Obce a okresy vynakládají na zmírnění nezaměstnanosti, co jen mohou a všude, kde naše strana má dostatečný vliv, nenecháváme jediného prostředku, abychom se nepokusili zmírniti smutný osud nezaměstnaných. K opatření práce a výdělku podstatně přispívá produktivní péče o nezaměstnané a víme, že v tomto oboru bylo by lze vykonati více, kdyby obce a okresy nebyly bývaly zákonem o obecních financích, usneseným někdejším občanským blokem, dohnány k finanční zkáze.

Chceme-li zmírniti strašlivé následky této hospodářské krise, nezbývá nám nic jiného než sáhnouti k socialistickým prostředkům, byť se určité vrstvy sebe více proti tomu bránily. Musíme povznésti způsobilost dělnických vrstev, aby mohly více konsumovati, musíme dospěti ke zkrácení pracovní doby, musíme podnikatelům znemožniti svévolné zavírání závodů, musíme tyto podnikatele přiměti, aby také podporovali nezaměstnané, musíme zlepšiti zákon o pensijním a sociálním pojištění. Za tyto požadavky budeme bojovati zde i venku u mas. Touto svou praktickou prací odhalíme demagogii našich protivníků jak z leva, tak z prava, kteří nás chtějí činiti odpovědnými za to, že soukromokapitalistický hospodářský řád selhal. Když soukromé hospodářství úplně selhalo a nemůže již dostatečně zaměstnávati a živiti lidi, jest povinností státu, aby zde poskytl pomoc a především se postaral o to, aby co možno nejrychleji byly provedeny všechny veřejné investiční práce.

K tomu přispěje zákon o vodohospodářském fondu, opatří opět výdělek a práci několika stům lidí, proto budeme pro tento zákon hlasovati. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Dále má slovo p. posl. Vácha.

Posl. Vácha: Slavná sněmovno! Předložením zákona vodocestného splněno bylo volání obyvatelstva středního Polabí, které po několik desetiletí volá po urychleném upravení toku a po splavnění Labe jako hlavní řeky v Čechách. Považuji za povinnost, abych s tohoto místa vyzvedl téměř 40letou záslužnou činnost Středolabského komitétu, jemuž náleží zásluha, že se již dávno před válkou Labe regulovalo a upravovalo.

Obyvatelstvo našeho Polabí stíháno je ještě dosud opakujícími se povodněmi, které, jak v další řeči uvedu, způsobují velké škody na majetku a ohrožují životy a zdraví občanů. My ve středním Polabí máme veliký zájem na tom, aby dílo na Labi, dnes rozpracované ve více než 20 úsecích, bylo rychle dokončeno a odevzdáno k užívání našemu průmyslu, obchodu a zemědělství. Podotýkám, že omezím se výhradně na problém labský, neboť ostatními problémy předložených zákonů zabývati se budou kolegové, inž. Nečas věcmi melioračními a Benda požadavky Slovenska.

V polabské oblasti měst a obcí netrpělivě se očekává vyřešení labského problému mimo jiné také proto, aby bylo možno vypracovati zastavovací plány měst. Pamatujeme se, jaké obtíže a ohromné škody působila Vltava v Praze, nežli před 30 lety byla od Vyšehradu přes Prahu regulována a zkanalisována. Teprve potom, když byly zabezpečeny majetek a životy, zužitkována celá plocha Podskalí ku postavení moderní části města Prahy. Také my v Polabí v četných městech máme přímo v obydlených částech měst zátopami ohrožovaná místa. Veliké výměry pozemků na levém i pravém břehu Labe v Pardubicích leží v inundaci a tak musí býti vyloučeny po celá léta ze zastavovacího plánu. Města interesovaná labským problémem potřebují již dnes znáti celý dosah tohoto problému, poněvadž zdržují se problémy kanalisační a reservují se potřebné pozemky k účelům přístavním. My se díváme na splavněné řeky jako na železnice a očekáváme pro naše města a obce nový rozmach průmyslu a obchodu. Proto dovoláváme se především toho, aby nejdříve byla provedena a skončena úprava Labe, které musí býti co nejdříve odevzdáno účelům vododopravním. Je to dílo, na němž je nejvíce vybudováno, které proto bude možno nejsnáze, nejrychleji a nejlevněji provésti a přinese nesmírný užitek pro celý náš stát.

Splavnění Labe a ostatních řek osnovou vytčených je první etapou vodocestného problému. Za ním má následovati problém průplavu pardubicko-přerovského jako dílo mezinárodního významu. Pro tuto dobu ovšem zůstává tu zájem o prvou etapu, jejíž realisace je zabezpečena prováděnými již a projektovanými pracemi. Jednak buduje se na řece Chrudimce u Seče údolní přehrada na obsah 22 mil. m³ vody a připravuje se zadání údolní přehrady na Divoké Orlici u Pastvin na obsah 11 mil. m³ vody.

Připraveny jsou k okamžitému zadání práce na Labi u Němčic a u Srnojed na Pardubicku, jakož i práce v úsecích na Kolínsku a jinde.

Přehled dosud provedených prací na Labi a důvody, které uvedu, mluví pro rychlé dobudování tohoto díla.

V dobách předválečných přikročeno v Čechách teprve v letech 80tých ke kanalisaci Vltavy z Prahy do Mělníka a zabezpečeno též uprůplavnění dolního Labe od Mělníka do Ústí. Než tato úprava neodpovídala cílům a skutečné prosperitě, která se od prací těch očekávala a bylo hned zřejmo, že je potřebí, aby tato vodní cesta doplněna byla úpravou a splavněním středního Labe od Mělníka do Jaroměře event. do Dvora Králové, aby údolí středolabské po stránce zemědělské a průmyslové a tím i obchodní spojeno bylo možností levné dopravy po vodě s trhy světovými. Hlavním momentem pro úpravu tohoto toku byla okolnost, že téměř každoročně jednou i dva až třikráte v roce rozvodněné Labe zaplavilo celé Polabí v délce 223 km a v šířce místy až 3 km, jako na př. v Týnci n. L. a u Poděbrad, a zničilo nejen úrodu přičinlivého obyvatelstva zemědělského, ale i znehodnotilo téměř 19.000 ha pozemků odnášením nejkrásnější prsti, a urváním břehů způsobilo nesmírné škody.

Průměrně způsobovalo rozvodnění středního Labe ročně 8 mil. Kč škody, avšak v některých letech mnohem více. Tak na př. roku 1925 v červnu a 1926 v lednu podle šetření převzatého "Středolabským komitétem" zatopila voda 109 obcí a v těch 11.455 ha polí, 8466 ha luk a 560 ha zahrad a zelinářských pozemků. Škoda na pozemcích činila 49,548.000 Kč. Na březích a odplavou pozemků způsobila 2,460.000 Kč škod. Lidských obydlí zaplavila 1.701 a způsobila 3,856.000 Kč škody a na komunikacích způsobila Škody za 883.000 Kč. Celkem tato záplava způsobila v obou případech úhrnem okrouhle 70 mil. Kč škody. Záplava říjnová z roku loňského postihla 114 obcí, způsobila škody okrouhle 10 mil. Kč. Závratné cifry škod záplavami způsobených a okolnost, že voda jako přírodní dar odchází od nás nezužitkována, dala utvořivšímu se r. 1898 "Středolabskému komitétu" podnět, aby tok labský byl nejen zregulován, ale též upraven pro plavbu, aby tak využitkována byla voda jak k účelům zemědělským, melioračním, tak i jako hybná síla pro výrobu elektrické energie a jako síla nosná pro dopravu vodní, zejména voluminesního zboží, jež drahou dopravou železniční následkem vysokých tarifů těžko snáší. Uvažujme, jak obrovský zájem na zřízení této vodní dráhy má celá oblast severovýchodních Čech. Vždyť v povodí středního Labe čítáme 800 velkých průmyslových závodů a živnostenských podniků, mezi nimi 190 velkozávodů, jako cukrovary, pivovary, továrny lučební a strojnické, lihovary, velkomlýny, slévárny, sklárny, cementárny, rafinerie petrolejové a pod. Mimo to na horním Labi je 117 továren textilních, které dopravují ročně s prvými asi 65 mil. q surovin a výrobků, z nichž by této vodní cestě jistě připadla kvota asi 30 mil. k dopravě po vodě. Mimo to postavením sklápěcích jezů a přizpůsobením jich na výrobu elektrické energie dosáhne se velmi cenné a levné hybné síly pro použití jak v oboru výkonné výroby, tak i k účelům osvětlování měst a obcí venkovských. Na podkladě splavnosti řeky následkem postavení pohyblivých jezů docílí se i zlepšení poměrů zemědělských umožněním meliorací jak závlahových, tak i odvodňovacích. Ovšem již dnes se práce regulační a kanalisační provádí a byla do labských prací u nás investována slušná částka přes 1400 mil. Kč, valorisujeme-li předválečné výdaje. Leč práce tyto jdou vleklým způsobem, poněvadž preliminář budžetní pro každý stavební rok je nedostatečný, pohybující se od 15 do 20 mil. Kč. Práce tyto dospěly již tak daleko, ze z celé trati projektu regulačního v délce 180 km jest dnes již hotovo asi 115 km.

Z uvedeného je jasno, že je naprostou národohospodářskou nutností urychlené dokončení úpravy a kanalisace středního Labe a zároveň s ním výstavba údolních přehrad a reservoirů vodních na přítocích labských. Vzdyť je nesporno, že škodí nejen velké vody povodňové, nýbrž i často katastrofální sucha, která znemožňují jak plavbu lodí po dolním Labi, tak i poškozují zemědělské zájmy jak v ohledu závlahovém, melioračním tak i v ohledu odnětí spodních pramenů. Zřízení údolních přehrad v povodí středního Labe jest považovati za integrující část celého projektu, bez kteréhožto opatření neměla by dnes prováděná úprava těch zdárných výsledků, jakých se od veledíla tohoto očekává. Nejlepším důkazem toho je působnost poslední říjnové velké vlny povodňové, kde se ukázalo, že pouhé urovnání toku s profilem pro pojmutí pouze tak zvaných středních záplav jest nejen nedostatečné, nýbrž vůbec pro zemědělství a ostatní odvětví národohospodářská škodlivé. Vzdyť dle statistiky převzaté Středolabským komitétem činila škoda touto záplavou způsobená nejméně 10 mil. Kč a jen okolností, že tato velká vlna povodňová přišla v dobu, kdy úroda s polí a luk byla z velké části odklizena, je děkovati, ze škody nedosáhly výše jako v roce 1925-1926.

Poměry dnes ve středolabí panující nutí k přemýšlení, zda lze si bráti na svědomí brzditi úplné dokončení díla se stanoviska národohospodářského nedostatečným finančním dotováním, když vzniká velká škoda, jak obyvatelům, tak ztrátou interkalárních úroků z obrovského do této stavby již investovaného kapitálu státnímu fisku, a to tím spíše, že následkem hrozivě se šířící krise hospodářské nastává hrozná nezaměstnanost našeho dělnictva. Mimo to nelze přehlédnouti, že na úpravě středního Labe závisí též rozmach našich středolabských měst v ohledu provádění kanalisací a vzpružení stavebního ruchu. Mnohá města a obce venkovské nemohou se dnes odhodlati k značným velice nutným a nákladným pracím kanalisačním a tím ku zlepšení hygieny svého obyvatelstva proto, že nejsou jim známy stavy vodní, jež nastanou po provedení kanalisace řeky v jich obvodu, a tu jsou ve svém rozvoji zdržovány k velké škodě obyvatelstva. To platí zejména o Pardubicích, Hradci Král.,. Smiřicích, Josefovu, Jaroměři, jež v této oblasti loňskou říjnovou záplavou nejvíce utrpěly. Dále je to oblast okresu kolínského, Kostelce nad L., Lysé nad L., Čelakovic a Brandýsa nad L. V úseku Pardubice-Mělník brzdí zahájení plavby jen malé partie neupraveného toku, ale hlavně brzdí je neupravené Labe v okrese brandýském. V toku hořejším jest zapotřebí dokončení tratě od Pardubic až k hranicím okresu Hradce Králové a odtud k Jaroměři a Dvoru Králové. Veškeré tyto práce dle výpočtu technických kruhů mohou snadno býti hotovy během 10 let, tedy do r. 1941, v první stavební periodě v návrhu vodocestného zákona uvedené, a to v tom případě, když z vodocestného fondu, jehož výše je stanovena pro každý rok 180 mil. Kč pro celou republiku, bude zákonem stanoven a též zákonem zajištěn roční preliminář nejméně 38 mil. Kč a když se ihned přikročí nejen k urychlenému provádění a dokončení vodocestných prací regulačních a kanalisačních v partiích dosud neupravených, nýbrž i ku stavbě údolních přehrad, zejména v České Skalici, jež má pojmouti 80 mil. kub. metrů vody a ostatních reservoirů vodních v předu uvedených.

Je třeba vody středního Labe a jeho přítoků dostati úplně do naší moci za účelem zvýšení blahobytu a tím i zvýšení poplatnosti přičinlivého obyvatelstva jak Středolabí, tak celých severovýchodních Čech, ba celého státu, nenechávati dokončení veledíla tohoto zkomírati neuskutečněním oprávněných technických problémů pro nedostatek potřebných peněžitých prostředků z důvodů provádění projektů jiných, snad i určitými kruhy favorisovaných, nýbrž zahájiti v tomto případě čistě hospodárnou politiku, která dojista bude sloužiti obyvatelům všech vrstev k výkvětu blahobytu a tím i ku prospěchu a cti našeho státu.

Za krajně naléhavý problém pro úpravu Labe považujeme vyřešení úpravy Jizery, která svými zátopami působí často velké škody v Polabí a zvyšuje stav vody samého Labe. Přáli bychom si nejen rychlé úpravy lokální na Jizeře, nýbrž též rychlé vybudování velké přehrady nad Benešovem, která by zachycovala velké vody přítoků jizerských.

Ke konci tlumočím požadavky Středolabského komitétu, předložené vládě v memorandu, ve kterém se žádá: 1. Rychlejší postup v provádění průběžných prací úpravných a ve vybudování plavebních objektů na středním Labi. 2. Brzké zahájení stavby vodní nádrže u České Skalice jako nutného a neodlučitelného celku úpravy středního Labe. 3. Vybudování

údolní přehrady na Orlici u Pastvin, případně přehrad dalších, aby po provedených úpravách na Orlici nebyly odtokové poměry na Labi aspoň zhoršeny 4. Rychlé vyřešení jizerského problému a zahájení stavby některé z uvažovaných přehrad o vyhovujícím obsahu za účelem naléhavé ochrany Labe pod ústím Jizery, čímž dostane se současně ochrany celému jizerskému údolí a umožní se naléhavé úpravy jak v městech, tak i v běžných tratích.

Připomínám: odhlasování předloženého zákona vodocestného musí si vynutiti co nejrychlejšího realisování. Jen tak rychle pomůžeme postiženým krajům a dáme rychle nezaměstnanému lidu práci a chléb. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Další slovo má pan posl. Scharnagl.

Posl. Scharnagl (německy): Slavná sněmovno! Projednávaný návrh zákona nás dosti zklamal, neboť jest to návrh, který v 31 paragrafech chce upraviti meliorace, tedy odvodňování a zavodňování půdy, a mimo to zásobování obcí pitnou a užitkovou vodou. Celý ten zákon není produktem koalice, nýbrž nového zřízení, dohody mezi tak zvanými hospodářskými ministry. Hned prvý paragraf praví, že se při ministerstvu zemědělství má zříditi nový fond. Již zde musím vysloviti svůj podiv, jak přijde to, že tento stát najednou přikročuje k decentralisaci, kde přece jinak jest vše centralisováno, totiž ke zřízení fondu pro meliorace, fondu pro vodní cesty a silničního fondu? Každý tento fond má a musí býti spravován odděleně různými ministerstvy, fond jeden jako druhý žije více nebo méně z dělání dluhů.

Právě v nejposlednější době začaly se zřizovati vyšetřovací výbory, které mají přezkoumati přírůstek majetku bývalých nebo činných ministrů; zajisté trapná záležitost pro diskvalifikaci tohoto parlamentu. Víme sice již předem, že se do těchto vyšetřovacích výborů propustí jen takový materiál, který není nebezpečný pro dotčené osoby, tedy zkrátka ze se nestane nic. Proto bych jménem našeho klubu ohlásil návrh, dožadující se, aby všechny tyto fondy, které zde mají býti zřízeny, byly spojeny v jeden společný fond, jednotně spravovány, ale rovněž také, aby jednotně účtovaly o přijatých penězích, jako přídělech od státu a výtěžku všech přirážek plynoucích do těchto fondů. Také při ukládání peněz, které se ve správním roce nespotřebují, musí býti pamatováno na zemědělské peněžní ústavy.

V §u 5, odst. 2, nechť zní takto: "Peníze, jichž by nebylo užito v některém správním roce, budou fondu zachovány a buďtež uloženy na úrok, který plyne do fondu. Jmění fondu lze ukládati u poštovní spořitelny, v československých státních papírech, v hospodářských spořitelnách a záložnách a v hospodářských spořitelních a záložních spolcích soustavy Raiffeisenovy neb v jiných veřejných dluhopisech způsobilých k ukládání sirotčích peněz".

Jestliže tuto věc žádáme, jest to přece příkazem povinnosti. Právě na venkově u rolnického a živnostenského stavu, který strašlivě trpí nedostatkem peněz a vysokými úroky, potřebujeme naléhavě dlouhodobých vkladů u těchto ústavů, aby se mohl poskytnouti požadovaný úvěr.

K §u 6 rovněž bych připomněl a naléhavě žádal, aby v tomto paragrafu v čís. 2 byl škrtnut odst. 1. Vzhledem k těžké nouzi zemědělství jest nemožno ukládati mu nová břemena 25%ní přirážky k pozemkové dani a udělovati takovéto zmocnění vládě počínaje rokem 1938.

Vždyť přece nikdo dnes nemůže věděti, jak se v té době utváří hospodářské poměry.

Co zaplatilo zemědělství v tomto státě od jeho založení, činí mnoho miliard korun, proto musí se také dostaviti finanční zhroucení. Kdyby se byla válečná půjčka řádně zaplatila nebo přeměnila, byl by zde dnes aspoň nejnutnější provozní kapitál a v nejhorší době bychom si vypomohli. Vymáhání dávky z majetku a dávky z přírůstku na majetku odňalo rovněž opět miliardy korun, také nepřeměnění bývalých vkladů u poštovní spořitelny, tak zvaných - vídeňských korun, způsobilo ponenáhlý, i když - také zdlouhavý, ale tím jistější zánik zemědělství. Nejpádnějším důkazem uváděných skutečností jest vaše pozemková reforma, která vraždí jednoho zbytkového statkáře za druhým. Zatím co na jedné stra ně mluvíte o komasaci půdy, o povznesení výtěžku, děláte na druhé straně opak, hospodářské celky jsou o rozkouskovány, výtěžek rok co rok klesá. Také - zde, při tomto zákoně, tušíme, že německé zemědělství, které leží většinou v horských krajinách, pochodí hůře než české. Mimo to meliorace v horských krajinách dají se prováděti mnohem hůře a podle toho jsou také dražší. Až dosud prováděla meliorace různé obce a vodní družstva, musila však při tom zažíti - mnoho trpkých zklamání, neboť slíbené subvence, ať již od země nebo od státu, nebyly v čas vyplaceny; stejně má se tomu s kolaudacemi.

Poukazuji zde na nešťastnou regulaci vlhkých luk u Tachova, v údolí Mže, kde dnes náklady meliorace činí dokonce více než cena pozemku. Zde bych mohl uvésti celou řadu takovýchto družstev. Zvlášť důrazně upozornil bych také na projekt v okrese vildštejnském u Ohře, kde se již po léta žádá hrazení potoku Plesné. Německý zemědělský a lesnický okresní svaz tohoto okresu několikráte žádal, aby tovární vody, ústící do tohoto potoku, byly shromažďovány v rybníku k vypařování. Do tohoto potoku ústí tovární vody z Geipelovy továrny na usně v Plesné, která dnes zpracovává kůže domácího i cizího původu, což působí znečistění vody snětí slezinnou, která si již několikráte vyžádala lidské životy a zahubila asi 70 kusů hovězího dobytka. Barvírna Mahrova v Plesné byla před několika léty vystavěna bez povolení. Odpadové vody vypouští znečištěné do Plesné. Mimo to právě se zřizující barvírna Lehrmannova a barvírna Greyova na potoku Schönbachu, který ústí do Plesné mezi Valdovem a Mühlgrünem, může tyto zdravotní závady ještě zvýšiti. Pokud jsou zřízena zařízení na čištění vody, jsou bezúčelná. Zemědělci několikráte usilovali, aby dosáhli regulace tohoto potoka, leč jejich úsilí bylo dosud bezvýsledné. Již v předválečných letech bylo vynuceno provedení projektu z důvodů zdravotních, firma Geipel měla zříditi 36 čistících rybníků, v nichž se měla voda vsakovati a vypařovati. Skutečně bylo také zřízeno 15 rybníků, které však, místo aby se jich použilo k tomuto účelu, přetékaly prostě do potoka. Zemědělství jest ve svrchu uvedených obcích velmi ohroženo a proto jest naléhavě nutno, aby se provedlo zahrazení potoka. Když se v Milhostově vyskytl případ sněti slezinné, okresní úřad zakázal napájení dobytka touto vodou a rovněž tak krmení senem z těchto luk. Ale zemědělci nemají ani jiné vody ani jiného krmiva a proto jest povinností státu, aby toto hrazení výjimečně subvencoval ze 100%.

Neodpírám svého souhlasu k tomuto zákonu, leč musíme naléhavě žádati, aby návrhy, které jsme podali, byly přijaty. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Slovo má dále pan posl. Kopecký.

Posl. Kopecký: Sněmovna projednává nové dva druhy fondů státních. Státní fondové hospodářství se rozmnožuje o další dva kanály, do nichž mají plynouti státní peníze, vyždímané na pracujícím lidu. Při zřizování každého fondu se velmi úsilovně dokazuje, jak důležité národohospodářské a sociální účely se budou z fondů plniti. Ale všechny dosavadní zkušenosti ukazují, že ze zřizování různých státních fondů neměly pracující vrstvy nejmenšího prospěchu a že každý fond se nakonec stal jen zdrojem korupce a přikrmování různých sort vydřiduchů na účet chudých poplatníků z pracujících vrstev. Tak tomu bude nakonec i pokud jde o nově zřizované fondy: fond pro vodohospodářské meliorace a vodocestný fond.

U fondu pro vodohospodářské meliorace je na první pohled jasno, že jde o nový present agrárníkům ze státní pokladny. Dokazuje to velmi jasně již ta okolnost, že ministerstvu zemědělství se dávají ve formě fondu pro vodohospodářské meliorace peníze z velké části na stejné účely, které má plniti a financovati vodocestný fond. Fond pro vodohospodářské meliorace je zřejmě materielní kompensací agrárníkům za hlasování zástupců agrární strany ve volebním soudu.

Pokud jde o vodocestný fond, přesvědčují se pracující masy při důkladnějším rozboru také, jakým klamem jest, když obzvláště sociálfašistické strany vydávají zřízení vodocestného fondu za věc velkého hospodářského a sociálního prospěchu pro pracující lid, když docela namlouvají, že vodocestný fond bude znamenati velkou a účinnou protiakci proti hospodářské krisi, že přivodí zmírnění krise a dá nezaměstnaným dělníkům práci atd. Pracující lid se posléze přesvědčí, jak je přímo komické, když vodostavební projekty, které z vodocestného fondu se mají uskutečniti, vydávají se za československou desítiletku, ač jde ve skutečnosti o stoletku, a když se čsl. desítiletka staví proti sovětské pětiletce jako doklad hospodářské schopnosti československého kapitalismu.

Budeme míti příležitost ještě zevrubněji poukázati na nesmyslnost tohoto srovnávání poměrů v Československu s poměry sovětskými. Ale my tvrdíme ihned, že z projektů, které jsou chystány zákonem o vodocestném fondu, nakonec nebude nic a že stamiliony, které stát na tyto věci věnuje anebo za jejichž výpůjčku bude ručiti, nakonec budou podle známých zkušeností smečkami různých vydřiduchů rozkradeny a že zřízení nových dvou stamilionových státních fondů bude semeništěm korupce nových korupčních afér, takových korupčních afér, jaké vycházejí na př. znovu na světlo v případě posl. Stříbrného a o nichž se chci zmíniti, aby byla při projednávání nových fondových čerpadel peněz z kapes chudých poplatníků jasná celá souvislost korupčního systému buržoasního politického života v Československu.

Já jsem nucen říci: Již několik týdnů uplynulo od vystoupení dr Stránského proti Stříbrnému, několik týdnů uplynulo již od zvolení vyšetřovacího výboru poslanecké sněmovny, který má obvinění vznesená dr Stránským proti Stříbrnému vyšetřiti. Zvolený vyšetřovací výbor nebyl však dosud ustaven a nezahájil ještě svou činnost. My se tážeme, proč bylo a je ustavení tohoto vyšetřovacího výboru zdržováno, proč je zdržováno zahájení jeho činnosti? My to pranýřujeme jako snahu, aby k vyšetřování Stříbrného korupčních záležitostí buď vůbec nedošlo, anebo aby průtahy bylo vyšetřování oddalováno až ke chvíli, kdy by nepůsobilo vzrušujícím způsobem na pozornost veřejnosti, anebo až se vytvoří jiná situace, než je nynější, kdy veřejnost je vzrušována případem ztráty mandátu fašisty Perglera.

Jest zřejmo, že dr Stránský a jeho politický tábor nenaléhají příliš na ustavení vyšetřovacího výboru proti Stříbrnému a zahájení jeho činnosti a že na to nenaléhají vzhledem k náporu, který zdvihli fašisté v souvislosti s případem Perglerovým, náporu, který je plně podporován i částí vládních měšťáckých stran. Národní demokrati, lidovci, živnostníci a z části i agrárníci, kteří se nyní bijí statečně za Perglera a kteří podporují fašistickou kampaň Národní ligy, nepokládají za taktické, aby v této chvíli fašistický nápor oslabovali vyšetřováním korupčních záležitostí Perglerova partnera Stříbrného a mravním kompromitováním vůdců fašistického hnutí.

Je také zřejmé, že dr Stránský a Benešů v politický tábor nepokládají vyšetřování korupčních záležitostí Stříbrného za věc, ve které by se cítili plně bezpečnými a schopnými útoků, poněvadž z takového vyšetřování korupcí hrozí i pro nár. sociální a soc. demokratickou stranu nebezpečí kompromitování.

Vidíme obzvláště nyní v soc. demokratickém tisku snahu oslabiti dodatečně i účinek vystoupení dr Stránského v parlamentě. Wintrova "Nová Svoboda" činí to tím, že vyslovuje pochyby, je-li způsob vzájemného vyčítání korupcí takticky správným postupem a bylo-li vůbec politicky vhodným dávati podnět k parlamentnímu vyšetřování korupční činnosti Stříbrného.

I to je poučením, jak má dělnictvo posuzovati skutečně stanovisko politických buržoasních táborů, které se nyní ve znamení boje Stránský-Stříbrný a Beneš-Pergler potírají, a k němuž chci obšírněji promluviti.

Dosud jsme neměli příležitosti zaujmouti stanovisko k událostem poslední doby, k případu Stránského projevu proti Stříbrnému a k případu neuznání mandátu posl. dr Perglera. Chci nejprve konstatovati, že by bylo největším omylem mysliti si, že v boji mezi Hradem a Nár. ligou, při vystoupení dr Stránského proti Stříbrnému a při zbavení dr Perglera mandátu šlo jen o věci osobního boje. Nikoliv, to by byl velmi povrchní a mylný dojem. Nejde o osobní boj, jde o boj politické povahy. Jako je jasné, že dr Stránský zde nemluvil při útoku proti Stříbrnému svým jménem, nýbrž ve jménu určitého politického tábora, tak je jasné, že i rozhodnutí volebního soudu, které je usnesením zástupců politických stran, má politické důvody. V obou případech jde o projev boje politického významu. Stejně chybným by bylo mysliti si, že jde o náhodné střetnutí se dvou politických buržoasních frakcí. Nikoliv, boj mezi Hradem a Nár. ligou a události poslední doby souvisí velmi úzce s vývojem celé politické situace v Československu, s vývojem hospodářských a politických poměrů. V souvislosti s vývojem hospodářské krise a jejími důsledky dostala se i v Československu do popředí opět v plné akutnosti otázka fašismu a fašistického vývoje, při čemž nabyl ostrosti boj mezi dvěma tábory buržoasního politického tábora v Československu, které od několika let v Československu existují a které jsou zformovány na jedné straně v t. zv. levém táboru, který slučuje pod vedením Hradu zvláště sociálfašistické a měšťácké strany, při čemž t. zv. pravicová křídla vládních měšťáckých stran, vedená Kramárem, Hodžou, Staňkem, spolu s Hlinkou a ľudovou stranou tvořila již po léta aktivní zálohu druhého tábora nacionálně fašistického, jehož hlavními silami jsou Stříbrného strana, nyní Národní liga, a Gajdovci, Národní obec fašistická. Obě tyto frakce buržoasního tábora se již po léta více méně ostře potírají. Počátkem ostrých bojů byl r. 1926, kdy ztroskotaly otevřené pučistické plány Gajdovců, proti nimž buržoasie dala na konec velmi ostře vystoupiti hradnímu táboru, rozhodnuvši se pro legální uskutečňování svých snah za podpory soc. demokratické a nár. sociální strany a na podkladě mezinárodního vládního bloku měšťáckých a sociálfašistických stran. Tento kurs se v Československu uplatňuje dosud. Lety se boj těchto dvou buržoasních frakcí zostřoval a v současné době dochází jeho krajní zostření výrazu ve zjevech, jichž jsme byli svědky, v ostrém útoku Stránského proti Stříbrnému, v neuznání Perglerova mandátu a v kampaních, jež s obou stran jsou v souvislosti s těmito případy rozvířeny.

Je třeba vysvětliti, co je politickým pozadím, politickou podstatou tohoto boje mezi hradním táborem a táborem Nár. ligy, Stříbrným, Perglerem, Gajdou, a dnes Kramářem, Dykem, Hlinkou atd. Byly doby, kdy bylo možno se klamati, že boj mezi Hradem a táborem Stříbrného a Gajdy jest bojem demokracie proti fašismu. To bylo možné ještě r. 1926, v době rozkolu nár. sociální strany, avšak od té doby uplynulo 5 let, které poučily dělnictvo, že v boji Hradu proti Národní lize nejde o boj demokracie a socialismu proti fašismu, nýbrž že tu jde o boj dvou frakcí buržoasního tábora, dvou agentur téhož pána, buržoasie, finančního kapitálu, při čemž se boj, který nabývá čím dále tím více konkurenční povahy, netočí o spor demokracie nebo fašismu, nýbrž o to, jakou cestou k fašismu, k fašistické diktatuře, o to, kdo bude usměrňovati vývoj k fašismu, kdo bude u moci a kdo bude pomocí fašistických method proletariát utlačovati. Kdo by také věřil, že i při útoku proti Stříbrnému mluvil jménem demokracie dr Stránský, ten dr Stránský, který zde v parlamentě hájil tak statečně četníky, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 19. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 113. schůzi sněmovny.] kdo by věřil, že jménem demokracie vystupuje dr Stránský, který nejhorlivěji posílá dělnické poslance do kriminálu, který zde hlasoval a hlasuje pro nejreakčnější zákony, který zde odhlasoval zákon o 150 mil., jímž parlament se zříká dalekosáhlé moci a jímž se zabíjí další hřeb do rakve demokracie a parlamentarismu? Kdo by věřil, že ve jménu demokracie vystupují proti Stříbrnému Meissner, Bechyně, Czech, Franke, kteří mají stále připravenu na nezaměstnané dělnictvo ozbrojenou policii, strojní pušky a slzotvorné bomby? Nikoliv! Mysliti, že Stránský, Beneš, Bechyně jsou demokraté, kdežto Pergler, Stříbrný, Gajda fašisté, to by byl nejosudnější omyl. Nikoliv! V boji Hradu proti Národní lize jde ve skutečnosti o to, že hradní tábor přesvědčuje buržoasii, že jeho režim je odhodlán učiniti v nynější kritické situaci vše, co je nutné v zájmu záchrany buržoasního třídního panství, že je odhodlán a schopen potlačovati krvavě bouře nezaměstnaných, držeti dělnictvo v továrnách na uzdě, zbídačovati dělnictvo, proletariát, potlačovati revoluční hnutí dělnictva, pronásledovati komunistickou stranu, vrhati dělnické poslance do kriminálu, umlčeti dělnický tisk a připravovati imperialistickou válku. Hradní tábor buržoasii dokazuje, že jest prostě odhodlán ke všemu, co chce Stříbrný a Gajda, že chce i fašistickou diktaturu, a že proto není třeba obraceti a skládati naděje na Stříbrného, Perglera a Gajdu a že to není pro buržoasii ani výhodné, poněvadž hradní tábor chce k témuž, co je cílem Stříbrného, dospěti bez menšího risika, dospěti k fašistické diktatuře pod maskou levosti, demokracie, legality a s větší masovou oporou, než jakou může získati Stříbrný a otevřeně fašistické hnutí. To je skutečná podstata boje mezi Hradem a Stříbrného táborem. Je to boj dvou method cesty k fašismu, dvou směrů, které oba stoji na půdě odbourání demokracie a nutnosti použíti fašistického systému politického útlaku. A co z toho vyplývá? Jak by bylo osudným mysliti si, když se Hrad a Národní liga potírají, když proti sobě bojují, že tím je oslabováno nebezpečí fašismu. Nikoliv! Právě naopak. Nebezpečí fašismu roste. Upozorňujeme dělnictvo velice důtklivě: Ve vývoji politické situace nadešel podobně kritický a ještě kritičtější moment než r. 1926, kdy hrozil Gajdů v fašistický puč. Buržoasie stojí před mezníkem přelomu k dalšímu zostření fašistických metod útlaku. Nikdy nebylo nebezpečí fašismu v Československu tak akutní, jako v této době, a my voláme dělnictvo a veškerý pracující lid velmi důtklivě na stráž a do boje proti fašismu. Nebezpečí fašistické diktatury hrozí z obou stran buržoasního tábora, jak z levého, tak i pravého. Všechny známky nasvědčují tomu, že Hrad a sociálfašistické strany se připravují k řešení kritické politické situace nastolením zostřeného vládního režimu, zastřením diktátorských metod na úkor demokratických forem vlády. (Výkřiky posl. Jurana.) Svědčí o tom krajně brutální postup státní moci a sociálfašistické byrokracie proti hnutí nezaměstnaného dělnictva, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 19. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] - a svědčí o tom i projevy vedoucích politiků vládního tábora, které naznačují nutnost použití rozhodných diktátorských opatření.