Naše krásné Považie je chudobné. Jediná chlebodarná zem je na úbočí rieky Váhu. Z tejto materskej pôdy, ktorá je tak drahá a vzácna nášmu slovenskému roľníkovi, ujiedá Váh ročne za 6 mil. Kč úrodnej pôdy, ktorá zbehne dolu Váhom nenahraditeľne do neznáma. Keď prijde "Od Oravy dážď", prinese príval, nezkrotená rieka sa rozleje ako more po zničených dvoroch ubohého ľudu a zanechá za sebou žalostnú púšť. Bol som svedkom takejto pohromy v r. 1925, keď podľa popisu okresných úradov záplava Váhu učinila na 12 mil. Kč škôd. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.)

Je tedy jasné, že takýmto ožobračovaním nášho ľudu neprijdeme nikdy k výsledniciam žiadaného hospodárskeho a kulturného povznesenia nášho drahého Slovenska.

Na koniec kvitujem s uspokojením, že naše oprávnené požiadavky našly priaznivú ozvenu v koaličných stranách. Po čas pojednávania tohoto vládneho návrhu bol opravený § 14 vládneho návrhu, v ktorom je Slovenská zem zrovnoprávnená so zemiami historickými v príspevku zeme, ktorý bol z 25% snížený na 12 1/2%.

Žiadúce by bolo, aby i pri týchto regulačných prácach, ktoré nebude prevádzať fond sám, iba prispievať k týmto, aby bol braný zreteľ na každý prípad, aby nebola zarazená chuť k podnikaniu, aby na chudobu obyvateľstva bol ohľad vzatý a požiadavkám primeraný a dľa možnosti minimálny príspevok ustálený.

Hlavná požiadavka naša, totižto zvýšenie dotácie na reguláciu Váhu v obnose 10 mil. Kč, našla úplný súhlas v koalovaných stranách, ktorému súhlasu daly výraz v rezolúcii, ktorá bude pojatá k dôvodovej zpráve. Touto rezoluciou bude, dúfam, zažehnaný i ten zlý dojem vyvolaný dôvodovou zprávou, pre ktorý bolo toľko rozhorčenosti na Slovensku.

Pauperizácia Slovenska je zlým a zhúbnym heslom politických demagogov, proti ktorému heslu musia zástupcovia zákonodarného shromaždenia bojovať rozumnou, vytrvalou a systematickou prácou pre povznesenie hospodárstva Slovenska na úroveň historických zemí. Ja môžem s otvoreným, jasným čelom a uspokojeným svedomím konštatovať na tomto mieste, že pre túto prácu k povzneseniu Slovenska vykonala republikánska strana na Slovensku najväčší kus diela, že nese od samého počiatku tohoto štátu najväčší údel a hlási sa vždy ochotne ku každej konštruktivnej, reálnej, rozumnej práci, ktorá má budovať a stavať náš milovaný štát.

Keď na tomto mieste i dnes reprezentantom Slovenskej ľudovej strany bolo spomínane slovenské súručenstvo, slovenská spolupráca, my s radosťou vítame toto prehlásenie, ale by sme chceli, aby to bolo tak úprimné, ako ho myslíme pri každej príležitosti z našej strany.

Bola veľká škoda, že tak pozde toto vyhlásenie padlo. Slovensko pre neutešené rozpory a hašterivú politiku utrpelo dosiaľ veľké nenahraditeľné škody, ktoré malým porozumením veci bolo by dnes ku všeobecnému prospechu a užitku rástlo.

Prehlásenie za spoluprácu a súručenstvo slovenských politikov vítať musí každý úprimný priateľ nášho štátu ako konštruktívnu prácu pre naše chudobné Slovensko. Vítať musí preto, poneváč je potrebné a žiaducné, aby v ťažkých dňoch každá dobrá hlava, každá poctivá ruka dala sa dohromady a priniesla to najlepšie, čo má, v prospech národa a vlasti. Keď takto úprimne budú i tí, v mene ktorých prehlásenie toto padlo dnes na tomto mieste, chceť pracovať, dúfam, že naše Slovensko tak ako v tejto vládnej predlohe obstojí čestne i v budúcnosti naším pričinením, efekt tejto spolupráce sa ukazuje už dnes v tých úspechoch, ktoré donášame, a v budúcnosti týchto úspechov bude vždy viac a viac, ku ktorej práci úprimným želaním volám všetkých. (Potlesk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž je pan posl. inž. Nečas.

Posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno! Strana soc. demokratická usiluje již léta o uskutečnění předloh, které leží právě na stole parlamentu. Jde tu o finanční zajištění prací vodocestných, melioračních a vodovodních ve výši 5 3/4 miliardy Kč v době od r. 1930 do r. 1941.

Kol. posl. Rosche vyslovil se ve výboru proti předlohám a zdůrazňoval větší naléhavost prací jiných. Vážný tento posuzovatel našich aktuálních hospodářských problémů vidí však v případě vodohospodářských prací celou otázku jednostranně. Zde nutno posuzovati celkovou rentabilitu národohospodářskou, ne jen se stránky úzce finanční.

Jestliže pak se vyslovovaly námitky proti tomu, že jde zase o hospodaření fondovní, třeba zdůrazniti, že právě tento způsob fondovního hospodaření, o němž všichni víme, že jest jen východiskem z nouze, umožňuje plánovité a systematické provádění velkých prací vodohospodářských. Zajišťuje pracím určité příjmy, jichž bez fondu by nebylo možno dosáhnouti, a skýtá především příležitost k opatření velkých půjček, které budou úrokovány a amortisovány z vlastních příjmů fondu. To jsou nesporné výhody fondovního hospodaření pro náš případ, jde-li ovšem o podniky zdravé a rentabilní.

Jestliže komunističtí řečníci odbyli předlohy a odsoudili proto, že jde o fondy, usnadnili si velmi svoji úlohu. Nevýhoda fondovního hospodaření, již všichni bez výjimky cítíme, totiž stránka kontrolní, byla tu již dostatečně osvětlena zpravodaji. Možno ji paralysovati zvýšenými opatřeními kontrolními, jez právě zástupci soc. demokratičtí prosadili v obou předlohách ve výborech. Kdo však tam mlčel a teprve dodatečně si v plénu sněmovny na věc vzpomněl, byli komunisté.

V čem vidíme výhody předloh pro celý náš hospodářsky život? V tom, že osnova vodocestná a meliorační zajistí po léta bez ohledu na krisi, její ulehčení nebo zostření práci tisícům dělníků. (Posl. Kopecký: Za 6 Kč denně!) Ani k tomu nikdo z komunistů ve výborech nemluvil. I o tom nejvíce jsme tam hovořili. Osnova přivede k rozkvětu celé kraje republiky, jakmile projektovaná díla budou skončena.

Pokud jde v předlohách o zájmy zemědělské, řeší se projednávanými osnovami tak, že nepřinášejí prospěch jen hrstce privilegovaných velkých zemědělců a zemanů, jak tomu bylo u předloh jiných, nýbrž že se tu pomáhá zemědělcům všem a celému našemu hospodářskému životu. Podporuje se tu totiž nejen zájem zemědělce výrobce, nýbrž i konsumenta odběratele. Mluviti s nadšením o elektrisaci Ruska a o vodních pracích v Rusku a máchnouti pohrdavě rukou nad miliardovými osnovami a vodohospodářskými pracemi v naší republice, jest jednání nepoctivé a svědčící buď o neporozuměni věci, o úplném zanedbání problému nebo o něčem ještě horším. (Posl. Kopecký: Řekněte, vy socialisto, k čemu to slouží v Rusku a k čemu nám, tu v kapitalistickém státě!) Tyto regulace, meliorace, vodovody, kanalisace slouží celku, všemu obyvatelstvu.

Které problémy v předlohách zasluhují zvláštního zdůraznění? V Čechách je to zvláště velký vodohospodářský problém Labe, jejž tu detailně probral kol. Vácha včera. Mohli bychom snad doplniti jeho vývody naléhavou žádostí o nejrychlejší vybudování přehrady na Jizeře a na Berounce u Křivoklátu, neboť stavba těchto obou přehrad je v přímé souvislosti s náležitou definitivní úpravou Labe.

Ve výborech vzbudila mnoho pozornosti a debat otázka řeky Ohře. My v tomto směru kloníme se úplně k názorům, jež včera zde vyslovil posl. kol. Katz.

Velkou pozornost, a to právem vzbuzuje otázka Vltavy a zvláště velkých přehrad štěchovických nad Prahou. Jde o největší stavby toho druhu v naší republice a jedny z největších v Evropě. Jde o bezpečnost Prahy, a problém rentability je tu zvláště důležitý. Proto přijata byla v obou výborech na návrh soc. demokratický resoluce o zřízení zvláštního poradního sboru znalců pro tyto přehrady. Jako vsak zdůrazňujeme potřebu rozvahy a volby nejlepších možnosti u stamilionových staveb nad hlavním městem republiky, tak na druhé straně povazujeme za příkaz krajní nutnosti, aby se žádným způsobem nezdržovaly přípravné práce, jež jsou nezbytným předpokladem uskutečnění celého velkého projektu. K těmto přípravným pracím, jež jsou nesporné a společné různým alternativám projektů přehradních, náleží zvláště stavba železnice z Davle do Štěchovic, most přes Sázavu, společný silniční a železniční most přes Vltavu u Štěchovic a pak úprava povltavské silnice ze Zbraslavi do Štěchovic v úsecích Zbraslav-Strnady a Měchenice-Kilian. Má-li se hovořiti o realisaci štěchovických přehrad, nutno především s největším urychlením provésti tyto stavby. V době jich provádění možno pak dobře beze ztráty jediného dne provésti všechna potřebná opatření další.

Při projednávání vodohospodářských předloh ozývalo se mnoho protestů z Moravy. Protesty tyto plně chápeme. Zástupci soc. demokratičtí podávali též proto s patřičným odůvodněním v technicko-dopravním výboru návrh, aby řeka Morava byla od Olomouce dolů zahrnuta do kategorie těchže splavných řek, jako je Labe, Vltava, Odra, Dunaj a jiné řeky, vyjmenované v §u 1, část A vodocestné předlohy. U vědomí velké důležitosti problému řeky Moravy i významného problému Odry přišli do technicko-dopravního výboru poslanci soc. demokratičtí první s návrhem, aby půjčka 840 mil. byla zvýšena na 1 miliardu. Zvýšení mělo podle návrhu přijíti k dobru vodohospodářských prací na Moravě a Slovensku. Proti námitkám, že možno Moravu a Slovensko odškodniti jinak, odpověděli jsme hned záporně tím, ze není možno rekompensovati v tomto případě na jiném úseku hospodářského života, neboť potřebuje-li člověk pár bot, nepomůže mu, dáme-li mu v zimě 2 zimníky místo jednoho a necháme-li ho běhati při tom bosého. Na konec podařilo se vyhověti ve věci moravské částečně, půjčka zvýšena na 948 mil. Kč a Morava dostává se zatím do předlohy vodocestné i vodohospodářské se zákonným ustanovením, že do 3 let mají býti provedeny potřebné kanalisační přípravné práce.

Vodocestný problém Slovenska probral včera v parlamentě detailně posl. Benda za klub soc. demokratický. Včera i dnes v plénu sněmovny a pak v tisku vznesena byla řada stížností o útisku Slovenska v předloze. Litujeme, že jsme neslyšeli těchto hlasů v technicko-dopravním výboru, kde ležela tato předloha od 2. října a kde jsme zůstali se zdůrazňováním požadavků Slovenska osamoceni. Zvýšení příspěvků na Váh a Dunaj povazujeme za věc bezpodmínečně nutnou.

Pokud jde o Podkarpatskou Rus, jest stinnou stránkou osnovy, že se nedostal do první periody Křižkův stavební projekt, týkající se Tereblji a Riby. Již dvakrát vyslovil se pro tento projekt výbor zemědělský, jednou plenum sněmovny.

K předloze meliorační podal klub soc. demokratický za jednání ve výborech řadu pozměňovacích návrhů, z nichž některé podařilo se prosaditi, zvláště důležitý § 28 o zřízení poradního sboru. Kvitujeme, že za debaty byla tato okolnost oceněna i příslušníky jiných stran. Při fondovním hospodářství je takové opatření velmi důležité.

Jako vadu osnovy vytýkali jsme komplikovanou organisaci melioračních úřadů a ukazovali na prostředky, vedoucí ke zlepšení. Dnes je často hotovou Kalvarií, má-li se prováděti práce za dnešní roztříštěnosti úřadů. Zde bude třeba nápravy, a to brzké. Ulehčí úřadům, ulehčí stranám, přinese prospěch celku.

Nedostatečně je postaráno o podporu stavby vodovodů a kanalisací. Ač v uplynulém desetiletí bylo proti dřívějšku v tomto oboru vykonáno poměrně mnoho ve srovnání s dobou minulou, přece jen neodpovídá nynější tempo požadavkům doby. Naše pozměňovací a zlepšovací návrhy o stavbě vodovodů a kanalisace byly již zamítnuty. Ježto zvláště kanalisace a městské vodovody nemají dostatečně postaráno o finanční zajištění, pokládám vydání zvláštního asanačního zákona v krátké době za věc nutnou.

Pokud jde o meliorace tak zv. plošné, netřeba zdůrazňovati jich ohromný dosah, neboť bylo jich vzpomenuto řečníky všech zemí, kteří zde mluvili, i zpravodaji. Opomenuta byla jen Podkarpatská Rus, ač tam právě problém meliorační - šlo by o melioraci asi 500 tisíc ha půdy - je relativně velmi důležitý.

Za problém velké důležitosti pokládali jsme i otázku daně z vodní síly a věnovali jsme jí velikou pozornost, jež došla výrazu v resoluci. Přejeme si brzké novelisace tohoto zákona. Ve výboru zemědělském zůstali jsme bohužel v menšině s důležitým návrhem, aby nebyly udělovány subvence tam, kde nejsou dodržovány kolektivní smlouvy s dělníky, resp. aby byly zastaveny subvence tam, kde budou smlouvy porušeny. Za věc samozřejmou považujeme, že v podnicích státních a státem subvencovaných budou upraveny mzdové poměry dělnictva slušněji než dosud. Stát a korporace státem subvencované mají v zacházení s dělníky předcházeti jako vzor. Bohužel, není tomu tak všude. Budeme jako dosud tyto věci pečlivě sledovati a žádati bezpodmínečně nápravu všude tam, kde je toho třeba.

Zakončiti chtěl bych apelem na sněmovnu i všechny odpovědné činitele, aby ve smyslu resoluce, přijaté zemědělským výborem, přikročeno bylo k vydání zákona o zcelování pozemků. Práce vodocestné, regulační, meliorační, katastrální a zcelovací tvoří nerozlučný celek. Vznikají velké ztráty, nedějí-li se současně. V několika řečech i v interpelaci zdůrazňovali jsme nutnost účelného postupu a předložili za klub soc. demokratický i návrhy, týkající se dobrovolného zcelování. Doložili jsme daty a čísly, jak ohromné škody vznikají v této věci liknavým tempem, a znovu na to upozorňujeme.

Podařilo se nám při jednání o osnově zlepšiti řadu ustanovení. Nejsme sice se vším spokojeni a vyhražujeme si pro budoucnost podání několika zákonů, jimiž se soubor prací doplní a zdokonalí, v celku však pozdravujeme vřele obě předlohy jako velký, plodný a positivní čin, který zajišťuje na léta miliardové práce dělníkům a který pozdvihne celý náš hospodářský život. (Potlesk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. dr Rosche.

Posl. dr Rosche (německy): Velectěné dámy a pánové! Jestliže jsem si dopoledne dovolil poukázati na mezinárodní příčiny hospodářské krise podle její všeobecné povahy, nyní pokračuji a mluvím o příčinách, a to čistě typických příčinách v československém státě, jimiž se krise z části zostřuje. Neboť kdyby nebylo ještě těchto typických československých příčin, odvažuji se tvrditi, že by následky krise byly poněkud mírnější. Jako prvý bod bych zde zdůraznil finanční politiku československého státu. Odvažuji se určitě tvrditi, že finanční politika, pokud jde o oddělení měny, jak to svého času provedl ministr financí Rašín, byla zajisté velkým mistrovským kouskem. Ale jest otázka, zda bylo správné stabilisovati korunu v oné době, ve které se to stalo, či zda se nemělo jíti ještě o krok dále, poněvadž za inflací následovala deflace a konsolidace, v níž cena všeho a zvláště peněz, a to opět dlužných daní, bankovních závazků atd. třikráte stoupla.

Dále bych však upozornil, že československá finanční politika této věci vůbec nedbala, neboť, když se dostavil tento poměr, výdaje a příjmy československého rozpočtu byly by musily býti nejméně dvojnásobně nebo trojnásobně sníženy. Takto však výše výdajů a příjmů zůstala stejná. Soukromé hospodářství musilo však na druhé straně ceny snižovati, dělníkům musily se snížiti mzdy atd. a odvažuji se tvrditi, že se celý tento přechod vybil vlastně na zádech národního hospodářství. Není možno, aby se státní hospodářství bralo opačnou cestou než jaké žádá národní hospodářství. Není možno žádati na dělníkovi: Sniž mzdu, není možno říci výrobci: Musíš prodávati o 50% levněji; není možno žádati, aby soukromé hospodářství úplně omezilo veškeré své potřeby, a na druhé straně konstatovati, že státní hospodářství béře se opačnou cestou, že státní hospodářství zavádí nové daně, zvyšuje staré, zvyšuje dávky a poplatky, dopravné, sazby poštovní a železniční. Jak je možno, že dnes státní podniky jako dráha a pošty, tak zvané zkomercialisované podniky, ubírají se opačnou cestou a zvyšují své výdaje? Jest to účelem komercialisace? A to ještě v téže chvíli, kdy se na dělnících a výrobcích žádá, aby snížili mzdy a výrobní náklady? Není to také anomalie, jak jsem řekl dnes ráno, že 1300 milionů investiční zápůjčky, určených pro národní hospodářství jest tu vlastně k tomu, aby přikryly bankrot bank? 1300 milionů! A sotva 400 milionů zůstane pro národní hospodářství, zůstane na investice, které mají býti provedeny, poněvadž se musí uhraditi bankrot, deficit československých drah, poněvadž potřebujeme peněz na schodek z r. 1930, tedy na investice již provedené a na investice, které se mají provésti r. 1931. Velectění! Ve stadiu, kdy mluvíme o krisi světového hospodářství, kdy národní hospodářství prožívá krisi, máme z 1300 milionů použíti nejprve sta milionů pro státní provoz? To není správné, velectění!

O kapitole dráhy a pošty bude se musiti v této sněmovně jasně a otevřeně prohlásiti to vám dnes prohlašuji docela upřímně - co se má státi s těmito podniky. Neboť trvale nevydržíte, aby dráhy a pošty byly prostě zaopatřovacími ústavy. Nevydržíte na trvalo, aby mezi státními podniky byla to jedině tabáková režie, která vynáší, která přináší zisk, a již dnes vám doporučuji, abyste se tím zabývali v zájmu celku, v zájmu státního hospodářství. Stane-li se to dnes pronájmem, což by snad bylo nejrozumnější, nebo skutečným zkomercialisováním - jest lhostejno. Rakousko to musí dnes udělati. Německo to musilo udělati již dávno a také vy se tomu nevyhnete a čím později, tím bude tento problém pro vás těžší, neboť s takovouto výší sazeb a s takovýmto vysokým dopravným nemůžete dále počítati, poněvadž při tom naše celé národní hospodářství zůstává nebo zůstane neschopno soutěže.

Státní výdaje zůstaly tedy na podkladě deflace na téže výši, ba byly dnes dokonce o značnou částku zvýšeny. Zůstaňme tedy při pojmu stabilisace! Státní výdaje byly stabilisovány, naopak finance samosprávných svazků zemí, okresů a obcí byly oslabeny, což jak ministrovi financí, tak také odpovědným činitelům dělá nyní těžkou hlavu. Není to podivuhodné, v jakém rozporu jest prakse s teorií, když ministr financí dr Engliš ve svém výkladu před 4 až 5 léty rok co rok uváděl: Veřejné dávky a výdaje na správu jsou příliš vysoké, daně jsou příliš vysoké, dopravní daň musí býti zrušena, daň z obratu jest provisorium atd. Není to obrovský rozpor teorie s praksí, jestliže na druhé straně žádáme, aby tyto daně byly zvýšeny a prodlouženy a zavádějí-li se daně nové? Domnívám se, že právem mohu tvrditi, že ministr dr Engliš bude musiti zvrátiti celou svou teorii, jak ji vytýčil ve svém výkladu. Ale k tomu se ještě druží také jiná věc, a to dávám vám, na české straně, velmi na uváženou. Nechovejme se tak, jako kdybychom byli největší stát v Evropě. Žijme přece poněkud skromněji! Neboť se domnívám, že jsme se dnes octli již ve velmi nebezpečném stadiu. Nemá to smyslu, nedávati pravdě, což její jest a nekonstatovati ji. Konstatuji toto: Z šetření Státního úřadu statistického za rok 1927 vyplývá daňový základ 91 miliard pro daň z obratu. To znamená jinými slovy, že počítáno přibližně, obraty Československa činily r. 1927 91 miliard Kč. Proti tomuto obratu 91 miliard stojí však přibližné zadlužení československého státního hospodářství, samosprávných svazků, zemí, okresů a obcí a soukromého hospodářství, dohromady částkou asi 100 miliard. Velectění, to jest v podstatě také vyložený bankrot. Máme obrat 91 miliard a máme okrouhle počítáno celkové zatížení 100 miliard. Pane předsedo Tomášku, vy tomu nechcete věřit? Hned vám to vypočítám. Podle rozpočtu máte 36 miliard státních dluhů. Pravda? Dluhy samosprávných svazků, zemí, okresů a obcí dělají asi 12 až 14 miliard. Zadlužení průmyslu, obchodu, živností - to vám ukazují účty dlužníků u velkobank - činí nejméně 20 až 25 miliard. K tomu připočtěte zadlužení zemědělství u Raiffeisenek, spořitelen atd. Je to tak, ale musíme se nad tím zamysliti. Musíme se nad tím zamysliti, že poměry jsou skutečně takové, a nesmíme se oddávati klamu.

A v této souvislosti bych rád promluvil přece jednou stranicko-politicky. Obyčejně platí v této sněmovně: Kdo nejvíce křičí, dostane. Jestliže obrat 91 miliard podle vývodů Státního úřadu statistického rozdělím, připadá z toho na obchod, živnosti a průmysl 52.6 miliard. Pane kol. Dubický, to vás bude zajímati. Na zemědělství připadá 15.6 miliard. Pan kol. Dubický mluvil včera o ohromném daňovém zatížení zemědělství. (Německé výkřiky: To měl pravdu!) Ano, ale daňové zatížení jiných jest ještě mnohem větší. A hleďte! Hospodářský význam obchodu, průmyslu a živností jeví se obratem 52.6 miliard, kdežto zemědělství jen 15.6 miliard. Prosím, nevěříte-li tomu, přezkoumejte si to. Ale nyní říkám něco jiného, pane kol. Dubický: Není politická váha agrárníků mnohem větší než jejich hospodářský význam? Nemělo by se vlastně jiným složkám, které jsou representovány obchodem, živnostmi a průmyslem a zaměstnanci na nich zúčastněnými, dostati mnohem větší politické váhy? Mějte si svou politickou moc, pane kolego, ale budete také musiti míti porozumění pro ostatní, kteří dávají souhlas ke všem vašim agrárněpolitickým návrhům.

Ve spojení s tím smím zajisté promluviti o vaší poznámce stran 25%ní přirážky. V rozpočtovém výboru jsem prohlásil: Při melioracích vybírá se 25%ní přirážka k dani pozemkové. Poněvadž se však zemědělství octlo ve špatné situaci, tato přirážka se mu škrtá až do r. 1937 a případně dokonce ještě i déle. To je správné, pánové! Nyní se vás však táži obráceně: Ať se vám škrtnou, ale co je s melioracemi pro obchod, živnosti a průmysl? Tak si spolu musíme trochu pohovořiti, musíme otevřeně konstatovati, jak poměry jsou. Chceme pomoci vám agrárníkům, chceme, abyste mohli kupovati, ale vy nesmíte dělat, jako byste byli na světě sami, vždyť jsou vedle agrárníků ještě i jiné stavy a povolání, které chtějí žíti. V této souvislosti mám dojem, že musíme přece také jednou dostati na kolbiště ministra financí Engliše, ať již ve výboru nebo v plénu, abychom si s ním mohli o těch věcech jednou promluviti. Říkám docela poctivě, ministr financí Engliš požíval u nás velké důvěry, ale tím, ze všechny své teorie potvrdil obrácenou praksí, dostala jeho důvěra trhlinu. Tuto důvěru si musí opět vybojovati.

Nyní bych vám ještě řekl, že nehledě k velkým otázkám v tomto státě, jsou ještě dvě noli me tangere. Stát má dva velké problémy, problém agrární, nebo lépe řečeno, problém agrárníků, a problém úřednický. Obou těchto otázek se nesmí nikdo dotknouti a obě tyto otázky mohou stát případně pohltiti. Přemýšlejte o tom, nemám-li pravdu, a nezapomeňte, že úřednický problém v Československu činí více než 7 miliard výdajů. Přemýšlejte také jednou o tom, zda celý ten aparát není pro Československo přece snad příliš veliký. To jsou čistě střízlivé úvahy, naprosto bez vedlejších úmyslů. Víte, že se k těmto věcem stavím sice kriticky, ale naprosto nestranně. Jako na další příčinu lze v Československu jistě krátce ukázati na to, že správní aparát nepracuje tak, jak by to bylo nutné. Zde mohu býti úplně stručný. Přejeme si, aby také byrokratismus konečně jednou uznal, že potřeba dne vyžaduje rychlé práce, a splníte největší službu státu, ale i sobě samým, páni byrokrati, jestliže dnes přispějete ku pomoci snahám vlády a odpovědných míst rychlou prací a rychlým jednáním.

Další příčinou jest otázka bank, dividend. úvěru a úroku. Dnes ráno jsem se jí již dotkl a poukázal již na úvěrové poměry, jak je těžko dostati úvěr, ale zvláště, jak je těžko dostati dlouhodobý a levný úvěr a jak je neobyčejně těžko dostati otevřený úvěr. Přicházím z hospodářského života a mohu vám říci: Otevřený úvěr dnes nemá již téměř nikdo! Při tom vidíme na druhé straně přímo nahromadění přebytku peněz, což však není naprosto známkou blahobytu, nenechte se klamati, jest známkou ochablého hospodářství. Ale jestliže se na věc podíváte kriticky, uhlídáte ještě mnohem více: Dejte si pozor, jak jednotlivé banky vydávají své bilance: Nezměněné dividendy, dividendy úplně nezkrácené, a jestliže věc řádně prohlédnete, uhlídáte na druhé straně sanační fond, takové a takové podpory. Pane Bože, což máme poskytovati podpory, aby lidé dostávali dividendy? Já tvrdím: nikoliv. Jest to kapitola, které se jinak nemá člověk dotýkati, ale patří to k tomu, aby se o tom otevřeně mluvilo. Neboť dnes to vypadá v soukromém hospodářství docela jinak. Dnes se musí v soukromém hospodářství zemědělec, živnostník, obchodník, drobný a střední podnikatel, nemluvím o velkých, plahočiti od rána do noci, aby vůbec dostal jen nějakou práci do domu. Přál bych vám, abyste jednou zažili utrpení vyráběti, není-li již v domě peněz, vyráběti, je-li skladiště plné, vyráběti, není-li zakázek. Hleďte, po této stránce - jen se neoddávejte klamům - došlo to dnes již často tak daleko, že se podnikatel stal zaměstnancem svého podniku nebo správcem špatně fundovaného zaopatřovacího ústavu.

Poněvadž právě vidím pana posl. Hampla, byl bych na to jinak zapomněl, musím se nyní poněkud zdržeti při velikých, obrovských soustředěných kapitálech ústředního sociálního pojištění, pojištění pensijního a úrazového. Tyto kapitály, které dosahují své ohromné výše také jen centralisačním a koncentračním procesem - ústředí sociální pojištění má dnes k disposici již přes 3 miliardy - byly vzaty a plynou z hospodářství . . . (Posl. Taub [německy]: A plynou opět do hospodářství!) Musíte mi dovoliti, abych pronesl také druhou větu. Plynou opět do hospodářství, ale většinou již nikoliv tam, odkud přišly. Jsem rád, že jste to na mne zvolal. Otažte se průmyslu textilního, sklářského, oněch průmyslů, které mají drobnou výrobu, zda dostaly od Ústřední sociální pojišťovny byť i jediný haléř zápůjčky. Ukažte mi příklady! Nebudete moci podati žádného. To jest odčerpávací proces. (Posl. Taub [německy]: Což jich nedostaly obce a okresy, nemají na tom účast průmyslníci?) Přes to průmyslníci neměli na tom účasti. Průmyslník má míti možnost, aby vedl svůj podnik dále, aby místo 10% a 12% bankovních úroků platil případně jen 5% a 6%. Jděte jen a poptejte se jednou po nedostatku kapitálu, jaký máme, jak jest nemožno provésti utvoření kapitálu. Pane předsedo Taube, nepředstírejte si nic! Vy přece víte, jak se největší podniky octly v krisi, zvláště však podniky drobné a střední. (Posl. Taub [německy]: Ale ty přece nemohou býti sanovány Ústřední sociální pojišťovnou, to přece nemůžete vážně žádati!) Pak vám řeknu něco jiného. Musí míti úvěr, proč nemají míti úvěr od těch, jimž odvádějí peníze, kam mají peníze dávati? Dnes se smějete, ale uhlídáte, že se Ústřední sociální pojišťovna bude také jednou musiti zaměstnávati poněkud malichernými věcmi. Dnes se říká, to jsou maličkosti: To se provede prostřednictvím Zemské banky. Ale pokuste se opatřiti zápůjčku pro průmysl. Nabízí hypotéky a zástavy a přes to jí nedostane.

Táž otázka dotýká se zemědělství. Se zemědělstvím není to ani o vlas lépe. Také ono dostává těžko peníze. Nesmíte přehlédnouti, že vybíráním těchto peněz provádí se přece velký odčerpávací proces, že tyto peníze scházejí. Nejsem jediný, kdo o tom mluví. Přečtete si řeč Kramářovu, kde vám říká totéž. Podívejte se jen na čísla a máte to ihned prokázáno.

Dnes ráno jsem se zabýval mezinárodními příčinami krise a jen málo státními. Poněvadž čas již pokročil, vyhrazuji si zbytek svých vývodů o mezinárodní a státní pomoci pro rozpravu o silničním fondu. Dnes se pokusím jen docela krátce vyložiti jasně naše stanovisko k oběma zákonům o vodních cestách a melioracích. Netřeba nám příti se o tom, že mají býti povoleny všude, kde jsou tyto práce nutné. Na druhé straně se však domnívám, že budeme společně konstatovati, že zákon o vodních cestách jistě ani zdaleka nemá onoho oprávnění a oné ceny jako velká část zákona melioračního. Posuzujeme-li tyto zákony, můžeme je přijmouti jen jako celek. Musíme shrnouti dohromady meliorace, zákon o vodních cestách, silniční fond, a tu tyto zákony rozděleny v programu na 10 let, představují částku 16.450 milionů Kč, to jest 16. 4 miliard. Aby se dostalo pravdě, což její jest, připočítal jsem jen labsko-dunajsko-oderský průplav. Ale s tímto dohromady činí projekty těchto zákonů 16.450 milionů. Do toho nejsou započítány miliardové investice, jichž si vyžádala léta dřívější.