V historii třídního boje světového i československého proletariátu nenajde se slov, která by dovedla vyjádřiti všechnu tu špatnost, ničemnost a zradu, kterých se dopouštějí na dělnické třídě soc. demokraté a národní socialisté v období jejího největšího zbídačení. Oni vybojovali na buržoasii gentský systém, který dělníky postižené nezaměstnaností trestá hladem a bídou, který kapitalisty zbavuje povinnosti starati se o oběti svého zločinného systému, který se stal v rukou buržoasie a sociálfašistů nástrojem připoutání odborových organisací ke kapitálu a nástrojem persekuce revolučních odborových organisací. Oni zamítají v parlamentě všechny požadavky, čelící ke zlepšení situace nezaměstnaných. Oni v zájmu udržení kapitalistického systému schvalují režim teroru vůči pracujícím, oni posílají dělníky bojující za kus chleba do kriminálu, oni posílají proti bojujícím dělníkům četníky, policii a vojsko. A oni konečně, aby dělníci neviděli zářivý příklad Sovětského svazu, zaplavují dělnický stát přívalem ničemných lží a pomluv, které mají připraviti náladu pro protisovětskou válku.

Teď chci ještě poukázati na to, že dnes jen u nás v Praze je několik set nezaměstnaných legionářů, kteří hladovějí, protože nepracují. Již asi před dvěma roky udělali pořádný kraval na Bajkale, kam chodí na podpůrný fond, aby své poměry zlepšili. Tehdá se to do určité míry zdařilo. Ale dnes jsou zase šikanováni, chodí každý týden jako žebráci pro poukázky 20 až 30 Kč, které ještě dostávají jen ženatí, kdežto svobodným dostává se jen oběda. Svobodné posílají na Slovensko pracovati na státní statky za 15 Kč denní mzdy, což není ani pro najedení, ani pro umření. Když pak některý s tím praští, je těmi brášky, kteří mají plná břicha, označen jako povaleč a člověk práce se štítící. Žádosti o místa jsou zamítány, protože by musili jim propočítati léta, a když někdo místo dostane, je to ovšem jen mladší, ti staří mohou i s rodinami zcípat hlady. Při tom jsou dělány veliké nároky, požaduje se na nich němčina, střední škola a ještě jiné podmínky a - což u nás v Československu hlavně musíme potřebovati - protekce. Dnes je třeba exekutorů na venkov a proto jsou tito z řad legionářů přijímáni s královským platem 500 až 600 Kč měsíčně a za to musí jíti na vesnice, kde musí malorolníkům a dělníkům bráti poslední sousto od úst. Sociální úřadovna žádosti o výpomoc zamítá, rodiny jsou hladové, bosy a nahé a úředníci ještě jednají hrubě a sprostě a když se někdo ozve, tu mu hrozí kriminálem nebo blázincem. Kamarádi, vy si musíte vzpomenouti, jak jste byli verbováni do legií za války. Co vám slibovali? Svobodnou vlast a že bude o vás a vaše rodiny postaráno. Říkali vám, že jste národní hrdinové a dnes v osvobozené vlasti máte hlad a bídu. Již za hranicemi byli jste několikráte prodáváni výtečníky jako je Gajda a ještě jinými, a dnes se ještě ucházejí o vaši přízeň ti, kteří za zlato vás nechali krvácet a zabíjet. Když jste přijeli po převratě, byli jste vítáni buržoasií jako hrdinové hudbou a prapory a objímáni a to proto, poněvadž se vás a vaší síly báli, abyste doma neudělali pořádek, který jste viděli u revolučních dělníků v Sovětském svazu. Tehdy vám říkali, že jste národní hrdinové, že jste bojovali za svou vlast, a zatím dnes vidíte, že jste bojovali, krváceli a dávali život za cizí imperialistické zájmy. Po převratě pár lidí, kteří měli dobré huby a široká ramena, aby vás měl kdo konejšit a zradit, dostalo dobrá místa a žlaby. Vy druzí máte bídu a hlad jako většina pracujícího lidu. Spousta jich dostala tučné pense, mají své paláce, a vy hladovi bloudíte ulicemi, díváte se na Legiobanku a jiné nádherné budovy, které byly vybudovány z vaší krve a krve kamarádů, kteří padli; bloudíte hladovi ulicemi a div vás nepřejede bratr, který přišel do legií "za pět minut dvanáct" autem, kterým nyní jezdí. Když jste přijeli, měl na sobě jen mundur zrovna tak jako vy, a nyní vy čicháte smrad jeho auta. Zatím co vy hladovíte s rodinami, má on velké žranice. Taková je demokracie a osvobození, za které jste bojovali, ale ne pro sebe, nýbrž pro buržoasii a její režim.

Proto je třeba, abyste se semkli s celou dělnickou třídou, spojili své požadavky s jejími a společně nastoupili boj. Vy, legionáři, byli jste vyhlášeni za národní hrdiny. Není pochyby, že jste se statečně drželi domnívajíce se, že bojujete za své vlastní osvobození, ale stalo se, že jste konali hrdinné činy v cizích službách, ne pro vlastní zájem, nýbrž pro zájmy a ve prospěch české buržoasie. Teď v okamžiku, kdy dělnická třída přichází do rozhodujících bojů, je na vás, abyste se stali hrdiny pro svou vlastní věc, pro věc zdrcující většiny pracujícího lidu, pro věc třídního boje a proletářské revoluce. Ve službách třídního boje, lidového hnutí za vymanění z kapitalistického otroctví stanete se hrdiny obdivovanými ne Preissem, Kramářem, Benešem, Hamplem, Stříbrným a jinými, nýbrž hrdiny milionových vykořisťovaných mas. To je úkol, který dnes čeká zrazené legionáře.

Vy, sociálfašisté, píšete dnes ve svých plátcích, že hospodářská krise se lepší, ale my vidíme, že jen za únor podle vašeho sociálfašistického počtu přibylo 24.000 nezaměstnaných, což je podle pravého našeho počtu nejméně 3krát tolik. Ale dnes se propouští ve velkých kovodělných závodech na Ostravsku, na Kladně i v Praze, ze šachet vyhazují tisíce horníků a též na drahách propouštíte. Teď propouštíte 50 tisíc hochů z vojny domů, kteří, když šli na vojnu, měli práci, ale dnes, vracejíce se do svých domovů namnoze nemají, kam by skryli hlavu a nemají ani práce. Proto je vaší povinností, abyste těmto hochům dali práci nebo podporu, aby mohli býti živi jako lidé.

Dnes prolétla novinami zpráva, že včera ministerská rada ohromně ulehčila bídě nezaměstnaných dělníků. Jak to vypadá? Včera odhlasovala ministerská rada 28 mil., které bude dávati nezaměstnaným dělníkům. 15 mil. bylo dáno na žebračenky, na ošacení 12 mil. a 1 milion na mléko pro děti. Veliká, ohromná věc se stala v Československu. Ale my můžeme nezaměstnaným říci, že toto jim nepomůže, že jejich hlad se tím nezmírní. Hospodářskou krisí postižených dělníků máme asi 1 1/2 mil., bude to asi 18 Kč na každého z těch peněz, které se dnes přinášejí jako ohromná a velká věc.

Stav nezaměstnaných v Československu stal se již neudržitelným. Vyřazeni gentským systémem ve své zdrcující většině z pravidelných podpor byli nezaměstnaní dosud odkázáni na nepravidelné žebrácké podpory a polévky státu, obcí a dobročinných spolků, a to ještě jen tam, kde si je svými bojovnými akcemi vynutili. Vysmívajíc se bídě širokých mas, vláda 6 "socialistických" ministrů postupně odbourává i tyto almužny, nedostačující ani k životu ani k smrti. I státní stravovací akce, tato žebrácká almužna dělníkům, jejichž pracující ruce nashromáždily milionová jmění fabrikantům a kapitalistickým státům, mele z posledního, a každým dnem jsou z ní vyřazovány stovky a tisíce dělníků. Hluchá k požadavkům hladových proletářů vrazila vláda 300 mil. do chřtánu nenasytným bankovním koncernům a dále rozděluje milionové presenty bankám, fabrikantům a buržoasii věrným partajím a odborům. Takový osud stihl 150 mil. určených pro zmírnění krise, tak to dopadne i s miliardovou investiční půjčkou, rozdělenou a upotřebenou z největší části již dříve, než byla uzavřena. To málo, co nezaměstnaní V některých okresech a obcích dostali na zmírnění své strašlivé bídy, dostali jen pod tlakem svých odhodlaných akcí. Jen z radničních síní, obsazených rozhořčeným davem demonstrantů, jen z okresních úřadů, obklopených burácejícími zástupy, vycházejí rozhodnutí o jakési, byť velmi nedostatečné pomoci hladovějícím. Aby však nemusela dáti ani to málo, aby mohla udržeti hroznou bídu mas, bez které nemůže existovati kapitalistický řád a zisky vykořisťovatelů, sahá buržoasie k prolevání krve hladovějících.

Pracující lid musí počítati s tím, že na jeho požadavky bude buržoasie vždy houfněji odpovídati Duchcovem. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 27. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Pracující lid musí také viděti, že na záchranu svého ničemného režimu a zahubení jediné vlasti všech pracujících, Sovětského svazu, je buržoasie odhodlána sáhnouti ke krvavému východisku z dnešní krise rozpoutáním nové imperialistické války.

Vysmívali jste se dosud bídě a hladu, ale obecní volby ve Vejprtech vám ukázaly, že šikuje se dělnická třída pod vedením K. S. Č. a že vám dá všude pořádný výprask. Požadavek o výpomoc 500 Kč a 300 Kč je vám též k smíchu a chcete věděti, kde vzíti peníze. Že 150 mil. Kč nestačí, to my víme, ale vezměte 300 mil. z daru bankám, které mají dosti tučné dividendy, a pak těch 450 mil. vám stačí na okamžité práce. Donuťte buržoasii, aby zaplatila dlužné daně 8 miliard, zdaňte boháče a máte peněz dost. Dělníkům umíte strhovati z hubených mezd, též malorolníkům a domkářům provádíte exekuce, ale na velké zloděje [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 27. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] nemůžete, neboť se jim staráte o odpisy daní.