Je pochopitelno, že přídělový zákon musil v zájmu zdárného provedení pozemkové reformy, zejména pak v zájmu přídělců samých, sáhnouti k přísnějším a mnohde tvrdším ustanovením, která však, jak později praxe ukázala, byla naprosto odůvodněna a nutna.

Nemožno přehlédnouti, že pro zákon přídělový jakož i pro všechny ostatní zákony o pozemkové reformě nebylo vzoru ani doma, ani za hranicemi a že byla proto tím spíše nutna odpovědnost a opatrnost našich zákonodárných sborů při vyřešení těchto velkých a závažných problémů. Dnes po 10 letech, tedy po značném již časovém odstupu, kdy možno pronésti objektivní a kritické posouzení našich pozemkových zákonů, je nutno přiznati, že zákony tyto obstály před kritikou a splnily dobře úkol, který od nich zákonodárce očekával. O pozemkových zákonech našich možno říci, že jsou zvláštními zákony, zákony sui generis, kterých nikde jinde nenalézáme a pro které také v jiných státech není předpokladů, kterými se koriguje historické bezpráví a těžké právní omyly, ze kterých vzaly svůj původ rozsáhlé latifundie šlechtické k těžké škodě rozvoje celého národa jak po stránce kulturní, tak i po stránce hospodářské.

Třeba tedy vznik velkého vlastnictví pozemkového možno odvozovati z nesprávných a neudržitelných právních titulů, vzniklých namnoze "vi" nebo "clam", násilím nebo bezprávně, přes to při tvoření zákonů pozemkových rozhodovala naše rozvaha a rozum a nikoliv touha. po odplatě či dokonce mstě. A právě v tom je záruka zdárného provedení pozemkové reformy jakož i velikost našeho zákonodárství pozemkového, které uznáno bylo i na poli mezinárodním. Devisou vládního návrhu právě projednávaného je, že nemožno zatěžovati na trvalo odlišnými a přísnějšími ustanoveními to, co mělo sloužiti k usnadnění nebo zajištění existence sociálně nejslabších, kterým půda byla přidělována.

Ústavně-právní výbor, zabývaje se projednávanou předlohou, podrobil kritice nejenom předlohu tuto, nýbrž i t. zv. souhlas nabyvatelů, i t. zv. přídělovou listinu. Souhlas nabyvatelů je vlastně dohodou mezi Státním pozemkovým úřadem a přídělci, uzavíranou ohledně velikosti, polohy a jakosti přidělené půdy; listina přídělová pak obsahuje řadu omezujících podmínek, které pak na přidělovaný pozemek jsou vtělovány.

V obou těchto případech, i pokud se týče souhlasu nabyvatelů, tak i přídělové listiny, podařilo se ústavně-právnímu výboru po dlouhých jednáních docíliti velmi značných a podstatných změn ve prospěch drobného přídělu. Podle dosavadní prakse neručí Státní pozemkový úřad za výměru přidělené půdy. Pozemkový úřad přiděluje půdu tak, jak ji přijímá a přejímá podle katastrálních archů berního úřadu. Zde ovšem, jak prakse velmi často ukazuje, se stávalo, že pozemky ve skutečnosti nemají oné výměry, která je vyznačena nebo která je zanesena v katastrálních arších, na opak že jsou značně menší, kdežto přídělci musí tuto výměru platiti, jako kdyby skutečně odpovídala výměře v katastrálních arších uvedené. Podle nové úpravy vládního návrhu bude v těchto případech, kde bude zjištěna značnější diference v neprospěch přídělců, tato diference vyrovnána redukcí ceny přídělové, případně, jestliže cena tato byla již zaplacena, bude tato diference vrácena.

Důležitá ustanovení, která rovněž se podařilo ústavně-právnímu výboru změniti oproti ustanovením dosavadním, jsou ta, jež se týkají povinnosti přídělců přistoupiti s přidělenou půdou k řízení zcelovacímu a melioračnímu,nebo k melioračním družstvům. Podle dosavadních předpisů byl povinen přídělce přistoupiti k zcelovacímu řízení nejen s půdou přidělenou, nýbrž i s vlastní. Stejně tak tomu bylo při družstvech melioračních. Podle přijatého usnesení v ústavně-právním výboru bude pro budoucno povinen přídělce přistoupiti i k melioracím nebo zcelovacímu řízení pouze s půdou vlastní a nikoli tedy s půdou přidělenou.

Význačné změny docíleno bylo také v onom ustanovení přídělové listiny, podle něhož přídělci jsou povinni postoupiti přidělený pozemek k účelům státním a veřejným za cenu nabývací, jestliže však nabývací cena klesla pod cenu obecnou, za běžnou cenu tržní. Tedy jistě ustanovení příliš ostré a bylo proto změněno v tom smyslu, že přídělce, jestliže bude nucen postoupiti pozemek k účelům veřejným nebo státním, má nárok žádati od Státního pozemkového úřadu náhradu za investice, případně za znehodnocení svého podniku tím, že část pozemku mu byla odňata.

Ústavně-právní výbor jednal také o velmi tíživé otázce, týkající se převodních poplatků vybíraných neprávem anebo omylem při t. zv. zkráceném řízení přídělovém. Bohužel, zde nepodařilo se ústavně-právnímu výboru dosáhnouti výsledků příznivých pro zásadní odpor ministerstva financí, který konečně musel býti ústavně-právním výborem uznán. Jistého úspěchu však bylo docíleno se zřetelem k placení t. zv. zaknihovacích poplatků v těch případech, kdy před tím, než bylo přikročeno k zaknihování přídělů, nastala změna v osobě nabyvatelově. Zde dosáhl ústavně-právní výbor závazného prohlášení Státního pozemkového úřadu, podle kteréhož v podobných případech bude sice nutno vtělovati přidělený pozemek na původního nabyvatele, ale poplatek zaknihovací bude vymáhán v míře pokud možno nejnižší.

Pokud se týče vládní osnovy, chtěl bych jen velmi stručně poukázati na některé nejvýznačnější změny. Je to zejména § 1, který je novelisací §u 19 přídělového zákona a týče se práva Státního pozemkového úřadu na zřizování služebností nejrůznějších, ať cestních nebo vodních. V § 1 otázka tato upravena je v ten smysl, že služebnosti tyto anebo podobné možno zřizovati nejdéle do 2 let od platnosti tohoto zákona. Tedy jistě velmi značný úspěch proti dosavadním předpisům a proti dosud platným ustanovením v přídělovém zákoně.

§ 2 jedná o omezení disposičního práva vlastnického s přidělenou půdou. Podle přijaté dikce § 2 bude platiti ustanovení, podle něhož přidělený pozemek po uplynutí 4 let, jde-li o pozemek do 5 ha, jest úplně volný, tedy disposiční právo přídělcovo jest úplně uvolněno. Pokud se týče pozemků o výměře nad 5 ha, uvolňuje se toto disposiční právo po uplynutí 10 let.

V §u 3 pojednává se o oněch případech, kdy není potřebí ke zcizení, zavazení nebo propachtování pozemků svolení nebo souhlasu Státního pozemkového úřadu. Jsou to ve stručnosti případy, kde jde o převod s rodičů na děti nebo kde jde o nájem přidělených budov k obývání sloužících, nikoli k účelům hospodářským, a konečně kde jde o příděl půdy k zřízení nebo rozšíření zahrádky, dvorku, obytných stavení a pod.

Konečně v §u 3 se mluví ještě o případech, kdy jde o zcizení, zavazení nebo propachtování pozemku, který byl přidělen k vybudování vlastních rodinných domků. Půda tato v případech prvních, o nichž jsem si dovolil zmíniti se, kde jde o rozšíření zahrádky, dvorku atd., je stanovena nejvyšší výměrou 10 arů, v případech, kde jde o půdu k vlastním rodinným obydlím, je stanovena nejvyšší výměra 20 arů.

Velmi důležitým a interesantním ustanovením ve vládní osnově jest ustanovení o právu patronátním. Podle §u 5 vládní osnovy zanikají práva i povinnosti patronátní u přídělů, které nepřesahují výměry 30 hektarů; jestliže práva nebo povinnosti ty byly zaknihovány, mohou býti na žádost přídělce vymazány. Podle §u 8 přijaté vládní osnovy jest přídělce oprávněn podati rozklad proti platebnímu příkazu Státního pozemkového úřadu, kterým se vymáhá nedoplatek trhové ceny nebo nedoplatky daní nebo nejrůznější dávky, pojistné premie a pod.; rozkladem tím se řízení přerušuje. Nebyl-li rozklad podán písemně do 14 dnů, oživuje řízení, a platební rozkaz Státního pozemkového úřadu stává se exekučním titulem.

Za zmínku stojí také i ono ustanovení vládní osnovy, které rovněž bylo přijato, že k zatížení nabyté půdy může dáti Státní pozemkový úřad svolení i v těch případech, kde jde o meze zadlužitelnosti stanovené zákonem úvěrovým, pouze však v tom případě, jestliže výnos půdy stačí k placení úroků a splátek.

§ 11 jako poslední obsahuje důležité ustanovení o dražbě přidělených pozemků. Podle paragrafu tohoto může Státní pozemkový úřad, kdyby při dražbě nikdo nepodal ani nejnižší podání, pozemek převzíti za nejnižší podání buď svým zástupcem, který u dražby je přítomen - a není-li přítomen, tedy do 14 dnů svou přihláškou - nebo v případě, kdy bylo dosaženo nejvyššího podání při dražbě, může Státní pozemkový úřad převzíti vydražený pozemek za toto nejvyšší podání.

To jsou jaksi nejdůležitější ustanovení vládní osnovy, o které mám čest referovati, a navrhuji proto jménem ústavně-právního výboru, aby slavná sněmovna osnovu tuto přijala ve znění přijatém dotčeným výborem. (Souhlas.)