Předseda (zvoní): Dávám slovo třetímu zpravodaji, p. posl. dr Patejdlovi.

Zpravodaj posl. dr Patejdl: Slavná sněmovno! Osnova zákona o fondu melioračním je třetí osnovou v řadě t. zv. fondových osnov. Vedle zákona o silničním fondu a právě projednávaného zákona o vodocestném fondu navrhuje se slavné sněmovně se strany vlády přijetí zákona o t. zv. fondu melioračního.

Tak jako fond silniční jest určen k veledůležitému účelu veřejnému, to jest k reparaci našich silnic, jako fond vodocestný má sloužiti především ke splavnění našich řek a využitkování vodní síly, zejména k účelům elektrisačním, tak fond meliorační sleduje rovněž důležitý národohospodářský cíl, aby totiž byla zvýšena rentabilita půdy prováděním určitých investičních melioračních prací.

Fond meliorační dělí se podle osnovy zákona na dvě samostatně spravované a také samostatně účtované části. Tyto části dají se principielně rozděliti tak, že do první skupiny, tzv. skupiny A, budou spadati veškeré práce týkající se vodních toků, jichž účelem jest, aby se zamezilo zhoubnému živlu vodnímu a aby se tím zabránilo, aby tento zhoubný vodní živel nepoškozoval půdu všeho druhu. Na druhé straně fond B má sloužiti k účelu positivnímu, aby se prováděním plošných meliorací, ať jde o zavodňování, odvodňování nebo zásobování obcí vodou, pomohlo zejména ke zvýšení výnosnosti půdy. To bych nazval positivní funkcí meliorační.

Charakteristickou známkou fondu melioračního je totéž, co u fondů dřívějších, že totiž vybuduje se ve formě zákona ku provádění důležitých úkolů veřejných zvláštní fond jakožto samostatná právnická osoba práva veřejného. Fond meliorační bude míti ve smyslu zákona jako fond dřívější povahu osoby právnické, která má právo samostatně nabývati jmění, samostatně se zavazovati, a která bude míti zejména právo, opatřovati si své příspěvky nejen dotací se strany státu, nýbrž případně také půjčkami uzavřenými u různých veřejných bank a ústavů, které musejí tento fond samostatně úrokovati a umořovati.

Při tom je zvláštností u fondu melioračního, že v rámci fondu melioračního jakožto právnické osoby se může vytvořiti - a dává se k tomu zákonem zmocnění - zvláštní právnická osoba, totiž t. zv. skupinové vodovody, které mohou sloužiti k zásobování několika obcí, případně v rámci určitého obvodu nebo několika okresů, k zásobování těchto obcí vodou a mohou se vytvořiti jakožto samostatná právnická osoba, která rovněž může nabývati samostatně jmění, samostatně se zavazovati a také samostatně uzavírati zápůjčky.

Rozpočtový výbor, projednávaje tuto osnovu přirozeně po stránce účelnosti a vhodnosti, přihlížel především k názoru kompetentních výborů, zejména zemědělského a technicko-dopravního, a přiklonil se po této stránce k názorům těchto předcházejících výborů, zejména také pokud tyto výbory provedly určité změny. Rozpočtový výbor ovšem zkoumal předlohu především po stránce hospodářské, po stránce rozpočtové, a tu dospěl k tomuto názoru: Po stránce rozpočtové činí osnova určitou změnu, a to výhodnou změnu, že totiž pro příště dřívější položky na účely meliorační, roztroušené asi ve třech položkách, budou nyní shrnuty do jedné položky, do t. zv. příspěvku k státnímu fondu melioračnímu, a že v rozpočtu ministerstva zemědělství bude právním titulem pro tento příspěvek právě tento projednávaný zákon o fondu melioračním.

Na druhé straně rozpočtový výbor dále se zabýval otázkou úhrady pro tento meliorační fond. A tu je zajímavé, že osnova disponuje určitým druhem státních příjmů ve prospěch fondu melioračního. Také pro tento oddíl první disponuje osnova t. zv. polovinou dávky z vodní síly, která se přikazuje fondu melioračnímu, ovsem jen potud, pokud jde o takovou vodní sílu, která byla vybudována ne státem a ne za jeho účasti. Tedy pokud jde o ostatní vodní díla, přikazuje se polovina této dávky z vodní síly fondu melioračnímu, a to do t. zv. části A. Pro část B opatřuje se nový příjem t. zv. zavedením přirážky k dani pozemkové. Zde vlastně osnova má konstitutivní význam, poněvadž se zavádí nová daň, resp. přirážka daňová, a to ve formě 25% k dani pozemkové. Po stránce finančně-technické je zcela pochopitelné, že se ukládá povinnost přispívati určitým procentem těm, kteří z těchto prací melioračních budou míti prospěch, to znamená zemědělci, a na druhé straně se stanoviska národohospodářského je pochopitelné, že aktivování tohoto 25% příspěvku k dani pozemkové, to znamená vybírání, není možné, pokud naše zemědělství nachází se v krisi. Proto tomu vyhovuje ustanovení osnovy, které právě praví, že tento 25% příspěvek k dani pozemkové nebude vybírán až do r. 1937, ale dává dále vládě zmocnění, aby v případě, že se krise do té doby neodstraní nebo podstatně nezlepší, tento termín ještě prodloužila.

To je konec konců pochopitelné, poněvadž se nedá časově a termínově určiti, zda a kdy krise zemědělská bude odstraněna. A do té doby, než dojde k aktivování 25% přirážky k dani pozemkové, přispívá stát náhradou za to ročním příspěvkem 20 mil. Kč, resp. pro první rok 1931 příspěvkem 15 mil. Kč.

Vedle této funkce rozpočtové posuzoval rozpočtový výbor osnovu také se stanoviska kontroly parlamentní. Jde tu o veřejný fond, který v dohledné době má dospěti výše 3 1/2 miliardy Kč. Je tedy pochopitelné, že rozpočtový výbor zkoumal otázku, zdali a do jaké míry je postaráno, aby částky vynakládané na účely fondu melioračního podléhaly parlamentní kontrole.

V tomto směru bylo pro rozpočtový výbor směrodatným ustanovení §u 8, ve kterém se jasně mluví o tom, že ministr zemědělství, který bude spravovati tento fond za součinnosti ministra financí, každým rokem je povinen předložiti sněmovně jednak rozpočet prací, které se příštího roku zamýšlejí provésti, při čemž tento rozpočet parcielní bude součástí celého státního rozpočtu, jednak že ministr zemědělství je povinen předložiti účetní uzávěrku o vykonaných pracích a konečně účetní uzávěrku o stavu fondu k 31. prosinci toho kterého roku a že účetní uzávěrka bude součástí účetní uzávěrky celkové, že bude tedy projednávána a zkoumána při parlamentním projednávání státní účetní uzávěrky.

Vedle toho nalézáme ještě v témž §u 8 ustanovení, že hospodářství tohoto fondu tak jako těch dřívějších fondů podléhá dozoru Nejvyššího účetního kontrolního úřadu a že všechny veřejné obligace, které tímto fondem jsou vydány, potřebují ke své platnosti spolupodpisu předsedy Nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Tím jsou dány v podstatné míře záruky parlamentní kontroly tohoto veledůležitého fondu a to také rozhodlo o tom, že výbor rozpočtový zaujal k této osnově stanovisko positivní. Přirozeně, že nejen zákon sám bude zde směrodatný; bude také mnoho záležet na jeho provádění, a tu rozpočtový výbor právě byl veden snahou, aby provádění zákona bylo naprosto rychlé, účelné. Proto také byla přijata rozpočtovým výborem zvláštní resoluce, která směřuje k tomu, aby byla zjednodušena a lépe upravena kompetence jednak mezi zemským úřadem a ministerstvem zemědělství, jednak kompetence mezi jednotlivými ministerstvy, a zejména také k tomu, aby řízení správní při provádění tohoto zákona bylo zjednodušeno a aby prostě sumy, které byly pro ten který účel povoleny, co nejrychleji a nejúčelněji byly vypláceny.

Se stanoviska národohospodářského ovšem pro výbor rozpočtový bylo jasno, že tato i osnova bude míti za následek důležitý prospěch národohospodářský, neboť se zde vybudují jednak nová díla vodocestná, ale hlavně se zde dají podmínky pro zlepšení rentability půdy. To jest jistě význačný prospěch národohospodářský, ač se netajím tím, že ke zvýšení rentability půdy bude ještě třeba, aby se rentabilita našeho zemědělství zabezpečila také jinými prostředky národohospodářsky nutnými, to znamená jednak rozumnou národohospodářskou politikou, která směřuje k zvýšení kupní síly obyvatelstva, jednak rozumnou obchodní politikou, která hledá uzavíráním obchodních smluv zabezpečiti našemu průmyslu všeho druhu, tedy i zemědělskému, vývoz za hranice.

Ze všech těchto důvodů výbor rozpočtový schválil vládní osnovu ve znění, které bylo přijato výborem zemědělským se změnami jím a výborem technicko-dopravním provedenými a doporučuje slavné posl. sněmovně, aby osnovu tuto přijala. (Potlesk.)

Předseda (zvaní): Zpravodaji k odst. 3 jsou: za výbor technicko-dopravní p. posl. Chloupek, za výbor rozpočtový pan posl. Chalupa.

Dávám slovo prvnímu zpravodaji, p. posl. Chloupkovi.

Zpravodaj posl. Chloupek: Slavná sněmovno! Zákon vodocestný, který dnes začínáme projednávat, zdržel se značně v technicko-dopravním výboru. Hlavní příčinou toho, že technicko-dopravní výbor nemohl urychleně projednati vládní osnovu zákona o vodocestném fondu byla okolnost, že nebyla známa tomuto výboru osnova zákona vodohospodářského, melioračního, jelikož tato osnova úzce se zákonem vodocestným souvisela. Konečně byl tento návrh projednáván v technicko-dopravním výboru, jakmile byla sjednána dohoda i o druhé části zákona vodohospodářského, melioračního. To bylo bezpodmínečně nutno, poněvadž celá řada kolegů technicko-dopravního výboru postrádala ustanovení v zákoně vodocestném o řekách a jejich přítocích, které v krajích se ukázaly býti velmi potřebnými, a teprve když dostali jsme předlohu druhou, tak zvanou vodohospodářskou, mohl si učiniti každý jasný obraz a byly také proto urychleně obě tyto předlohy projednány.

Technicko-dopravní výbor zabýval se v několika schůzích velmi podrobně celou osnovou zákona vodocestného o státním fondu pro stavbu vodních cest, který nese název, státní fond pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil", na rozdíl od druhého fondu, který spravuje všechny ostatní řeky, fond pro vodohospodářské meliorace, které nejsou v tomto návrhu zákona jmenovány.

K fondovnímu hospodářství přikročilo se z toho důvodu jelikož řádný státní příjem neposkytoval možnosti ministerstvu veř. prací, které tyto práce řídí a provádí, aby mohlo s tak urychleným tempem, jak se toho potřeba ukázala, tyto práce prováděti. Kdyby bylo mělo ministerstvo veř. prací pro provádění těchto pro stát jistě velmi důležitých prací (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.) k disposici pouze onen obnos rozpočtený ročně na 87 mil. Kč, byla by celá tato práce trvala téměř 100 let, což nebylo možné. S použitím fondovního hospodářství se tato práce urychlí tím způsobem, že bude moci býti dokončena ve 2 etapách a to za 27 roků, tedy téměř o 3/4 doby se tyto důležité práce zřízením fondu vodocestného zkracují.

Do fondu tak zv. vodocestného plynou tyto příjmy: Předně 70 mil. Kč státního příspěvku. Předloha vládní mluvila o 68 mil. Kč, ale technicko-dopravnímu výboru podařilo se zvýšiti tuto kvotu na 70 mil. Kč ročně. Další příjem tohoto fondu je ze zápůjček, a to 79 mil. Kč ročně. Toto zvýšení bylo umožněno tím, že se docílilo zápůjčky umořitelné oproti původním 40 letům v 50 letech.

Další příjem je daň z vodní síly, která se preliminuje okrouhle na 12 mil. Kč ročně. Při této dani z vodní síly pozastavili se všichni členové technicko-dopravního výboru nad tím, že nebude možno do budoucnosti počítati s touto výši daně z vodní síly, jelikož je přirozené, že - zejména mlýny a uživatelé vodní síly a vodních děl - nebudou moci do budoucnosti platiti tolik při pokleslém svém příjmu, kolik platili dosud, nehledě k tomu, že tato dávka velmi zatěžuje zejména malé mlýny administrativně, neboť komplikované předpisování této daně dělá těmto lidem značné potíže. A proto také přijal technicko-dopravní výbor jednomyslně resoluci, kterou se vláda vyzývá, aby zákon o dani z vodní síly byl novelisován.

Další příjem proponovaný do státního fondu vodocestného je příjem z přístavů již vybudovaných. Ten pohybuje se od 5 mil. Kč do 12 mil. Kč ročně. Nyní se zachytily příjmy z těch přístavů, které již existují a počítá se až do konce roku 1942 až s 12 mil. Kč ročního příjmu.

Další příjem se projektuje z vodních děl a přehrad, zejména z hydrocentrál. Dosavadní roční příjem činí 2,500.000 Kč a projektuje se na konci období 1942 až na 45 mil. Kč ročně.

Příspěvek zemí má činiti 30 mil. Kč až 34 mil. Kč ročně. I při tomto příspěvku byly vyslovovány právem mnohé pochybnosti a bylo si stěžováno do toho zejména zemí Slovenskou a Karpatoruskou, že mají přispívati na splavnění řek Váhu a Tisy 25% celkového nákladu.

Bylo docíleno po delším jednání s vládou a v koalovaných stranách toho, aby tento příspěvek země Slovenské a Podkarpatoruské u řeky Tisy a Váhu byl zmenšen z 25% na pouhých 12 1/2 %.

Tedy celkový příjem fondu preliminuje se od r. 1931 do konce r. 1942 - na toto období se celý vodocestný zákon vztahuje - sumou 2.352 mil. Kč.

Z vydání rozvrhuje se na splavnění řek a na stavbu přístavů roční náklad ca 111 mil. Kč, na stavbu přehrad ročně 37 mil. Kč, na stavbu vodních děl dalších 37 mil. Kč ročně. Celkový roční náklad přibližně počítá se na 185 mil. Kč, je tedy zřejmo, že by byl nestačil řádně preliminovaný příjem 87 mil. Kč. Bylo tedy nutno zdvojnásobiti tento příjem, aby se mohla krýti vydání okrouhle 185 mil. Kč ročně. Příjem se nám ještě zvýší zvýšením státního přídělu o 2 miliony ročně a zvýšením zápůjčky z původních 840 mil. Kč na 948 mil. Kč.

Celkový náklad na tato vodní díla, na splavnění řek a na ostatní úkoly fondu činí za 12 let 3.352 mil. Kč.

Splavnění řek týká se, slavná sněmovno, řeky

a) Labe od místa 400 m nad mostem u Hořenického mlýna v Jaroměři až po státní hranici;

b) Vltavy od jezu v Rožnově u Čes. Budějovic až po ústí do Labe s vyústními traťmi Malše v obvodu Čes. Budějovic, Otavy od dolní hranice města Písku po ústí, Sázavy od železničního mostu v Čerčanech po ústí a Berounky od Plzně až po ústí i s jejími přítoky v obvodu města Plzně;

c) Odry od soutoku s Opavicí po státní hranici i s vyústními traťmi Ostravice od jezu Vratimovského po ústí a Lučiny od mostu u Hranečníka po ústí;

d) Dunaje;

e) Moravy od soutoku s Dyjí až po ústí;

f) Váhu od železničního mostu vedoucího ze Žiliny do zastávky Teplička n. Váhem až po ústí;

g) Tisy v trati mezinárodní.

Jsem přesvědčen, že prakse teprve ukáže, bude-li možno, abychom lpěli přesně tak na splavnění řek, jak v důvodové zprávě se projektuje, nebude-li nutno, zejména jak zástupci Slovenska se dovolávají, zvýšení položky jako na př. u řeky Váhu, vodních přehrad na Moravě atd., abychom i tato díla brzo provedli.

Děláme-li projekt na 12 let, musíme si býti vědomi, že nelze tento projekt přesně stanoviti, neboť neznáme okolnosti, které se vyvinou za 12 let; musíme bráti na ně zřetel a nesmíme si vázati ruce, zejména ne důvodovou zprávou, která podrobně vypočítává, co se má a co se bude dělati, poněvadž ten život a prakse nám ukáže třeba něco docela jiného.

Technicko-dopravní výbor pojednal o věci, a řekl bych, vložil také určitou odpovědnost na bedra nejen fondu, ale také poradního sboru, který se při fondu zřizuje, na bedra vlády a tím přirozeně také na bedra parlamentu, aby se každoročně podávaly rozpočty a účty a projekty také na příští rok. Musíme také při každé té příležitosti dbáti toho, co se bude dělati, čili nesmí náš parlament prostě si říci: Máme to už v předloze, bude se to dělati, jak to stojí v důvodové zprávě k zákonu, nýbrž musíme hleděti, aby se skutečně podnikalo vše to a tak hospodárně, jak toho bude doba a poměry vyžadovati.

Další úkol vodocestného fondu bude vybudování přístavů, dále vybudování údolních přehrad a jiných vodních staveb určených buď výhradně neb z části pro účely vodocestné nebo pro účely využití vodních sil v rámci soustavné elektrisace státu a využitkování vodních sil.

Tento úkol tyká se hlavně také známé přehrady štěchovické, o které bylo velmi mnoho jednáno v technicko-dopravním výboru. Ač se tam mínění rozcházela, dlužno konstatovati, že nebyly vzneseny žádné zásadní námitky proti zřízení přehrady ve Štěchovicích. Není tedy přehrada štěchovická nikterak dotčena, naopak přijetím vodocestného fondu je umožněno, aby se s dílem štěchovické přehrady co nejdříve započalo.

Byly vzneseny určité pochybnosti, pokud se týče projektu štěchovického. Týkaly se hlavně bezpečnosti hlavního města Prahy a dále nákladů s touto přehradou spojených. Aby měl technicko-dopravní výbor a ovšem také celý parlament vědomí a upokojení, že se nepodniká něco, co by nebylo odborníky dostatečně zdůvodněno, bylo resolucí technicko-dopravního výboru uloženo vládě, aby vzhledem k mimořádné důležitosti údolních přehrad na Vltavě nad Prahou a žádoucí bezpečnosti hlavního města Prahy zřídil ministr veř. prací při ministerstvu veř. prací zvláštní sbor technických znalců, který bude spolupůsobiti při uskutečňování těchto projektů. Tento poradní sbor nemá, slavná sněmovno, za účel zdržovati tuto akci, ale musí mu býti poskytnuta možnost, aby se odborně vyslovil, abychom mohli před budoucnosti převzíti plnou odpovědnost za bezpečnost těchto přehrad a zejména také za jejich účelnost, rentabilnost a za to, že jsme nestavěli něco přebytečného, že jsme při stavbách pokud možno šetřili. Technicko-dopravní výbor měl na zřeteli sice velkou důležitost údolních přehrad štěchovických, ale také tu okolnost, aby se dostalo i na ty druhé a ne snad aby větší část nákladů se vynaložila na jedno dílo a na druhá díla v celé říši, po kterých všichni volají, aby se nedostalo.

Z prostředků fondu provedou se také: úprava místních štěrkonosných toků a bystřin, které vtékají do Labe nebo do Vltavy a jejichž úprava a udržování těsně souvisí s udržováním splavnosti vodních cest a příslušných zařízení, dále náhradní zařízení vodohospodářsko-meliorační, jejichž provedení stalo se i nutným následkem splavňovacích prací v přilehlém území, a jest ve veřejném zájmu a konečně přípravné práce pro umělé vodní cesty.

Úprava místních štěrkonosných toků je, slavná sněmovno, velmi nutná, neboť nebylo by dobře možno a nebylo by to ani ekonomické, abychom snad splavňovali řeky a při tom si nevšímali přítoků, které by nám to, co jsme velmi pracně a se značnými náklady prohloubili, za nějaký rok zanesly a my bychom mohli pracovati znovu. Na to je třeba klásti velký důraz. Má to velký význam a důležitost také proto, že byl současně zabezpečen příjem pro vodohospodářské meliorace, na které připadá hlavní úkol podchytiti a zachytiti ty vedlejší řeky, přítoky řek, které se splavňují, a tak zameziti nánosům, které by nám znemožnily na konec celou plavbu a způsobily nová značná vydání.

Pokud se týče náhradních zařízení, i to je velmi nutné, neboť voda musí sloužiti účelům země, půdy, obyvatelstva, které kolem těchto řek jest, i když se splavňují, a proto musila předloha pamatovati na to, aby se reparovaly škody, které budou způsobeny při vzedmutí řek, aby mohly býti splavněny. Místy zase budou pozemky příliš vysušeny - bude potřeba umělého zavlažení a proto bylo nutno na to pamatovati. Při provádění bude nutno velmi bedlivě dbáti toho, aby zde bylo co nejméně škod, které by bylo nutno potom jiným způsobem nahrazovati.

Dále pamatuje osnova na přípravné práce pro umělé vodní cesty, jako jsou přípravné práce pro splavnění řek Ohře a Moravy, které mají býti v brzké době provedeny - do 3 let - aby se zjistilo, zda bude možno ke splavnění těchto řek přistoupiti.

Fond je právnickou osobou, podává každoročně parlamentu řádný rozpočet a spravuje jej ministerstvo veř. prací v dohodě s ministerstvem financí, obdobně jako tomu bylo při fondu melioračním, jak už to zde kolegové zpravodajové přednesli.

Dále nám, slavná sněmovno, musilo záležeti na tom, aby nebyli poškozováni majitelé vodních děl, aby nebyla dotčena jejich práva na braní vody, zejména pro zavlažování luk, polí a pod., a proto i vodocestná předloha na tyto okolnosti pamatovala. Parlament i pro příští dobu, řekl bych, i když zde dává plnou moc vodocestnému fondu, má nejen právo, ale i povinnost kontrolovati, do jaké míry tento vodocestný fond státní bude si počínati při stavbách, aby nepoškozoval ani jednotlivce, tím méně zájmy země.

Pokud se týče požadavku zemí, aby se ulehčilo jejich příspěvkové kvotě 25%, nebylo možno vyhověti až na případy řeky Tisy a Váhu, kde se kvota snižuje na 12 1/2%, ale bylo vyhověno ještě v tom směru, že osnova, jak byla schválena technicko-dopravním výborem, pamatuje na to, že země nebudou míti povinnost přispívati na ony reparace okolních pozemků, meliorací a zavodněním a pod., které bude nutno provésti, aby se napravily ony škody, které buď přílišným vzedmutím řeky nebo přílišným vysušením povstanou. Na tyto úkoly země nebudou tedy povinny přispívati.

To by bylo asi, slavná sněmovno, zhruba vše, co nám tato předloha přináší. Dlužno se zmíniti ještě o několika resolucích, které byly přijaty. Jednu z nich jsem četl. Odůvodnění její zní (čte):

"Náhrada loni vydaných peněz, ježto se předpokládalo, že fond vodocestný započne svoji činnost již od roku 1930. Dlužno tudíž vzešlý schodek nějakým způsobem uhraditi, neboť by jinak - kdyby byl uhrazen z běžných příjmů fondu - bylo třeba projektované stavby přiměřeně omeziti, což v době nezaměstnanosti jest vyloučeno."

Bylo zde nutno tedy stanoviti, že schodek 30 milionů, který vznikl tím, že fond, který měl býti původně zřízen s platností od 1. ledna 1930, následkem toho, že se práce v parlamentě zdržely, mohl býti zřízen teprve od 1. ledna 1931, musí býti nějakým způsobem uhrazen, a proto navrhl technicko-dopravní výbor v souhlase s ministerstvem financí, aby tento deficit za to, co se už prostavělo, byl kryt ze státní investiční zápůjčky, která se současně projednává, ve výši 1.300.000.000 Kč, aby tak mohla celá kvota pro r. 1931 nastřádaná býti použita, abychom tak zmenšovali nezaměstnanost a mohli se do těchto prací pustiti, jak se říká, s plnou vervou.

Další resoluce zní:

"Zvýšeného obnosu jak ze státní dotace (viz § 6) tak i z vyšší výpůjčky plynoucího (viz § 7) oproti původnímu vládnímu návrhu budiž použito k provádění prací, jež v důvodové zprávě a jejích přílohách nejsou zvlášť vytčeny, zejména k provádění prací přípravných ke kanalisování řek Ohře a Moravy, k zvýšení činnosti v oboru zřizování přehrad v povodí řeky Moravy a subvencování vodních staveb v oboru prací vytčených v § 1, pokud je prováděti budou země, okresy, obce neb jiní zájemníci. (§ 2, odst. 4.) "

Zde si dovoluji podotknouti, že bude nutno pamatovati, aby onen zvýšený příjem přišel právě tam, kde se ukáže během doby, že bude potřebí splavňovací práce rozšířiti, kde nutno zřídit přehrady, jako na sev. toku Moravy a j. Zdůrazňuji, že na tyto práce měly by se věnovati i příjmy, které nám vzniknou z určité hospodárnosti a šetrnosti, neboť nemůžeme si zapírati, že rozpočet, jak byl sděláván ministerstvem veřejných prací, vztahoval se na dnešní ceny stavebního materiálu a všech ostatních výloh. Doufejme, že zejména ceny stavebního materiálu nám v dohledné době klesnou, a tu je třeba, abychom i částek, které budou ušetřeny, použili k rozšíření vodních děl, splavnění a podobně zejména tam, kde se toho potřeba ukáže. Je nutno, abychom se určité pružnosti v tomto směru do budoucnosti neuzavírali, naopak ani záměnám položek v důvodové zprávě uvedeným se nesmíme uzavírati.

Pokud se týká daně z vodních sil, navrhuje technicko-dopravní výbor tuto resoluci:

"Vláda se žádá, aby předložila Národnímu shromáždění návrh novelisace zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 338 Sb. z. a n., o dani z vodní síly tak, aby skutečné zatížení jednotky elektrické energie vyrobené z vodní síly nebylo vyšší než zatížení dané uhelnou daní."

K tomu jsem také již v úvodu své řeči své stanovisko řekl.

Na konec prosím, aby byla celá předloha posuzována tak, jak byla skutečně velmi podrobně a obšírně v technicko-dopravním výboru prodebatována. Má sloužiti totiž ke splavnění řek i k našemu celkovému národohospodářskému pokroku. Na druhé straně je třeba, abychom měli vědomí, že musíme úzkostlivě a šetrně dbáti toho, i když jsme svěřili hospodaření fondu, aby výlohy, které vzniknou z této předlohy, byly pokud možno nejmenší, aby byly ekonomicky využity, aby se postupovalo zejména takovým způsobem, že budou urychleně dokončeny rozdělané práce, neboť tyto jsou největším pasivem, poněvadž nenesou žádných řádných příjmů. Ty je potřeba rychle dodělati.

Zásadnější jsou otázky, které je třeba vyřešiti, jako na př. otázka ponoru lodního atd. Tam je třeba postupovati opatrně, poněvadž nemůžeme říci paušálně, že můžeme zaříditi naše řeky na lodní tonáž 1100 až 1200 tun! Musíme zaříditi splavnění tak, aby bylo účelné. Nemůžeme v tomto směru dosti dobře konkurovati s Německem, které má řeky vodnaté, které si může dovoliti luxus velikých lodí. Nevíme, zdali můžeme do budoucnosti počítati s tím, že k nám až na konec řeky budou jezditi lodi o 1100 tunách, neboť nemáme záruky, že by Německo za chvíli nemohlo postaviti zase lodi 1300 tunové. My bychom pak mohli zase znovu prohlubovati. Na tyto věci bude třeba dbáti a nespouštěti se zřetele celé veledílo, které se stává užitečným nejen svým národohospodářským významem, ale také tím, že nám jest s to zaměstnati velikou armádu dělnictva dnes nezaměstnaného, což má pro tuto dobu jistě větší význam, než nějaká, ve vzduchu visící pětiletka sovětského Ruska, bez peněz vlastních, bez kvalifikovaných sil a bez dostatku materiálu prováděná. My máme peníze (i úvěr) vlastní, máme jakostný materiál i kvalitní síly pro tyto práce. Tato věc bude míti zcela jiný význam, když všichni budeme - ještě jednou zdůrazňuji řádně věc sledovati, kontrolovati a pomáhati, aby se zdařila.

Jako zpravodaj technicko-dopravního výboru navrhuji slavné sněmovně, aby tuto osnovu schválila tak, jak ji technicko-dopravní výbor předkládá. (Potlesk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji výboru rozpočtového, jímž jest p. posl. Chalupa.

Zpravodaj posl. Chalupa: Slavná sněmovno! Předloha o vodocestném fondu opravňuje již svým významem, aby rozpočtový výbor při posouzení finančního zatížení státu a jeho hospodářských důsledků zaujal stanovisko ochotnější, ovšem bylo-li by toho třeba. Vybudování vodních cest, přístavů, údolních přehrad, využití vodních sil, to nejsou práce okamžité potřeby, to jsou díla více pro generace budoucí než pro generaci naši. To je také jasným dokladem, že republika Československá po upokojení potřeb dne může obrátiti zřetel také k potřebě budoucnosti. Toto potěšující vědomí provázíme jediným přáním, aby obmyšlené práce přinesly skutečně prospěch všem občanům tohoto státu a aby soukromokapitalistický zisk byl omezen na nejmenší míru.

Bylo by ovšem nesprávno přejíti závažné věci, které nám provádění zákona o vodocestném fondu téměř vnutily. Předloha o vodocestném fondu dostává se do pohybu především dnešní hospodářskou krisí. Skoro je nám vítáno, že v oboru vodocestných prací máme dnes značné reservy, které nyní v době nezaměstnanosti přicházejí nám vhod. V tomto směru jest si přáti jedno, totiž urychleného provádění. Žel, více než pětiměsíční otálení s projednáváním zákona ve výboru technicko-dopravním je velice těžce pochopováno širokou veřejností. Je nesporno, že toto prodlení objeví se nám v pozdějším zahájení prací, které dnes tolik očekáváme.