Pátek 20. března 1931

Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce.

Svolávám ustavující schůzi výboru vyšetřovacího do místnosti č. XII v budově klubů a výborů.

K řízení volby předsedy ustanovuji p. posl. dr Černého.

Aby tato ustavující schůze mohla býti vykonána stejně jako i porada předsednictva sněmovny, přeruším schůzi na 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Přerušuji schůzi.

(Schůze přerušena v 6 hod. 30 min. večer - opět zahájena v 7 hod. 2 min. večer.)

Místopředseda Taub (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Budeme pokračovati ve sloučené rozpravě o prvých dvou odstavcích pořadu, jimiž jsou:

Ad 1. Zpráva výborů zemědělského, technicko-dopravního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 961) zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace (tisk 1025).

Ad 2. Zpráva výborů technicko-dopravního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 689) zákona o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil (tisk 1026).

Zpravodaji odst. 1 jsou: za výbor zemědělský p. posl. Dubický, za výbor technicko-dopravní p. posl. Košek, za výbor rozpočtový p. posl. dr Patejdl; zpravodaji odst. 2 jsou: za výbor technicko-dopravní p. posl. Chloupek, za výbor rozpočtový p. posl. Chalupa.

Přihlášeni jsou ještě řečníci na straně "pro": pp. posl. Böhm, dr inž. Toušek, Blažek.

Dávám slovo prvému řečníku p. posl. Böhmovi.

Posl. Böhm (německy): Slavná sněmovno! Včera ve večerních hodinách dovolil jsem si zaujmouti stanovisko k zákonu o vodohospodářském fondu, který se zakládá u ministerstva zemědělství, dnes, pokud mi stačí vyměřený čas, chci promluviti k zákonu, tisk 689, o státním fondu pro vodní meliorace, který se zakládá u ministerstva veřejných prací a vyložiti k němu naše přání.

Návrh zákona o státním fondu pro zplavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil obsahuje zajištění prací a peněz pro dvě stavební období a do roku 1941 ustanovuje pro tyto účely 1332 milionů Kč, kdežto schválení 1665 milionů korun, které připadají na druhé stavební období, má býti vyhrazeno pozdějšímu novému zákonu. Pro regulaci a zplavnění tak zvaného středního Labe, to jest od Mělníka do Jaroměře, počítá se podle důvodové zprávy 456 milionů a na tento úsek řeky bylo již v dřívějších letech vydáno 631 milionů, takže celý stavební náklad na regulaci a zplavnění středního Labe bude činiti 1087 milionů korun. Na zplavnění Vltavy z Prahy až k ústí a Labe z Mělníka až do Ústi n. L. bylo vydáno podle důvodové zprávy do konce r. 1928 asi 600 milionů korun a do konce r. 1936 má býti vydáno na stavby ještě 140 milionů korun. Těchto 140 milionů má se vynaložiti většinou na stavbu zdymadla u Střekova. Na zplavnění Vltavy z Budějovic do Prahy jest zařazeno podle stavebního programu 1000 milionu korun a tyto práce mají býti skončeny do r. 1946. Berounka má býti zplavněna až k ústí, a na to se má vydati 550 milionů Kč. Při provádění regulace Berounky má býti vybudována velká údolní přehrada u Křivoklátu s obsahem 530 milionů krychlových metrů. Doba jejího vystavění spadá do let 1952 až 1956, a to jest příliš dlouhá lhůta. Tato údolní přehrada jest zajisté nejvýznačnějším jednotlivým stavebním dílem v celém programu vodního hospodářství ministerstva veřejných prací, poněvadž tato údolní přehrada má význam nejen pro zplavnění Berounky, nýbrž znamená i získání velmi cenné vodní síly a také by měla velmi blahodárný vliv na Vltavu pod ústím Berounky a na Labe od Mělníka nahoru až ke státním hranicím. Údolní přehrada u Křivoklátu svým obsahem byla by v tomto oboru druhá největší stavba v Evropě a byla by překonána jen přehradou Reinosaskou ve Španělsku. Na zplavnění Sázavy žádá se přes 100 milionů korun a dokonce má býti zplavněn i dolní tok Otavy od Písku nahoru. V zemi Moravskoslezské jest pamatováno na výstavbu vodní cesty po Odře u Moravské Ostravy v prvém stavebním období částkou 74 miliony Kč, na regulační práce na Dunaji má se vydati 84 milionů Kč. Na zplavnění Váhu společně s využitím vodních sil požaduje se 516 milionů korun a pro Moravu 53 milionů Kč a na lepší zplavnění Dyje 27 milionů Kč. Stavební program obsahuje četné stavby přístavů, jmenovitě na Dunaji, a budování údolních přehrad v Čechách a v zemi Moravskoslezské. V důvodové zprávě se uvádí zřízení údolních přehrad u Karlova údolí, Vilémova, Benešova, Křízlikovy a Blattnaiovy pily na Jizeře. Dále u České Skalice, Pastvin, Teplé, Želnavy na Vydře a Křemelné. V zemi Moravskoslezské u Vranova, u Kniniček na Svratce, Krušperku, Žimrovic a dále k zásobování užitkovou vodou v průmyslové oblasti ostravsko-karvínské. Vodní díla mají býti vybudována především na středním Labi v úseku od Kostelce do Pardubic. U těchto vodních děl počítá se s největším výkonem asi 25.000 kw a s roční výrobou asi 129 milionů kwh, jak uvádí důvodová zpráva. Největší vodní síly budou získány pro zásobování Prahy proudem u Vraného, Štěchovic, Slap a Zvirotic a vybudovány na 100.000 kW o výkonu 340 milionů kWh ročně. Vodní díla mají býti ještě také vystavěna u Dolních Beřkovic, Roudnice, Štětí a Litoměřic, čímž se má získati společně s vodním dílem u střekovského zdymadla 30.000 kW, neboli 150 milionů kWh ročně. Mají býti vybudovány údolní přehrady u Podbaby, Libčic nad Vlt. a Vraňan a tím se má dosíci ročně 100 milionů kWh.

V prvém stavebním období jest rozpočtena ještě také výstavba velkého vodního díla na Váhu a dvou menších vodních děl na Uži. Dolní Labe, nazvané také volné Labe, to jest úsek od zdymadla střekovského u Ústí n. L. až k zemským hranicím, pochodilo v návrhu zákona při navrhovaném použití vodohospodářského fondu velmi špatně. Z celkem 2997 milionů korun, které jsou zařazeny v obou stavebních obdobích na zplavnění řek, vybudování přístavů, zřízení údolních přehrad a využití vodních sil, jest pamatováno na výstavbu volného Labe jen 90 miliony korun a i tato částka jen s podmínkou, že také Německo provede na svém území soustředění toku. Další poškození volného Labe záleží ještě v tom, že se s těmito stavbami má započíti teprve roku 1937 a mají býti skončeny r. 1951. Uvážíme-li, že dolní Labe jest nejdůležitější vývozní cesta v Československu a že jako vodní cesta daleko vyniká nad všemi ostatními vodními cestami v Čechách, uvážíme-li dále, že Labe jako mezinárodní vodní cesta jest jediný volný přístup Československa ke světovému moři, nemůžeme pochopiti, proč se právě na tomto úseku věnuje tak málo pozornosti udržování a zvýšení splavnosti. Plavba po Labi má vynikající význam také se stanoviska německého a českého zemědělství, neboť Labe jest nejlevnější cestou pro vývoz cukru, sladu, ječmene, ovoce a dříví a jest nejlevnější cestou pro dovoz jadrného krmiva a hnojiva. Kdežto na pochybné, nové vodní cesty podle programu, vytyčeného v důvodové zprávě, vydávají se miliony, skrblí se příspěvky na již existující, velmi významné vodní cesty. Splavněním středního Labe vyloučí se účinek velmi velkých zaplavovaných krajů, které dosud byly po straně napájeny povodněmi a tím snižovaly účinek povodní. To má za následek, že na Dolním Labi jsou častější a vyšší stavy velké vody než dříve. Po provedení zamýšlené kanalisace budou se mocněji a silněji než dříve pociťovati nejen stavy vysoké vody, nýbrž i nízké vody. Konečně dlužno ještě také přihlížeti k těžké újmě záležející v tom, že se následkem kanalisace a tím, že se uvedou v provoz jezy a především elektrárny, stává naprosto nejistým předpovídání stavu vody, které jest velmi důležité pro volné Labe v době plavby. Musí se počítati, že tyto újmy vzrostou ještě tím více, čím více bude stavba kanalisace postupovati. Jest tedy nezbytně nutno, aby se všem svrchu uvedeným újmám zabránilo nebo aby se aspoň zmírnily. To lze provésti jen vybudováním údolních přehrad, jichž se Labský spolek v zájmu plavby na volném Labi domáhá již mnoho let.

Se soustředěním toku Labe musí se započíti ihned a nesmí býti odkládáno na pozdější dobu. Také nynější živelní pohromy prokázaly dostatečně nutnost vybudování údolních přehrad a ukázaly, že dosavadní údolní přehrady nesplnily svého účelu. Upozornil jsem již, že stavba oné údolní přehrady, od níž jedině lze očekávati podstatné zlepšení stavu vody na volném Labi, údolní přehrady na Berounce u Křivoklátu, jest zařazena do stavebního programu teprve pro léta 1952 až 1956. Náklady na ni, 200 milionů Kč pro účely plavby, uvážíme-li velký její obsah 530 milionů m3 a uvážíme-li velký vliv této údolní přehrady, nejsou příliš vysoké. Poněvadž tato stavba, pokud jde o ochranu před velkou vodou, má význam nejen pro Berounku, nýbrž i pro Vltavu a pro Labe v kanalisovaném úseku, a jelikož tato údolní přehrada dodává velkou vodní sílu, nelze pochopiti, proč se má stavba této vodohospodářsky nejdůležitější jednotlivé stavby odsunovati.

Hájíce zájmů plavby po Labi, která má velký význam pro národní hospodářství, musíme žádati, aby stavební program pro vodohospodářský fond byl změněn v tom směru, aby se ihned započalo jak se soustředěním toku Labe od Ústí n. L. až k zemským hranicím, tak také s vybudováním velké údolní přehrady u Křivoklátu. Dále budiž neprodleně započato s hrazením bystřin na malých přítocích Labe mezi Litoměřicemi a Děčínem a v jiných krajích, pokud spadají do oboru působnosti ministerstva veřejných prací. V letech 1925, 1926 a 1927 způsobily tyto horské potoky těžké škody na zemědělských kulturách a nemovitostech; poněvadž hrazení těchto labských přítoků nebylo dosud provedeno buď vůbec, anebo jen z části, dobytek a lidské životy jsou dnes stále ještě denně v nebezpečí.

Mnoho milionů se vydává na vybudování bezvýznamných přístavů, železniční správa musí povolovati miliony slev při dopravě zboží přes Mělník a Holešovice, aby se do těchto přístavů dováželo zboží k překládání. Těmito opatřeními jsou těžce zanedbávána stará labská překladiště v severních Čechách, jichž se dožadují průmysl a zemědělství. Další ztrátu pro stát znamená účast státu na československé společnosti pro labskou dopravu. Uvážíme-li ztrátu u železnic, která musí býti hrazena částí investiční zápůjčky, a hospodářskou nouzi, jest nutno, aby se od takovýchto neodůvodněných opatření upustilo a aby udržování starých labských překladišť věnoval stát příště větší pozornost.

Při této příležitosti musím z příkazu obyvatelstva jedné obce, ohrožené vodními stavbami v údolí Labe, žádati pana ministra veřejných prací, aby se postaral, aby příliš velkým nadržením vody nebyla obec Vaňov vydávána nebezpečí záplav. Dne 7. února 1931 konala komise pro kanalisaci řečiště Labe šetření ve Vaňově a oznámila nový projekt koty 143. Prý z důvodů plavebně technických jsou stavební plány vypracovány takto: Starý projekt s kotou 141 a s výší 7.20 m nadržené vody jest nahrazen novým projektem koty 143 s výší 9.50 m nadržené vody, jeho účelem by bylo ulehčiti lovosickému zdymadlu a má zdvíhati vodu až ke zdymadlu kopistskému. V okolí Vaňova, známém letovišti v údolí Labe, prvý projekt se zdvižením vody do výše 7.20 m působil by tak, že by se silnice octla pod vodou a domy byly by ohroženy spodní vodou. Nový projekt se zdvižením vody 9.5 m by způsobil, že by se dosáhlo výše povodně z r. 1896. Budovy octly by se tím do polovice oken pod vodou a pozemky pod silnicí byly by zaplaveny. Nový projekt připravuje odvodňovací kanál, který má shromažďovati vnikající spodní vodu a odváděti ji pod zdymadlem opět do Labe. 40 m od břehu podél proudu má býti vybudována hráz do výše nové koty 143. Místo za hrází nemá býti zasypáno, poněvadž není k tomu materiálu a stálo by to na dva miliony korun. Tento projekt znamená pro letoviště Vaňov nad Labem zničení přírodního obrazu, poněvadž Labe musí býti vysoko nasypáno a vzadu vznikne bažina. Dále bude denně hroziti nebezpečí, že se protrhne hráz, a na vyšším místě hrozí nebezpečí sesutí s místním vodovodem. Nový projekt jest nebezpečím také pro staré budovy s 1 m silnými kamennými zdmi a klenutím a pro jiné budovy, které budou ohroženy spodní vodou. Zdi domů by nasákly vodou a obydlí by se stala nezdravými a časem nedalo by se v nich bydliti. Pozemky pod silnicí, jediné místo na Labi, které by se dalo zastavěti, staly by se bažinou a spodní voda by stoupla dokonce až ke hřbitovu. Přímo zničujícím dojmem pro ohrožené místní obyvatele působilo však prohlášení komise: vykoupeny budou jen dva objekty v místě, kde se překládá silnice; odvodňovacím kanálem, který sbírá a odvádí vnikající vodu, zabrání se jejímu vnikání. Komisi bylo co nejdůrazněji vylíčeno nebezpečí které způsobí nový projekt. Odvodňovací kanál, který má býti vystavěn podél od jezu až k osadě Vaňovu, kde jsou vystavěny poslední domy na Labi, nestačí. Tam, kde již jsou přehrady vystavěny, bylo zjištěno, že spodní voda vniká na několik hodin do země a tak zavodňuje území. Tak také vniká do pozemků nad kanálem a přichází ze zadu, takže spodek písčité půdy vodu propouští. Obavy, které má vaňovské obyvatelstvo, jsou dnes plně odůvodněny a s tohoto místa žádám pana ministra veřejných prací, aby zamýšlené zdymadlo neprováděl na kotě 143 do výše 9.5 m, nýbrž, aby zůstal při dřívějším projektu koty 141 s výší zdvižené vody 7.2 m.

To, že Ohře, která byla zařazena dosud do oboru působnosti ministerstva zemědělství, byla nyní pojata do programu ministerstva veřejných prací, musíme schváliti. Splavnění Ohře má význam, jehož nelze podceňovati a jestliže se v důvodové zprávě k zákonu klade na prvé místo jako dopravní cesta střední Labe, můžeme Ohři předpovídati stejnou dopravu jako střednímu Labi.

Jaké to bude hromadné zboží, které bude dopravováno po Ohři jako vodní cestě? Spodní tok Ohře na trati od ústí až ke Kadani jest bohatý na cukrovary a zvláštní význam bude míti právě vývoz cukru po vodě. Proti jiným řekám, jmenovitě také proti střednímu Labi, má Ohře výhodu nižších dopravních nákladů, poněvadž cesta do Hamburku jest značně kratší. Dále se bude po vodě vyvážeti uhlí. Toto hromadné zboží může býti vyváženo po Ohři v daleko větším množství než po středním Labi. Na středním Labi není uhelných dolů a s hospodářského hlediska není výhodné dovážeti uhlí ze žacléřského území do Jaroměře. Naproti tomu Ohře teče středem falknovsko-karlovarské uhelné pánve, kde často bude lehce možno nakládati z dolů přímo do člunu. Jako hospodářské lze nazvati dokonce ještě i dovážení uhlí z chomutovsko-kadaňské uhelné oblasti.

Pro posuzování dopravy po vodě do Československa a s tím souvisící nutnosti vybudovati různé vodní cesty dlužno také přihlížeti k dopravě kulatiny. Dosud se ani po středním Labi ani po Ohři neprovozovalo vorařství, ačkoliv prý kdysi bylo provozováno na obou řekách. Jestliže se splavněním uvede opět v život doprava dříví po vodě, jmenovitě řeziva, pak zajisté i v tomto oboru dlužno dáti přednost Ohři před středním Labem, uvážíme-li bohatství dřeva v krajích kolem Ohře, zvláště v horském průsmyku mezi Loktem a Kadaní jakož i v blízkém Rudohoří. Takového bohatství dřeva nemají kraje na středním Labi.

Pro dopravu po Ohři dlužno také počítati s ječmenem a sladem a rovněž i s ovocem. V ostré konkurenci odbytu chmele ukáže se také nutnost používati levné vodní cesty. Po lodi bude se také dopravovati do ciziny ve velkém množství kaolin. Jen okolí Ohře má bohaté doly na kaolin. Osobní doprava nebude míti velkého významu ani na středním Labi ani po Ohři. Než i zde bylo by dlužno dáti přednost Ohři před středním Labem pro zvláštní líbeznost krajiny, lázně, lázeňská místa a letoviska, která leží na této trati.

Hospodářský význam vodní cesty vzrůstá ovšem s délkou vodní cesty. Střední Labe bude po vybudování staveb od Mělníka až do Jaroměře dlouhé 180 km, kdežto délka vodního toku Ohře s úpravou spojenou s vybudováním bude činiti nejméně 220 km. Plavebním kanálem nahoru k Mohanu, po němž z části jest již plavba velmi dobře možná, na druhé části se pracuje o úplném splavnění, otevře se Chebsku cesta k Rýnu, evropskému toku nejbohatšímu dopravou a tedy ke světovým přístavům Roterdamu a Antverpám. Tato vodní cesta na západě podle dnešních poměrů má nepochybně větší význam než východní vodní cesta, která vychází od Pardubic a jejíž konečný cíl jsou přece jen přístavy na vnitrozemských mořích.

Splavnění Ohře má zajisté týž národohospodářský význam jako vybudování středního Labe na trati od Mělníka do Jaroměře. Pro dopravu dlužno počítati s nejvýznačnějšími městy, Litoměřicemi, Louny, Žatcem, Kadaní, Karlovými Vary, Falknovem nad Ohří a Chebem.

Náklady na vybudování této vodní cesty v porovnání s náklady na regulace jiných řek nebudou podle posudku odborníků nikterak vyšší. Uvážíme-li, že vodní cesta po Ohři v žádném směru nemá menšího významu než po středním Labi, jest nutno, aby se v zájmu celku započalo co nejrychleji s prováděním předběžných prací a aby se tato vodní cesta počala co nejrychleji budovati. Dejme také Ohři onu vlastnost, která staví řeky do služeb lidskosti.

Shrnuji a k tomuto návrhu zákona řekl bych toto: Jestliže vedle zplavnění jiných řek bude vybudována Ohře jako vodní cesta průběhem obou stavebních období, jak jest to ustanoveno v návrhu zákona, dále jestliže dolnímu Labi bude neprodleným dalším vybudováním věnována zvláštní pozornost, jestliže se přestane se zanedbáváním starých překladišť na Labi, jestliže se provede hrazení bystřin na ochranu lidských životů a nemovitostí a jestliže se ihned započne s velmi významnou stavbou údolní přehrady u Křivoklátu, pak nový zákon o státním fondu pro zplavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil poslouží blahu lidstva.

Naše oprávněné žádosti a přání, které jsme zde přednesli, nechť dojdou splnění v prováděcím nařízení k zákonu a při jeho provádění samotném. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Blažek. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Blažek: Vážená snemovňa! Dve predložené osnovy zákona o vodocestnom a melioračnom fonde majú zaiste tak veľký význam ak sociálne-politický tak i národohospodársky, že každý z nás to musí docela otvorene priznať. Zákony tieto dávajú podklad k nebývalým možnostiam rozvoja melioračných prác a tým k všeobecnému hospodárskemu pokroku. Mimo to dávajú tiež možnosť zamestnania veľkému počtu robotníctva, ktoré dnes práve stráda nezamestnanosťou, a tým prispejú značne k odstráneniu nezamestnanosti.

Nárek ľudovej strany, ktorý sme mali tu dnes príležitosť počuť, ako by ostatné strany chcely krivdiť Slovensku, je treba pokladať za nárek falošný. Poslanci ľudovej strany hovorili pri tejto príležitosti o slovenskej spolupráci a spoločnom postupe Slovákov a preto je treba pripomenúť ľudovej strane niektoré faktá pri ich nárku, že sa na Slovensku málo robilo a málo robí. Nie je tomu tak dávno, do kedy ľudová strana dávajúc prednosť politike autonomie vychovávala a viedla ľud k negácii otázok i čiste hospodárskych. Dôsledky tohoto boly tie, že príslušníci ľudovej strany na Slovensku prekážali rozvoju melioračných prác a niekedy to išlo i tak ďaleko, že to činili i násilím a terorom, aby na mnohých miestech neprišlo k založeniu vodnech družstiev, ktoré maly za účel práve tieto všeobecne prospešné práce prevádzať. Tento hriech ľudovej strany na slovenskom ľude spáchaný sa prejavil predovším v tom, že Slovensko zaostalo v melioračnom ruchu pozadu a nevyužilo plne daných možností už doteraz. Sú však obavy, že sa i teraz budú prejavovať následky tejto výchovy ku škode Slovenska, lebo ľud touto výchovou zavedený nedá sa presvedčiť tak ľahko a je proti prácam melioračným a tieto hatí.

Bola tu nadhodzená poslancom ľudovej strany i otázka 25%nej prirážky k dani pozemkovej, ktorá má nastať r. 1937, jestliže by sa hospodárske pomery zlepšily ku prospechu roľníctva. Ja by som u tejto príležitosti chcel docela stručne poukázať na malú dôslednosť ľudových poslancov, ktorá sa práve tuná prejavila u tejto príležitosti. A ja ako jedon zo Slovákov, docela otvorene by som chcel priznať práve na základe tých čísiel, ktoré nám tuná predvádzali, z ktorých dá sa jedno usudzovať, že roľník český a moravský práve v dôsledku toho, že meliorácie v Čechách a na Morave sú už temer oproti stavu na Slovensku prevedené, nemal tak veľký záujem už na zákone o melioračnom fonde a že prez to preze všetko podľa zákona bude prispievať 25%nou prirážkou k dani pozemkovej. Prakticky bude napomáhať rozvoju melioračného ruchu v území, kde tento dosiaľ ešte nebol alebo bol veľmi slabý. Je treba posvietiť docela jasne, že nie nejaká krivda sa deje, lež naopak, že sú tuná i hodnoty naprosto jasné, ktoré prichádzajú k dobru slovenskému roľníctvu a jestliže sú tuná zástupci slovenského roľníctva v strane agrárnej, vykonali len svoju povinnosť a radi ju vykonali, keď vedeli presvedčiť i ostatných kolegov poslancov z Čiech a Moravy, že je tak treba v záujme celoštátnom.

Význam osnôv s hľadiska slovenského je nesporný. Je treba si len uvedomiť, ak ďalekosiahle dôsledky budú a prejaví sa nám toto úplne. Je treba pozrieť, aký ten stav bol doteraz a ako asi bude vypadať potom, keď sa práce tieto potom prevedú. Dôsledky vodocestného fondu bude úprava riek na Slovensku, pri ktorých budú získané značné výmery plôch pre účely zemedelské. Na druhej strane bude umožnená sústavná elektrizácia a bude daný podklad k tomu, aby mohla byť snížená i cena elektrického prúdu.

Mimo toho bude daná dobrá možnosť pre rozvoj priemyslu na Slovensku, obzvlášte v údolí Váhu. Fond melioračný má obzvlášte veľký význam pre Slovensko. Jestliže povážime, že čaká približne 1 milion hektarov pôdy na Slovensku na zmeliorovanie, tak nám pred očima vyvstane jasne, aká ohromná tu čaká práca a aké asi budú veľké všeobecne prospešné dôsledky tejto práce. Pomery riek na Slovensku v týchto otázkach boly také, že sa jednym slovom dajú nazvať viacej ako žalostné. Keď človek cestoval v dobe jara, obzvlášte dosť často aj v lete a na podzim pohľad na ten stav, ktorý bol doteraz, mohol byť len smutný. Bolo by potrebné zvlášte vytknúť, aký bol stav ešte prv pred prevratom za vlády maďarskej, keď Slovensko patrilo do Uhorska a bolo spravované maďarskou šľachtou a ako sa maďarské úrady staraly o tieto tak dôležité otázky. My sme boli svedkami i na Slovensku, že sa regulovaly rieky a robívaly aj melioračné práce v dobe volieb. Tu maďarskí pánovia vedeli vždycky prísť a vedeli nahovoriť tomu slovenskému ľudu, dobrému roľníctvu, ktorý ich vedel poslúchať častokráť, že to bolo až s obdivom, že je treba, aby hlasovali a dali hlasy na maďarských pánov. A sľubovali regulácie a meliorácie, a akonáhle bolo po voľbách, tak bolo zregulované a bolo tiež zmeliorované a neprišli skôr, až sa chýlili opäť nejaké iné voľby.

Stav tento bol žalostný, že ľudia boli bezradní a už ani neverili, že je snáď vôbec možno zregulovať slovenské rieky a je možno zmeliorovať pôdu, aby aj dávala väčšiu možnosť životnej úrovne, na akej žilo toto obyvateľstvo. A div sa stal, že dnes, i keď snáď niesme spokojní s tým stavom, to musíme si priznať, aj po tejto stránke na Slovensku sa stal veľký pokrok. My máme veľké objekty, ktoré sú zásluhou obzvlášte ministerstva zemedelstva vzorne prevedené a dávaj u dobrý príklad k ďalším prácam.

Jestliže dnes, vážené Národné shromaždenie, sme i vyslovili určitú nespokojnosť s vodocestným fondom, pokiaľ sa týka prídelu na rieku Váh, je treba priznať, že táto nespokojnosť bola plne odôvodnená. Je priamo nutnosťou, vážení pánovia, aby sa na rieku Váh venoval väčší obnos, než aký bol určený v dôvodovej zpráve o vodocestnom fonde. Je nezbytne nutno, aby sa ročne už v prvej periode stavebnej dostalo Váhu najmenej 10 mil. Kč, lebo ináč úspešnosť tejto práce by pravdepodobne nebola zaručená a menší náklad by snáď nedosiahol výsledku, aký čakáme od tohoto zákona. Fond melioračný vyhovuje Slovensku celkom dobre. Fond dáva možnosť podpôr, ale tým, vážené Národné shromaždenie, ešte nezaručuje plne dobré prevádzanie melioračných prác, lebo fond sám nerieší otázku príspevku záujemníkov a otázka táto je veľmi dôležitá, lebo zemedelstvo je dnes v krízi a nemôže podnikať. Je vo stave priamo insolventnom po stránke peňažnej schopnosti platebnej. Aby tento zákon veľkého hospodárskeho a sociálneho významu mohol byť v záujme všeobecnom dobre prevedený, bude treba ďalšej akcie, a to: dať zemedelstvu možnosť ľavného zemedelského úveru a vyriešiť ju zákonom o lacnom zemedelskom úvere. Pomoc táto pre zemedelstvo je tým viac odôvodnená, že sa jedná o veľký počet hospodársky slabých jedincov, aby mohli zaplatiť príspevok i na meliorácie, lebo na koniec rozhodne to, či bude postarané i o to, aby mohli i záujemci svojej povinnosti dostáť, a toto nakoniec rozhodne i o tempu melioračných prác. Otázka táto je výsostne i otázkou sociálnou. Vláda by preto mala čím skôr prijsť s osnovou o lacnom zemedelskom úveru. Všestranná podpora melioračného ruchu priniesie všeobecný prospech, dá prácu nezamestnaným, zvýší výnos pôdy a životnú úroveň roľníctva a zvýší tiež daňový príjem štátu.

Speciálnou otázkou fondu pre meliorácie je časť o technickej kultivácii pozemkov neplodných resp. menejplodných. O tejto otázke jedná § 15 osnovy o melioračnom fonde. Slovensko má na tejto otázke zvláštny záujem, lebo má veľké plochy pôdy, ktoré potrebujú zlepšenie technickou kultiváciou. Tejto potrebe sa musí venovať zvýšená pozornosť, lebo sa jedná o kraje hospodársky slabé a veľmi ľudnaté. Bolo by žiaducné, aby okrem podpory tejto práce z fondu zasiahlo iniciativne ministerstvo zemedelstva a sriadilo na vhodnom mieste na slovenskom záhorí dobrú výzkumnú stanicu a tak dalo vedecký podklad ku zúrodneniu pôdy v týchto krajoch, lebo ide o veľké plochy a o hospodárske a sociálne povznesenie širokých vrstiev drobného roľníckeho i robotníckeho ľudu.

Nakrátko sa chcem ešte dotknúť veci, ktorá úzko súvisí týmito osnovami. Je to otázka cien stavebných hmôt, potrebných k vodným stavbám. Ceny stavebného materiálu pre vodné stavby jak kameňa, tak hlavne cementu nedoznaly v posledných desaťročiach temer žiadneho sníženia a zostávajú stále na výške dnešným pomerom neodpovedajúcej. Vláda by mala preto učiniť určité opatrenie, aby sa cena týchto náležite snížila, tak, aby odpovedala dnešnej cenovej hladine ostatných životných potrieb. Pri budúcom ruchu vodných stavieb pôjde o veľké množstvo tohoto materiálu. Snížením cien by sa dosiahlo sníženia nákladu na tieto stavby a ich zlacnenie. Že sú ceny vysoké, dokazujú i veľké zisky cementárieň, ktoré sú na dnešné hospodárske pomery priamo krikľavé.

Ku koncu niekoľko slov o otázke splavnenia rieky Moravy. V poslednej dobe niektoré kruhy pretlačily do popredia záujem o splavnenie Moravy. O splavnenie Moravy nie sú jednotní ani sami odborníci. Vec túto je treba ešte študovať, lebo není vyjasnená. Toto študium však trvá už dlhé roky a zdá sa, že stále ešte není pozitívné. Povodne rieky Moravy však V dôsledku úpravy prítokov na jej hornom toku sú čím ďalej častejšie a Katastrofálnejšie. Kraje na dolnom toku rieky Moravy bývajú často veľmi krute postižené a za pomoci ministerstva zemedelstva sa začaly brániť už a sú v práci proti tomuto zlu. Na úprave pohraničnej i vnutrozemskej Moravy má zemedelstvo svoj veľký záujem a nemôže bez nebezpečia čakať, ako dopadne študium splavnenia a preto musí trvať na tom, aby sa v prácach pokračovalo tak, ako boly projektované doteraz. Je obzvlášť mimo ešte iných opatrení treba urýchlene previesť priekopy ostrých zákrutiek, zkrátenie toku dolnej časti Moravy od ústí do Lanžhot, lebo postup prác ochranných pred povodňami toho nezbytne žiada. Obidve osnovy, i keď snáď fond vodocestný záujmy Slovenska plne neuspokojuje, znamenajú ináč značný pokrok doterajšieho stavu a preto právom úfame, že budú účinkovať blahodárne k hospodárskemu povzneseniu ako Slovenska, tak i celej republiky. A preto obidve osnovy za Slovensko a za slovenských poslancov republ. strany vítam. (Potlesk.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP