komisař řekl vám, 15.000 trampům, že jste luzou. "České Slovo" a ostatní časopisy říkají, že jste hnusní trampové, že jste komunisté. Na to prohlašuji jménem klubu komunistických poslanců a komunistického svazu mládeže, že my se za tu luzu a hnusné trampy plně stavíme a budeme s nimi bojovati proti zákazu trampingu až do konce (Tak jest! - Potlesk komunistických poslanců.), protože boj za volný tramping je současně bojem proti předvojenské výchově, je bojem proti celému paďourskému kapitalistickému pořádku, který vyssává pracující mládež v továrnách, kancelářích a dílnách, který zbavil čtvrt milionu dělnické mládeže práce a chleba, který chce vzíti dělnické mládeži sobotu a neděli, aby nemohla užíti těch několika volných chvil v přírodě. A proto voláme jménem klubu komunistických poslanců: Pryč s Kubátem, pryč s vládou, která se za Kubáta staví, ať žije volný tramping. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem, je pan posl. Pik. (Hlasy: Není přítomen! - Výkřiky komunistických poslanců.)

Pan posl. Pik není přítomen.

Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Přerušuji schůzi do 1/2 3 hod. odpol.

(Schůze přerušena v 1 hod. 20 min. odpol. - Opět zahájena ve 2 hod. 53 min. odpol.)

Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Budeme pokračovati v projednávání 5. odstavce pořadu, jímž jest:

5. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1159) zákona, kterým se zmocňuje ministr financí, aby sjednal státní půjčku (tisk 1177).

Rozprava byla prve skončena.

Slovo k věcné poznámce vyžádal si p. posl. Pik. Uděluji mu je.

Posl. Pik: Slavná sněmovno! Když dokončil svoji řeč komunistický poslanec pan Hrubý, oznámilo předsednictvo, že ke slovu jsem se přihlásil já, a ježto nejsem přítomen, ztrácím slovo.

Konstatuji, že poslední řečník komunistický ohlásil presidiu, že překročí řečnickou lhůtu, že bude mluviti tedy déle než 3/4 hodiny. Bylo tedy sděleno, že dokončí svoji řeč ve 2 hod. a že pak následuji já. Byv povolán k telefonu, nebyl jsem přítomen, když po 10 minutách pan posl. Hrubý skončil. Konstatuji, že se toto stalo bez mého zavinění. (Výkřiky komunistických poslanců.)

K věci samé poznamenávám:

Uzavírá-li kterákoli veřejná korporace, a tím důležitější jest to u státu, úvěr za účelem konverse svých dluhů, jest takovéto opatření s hlediska hospodárnosti účelné, neboť snížením úroků snižuje se také anuitní položka v řádném rozpočtu, což znamená jistou každoroční úlevu rozpočtovou. Byla-li shodnuta stylisace zákona, že jen pro takovýto účel konverse smí býti použito projednávané státní zápůjčky, pak není příčiny ji odmítnouti, neboť takovýto titul užití státní půjčky byl a jest intencí naší strany, která jen s tímto úvěrovým účelem mohla se spřáteliti.

Litujeme jen, že podobné akce konversní není možno ve velkém měřítku užíti pro konversi dluhů samosprávných. Zdůrazňuji při tom, že běželo by hlavně o sanaci samosprávných financí a o zadlužení samosprávy za poslední čtyřletí, neboť, jak jest obecně známo, byla samospráva pro účinnost zákonů č. 77 a 76 z r. 1927, ale i nyní pro účinnost zákona č. 169 velmi citelně finančně poškozena, ba zahnána bez své vlastní viny nejen do krise a nedostatku prostředků na potřeby běžné a nejnutnější, ale i do zadluženosti, neboť při zkrácených svých příjmech není s to hraditi potřeby vlastní své působnosti, nehledě k povinnostem, vycházejícím z právního titulu.

Musí proto samospráva, okresy a obce, uzavírati tak zv. sanační zápůjčky, aby uhradila to, co jí vyrovnávací fondy od r. 1928 do r. 1930 podle zákona č. 77 zřízené, neuhradily. Z viny tohoto zákona vykazují obce a okresy neuhrazené schodky a krom toho se nově zadlužují, nehledě k tomu, že i po účinnosti novelisačního zákona č. 169 vykazují schodky nové. R. 1929 požadovala veškerá samospráva od vyrovnávacích fondů na úhradu svých schodků celkem Kč 808,240.738. Vyrovnávací fondy však nejprve rozpočtovými škrty snížily tyto rozpočtové schodky na pouhých 285,431.698 Kč. Těmito škrty byly z rozpočtů samosprávných vymýceny položky na školství, kulturu, sociální a dobročinnou péči a na řadu jiných obecně prospěšných věcí. Po těchto škrtech vyplaceno bylo samosprávě ve všech zemích pouze 184,647.899 Kč na vyrovnání schodku, čili o 623,592.839 Kč méně, než samosprávou na nezaviněných schodcích za rok 1929 bylo vykázáno.

Zákony č. 77 a 76 byly obcím vzaty příděly státní na dani přepychové a obratové a odpadla jim dávka z motorových vozidel, nehledě ke ztrátě, která vznikla zrušením školních a limitem přirážek obecních. Novelisační zákon č. 169 sice zvýšil limit přirážkový, ale jinými příčinami byla samospráva znovu uvedena do stejných finančních nesnází, v jakých byla dříve. Co získala samospráva na limitu přirážkovém, vyčerpal tak zv. vánoční přídavek, který samospráva analogicky podle státních zaměstnanců musela věnovati svým zaměstnancům. Při tom zavedením pivní daně byly postiženy zejména ty obce, ve kterých jsou pivovary. Jest totiž pivní daň odpočitatelná od daňového základu, takže zmenšením daňového základu sídel pivovarů snižují se obecní přirážky. U obce plzeňské na př. činí to 900.000 Kč ročně. Při tom zkušenost ukazuje, že pivní daň nestačí zemským výborům na příspěvky ke krytí schodků samosprávy obecní a okresní. V Čechách je k disposici pro účel příspěvkový 132,000.000 Kč, ale potřeba činí přes půl miliardy Kč na vyrovnání nezaviněných samosprávných schodků. Na uznané schodky obcí a okresů přispívá se pouze 20%. Zbude tedy jen v Čechách na půl miliardy neuhrazených schodků obcí a okresů, což znamená totální katastrofu samosprávných financí. Přes to, že zákonná lhůta pro vyřizování okresních a obecních rozpočtů již minula, nejsou tyto rozpočty ve valné části schváleny a také nejsou povolovány obcím a okresům přirážky, jak je zákon č. 169 připouští, s tím, že se tak stane, až obce a okresy samy seškrtají své rozpočty, aby těmito škrty vyrovnaly vykázané schodky. To znamená, že samospráva je přinucována k tomu, aby ze svých rozpočtů vyhazovala věci nejnutnější potřeby, neboť zákony o finančním hospodářství samosprávy způsobily její nesnáze a finanční ochuzení.

Poznamenávám, že o těchto otázkách jednal v neděli dne 17. května veliký komunální sjezd činovníků samosprávných čsl. soc. demokracie, který za účasti více než 1000 delegátů z celé republiky manifestoval pro zrušení protisamosprávných zákonů a vytyčil požadavky za účelem okamžitého zlepšení finančních poměrů obecní a okresní samosprávy. Dovoluji si tyto požadavky předložiti, aby se dostaly k úvaze směrodatným činitelům vládním.

Předseda (zvoní): Pane řečníku, upozorňuji, že lhůta pro věcnou poznámku uplynula.

Posl. Pik (pokračuje): Budu hned hotov.

Poněvadž se ukázala novelisace, provedená zákonem č. 169, naprosto nedostatečnou, a poněvadž prováděnou praxí podle tohoto zákona jest samospráva citelně poškozena, žádáme:

1. Výnos zvláštní daně výnosové z piva za r. 1930 podle §u 21 zákona č. 168/30 buď podle ustanovení §u 27 zákona č. 169/30 obcím a okresům skutečně přikázán k úhradě jejich schodků za r. 1930, ježto nemohly býti uhrazeny z prostředků vyrovnávacích fondů. Rovněž úrok vyrovnávacích fondů za léta 1928 až 1930 témuž účelu buď přidělen.

2. Nestačí-li vyrovnati schodky za r. 1930 výnosem daně z piva a z úroků vyrovnávacích fondů, nechť vláda přispěje k tomuto účelu z přebytku daně obratové za r. 1930.

3. Obcím, kterým bude snížen daňový základ z důvodu odpočitatelnosti daně z piva, budiž újma ta nahrazena státním přídělem z daně obratové.

4. Zemské výbory nechť povolí obcím a okresům na r. 1931 limitované přirážky, i když není ještě rozpočet na běžný rok pravoplatně stanoven.

5. Žádáme, aby podle ustanovení §§ 20 a 21 zákona č. 76/19 převzal stát náklady na školství, stavbu a udržování i silnic nestátních. Samospráva buď zbavena závazku ke krytí věcných nákladů státních škol středních.

6. Při ukládání nových úkolů z přenesené působnosti obcím buď vždy pamatováno i na úhradu výdajů s tím spojených.

7. Při zemských ústavech peněžních buďtež zřízeny vedle oddlužovacích komunálních fondů také úvěrní ústředny pro poskytování levného samosprávného úvěru, a to jak pro konversi samosprávných půjček za výhodnějšího zúročení, tak i pro půjčky na výnosná a všeužitečná zařízení samosprávná.

Zásadně pak žádáme:

I. Buď vypracován definitivní zákon o finančním hospodaření samosprávy, přiměřený poměrům a potřebám samosprávných složek se zachováním plné pravomoci zastupitelských sborů a výborů.

II. Pro přechodnou dobu buď zrušen zákon č. 169 a obnoveno hospodaření samosprávy podle zákonů č. 329 z r. 1921 s přiměřenou úpravou podle dnešních poměrů.

Potřebuje-li stát, aby své finance upravoval, aby také konversní půjčkou zlepšil stav půjček státních, žádáme, aby zejména nový pan ministr věnoval pozornost bolestem samosprávy, aby napravil to, co chybného učinil jeho předchůdce. Potřebuje-li oporu stát ve svých financích, tím více potřebuje takové opory samospráva. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. Teplanskému.

Zpravodaj posl. Teplanský: Vzdávam sa slova.

Předseda: Pan zpravodaj se vzdává slova.

Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Ježto není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění doporučeném p. zpravodajem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.

Druhé čtení vykonáme při vyřizování následujícího odstavce pořadu, bude-li osnově této přiznáno zkrácené jednání podle §u 55 jedn. řádu.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona, kterým se zmocňuje ministr financí, aby sjednal státní půjčku (tisk 1177).

Zkrácené projednávání navrhuji pouze proto, aby se zkrátila 24 hodinová lhůta mezi prvým a druhým čtením a aby tedy tato osnova s urychlením dostala se do senátu ke konečnému projednání.

Kdo tedy souhlasí s mým návrhem, aby jmenované osnově přiznáno bylo zkrácené jednání podle §u 55 jedn. řádu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj jest přijat. (Výkřiky posl. Jurana.)

Přistoupíme tudíž ihned ke druhému čtení uvedené osnovy.

Ad 5. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se zmocňuje ministr financí, aby sjednal státní půjčku (tisk 1177).

Zpravodajem jest p. posl. Teplanský.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Teplanský: Oprav niet.

Předseda: Není návrhů.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.

Vykonáme nyní odložené hlasování o prvých třech odstavcích pořadu, a to odděleně o každé osnově.

Budeme tedy nejprve hlasovati o osnově prvé.

Zpravodaji jsou: za výbor technicko-dopravní p. posl. Fr. Staněk, za výbor rozpočtový p. posl. Ježek.

Ad 1. Hlasování o osnově zákona o nabytí místní dráhy v údolí Gelnice státem (tisk 1124).

Osnova zákona má 5 paragrafů, nadpis a úvodní formuli a jako přílohu úmluvu mezi státem a akciovou společností dráhy.

Ježto není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 5 paragrafy, nadpisem, úvodní formulí a přílohou ve znění doporučeném pp. zpravodaji a shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme nyní ke hlasování o osnově druhé:

Ad 2. Hlasování o osnově zákona o nabytí místní dráhy Litovel-Senice státem (tisk 1125).

Zpravodaji jsou: za výbor technicko-dopravní p. posl. B. Procházka, za výbor rozpočtový p. posl. Ježek.

Osnova zákona má 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli a jako přílohu úmluvu mezi státem a akciovou společností dráhy.

Ježto není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 paragrafy, nadpisem zákona, úvodní formulí a přílohou, ve znění doporučeném pp. zpravodaji a shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Nyní budeme hlasovati o osnově třetí:

Ad 3. Hlasování o osnově zákona o nabytí místní dráhy Liberec-Jablonec-Tanvald státem (tisk 1109).

Zpravodajem výboru technicko-dopravního jest p. posl. B. Procházka, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Ježek.

Osnova zákona má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli a jako přílohu úmluvu mezi státem a akciovou společností dráhy.

Ježto není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 4 paragrafy, nadpisem zákona,

úvodní formulí a přílohou, ve znění doporučeném pp. zpravodaji a shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest: