Předseda (zvoní): Dále je k slovu přihlášen p. posl. Ostrý. Dávám mu slovo.

Posl. Ostrý: Slavná sněmovno! Před několika týdny měli jsme zde velkou hospodářskou debatu, ze které vyšlo na jevo, že stát má dvojí tvář: na jedné straně se snaží dělati zákonným opatřením všechno, co považuje za důležité, aby odstranil anebo zmírnil stále přibývající hospodářské krise - činí to tím, že podpírá cenovou hladinu určité výrobní složky, aby nenastalo úplné zhroucení této cenové hladiny - na druhé straně však projevuje stálou a systematickou snahu, řekl bych, po znepokojování občanstva, která jest způsobilá hospodářskou krisi zvětšovati, poněvadž se stále vyvolává nálada: ceny musí dolů!

Jestliže se tedy s logického stanoviska díváme na poměry, vidíme, že na jedné straně cenovou hladinu podpíráme, aby se nám nezhroutila, zatím co na druhé straně vyvoláváme znepokojování, nervositu, vyvoláváme určitou zdrženlivost nákupní, která sama o sobě je pak příčinou zvětšování dnešní hospodářské krise. To se děje na jedné straně. S jiného hlediska vidíme, že stát žije s dvojí tváří, a to tím, že je zde snaha srážet ceny do té míry, aby výdělky byly co nejmenší, zatím co na druhé straně stát skoro řadu měsíců nedělá nic jiného, než že jde dobrým příkladem vstříc všem zdražovatelům. (Tak jest!) To se mně zdá býti taktikou a postupem, kterému není možno dobře rozumět. Jestliže se činí všechna opatření a vyvolává se nálada: "ceny dolů!", pak nemůže stát systematicky a trvale provádět zvyšování režií tím, že uvaluje na bedra poplatnictva čím dále tím větší povinnosti. Chtěl jsem toto konstatovati proto, abychom si jednou uvědomili, že celá tato snaha nemůže vésti ani občanstvo ani stát k hospodářské normalisaci, že čím dále tím více se od ní vzdalujeme a vyvoláváme si uvnitř státu situaci, která se nám zdá býti všem velmi nebezpečnou.

Dovolte mi, abych nyní po tomto úvodu přesel k předlohám zákona, které se právě projednávají. Jistě, že nebude nikoho, kdo by se chtěl vážně postaviti proti snaze, aby státní i nestátní silnice byly upraveny. Státní silnice zvlášť. Je pravda, že potřebují jisté pomoci také silnice nestátní, kterým musí býti věnována táž péče jako silnicím státním, nicméně však nesmíme zapomínati, že státní silnice po řadu let byly ponechány samy sobě, nic se na nich nedělalo, nic se na nich nespravovalo, zatím co okresní silnice, nad nimiž bděly na Moravě t. zv. okresní silniční výbory, v Čechách pak okresní zastupitelstva, byly více méně přece jenom spravovány a udržovány v jakéms takéms pořádku.

Na státních silnicích se nedělalo řadu let vůbec nic a byly v tak desolátním stavu, že se zdálo že nebude-li radikálně zakročeno a přikročeno k jejich úpravě, nebude lze po nich dále jezditi. Tedy z těchto důvodů a v době moderní dopravy nemůže býti nikoho, kdo by se vážně stavěl proti úpravě a opravě našich státních i nestátních silnic, a nejsme také těmi, kteří by se proti této snaze stavěli.

Úpravou státních silnic a zvýšeným tempem úpravy těchto silnic dosahuje se dvojího: jednak se zmenšuje nezaměstnanost, po jejíž odstranění všichni toužíme, jednak upravují se silnice, které jsou potom přece jenom zárukou, že se do jisté míry ušetří i na vozidlech na těchto spravených silnicích se pohybujících, poněvadž na rozbitých silnicích motorová vozidla značně trpí.

Když jsme dělali r. 1927 zákon o tak zv. silničním fondu, počítali jsme, že náklad na úpravu státních silnic bude činiti asi 2 miliardy Kč. Při tom počítali jsme as s 10letým trváním úpravy těchto silnic. Příjem na silniční fond byl odhadován s počátku okrouhle na 60 mil. ročně a měl dostoupiti průměrně 100 mil. Kč ročně. Mimo to měl si stát vypůjčiti 100 mil. Kč ročně od Ústřední sociální pojišťovny, takže by byl na úpravu státních silnic měl ročně příjmů okrouhle 200 mil. Kč. Za těchto předpokladů jsme se domnívali, že budeme za 10 roků se silnicemi @a jour.

Příjem nás však příjemně překvapil. Již r. 1928 dosaženo bylo na silničním fondu 142 mil. Kč, r. 1929 158 mil. Kč. To znamená, že výnos silničního fondu se stále zvětšoval, a lze předpokládati, že také státní účetní uzávěrka z r. 1930 vykáže vzrůst silničního fondu. Ale jak nás mile překvapil vzrůst příjmů pro silniční fond, tak nemile nás překvapil náklad na úpravu silnic. Zatím co jsme mysleli, že na úpravu těchto silnic postačí 2 miliardy Kč, vyžádá si, podle nynějších výpočtů a způsobu úpravy, úprava silnic asi 4 1/2 miliardy Kč. Tedy zvyšuje se jak příjem, tak také vydání.

Daň z motorových vozidel byla dělána proto - a to bych chtěl říci na adresu těch, kdož tvrdí, že daň z minerálních olejů nebyla valorisována - poněvadž byla velká obava, že je možno prováděti manipulace, kdyby se určitá část minerálních olejů, t. j. benzinu, nechala volnou, nebo danově zvýhodněnou, zatím co motorová vozidla by používala a musela používati výše zdaněného benzinu. Proto bylo tehdy od zásady přenesení daně pro silniční fond do ceny benzinu a daně benzinové upuštěno a vložilo se to přímo do motorových vozidel. Daň se tedy uvalila přímo na motorová vozidla. Jak jsem již řekl, není tedy pravda, že daň z minerálních olejů nebyla valorisována. Pravda: nebyla - a přece byla! Nebyla valorisována pro tu spotřebu minerálních olejů, které se potřebují jako pohonná látka pro jiné účely než k pohonu motorového vozidla. Tam zůstala ta daň opravdu nevalorisována, ale zůstává také i tímto zákonem nevalorisována. Tedy zůstává stará daň, zatím co motorová vozidla byla výše zdaněna tím, že se na motorové vozidlo uvalila zvlášť silniční daň.

Technika předčila však zákonodárce a vytvořila ze zákona o silničním fondu zákon, řekl bych, vysloveně nespravedlivý proto, poněvadž jsou z jednoho a téhož vozidla různé platby. Tak majitel 6sedadlového motorového vozidla, automobilu, poněvadž má novou typu vozu, platí 800 Kč ročně silniční daně, zatím co ten, který má staré vozidlo, platí 2400, 4000, ba je vypočítáno, že by mohl při 7 litrech obsahu válců platiti až 8000 Kč.

Jak je to možné, že technika vytvořila ze spravedlivého zákona přímo zákon nespravedlivý? Prostě proto a tím, že staré vozy měly veliký obsah válců v litrech. Když byl udělán nový silniční zákon o silniční dani, počaly továrny stavěti úplně nové motory s menším obsahem v litrech a sílu z válce přenesly do obrátek. Tím se stane a stalo, že jeden 6sedadlový vůz podléhá dani 800 Kč, zatím co jiný vůz, úplně stejný, stejně těžký, stejné obruče, stejné váhy může platiti až 8000 Kč silniční daně ročně. To, prosím, udělala technika. Samozřejmě i když nenese zákonodárce viny na tomto vývoji technickém, který zasahuje do spravedlnosti zákona a dělá ze zákona zákon nespravedlivý, má zákonodárce za povinnost tím okamžikem, jakmile shledal, že technika vytvořila poměry, které vytvořily zase nespravedlivý zákon, tuto nespravedlnost odstraniti. (Výborně!)

My jsme žádali, aby tato křivda objevující se v zákoně o silničním fondu, vytvořená technickým vývojem výroby automobilismu, byla odstraněna, upravena, poněvadž to křivda je. Bohužel, všechno naše volání zůstalo voláním na poušti. Nic se nestalo, křivda v zákoně, způsobená technikou moderní výroby motorových vozidel, zůstala křivdou dále, přesto že zákon novelujeme.(Posl. Jiráček: A postihne nejubožejší!) Chtěl bych k tomu připojiti, že jistě do značné míry je oprávněn výkřik, že to postihuje nejvíce ty nejubožejší.

Nyní k této nespravedlnosti zavádíme zákonem zvýšení daně z minerálních olejů. Je pravda, že do jisté míry podařilo se zabrániti, aby se zákon sám nestal opět křivdou. Podařilo se to tím, že ze zvýšeného zdanění byly vyňaty stabilní motory, k jejichž provozu se bude moci používati benzinu daňově zvýhodněného. Je ovšem logicky správné a odůvodněné, má-li výnosu této daně býti použito jedině a výhradně k účelu úpravy a opravy silnic, aby na to neplatili ti, kteří se se silnicemi a jejich poškozováním nemají nic společného, tedy uživatelé stabilních motorů, poněvadž by to bylo krajně nespravedlivé. Je to také akt spravedlnosti, že zákonem se tito majitelé stabilních i pohyblivých motorů ze zvýšení daně vyjímají.

Ale chtěl bych se přece jen zmíniti o důsledcích zvýšení daně z minerálních olejů, hlavně s hlediska našich autodopravců. Zvýšení bude činiti při ročně ujetých 20.000 km okrouhle 1752 Kč. Jistě že ten, kdo používá motorových vozidel k účelům velkoobchodním, má možnost celou režii spojenou s provozem motorových vozidel přenésti do celkové režie toho kterého závodu. Ale nemůže tak učiniti majitel vozidla, který ho používá k autodopravě po živnostensku, tedy v živnostenském podniku. Ten bude touto nově zvýšenou daní z benzinu, z minerálních olejů silně postižen.

Uvádí se, že cena benzinu toto zvýšení snese, poněvadž cena benzinu značně poklesla.

Chtěl bych upozorniti na jednu věc: Měli jsme již dobu - a není to tak dávno - kdy benzin stál 1·80 Kč, nejvýš 2 Kč. To bylo v době, kdy Vacuum Oil Comp rozbila nepřímo t. zv. benzinový kartel a nastala obchodní konkurence v obchodu benzinem. To trvalo, myslím, asi 6 měsíců. Po 6 měsících se pánové sešli a řekli si: Přece se nebudeme vzájemně utloukati. Utvořili novou dohodu v obchodě benzinem a ten okamžitě skočil zase na 2˙60 až 2˙80 Kč. To trvalo určitou dobu a nyní, pravda, pohybuje se cena benzinu následkem konkurenčního boje a neuspořádaných poměrů kartelu opět kolem 2 Kč. Zvýšíme-li daň z minerálních olejů, tedy u benzinu na 75 haléřů, stoupne benzin na 2˙75 Kč; nastane-li však dohoda v dohledné době mezi velkoobchodníky s benzinem a minerálními oleji, octneme se v situaci, že cena benzinu stoupne na 3˙50 Kč, a to jest abnormálně vysoká cena tak důležité pohonné látky jako je benzin. To prostě nebude dobře možno a proto se mi zdá odůvodnění zákona důvodovou zprávou, kde se říká, že cena benzinu značně poklesla, velmi pochybné.

My však také víme, jaká cena benzinu, hlavně benzinu dováženého, je a jaké již byly z toho poplatky.

Z dováženého benzinu tak jako tak byly poplatky 1˙07 Kč. Prodává-li se pak benzin za 1˙70 Kč, zdá se mi, že výdělky nejsou žádné a že cenu benzinu nebude lze trvale na této nízké hranici udržeti a že musí dojíti k dohodě, jinak by to ohrozilo celý obchod benzinem. V dozírné době budeme moci počítati s tím, že cena benzinu touto novou daní stoupne až na 3˙50 Kč za 1 litr. Teprve potom se ukáží důsledky.

Chtěl bych se při této příležitosti ještě zmíniti o jedné důležité věci. V souvislosti s tímto zákonem má se také jednati o míchání benzinu s lihem. Odbornicky se tvrdí, že prý toto míchání není nijak škodlivé a nebezpečné. Dovolte, abych k tomu něco řekl. Líh má mnohem větší výhřevnost a důsledek toho je, že silně působí na stroj. Při dnešních strojích s malým obsahem válců je nebezpečí, že tímto silným zahříváním stanou se tyto nové moderní vozy dosti brzy k jízdě nepotřebné, ježto písty budou spáleny. Je však dokázáno, že opotřebení nastane dříve, a to v poměru proti 30.000 km dříve před nutnou úpravou, nyní po míchání patrně po 10.000 ujetých kilometrech. To se dá snad spraviti, to je pravda, ale že se tím zvětší režie následkem oprav vozu při provozu, je samozřejmou věcí.

Ale já bych chtěl jíti dále a upozorniti, má-li býti výhřevnost zmírněna, že musí býti do toho míchaného benzinu s lihem přimísen olej. Přimícháním oleje však zdražuje se značně cena benzinu, poněvadž je olej dražší. Ale je tu i jiné nebezpečí, a tu bych již předem chtěl varovati, aby se ukvapeně nepodnikalo nic, pokud neprovedeme důkladné zkoušky. Jistě každý, kdo používal motorového vozidla, ví, že od brzdy k řidiči jdou z motoru výpary, někdy takové, že omamují. (Souhlas.) Prosím, použijte lihu, který je alkoholický, a přesvědčíte se, že to nejen bude omamovati - ty zkoušky jsou již udělány - nýbrž že to dokonce opájí. Chtěl bych varovati, abychom dělali něco, co dříve důkladně nevyzkoušíme, poněvadž automobil není žádná hračka; jezdí 50, 60 i více km za hodinu a je s to i zabíti člověka. Tedy prosím, aby dříve, než by se věc udělala, byla provedena důkladná zkouška, poněvadž takový rozjetý vůz je příliš nebezpečná hračka, zvláště kdyby ztratil řidič nad takovým vozem vládu. Může se jíti tak daleko, kam to technika dovolí, snaha i chuť může býti, ale nesmí býti taková, aby to bylo na újmu dopravy, na újmu uchování vozidel v provozním stavu a bezpečnosti lidí. (Výborně! - Potlesk.)

Nyní bych chtěl říci specielně něco o autodopravcích. Za účelem vyvarování se nějakého podezření bych prosil, aby to, co nyní řeknu, bylo dobře kontrolováno. Chci říci, že jsou číslice, které nyní uvedu, až příliš mírné, že však mohou býti spíše vyšší, za žádných okolností však nižší. O autodopravcích jest všeobecné mínění - musí se totiž platiti 2,50 Kč nebo 3 Kč za ujetý kilometr - (Posl. Sladký: Že jsou to kapitalisté!) že vydělávají horentní částky. Chci proti tomu dokázati, že jsou to nešťastní lidé, kteří dali do tohoto podnikání celý svůj majetek, který je každou vteřinou v nebezpečí, že bude zničen, ale který proti nebezpečí, jemuž je vysazen, nenese absolutně žádného užitku. Prosím, dělejte malý rozpočet s sebou. Mám na mysli, že vůz autodrožkáře ujede za rok 20.000 km. To je asi 54 nebo 55 km průměrně denně. Nechci býti odvážný a tvrditi pro všechny autodrožkáře, že průměrně ujedou 54 placených km denně. Tedy 20.000 km ujedou průměrně ročně. Při započítání eventuelních ztrát, které mu nikdo nezaplatí, myslím, že není přehnaná číslice ani dolů ani nahorů, když řeknu 2·50 Kč za 1 km ujeté dráhy, což činí ročně hrubý zisk 50.000 Kč. Teď se podívejme na režii. Vůz je ve dne v noci venku, vysazen nepohodám, nevidí garáže. Opravy jsou na něm časté. Přesto použiji číslice, která není v poměru s nutnými a opakujícími se opravami. Daň silniční činí průměrně 2.400 Kč. Daň obratová z 50.000 Kč 1.000 Kč. Zvýšená daň z minerálních olejů při ujetých 20.000 km ze spotřebovaného k tomu benzinu činí 1.700 Kč. Pojištění vozu - v tom není havarie - proti povinnému ručení 3.000 Kč. Úrazové pojištění šoféra 400 Kč. Mzdy dvou šoférů 26.000 Kč. Sociální pojištění vůbec 2.280 Kč. Gumy ročně při 20.000 km 4.000 Kč. Různé opravy - podotýkám, že nesmí dojíti k žádnému neštěstí, poněvadž jinak by činily mnohem více - za rok 8.000 Kč. Spotřebovaný benzin při 20.000 km 10.000 Kč. Dohromady 58.780 Kč. To je tedy živnost, o které se velmi často vykládá, že mnoho vydělává, že doprava je drahá a pod. Musí docíliti skoro 25.000 ujetých kilometrů, aby režii kryl; teprve když ujede nad 25.000 zaplacených kilometrů ročně může říci, že něco z podniku získá. Opakuji, že to vydání se může ještě spíše zvýšiti, nikoliv však snížiti. Proto se mně zdálo velice důležité a spravedlivé žádati, aby těmto živnostníkům bylo u příležitosti novelisace zákona o silničním fondu nějakým způsobem ulehčeno. Není-li to možné tím způsobem, aby se jim dal zvýhodněný benzin, tedy alespoň tak, aby přestali platiti daň z motorových vozidel. My jsme se toho domáhali a žádali a skoro prosili, ale jak říkám, jako když sype hrách na zeď. V tom domnění, že tato živnost je velice dobře situována, nikdo této otázce nevěnoval pozornost. Snad by byl ještě čas, snad by se ještě něco mohlo udělati? Mám za to, že když ten člověk platí daň obratovou, tuto zvýšenou daň z minerálních olejů, tak platí značně velkou provozní a spotřební daň. Ten druhý - velkoobchodník - všechno to, co je spojeno s provozem automobilu, zaúčtuje do všeobecné režie závodní a neplatí daň z obratu z ujetých kilometrů toho automobilu. Autodrožkář však to platit musí, takže bude platiti vysokou daň z minerálních olejů, vysokou daň z motorových vozidel a ještě samozřejmě daň obratovou. Autodrožkář je tedy v nevýhodě, poněvadž v certifikátě má přímo naznačeno, že nesmí použíti k dopravě a k provozu cizozemský vůz, on musí kupovati tuzemský vůz. Certifikátem okresní správy, udělující koncesi, se mu nařídí: ty musíš vzíti vůz tuzemský bez ohledu na to, jak je drahý a bez hledu na to, zda za hranicemi bys dostal vůz lacinější. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.) To je ustanovení, které je zásahem do soukromého provozování a bezpříkladným nadržováním tuzemské automobilové výrobě. To cítí opětně autodrožkář, poněvadž vozy musí draho platiti.

Autodrožkář potřebuje benzin i v tom případě, kdy nejezdí. To možná, že řada lidí neví. V zimě, když vůz stojí, řekněme od rána do večera v silném mrazu, musí býti nejméně 5 až 6 krát natočen a zahřát, nebo by ho neroztočil vůbec. On spotřebuje benzin i v tom případě, kdy vůz stojí, kdy nedělá kilometry. S tím se ovšem nepočítá.

Dovolil bych si říci, co jsme měli na mysli a co snad ještě v poslední době by se mělo udělati, je-li zájem o tento zubožený stav. Právem nazývám tento stav zuboženým, poněvadž mám obavu, že během jednoho roku se nám polovina těchto hospodářsky samostatně výdělečně činných lidí zhroutí. Měli jsme v úmyslu navrhnouti a prosazovali jsme k návrhu zákona dodatečnou úpravu čl. 7, že by se mělo připojiti s ohledem na všechny okolnosti, které jsem zde uvedl: "motorová vozidla, která jsou používána k autodopravě na základě živnostenského oprávnění, jsou od daně z motorových vozidel osvobozena, je-li k jejich pohonu používáno minerálních olejů." Byl by to jenom akt spravedlnosti, kdybychom to udělali.

Ale teď na konec přece jen nemohu zamlčeti jednu věc, s kterou mám trapné zkušenosti. V čl. 7 bylo použito možných trestních sankcí proti těm, kdož by používali zvýhodněného benzinu jako pohonné látky pro auta, z r. 1835, v zemi Slovenské a Podkarpatoruské třicátkový řád z roku 1854 a 1768. (Posl. Sladký: Ale!) Ano, ustanovení, o nichž máme svůj vlastní názor. Žádal jsem, aby bylo vysvětleno, jak bude prováděna kontrola na silnicích, když má býti barven benzin pro motory stabilní, aby se zjistilo, zda tento zvýhodněný benzin není zneužíván motorovými vozidly, poněvadž prostě musí býti nějaká kontrola a tato kontrola bude možná na křižovatkách. Kolik bude tato kontrola vyžadovati nákladu, to dnes nemůže nikdo říci, ale jest jisto, že to bude náklad značný. A prosím, teď k tomu ke všemu použijeme zákonného ustanovení, kterým je možno uvrhnouti do kolusní vazby člověka, který se na zákoně tomto zneužitím zvýhodněného benzinu provinil, až do 3 měsíců, poněvadž se to děje podle uvedených zákonů. (Výkřiky.) Chtěl bych říci, že to není žádná okrasa moderního zákona. Když byl dělán tento zákon, byl dělán proto, aby, když se chtěly na někom vymámiti peníze, mu bylo pohroženo uvrhnutím do kolusní vazby. Řeklo se: zaplať nebo tu zůstaneš, a on zaplatil. Toto ustanovení starých časů o trestních sankcích z doby, kdy neměli vůbec tušení, že se po silnici bude něco pohybovati, co nebude taženo kravami nebo koňmi, užíti v době moderní dopravy, zdá se mi přece jen křiklavým a za vlasy přitaženým ustanovením. Chtěl bych ještě v posledním okamžiku prositi, zdali by bylo možno pro autodopravce učiniti aspoň to, že by byli zproštěni daně silniční, poněvadž mám za to, že pro tyto lidi v kratší či delší době se bude musit něco udělati. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen p. posl. Knirsch. Dávám mu slovo.

Posl. Knirsch (německy): Slavná sněmovno! Nejvýznamnější událostí v evropské politice jest nepochybně celní dohoda mezi Německou říší a Rakouskem. Jest to první positivní, odvážný krok k zahájení lepších hospodářských poměrů v Evropě. Kdo poctivě usiluje o blaho evropských národů, i když se počítá mezi politické protivníky obou těchto států, uzná, že tento krok směřuje k výstavbě, nikoliv k rušení nebo ničení. My němečtí nár. socialisté vítáme jej tedy upřímně a těšíme se z důvodů kmenového bratrství, že oba státy, jejichž obyvatelé tvoří jeden národ a jedno kulturní společenství, chtějí se nyní probojovati i ke společenství hospodářskému a sociálnímu. Prohlášení ministra pro věci zahraniční dr Beneše, které podal včera o této celní dohodě v zahraničním výboru, odmítáme. Toto prohlášení jest úplně diktováno duchem politiky, která pomýšlí jen na potlačování německého národa v Evropě, která podceňuje síly německého souseda, přehlíží přirozenou polohu a vývoj a proto také má ničivý vliv na obyvatelstvo vlastního státu. Naše nynější postavení nás zprošťuje od dokazování tohoto mínění. Vývody pana ministra pro věci zahraniční byly se zřetelem na velký význam rozvinuté otázky malicherné a přímo nenávistné. Československo se nestalo ostrovem blažených. Stojí dnes jistě před velmi důležitými rozhodnutími a má možnost, která se snad tak brzy nevrátí, aby změnilo svůj dosavadní kurs.

Očekáváme, že stanovisko ministra pro věci zahraniční nesouhlasí s míněním celé vlády, od které žádáme, aby brzy zaujala jasné stanovisko. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž je pan posl. Dvořák.

Posl. Dvořák: Ctěná sněmovno! Obraz, který poskytovalo včerejší jednání v technicko-dopravním výboru a ve výboru rozpočtovém, jakož i obraz jednání, který poskytovala včerejšího dne tato sněmovna, dokazuje, že se již ve vládní mašině objevují znatelné trhliny. Arangement celé této mašiny není již s to zakrýti trhliny, které se objevují.

Je nutno zdůrazniti, že věci, které byly dříve vyvolávány nár. socialisty a soc. demokraty, zúčastněnými v dřívějších vládách, které měly vykonstruovati zdání zvláště u dělníků soc. demokratických a nár. sociálních, že se vede zápas se stranou agrární a s druhými stranami, se kterými pospolu byli, nejsou již tím, čím byly. Včerejší trhlina, která se objevila, je důsledkem skutečné politické krise, kterou stávající vládní mašina tímto doznává.

Celé jednání, jakož i všechny předlohy zákonů, které v poslední době se v této sněmovně projednávaly, jsou novým dokladem nemohoucnosti a bankrotu této vlády jako nástroje finančního kapitálu, řešiti krisi kapitalistického hospodářského systému tak, aby statisíce nezaměstnaných dělníků nalezlo práci a chléb.

Právě tak jako meliorační a vodocestný zákon nemohou poskytnouti práci a odstraniti hlad a bídu statisíců nezaměstnaných dělníků, tak ani předloha zákona o státním silničním fondu nepřinese úplně žádného zlepšení poměrů nezaměstnaným.

Tyto zákony však nepostrádají dvou základních, podstatných rysů, které odkrývají clonu celého zločinného systému a zvláště jeho představitelů, namířeného proti pracujícímu lidu Československa na straně jedné a mezinárodnímu proletariátu na straně druhé.

Prvním podstatným rysem je onen švindl buržoasie a jejích pomahačů, vykonstruovati zdání, jakoby zákony na zřízení těchto fondů, o kterých jsem se zmínil, měly umožniti zaměstnání nezaměstnaným a vytvořiti tak podmínky sociálfašistům všech odstínů k agitaci na uklidňování rostoucí nespokojenosti mezi hladovými a nezaměstnanými.

Již při projednávání zákona melioračního ukázali jsme na celý tento švindl, kterého používají soc. demokraté a nár. socialisté jako šidítka proti nezaměstnaným, zatím co bude vlastně subvencovati agrární družstva a zajišťovati tučné zisky soukromým společnostem. Bída a hlad nezaměstnaných bude při tom jen a jen objektem vykořisťování této povedené společnosti.

Druhá část těchto předloh, zvláště zákon o silničním fondě je dokladem, jak čsl. buržoasie a sociálfašisté všech odstínů horečně pracují na přípravě k nové imperialistické válce proti Svazu sovětských socialistických republik.

Není bez zajímavosti přečísti čl. II projednávané předlohy novelisace zákona o silničním fondu a pak přejíti ke skutečnosti. Článek tento zní:

"Účelem silničního fondu jest opatřiti prostředky na zlepšení silnic státních, na částečnou úhradu nákladů spojených s udržováním, stavbou a přestavbou státních silnic a mostů, na poskytování příspěvků na zlepšení těch tratí silnic zemských, okresních a v zemi Slovenské a Podkarpatoruské oněch silnic vicinálních, které mají mimořádný význam pro dopravu, zvláště dálkovou, pak na zlepšení silnic obecních v obvodu měst, v nichž jest sídlo zemského úřadu, pokud jde o silnice stejného významu pro dopravu."

Jak vypadá skutečnost? Z tohoto silničního fondu na vybudování obecních a okresních silnic, které nesporně by potřebovaly nutně oprav, nedostane se ani haléře, poněvadž stať o poskytování subvencí z tohoto fondu říká výslovně, že stát poskytne 70%, ale jen tehdy, prokáže-li obec, že zbývajících 30% má v hotovosti.

Nejprve jste zákonem č. 77 podvázali finanční hospodářství obcí, takže většina obcí je zplundrována, a dnes s cynickým gestem říkáte, že musí se vykázati 30% v hotovosti, chtějí-li podniknouti opravu cesty, na které lidé a tažný dobytek se topí v blátě.

Tedy částka 485,307.500 Kč, která má připadnouti z vaší povedené státní půjčky investiční, o které jsme již zde velmi podrobně mluvili, jako základ k silničnímu fondu, bude využita výhradně a podle vás na důležité státní silnice. V čem spočívá tato důležitost? Tato důležitost odhaluje opět jednou jasně český imperialistický charakter. Především jsou to silnice takové, které spojují velké vojenské garnisony a hlavně všechna střediska továren na výrobu válečného materiálu. Tentýž hlavní charakter imperialistických snah byl odhalen soudruhem Štětkou při projednávání vodocestného zákona.

Hlavním úkol mezinárodního štábu imperialistů je určen koncernu Schneider-Creuzot a Škoda-Praha na výrobu munice a vražedných nástrojů. Tento koncern je vyhlédnut jako opěrný bod k zásobení imperialistických armád, na kterém visí upjatá pozornost imperialistů a jejich kontrarevolučních pomahačů. Všechny cesty spojující závody tohoto koncernu mají býti vybudovány a zřízeny tak, aby vyhovovaly rozmachu automobilismu, potřebného k moderní válce a rychlé dopravě válečných zásob, hlavně děl těžkého kalibru. Ve spojitosti s celým tímto plánem je projekt nové obrovské továrny na řece Váhu na Slovensku, která bude zřízena výhradně na výrobu válečných potřeb, kterou koncern v dohodě s mezinárodním štábem imperialistických armád bude co nejdříve stavěti. Tato továrna dle zjištění a zpráv ze směrodatných a bezpečných míst bude vybavena nejmodernějšími stroji, aby výrobní proces vyhovoval moderním podmínkám válečnictví. Na tomto podniku bude již dnes zúčastněno ministerstvo národní obrany, pod jehož dohledem zřízena bude v blízkosti střelnice, aby vražedné nástroje mohly býti ihned vyzkoušeny.

Takové jsou hlavní znaky všech vašich fondových zákonných předloh! První jest švindl, buditi zdání u nezaměstnaných, že budou míti práci, na druhé straně však plniti příkaz vlastní i mezinárodní buržoasie k přípravě války proti prvnímu dělnickému státu. To jest hlavní a nejdůležitější podstata, která odhaluje snahy československé buržoasie a sociálfašistických pomocníků.

Dělníci Československa však se nedají zmásti a aby se nedali zmásti, o to se postará jejich revoluční předvoj, komunistická strana Československa. (Potlesk komunistických poslanců.)

Víme přesně, jak síť jest spředena. Koncern Škoda-Schneider obchvacuje okrajové státy, hraničící se sovětským socialistickým Ruskem, obchvacuje Polsko, Rumunsko, Lotyšsko, Estonsko svými pobočnými závody a sklady vražedných nástrojů, a vy zde různými smlouvami, jako jest poslední dohoda Československa s Francií, plně to potvrzujete. Taková jest skutečnost, tak vypadá vaše činnost v jasném světle!

Není ovšem jediným dokladem imperialistických snah české buržoasie to, co jsem uvedl; to dokazují poměry dělníků v tomto koncernu zaměstnaných. Není to jen praktický život dělníků Škodovky, ale plán, který jsem uvedl, že chystá se postavení nové obrovské továrny na Slovensku, což má pro dělnictvo a vývoj jeho dalších poměrů, nehledě k imperialistickým zájmům české buržoasie, nesmírný význam. Jsou známy metody koncentrovaného kapitálu při náporu na dělnické mzdy a vytváření u tohoto koncernu - zvlášť to podtrhuji - situace, že není práce a že je nutno pracovat levněji. Dělníci Škodovky mají již zkušenosti, je třeba jenom jim je připomenouti. Když nastalo splynutí továrny Laurin a Klement, továrny na výrobu automobilů v Ml. Boleslavi, s tímto koncernem a správy továren činily útok na úkolové ceny, přehazovaly výrobu z Plzně do Ml. Boleslavě, jen aby tak vyvolaly zdánlivou nezaměstnanost a dosáhly snížení mezd. Poslední důkaz je při zpracování automobilových rámů. Tato práce prováděla se až do poslední doby v Ml. Boleslavi. Dělníci vydělali při ní 5˙80 až 6 Kč za hodinu. To ovšem v dnešním náporu Škodovky na dělnické mzdy zdálo se generálnímu vedení tohoto koncernu mnoho a vyvolalo tedy u dělníků předpoklad, že práce není, tím že prostě tyto rámy vzalo z Ml. Boleslavě a přehodilo je do Plzně, čímž dokázalo dělníkům v Ml. Boleslavi, že práce nemají, a dosáhlo tím, že srazilo mzdy těchto dělníků pracujících na této práci na 4 až 3˙50 Kč za hodinu, ovšem za pomoci sociálfašistů, poněvadž jsou to dominující elementy v obou těchto továrnách: v Mladé Boleslavi nár. socialisté a v plzeňské Škodovce soc. demokraté.