5. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1159) zákona, kterým se zmocňuje ministr financí, aby sjednal státní půjčku (tisk 1177).

Zpravodajem je pan posl. Teplanský. Dávám mu slovo. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Zpravodaj posl. Teplanský: Slavná snemovňa! Rozpočtový výbor vo svojom zasedaní včera prejednal vládny návrh tisk 1177. Pred podaním tohoto dôležitého návrhu sa vyskytly v časopisoch rôzné zprávy, ktoré maly za účel akosi vyvolať nedôveru voči tejto pôžičke.

Ja tuná si dovoľujem zdôrazniť, že nejedná sa o žiadnu novú zaťažujúcu pôžičku takého rázu, ktorej výťažok by mohol byť upotrebený na iný účel než ten, ktorý v samom zákone je vyznačený. Jedná sa tuná o zaopatrenie pôžičky v obnose 50 mil. dolarov, ktorej výťažek má byť upotrebený na krytie dlhu, emitovaného r. 1922 a 1924, v dobách kedy ešte po stránke konsolidačnej a po stránke sily vnútorného hospodárenia náš štát pred cudzinou nestál v takom svetle ako dnes.

Keď všetky tie okolnosti nasvedčujú tomu, že cudzina sa zaujíma o náš štát, a všetky tieto zprávy, ktoré naznačujú tendenčne, zlomyseľne nejaký finančný bankrot nášho štátu, musím odmietnuť práve tou okolnosťou, že nikdy ani súkromníkovi ani štátu sa neposkytuje pôžička takého rázu za tak výhodných podmienok, ako je táto, keby tu nebolo dostatočnej záruky a sily vnútrozemnej nášho štátu.

Je pravda, že snáď v tuzemsku obnos 50 mil. dolarov nebudeme môcť na taký úrok upotrebiť, ako budeme viazaní cudzine platiť, ale štátna finančná správa plne počítala aj s touto okolnosťou a odpočítajúc všetky nevýhody a výlohy, ktoré sú spojené s uzavretím každej pôžičky, javí sa efektívny výsledok v obnose 24 mil. Kč, ktoré znamenajú úsporu. V dnešnej ťažkej dobe, keď štátna správa musí počítať s každou korunou, je isto, že treba toto len vítať, keď nevýhodná pôžička sa zmení na výhodnú pôžičku. Obavy, že by sa tieto peniaze mohly upotrebiť na iné účely, sú neopodstatnené a neodôvodnené, lebo sám zákon v prvom paragrafe jasne vytyčuje, že účelom tejto pôžičky je konvertovať starý nevýhodný dlh (Výkřiky komunistických poslanců.) a vzdor všetkým výkrikom zostává tu pravdou, že štát ušetrí na svojich výdajoch úrokových 24 mil. Kč. Pri sjednávaní takejto pôžičky nejde nášmu štátu len o finančný efekt, ale tiež o prestiž, a tuná je jasno, že z ohľadu prestiže nášho štátu treba len vítať, keď sa takej ťaživej 8%nej pôžičky zbavíme, lebo cudzina takéto pôžičky, ktoré boly emitované r. 1922 a 1924, preto dala za takých ťažkých podmienok, lebo nevedela, lebo nemala dostatočnej dôvery k nášmu štátu. Dnes všetky tieto obavy odpadajú a práve nabídka, ktorá sa nášmu štátu dáva, dáva nám dôveru, že do budúcna nemusíme mať žiadnu obavu. (Posl. Kopecký: Ale kdo je věřitelem!) Nech je veriteľ ten alebo onen, keď som veriteľom, chcem mať obnos zabezpečený. Nesmieme zabudnúť i tú okolnosť, že pri uzavretí pôžičky nehrá úlohu len dlžník, ale i veriteľ. Vo verejnosti sa rozšírily zprávy, že snáď pôžička, ktorá až r. 1932 má byť splatená, sa predčasne uzaviera. Tu treba zdôrazniť, že pomery na finančnom trhu, menovite dnes, sú tak výhodné, že štátna finančná správa z dôvodu šetrnosti a opatrnosti prikročuje k uzavretiu tejto pôžičky, lebo neni isté, zda hospodárske pomery čo najskôr sa neutvária v tom smere, že by nám nezabezpečily túto výhodu. Musím zdôrazniť, že cesta, kterú volíme k prevedeniu tejto dôležitej akcie finančnej, je prevádzaná zmocňovacím zákonom. Je isté, že každý zmocňovací zákon má tón, ako by sa parlament vzdával svojich práv, ale zákon jasne vytyčuje, že minister financií na iné účely obnos upotrebiť nemôže, tedy v tomto prípade obavy, že by minister financií na iné účely tento obnos mohol upotrebiť, sú bezpodstatné, lebo zákon platí na každého. Keby štát prišiel do položenia, že by potreboval nejaké obnosy nové, minister financií to bude môcť zmeniť a previesť zasa len cestou nového zákona. Do ohľadu berúc, že tu ide o hospodárske momenty a prestiž štátu, rozpočtový výbor vo včerajšom zasedaní po preslove pána ministra financií, ktorý sa tiež porady zúčastnil, tento návrh jednomyseľne schválil a mne ako zpravodajcovi rozpočtového výboru nezbýva nič iného, než navrhnúť slávnej poslaneckej snemovni, aby predostretý vládny návrh bol schválený po prevedenej debate bezo zmeny. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 45 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci na straně "proti": pp. posl. Geyer, dr Mayr-Harting, Juran.

Uděluji slovo prvému řečníku, p. posl. Geyerovi.

Posl. Geyer (německy): Velectění pánové! Než přejdu k projednávanému předmětu, musím s tohoto místa co nejostřeji protestovati proti způsobu, jakým tak zvaní podřízení činitelé přestupují pokyny nadřízených úřadů a svým jednáním přispívají k tomu, aby nikoliv udrželi, nýbrž rušili tak zvaný pokoj a pořádek ve státě.

V posledních dnech, řekněme v době 4 týdnů, nebylo téměř jediné schůze, pořádané jednak naší stranou, jednak také odborovými organisacemi, při níž by nebyl učiněn pokus předpotopními předpisy a výkladem paragrafů, odporujícím nejprostšímu rozumu, znemožniti tyto podniky. Dne 10. května, abych předvedl jeden takový případ, uspořádala naše skupina mládeže v Rossbachu vycházku s hudbou a s praporky. Chlapci byli oděni známou hnědou košilí, dívky v hnědé šaty. Vycházka skončila obyčejnou večerní zábavou. Vycházka, hudba a večerní zábava byly ohlášeny politickému úřadu v Aši. Poněvadž písemná odpověď dosud nedošla, úřadující komisař všechny podniky povolil telefonicky s omezením, že tato vycházka jest poslední, kterou může povoliti. Druhého dne, dne 11. května, vedení dostalo povolení písemné. V povolení byly vypočteny všechny body, jak má býti sestavena hudba a jak se má konati vycházka, kterými ulicemi smějí jíti a jak má pokračovati večerní zábava podle předloženého programu. Za několik hodin po tomto úředním povolení bylo asi 30 chlapců a dívek předvoláno na policejní komisařství a tam pohnáno k odpovědnosti, poněvadž se nedopustilo ničeho jiného, než že konali slavnosti podle úředního povolení. Byly shledány závadnými praporky, poněvadž byly černo-červené, nikoliv černo-bílo-červené, nýbrž černo-červené, jak byly ve stanovách organisace mládeže v některých případech schváleny již okresním úřadem. Stran schválení stanov se dvě léta vyjednávalo s ašským úřadem a konečně došlo k dohodě. Než četnictvo toho nedbalo, lidi předvolalo a zahájilo úřední jednání. Oněm mladým lidem budou nyní uloženy tresty. Když vůdce mládeže namítl úřadujícímu strážmistrovi, že stanovy jsou schváleny, že zábava a vše ostatní jest schváleno, prohlásil k nim: Od prosince máme přísný pokyn, a těmito přísnými pokyny pozbyly stanovy a rovněž i úřední listina platnosti. (Výkřiky posl. inž. Junga.) Podobný případ udál se ve Žluticích při našem projevu proti hospodářské nouzi a za samosprávu. Schůze konala se tam v sále hostince, tedy v uzavřené místnosti, a zadní stěna sálu byla ozdobena hakenkrajcléřským praporem. Byl přítomen vládní zástupce a neshledal závadným ani prapor, visící v sále, ani plakát na vedlejší stěně, která jest nepřístupná, poněvadž místnost jest v prvém poschodí. Komisař neshledal závadným ani plakát, ani text schůze, poněvadž na něm, což jest příznačné, bylo také povolující razítko úřadu. Za tři dni po této schůzi jest předvolán k okresnímu úřadu předseda místní organisace a potrestán 200 Kč pokuty pro vyvěšení praporu, při tom úřadující komisař byl v sále osobně přítomen a nemohl si ani vzpomenouti, zda tam prapor visel, či nikoliv. Přes to po 3 dnech přichází špicl a stěžuje si na ohrožení veřejného pokoje a bezpečnosti v uzavřené síni a onen člověk jest potrestán tak zvanou pořádkovou pokutou. To jest řízení - o spravedlnosti nechci ani mluviti - které jest výsměchem nejprostší formě slušnosti. Úředník jest takovýmito opatřeními dodatečně degradován, špiclové zacházejí dokonce tak daleko, že vkládají do řeči některá místa, aby se dostali řečníkovi dodatečně na kůži, přes to, že záznamy politického úředníka o těchto vymyšlených vývodech nic nevěděly. Také krásné městečko Bochov v karlovarském kraji, proslavené svatým duchem, stalo se jevištěm iredenty, nikoliv však mládeže, nikoliv politických stran, nýbrž žlutického okresního četnictva. Tam dochází každého týdne k nešvarům, procházejí oddíly skautů, čeští skauti táhnou ulicemi, řvou a povykují ve dne v noci a nic se jim nestane. Pak přichází průvod našich dělníků ze Žlutic k májovému projevu. Vpředu má kytaru, kterou četnictvo zabaví, poněvadž průvod s hudbou a používání bubnů a píšťal jest zakázán. V "úkaze" okresního úřadu však nestálo nic o kytaře a bylo to dosti zahanbující, když jsem se tázal pana strážmistra, jak daleko je to slyšeti, když někdo drnká na struny kytary. Na rozkaz okresního komisaře, který byl osobně přítomen, musil nástroj vydati, než přes to za dva dny ony lidi opět předvolal a přes to, že nástroj vydal, trýzní je a předpisuje jim pořádkové pokuty. Úřady tímto způsobem dosáhnou jen toho, že ti, kdo se k nám dnes ještě chovají nepřátelsky - a v tomto kraji jest jich ještě dosti - budou vyburcováni a řeknou: Při takovéto ústavě nezbývá nám nic jiného, tu musíme se státi také národními socialisty, aby úřady konečně viděly, že ani nejklidnější občan ve státě nemůže již klidně přijímati takovéto řádění. (Výkřiky posl. inž. Junga.) Do jisté míry jsme slavnému četnictvu vděčni za tyto služby v zájmu naší strany (Předsednictví převzal místopředseda dr Lukavský.), na druhé straně musíme se však ohraditi proti tomu, aby četnictvo vnikalo dokonce do obydlí dělníků a pod pohrůžkou ztráty i soukromého služebního místa, nátlakem na soukromé podnikatele a tresty nutilo rodiče, aby nedovolili našim dětem, i když jsou dospělé, pochodovati s našimi hnědokošiláči. Při tom stát nejen sám sobě škodí, ministerstvo vnitra béře tyto věci na vědomí a nečiní nic, aby tento výsměch, který spočívá v těchto opatřeních, nenabýval většího rozsahu.

Nyní přecházím k dnešnímu návrhu a musím k němu říci toto: S velmi zvláštním spěchem, který jest v nápadném rozporu s vytloukáním klínu klínem, od něhož jsme se nikterak neodrakouštili, a se zákonodárnou pasivitou k problémům, jak potírati stále ještě stoupající a i dále se zostřující hospodářskou nouzi statisíců existencí, byl včera ve sněmovně předložen jako tisk 1159 návrh zákona, který byl ještě téhož dne promrskán v rozpočtovém výboru a jehož forma i obsah jest ironisující troufalost, jíž sotva ještě lze překonati, vůči bezmocnosti nynější koalice a to, že nebyl vrácen, či že byl beze změny přijat, znamená demokratické harakiri nejvyšších kontrolních a povolovacích práv. Tento spěch musí tedy býti zarážející a dvojnásobně podezřelý, poněvadž ani z velmi banálního znění zákona, ani z důvodové zprávy nelze nic vyčísti, čím by se vysvětlila náhle objevená nutnost a naprostá náhlost. A stále ještě vzrůstající hospodářská krise, stagnace ve vyjednáváních o obchodní smlouvy, trvajících několik měsíců, jsou problémy ohromného vnitropolitického významu a překonání krise a opatření chleba a práce musilo by předcházeti všechny jiné parlamentní práce, zatím se však návrh vlády na půjčku příznačným způsobem vynořuje právě ve chvíli, kdy francouzská zahraniční politika, aby důkladněji spoutala zachování mírových diktátů, po východních vasalech přikovává své zlaté okovy nyní také střední Evropě a také demokratickou Československou republiku zapřahá do Thespidova vozu.

Při tom způsob, jakým zde parlament má dáti svůj souhlas k této transakci, abych mluvil bursovním žargonem, jest jak frivolně naivní, tak také znamená cynické nedbání nejprostších pravidel kupecké slušnosti, nemluvě již o tom, že by vyhovoval nárokům na možnosti přezkoumání.

Přesně v 18 řádcích, které jsou rozděleny do čtyř odstavců, obsahuje návrh bianco plnou moc, která zúžena na nejkratší formuli, prostě zní: "Ministr financí se zmocňuje, aby uzavřel půjčku do 1.688,000.000 Kč nominale". Tím musí zástupce lidu, tento nositel zákonodárné moci lidu uspokojiti svou zvědavost a možnost posouzení. Ostatní obstarají finanční magnáti sami, neboť přes důvodovou zprávu, jejíž skrovné poukazy a číslice nemohou rozptýliti tuto "londýnskou mlhu", jak jsem nazval včera v rozpočtovém výboru smysl a účel návrhu, následující body zákona neposkytují pak žádné záruky, že těch několik málo "směrnic" musí býti dodrženo, poněvadž neznáme žádný podstatný bod zvláštních podmínek zápůjčky nebo smlouvy s francouzskou finanční skupinou, nemluvě již o tom, aby byly pojaty do zákona. Zákon nejmenuje ani věřitele, ani cizí měnu, ve které bude valuta vyplacena, ani úrokovou míru, ani kurs, za který bude přidělena, neprozrazuje také nic o provisích, výdajích a podmínkách splácení.

Údaje důvodové zprávy mohou býti dobře myšleny, nemusí však býti pravdivé, takže také poslední bod, hospodářská úvaha o úspoře úroků konversí může býti sotva hodnocena více jako smělý předpoklad, než jako bezpečná skutečnost.

"Panta rhei", vše plyne, splývavě a v náznacích důvodové zprávy, místo v jasných článcích zákona, které by bylo lze přezkoumati a propočítati, a což jest důležitější, v pevných článcích, věštíte o nové příznivé příležitosti a při tom se zdráháte stanoviti tuto příznivou příležitost také odpovědně jasným zněním.

Nikoliv nezajímavá jest také poznámka, že, pokud zápůjčka bude uzavřena v cizích měnách, pro určení meze tohoto zmocnění jest rozhodnou zlatá parita podle platných měnových zákonů. Podle tohoto ustanovení nejde ani o čistou zahraniční půjčku, to znamená, že by se mohla zdejším, hlavně českým finančním vlastencům ponechati příležitost k výdělku na obou stranách.

Právě tak pružné jest také ustanovení, nač se má použíti zápůjčky. V důvodové zprávě se sice mluví o splacení 8%ních 5,350.000 lib. a 23,250.000 $ půjček z r. 1922. Naproti tomu zákon to výslovně finanční správě neukládá, poněvadž pouze ustanovuje, že mají býti zaplaceny dřívější zápůjčky, uzavřené na vyšší úrok než tato.

§ 2 obsahuje pro upisovatele další dar vedle vysokých úroků, příplatek k zisku a případné zisky arbitrážní, trvalý a neustálý dar jak nynějšího, tak také budoucího osvobození od daní a poplatků. V rozporu s konsolidovaností zdůrazňovanou v důvodové zprávě jest nedůvěra k bezpečnosti státního dlužníka, která byla věřitelům přiznána jako ruční zástava v určitých státních příjmech - důvodová zpráva jmenuje zákonně tabákový monopol. Tento požadavek zajištění není skvělou známkou cizí důvěry a parlamentu, toto ustanovení, uvážíme-li nedostatek podrobnosti, které bychom měli znáti, musí připadati dvojnásob trapně a musí se nad ním každý zamysliti. Z důvodové zprávy se dovídáme, že peníze se mají vrátiti teprve roku 1932 a není nejmenší zmínky, jak se do té doby má emisní částka zabezpečiti, aby se zabránilo nebezpečí virementu. Schodky v některých státních podnicích (na př. u železnice) a rozpočtový schodek daňový mohou vládu příliš lehce svésti, aby použila valuty "konversní zápůjčky" k mimořádné výpomoci z potíží, do kterých stát zabředl dlouholetou zvrácenou mocenskou politikou, místo aby dělal politiku hospodářskou.

Pročítá-li 4 paragrafy zákona poslanec, který jest činný také v jiných korporacích, vtírá se mu ošklivé a nepřirozené přirovnání. Ve všeobecných rysech mohu předpokládati znalost zákona o obecních financích z r. 1921 a novely z r. 1927 a 1930. Jistě sotva by se mohl najíti starosta nebo obecní rada, která by mohla přijíti s obecní zápůjčkou před obecní zastupitelstvo v této formě a nedožila se bouře odmítnutí. I kdyby se jí podařilo překvapení, okresní a zemský úřad měl by méně důvěry a byl by méně ochotný a zkoušel by, zda jsou plně dány všechny podmínky a platy až do nejmenších podrobností, než by vydaly po měsících a letech tohoto zkoušení konečné schválení, opatřené přísnými pokyny. A parlament měl by lehkomyslně a lehkověrně, se zavázanýma očima, podle jiných zásad, minutovým tempem nedbati všech zásad jasného hospodaření a z povolovacího řízení pro nedostatek veškerých podkladů a zákonných zajištění dělati frašku? Poslanci, kteří bez rozpaků dávají souhlas k takovéto bianco-směnce, degradují vážnost svou i vážnost instituce a počínají pohrdati demokracií. Forma a obsah tohoto návrhu neskýtají záruky, že přinese prospěch občanům státu, nýbrž že jest ho třeba z imperialistické touhy po moci francouzské finanční oligarchie, ke zdeptání především německého lidu a k připoutání nástupnických států ke zlatému kantárku této finanční oligarchie. Znovu dochází pravdy výrok Filipa Macedonského: "Osel zatížený zlatem přestoupí nejvyšší zdi!" V tomto případě jde o pokusy rozumu, jak se probojovává v německo-rakouské celní úmluvě, tento průlom zmařiti ve prospěch francouzské hegemonie.

Místo svobody a chleba znamená tato zápůjčka zaměnění zlatých americko-anglických okovů za ještě pevnější věřitelský cement, jehož Francie velmi naléhavě potřebuje k novému upevnění zvolna se rozpadávající panské budovy versaillsko-st. germainské. Tato politická tendence jest tak průzračná, že se mírové záměry vlád, tak často a při každé příležitosti prohlašované, odhalují jako více méně podařené licoměrnictví. Nemůžeme-li formu a obsah znění zákona přijmouti pro jeho nejasnost, jsou-li vyloženě politické snahy oprávněným důvodem k domněnce, že hospodářská stránka není v této době ani aktuální, ani přesvědčivá, aby mohla býti podkladem pro konkretní stanovisko, pak musíme proti zápůjčce namítati, že účel konverse není nikterak zajištěn. K tomu dlužno uvésti ještě další podstatnou všeobecnou námitku zásadní povahy, která směřuje proti principu zápůjčky.

Zápůjčky mohly snad býti v době feudálních států, v době nevolnictví, v době desátků a robot nástrojem knížat a mocnářů na ochranu velkého kapitálového majetku, jak se již nahromadil v rukou zbohatlých obchodníků a průmyslníků, aby pomocí těchto rychlých prostředků čelily stoupajícímu ohrožování feudálního systému kompromisem a rozdělením moci mezi kapitalistické předáky třetího stavu. V době demokracie jsou zápůjčky nesmysl a výsměch státním výsostním právům, osobní a materielní službě jednotlivého státního občana. Zápůjčky znamenají, že se stát zříká berní výsosti, neboť potřeby státu nemohou a nesmějí býti bez porušení sociální zdatnosti ukojovány na dluh, nýbrž přímým vybráním sociálně odstupňovaných daní a dávek. Zápůjčky jsou přímé poškozování obyvatelstva a dar kapitalistům; neboť pravidelně ti, kteří mají více peněz, než mohou spotřebovati, peněz, které jim hodil do klína kapitalistický hospodářský nedostatečný řád jako nějaký výtěžek z důchodů nebo úroků nebo jako konjunkturální zisk a jimž na útraty celku dopomohl k majetku, musili by býti tak zdaněni, jak by to odpovídalo jejich majetku, vymačkanému z nouze bližního. Zápůjčkou jsou však kapitalisté osvobozováni od progresivní daně a pracující vrstvy jsou nespravedlivě zatěžovány náklady zápůjčky, úroky, přirážkovými ztrátami a provisemi. Daňovými a poplatkovými úlevami se tyto dary kapitalistům ještě trvale zvyšují a celý stát ocitá se v područí několika finančních koncernů, které používají své moci k využití nových konjunktur, které si opatřily, k nové loupeži na národním jmění, zápůjčky jsou opatření k obohacení bohatých, k dalšímu ochuzení chudých a k rozmnožení sociální diskrasie, hlavním základem vykořisťování rentou úrokovou z majetku. Zápůjčka jest průvodním zjevem otročení úroky a dá se tomu zabrániti jen peněžní reformou a zničením otročení úroky a vyčerpáním berní výsosti a teprve, až zmizí, uvolní se cesta k sociální spravedlnosti.

Tato zápůjčka odporuje formálním předpokladům pro její obchodní posuzování, jeví se jako nástroj politického, imperialistického a galského opojení mocí a musíme ji tedy vedle tohoto zvláštního zjevu odmítnouti také ze všeobecné protisociální zásady jako přesunutí břemen na chudé pracující vrstvy. (Potlesk.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Juran. Dávám mu slovo.

Posl. Juran: Při projednávání vládního návrhu zákona, kterým se zmocňuje ministr financí, aby sjednal státní půjčku, zaráží úžasná rychlost, s jakou se tato předloha projednává. Tento spěch má zajisté svoje důvody. Veřejnost, najmě pracující třída, nemá býti informována o dosahu této půjčky. Ale za to není spěchu ku projednávání návrhů předložených komunistickou frakcí ke zmírnění bídy nezaměstnaných, ke zmírnění bídy drobných rolníků a malých živnostníků. Komunistická frakce předložila celou serii těchto návrhů. Je to především návrh na zákaz škrtání položek na podpory nezaměstnaných a na nouzové práce v obecních rozpočtech nadřízenými úřady. Je to dále návrh na vydání zákona o všeobecných obecních podporách nezaměstnaných. Dále návrh na sedmi resp. šestihodinovou dobu pracovní atd. Na tyto návrhy není spěchu. Ale co bylo slíbeno kdysi samotným p. min. předsedou s této tribuny? "Bude naléhavým úkolem příslušných orgánů, aby v čas byly vyřizovány rozpočty autonomních svazků, zejména okresů a obcí a tak provádění investičních prací urychleno". Prohlášení vlády předneseno ministerským předsedou Udržalem 3. února t. r.

Jak se to tedy shoduje? Na jedné straně se slibuje, a na druhé straně, když skutečně má býti něco podniknuto, se prostě tyto návrhy buďto nechají ležet v šuplíku anebo jsou, jako se to stalo dnes v iniciativním výboru, vůbec zamítnuty. O čem svědčí tento postup? Tento postup svědčí o tom, že vládní strany, včetně stran socialistických, nemají pochopení pro dnešní bídu, dnešní krisi pracujícího lidu. Dnes ony přecházejí přes tento bídný stav těchto nejubožejších.

Jak to vypadá nyní v rozpočtech obecních? Nejenom, že se škrtají mimořádné rozpočty, ale škrtají se také položky v rozpočtu řádném, takže obce nebudou míti možnost podnikati něco ke zmírnění nezaměstnanosti. Snižuje se dokonce i podpora v nezaměstnání, omezuje se vydávání t. zv. Czechových žebračenek. Poměry jsou přímo příšerné, avšak vláda nemá jiného na zřeteli než spěchati s touto půjčkou, která pracujícímu lidu vlastně nic nepřinese.

Je jasno, že zákon nebude sloužiti tomu účelu, za jakým je předkládán. Předně je to předčasnost půjčky. Anglická půjčka z r. 1922 a 1924 je splatná teprve 1. května 1932. Peníze budou ležeti u bank. Že peníze budou ležeti u bank, že nebudou náležitě zúrokovány a ze vlastně tato půjčka je předčasná, to není pouze naše stanovisko. Mám zde po ruce "Pražský Večerník" ze dne 15. května t. r. Není to náš časopis. Je to orgán strany lidové, která dnes také sedí ve vládě. Co píše tento "Pražský večerník?" "Především jedna okolnost vzbuzuje v nás trapnou pochybnost! Když půjčka, kterou jsme uzavřeli r. 1922, může býti podle smlouvy splatná až 1. května 1932, proč již dnes, celý rok napřed si vypůjčujeme ohromný obnos 2 1/2 miliardy, který po celý rok zůstane v naší republice ležeti. Nalezne u nás takové zúročení, jaké budeme platiti pařížským bankám?"

Vidíte tedy, pánové, že to není pouze naše stanovisko, že samotní příslušníci vládní strany pochybují, zdali je to skutečně účelné již dnes tuto půjčku uzavírati. Ale oni to dnes v této sněmovně neřeknou. Jde prostě o to, aby demagogicky působil na své voliče, na své příslušníky, aby je uvedli v omyl, že oni také mají sice správné názory, ale nemají ovšem tu odvahu, aby se přímo proti té půjčce postavili.

A co se píše dále v tomto večerníku? "Ale jsou tu ještě jiné pochybnosti: Jak a kde umístíme tyto ohromné miliardové sumy do 1. května 1932, kdy má se provésti konverse staré půjčky? Prý budou tyto obnosy sloužiti k investicím, veřejným pracím atd.! A zde je právě celé to "čertovo kopýtko" nové půjčky. Vláda potřebuje peněz! Naše státní hospodářství je pasivní, daně se nescházejí, výdaje nejsou úměrné dnešní krisi atd. Nová půjčka aspoň ze značné části má býti okamžitou pomocí v nouzi! Kdo zná trochu hospodářské poměry, jaké v republice naši zavládly za nové vlády "hospodářské koncentrace", nebude v pochybnostech o tom, jaká situace se vytvoří 1. května příštího roku, až přijde chvíle ke konversi starého dluhu letošní půjčkou. Bude následovati nová půjčka? Republiko, kam kráčíš?" (Výkřiky posl. Kopeckého.)

To jsou zajisté zjevy, které nemohou býti prostě přehlíženy a proti kterým musí pracující třída bojovat. Nad touto půjčkou budou míti banky neomezené disposiční právo. Ovšem podle tvrzení pana ministra financí nic prý se nestane, i když peníze budou uloženy na nejnižší úrok, i když budou uloženy na 2%. Tato půjčka je prý tak výnosná, že i tuto nepatrnou ztrátu snese. Mám však za to, že bychom se i bez této malé ztráty obešli. Je to již druhá půjčka v tomto roce a je třeba hovořiti o osudu té první půjčky. My jsme říkávali, že to není žádná investiční půjčka, nýbrž vlastně půjčka deficitní. A zase to nejsme pouze my, kteří to konstatovali; nyní je nám to dokonce potvrzeno samými příslušníky strany vládní většiny. Jsou to "Lidové listy" z 12. května 1931, které píší: Z úvěru 1300 mil. Kč, t. zv. úvěru investičního, je zkonsumováno 1180 mil. Kč a ze zbývajících 120 mil. se toho mnoho poříditi nedá.

A nyní po stránce formální. Zákon postrádá konkretisaci, hovoří se o tom, že půjčka má býti uzavřena do 1 miliardy 688 mil., ale neříká se přímo, kolik se má vypůjčit.

Podle §u 3 zmocňuje se ministr financí, aby zajistil zúrokování a umořování půjčky sjednané podle tohoto zákona určitými státními příjmy. Ale jakého druhu budou tyto státní příjmy? Důvodová zpráva sice hovoří o tabákovém monopolu, ale je třeba si vzíti § 1, odst. 2: "Výtěžku půjčky sjednané podle tohoto zákona použije se k zaplacení státních dluhů uzavřených přede dnem, kdy zákon tento nabude účinnosti a na vyšší úrok, než je tato půjčka." Co to tedy znamená? Že vlastně v tomto zákoně se nic neříká, že jí bude použito na konversi anglické půjčky. O tom se teprve mluví v důvodové zprávě. Co pak je důvodová zpráva nějakým zákonem? Máme již zkušenosti, že v řadě případů, když zákon nebyl jasný a nebyl náležitě konkretisován a odvolával-li se ten nebo onen na znění důvodové zprávy, že to prostě nebylo uznáno. Jak to bude vypadat nyní? To bude totéž. Zákon říká "určitými státními příjmy." Co to znamená? To znamená zabavitelnost všech možných daní, to znamená, že nemůže býti brán v úvahu jen tabákový monopol, to znamená neomezenou moc ministra financí, který pochopitelně, i když nebude míti snad osobně iniciativu pro to, bude na tu linii vtlačen, poněvadž poměry se zhoršují: příjmy do státní pokladny se ztenčují a vydání roste. Jaký je skutečný účel půjčky? S hlediska politického znamená tato půjčka upevnění francouzského imperialismu, znamená upevnění posic, zejména po německém celním jednání Mezinárodní politika je ovládána hlubokou hospodářskou krisí. To zostřuje všechny rozpory mezi imperialistickými skupinami, které mezi sebou vedou tím zuřivější boj konkurenční, čím více zmenšuje krise celkové množství vyrobené nadhodnoty, čím obtížnější je její realisování na přeplněném světovém trhu, čím těžší je výnosně uložiti přebytečný kapitál, tím více se zostřuje základ dnešního světa, rozpor mezi zkomírajícím kapitalismem a rozmachem výstavby sociálfasistického hospodářství. Je tu snaha seřaditi buržoasní státy do jedné fronty proti společnému nepříteli, proti Sovětskému svazu. Francouzského zlata má býti použito právě k tomuto účelu. Je nesporno, že Československo má pro Francii mimořádný význam. Francie vnucuje Československu mnohem laciněji půjčku než na př. Polsku, Rumunsku a Jugoslavii. Již v rozpočtovém výboru byl panu ministru kladen dotaz, zdali Československo se ucházelo o tuto půjčku. Pan ministr odpověděl, že Francie měla o tuto půjčku zájem. Jaký je rozdíl mezi půjčkou, která je nyní nabízena Československu, a mezi půjčkou, která byla nabídnuta Polsku atd.? Polská půjčka bude zúrokována 9˙37%, jugoslávská 6˙5%, s emisním kursem 94, činí úhrnem 8˙50%, rumunská 7 1/2%, emisní kurs 86 1/2%. Podle tvrzení pana ministra máme prý nejlepší výhody.