Bylo by nezbytně nutno, aby naše silniční správa používala moderních prostředků a aby udržování našich silnic dostalo se do moderního proudu a abychom se více starali o udržování silnic. Mimo to počet zaměstnanců jest pro silniční službu ještě naprosto nepostačitelný; systemisace způsobila jistě také zde škody, ale, pánové, nedostatečná systemisace silničních zaměstnanců znamená systemisaci a stabilisaci silniční mizerie. Než na tom není dosti, že systemisace jest nedostatečná, nýbrž ani všechna systemisovaná místa nejsou obsazena. Tak na příklad jen v obvodu děčínského okresu jest neobsazeno 5 míst cestářů a cestmistrů, v době, kdy by bylo zaměstnanců potřebí více než kdy jindy.

Týž nedostatek zaměstnanců tak jako na silnicích, pociťuje se také u okresních stavebních správ. Také tam jest málo zaměstnanců. Jednotliví úředníci mohou spoustu práce zdolati jen z části. To ovšem má za následek, že jmenovitě jednotliví dodavatelé musí čekati častokráte léta na zaplacení materiálu a na poukázání peněz za vykonanou práci. Zvláště obce, které dostávají státní subvenci na vybudování průběžných silnic a na dláždění silnic, ocítají se častokráte ve velmi nepříjemných rozpacích, jak mají pokračovati v práci, poněvadž se jim poukazují povolené částky teprve po 3/4 roce, mnohdy také teprve po 1 1/2 roce. Že ovšem obce nemohou pak s projektovanou částkou vystačiti, musí platiti úroky z prodlení, jest jasné. Tím jest hospodářství jednotlivých obcí těžce zatíženo a uvedeno ve zmatek.

Při tom především dlužno ještě také upozorniti, že dosavadní subvence městům na dláždění průběžných silnic jsou nedostatečné. Tyto subvence poskytují se obyčejně na silnice do šířky 6˙75 m a činí 70% a nejvýše 80% celkového nákladu na tuto šířku silnice. S dlážděním takovýchto silnic vyskytuje se ještě tolik vedlejších prací, obrubníky atd., že výdaje obce činí obyčejně třikráte tolik než subvence. Proto tedy mnoho obcí nemůže výhody těchto subvencí vůbec použíti. Čemu se neobyčejně divím, jest zpráva, která prošla před několika dny novinami, že peníze, zařazené v rozpočtu pro samosprávné svazky, jmenovitě pro okresní silnice, nebyly v posledních letech vyčerpány. Příčina toho může býti jen v tom, že povolovací úřady povolujíce příspěvky poskytují částky neobyčejně skrovné. Neboť při horlivosti okresů, aby uvedly své okresní silnice do pořádku, nemohlo by se státi, že by částky na to zařazené nebyly vyčerpány.

Tak jako již několikráte, musím také nyní opět žádati, aby celé to řízení na obnovu silnic bylo urychleno a především, aby konkurs byl rozepsán včas. Již nyní přicházíme poněkud pozdě s konkursem. Vím, nyní budou rozepsány dlouhé trati, okresy a obce budou stavěti, budeme míti mnohdy nedostatek materiálu a nastane překotná práce. A přece bylo by bývalo možno rozepsati práce již na podzim, jmenovitě, aby se okresům tísněným nezaměstnaností, umožnila práce v zimě, tlučením kamení, dovážením atd. Vím ovšem, že odbor ministerstva veřejných prací není tím vinen, nýbrž že vina padá jedině na ministerstvo financí, poněvadž rozepsání soutěže závisí na přídělu nutných peněz.

Tento systém jest nezdravý. Tento systém zabíjí také všechny dobré snahy, tento systém překáží ministerstvu veřejných prací, aby uvedlo stav našich silnic do lepšího pořádku.

Při této příležitosti nemohu si odepříti, abych jmenovitě nyní, kdy se zahajují větší silniční stavby, nepoukázal, jak se zanedbává naše severočeské území. Tabulka o výtěžku daně z motorových vozidel ukazuje, že relativně největší část těchto vozidel jest zdaněna v severních Čechách od Aše až k Trutnovu. A přece právě my na hranicích trpíme zvlášť silniční mizerií, která jest tím více nápadná, poněvadž cizinec nezpozoruje přechodu na československé území snad na finančních orgánech nebo na pohraničních sloupech, nýbrž na velkých otřesech vozu přejíždějícího na naše silnice. Abychom povznesli cizinecký ruch a s ohledem na vážnost republiky, žádali jsme již častěji, aby tato pohraniční místa a tato průmyslová města s bohatou dopravou byla podporována lépe než dosud.

Ještě mám jeden požadavek: Při zadávání silničních prací budiž pokud možno přihlíženo k firmám usedlým v okresu. Pokládám tuto práci za část investiční činnosti státu ke zdolání nezaměstnanosti, ale tyto stavby silnic pozbývají v našich krajích svého účelu, je-li na příklad práce zadána nějaké firmě plzeňské nebo jihočeské nebo slovenské, které přijedou se svým vozovým parkem a se svými dělnickými četami, také naši domácí dělníci jsou jen odstrkováni, jak tomu bohužel bylo až doposud. Investice a opatření práce firmami v okrese usedlými nám zaručují, že se bude pamatovati také na domácí dělníky při těchto velkých výdajích, které státu velmi ochotně povolujeme a k jejichž zaplacení přispíváme větším stavem automobilů v našich krajinách. Hlasujeme tedy pro návrh o silničním fondu, ale s ohledem na velkou tíseň průmyslu a veškerého dopravnictví nemůžeme hlasovati pro daň z benzinu, poněvadž spotřebitelé mají opět hraditi také tuto daň, k jejímuž zlevnění se přece všeobecně pracuje, u nás bohužel prostředky opačnými, zvýšením daně. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo pan posl. Košek.

Posl. Košek: Slavná sněmovno! Projednáváme návrh zákona tisk 970, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 14. července 1927 o silničním fondu. Jménem klubu čsl. strany lidové, ke které kladu si čest náležeti, mohu prohlásiti, že tuto předlohu vítáme, tím více v dnešní době, kdy tisíce nezaměstnaných dělníků čeká na práci a na možný nový výdělek. Bylo by hříchem, kdyby tento zákon se odkládal a jeho odhlasování ztěžovalo. Přejeme si, aby práce byly co nejrychleji po uzákonění osnovy zadány a aby dělnictvu byla dána při těchto pracích i řádná, jejich práci odpovídající mzda, aby totiž podnikatelé nehřešili na to, že dlouhou nezaměstnaností vyhladovělé dělnictvo musí pracovati za menší mzdu a aby zisk byl pak jen k dobru pánů podnikatelů.

Úpravy státních silnic, které se prováděly ze zápůjčky Ústřední sociální pojišťovny, pokračovaly až do letošního roku úspěšně, ale přece ne takovým tempem, jak by to bylo z národohospodářských důvodů třeba, ježto finanční prostředky povolené ve smyslu zákona o silničním fondu byly omezeny jen na zápůjčku Ústřední sociální pojišťovny v částce 100 mil. Kč. Ústřední soc. pojišťovna zvýšila sice v posledních letech svou zápůjčku na 140 mil. Kč, ale i tato částka byla stále nedostatečná vzhledem na naléhavost úprav státních silnic, které jsou nejdůležitějšími tepnami, na kterých se soustřeďuje jak automobilová doprava v zemi, tak i automobilová doprava turistická, směřující sem z cizích států. Ministerstvo veř. prací, aby program úprav postupoval rychleji, použilo zálohově pro účely státních silnic částky 180 mil. Kč, která zbývala v silničním fondu následkem pomalého proplácení výplat samosprávným korporacím. Jenom tomuto většímu příjmu pro úpravy státních silnic lze děkovati, že bylo možno dosud upraviti asi 3000 km státních silnic, počítaje v to i úpravy, které byly provedeny na účet řádné dotace v délce 500 km, takže 41% všech státních silnic zdélky asi 8500 km bylo uvedeno do sjízdného stavu. Tento veliký rozsah prací v posledních třech letech byl umožněn však i z toho důvodu, že ministerstvo veř. prací přiklonilo se z počátku k lehkým úpravám, kterým svým poměrně menším nákladem umožnily akci většího rozsahu co do délky. Ze shora uvedených úprav připadá na práce provedené ze silničního fondu 1860 km na lehké úpravy, t. j. válcování s povrchovou úpravou, 627 km na střední vozovky a 511 km na těžké vozovky. V posledních vozovkách jsou obsaženy i dlažby, prováděné v průtazích městy, na které byly udělovány subvence, kterými bylo umožněno zřízení asi 148 km dlažeb v průtazích městy. Ostatní těžké vozovky bylo možno provésti v tak veliké míře jen z toho důvodu, že loňského roku bylo rozhodnuto upravovati i souvislé trati státních silnic, které mají důležitost pro vnitrostátní a mezinárodní dopravu.

Dnes, kdy tedy nejdůležitější trati státních silnic jsou upraveny do sjízdného stavu, mají se zřizovati jen dokonalejší a trvanlivější vozovky střední a těžké, které nevyžadují každoročních oprav a jsou hospodárné. Tyto úpravy jsou však daleko nákladnější a proto bylo třeba opatřiti pro tyto práce nový zdroj příjmů, aby i v příštích letech bylo možno rozvinouti na státních silnicích práce v co největším rozsahu.

Neméně důležitá akce, kterou umožnil zákon o silničním fondu, jest úprava nestátních silnic, na kterou jsou udělovány příspěvky z běžných příjmů silničního fondu. Do letošního roku byly povoleny subvence na upravení 1863 km nestátních silnic, z čehož připadalo 1247 km na lehké úpravy, 227 km na střední, 249 km na těžké vozovky a 139 km na rekonstrukce a přeložky. I tato důležitá akce úpravy silnic nestátních vyžaduje, aby provedena byla novelisace zákona, aby každoroční rozsah úprav těchto silnic mohl býti bezpečně zajištěn. Podle výpisu účetních uzávěrek činil běžný příjem silničního fondu r. 1927 až 1930 513,966.000 Kč. Výdaje připadající v těchto letech na úrok a úmor zápůjček na zvětšení dotace řádného rozpočtu činily 185,352.000 Kč a na podpory pro nestátní silnice 119,389.000 Kč, takže dohromady bylo vydáno 304,741.000 Kč. Zbylo tedy na běžných příjmech 209,225.000 Kč, kteréhožto zbytku bylo použito, jak shora uvedeno, zálohově pro účely státních silnic ve výši 186 mil. Kč, vyplaceno na úpravy souvislých tratí státních silnic asi 22 mil. Kč a zbytek jeví se v pokladní hotovosti.

Aby nebylo třeba omezovati program prací jak na státních, tak na nestátních silnicích, kterážto okolnost by měla neblahý vliv na rozvoj hospodářského života v Československé republice, je potřeba opatřiti pro silniční fond nové zdroje příjmů a umožniti, aby na státní silnice kromě dosavadní zápůjčky u Ústřední soc. pojišťovny bylo možno opatřiti další peníze jinými úvěrovými akcemi. To byl důvod, proč bylo rozhodnuto novelisovati osnovu zákona o silničním fondu. Tímto zákonem, kterým mají býti prostředky silničního fondu zvětšeny z výšením daně z minerálních olejů asi o 77 mil. Kč, umožní se nejen urychliti práce na státních a nestátních silnicích, nýbrž i úpravy průtahů městy a obcemi, které zřízením trvalý) vozovek získají bezprašné a neblátivé silnice, které do té doby jsou velkým utrpením pro obyvatele těchto měst.

Nestátní silnice, kterým novelou zákona dostává se pevné roční částky 90 mil. Kč po dobu 10 let, a potom roční částky 100 mil. Kč, a kterým kromě toho má se vrátiti částka 112 mil. Kč jako zbytek subvencí, které byly již dříve povoleny, dána je tím možnost, aby postup úprav na nich byl prováděn nejen v takovém, nýbrž v daleko větším rozsahu, nežli dosud. Třeba též uvážiti, že jakmile bude skončena rekonstrukční akce na státních silnicích, což se má státi v pěti letech, bude možno přikročiti i k intensivní rekonstrukční práci a k inkameraci nestátních silnic, čímž samosprávným okresům bude v jejich nákladech na silnice značně odlehčeno.

Novelisace zákona o silničním fondu má však ještě účel, aby zvětšena byla udržovací dotace ve státním rozpočtu ze 27 1/2 mil. Kč o 40 mil. Kč, t. j. na 67 1/2 mil. Kč, čímž zabrání se ničení již upravených státních silnic, které nebylo by možno pro nedostatečnou udržovací dotaci hospodárně udržovati, což by mělo za následek, že velikým nákladem upravené tratě státních silnic propadaly by zkáze.

Při shora uvedených úpravách, které se dělají a v příštích letech budou dělány, musí se dbáti hlavně, aby vozovky, které jsou upravovány, byly prováděny z materiálu, který je v Československu, a aby tyto práce prováděly výhradně domácí síly.

Slavná sněmovno! Vítáme osnovu tohoto zákona, tak jako jsme vítali i dřívější osnovu o vodocestném fondu, a jsme vděčni ministerstvu veř. prací, že má plné porozumění pro dnešní těžkou dobu, kdy desetitisíce nezaměstnaných dělníků den ze dne čekají na práci a výdělek, a že přichází s osnovami zákonů, od kterých si slibujeme, že budou dobrodiním nejen pro nezaměstnané dělnictvo, nýbrž také k dobru a prospěchu celého československého národa a celého československého státu. (Výborně!)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. dr Hassold. Dávám mu slovo.

Posl. dr Hassold (německy): Velectění pánové! Sněmovna působí od včerejška dojmem splašeného koně. Člověk se musí takřka namáhat, aby se udržel v sedle a aby věděl, oč zde vlastně jde. Včera zmizel celý denní pořad až na poslední bod a dnes zmizeli všichni poslanci a v poledne seděl zde na strmé výši osamělý dr Lukavský, kdežto slavná sněmovna zesnula v Pánu. Když se nyní dostala opět s námahou do chodu, vidím se nucena, poněvadž se připravujeme na delší velikonoční prázdniny, konstatovati zde několik věcí a přednésti slavné sněmovně několik případů. Především oznámil bych zde v parlamentu jako člen imunitního výboru případ, jehož jsem byl očitým svědkem.

Minulé soboty, dne 22. t. m., kolem poledne, byl jsem náhodou na procházce v severočeském městě Boru u České Lípy. Poměry jsou tam poněkud napjaty, poněvadž se tam touto dobou vyjednává mezi zaměstnavateli tamějšího sklářského průmyslu a dělníky. Starosta Czirnich, známý komunální politik, namáhá se říditi vyjednávání mezi oběma skupinami a zabrániti, aby nové množství dělníků nerozmnožilo zástup nezaměstnaných.

Kolem poledne přišel komunistický posl. Babel a pronesl na náměstí zřejmě improvisovanou řeč k několika málo přítomným lidem. Bylo tam asi 100 dělníků a sotva 100 diváků. Za několik málo minut přispěchal z radnice na náměstí četnický oddíl asi 15 až 20 mužů s velitelem v čele, který se rychlým tempem odebral k řečníkovi, kdežto četnictvo ihned utvořilo rojnici a postupovalo proti více nebo méně nic netušícím divákům s nasazenými bodly. Posl. Babel odvolal se hned na svou hodnost poslance. Nebylo mu však dopřáno ani času a ani možnosti, aby se legitimoval, nýbrž přes to, že poukazoval, že jest poslanec, byl uchopen zprava a zleva za límec, zatčen a veden před očima veřejnosti, nikoliv příliš něžně, přes náměstí. Když vstupoval do budovy, zasadil mu jeden četník bez jakéhokoliv dalšího důvodu pěstí ránu do hlavy (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!), kopl ho do kříže, a tak ho vstrčil do dveří. Velectěné dámy a pánové! Nemohu jinak, než čistě ze zásadních úvah přednésti tuto skutečnost slavné sněmovně, bez ohledu na strany, poněvadž náhodou jako člen imunitního výboru byl jsem z nejbližší blízkosti osobně svědkem, jak se ty věci tam udály. Zatkli tam také komunistického tajemníka. Na základě těchto událostí pokládal jsem za nutné odebrati se na četnické velitelství před tím jsem ještě viděl, jak četník tloukl pažbou téměř nevinně přihlížející dav - a s námahou jsem se prodral na velitelství, abych se této věci ujal. Na velitelství ohradil jsem se co nejostřeji proti naprosto zbytečnému a ničím nevysvětlitelnému chování k poslanci. Upozornil bych ještě také na to, že tímto způsobem nerozřešíte ani otázku komunismu, ani otázku nezaměstnaných a rovněž ani hospodářskou krisi. Když již jednou vystupujete jako demokrati, co platí pro jednoho, musí platiti i pro druhého. V tomto státě máte velké množství dělníků a tito volí své zástupce a vy nemůžete dělati rozdílu mezi poslanci vládními a oposičními. Neboť, co se dnes stane jednomu, může se zítra státi rovněž každému z nás. Proto jest to otázka zásadní a domnívají-li se pánové, kteří dnes sedí ve vládě, že to musí dělati věčně, prosím, aby uvážili, že by také jednou mohli přijíti do oposice a že by jim pak nebylo příjemné, kdyby byli postaveni pod zvláštní právo "prügelpatentu".

Zde také výslovně konstatuji, že výkonnou justicí není četnictvo, že četnictvo v nejlepším případě jest povoláno, aby udržovalo pořádek a pokoj, nikoliv však, aby jej rušilo násilným zasahováním, nebo aby věc dělalo horší, než jest sama o sobě. Teprve na moje zakročení byla poslanci dána příležitost, aby se legitimoval. Nuže, táži se vás, velectěné dámy a pánové, jakou cenu má vlastně naše imunita, je-li člověk nejdříve ztlučen a pak se může legitimovati? S právního stanoviska, posuzováno čistě formálně, bylo by bývalo úkolem velitele, nejen dovoliti řečníkovi, aby se legitimoval, nýbrž vůbec nejprve zjistiti, je-li tato schůze ohlášena či nikoliv. Skutková podstata, o kterou zde jde, záleží pouze v tom, že se konala nebo při nejmenším započala schůze pod sirým nebem, takže zakročující úřední činitel měl by býval pouze za úkol zjistiti, zda schůze jest dovolena či nikoliv. Není-li dovolena, může žádati rozpuštění této schůze danými nutnými prostředky podle okamžitých poměrů. Zákon rovněž ustanovuje tresty na schůze, které se konají bez dovolení, stanoví se trest vězení do 6 týdnů nebo peněžitá pokuta do 400 Kč. Trest bitím není ustanoven ani pro obyčejného dělníka, nemluvě již o poslanci.

Proti tomuto případu jako příkladu musím zde co nejrozhodněji protestovati a oznamuji jej také předsednictvu sněmovny a žádám, aby pan ministr vnitra vydal vhodné pokyny četnictvu, aby napjatou situaci ještě zbytečně nezhoršovalo a nezostřovalo. Budu míti ještě příležitost promluviti o této věci také v imunitním výboru.

To byla malá ukázka právních poměrů u nás a musíme přímo říci, že nejsou skvělým příkladem pro cizinu. Nehledě k tomu, chceme-li kritisovati poměry jiných států, necítíme se zde ničím vázáni. V poslední době vyznamenal se zvláště a opětovně dostatečně známý časopis "Prager Presse". Také proti tomu musíme co nejostřeji protestovati. Tajuplný nebo vlastně již nikoliv tajuplný zdroj příjmů, pramenící z vládních kruhů, časopisu "Prager Presse" jako vládního orgánu ministerstva věcí zahraničních, byl již několikráte zkoumán jak v rozpočtovém výboru, tak také v plenu. Jest to jedno ze zde sice obvyklých, ale nemorálních zřízení, že se našeho jazyka zneužívá k vydávání německy psaných českých časopisů, které píší v českém duchu a které v poslední době ladí do takové toniny, které již nelze naprosto pokládati za kritiku. Vyjmu-li jen jednu větu z časopisu "Prager Presse", kde se doslova praví: "Kde zbaběle uprchlý císařský lump podrží své zrušené právo a jeho darebáčtí přímí dědici ujímají se svého majetku, nedá se nic očekávati. Tyto tribunály, jejichž spravování od doby Erzbergrovy a Rathenauovy jsou jedinou hanebností a políčkem ve tvář celému světu, musí býti co nejrychleji očištěny." To jest jedna věta z orgánu, za niž konec konců jest spoluodpovědný dr Beneš. Nemám v úmyslu, ani není mým úkolem, abych zde mluvil o císaři v něm uvedeném, ale připomínám vám bajku o oslovi, který statečně kopá padlého lva, a "Prager Presse" má přímé spojení s ministerstvem věcí zahraničních. Zajisté musíme však co nejostřeji protestovati proti takovémuto nestydatému způsobu psaní. (Posl. dr Luschka [německy]: Jménem poplatníků, kteří za to musí platiti!) To jest správné, že dokonce i my svými daněmi musíme na tento brak ještě přispívati, poněvadž takovéto podniky jsou ještě k tomu financovány ze všeobecných peněz.

Působí to zvláštním dojmem, jestliže si páni ministři říkají vždy do očí zdvořilosti a jestliže se mezitím dějí takové věci, že říšskoněmecký svaž soudců byl nucen zaujmouti co nejostřejší stanovisko proti takovémuto utrhání na cti. Učinil to veřejným prohlášením, v němž se mezi jiným také praví, že se takovéto články pokládají za urážku a vzájemné hanobení národů. Jest přece velmi příznačné a jen bych rád věděl, jaké úspěchy se od toho očekávají, jestliže se stále ještě nezpozorovalo - a dokonce ani událostmi v poslední době - že jsme přece ze sedmi osmin uzavřeni jako menšina mezi Němci střední Evropy.

Časopisy a noviny, které Československo zakázalo, dosahují již čísla asi 150 až 200. Bylo zakázáno asi 60 rakouských, 50 říšskoněmeckých, 20 maďarských, 10 polských a několik rumunských a snad ještě 30 nebo 40 jiných cizích časopisů a musíme se diviti, že se u nás píše takovým způsobem, že by se vskutku mohlo státi, že také Německo bude toho syto, aby dovolilo dovážeti takovéto duševní plody. Při tom dlužno uvážiti dvojitou tvář časopisu "Prager Presse", neboť vydává jedno vydání večer, v němž jsou otištěna všechna hanobení a které se prodává doma, aby smečka měla si na čem pochutnati, pak vyjde druhé vydání, z něhož takovéto mezinárodní hrubosti jsou velmi čistě vyňaty, a toto druhé vydání můžeme pak nalézti v cizině na všech nádražích a všude jako prostředek zahraniční propagandy. Bylo by jistě na místě, aby se již přiznala barva a aby se od nás neočekávalo, že nezašleme do ciziny vydání prvé, aby rovněž mohla spatřiti druhou košilku tohoto podniku. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Mluvím-li již o časopisech, chci upozorniti, že vždy neúnavné nakladatelství Orbis hodlá vydati opět něco nového, proti čemuž musíme se postaviti dříve, než to ještě spatří světlo světa. Jest ohlášen časopis "Prager Rundschau" (Posl. Krumpe [německy]: A kdo to zaplatí?) - to zaplatíme my, všichni poplatníci, jeden jako druhý, podle svého klíče, po této stránce jsme náležitě poděleni. Časopis "Prager Rundschau" tedy ohlašuje, že tato myšlenka byla přijata s živým souhlasem všech vrstev "československé inteligence". Jest zajímavé, mluví-li se o "československé inteligenci", a můžeme uvésti ze štábu spolupracovníků na příklad jména ministra dr Beneše, ministra dr Engliše, dr Kramáře, ministra dr Spiny, profesora Weyra a jiné. Dosud jsem se tedy mýlil, a nyní to opravuji. Dosud jsem počítal dr Beneše, dr Engliše, dr Kramáře k české inteligenci a profesora dr Spinu k německé inteligenci. Dávám se tedy opraviti, že tento již pokročil k "československé inteligenci".

Musím se ještě postaviti proti něčemu, poněvadž poslední dni ukázaly, že také v tomto oboru měří se nestejným loktem. Pořádali jsme několik veřejných schůzí a pozvali jsme při této příležitosti jako hosty říšsko-německé řečníky. Účast těchto řečníků úřady zakázaly a zmařily. Konstatuji, že v téže době pořádal Svaž zemědělců v Teplicích slavnost, že byl přítomen rakouský řečník, ministr, který tam mluvil, že dále touto dobou soc. demokratická strana pořádá schůze, na nichž rovněž mluví říšskoněmečtí řečníci. Zdá se tedy, že se zde měří zvláštním loktem. (Posl. dr Luschka [německy]: Za účast ve vládě musí se přece něco dostat!) Z výkřiku, který jsem zaslechl, soudím, že jest to snad malá splátka za povolnost, že však na druhé straně musíme proti tomu protestovati, že se právě nám mají zakazovati řečníci z ciziny. Domníváte-li se, že to něco pomůže, musili byste se přece také domnívati, že ani my nemůžeme tušiti, co by nám hosté řekli a domnívám se, že jest to nevhodný prostředek tímto způsobem chtíti obkličovati a uzavírati ostrov blaženosti.

Na konec musím ještě promluviti o jedné věci, která rovněž musí upoutati pozornost parlamentu, poněvadž jest příkladem pro nesčetné množství jiných. Jest to příklad z bohatého a nezbadatelného oboru Státního pozemkového úřadu. Státní pozemkový úřad jest jedním z nejosudnějších úřadů v tomto státě, vybudovaných stále ještě na nesprávném podkladě. Případ, o který jde, týká se zbytkového statku, zasahuje tedy do bohatého oboru zbytkových statkářů. Zbytkový statek Jemnice má asi 106 ha a byl přidělen Státním pozemkovým úřadem do vlastnictví jistému Heroldovi, bývalému Auerspergovu úředníku v roce 1925 za 274.993 Kč. Jest to bývalé panství Planá hraběte Nostice. Jmenovaný byl legionář a zúčastnil se za války zastřelení zajatců právě z onoho kraje, v němž se pak stal novým zbytkovým statkářem. Vyjímám to jen z bohatého oboru zbytkových statků. 2671 zemědělských a lesních podniků bylo odňato soustavnému hospodaření a na 150.000 zaměstnanců bylo připraveno o chleba. Tyto zbytkové statky, které by byly měly cenu nejméně 2 1/2 miliardy korun, byly rozděleny a zašantročeny, takřka rozdány. Tento uvedený šťastný rytíř pozemkového úřadu rozuměl zemědělství tolik, že obdělával pole stále méně, že letos na příklad měl ještě v zemi brambory z předloňské sklizně. Dovedl však tolik, že jako nejdůležitější zemědělské zařízení umístil na svém zbytkovém statku českou menšinovou školu. Tísněn dluhy a octnuv se v nejtěžších finančních poměrech počátkem tohoto měsíce dopustil se činu, který také zde má býti uveden a který jest velmi zřetelnou známkou, jak daleko pokročilo protekční hospodářství v pozemkovém úřadě a jeho následky. Ten člověk byl dlužen za veškerý inventář, za zařízení i s pianem a nábytkem a vůbec za všechno a v neděli zavřel všechny dveře, koně a dobytek omotal slamou, polil vše petrolejem, rozbil veškeré zařízení, zkrátka všecko a celý zbytkový statek zapálil současně na pěti až šesti místech, takže vše i s nezaplaceným inventářem pohltily plameny. V těchto plamenech našel tento Herold svůj konec, zastřeliv se. To jest plamenný signál k žalobě proti celému tomuto systému. Domnívali jste se, že prostřednictvím zbytkových statků můžete vypěstovati v našem rodném kraji novou šlechtu. To jsou výsledky vašeho hospodářského umění.

Pan president Masaryk prohlásil r. 1927, když již půda byla většinou rozdělena, že pozemková reforma jest vedle převratu největším činem nové republiky, dokončením a vlastním uskutečněním převratu a že byla největší sociální reformou nové doby.

Musíme prohlásiti, že jistě může býti člověk také jiného mínění, a uvedený příklad jistě ukazuje, kam vedl následek této velké sociální činnosti. Jen pokračujte, pánové, na této cestě a jistě se sejdeme při konečném výsledku. (Potlesk.)