Věcné a zemědělské důvody rozhodly r. 1928, že úprava hlavních řek na Moravě a ve Slezsku přešla do kompetence ministerstva zemědělství, což bylo přijato kruhy odbornými, zejména však přímými zájemci, zvláště zemědělci, s nemalým uspokojením, poněvadž ministerstvo zemědělství musí míti a také má zájem a porozumění při regulaci řek na ochraně a umožnění melioračních úprav rozsáhlých pozemků v území řek Moravy, Dyje, Odry, Olše, Ostravice, Morávky a řady jiných řek a jich přítoků.

Nebylo jistě ku prospěchu regulací, že jsme měli až do r. 1928 na Moravě a ve Slezsku několik úřadů, které se staraly o vodohospodářské úpravy v těchto zemích. Tak na př. regulace řeky Ostravice, která tvořila hranice mezi Moravou a bývalým Slezskem, neobyčejně trpěla, neboť dříve ani moravský ani slezský zemský výbor nevěnovaly žádoucí pozornost této dravé řece, hlavně ve venkovských obcích, kde jsou následkem toho téměř každoročně způsobovány pobřežníkům a majitelům pozemků značné škody, a jest nyní jen spravedlivo, aby, co zde bylo promeškáno, bylo jak ministerstvem zemědělství, tak i moravskoslezským výborem napraveno. Měli jsme tedy několik úřadů, které se staraly na Moravě a ve Slezsku o úpravy vodohospodářské. Některé agendy soustředěny byly v ministerstvu zemědělství, jiné v ministerstvu veř. prací, některé u oddělení melioračního, jiné u úřadů pro hrazení bystřin nebo dokonce u agrárních operací. A tak se skutečně v mnohých případech stalo, že jeden úřad nevěděl, co dělá úřad druhý, následkem čehož byly často práce nejednotné, drahé a v některých případech i neúčelné.

Sloučením veškeré agendy vodohospodářské u moravskoslezského zemského úřadu v Brně a v ministerstvu zemědělství nastalo značné zlepšení, což tímto s díkem kvituji.

Za tu dobu od r. 1929 vypracovány byly regulační projekty a nyní, kdy přijetím obou zákonů vodohospodářských bude vyřešena i finanční stránka, máme oprávněné naděje, že ještě letos bude započato s velkorysým řešením veškerých vodohospodářských otázek nejen na uvedených tocích, nýbrž i jiných.

Jako zástupce župy moravskoslezské přimlouvám se zvláště za regulaci a splavnění Odry, regulaci Ostravice, Olše, Stonavky, Stružce, Morávky, Čeladnice, Lučiny, Lubiny, Opavice, Moravice, Bruzovky, Ondřejnice, Olešnice, Bělé, Juhyně, za regulaci řeky Olešné od ústí do Ostravice až k hranicím obce Palkovic, jakož i za upravení vyústní trati do Ostravice, k umožnění příznivého vyřešení dalších vodohospodářských úprav na území obce Paskova a Hrabové. Nutno vypracovati co nejdříve regulační projekty, aby se mohlo s regulací Olešné co nejdříve započíti.

Stejně se přimlouvám co nejvřeleji za urychlené provedení hrazení bystřin v zemi Moravskoslezské, kde následkem zvláštních geologických a hydrologických poměrů je největší potřeba zahrazovacích prací, hlavně na bystřinách v oblasti karpatské. V župě moravskoostravské jsou to hlavně všechny potoky v povodí Bečvy, jako na př. Kateřinický, Zděchovský, Seninka, Křivský, Zašovský, Hodorfský, Dolnopasecký, Hážovka, Horní a Dolní Rozpitý, přítoky Bečvy na Horní Bečvě a Vsacké Bečvě, Lužová, Stanovnice, Hutiský, Solanec, Naretkový, Veselský, Bystřička, Johanovský, Hořovský a Juhyně; dále potoky Olešná v Palkovicích, Ondřejnice v obcích Fryčovice a Rychaltice, Rusava, Olza, Lomná, Bystrý, Řec, Porubaný, Stonávka, Ublo atd.

Povodně a průtrže mračen r. 1928 a 1930 na přítocích toků Bečvy nejlépe ukázaly ohromný význam regulací bystřin, neboť na regulovaných bystřinách byly způsobeny pobřežníkům jen škody nepatrné, kdežto na neregulovaných byly škody jak na budovách, tak i komunikacích a pozemcích a jiném ohromně veliké.

Aby se uskutečnilo splavnění řeky Odry, kanalisace Moravy a splavnění Dyje, dále aby úprava vodních poměrů na regulovaných řekách byla zabezpečena, jest nutno přikročiti ihned ku stavbě vodních přehrad. Projektované retenční nádrže na řece Bečvě u Kamence, Macečků, Solanci, Babském, Leskovém, Stanovnici a Senici, dále na fryštátském potoku, slušovické Dřevnici jest nutno s největším urychlením vybudovati.

Stejně jest nutno vypracovati co nejdříve projekty na stavby vodních přehrad na Opavici s retenčními nádržemi na řekách Moravici, Opavici, Odře, Ostravici a Ondřejnici, zvláště když bylo zástupcům vodohospodářského svazu pro povodí řeky Odry v Opavě svého času přislíbeno, že přehrada na Moravici bude současně řešena s přehradou na Dyji u Vranova a Vltavě u Štěchovic.

Tyto dvě přehrady docházejí již do stadia stavby, kdežto přehrada na Moravici je stále ještě v přípravných pracích. Dále prosím, aby povolaní činitelé přikročili ku stavbě ochranných hrází na hranické Bečvě, která i při sebe menší povodni se od Hustopeče nad Bečvou až do Hranic vylévá a způsobuje každoročně majitelům pozemků veliké škody.

Stejně jest nutno započíti se stavbou ochranných hrází k ochraně obcí Zábřeha, Nové Vsi, Mariánských Hor a Přívozů, které byly již svého času vodoprávně projednány.

Hospodářský život země Moravskoslezské potřebuje nezbytně vodní cesty. Odborníci musí rozhodnouti, má-li touto vodní cestou býti kanalisována Morava, nebo má-li býti zřízen samostatný kanál. Kdyby úrodné kraje splavněním Moravy měly býti vysušeny nebo zabahněny, jako jest tomu v Pruském Slezsku u řeky Odry, pak jest nutno přikročiti co nejdříve ku zřízení a stavbě samostatného kanálu.

Za těchto poměrů jest samozřejmo, aby regulace řeky Moravy, jako jsou nyní připravovány a na jejichž úpravu čeká tisíce ha pozemků dosud znehodnocených, nebyly zdržovány přípravami na kanalisaci, zvláště když by tím bylo zdržováno vybudování dunajskooderského kanálu, bez kterého nedosáhneme prodloužení oderské vodní cesty do Ostravy.

Připojením Ostravska na hlavní toky Odry, Dunaje, Labe a Visly získá se spojení na průplavovou síť středoevropskou a prospěje se tím v dalekosáhlé míře nejen průmyslu a obchodu v ostravském kraji, nýbrž také dělnictvo nalezne práci a výdělek a zabrání se tak nezaměstnanosti.

Třeba s povděkem konstatovati, že si dal technicko-dopravní výbor mnoho a mnoho práce s předlohou, i když její uskutečnění se poněkud zdrželo. Zvláště Moravě a Slovensku byl tento průtah - mohu říci zde s tohoto místa - jistě jen ku prospěchu a užitečný.

Slavná sněmovno! Důležitá je stavba vodovodů a stokování. V zemi Moravskoslezské je 3325 obcí, do konce roku 1929 bylo provedeno 250 vodovodů, t. j. pouze 8% z počtu všech obcí a stokování pouze v 50 obcích, t. j. 1 1/2%. Uvážíme-li, že země Moravskoslezská je podle statistiky veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy zemí nejvíce zatíženou epidemickými nemocemi a že vodovody a kanalisace jsou jak hospodářskou, tak i zdravotní nezbytností země, tedy je nutno, aby příslušná ministerstva věnovala ze svých dotací zemi Moravskoslezské mimořádnou péči, aby bylo dohoněno to, co bylo proti zemi České zameškáno. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Slavná sněmovno! Ač jako zástupci země Moravskoslezské máme řadu oprávněných výtek ohledně nedostatečné podpory na regulace řek a bystřin na Moravě a zvláště v bývalém Slezsku, rád s tohoto místa konstatuji, že v oboru plošných meliorací bylo v Moravskoslezské zemi, zejména na Moravě, vykonáno velmi mnoho. Hlavně zásluhou ministerstva zemědělství a moravskoslezského zemského výboru rozvinul se meliorační ruch v míře netušené a já s tohoto místa vyslovuji díky a plné uznání všem, kteří mají zásluhu o tento veliký meliorační rozmach v Moravskoslezské zemi.

Touto prací posílila se neobyčejně výroba zemědělská, zvláště když uvážíme, že se plošné meliorace provádějí po všech krajích naší republiky a že se rozšířily i na kraje nejchudší, jako je na př. naše Těšínsko, Moravské Valašsko, jižní Čechy, Českomoravská vysočina a chudé kraje Slovenska a Podkarpatské Rusi.

Není sporu, že tyto stavby vodohospodářské, hlavně meliorační, přispívají za nynější těžké zemědělské krise k jejímu zmírnění, neboť snižují hospodářský provoz, zvyšují a zajišťují sklizně a zmenšují nezaměstnanost. Přes to, že plošných meliorací bylo mnoho v zájmu Moravskoslezské země vykonáno, přece nás čeká ještě i v tomto oboru mnoho práce, neboť při plošné melioraci příslušnými odpady při úpravách potoků nutno vzíti v úvahu skutečnou potřebu meliorací v zemi Moravskoslezské, která byla odhadnuta na 420.000 ha pozemků.

Z této plochy byla meliorována okrouhle plocha 130.000 ha, takže vyžaduje meliorace plocha ještě 290.000 ha. Při této příležitosti prosím, aby ministerstvo zemědělství věnovalo zvýšenou pozornost i rekultivaci pozemků, jakož i zřizování kejdových hospodářství a novodobým snahám pícninářským, ve kterýchžto oborech bylo dosud nepoměrně málo vykonáno přes to, že jsou to hlavní prostředky, kterými možno zlepšiti těžké hospodářské poměry v horských oblastech pícninářských, jak je tomu na př. na Valašsku, v severovýchodní Moravě, na Těšínsku a jinde.

Jak již páni kolegové v zemědělském výboru Dubický a dr Zadina odůvodnili, je nutno v nynější zemědělské krisi státní i zemské podpory na meliorace zvýšiti, aby i nejmenším majitelům půdy v nejchudších horských a pícninářských oblastech bylo umožněno odvodnění dosud málo úrodných, mokrých pozemků.

Rovněž jest přímo příkazem, aby povolené státní subvence na odvodňování byly s největším urychlením vodním družstvům poukázány, aby jako je tomu dosud, úroky z výpůjček, které vodní družstva musí při opožděném poukazování splátek uzavříti, nepohltily značnou část povolené subvence.

Příčina toho nespočívá snad v referátu ministerstva zemědělství, které konalo, co mohlo, nýbrž v naprostém nedostatku prostředků. Máme proto pevnou naději, že uzákoněním vodohospodářského fondu budou podpory nejen zvýšeny, nýbrž i urychleně vypláceny.

Na konec dovolte, abych se zmínil o potížích vodních družstev při získávání subvenčních zápůjček. Máme mnoho a mnoho družstev, která nemohou s pracemi začíti, poněvadž vyhledávání a zajišťování půjček subvenčních je velká brzda prací melioračních a pro vodní družstva skutečné martyrium. Stává se dosti často, že funkcionáři, znechuceni těmito obtížemi, nejeví již pak náležitého zájmu o další provádění meliorací. Tak se meliorace, třebaže v zásadě jsou požehnáním pro zemědělskou práci a pro hospodářství, vylíčenými nepříjemnostmi a komplikacemi stávají i pro ty nejideálnější pracovníky na venkově trýzní.

Tyto potíže jsou zvláště veliké v krajinách horských a pohorských, kde místní finanční ústavy jsou z valné části výpůjčkami vyčerpány, nehledě k tomu, že nevypověditelná dlouhodobá výpůjčka je pro menší záložnu nevýhodná, takže zde sehnati výpůjčku je dnes téměř nemožné. Nezbývá než obrátiti se na velká finanční centra, a tu je jednání tak těžkopádné, zdlouhavé, žádány jsou po družstvu všechny možné přílohy, takže vodní družstva by k vyřizování potřebovala odborné síly. Bývá z toho mnoho cest na stavební expositury a na konec veškeré to písařství zůstane úkolem stavební správy, která sice ochotně vyhovuje, ale nemá pak dostatek času k vlastním pracem, jako jest projektování, vedení staveb, příprava kolaudačních elaborátů atd. Nevybředneme dříve z této kalamity, dokud obstarávání a vyjednávání zápůjček nebude podstatně zjednodušeno.

Na základě výnosu ministerstva zemědělství ze dne 24. prosince 1927, čís. 88.000-VIII-b, poskytovala Ústřední sociální pojišťovna vodním družstvům subvenční meliorační úvěr, a to na podkladě řádně doložených žádostí prostřednictvím zemských peněžních ústavů. Přes to, že předsednictvo Ústřední soc. pojišťovny stanovilo podmínkou povolování těchto zápůjček částku nad 150.000 Kč a tím vyloučilo z účasti na tomto výhodném úvěru četné podniky menší a většinou finančně slabší, byly tyto zápůjčky v mnoha případech již vzhledem k výhodnému zúročení účinnou výpomocí při opatřování úvěru, jmenovitě ke krytí zemského příspěvku, k němuž jsou vodní družstva v přítomné době zavázána.

V posledních měsících však Ústřední sociální pojišťovna odmítla v několika případech povolení zápůjčky a odůvodnila svůj postup vyčerpáním prostředků pro tento druh zápůjček limitovaných, které mají pro tato družstva tak dalekosáhlý význam.

Meliorační svaz pro Moravu opatřil si naproti tomu informace o povolování subvenčních zápůjček u Ústřední sociální pojišťovny v Čechách a zjistil, že jsou tyto zápůjčky tamním vodním družstvům i nadále povolovány.

V zájmu intensivního provádění melioračních podniků v zemi Moravskoslezské a normálního postupu výplat dospělých splátek subvenčních bylo by důležité, aby Ústřední sociální pojišťovna poskytovala tyto zápůjčky i v budoucnu, a to nejen v plném rozsahu, nýbrž aby také byla dána možnost docíliti těchto zápůjček i vodním družstvům s melioračními podniky již nad 100.000 Kč schváleného rozpočtu.

Slavná sněmovno, jak jsem měl již příležitost podotknouti, obě země Morava i Slezsko byly v oboru vodocestného hospodářství zanedbávány a také za republiky jsou za Čechami, jimž ve státních rozpočtech přidělovány jsou značné částky, nejen na regulaci řek, nýbrž i na různé usplavňovací práce na Labi a Vltavě, na úpravu přístavů, jezů, rekonstrukce, údolní přehrady atd. Je tudíž spravedlivý náš požadavek, aby křivda byla napravena a aby jak ze státních řádných každoročních dotací rozpočtových, tak i z nově zřízených fondů investičních, vodocestných a vodohospodářských bylo na tyto země ve zvýšené míře pamatováno tak, aby lidé nemuseli před vodou utíkati, nýbrž aby člověk vodu ovládl a učinil tak svým služebníkem. Mám pevnou víru, že za pomoci obou fondů se tak co nejdříve stane.

Na konec prosím, aby při všech pracích vodovodních, hlavně však při regulaci řek pamatováno bylo na zřizování koupališť jak pro obecenstvo, tak i pro dobytek a aby z veřejných prostředků bylo zřizování koupališť podporováno a tím umožněno obcím zřízení tak nesmírně důležitého zařízení, sloužícího ku blahu veškerého občanstva. (Potlesk.)