Předseda (zvoní): Pane řečníku, volám vás k pořádku pro urážlivá slova, kterých užíváte. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Posl. Krosnář (pokračuje): Je to jen důkaz, že chodí poslanci a intervenují, aby byly fabrikantům odepsány daně.

Proto nezaměstnaní jasně říkají: buržoasie dá nám volný čas k tomu, abychom zcípli hlady. Ale my toho času využijeme k práci na povalení této společnosti, která má pro nás jen vykořisťování a teror. Kapitalistická společnost není schopna uživiti dělníky ani v závodech, ani nezaměstnané. Proto řízení společnosti musíme převzíti my. Všechno to, co nám dnes říkají a co dělají měšťácké, fašistické a sociálfašistické strany, představuje režim hladu a bídy, teroru a imperialistické války. Jedině komunistická strana Československa a rudé odbory nám ukazují východisko, ukazují nám cestu proletářského třídního boje, která vede k práci, chlebu a osvobození. Bojujíce za svoje požadavky, maříce všechny úmysly rozděliti proletariát těsným spojením s dělníky v závodech, odpovídajíce na všechen teror ještě usilovnější mobilisací našich sil, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 27. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] uskutečníme heslo: chléb, práci a moc. Nebudeme litovati žádné námahy, abychom burcovali naše soc. demokratické a národně sociální kamarády. Nezmaříme ani jediné příležitosti, abychom všude a ve všech místech tvořili bojovné orgány proletářské jednotné fronty. Jsme odhodláni za naši věc bojovati s fašismem i sociálfašismem na život a na smrt. Jestliže kapitalistický stát staví proti boji za naše požadavky, za požadavky širokých mas celou státní moc, budeme za tyto požadavky a proti teroru státní moci připravovat celou dělnickou třídu k masovému politickému boji, k masové politické stávce. Jsme odhodláni bojovati se svými akčními výbory v čele až do konce, až do povalení buržoasie a do našeho proletářského vítězství. (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. dr Patejdl. Dávám mu slovo.

Posl. dr Patejdl: Slavná sněmovno! Z hospodářských předloh, které byly touto sněmovnou projednávány, osnova o silničním fondu a doplňující ji osnova o dani z minerálních olejů vznikly s poměrně největšími potížemi. Byly projeveny mnohé a četné námitky nejen z řad oposičních, nýbrž i ze stran vládních padla někdy ostrá kritická slova. Jistě je třeba, abychom zaujali stanovisko k těm různým námitkám, které zde byly předneseny, a abychom také osvětlili stanovisko svoje. Při těch námitkách je třeba vycházeti z určitých konstantních nesporných fakt. Je nesporno a nebylo nikým popřeno, že stav našich silnic ať státních nebo nestátních je takový, že nezbytně vyžaduje intensivní reparační práce. Kdo viděl, v jakém stavu jsou silnice v sousedním Německu, v německém Rakousku, kdo měl možnost jezditi po silnicích západní Evropy, uzná, že naše silnice se jim nemohou zdaleka rovnati. To je konstantní nesporný stav. Je nesporné, že všichni, zejména z řad členů vládní většiny, pokud zde mluvili, uznávali nutnost, aby dosavadní stav našich silnic byl zlepšen. Uznávali také, že dosavadní náklady, věnované úpravě našich silnic, jsou nedostatečné a že musí býti zvýšeny. To konečně se uznávalo již r. 1927. Co zde projednáváme dnes, je novelisace zákona o silničním fondu. Proč k ní dochází? Osnova vládní jasně říká, že vláda a ministerstvo veř. prací, předloživše tenkráte tuto osnovu, neměly dostatek zkušeností, aby dovedly přesně odhadnouti, jaký náklad bude úprava našich silnic vyžadovati, a loyálně konstatují a přiznávají, že věc se vyvinula tak, že silnice státní byly na tom hůře než nestátní, že dotace silnic státních, které byly omezeny především na výpůjčkové kvoty z Ústřední sociální pojišťovny, byly tak nedostatečné, že musely býti doplňovány z běžných příjmů silničního fondu. Poněvadž podle zákona toto doplňování dobře nebylo možné, dělo se to ve formě záloh. Osnova tedy snaží se zvýšiti náklady ve prospěch silnic státních. To celkem se uznává, proti tomu není námitek.

V čem tedy tkví námitky, které byly zde přednášeny? Hlavně v tom, že novelisace tak, jak je prováděna, znamená určitou újmu v neprospěch silnic nestátních. Pan kol. Bečák rozvedl zde tyto námitky široce a hluboce, opíraje se o řadu konkrétních dat. Ale je třeba říci: I my rádi bychom zvýšili dotační kvotu silnicím nestátním. I my, kteří celý svůj program, zejména volební, jsme zahrotili ve prospěch samosprávy, rádi bychom pomohli každé akci, která by znamenala, aby našim silnicím samosprávným bylo pomoženo. Domnívám se jen, že pan kol. Bečák se poněkud mýlil, jestliže se domnívá, že jenom zvýšením přídělů ze silničního fondu ve prospěch nestátních silnic se dá pomoci. Podíváme-li se do zákona a do prováděcího vládního nařízení, vidíme, že dotace ve prospěch nestátních silnic děje se subvencemi, které jsou upraveny podle určitého procenta, že pravidelně se předpokládá subvenční kvota 70% a jenom výjimečně ve výši 90%. Tu se ptám, zdali stav našich okresů po stránce hospodářské je takový, aby okresy mohly těch 30% ze svých prostředků dáti. Není-li stav okresů takový, aby mohly přispěti, pak sebe lepší snaha pana kol. Bečáka, zvýšiti stavební ruch na okresních silnicích, na konec uvázne na písku. Naše okresy jsou zbaveny určité finanční samostatnosti. Nedá se oddiskutovati, že zákon č. 77, o kterém byla zde řeč, je jedním ze základů, kterými byl odňat zdroj naší samosprávě, našim okresům, aby mohly vyhověti svým důležitým úkolům. Jestliže tedy tomu tak je, pak přirozeně, hledáme-li vinu, musíme tento zákon prostě konstatovati a třeba říci, jestliže tento zákon byl novelisován, že máme my na tom svou účast. Byl-li zákon o samosprávných financích novelisován, třeba ne tak, abychom byli úplně spokojeni, myslím, že máme na tom svůj podíl, již proto také, že jsme postupovali iniciativně a domáhali se, aby náš program po této stránce byl úplně splněn. (Výborně!) Jestliže tedy pan kol. Bečák chce pomoci silnicím okresním, pak není třeba vždy vycházeti z požadavku zvýšení dotace ze silničního fondu, nýbrž myslím, že se dá najíti také cesta jiná. Správně, myslím, usuzují ti, kdož říkají, jestli ten rozdíl mezi nynější dotací a dřívější pohybuje se kol cifry 200 mil., tož nic nebrání tomu, a myslím, že by se pomohlo jen věci, kdyby se pan kol. Bečák a všichni, kdož mají zájem na naší samosprávě, přičinili o to, aby zvláštním zákonem se dostalo okresům určité dotace za tím účelem, aby mohly prostě tu svou subvenční kvotu, která na ně připadá, krýti. Netkví tedy veškeré potíže v tomto zákonu, nýbrž tkví právě v tom, že finance naší samosprávy jsou v úpadku a že je třeba samostatnou cestou jim z tohoto úpadku pomáhati.

Druhá stejně podstatná námitka byla pronášena proti úhradě, které se má dostati novelisací zákona o silničním fondu a které je třeba k tomu, aby vyšší a větší úkoly z našeho silničního fondu mohly býti řádně dotovány. Jak známo, souvisí osnova o silničním fondu s osnovou daňovou, s osnovou o dani z minerálních olejů, dani spotřební, která je předmětem řady výtek. Zejména jedna z těch výtek, která zde byla mnohokráte zdůrazněna, tkví v tom, že daň z minerálních olejů znamená vlastně zabrzdění zlevňovacího procesu, který byl se strany vládní většiny ohlašován. Zajímavé je, že kol. Ostrý, který se této věci dotkl, zapomněl na jedno, že nebude-li zavedena daň z minerálních olejů, bude se přirozeně musiti najíti úhrada jiná a já se domnívám, že sotva by se dala najíti úhrada jiná, než v nové nějaké dani nebo dávce. A tu se táži, zda zavedení kterékoliv jiné dávky nebude míti tentýž účinek na zabrzdění zlevňovacího procesu. Tedy netkví věc v dani z minerálních olejů, nýbrž prostě v tom, že k velkým pracím je třeba zvýšeného nákladu a ten náklad může se opatřiti jen určitými zvýšenými obětmi se strany poplatnictva.

Nyní k otázce, zda daň z minerálních olejů je taková, že snese určitý způsob zvýšení. A tu dovolte, abych řekl věc, která z důvodové zprávy jasně vysvítá, že až dosud jsme měli daň z minerálních olejů, která se opírá o zákon z r. 1882. R. 1882 byla zavedena daň z minerálních olejů ve výši 13 Kč za 1 q. Tenkráte bylo třeba zdanění minerálních olejů zejména k účelům svícení, později vývoj techniky automobilismu přirozeně znamenal také zdanění k účelům jiným. Vážení pánové a dámy, 13 Kč za 1 q, co to znamenalo r. 1882? Myslím, když poukáži na znehodnocení koruny, která přece jistě znamená asi sedmeronásobek, prosím, násobíte-li 13 sedmi, dostanete větší číslici než 62, která vlastně znamená zvýšení této daně z minerálních olejů. Jde tedy o valorisování, při čemž toto valorisování není v žádném případě přehnané.

Druhá věc, která zasluhuje zmínky, je tato. Připočteme-li k dani z minerálních olejů, jak ji zavedeme, všecky dávky, které zatěžují minerální oleje, a srovnáme-li s tím zatížení daní z minerálních olejů v ostatních státech evropských, znamená to číslici, která je poměrně nižší než v jiných státech. Tedy se stanoviska mezinárodní soutěže také zde nedá se mnoho vytknouti.

Nuže třetí otázka. Oč se opírá zdanění minerálních olejů? Ministerstvo financí, které je nuceno dělati finanční politiku, je vedeno snahou, aby při této dani z minerálních olejů byla uložena zvláštní břemena těm, kteří mají právě z určitých veřejných opatření zisk. Jest jistě jasno, že opotřebování našich silnic je daleko větší, daleko rychlejší právě v důsledku automobilové dopravy. Nebýti automobilů, naše silnice by se rozhodně tak rychle neopotřebovaly. Nuže, je tedy správné, že se chtějí ukládati určitá břemena těm, kteří mají na našich dopravních prostředcích a jejich stavu určitou vinu. Ale nejen tento přímý vztah zde působí, zde jde ještě o věci daleko vážnější. Nikdo, kdo je odborníkem v automobilismu, nevyvrátí a nepopře, že řádně upravené a dokonalé silnice znamenají nejen rychlejší, bezpečnější a také pohodlnější dopravu, nýbrž že znamenají pro majitele i značné úspory. Zeptejte se majitelů těchto dopravních prostředků, jak rychle se opotřebují dnes při špatném stavu silnic gumy, jak často a rychle musejí opravovati automobily, zeptejte se jich, zdali; se spotřebuje při hladké silnici tolik benzinu jako při silnici rozbité, a ihned pochopíte, že právě z dokonalé úpravy našich silnic budou míti právě prospěch majitelé automobilů, že to bude pro ně znamenati značnou úsporu jak pokud se týká materiálu, tak pokud se týká spotřeby benzinu. Tedy zde tkví hlavní důvod, proč námitky proti této dani nemohou se povazovati za tak podstatné, aby mohly zabrániti jejímu zavedení.

Ne menším důvodem, který musí býti brán také v úvahu, jest i otázka zdravotní. Každý ví, co znamenají zaprášené silnice pro obce venkovské i městské, co znamenají pro každého, který je nucen jíti pěšky nebo jeti menší rychlostí. Toto zvíření prachu znamená se stanoviska zdravotního značnou újmu, a jestliže se naše silnice se značným třeba nákladem dostanou do správného stavu, pak také ušetří, jak doufám, stát mnoho na nákladech na zdravotní opatření. A zdraví národa, myslím, je také statek, který zasluhuje, aby ho bylo šetřeno. (Výborně!)

Námitky proti tomuto zákonu mohly býti vzneseny tenkráte, kdyby tento zákon nebyl zejména bral zřetel na určité důvody výrobní. Kdyby zákon nebyl bral zřetel na to, aby při výrobě, pokud se používá minerálních olejů, nebyly tyto minerální oleje zdaněny tak vysoko, jako jsou zdaněny pro automobilovou dopravu, jistě že tyto námitky by byly bývaly dosti podstatné. Ale co zákon zavádí? Zákon v určitém paragrafu přímo jasně ustanovuje, že ministerstvo financí má při splnění určitých předpokladů povinnost, aby t. zv. stabilní motory, kterých se používá při výrobě průmyslové nebo zemědělské, byly podrobeny nižší sazbě daňové, to znamená 15 Kč za 1 q. A nejen stabilní motory se podrobují této snížené dani, nýbrž také všechny zemědělské traktory. Zřetel na nynější krisi zemědělskou je tak podškrtnut v tomto snížení daně, že v každém případě měli by jej oceniti všichni ti, v jichž prospěch toto ustanovení slouží. Zákon sám také béře zřetel na pokrok techniky. Jestliže zákon podrobuje snížené dani 15 Kč minerální oleje, kterých se bude používati v letecké dopravě, je to jistě ustanovení, které jest v každém případě sympatické, které můžeme uvítati. Majitelé autodopravních prostředků budou ovšem poukazovati na to, že vedle této daně jsou zatíženy také daní z motorových vozidel. Všeobecně se uznává, že daň z motorových vozidel je nespravedlivá, poněvadž často postihuje takové automobily, které málokdy jsou v provozu, že nerozeznává, jak často se toho dopravního prostředku užívá, nýbrž zdaňuje konstantně podle počtu válců. Je-li tomu tak, vzniká otázka, zdali tato osnova snaží se těmto námitkám vyjíti vstříc. A tu je nesporné, když se podíváme na čl. VII zákona o silničním fondu, že se slevuje z této daně z motorových vozidel pro příští r. 1922 30%. Nejen že se tato sleva provádí, nýbrž najdeme tam další ustanovení, že pokud výnos této daně přikázané silničnímu fondu přestoupí 130 mil. Kč, všeho, co bude nad 130 mil. Kč, bude použito k snížení daně. Je tu tedy zcela jasný úmysl, postupně rušiti nespravedlivou daň z motorových vozidel a nahrazovati ji daní jinou. Že tento úmysl u vlády jest, najdete v témže čl. VII., kde se mluví o tom, že státní daň bude pak upravena ještě zvláštním zákonem. Z toho můžeme vyvozovati, že úmysl vlády směřuje k tomu, aby dosavadní nespravedlivá, přeživší se daň z motorových vozidel byla nahrazena daní spravedlivější. Jest pochopitelné se stanoviska finančního a daňové techniky, že se nemůže okamžitě rušiti jedna daň a zavésti druhá, která bude teprve vyžadovati značného času, než bude moci působiti. Pan kol. Ostrý reklamoval zejména určité výhody ve prospěch majitelů autodrožek. Netajím se tím, že i zde by bylo třeba bráti slušný zřetel, poněvadž jde o živnosti, které jistě zvýšením daně budou po stránce majetkové dotčeny, ale kladu otázku, jak by se dala provésti ta výhoda, kterou si p. kol. Ostrý snad představuje v tom, že by majitelé autodrožek byli podrobeni zdanění podle druhé sazby 15 Kč. Jestliže se zamyslíme nad prováděním tohoto zákona, jistě přijdeme k důsledku, že je to neproveditelné. A tu, když máme na jedné straně fakt slevení této daně a postupujícího snížení v budoucnosti, myslím, že můžeme projeviti jen přání, že finanční správa najde již cestu k tomu, aby v určité formě daňových slev nebo jinak snažila se pokud to bude možno vyjíti vstříc majitelům těchto dopravních prostředků.

Měl-li bych se vyjádřiti povšechně o těchto obou zákonech, chtěl bych říci ještě toto: Také my jsme měli a máme některá přání a také my bychom rádi viděli, kdyby zákon byl upraven jinak. Také my jsme zejména měli a tlumočili přání, aby se bral zřetel na otázku udržování silnic, a na ty, kteří jsou povoláni, aby silnice udržovali.

Nevím, jaké je procento nákladů pro udržování silnic státních, zejména jakých výdajů vyžaduje administrativa, ale tolik si troufám říci z vlastní zkušenosti, že výdaje na udržování silnic nestátních jsou poměrně nepatrné; vezmeme-li v úvahu platy okresních cestářů, je tento výdaj poměrně tak malý, že vzniká otázka, zdali by nejen z důvodů sociální spravedlnosti, nýbrž také z důvodů čistě národohospodářských nebylo rozumnější, kdyby se tento výdaj zvýšil a kdyby se tím daly podmínky lepšího udržování okresních silnic. (Výborně!)

Nemůže býti sporu o tom, že řádně placený okresní cestář bude jinak pečovati o okresní silnice, že bude již každé menší poškození silnice bedlivě opravovati; nedivte se, že dnes při nedostatečném platu často zanedbává své povinnosti z důvodů existenčních a že pak následkem tohoto zanedbávání náklady na opravy silnice daleko převyšují cifru, jaká by byla, kdyby se nejmenší poškození hned odstraňovalo.

Troufám si říci, že z důvodů úsporných, jde-li o to, aby se udržování silnic nestátních dělo účelně a s poměrně menším nákladem, měli by se všichni činitelé, kteří pracují na tomto zákoně, také obírati otázkou, nebylo-li by rozumné, aby platy okresních cestářů byly upraveny spravedlivě. (Výborně!) Jde o věc, která již více než 10 let buší na dveře našich sněmoven.

Poukazuji na řadu resolucí, přijatých všemi vládními stranami. Tož, pánové, také zde je plodné pole, kde bychom mohli pracovat a pomoci.

Pan kol. Bečák vyslovoval zejména své naprosté neuspokojení s touto osnovou, poukazuje na to, že strana, ke které náleží, snažila se a vykonala všechno pro její zlepšení a žaloval, že k tomuto zlepšení nedošlo.

Vážené dámy a pánové! Je povinností mou, abych místo odpovědi na tyto výtky konstatoval určité fakta. Jedním faktem je, že jsme dostali osnovu jako vládní návrh, a druhým faktem je, že pokud tento vládní návrh byl změněn, zdokonalen a zlepšen, stalo se to za souhlasu všech stran ve vládě zastoupených a stalo se to za součinnosti a souhlasu všech členů rozpočtového výboru.

Já se domnívám, že rozhodně je taktičtější, když při určitých osnovách, na kterých se dohodneme, svá některá přání, která jsme projevili, nakonec jaksi potlačíme a řeknem si: je lépe prostě za věc jako celek vzíti odpovědnost, nežli přijít s určitým reklamováním, že ten nebo druhý měl snahy lepší. Takovými poznámkami se, myslím, věci nikterak neposlouží a de facto odporují určitému stavu věcí. Všechny strany projevily svůj souhlas s touto osnovou tak, jak je zde. Snad by byly rády přispěly k jejímu zlepšení, ale je to určitá brzda, která se ukázala ve financích státních, a dokud, prosím, tyto důvody, které se strany finanční správy jsou přednášeny, nebudou prostě odstraněny, do té doby, myslím, musíme říci: také toto je společné dílo, za které všichni společně máme odvahu rovně a otevřeně nésti stejnou odpovědnost. (Výborně! - Potlesk.)

A nyní dovolte mně, abych několika slovy reagoval na některé výtky a útoky, které nesouvisely přímo s touto osnovou, ale které, poněvadž se stále opakovaly, vyžadují přece jenom stručné odpovědi. Mnozí z pánů řečníků z oposiční strany domnívali se, že nestojí to za to, aby věnovali svoji pozornost těmto důležitým hospodářským předlohám, které přece ve svém důsledku budou znamenat zmírnění nezaměstnanosti. Domnívali se, že je důležitější, aby místo o této důležité věci mluvili o jiné věci, při nejmenším, podle mého názoru, hodně sporné.

Páni kolegové z německé strany nacionální, p. kol. dr Schollich a druzí pánové a také páni z komunistické strany věnovali veškeren svůj čas otázce t. zv. celní unie mezi Německem a Rakouskem. Domnívám se, že mohu konstatovat, že tímto jasně prohlásili a dali prostě na jevo, že jim celkem nezáleží na těchto hospodářských předlohách na zmírnění nezaměstnanosti a že považují za důležitější věc, teoreticky dosti mlhavou, spory o tom, zdali ta celní unie mezi Německem a Rakouskem je prospěšná a zdali bude míti pro nás určité a takové zhoubné následky, a zdali prostě znamená mezinárodní fakt, který ohrožuje celou Evropu. Poněvadž při těchto některých výtkách byl předmětem útoků zahraniční ministr dr Beneš, považuji přímo za svou povinnost, abych konstatoval zase některá nesporná fakta.

O otázce celní unie mezi Německem a Rakouskem pan ministr dr Beneš promluvil nejen k žurnalistům, promluvil v zahraničním výboru, promluvil ve vládě... (Posl. Štětka: Jenomže jsme si z toho moc nevybrali!) Nevím, zdali vy, ale druzí snad ano. (Veselost.)

Promluvil tak, že jeho vývody byly schváleny vládou, byly schváleny zahraničním výborem. (Posl. Štětka: To není rozhodující!) Rozhodující je to, že v daném případě nejde o osobní věc zahraničního ministra dr Beneše, nýbrž tím je dáno jasně, že jde o společnou věc stran ve vládě zastoupených, a já si dovolím tvrditi, že v tomto případě jde o společnou věc národa československého.

Vážení pánové na straně oposice, ať už jste v německém tábore anebo komunistickém, je třeba, abyste jasně vzali na vědomí, že v otázkách toho druhu, kde je dotčena naše republika, stojí za zahraničním ministrem nejenom parlament, nýbrž že za nim stojí celý národ československý. (Výborně! - Potlesk.)

Třeba jenom dodati k tomu toto: Smlouva st. germainská v čl. 88 ustanovila, že německé Rakousko je povinno žárlivě střežiti svou neodvislost a zdržeti se jakéhokoli aktu, který by znamenal zmenšení nebo změnu této neodvislosti, leda že by k tomu dala Rada Společnosti národů souhlas. Ženevský Protokol z r. 1922, kdy německému Rakousku byla poskytnuta mezinárodní půjčka, znamenal obnovení tohoto slibu se strany německého Rakouska. A pod tímto slibem je zase podpis zahraničního ministra, tenkráte pana dr Seipla, který zastupoval německé Rakousko.

Já se nebudu pouštěti do zkoumání otázky, zejména pokud ten zamýšlený pakt, to pactum de contrahendo, znamená porušení jednak této smlouvy st. germainské a jednak ženevského Protokolu. Po této stránce ani nepůjdu tak daleko, abych se snažil vyvraceti důvody pana kol. dr Rosche, který byl názoru, že jde o věc, která se nesmí posuzovati ani mezinárodně právně, ani politicky, ani citově, nýbrž ryze hospodářsky. Já prostě chci říci, že jestliže zahraniční ministr jménem vlády československé prohlásil, že my klidně chceme vyčkati rozhodnutí Rady Společnosti národů a že do té doby zachováme naprostý klid, že v tomto jeho stanovisku a v tomto stanovisku vlády a tedy všech nás, kteří neseme za tuto vládu odpovědnost, není žádná nervosita. Já myslím, že je v tom naprostá jistota a prosté vědomí svých práv. My prostě ponecháváme rozhodnutí a posouzení věci foru k rozhodnutí kompetentnímu. Jestliže tedy pánové s německé strany použili právě této otázky k osobním útokům na pana ministra dr Beneše, tož nezbývá než vysloviti nad tímto způsobem boje politování. A měli-li někteří z pánů a myslím, že také pan kol. dr Rosche obavu v té otázce, zdali Malá dohoda, to znamená Jugoslavie a Rumunsko, půjdou s námi, tož myslím, že tuto obavu nemusí míti. Domnívám se, že správně asi odhaduje situaci ten, kdo prohlašuje, že můžeme také v této otázce na naše spojence se spolehnouti.

Těmito několika slovy chtěl jsem jenom reagovati na podněty, které přímo s věcí nesouvisely, ale které zasluhují aspoň této střízlivé odpovědi.

Tím dospívám ke konci svých vývodů a promiňte mně, jestliže vyslovím názor, že pokročilá doba, blížící se jaro, nutnost provedení prací vyžadují, abychom zapomněli na menší věci snad, které nás dělí, a abychom si byli vědomi velikého cíle. Tento cíl je investiční práce, zmírnění nezaměstnanosti, prostě řešení hospodářských otázek cestou jedině správnou.

Je pro nás samozřejmé, že považujíce tyto osnovy za nutný doplněk dřívějších osnov hospodářských budeme pro ně hlasovati. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

A. K osnově tisk 1050:

1. Pozměňovací návrh posl. Mojtu a druhov:

Čl. II bude znieť:

§ 2 zák. č. 116/1927 sa doplňuje a bude znieť takto:

"Účelom silničného fondu je opatriť prostriedky na zlepšenie silníc štátnych, na čiastočnú úhradu nákladov spojených s udržovaním, stavbou a prestavbou štátnych silníc a mostov, na poskytovanie príspevkov na zlepšenie trati silníc zemských, okresných a v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej silníc vicinálnych a na zlepšenie silníc obecných v obvode miest, v ktorých je sídlo zemského alebo okresného úradu."

2. Pozměňovací návrh posl. Mojtu a druhov:

Čl. V bude znieť:

§ 5 zák. 116/1927 Sb. z. a n. sa mení a doplňuje a bude znieť takto:

"Bežných príjmov silničného fondu bude použito podľa tohoto poradia:

1. na úrok a úmor dlhu silničního fondu:

2. ročná čiastka 180,000.000 Kč na dobu päť rokov počínajúc rokom 1931 na príspevky k zlepšeniu silníc neštátnych uvedených v § 2, pri čom sa vyhradzuje pre Slovensko ročná čiastka 60,000.000 Kč.

3. zbytku počínajúc rokom 1931 na čiastočnú úhradu nákladov spojených s udržovaním, stavbou a prestavbou štátných silníc a mostov, jakož aj na zlepšenie štátnych silníc."

3. Doplňovací návrh posl. dr Rosche a druhů:

Za čl. VI vkládá se nový čl. VII:

"§§ 8 až 26 zákona ze dne 14. července 1927, čís. 115 Sb. z. a n., se ruší."

4. Pozměňovací návrh posl. dr Rosche a druhů:

Čl. VII až IX v nynějším znění se škrtají.

B. K osnově tisk 1049:

5. Pozměňovací návrh posl. dr Sterna, Dvořáka, Krosnáře a soudr.:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Minerální oleje získané na území republiky Československé nebo sem dovezené z celní ciziny, podléhají spotřební dani z minerálních olejů a to: pokud jsou určeny výhradně k přepychovým účelům, to jest k pohonu luxusních automobilů a pod. Kč 250 - za každých 100 kg čisté váhy. K jiným nepřepychovým účelům, sanitním, protipožárním, k dopravě dělníků a podobně, nejsou podrobeny spotřební dani z minerálních olejů.

(1) Jakékoliv zkrácení nebo zatajená daně v §u 1 tohoto zákona uvedené, nebo pokus o to, trestá se jako těžký důchodkový přestup 4-8 násobkem zkrácené nebo nebezpečí zkrácení vydané daně, pokud zákon nemá zvláštních těžších ustanovení.

(2) Těžkého přestupku důchodkového se dopouští a trestá se 10-20 násobkem zkrácené daně zejména i ten, kdo použije minerálních olejů, odebraných daněprostě anebo za sníženou sazbu, k jiným než povoleným účelům.

(3) Přestupky tohoto zákona trestají se žalářem od 6 měsíců do 5 let a kromě toho peněžitým trestem od 5.000 do 100.000 Kč.

(4) Uložené peněžité tresty a pokuty budou použity na podporu nezaměstnaných dělníků a nezaměstnaných vyšších úředníků a zřízenců a na podporu zbídačených malozemědělců a maloživnostníků.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení a provedou jej ministři financí a sociální péče.

6. Pozměňovací návrh posl. Stenzla, Prause a druhů:

§ 4 nechť zní:

"Minerální oleje do hutnoty 790 stupňů, určené k pohonu stabilních motorů a motorových vozidel používaných k účelům živnostenským, jsou osvobozeny od spotřební daně z minerálních olejů."

K §u 4 buďtež připojeny nové odstavce:

"Minerální oleje, určené k pohonu motorů a vozidel, jichž se používá ve službě hasičské a záchranné, jsou osvobozeny od spotřební daně z minerálních olejů."

"Minerální oleje, jichž se užívá k účelům chemickým, jsou osvobozeny od spotřební daně z minerálních olejů."

7. Pozměňovací návrh posl. dr Luschky a druhů:

V §u 4 budiž za slovy "nebo zemědělských traktorů" vloženo "nebo motorových vozidel ve zdravotní nebo požární službě."

8. Pozměňovací návrh posl. dr Rosche a druhů:

V §u 4 nynějšího znění připojuje se za slovy "zemědělských traktorů" znění: "pro pohon motorů automobilových drožek, autobusových podniků, nákladních automobilů."

K §u 4 nynějšího znění připojuje se odstavec:

"Benzin spotřebovaný automobily ve službách státu (vyjma státních podniků), zemí, okresů, obcí, nemocnic, hasičských sborů, záchranných společností nepodléhá zdanění podle tohoto zákona."