Ad 1. Hlasování o osnově zákona, kterým se vydávají řády konkursní, vyrovnací a odpůrčí (tisk 1008).

Zpravodajem jest p. poslanec dr Mareš.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 14 článků, konkursní řád o 193 paragrafech, vyrovnací řád o 71 paragrafech a odpůrčí řád o 21 paragrafech, dále nadpis zákona a ostatní nadpisy v textu umístěné, jakož i úvodní formuli.

Ježto jsou zde pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati takto:

Nejprve o článcích I až XIII podle zprávy výborové, pak o článku XIV podle návrhu posl. dr Černého a druhů; nebude-li přijat, dám hlasovati o tomto článku podle zprávy výborové.

Poté o §§ 1 až 26 konkursního řádu podle zprávy výborové.

Pak o § 27 konkursního řádu v úpravě návrhu posl. Kopeckého a soudr.; nebude-li přijata, o tomto paragrafu podle zprávy výborové.

O §§ 28 až 34 konkursního řádu podle zprávy výborové.

O § 35 konkursního řádu v úpravě návrhu posl. dr Černého a druhů; nebude-li přijata, o tomto paragrafu podle zprávy výborové.

O §§ 36 až 49 konkursního řádu podle zprávy výborové.

O § 50 konkursního řádu v úpravě návrhu posl. Kopeckého a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

O §§ 51 až 53 konkursního řádu podle zprávy výborové.

O § 54 konkursního řádu v úpravě návrhu posl. Kopeckého a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

O §§ 55 až 63 konkursního řádu podle zprávy výborové.

O § 64 konkursního řádu v úpravě návrhu posl. dr Černého a druhů; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

O §§ 65 až 85 konkursního řádu podle zprávy výborové.

O § 86 konkursního řádu v úpravě návrhu posl. Kopeckého a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

§§ 87 až 193 konkursního řádu podle zprávy výborové.

O §§ 1 až 3 vyrovnacího řádu podle zprávy výborové.

O § 4 vyrovnacího řádu v úpravě návrhu posl. dr. Černého a druhů; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

O §§ 5 až 71 vyrovnacího řádu podle zprávy výborové.

O odpůrčím řádu, majícím 21 paragrafů, podle zprávy výborové.

Poté o nadpise zákona, ostatních nadpisech v textu osnovy umístěných, jakož i o úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému způsobu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Prosím paní a pány poslance o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí se čl. I až XIII osnovy podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Články I až XIII přijaty jsou podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí se čl. XIV v úpravě návrhu posl. dr Černého, Koudelky, Richtera, dr Mičury, Hackenberga, Hodiny, dr inž. Touška, Ostrého a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Čl. XIV je přijat v úpravě návrhu posl. dr Černého a druhů.

Přistoupíme k hlasování o řádu konkursním.

Kdo souhlasí s §§ 1 až 26 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, §§ 1 až 26 jsou přijaty podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §em 27 v úpravě návrhu posl. Kopeckého a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo nyní souhlasí s §em 27 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 27 je přijat podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §§ 28 až 34 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, §§ 28 až 34 jsou přijaty podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §em 35 v úpravě návrhu posl. dr Černého, Koudelky, Richtera, dr Mičury, Hackenberga, Hodiny, dr inž. Touška, Ostrého a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, § 35 je přijat v úpravě návrhu posl. dr Černého a druhů.

Kdo souhlasí s §§ 36 až 49 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, §§ 36 až 49 jsou přijaty podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s § em 50 v úpravě návrhu posl. Kopeckého a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s §em 50 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, § 50 jest přijat podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §§ 51 až 53 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, §§ 51 až 53 jsou přijaty podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §em 54 v úpravě návrhu posl. Kopeckého a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s §em 54 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, § 54 je přijat podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §§ 55 až 63 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, §§ 55 až 63 jsou přijaty podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §em 64 v úpravě návrhu posl. dr Černého, Koudelky, Richtera, dr Mičury, Hackenberga, Hodiny, dr inž. Touška, Ostrého a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, § 64 je přijat v úpravě návrhu posl. dr Černého a druhů.

Kdo souhlasí s §§ 65 až 85 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, §§ 65 až 85 jsou přijaty podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §em 86 v úpravě návrhu posl. Kopeckého a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s §em 86 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, § 86 je přijat podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §§ 87 až 193 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, §§ 87 až 193 jsou přijaty podle zprávy výborové.

Nyní přikročíme k hlasování o vyrovnacím řádě.

Kdo souhlasí s §§ 1 až 3 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.).

To je většina, §§ 1 až 3 jsou přijaty podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s § 4 v úpravě návrhu posl. dr Černého, Koudelky, Richtera, dr Mičury, Hackenberga, Hodiny, dr inž. Touška, Ostrého a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, § 4 je přijat v úpravě návrhu posl. dr Černého a druhů.

Kdo souhlasí s §§ 5 až 71 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, §§ 5 až 71 jsou přijaty podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s odpůrčím řádem, majícím 21 paragrafů. podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Odpůrčí řád jest přijat podle zprávy výborové.

Kdo nyní souhlasí s nadpisem zákona, s ostatními nadpisy v textu osnovy umístěnými a s úvodní formulí zákona podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Nadpis zákona, ostatní nadpisy v textu uvedené a úvodní formule zákona jsou přijaty podle zprávy.

Tím osnovu tuto přijala posl. sněmovna ve čtení prvém, a to ve znění odchylném od předchozího usnesení senátu.

Současně jsou vyřízeny petice čís. 510 a 544.

Čtení druhé vykonáme při vyřizování 4. odst. pořadu, bude-li této osnově přiznáno zkrácené jednání podle §u 55 jedn. řádu.

Tím jest vyřízen 1. odst. pořadu.

Nyní přistoupíme k projednávání odst. 3. pořadu, jímž jest:

5. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v Košiciach v trest. veci posl. Jurana (tisk 859).

Zpravodajem jest p. posl. dr Markovič.

Dávám mu slovo!

Zpravodaj posl dr Markovič: Slávna snemovňa! Hlav. štát. zastupiteľstvo v Košiciach žiada za súhlas k trest. stíhaniu posl. Jurana pre niektoré výroky v jeho reči na verejnej schôdzi v Prešove, dňa 2. septembra 1928, ktorými podľa názoru hlavného štátneho zastupiteľstva sa dopustil prečinu podľa §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky. Imunitný výbor nespatruje v týchto výrokoch vážneho ohrožovania verejného poriadku, preto navrhuje, aby posl. snemovňa nesvolila k trest. stíhaniu.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Jurana.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Jurana.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Zpráva výboru imunitného o žiadosti okr. súdu v Kojetíne v trest. veci posl. Jurana (tisk 6).

Zpravodajem jest p. posl. dr Markovič. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Markovič: Slávna snemovňa! Podľa trestného oznámenia je posl. Juran podozrelý, že vraj na jeho popud a pod jeho vedením došlo k rozbitiu verejnej volebnej schôdze v Kojetíne dňa 24. októbra 1929 a inzultovaniu rečníka na tejto schôdzi.

Poneváč podľa trest. oznámenia samotného svedkovia nemohli určite dosvedčiť účasť posl. Jurana na označenom trestnom konaní, imunitný výbor sa usniesol navrhnúť posl. snemovni, aby nesvolila k trest. stíhaniu posl. Jurana ani v tomto pripade.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Jurana.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Jurana.

Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

7. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v Košiciach v trest. veci posl. Sedorjaka (tisk 861).

Zpravodajem jest p. posl. dr Markovič. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Markovič: Slávna snemovňa! Hlav. štát. zastupiteľstvo v Košiciach žiada za súhlas k trest. stíhaniu posl. Sedorjaka preto, že na verejnej schôdzi komunistickej strany dňa 20. novembra 1928 v Brode predniesol inkriminované výroky, ktorými sa podľa názoru hlav. štát. zastupiteľstva dopustil prečinu podla §u 14, čís. 5 a zločinu podľa §u 15, čís. 3 zákona na ochranu republiky. Imunitný výbor nespatruje v týchto výrokoch tak vážneho ohroženia verejného záujmu, že by tým bol prevýšený záujem na nerušenom výkone poslaneckého mandátu, preto navrhuje, aby posl. snemovňa nedala súhlas k trest. stíhaniu.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasováni.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Sedorjaka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Sedorjaka.

Tím vyřízen jest 7. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

8. Zpráva výboru imunitného o žiadosti policajného riadieľstva v Bratislave v trest. veci posl. Steinera (tisk 862).

Zpravodajem za onemocnělého posl. dr Ravasze jest p. posl. dr Markovič. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Markovič: Slávna snemovňa! Posl. Steiner rečnil dňa 26. januára 1930 v Bratislave z príležitosti výročia Leninovej smrti. Nedodržal v jeho reči programu - daného jeho stranou policii - a preto ho žiada policia vydať k trestnému stíhaniu. Imunitný výbor nespatroval v tejto veci tak vážneho ohrožovania verejného záujmu, že by tým bol prevýšený záujem nenarušeného vykonávania poslaneckého mandátu, a preto doporúča, aby posl. snemovňa nevydala posl. Steinera k trest. stíhaniu.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Steinera.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Steinera.

Tím vyřízen jest 8. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

9. Zpráva výboru imunitného o žiadosti kraj. súdu v Mor. Ostrave v trest. veci posl. Śliwku (tisk 863).

Zpravodajem je na místo p. posl. Ravasze p. posl. dr Markovič. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Markovič: Slávna snemovňa! Posl. Śliwka rečnil na shromaždení ľudu dňa 4. augusta 1929 v Českom Tešine. V jeho reči privolával na slávu proletariatu a jeho diktatúre a hanil buržoasiu. Pre tieto údajne použite výrazy ho žiada výšoznačený súd vydať k trest. stíhaniu. Imunitný výbor však navrhuje nevydať posl. Śliwku, lebo v inkriminovaných výrokoch nespatruje tak vážneho ohroženia verejného záujmu, že by tým bol prevýšený záujem na nerušenom vykonávaní poslaneckého mandátu.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Śliwky.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Śliwky.

Tím vyřízen 9. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

10. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v Košiciach v trest. veci posl. Sedorjaka (tisk 864).

Zpravodajem je na místo posl. dr Ravasze p. posl. dr Markovič. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Markovič: Slávna snemovňa! Dňa 9. októbra 1927 rečnil posl. Sedorjak na verejnom ľudovom shromaždení v obci Sačurov. V jeho reči privolavajúc na slávu ruským sovietským republikám použival aj takých výrazov, ktorými dľa mienky hlavného štátneho zastupiteľstva v Košiciach spáchal zločin podľa §u 15, čís. 3 a prečin podľa §u 14, čís. 5 zákona na ochranu republiky, a preto ho žiada vydať k trest. stíhaniu. Imunitný výbor navrhuje v tomto prípade posl. snemovni, aby nevydala posl. Sedorjaka k trest. stíhaniu, poneváč nespatruje v tom tak vážneho ohroženie verejného záujmu, že by tým bol prevýšený záujem nenarušeného výkonu poslaneckého mandátu.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest stíhání posl. Sedorjaka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Sedorjaka.

Tím vyřízen jest 10. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

11. Zpráva výboru imunitného o žiadosti okr. súdu vo Falknove v trest. veci posl. Haiblicka (tisk 865).

Zpravodajem na místo p. dr Ravasze je p. posl. dr Markovič. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Markovič: Slávna snemovňa! Dňa 8. septembra roku 1929 cestujúc z Dalovic do Falknova vlakom mal posl. Haiblick hlasité nedorozumenie so sprievodčím toho vlaku. Riaditeľstvo Praha-Sever podalo pre túto srážku trestné oznamenie proti posl. Haiblickovi a na základe tohoto ho žiada okresný súd vo Falknove vydať k trest. stíhaniu pre priestupok podľa § 312 tr. zák. Imunitný výbor navrhuje posl. snemovni v tomto prípade nevydať posl. Haiblicka k trest. stíhaniu, poneváč táto událosť a pri tejto odznelé výrazy nie sú takého rázu, že by sa preto mala zrušiť imunita menovaného poslanca.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíháni posl. Haiblicka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Haiblicka.

Tím vyřízen jest 11. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

12. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. dr Reisze (tisk 866).

Zpravodajem jest p. posl. dr Kalaš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Kalaš: Slavná sněmovno!

Vrch. stát. zastupitelství v Košicích spolu s kraj. soudem v Košicích žádá o vydání posl. dr Reisze pro soukromožalobný přečin urážky na cti podle §§ 2, 4, odst. 2 a § 3, odst. 2, bod 1 zák. čl. XLI/1914 proto, že jako krajský předseda židovské strany v časopise "Kassai Ujság" nazval soukromého žalobce dr Morice Rosenberga politickým niktošem, což znamená v německém překladu slovo "niemand" a čímž se cítí dr Rosenberg dotčen na své cti.

Imunitní výbor přihlížeje k tomu, že inkriminovaný článek byl napsán v době bezprostředně před volbami, tedy v době výjimečné, konečně, že nejedná se v daném případě o nadávku, nýbrž o mez dovolené kritiky s hlediska subjektivního, poněvadž mohl dr Reisz míti subjektivní názor o dr Rosenbergovi, že v politickém životě neznamená nic, nebo velmi málo, ježto si nezjednal svojí činností žádného velkého vlivu, ani vůdčího postavení v té které politické straně, navrhuje posl. sněmovně, aby posl. dr Reisz vydán nebyl.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. dr Reisze.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. dr Reisze.

Tím vyřízen jest 12. odstavec pořadu.

Nyní budeme pokračovati ve sloučeném jednání o odst. 2 a 3, jimiž jsou:

Ad 2. Zpráva výborů zemědělského, technicko-dopravního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 961) zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace (tisk 1025).

Ad 3. Zpráva výborů technicko-dopravního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 689) zákona o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využití vodních sil (tisk 1026).

Přihlášeni jsou ještě řečníci: na straně "proti" p. posl. Štětka; na straně "pro" pp. posl. dr Ivanka, Böhm, inž. Záhorský, Jaksch, Benda, Vencl, dr inž. Toušek, inž. Nečas, Zeman, Blažek, Adámek.

Uděluji slovo dalšímu řečníku. p. posl. dr Ivankovi.

Posl. dr Ivanka: Slávna snemovňa! Na Slovensku my národne povedomí ľudia už počas vojny predstavovali sme si Československú republiku ako štát jednotného teritoria a jednotného národa československého. Boli sme toho presvedčenia, že spojením Slovenska s historickými zemami utvoríme štátne teleso, ktorého každá časť bude rovnocenná a rovnoprávna. Boli sme toho presvedčenia, že nebude rozdielu medzi Čechom a Slovákom, ale že budeme nielen teoreticky ale aj fakticky tvoriť jeden jednotný nerozdielny národ. Boli sme presvedčení, že hospodárska správa tohoto štátu bude spravodlivá voči každej časti, voči každej oblasti štátu Československého.

My sme očakávali, že najmä tie centrálné úrady, ktoré rozdeľujú investície, budú podporovať slabšie časti, aby ony staly sa silnými, že v prvom rade budú starať sa o Slovensko, ktoré je zanedbané, ktoré je v porovnaní oproti historickým zemiam aspoň o 50 rokov, jestli nie o 100 rokov pozadu. Je pozadu Slovensko nie zo svojej viny, ale preto, že pod tisícročnou politikou maďarskej oligarchie bolo potlačované, umele zatlačované. O jeho vývoj, o jeho kulturné a hospodárske potreby v Maďarsku sa nastaral nikto. Ale, žialbohu, dosť rýchle sme sa presvedčili po prevrate o tom, že pražské centrálné úrady nemajú toho vzťahu, nemajú toho uprimného, srdečného a priateľského vzťahu k Slovensku, ktorý by maly mať. Nám sa zdá, akoby tu v Prahe centrálnym úradom Slovensko bolo iba koloniou, dobrou na to, aby konzumovala českými továrňami vyrábané tovary, ale ktorá, keď potrebuje niečo od centra, nedostáva ani toho, čo by jej podľa daňového kľúča patrilo. A menovite cítime to od tých čias, od kedy je miesto systému župného uvedený zemský systém v tomto štáte. Utvorením zemí akoby sa tu boly utvorily tri štáty, ktoré akoby boly len nejakým federativným spôsobom spojené. Tieto tri zeme vidíme stáť v určitej konkurencii proti sebe, v týchto troch zemiach vidíme určitý lokálny patriotizmus, istý regionálny egoizmus, ktorý núti každú zem, aby pre seba hrabala, aby pre seba vyťahovala zo štátnej pokladnice čo možná najväčšiu kvótu. Zemský systém dostal sa touto cestou na zcestie a jestli sa po týchto cestách bude pokračovať, jestli sa neobráti, bude to znamenať v prvom rade uplné znivočenie Slovenska a Podkar. Rusi, a môže to znamenat i veľké nebezpečie a nešťastie pre celý štát. Regionálné záujmy vyšvihly sa nad záujmy celoštátné, a regionálny egoizmus nastúpil na miesto objektivnej distribúcie celoríšskej. Túto nerovnosť, toto nesprávné distribuovanie vidíme tak na kulturnom ako i na hospodárskom poli. Len niekoľko slovami spomeňme o tom. Tu máme na pr. našu bratislavskú univerzitu, ktorá za 12 rokov nevedela dožiť jednej jedinej cieľu primeranej budovy. Tu je otázka slovenskej techniky, ktorá je odložená ad calendas graecas. Tu je nesplnená žiadosť Slovákov po mnohých slovenských ľudových školách, po mnohých meštianskych školách. Tu je naša ponosa, že ani slovenské divadelníctvo nedostáva takej podpory, akú by potrebovalo. Ponosujú sa i naši spisovatelia, že pri udeľovaní spisovateľských odmien sú ukrátení. A takých prípadov na kulturnom poli by som mohol vzpomenúť ešte veľmi mnoho. A v hospodárskom ohľade žaloby Slovenska sú bez konca. Naša najväčšia bolesť je, nevyrešenie otázky tarifnej, neprepočítanie taríf, následkom čoho je slovenský priemysel každoročne o 40 mil. ukrátený voči historickým zemiam, nestavanie železníc, ktoré už r. 1920 bolo zákonom nariadené, neuvádzanie do života dialkovej tarify, degresivnej tarify, nestaranie sa o zpustlé silnice na Slovensku. A teraz na stole parlamentu ležiacie dva zákony, vodocestný zákon a zákon o melioraciách tiež nevyhovujú našim slovenským požiadavkom. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.) A na konec jedna z našich najväčších ponôs je ponosa na distribuovanie štátnych dodávok.