2. Zpráva výborů technicko-dopravního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk 1101) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 411 a 423) o nabytí místní dráhy v údolí Gelnice státem (tisk 1124) (podle §u 35 jedn. řádu).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se sloučilo jednání o osnově této s jednáním o odst. 3 a 4 pořadu:

3. Zpráva výborů technicko-dopravního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk 1102) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 412 a 424) o nabytí místní dráhy Litovel-Senice státem (tisk 1125) (podle §u 35 jedn. řádu).

4. Zpráva výborů technicko-dopravního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk 1024) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 351 a 379) o nabytí místní dráhy Liberec-Jablonec -Tanvald státem (tisk 1109).

Důvodem navrhovaného sloučení jest, že jde o nabytí těchto drah státem.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na projednávání těchto tří odstavců najednou? (Námitky nebyly.)

Námitek není. Projednávání bude podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji o odst. 2 jsou: za výbor technicko-dopravní p. posl. Staněk, za výbor rozpočtový p. posl. Ježek.

Pokud jde o odst. 3 a 4, zpravodaji jsou: za výbor technicko-dopravní p. posl. B. Procházka a za výbor rozpočtový p. posl. Ježek.

Dávám slovo prvému zpravodaji k odst. 2 pořadu, jímž je p. posl. Staněk.

Posl. Staněk: Slavná sněmovno! Vládní návrh o nabytí místní dráhy v údolí Gelnice ve znění přijatém senátem je sice mimo všeobecný zestátňovací program, ale je velmi důležitý tím, že dráha Červená Skála-Margecany, o kterou bylo ve slavné sněmovně usilováno a jejíž stavba je již v jednom úseku zadána, má použíti značné části trati místní dráhy v údolí Gelnice. Tato místní dráha, jejíž délka činí 33 km, vystavěna byla r. 1884 v úseku Margecany-Gelnice jako dráha o normálním rozchodu a v úseku Gelnice-Smolník jako dráha úzkorozchodná.

Státní správa dala přednost výkupu této dráhy volnou dohodou se společností a učinila s ní úmluvu, kterou nutno pokládati za výhodnou. Stavební kapitál této dráhy byl koncesní listinou stanoven částkou 1,215.000 zl. a do konce r. 1908 provedené investice vyžádaly si dalšího nákladu 369.326 K. Dráha je vybavena, pokud se týče vozidel, takto: vlastní 4 lokomotivy, 12 osobních vozů, 3 vozy zavazadlové a 188 vozů nákladních. Provoz na této místní dráze vedou čsl. státní dráhy podle provozní smlouvy, sjednané s účinkem od 1. ledna 1921, na podkladě úhrady vlastních provozních výdajů.

Podle úmluvy o zestátnění této dráhy, která byla v senátě projednána a kterou se máme nyní zabývati, nabývá stát této dráhy se vším příslušenstvím od 1. ledna 1931 a jako kupní smlouvu má zaplatiti 1,877.099 Kč s 5% úrokem od 1. ledna 1931.

Pokud se týče zaměstnanců, nemění se nic na jejich poměrech, poněvadž provoz jest již zaměstnanci čsl. státních drah opatřován.

Poněvadž výkupem této dráhy bude umožněno, aby stát mohl přistoupiti ke stavbě nové důležité spojky Červená Skála-Margecany, doporučuje technicko-dopravní výbor, aby slavná posl. sněmovna schválila návrh tak, jak byl usnesen senátem. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, jímž je p. posl. Ježek.

Zpravodaj posl. Ježek: Slavná sněmovno! Jak přednesl zprávu výboru technicko-dopravního kol. Staněk, jde o zestátnění místní dráhy v údolí Gelnice. Tato dráha, jak již řekl předcházející řečník, není zestátňována z obvyklých důvodů, pro které zestátňujeme místní dráhy, nýbrž pouze z toho důvodu, aby této dráhy bylo možno použíti při provozu, o kterém mluvil předcházející pan zpravodaj.

Rozpočtový výbor pojednal o převzetí této dráhy a shledal, že způsob zestátňování, kde v rámci provozní smlouvy se poskytuje místní dráze výhoda posečkání, která kromě posečkání s provozními schodky zaručuje 5% zúročení a umořování prioritních akcií a úhradu společenských výdajů, děje se za okolností skutečně výhodných.

Kupní cena, která je stanovena touto osnovou, bude uhrazena ne jako při jiných drahách z běžných financí, nýbrž z investičního rozpočtu podniku "Československé státní dráhy" na r. 1931, oddělení III., pol. 2, a to vzhledem k tomu, že značné části trati této dráhy má býti použito ke stavbě dráhy Červená Skala-Margecany, takže jest oprávněno, aby tato částka byla vzata z investičního rozpočtu.

Rozpočtový výbor tedy shledal po stránce finanční tuto předlohu za zcela přijatelnou, dokonce výhodnou pro stát, a proto doporučuje, aby plenum sněmovny poslanecké schválilo tuto předlohu ve znění, jak ji schválil senát Národního shromáždění. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dále má slovo zpravodaj k odst. 3 a 4 pořadu, pan posl. B. Procházka.

Zpravodaj posl. B. Procházka: Slavná sněmovno! Technicko-dopravní výbor zabýval se návrhem senátu o zestátnění dráhy jednak Litovel-Senice, jednak Liberec-Jablonec-Tanvald. Obě dráhy jsou obsaženy v programu, který je stanoven pro zestátňování drah. Je velmi dobře, že ministerstvo železnic přikročuje rychlejším tempem k zestátnění těchto drah, aby konečně také zapůsobilo v otázce tarifární a celkově dopravní. Pokud se týče první dráhy Litovel-Senice, je to dráha, která musí býti převzata proto, že je trochu pasivní. To je ovšem velmi nemilá věc. Stát převezme tuto dráhu měřící něco více než 18 km za těchto modalit. K vlastnímu placení hypoteční zápůjčky společnosti ve jmenovité hodnotě 1,400.000 Kč: za 376 akcií společnosti ve jmenovité hodnotě 188.000 Kč, nacházejících se v rukou maloakcionářů, zaplatí stát pouze 65% jejich nom. hodnoty. Zbývajících 1595 akcií, které upsaly veřejné korporace a průmyslové podniky, bude státu odevzdáno bezplatně. Pokud se týče zaměstnanců, zůstává stav dosavadní, který bude ovšem srovnán v pozdější době s normami, které ministerstvo železnic má. Tato dráha, vážení pánové, má svou určitou důležitost v přepravě a ministerstvo železnic také z těchto důvodů ji přejímá.

Pokud se týče druhé dráhy Liberec-Jablonec-Tanvald, je tato dráha velmi důležitá pro vývoj obchodu a průmyslu, poněvadž vede velmi průmyslovým krajem, kde je mnoho továren, a společnost, která dosud vlastnila tento podnik, neinvestovala dosti prostředků k tomu, aby tuto dráhu vybavila tak, aby byla schopna plně vyhovovati potřebám tamního kraje. Tato dráha byla také zestátněna mimo dosavadní program právě z těchto důvodů. V celku možno říci, že zestátněním této dráhy provádí ministerstvo politiku velmi správnou. Tato trať je 41 km dlouhá; státní správa se zavázala, že převezme vlastní placení prioritní obligační půjčky společnosti ve jmenovité hodnotě 10,618.000 Kč, z nichž do konce r. 1929 bylo již umořeno celkem 1,843.000 Kč, a zaplatí za každou, do 1. ledna 1930 dosud neumořenou prioritní akcii, znějící na jmenovitou hodnotu 400 Kč, pouze 135 Kč. Akcie kmenové honorovány nebudou, jelikož místní dráha dluží státu do konce r. 1929 přes 25 mil. Kč.

Slavná sněmovno! Technicko-dopravní výbor zabýval se těmito osnovami velmi bedlivě. Je nesporné, že ministerstvo železnic, jak jsem již v úvodu řekl, činí krok dopředu. Ovšem bylo by si přáti, aby právě v té době, kdy železnictví a dopravnictví vůbec ve státě je určitým způsobem trochu pozadu, bylo postupováno rychlejším tempem. Železnice jsou dnes ve velmi těžké situaci. Nejen že krise zapůsobila velmi zle, ale, myslím, i ministerstvo železnic dosti dobře nesledovalo vývoj racionalisace, jak předřečník p. dr Hodáč o ní mluvil, a že právě tím dostalo se také do určitých, velmi těžkých posic. Způsob, jak dnes hledí se uhraditi provádění, myslím, není správný, ale přes to vidím v tom určitý pokrok a také technicko-dopravní výbor z těchto důvodů doporučuje slavné sněmovně, aby tuto osnovu schválila tak, jak ji usnesl senát. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Za výbor rozpočtový dávám slovo zpravodaji k odst. 3 a 4 pořadu, p. posl. Ježkovi.

Zpravodaj posl. Ježek: Slavná sněmovno! Uvedl-li jsem při zprávě o zestátnění místní dráhy v údolí Gelnice jako důvod, že byla tato dráha zestátňována jen pro použití ke stavbě dráhy Červená Skala-Margecany, u dvou druhých drah, totiž u dráhy Litovel-Senice a potom u dráhy Liberec-Jablonec-Tannwald, jsou důvody k zestátnění zcela jiné, ale u obou jsou různé. U dráhy Litovel-Senice je důvodem zvláště zjednodušení agendy, neboť tato dráha je spojkou mezi dvěma hlavními traťmi, a je tudíž třeba, aby bylo odlehčeno celkové dopravě, a proto přistupuje státní správa k zestátnění této místní dráhy. Ostatně nejlépe je patrno, jak toto zestátněni přispěje k zjednodušení dopravy a celkové agendy, z toho, že na př. na úseku Červenka-Litovel, tedy na státním úseku, vedla správa místní dráhy dosud provoz za stát, kdežto nyní po zestátnění celá věc se zkoncentruje a zjednoduší. Pan kol. Procházka, který zde referoval za výbor technicko-dopravní, uvedl o této dráze, že je pasivní. Já bych doplnil toto sdělení p. zpravodaje technicko-dopravního výboru, že zmiňuje se vlastně o r. 1928, poněvadž r. 1928 skutečně byla tato dráha pasivní, byl zde schodek, ale mohu konstatovati na základě materiálu, který nás došel do rozpočtového výboru, že už r. 1929 a 1930 má tato dráha přebytky, čili je aktivní. Jde tu tedy o opatření, které má ulehčiti celkové dopravě.

Pokud se týče důvodu u trati druhé, proč má býti zestátněna dráha Liberec-Jablonec-Tanvald, tkví důvod zestátnění v tom, že na této dráze je třeba učiniti určité investice, a to jak v určitých stanicích, tak přímo na trati této místní dráhy. Pokud se týče stanic, je to zejména stanice Jablonec n. N., která je skutečně obrazem toho, jak stanice vypadati nemá. Je to budova, o které se nechci blíže šířiti. Každý, kdo byl v Jablonci n. N., přizná mi, že jsou tam poměry skutečně prekerní, a kdyby měla místní dráha odstraňovati jednak nedostatky stavební u stanice Jablonec n. N. a jednak měla provésti všechny investice na této trati, znamenalo by to okrouhle asi 16 milionů korun. Je přirozené, že správa místní dráhy touto částkou nevládne a že by ovšem musila sáhnouti k půjčce, a když by musila půjčku uzavříti, musila by míti zase garantováno honorování se strany státu. Tedy i kdyby místní dráha a společnost existovaly dále a došlo by k výpůjčce, byl by stát vlastně finančně stejně angažován na této dráze jako nyní, když je tato dráha zestátněna. Jak vidno, u každé z těchto drah jak u gelnické, tak u litovel-senické, i u jablonecké dráhy jsou vesměs důvody velmi vážné, které nutí, aby tyto dráhy byly zestátněny.

Pokud se týče finančního způsobu, jakým se toto zestátnění provádí, vidíme, že u každé z těchto tří drah volí státní železniční správa systém jiný. U první dráhy gelnické, jak jsem již řekl, bude kupní cena uhrazena z investičního rozpočtu, poněvadž jde vlastně o stavbu dráhy Červená Skála-Margecany.
U druhé dráhy, Litovel-Senice, provede se zestátnění tím způsobem, že z titulu zestátnění místní dráhy převezme stát podle úmluvy o převzetí této místní dráhy uvedenou hypoteční zápůjčku, t. j. zápůjčku, která činí 1,400.000 Kč. Z akciového kapitálu pak převezme stát celkem 376 akcií, které jsou v rukou maloakcionářů, a bude je nahrazovati 65% jmenovité hodnoty. Tedy náhrada činí celkem 122.200 Kč. Ostatní akcie v úhrnném počtu asi 595 jsou v rukou veřejných korporací. Je to jednak země Moravsko-slezská, jednak město Litovel, jednak několik jiných obcí, a ovšem že všechna tato veřejnoprávní tělesa upisovala tyto akcie a dávala na to příslušné částky za tím účelem, aby ta drána tu byla a aby provoz na té dráze byl zaručen. Je tedy, myslím, zcela správné, jestliže stát, který nyní tuto dráhu přejímá, nabývá těchto akcií bezplatně.

Zestátnění, jak bylo řečeno, provádí se s účinností od 1. ledna 1930 a za rok 1930 a 1931 bude třeba na honorování této půjčky uhrazení z příjmů místní dráhy resp. v rámci provozního salda podniku čsl. státní dráhy.

Pokud se týče třetí dráhy, Liberec-Jablonec-Tanvald, i zde je úhrada jiná než u předchozích dvou drah. U této dráhy podle dohody, která byla sjednána se společností, nabývá stát této jistě významné místní dráhy od 1. ledna 1930 na podkladě universální sukcesse, tedy se všemi právy a závazky, jmenovitě přejímá stát k vlastnímu placení prioritní obligační půjčky místní dráhy vydané v původní nominelní hodnotě 10,618.000 Kč. Z této půjčky bylo umořeno do konce r. 1929 celkem 1,843.000 Kč.

Za každou dosud neumořenou prioritní akcii v nom. hodnotě 400 Kč zaplatí stát 135 Kč. Kmenové akcie společnosti lit. A i B v úhrnné nom. hodnotě 2,600.000 Kč nebudou z titulu zestátnění místní dráhy honorovány se zřetelem k výslovnému ustanovení dohody sjednané se společností o podmínkách poshovění s úhradou provozních schodků a poskytování záloh na prioritní kapitál a úhradu správních výdajů, podle níž ručí za takto povstalou pohledávku státní správy, která do konce roku 1929 činila již přes 25,000.000 Kč, zbývající jmění společnosti, k němuž náleží zejména i výkupní odškodnění.

Tedy i zde způsob finanční je nesporně výhodný pro stát.

Rozpočtový výbor pojednal o postátnění místní dráhy gelnické, jakož i místní dráhy Litovel-Senice a Liberec-Jablonec-Tanvald, shledal vše po stránce finanční za správné a doporučuje posl. sněmovně zákon ke schválení ve znění, jak se na něm usnesl senát Národního shromáždění. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Přerušuji další projednávání tohoto odstavce a nebude-li námitek, vykonáme odložené hlasování o odst. 1 pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Ad 1. Hlasování o osnově zákona, jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z. a n., o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (tisk 1123) (podle §u 35 jedu. řádu).

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Ježto není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve znění doporučeném pp. zpravodaji a shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu. Vyřídíme nyní ještě druhá čtení dnešního pořadu.

Námitek není? (Nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

5. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s dodatkovou dohodou k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednanou výměnou not v Ženevě dne 20. února 1931 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 6. března 1931, č. 32 Sb. z. a n. (tisk 1051).

Zpravodajem výboru zahraničního jest p. posl. dr Hnídek, zpravodajem výboru živnostensko-obchodního je p. posl. inž. dr Toušek.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Hnídek: Nemám žádných.

Zpravodaj posl. dr inž. Toušek: Rovněž ne.

Místopředseda Taub (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění a doplňují předpisy o právním poměru k přidělené půdě (Malý zákon přídělový) (tisk 1105).

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní p. posl. dr Černý, za výbor zemědělský p. posl. dr Zadina, za výbor rozpočtový p. posl. Koudelka, který se vzdal slova.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Černý: Slavná sněmovno! Navrhuji opravu tiskových chyb, aby totiž

1. v §u 2, odst. 3, poslední řádek místo "za" stálo správně "na",

2. v §u 6, odst. 3, řádek 5 odpadlo slovo "a".

Zpravodaj posl. dr Zadina: Připojuji se k navrženým změnám v textu, jak je uvedl kolega zpravodaj výboru ústavně-právního.

Místopředseda Taub (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, s opravami podle čtení druhého, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o resolučních návrzích.

Jest to především resoluční návrh výborový, otištěný ve zprávě výborové, dále resoluční návrh pp. posl. Kubače a soudr.

Žádám o přečtení resolučního návrhu posl. Kubače a soudr.

Zástupce sněm. taj. Nebuška (čte):

Resoluční návrh posl. Kubače a soudr.:

Na Slovensku následkem živelních pohrom a spodních vod bylo zatopeno na 1000 katastrálních jiter pole chudých rolníků, čímž jsou majitelé přivedeni na žebráckou hůl a jsou bez jakýchkoliv prostředků.

Žádáme proto vládu, aby ihned dala k disposici takový obnos, aby všem malým rolníkům, jichž příjem nepřesahuje 24.000 Kč ročně, nahradila celou škodu, způsobenou živelními pohromami.

Místopředseda Taub (zvoní): Žádám pp. zpravodaje, aby se o tomto návrhu vyslovili.

Zpravodaj posl. dr Černý: Vyslovuji se jménem ústavně-právního výboru proti přijetí tohoto resolučního návrhu.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Vyslovuji se rovněž proti. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Kdo souhlasí s resolucí otištěnou ve zprávě výborové a doporučenou pp. zpravodaji, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce jest přijata.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. Kubače a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento jest zamítnut.

Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

7. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění zákon ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným pachtýřům (Novela IV.) (tisk 1107).

Zpravodajem výboru ústavně-právního je p. posl. dr Černý, zpravodajem výboru zemědělského je p. posl. Nejezchleb-Marcha.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Černý: Nejsou.

Zpravodaj posl. Nejezchleb-Marcha: Žádné.

Místopředseda Taub (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 7. odstavec pořadu.

Přerušuji nyní schůzi na dobu 15 minut, načež budeme pokračovati v projednávání pořadu, a žádám proto, aby paní a páni poslanci neodcházeli z budovy.

Pokračovati budeme v 6 hod. 30 min. večer.

(Schůze přerušena v 6 hod. 15 min. več. opět zahájena v 6 hod. 45 min. večer.)

Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě v trest. věci posl. Hrubého (tisk 1013).

Zpravodajem jest za omluveného dr Mareše předseda imunitního výboru posl. Ježek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Ježek: Slavná sněmovno! Posl. Hrubý na táboru lidu komunistické strany konaném dne 1. května 1930 v Mor. Ostravě pronesl ve své řeči řadu výroků, ve kterých trestní soud shledává skutkovou podstatu deliktů (zločin podle §u 15, č. 3, přečin podle §u 18, č. 1 až 3 zákona na ochranu republiky a přestupek podle §§ 14 a 19 zákona o právu shromažďovacím).

Imunitní výbor pojednal o této věci ve schůzi dne 10. února 1931 a navrhuje posl. sněmovně, aby jmenovaný poslanec k trest. stíhání vydán nebyl, poněvadž výroky jmenovaným poslancem pronesené byly příliš abstraktního rázu a nebyly způsobilé, aby jimi veřejný zájem byl dotčen a aby poslanecká činnost jmenovaného poslance trestním stíháním byla přerušována.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Hrubého.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Hrubého.

Tím vyřízen jest 8. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Klimkovicích v trest. věci posl. Rýpara (tisk 1014).

Zpravodajem výboru za omluveného pana posl. dr Mareše je předseda téhož výboru posl. Ježek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Ježek: Slavná sněmovno! Okr. soud v Klimkovicích žádá o vydání posl. Rýpara pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §§ 487 a 491 tr. zák., kterého se domněle dopustil tím, že dne 21. října 1929 na veřejné schůzi v Třebovicích dotkl se různými výroky cti soukromých žalobců: Čeňka Vaňka, dr Alreda Fuchse a posl. Čuříka.

Imunitní výbor jednal o této věci ve schůzi dne 10. února 1931 a usnesl se navrhnouti posl. sněmovně, aby jmenovaného poslance k trest. stíhání nevydala vzhledem k tomu, že skutková podstata shora uvedených přestupků není takového rázu, aby odůvodňovala případné přerušení poslanecké činnosti posl. Rýpara.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Rýpara.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Rýpara.

Tím vyřízen jest 9. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Chrudimi v trest. věci posl. Hodinové (tisk 1089).

Zpravodajem jest p. posl. dr Suchý. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Suchý: Vážená sněmovno! Dne 14. září 1930 odpoledne promluvila posl. Hodinová v Litomyšli o návrhu zákona o předvojenské výchově mládeže. Mezi jiným použila ve své řeči výroků, které státní zastupitelství v Chrudimi kvalifikovalo jako zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky.

Imunitní výbor, posoudiv věc, dospěl k názoru, že výroky posl. Hodinové pohybovaly se v rámci všeobecně známé frazeologie komunistické a navrhuje posl. sněmovně, aby nedala souhlasu k trest. stíhání.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Hodinové.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Hodinové.

Tím vyřízen jest 10. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

11. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Praze v trest. věci posl. Hodinové (tisk 1110).

Zpravodajem jest p. posl. dr Suchý. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Suchý: Slavná sněmovno! Dne 3. září 1930 zasedala u okr. soudu v Berouně rozhodčí komise, která měla rozhodnouti ve sporu mezi propuštěnými dělníky Pražsko-železářské společnosti v Král. Dvoře a ředitelstvím této společnosti.

Za tím účelem svolala strana komunistická v Berouně na týž den a tutéž hodinu tábor lidu na náměstí v Berouně, na němž mělo býti proti propuštění dělníků protestováno. Pořádání táboru bylo však okresním úřadem v Hořovicích zakázáno, ježto byla důvodná obava, že by jeho konání mohlo ohroziti veřejný klid a pořádek, jakož i klidné rozhodování rozhodčí komise. Přes tento úřední zákaz posl. Hodinová v Berouně na náměstí mluvila. Když četnická asistence blížila se ke shromáždění, vybízela jmenovaná poslankyně účastníky, aby ji nedali. A když pak shromážděný dav i s poslankyní byl jménem zákona vyzván k rozchodu s poukazem, že tábor jest zakázán, neuposlechla a pokračovala v řeči. Proto byla předvedena na policejní úřad ke zjištění. Předvádění se bránila a během jeho použila oproti předvádějícím ji četníkům urážejících výrazů, jako: "hlupák" a "blbec".

Imunitní výbor po projednání věci dospěl k přesvědčení, že nemá důvodů brániti soudnímu zjištění, zda nejde o jednání, které se nekryje s poslaneckou imunitou, a navrhuje proto posl. sněmovně, aby dala souhlas k trest. stíhání posl. Hodinové.