Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné Těsnopisecké zprávy o 109. a 110. schůzi posl. sněmovny.

Přikazuji výborům zahraničnímu a živnostensko-obchodnímu.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1021. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná výměnou not dne 20. února 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 6. března 1931, čís. 32 Sb. z. a n.

Předseda (zvoní): Přikazuji výborům technicko-dopravnímu a rozpočtovému.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1024. Usnesení senátu NSRČ k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 351 a 379) o nabytí místní dráhy Liberec-Jablonec-Tannvald státem.

Předseda (zvoní): Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Žádosti:

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 12. března 1931, č. Nt XIX 2/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Stříbrného pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (č. J 325-III),

kraj. soudu v Mladé Boleslavi ze dne 14. března 1931, č. Nt 59/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Tylla pro přestupky podle §u 3 a §u 19 zákona shromažďovacího a podle §u 279 tr. z. (č. J 326-III).

Předseda: Posl. Krosnář ve své řeči ve 111. schůzi dne 17. března t. r. pronesl výroky ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé.

Posl. Höhnel pronesl ve své řeči v téže schůzi výroky hrubě urážlivé.

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti projevy ty ze zprávy těsnopisecké.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu (tisk 895) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 253 a 362), kterým se vydávají řády konkursní, vyrovnací a odpůrčí (tisk 1008).

Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích a doplňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Pozměňovací návrhy posl. dr Černého, Koudelky, Richtra, dr Mičury, Hackenberga, Hodiny, dr Touška, Ostrého a druhů:

Podepsaní navrhují, aby ke zprávě ústavněprávního výboru o usnesení senátu o vládním návrhu zákona, kterým se vydávají řády konkursní, vyrovnací a odpůrčí, tisk 1008, přijaty byly tyto pozměňovací návrhy:

1. Ve čl. XIV, odst. 2 uvoz. zákona v řádce 2 za slova "§ 4, čís. 5" doplňují se slova "vyrovnacího řádu" a v řádce 5 téhož odstavce nahrazuje se slovo "určité" slovy "soudem určené".

2. V §u 35, odst. 1 konkursního řádu, řádka 11 doplňuje se za slova "od svého" slovo "nejbližšího".

3. V §u 64 konkursního řádu mění se citace "§§ 61 až 63" na "§§ 62 a 63".

4. V §u 4 vyrovnacího řádu mění se čís. 5 takto:

"5. nebylo-li věřitelům, jejichž pohledávky nemají přednostního práva (§ 26), nabídnuto alespoň 45% jejich pohledávek s příslušenstvím do dvou let od podání návrhu."

Pozměňovací návrhy posl. Kopeckého, dr Sterna a soudr.:

5. V §u 27 budiž vsunut nový odst. 4:

"Konkursním oznámením a celým řízením konkursním nesmí býti zkrácena práva dělníků a zaměstnanců všech druhů (doba konkursu atd.). Mají nárok za každou škodu konkursem jim vzniklou žádati náhradu škody, a to ti dělníci a zaměstnanci, jejichž měsíční příjem je menší než 5000 Kč, v prvé třídě věřitelů."

6. V §u 50 budiž vsunut nový odst. 1:

"Okamžitě při oznámení konkursu má býti z hotových prostředků vyhověno mzdovým nárokům dělníků, zaměstnanců, pokud jde o takové dělníky atd., jejichž měsíční příjem nedosahuje výše 5000 Kč. Pokud prostředky k tomuto účelu nestačí, musí případně stávající cenné objekty býti propůjčeny nebo prodány. Když ani tak se nezískají prostředky k vyhovění nárokům výše zmíněným, musí býti prostředky, které se získají během řízení, okamžitě po jeho skončení použity. Vyhovování těmto nárokům se má díti tak, aby bylo vyhověno nejdříve těm, kteří mají nižší měsíční příjem."

Další odstavce buďtež přečíslovány na 2, 3, 4.

7. § 54 budiž doplněn novým odst. 5:

"(5) Pohledávky dělnických družstevních podniků, jakož i jiných hospodářských dělnických podniků a korporací slouživších ku prospěchu dělnictva; dále pohledávky dělníků, malorolníků, maloživnostníků a příslušníků jiných sociálně slabých a pracujících vrstev."

8. § 86 se mění a doplňuje takto:

Odst. 1, který budiž odsunut jako odst. 2, budiž nahrazen zněním:

"(1) Pro dělníky a zaměstnance všech druhů, jejichž příjem nedosahuje měsíčně výše 5000 Kč, volí se zvláštní věřitelský výbor, bez jehož souhlasu nemůže se díti žádné rozhodování, dotýkající se zájmů této věřitelské skupiny. Kromě toho má tato věřitelská skupina právo na zastoupení ve všeobecném věřitelském výboru, odpovídající poměrně jejich počtu."

Odst. 2 budiž odsunut jako odst. 3.

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji posl. dr Marešovi.

Zpravodaj posl. dr Mareš: Slavná sněmovno! Debata, která navázala na moje vývody, pokud se týkají předlohy o konkursním, vyrovnacím a odpůrčím řádu, nepřinesla momentů takového rázu, které by byly podstatnou kritikou této předlohy.

Jedině z věcných důvodů dr Roscheho bylo možno vyčísti a slyšeti volání po urychleném vyřízení této předlohy, volání, které nalézá jistě souhlas celé posl. sněmovny i druhého zákonodárného sboru a také celé hospodářské veřejnosti. Právě debaty a porady, které se v tomto směru konaly, měly vesměs za účel, aby tato předloha stala se co nejdříve skutkem.

Chtěl-li bych se zabývati jednotlivými vývody řečníků, zejména kol. Sterna, tu chtěl bych vyvrátiti jedinou výtku jeho, pokud se týče domněnky, že nebylo přihlíženo k jeho návrhu v ústavně právním výboru, aby poslední odstavec §u 27 v konkursním řádu byl škrtnut, a že teprve dodatečně na podkladě návrhů jiných byl tento poslední odstavec, který mluví o právu zaměstnavatele propustiti zaměstnance v případě, že upadne do konkursu, vypuštěn. Tu mu chci jen odpověděti, že se podstatně mýlí, poněvadž původně bylo snahou ústavně-právního výboru, aby celá předloha byla nezměněně slavnou posl. sněmovnou schválena. Teprve později, když se přišlo na to, že přece je tu potřebí věcného doplňku a že jsou tu věcné diference ve znění zákona, byla přijata změna, že se tento poslední odstavec škrtá jako zbytečný, ježto při výkladu by mohlo dojíti k nesrovnalostem, a také proto, že jeho nepatrný hospodářský význam je naprosto bezpředmětným.

Ostatní vývody kol. Sterna směřovaly k tomu, že snad nebylo přihlíženo k řadě sociálních námětů. Tu nutno prohlásiti předem, že zde šlo o dílo kompromisní, které nesporně je podstatným zlepšením stávajícího zákona dosud platného jednak v území mimoslovenském a jednak na území slovenském a podkarpatoruském. Toto podstatné zlepšení, pochopitelně, bylo lepší než dřívější stav a nebylo možno přihlížeti v tomto stadiu věci ke všem snad radikálnějším návrhům v tomto směru. Pokud se týče snahy zlepšiti postavení sociálně slabších v celém konkursním řádu, nutno vyzvednouti, že v ústavně-právním výboru senátu, i při usnesení senátu nastala řada podstatných změn, která právě sociálně slabším dává lepší posici, než jim dával starý exekuční, vyrovnací a odpůrčí řád. Výtku dr Sterna bych odmítl vzhledem k tomu, že je zde podstatnější zlepšení sociální posice sociálně slabších, zejména zaměstnanců, pro které mluví řada nových ustanovení.

Pokud se týče pozměňovacích návrhů strany komunistické, tu bych předem podotkl, že jsou svým textem, svým zněním příliš mlhavé a příliš neurčité, než aby mohly býti pojímány vážně a aby se mohly státi součástkou uzákonění této předlohy. Je to především návrh, který žádá, aby všeobecně bylo řečeno, že dělníkům a zaměstnancům konkursním řádem nesmí býti ublíženo. To je věc, která takto stilisovaná nemůže se státi nikdy součástkou zákona, poněvadž precisně neříká, kterým dělníkům a zaměstnancům v jakém směru a v jakém způsobu nemá býti ublíženo. Jsou to také ostatní návrhy, které pohledávky zejména dělnických družstev a podniků staví do pohledávky přednostní. Zde zase není jasně řečeno, o jaká dělnická družstva jde, neboť máme také družstva jiných rázů hospodářských. (Posl. Štětka: Všechna jsou dělnická!) Zde bylo řečeno malorolníků, maloživnostníků a jiných sociálně slabších. Malorolník a maloživnostník je sice hospodářský pojem, o tom nemusí býti v hospodářském životě diskuse, ale tam, kde jde o textaci zákona, nutno precisně a přesně tento pojem stanoviti, kdo je malorolník a maloživnostník. To jsou příliš mlhavé a nepřesné pojmy, než aby mohly býti pojaty do znění zákona. Také snaha resp. návrh, aby při ohlašování konkursu ihned bylo přistoupeno k výplatě všech mezd a nároků zaměstnancům a dělníkům, je sám o sobě a priori nemožný, neproveditelný, poněvadž zde při ohlášení konkursu není vůbec známo, o jaké jmění tu jde, správce konkursní podstaty a soudce nemůže vyplatiti nic předem, dokud sám podstatu nezná a neví, co je aktivum a pasivum. Nemůže tedy vypláceti z něčeho, co mu ještě není známo.

Tyto návrhy, jak na první pohled vidno, nejsou způsobilé, aby se v tomto stadiu mohly státi součástkou osnovy zákona.

Jinak se to má s návrhem, který podali pp. posl. dr Černý a druzi (Výkřiky komunistických poslanců.) a který plně směřuje k řadě změn stylistických. Jsou to pouze opravy resp. doplňky, kde při druhém čtení zákona, resp. při jeho přezkoumání přichází se na řadu stylistických změn a doplňků. Zabývám se jenom odstavcem, kde se žádá, aby vyrovnací kvota nezněla na 40 až 50%, nýbrž aby bylo určitě řečeno, že dlužník, chce-li dosíci vyrovnání, musí soudu říci a nabídnouti pevnou kvotu 45%. Já jsem ve svých vývodech naznačil, že i ústavně-právní výbor slavné posl. sněmovny byl veden snahou vyloučiti spekulaci s kvotou nižší anebo vyšší a vyloučiti jakýkoli vliv na jiné diferencování individuálních poměrů dlužníka. Mám tedy za to, ze tento návrh stran koaličních na stanovení této kvoty odpovídá jen tendencím ústavně-právního výboru, a lze s tímto návrhem plně souhlasiti, poněvadž tu směrnici po pevnosti a jasnosti ještě více jaksi zdůrazňuje a zdokonaluje. Prosím tedy slavnou sněmovnu, aby tomuto návrhu dala plný svůj souhlas.

Při té příležitosti bych si dovolil zmíniti se o dalším sporném bodu, který v ústavně-právním výboru byl předmětem dlouhé a obsáhlé debaty a také při posledních poradách byl předmětem kritiky. Jde hlavně o t. zv. věřitelské spolky, které se ucházely svými mluvčími, aby jim byla dána jakási zákonná sankce pro jejich působení při vyrovnáních a konkursech. Já jsem tehdy podotkl, že hospodářská spolupráce věřitelských spolků jest vítána, v praxi se také do určité míry osvědčila a má svůj význam pro urychlené vyrovnání, urychlené řízení konkursní. Ústavně-právní výbor měl jen námitky, pokud se týče uzákonění jejich spolupráce v tomto stadiu zákona. Věřitelské spolky nejsou ještě tak fundovány, jejich rozsah a dosah není tak znám, aby v tomto stadiu mohl býti k jejich přání brán plný zřetel. Již dříve jsem ujišťoval, že jest tu snaha, aby při jiné vhodné příležitosti k těmto přáním věřitelských spolků bylo přihlíženo v jiné snad zákonné formě, aby zejména jejich snaha po mezinárodní organisaci věřitelských spolků do určité míry byla utužena. Prosím, aby toto bylo laskavě vzato na vědomí.

Souhlasím, jak jsem již řekl, s návrhy, které podává pan posl. dr Černý a druzi, a prosím, aby slavná poslanecká sněmovna zákonné osnově s posléze uvedeným pozměňovacím návrhem dala svůj souhlas. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Nebude-li námitek, odložím hlasování o této osnově a přistoupíme k projednávání dalších odstavců. (Námitky nebyl.)

Námitek není

Budeme tedy projednávati další odstavec pořadu, jímž jest:

2. Zpráva výborů zemědělského, technicko-dopravního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 961) zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace (tisk 1025).

Podle usnesení předsednictva - jež vyhovuje projeveným přáním - navrhuji, aby bylo sloučeno jednání o osnově této s jednáním o osnově, která jest na pořadu jako další odst. 3:

3. Zpráva výborů technicko-dopravního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 689) zákona o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil (tisk 1026).

Důvod navrhovaného sloučení je, že obě osnovy spolu úzce souvisí.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Nebyly.)

Není jich. Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji o odst. 2 jsou: za výbor zemědělský p. posl. Dubický, za výbor technicko-dopravní p. posl. Košek, za výbor rozpočtový p. posl. dr Patejdl.

Uděluji slovo prvému zpravodaji, p. posl. Dubickému.

Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Přistupujeme k projednávání vládního návrhu o státním fondu pro vodohospodářské meliorace, který se zákonem o fondu vodocestném tvoří jednu z hlavních složek hospodářského programu dnešní vládní majority. Když před nedávnem ohlásila vláda svůj hospodářský program, který určoval směrnice pro řešení nynější krise, bylo všeobecně oceňováno, že hlavní zřetel obrací se k produktivní politice hospodářské, která má pozvednouti výrobu a zaopatřiti práci.

Je samozřejmé, že péče a pozornost všech národohospodářů obrací se především k problému zemědělskému, který jest základem hospodářské stability a který musí býti řešen v celém svém rozsahu, nemá-li býti ochromeno národní hospodářství celého státu. Proto vedle spravedlivé ochrany zemědělské výroby před cizí konkurencí a vedle nezbytného řešení, jak zabezpečiti výsledky příštích žní po stránce produkční i cenové, přikročujeme k zákonu, který má za účel lépe než dosud chrániti půdu před škodami vodními, zabezpečiti výnos zemědělské práce využitím vodstva k účelům hospodářským a zásobiti venkovské obce vodou pitnou a užitkovou.

Zákon o státním fondu pro vodohospodářské meliorace vítáme. Dlouhou dobu stěžovali si zemědělci na malé prostředky finanční k provádění rostoucích prací melioračních i úpravních, kteréžto nedostatky vázaly iniciativu ministerstva zemědělství i všechno velkorysé podnikání.

Zákonem zřizuje se proto zvláštní státní fond, který se dělí na dvě části odděleně spravované a účtované. První část fondu může realisovati i úvěrové operace do obnosů mnohamilionových, půjde-li o provádění staveb, které mají za účel ochranu nemovitostí před škodami vodními, jako úprava řek a vodních toků, hrazení bystřin, výstavba hrází a stavba vodních nádrží. Druhá část fondu určena je pro podporu plošných meliorací půdy a zásobení obcí vodou pro účely zemědělsko-hospodářské.

Každé z obou částí fondu přikazují se určité příjmy nejenom z prostředků státních, nýbrž i z prostředků zájemníků. Tak první části fondu dostává se ročně dotace ze státních peněz v částce 37 mil. Kč a polovice výtěžku daně z vodní síly v částce asi 10 mil. Kč. Druhé části fondu, t. j. na plošné meliorace a vodovody přikazuje se roční státní dotace 30 mil. Kč. V zákoně naznačuje se při tom i možnost zavedení 25 % přirážky k dani pozemkové, která však s ohledem na zemědělskou krisi nebude se vybírati až do konce r. 1937. Po tu dobu poskytne stát ze svých prostředků na tento fond příspěvek, který letos činí 15 mil. Kč a příští léta 20 mil. Kč.

Již v zemědělském výboru upozornil jsem, že by nebylo spravedlivé, aby i po r. 1937 byla nová přirážka k dani pozemkové zavedena. Zemědělství zatíženo je daňovými břemeny do té míry, že jakékoli nové daně nesnese. I kdyby za 6 let krise byla odstraněna, ponese zemědělská výroba ještě dlouho následky dnešní zlé doby, a není proto správné, aby již nyní poukazovalo se na možnost nového zatížení. Ministerstvo financí musí si uvědomiti, že se melioruje půda, jejíž větší výnos přispívá k dobru celku a zesiluje národní jmění, a že meliorace půdy není bez značných obětí se strany zemědělců. Proto ohlašovaná nová dávka po roce 1937, byť by se neměla vztahovati na pozemky malých držitelů půdy, je nevčasná. Ostatně za 6 roků poznáme, jaký bude směr zemědělské politiky, jaká bude konjunktura zemědělské výroby, a podle toho zařídí zástupci zemědělců další svůj postup.

Vítám, že ministerstvo zemědělství s ohledem na tento zákon vypracovalo stavební program pro nejbližší desetiletí, který se dělí na část regulační, meliorační a vodovodní. Při regulacích, které z největší části jsou provedeny jako podniky zemské, počítá se s ročním nákladem 135 mil. Kč, za první desetiletí s nákladem 1350 mil. Kč. V programu melioračním a vodovodním se počítá se stavebním nákladem ročně 220 mil. Kč. Uvážíme-li, slavná sněmovno, že meliorační práce provedeny byly dosud na ploše, která činí jen 15% výměry všech pozemků melioraci vyžadujících, a že tedy zbývá ještě k melioraci plocha 1,850.000 ha; uvážíme-li dále, že vodovodní stavby provedeny byly dosud jen ve 12% celkového počtu obcí, které zásobení vodou pitnou a užitkovou potřebují, pak nejlépe oceníme význam tohoto zákona a důležitost práce, která má býti provedena.

Osnova vychází ze zásady, že na stavby prováděné nebo podporované z fondu, přispěje jako až dosud též příslušná země. Po této stránce dlužno sděliti, že dosavadní dotace zemské, které u všech zemí naší republiky činily loňského roku 67 1/2 mil. Kč, jsou nedostatečné. Osnova zmocňuje země, aby mohly své příspěvky na stavby opatřiti si podle potřeby úvěrem a zvyšuje zároveň státní příspěvek na práce regulační, stavby vodních nádrží a nahrazení bystřin na 65-70%, převezme-li země aspoň 25% a zájemci zbytek stavebního nákladu.

Tento státní příspěvek jest proti dosavadnímu stavu značně vyšší a má ulehčiti zemím. Na provádění plošných meliorací může býti poskytnut z fondu příspěvek do výše 30% a pro zájemníky hospodářsky zvláště slabé až do výše 35% schváleného nákladu. Na opatření hlavních odpadů vody při odvodňování poskytuje se příspěvek až do výše 40% za předpokladu, že země přispěje na práce tyto 15-20% nákladu.

Na místě těchto příspěvků může fond u melioračních a vodovodních staveb větších rozměrů zavésti nový způsob subvencování, který záleží v tom, že fond přispěje stavebníkovi na zlevnění úroku placeného z celé výpůjčky, která se na stavbu uzavře. Výhoda tohoto opatření spočívá v tom, že zemědělci nebudou musit čekati na vyplácení subvencí, které se děje pravidelně opožděně, a vyvarují se tak vzrůstu interkalárních úroků, které často stráví veliký díl povolených subvencí. Naproti tomu, slavná sněmovno, byly v zemědělském výboru vysloveny obavy, aby novou formou subvencováni nebyli za určitých okolností poškozeni zemědělci zvláště v chudých okresích, a proto výbor vznesl apel na vládu, aby minimální výše úroků, které má nésti stavebník ze svého, byla snížena. Vláda vyhověla tomuto přání a v důsledcích toho bude podán návrh, aby výše úroků, kterou fond převezme ku placení, byla vymezena úměrně výši příspěvku poskytovaného nyní v kapitálových splátkách, a aby minimální výše úroků, kterou má nésti stavebník ze svého, byla snížena z původních 3% na 2 1/2 %. Při této změně není třeba se obávati, že by zemědělci byli novým způsobem subvencování poškozeni nebo zkráceni proti nynějšímu způsobu, naopak, nová tato forma podpor melioračního podnikání bude pro rolnictvo výhodnější.

Velkou předností této osnovy je, že ruší všechna ustanovení dosud platných zákonů rakouských a uherských a soustřeďuje velkou materii vodohospodářských meliorací do jednoho nového československého zákona.

Pokud jde o výkonnou službu, byla vodohospodářská agenda soustředěna u zemských úřadů, čímž mělo býti docíleno značného zjednodušení. Nevím, jaké poměry jsou v zemi Moravskoslezské a Slovenské, ale pokud jde o zemi Českou stěžuji si na velké organisační obtíže, zaviněné hlavně nevhodnou dislokací jednotlivých oddělení zemského úřadu. Tak na příklad: dříve byla tři důležitá oddělení, technické, vodovodní a pedologické, soustředěna v jedné budově na Václavském náměstí v Praze. Dnes je 59. oddělení technické na Václavském nám., 60. oddělení vodovodní pod Emauzy, 61. oddělení pedologické na jiném konci a 29. oddělení právní na Malé Straně. Kde jsou podatelny a kde jest účtárna, nevím. Všechna tato oddělení mají mezi sebou vzájemně korespondovati, mají míti bezprostřední styk, neboť jen tak mohou býti žádosti vyřizovány urychleně, což dnes, bohužel, není. Nikdo se v této administrativě nevyzná, nikdo nezjistí, v jakém stadiu se žádost o stavbu nalézá, a celé měsíce promarní se jen zbytečným "šibrováním" z kanceláře do kanceláře a nošením spisů z oddělení do oddělení. Žaluji jako zpravodaj zemědělského výboru na tyto neudržitelné poměry a volám v zájmu dobré věci po nápravě. Vzpomínám tu slov min. předsedy Udržala, že v této těžké situaci musí se státní administrativa přizpůsobiti požadavkům doby, t. j. musí s lidem cítiti, jeho žádosti vyřizovati rychle, přesně a spravedlivě. Je věčná škoda promarněného času, když důležitá práce musí odpočívati. Stojí-li na výši doby meliorační a vodovodní oddělení ministerstva zemědělství, které nepromarní jediného dne a zdolává spousty práce velmi úspěšně, pak totéž musíme žádati i od zemského úřadu i od ostatních interesovaných ministerstvech. V tomto směru přijal zemědělský výbor příslušnou resoluci.

Zemědělský výbor jednal o osnově ve schůzi 10. března, ocenil veliký její význam a přijal několik změn, které jsou k dobru zájemníkům a které odstraňují zbytečné formality, zejména při uzavírání úmluv o podnicích vodohospodářských.

Výbor usnesl se dále na zřízení poradního sboru pro vodohospodářské meliorace, který je povolán podávati posudky a návrhy o úpravě řek, stavbě vodních nádrží, o výstavbách ochranných hrází a pod. Aby provádění nového zákona nebylo bržděno průtahy v důsledku písemného dohodování mezi ministerstvem zemědělství a ministerstvem financí, bude správa nového fondu obstarávána ve společných poradách obou ministerstev, čímž se jistě vyřizování věcí značně urychlí.

Slavná sněmovno! I když zákon o vodohospodářských melioracích přichází v době těžké zemědělské krise, je velmi oprávněn. Krise jsou nahodilé a přechodné zvláště tam, kde státní správa je na výši doby a zasahuje celým svým vlivem ke zdolání hospodářských obtíží, ale zemědělství s pozemky zamočenými a neupravenými nevyšlo by vůbec z krisí. Proto je nutno učiniti vše, aby do budoucna zlepšeno bylo výrobní prostředí v zemědělském podnikání a připraviti se na doby normální. Nutno však prohlásiti, že otázka zvelebení půdy a nových zemědělských investicí jest úzce spjata s problémem zemědělské rentability. To tedy znamená: melioraci pozemků, úpravu řek a bystřin možno v plné míře prováděti jen tehdá, jsou-li zde podmínky pro zdravou výnosnost práce zemědělské a pro spravedlivé její ocenění. Jen tehdy, bude-li zemědělec věděti, že investice, které do půdy dá, přinesou mu spravedlivou odměnu v cenách jeho výrobku, může se meliorační ruch rozvinouti v celé šíři a hloubce ku prospěchu všeobecnému.

Zdůrazňuji tuto okolnost před započetím jarních zemědělských prací, kdy je čas uvažovati o tom, jak po tříleté krisi zabezpečiti výsledky letošních žní po stránce cenové. Je to vedle úkolů produktivních jeden z nejvážnějších problémů našeho hospodářského života, jehož řešení nesmí se vyhýbati nikdo, kdo má na zřeteli zájem státu a jeho hospodářskou stabilitu.

V zastoupení zemědělského výboru doporučuji, aby osnově odůvodněného zákona dalo plénum posl. sněmovny ústavní schválení.

(Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, panu posl. Koškovi.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno! Národnímu shromáždění předložena byla osnova zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace, jejíž účelem jest umožniti usilovnější provádění staveb vodohospodářských meliorací a přispěti tím ve značné míře též k čelení nezaměstnanosti dělnictva. Poněvadž osnova tato je v úzké souvislosti s osnovou zákona o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkovaní vodních sil, zabýval se jí také technicko-dopravní výbor posl. sněmovny.

V pojem vodohospodářských meliorací zahrnuje osnova nejen všechny druhy plošných meliorací půdy, nýbrž i úpravy vodních toků, neškodné svádění horských vod a hrazení bystřin, výstavbu ochranných hrází v údolí vodních toků, stavby vodních nádrží a konečně zásobení obcí vodou a odvodnění obcí.

Dosavadní úvěry ministerstva zemědělství (letošního roku celkem 67 mil. Kč) jsou naprosto neúměrné a nedostatečné pro velký úkol, který čeká v oboru vodohospodářských meliorací na provedení.

Důvodová zpráva k osnově uvádí výkon v oboru vodohospodářských meliorací od převratu do konce roku 1930. Výkon ten je sice velmi pěkný jak co do své velikosti, tak i proto, že meliorační ruch rozšířil se po převratu též do všech hospodářsky slabých oblastí,. zvláště do českého jihu, na Českomoravskou vysočinu, na Valašsko, do Slovenska a na Podkarpatskou Rus. Třeba však uvážiti, že v naší republice zbývá k meliorování ještě plocha 1,800.000 ha a velká délka úprav vodních toků.

Je tedy nutno, aby ku provedení rozsáhlého a soustavného programu vodohospodářských meliorací, který stanoven byl pro nejbližší desítiletí částkou 3 1/2 miliardy Kč, zřízen byl nový fond pro vodohospodářské meliorace.

Technicko-dopravní výbor posl. sněmovny schválil osnovu zcela ve znění přijatém výborem zemědělským a usnesl se též na resolucích, které byly přijaty ve výboru zemědělském.

Kromě resolucí, o jichž obsahu se již zmínil p. referent výboru zemědělského, zabýval se technicko-dopravní výbor otázkou subvencování staveb vodovodních. Podle předložené osnovy mohou býti z fondu pro vodohospodářské meliorace podporovány stavby vodovodů, počítajíc v to i vodovody skupinové, pokud slouží účelům zemědělsko-hospodářským. Podle důvodové zprávy k §u 3 osnovy rozumí se účely zemědělsko-hospodářskými u staveb vodovodních zásobení vodou nejen obci s převahou zemědělských hospodářství, nýbrž i obcí s převahou maloprůmyslové a živnostenské výroby a práce domácké.

Dosavadní prováděni vodovodů pro zásobení venkova vodou vyvíjelo se v posledních letech tím způsobem, že se sdružovaly obce venkovské i městské pro společné zásobení vodou ze společného vodního zdroje a společným přívodem vody do obcí. Tím umožněno jest celé řadě městských obcí bráti účast na podpoře z projednávaného fondu vedle podpory udělované ministerstvem veř. zdravotnictví a tělesné výchovy. Aby i městům, která provádějí vodovodní stavby mimo skupiny, mohlo se dostati přiměřené podpory, bylo by třeba, aby zejména ministerstvo veř. zdravotnictví a tělesné výchovy bylo vybaveno postačujícími prostředky na podporu těchto staveb. Za tím účelem usnesl se technicko-dopravní výbor na této resoluci:.

"Aby byla umožněna podpora ve větší míře staveb vodovodů prováděných samostatně mimo vodovodní skupiny, jakož i staveb stokovacích, které nemohou býti podle osnovy o státním fondu pro vodohospodářské meliorace z tohoto fondu podporovány, uznává výbor za nutné zajistiti potřebné prostředky na podporu těchto staveb."

Doporučuji, aby osnova i s navrženými změnami a resolucemi byla schválena. (Souhlas.)