Čeští okupanti, aby zajistili své panování ve zmučené zemi, hledí co nejsurověji udusiti veškerý projev národního hnutí. Českým okupantům, kteří proti vůli pracujících mas přišli na [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] se zdá, že jen zničením veškerého hromadného hnutí, úplným zotročením všeho obyvatelstva mohou si zajistiti svou vládu. Proto řádí na [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] fašistický teror.

Jest ještě známo, jak se konal na [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] soupis lidu. Úřady přímo neuznávaly ukrajinské národnosti a zapisovaly obyvatelstvo tak, jak se jim chtělo Sedlákům, kteří se bez ohledu na teror přihlašovali k ukrajinskému národu, hrozily vězením. Pracující obyvatelstvo zahajuje proti národnímu útisku velký boj. Tisíce sedláků podepsalo již protesty tohoto obsahu:

"Okres ... Obec ... Pryč s kapitalistickým útiskem. Pryč s počešťováním. Protestujeme, že se našim nezaměstnaným neposkytuje ani taková výpomoc, jakou dostávají nezaměstnaní v Čechách. Protestujeme proti daňovým břemenům, která u nás rostou mnohokráte rychleji než v druhých zemích státu. Protestujeme, že naše země jest ještě více přeplněna četnictvem, policií a úředníky než druhé země státu. Protestujeme, že se všude u nás provozuje šílené počešťování, zakládají se české školy a nutí se naše děti, aby do nich chodily. Protestujeme, že nám státní úřady zasílají spisy v řeči, které nerozumíme. Protestujeme, že úřady za soupisu neuznávaly u nás ukrajinského národa, který patří k největším evropským národům a jehož převážná většina již se vysvobodila z kapitalistického otroctví a buduje socialistické hospodářství a kulturu. Budeme bojovati i proti naší buržoasii, která společně s českou vystupuje proti zájmům pracujícího obyvatelstva. Žádáme o státní podporu pro všechny naše venkovské a městské, dospělé a mladé nezaměstnané. Žádáme, aby v našich obcích byly zrušeny všechny české školy a aby na státní útraty byly vystavěny naše školy všude, kde je jich zapotřebí. Žádáme, aby náš jazyk byl zaveden do všech úřadů a vojska a aby se učinila přítrž počešťování. Žádáme, aby se neprodleně zastavily všechny daňové exekuce a aby se pracujícímu obyvatelstvu odepsaly všechny nezaplacené daně. Podpisy."

Pracující obyvatelstvo [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] rozvíjející svou frontu boje proti zvláštnímu a národnímu útisku, nedá se zlomiti žádným vaším pronásledováním. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Vaše autonomie, kterou chcete dáti naší buržoasii, není nic jiného než zakoupení domácí buržoasie, abyste s její pomocí mohli ještě nemilosrdněji odírati dělníky a sedláky. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Dělníci a sedláci [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] již vědí, že provedení autonomie bude znamenati ještě větší hlad a nouzi, ještě větší daně, ještě nestydatější sociální a národní vykořisťování a utiskování.

Proto volají: Pryč s buržoasní autonomií! Ať žije úplné národní sebeurčení pracujícího obyvatelstva! [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

U nás nastává velká chvíle hromadného boje. Masy již nemohou déle trpěti. Pracující obyvatelstvo hromadně žádá podporování nezaměstnaných, zastavení daňových exekucí. Roste počet obcí, ze kterých byli vyhnáni exekutoři. Obce, které ještě nedávno byly úplně pod vlivem agrárníků a soc. demokratů, vystupují nyní pod rudými prapory a revolučními hesly. Sluhové československého imperialismu začínají chápati ohromný obrat v zakarpatských obcích. Proto jsme viděli ještě před 25. únorem ohromnou mobilisaci všech imperialistických sil. Proti vystoupení nezaměstnaných v mezinárodní den bylo zmobilizováno nejen četnictvo a policie, nýbrž i vojsko a fašistické buržoasní organisace Sokolů, legionářů. V četných místech prováděly se v noci před 25. únorem skutečné manévry [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.], aby tak byly zterorizovány pracující masy. Proto také na př. v obci Ilnici stříleli četníci celou noc. Obecnímu starostovi z Tybavy soudruhovi Bobalovi hrozili zastřelením, půjde-li v čele zástupů. Desítky dělníků byly zatčeny (Užhorod, Berezný). Ale demonstrace se konaly. Masy se nedají nakrmiti sliby. Dělnické a selské masy v městech a vesnicích vystoupily dne 25. února pro svoje požadavky.

Úřady odpověděly nejbrutálnějším útokem na demonstranty. Stručně vylíčím, co se dne 25. února stalo v Iršavě. Sešli se tam toho dne nezaměstnaní a pracující sedláci z 13 obcí v počtu asi 2.000 lidí. Masa sešla se před okresním úřadem. Okresní náčelník, když viděl takovou masu lidí, dal si zavolati vůdce, členy akčního výboru, že se prý chce informovati o požadavcích mas. Ale zatím co lid klidně čekal na návrat členů akčního výboru, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Četníci bili gumovými obušky, rozbíjeli hlavy, hnali se ulicemi a útočili na každého neohlížejíce se na to, účastnil-li se demonstrace či nikoliv. Podle příkladu trestních výprav v Haliči trýznili lidi nejen na ulicích, ale vpadali i do bytů [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Mám protokolárně zjištěno, že četníci napadli 75letého Jiřího Dovbarije z Ilnice a strašně ho ztrýznili. Slavní čeští okupační hrdinové ztloukli také 60letého Jiřího Laška a Vasila Petriganě z Ilnice, nepočítáme-li desítky jiných sedláků, kteří klidně žádali o podporu nezaměstnaných a o zastavení daňových exekucí. Na cestě byl ztlučen dokonce 9letý hoch Ivan Štefanko z Iršavy. Ten také ohrožoval panování československých okupantů. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Četníci sice neměli koně, ale za to vsedli do automobilů a tak stíhali lidi. Mezi jinými ztloukli také Vasila Ovsaka a Mikitu Ferka, členy agrární strany, sedláka Packaně, člena kurťakovské strany, soc. demokrata Nemeše. Část sedláků četníci zahnali do vody, některé svázali řetězy a potom je počali tlouci. Prostě četnictvo postupovalo proti sedlákům [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Místo, abyste dali hladovějícímu chléb a práci, vaši četníci tlukou naše obyvatelstvo pendreky. Pracující obyvatelstvo iršavského okresu je bohatší o jednu zkušenost. Chtěl bych říci jen jedno. Pendreky nelze nakrmiti hladovějící. Boj pracujících mas [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] proti smrti hladem nelze zastaviti pendreky. Masy půjdou dále do boje, poněvadž nechtějí umírati, chtějí žíti. A dělejte, co chcete, pronásledujte revoluční hnutí, zabavujte naše časopisy, masy zakarpatského pracujícího obyvatelstva již chápou, že jejich vůdcem v boji proti kapitalistickému jhu, že jejich vůdcem v boji o sociální a národní vysvobození jest jen komunistická strana.

Chci zde ještě ukázati na československou sigurantskou policii v Bratislavě. Předkládám zde fotografii nezaměstnaného soudruha Kuna, který se dne 25. února dostavil do sekretariátu komunistické strany v Bratislavě a kterého policie zatkla a těžce ztloukla až do krve. Zde vám ukazuji, jak vypadá tento dělník, nešťastná oběť policejního teroru. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Štětka. Uděluji mu slovo.

Posl. Štětka: Vážená sněmovno! Dlouhé měsíce bojuje již pracující lid proti bídě a hladu, který je naň uvalován zločinným kapitalismem. Dlouhé měsíce již bojuje proti zbídačovacím plánům buržoasie a její sociálfašistické vlády.

Dlouhé měsíce již naráží při každém kroku na obrovskou [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 111. schůzi posl. sněmovny.] státní moc buržoasie, která k provedení svých protilidových plánů neváhá nasaditi četnické pušky, policejní obušky, soudy a kriminály celý svůj státní a sociálfašistický aparát. Ukázalo se to před mezinárodním dnem boje proti nezaměstnanosti, ukazuje se to ve zvýšené míře po dni tohoto nástupu nezaměstnaných i zaměstnaných dělníků. Již před 25. únorem [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] byli zatýkáni komunističtí poslanci a revoluční dělničtí funkcionáři. Dlouho před 25. únorem byla dána odpověď na volání po chlebě a práci četnickými a policejními četami, těmito kozáky buržoasie v Československu. A mezinárodní den boje proti nezaměstnanosti? Ten byl ve znamení mobilisace celého utiskovacího aparátu, ve znamení četnických bodáků [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Buržoasie a sociálfašističtí komandéři dali heslo: Klid a pořádek! Nepodařilo se jim to. Zajišťovali jej však takto: na 600 dělníků bylo 25. února a během jeho příprav zatčeno a uvězněno. Byla vykonána nekonečná řada [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] policejních prohlídek v bytech dělníků a v místnostech revolučních organisací. Nesčetná množství dělnických schůzí byla rozpuštěna a rozehnána. Sta dělníků [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] bito policejními obušky. Dva komunističtí poslanci a jeden senátor byli učiněni neviditelnými a neslyšitelnými - Stránský, Haiblick, Hadek. To ještě není všechno. Pro den 25. únor byl vydán Udržal-Bechyňovou vládou hladu generální zákaz všech schůzí, projevů a demonstrací hladovějících dělníků.

Sociálfašističtí předáci ve vládě i v městech se postarali o podobná prohlášení proti nástupu zbídačených mas 25. února. Ulice měst i vesnic byly proměněny v tábory policie a četnictva. To ještě není všechno.

Do ulic byly proti demonstrujícím dělníkům komandovány vybrané vojenské čety. V Olomouci a Hodoníně atakovala jízda, v Břeclavě a řadě jiných míst byly nastaveny bodáky pěších oddílů. Všude plná pohotovost ozbrojené moci, ba ještě více. V Hodoníně byl v pohotovosti četnický oddíl s vlčáckými psy, kteří měli býti štváni proti dělníkům. Za takovou cenu měl býti umlčen a znemožněn mohutný bojovný nástup pracujících 25. února, nástup za chléb a práci. Ani za tuto cenu však umlčen nebyl. Mezinárodní den boje proti nezaměstnanosti stal se úspěchem dělnické třídy.

Dělníci! Pracující! Po úspěchu 25. února pokračuje boj ve zvýšené míře. Šíře a mohutněji narážejí na sebe třídní fronty. Ostřeji stojí proti sobě tábor buržoasie a sociálfašistů a tábor mohutnější, jednotné bojovné fronty pracujících mas. To znamená: daleko více a daleko častěji budou dělníci komunističtí, soc. demokratičtí. nár. socialističtí, dělníci neorganizovaní viděti a pociťovati surovou mocenskou pěst buržoasie. Bude dopadati na dělníky zaměstnané i nezaměstnané, na organisované i neorganizované, na dělníky měst i pracující masy venkova. Důkazy a projevy zdejší jsou: rychle za sebou jsou umlčovány revoluční dělnické časopisy. Rychle za sebou je odsuzována řada revolučních dělnických funkcionářů. Rychle za sebou pohlcují kriminály nejlepší bojovníky dělnické třídy a rychle za sebou dopadají rozsudky na komunistické poslance a senátory. 4. března byl sen. Stránský odsouzen k 12 měsícům těžkého žaláře, 10. března má býti souzen stejně posl. soudr. Haiblick. Rozsudek nad Stránským z Mostu má krýt [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Rozsudek nad Haiblickem má krýt [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Taková je fronta a takové jsou činy fašistického nástupu, teroru a persekuce, proti nimž Rudá pomoc vede, organisuje jednotný nástup pracujících pod hesly a za uskutečnění hesel: [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle § 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Ven se Stránským, Hadkem a Haiblickem! Za okamžité propuštění soudr. Jana Haruse a za všeobecné amnestování všech proletářských politických vězňů! Toť požadavky milionů pracujících, toť požadavky, pro něž platí: organizujte šíře a rychleji mohutnou kampaň závodních a veřejných projevů a demonstrací pod uvedenými hesly! Rozšiřujte rychleji sbírky pro oběti Duchcova! Odpovězte na teror buržoasie a sociálfašistických vůdců hromadným demonstračním vstupem do řad Rudé pomoci!

A nyní k historii parlamentarismu, který až dosud neznal tak násilného postupu, tak hrubých nezákonností vůči členům parlamentu, jak se to děje v poslední době v československém parlamentě. Pánové Stivín, Taub, Špatný a spol., kteří representují své strany sociálfašistické v předsednictvu sněmovny, aby dokázali buržoasii, že jsou dobrými ochránci buržoasního klidu a pořádku, fašistickými prostředky chtějí umlčet jediné zástupce dělnické třídy, komunistické poslance. Při tom se neštítí použíti i [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] prostředků proti komunistickým poslancům, kteří jediní vedou boj za požadavky nezaměstnaných, kteří jediní vedou boj za chléb a práci pro celou pracující třídu, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] S rostoucí nezaměstnaností, bídou a hladem v dělnických rodinách roste milionová armáda k boji za chléb a práci odhodlaných bojovníků, v jichž čele stojí komunistická strana a její poslanci, jak to ukázaly demonstrace 25. února přes zákaz pořádané, a které chce vláda Meissnerů, Bechyňů, Czechů za to umlčet v československých kriminálech, jak to dokazují případy uvězněných soudruhů posl. Haruse, Haiblicka, Hadka a konečně sen. Stránského.

Poněvadž odstranění komunistických poslanců z parlamentu nešlo dosti rychle, proto p. Stivín ve své [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] nedočkavosti naznačil cestu a prostředky, jak se má buržoasie rychle zbavit komunistických poslanců. Proto také na denunciační článek v "Právu lidu" o tajné redakci v klubu komunistických poslanců a jejich vyházení k Vltavě na náplavku odpověděla sněmovní byrokracie, ovšem za souhlasu Stivína, Tauba a Špatného, generálním čištěním v místnostech klubu komunistických poslanců a tak se stalo, že v pondělí dne 23. února t. r., tedy dva dny před 25. únorem, o 7. hodině ranní pod záminkou čištění přitáhla armáda sněmovních zřízenců za vedení sněmovního architekta a vyházela ze všech místností najednou nejen nábytek, nýbrž vše, co v klubovních místnostech bylo. Výslovně konstatuji, že takovéto čištění ještě tato sněmovna nepamatuje. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Toto náhodné generální čištění klubovních místností bylo hloupě maskováno úklidem v celém poschodí, kde jsou klubovní místnosti komunistů. Tato hloupá náhoda čištění našich klubovních místností, které prý nám předsednictvo sněmovny dobrovolně poskytuje, podle tvrzení p. Stivína, bylo dovršeno ještě hloupější náhodou, že v tutéž dobu, kdy byly klubovní místnosti vyházeny, prý někdo přesekl ve sklepě telefonní kabel - a zase jenom pro telefonní spojení klubu komunistických poslanců. (Výkřiky komunistických poslanců.) Tyto dvě "náhody" dostatek potvrzují, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1 931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] aby před 25. únorem nemohli v místnostech klubu úřadovati. Když byly v tutéž dobu dělány přehlídky policií a četnictvem v sekretariátech strany v celostátním měřítku, je více než jisté, že generální čištění v klubovních místnostech komunistů byla Stivínem dožadovaná prohlídka v našich klubovních místnostech. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Již 25. září m. r. mluvil jsem s této tribuny o neslýchaném řádění parlamentní censury, kterou provádí z příkazů Malypetrů, Stivínů, Taubů, Špatných a spol. sněmovní úředník rada Nebuška a že ji provádí zcela libovolně. Na tyto moje výtky se mi nedostalo odpovědi se strany předsednictva sněmovny, což svědčí o tom, že jsem měl pravdu. Jak daleko jste zašli proti komunistické straně, proti jejím poslancům, ukazuje nejlépe metoda a způsob používaný proti komunistickým poslancům. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] a vy, pánové - ovšem prázdné lavice - dáváte k tomu souhlas. Podle volného uvážení imunitní výbor navrhuje uvěznění komunistických poslanců do kriminálu, jak to dokazuje případ soudr. Haiblicka, Hadka a Stránského, a vy k tomu dáváte souhlas. Podle volného uvážení jsou i podle vašich zákonů neprávem drženi v kriminálech komunističtí poslanci, jak to dokazuje případ věznění posl. Haruse, Haiblicka, Hadka a konečně případ sen. Stránského - a vy k tomu dáváte souhlas. Podle volného uvážení - pozor, pane censore, cituji doslova Františka Soukupa - "nám nebude lecjaký erární trouba se zlatým límcem poroučet, co budeme nebo nebudeme psát", a k tomu dodávám: co budeme nebo nebudeme s této tribuny mluviti. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Špatný zvoní.) Tedy podle volného uvážení bojíte se, pánové z předsednictva této sněmovny, pravdy a proto konfiskujete řeči našich poslanců hlava nehlava, jak ukazuje vaše konfiskační praxe.

Dne 5. prosince 1930 byla z řeči posl. J. Svobody zabavena fakta o válečných plánech imperialistů proti sovětskému svazu a o tom, že proletariát obdivuje sovětský svaz. I zmínka, že utlačované národy musí býti osvobozeny, propadla parlamentní censuře. 15. prosince 1930 bylo v řeči posl. Zápotockého zabaveno pravdivé tvrzení o vládní podpoře bank. Na nás dotaz odpověděl tehdy předseda posl. sněmovny, že prý předsednictvo může svévolně konfiskovati i pravdivé zprávy. V řeči posl. 12. prosince 1930 byla konfiskována místa, která mluvila o chystaném vládním útoku proti nezaměstnaným. Duchcov pak dokázal, proč byla tato místa zabavena.

V řeči posl. Śliwky 16. prosince 1930 nelíbilo se pp. Stivínům, Taubům a spol. tvrzení, že nezaměstnaní hájí zájmy své a ne cizí a pod., a v řeči posl. Krosnáře téhož dne tvrzení, (Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Je příznačné, že parlamentní censura konfiskovala v řeči posl. Gottwalda dne 16. prosince 1930 zmínku o známé obhajobě ředitele České komerční banky p. dr Meissnerem a o sanování zkrachovaných bank vůbec, o krádežích a krachu velkých kapitalistických podniků, o diktatuře a o osvobození potlačených národů.

V mé řeči téhož dne byly konfiskovány pravdivé údaje o hospodářství všeužitečných elektrárenských svazů, o korupci vůbec, o jednání s pracujícím lidem venkova a obzvláště o lichvářském postupu bank.

V řeči posl. Kopeckého dne 21. ledna 1931 byla dokonce zabavena zmínka o tom, že zavlaje rudý prapor, v řeči posl. Kuhnové tvrzení, že dělníci chtějí odstraniti kapitalistický řád, v řeči soudr. Krosnáře pravdivé údaje o různých banketech, o hájení kapitalistického řádu sociální demokracii a o tom, že v Sovětském svazu není nezaměstnanosti, že se tam vítězně buduje socialismus, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Vrcholu dosáhlo však řádění parlamentní censury po krvavých událostech v Duchcově. Na lživé obvinění naší strany a zvlášť našich poslanců odpověděli jsme pravdivým vylíčením událostí, pp. Stivín, Taub, Malypetr, Špatný a spol. odpověděli zabavením našich pravdivých zpráv. V řečech posl. Gottwalda a Hrušky konfiskovali údaje o přípravách vlády a sociálfašistů na Duchcov a na 25. únor, o tom, že statisíce dělníků mají hlad a z hladu páší sebevraždy. Byl dokonce konfiskován i citát z komunistického manifestu, který Marx a Engels vydali již před 80 lety. Tento manifest byl legálně rozšiřován i v carském Rusku a za Rakouska. Byla konfiskována zmínka, že proletariát má velmi účinný prostředek, t. j. politickou stávku, a zabavena výzva, aby si dělníci v závodech volili své důvěrníky. Byl konfiskován verš z písně "Rudý prapor", kterou dělníci zpívají po celé desítky let na každém shromáždění, a konečně byla zabavena výzva, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Zmínka o tom, že dělníci mohou zahájiti politickou stávku, nemůže býti podle zákona zabavena ani v denním tisku, protože není v Československé republice zákona, který by stávku zakazoval. Je ovšem takový zákon ve fašistické Italii. Jestliže censura zabavuje starou dělnickou píseň, citáty z Marxova komunistického manifestu a dokonce i výzvu, aby dělníci ve volbách do závodních výborů volili rudé odbory, a [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Místopředseda Špatný zvoní.) [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Téhož dne bylo v řeči soudr. Klimenta zabaveno prosté konstatování faktu, že v Československu jeden četník, policejní agent, policejní špicl platí více než 10 nebo 20 svědků. Fašisticky vedený proces v Mostě se soudr. Stránským to jasně potvrdil a [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Ale přes tento fašistický teror a násilnosti našla se celá desítka svědků, kteří nebojácně líčili duchcovské krveprolití tak, jak se událo.

Dne 12. února 1931 byla zabavena skoro celá řeč poslance soudr. Tylla o Meissnerově aféře, o t. zv. palmárním účtu člověka, vyhozeného z České komerční banky, zastupovaného dr Meissnerem. Dr Winter doznal jako obhájce s této tribuny cituji doslova - že (čte): "z České komerční banky propuštěn úředník, protože obviňoval členy správní rady a úředníky této banky z nějakých nekalých jednání, která nemohl ani konkretizovati, ani dokázati. Byl propuštěn bez výpovědi s odnětím veškerých nároků pensijních.

Ten pán se potom obrátil postupem doby na dva advokáty se žádostí nikoli, aby žalovali Českou komerční banku na výplatu požitků, jež by mu byly příslušely, kdyby byl býval neodůvodněně propuštěn, nýbrž aby vymohli jednáním s Komerční bankou pro něho nějaké odbytné.

Správa Komerční banky tomuto požadavku nevyhověla a odmítla jakékoliv jednání. Na to se obrátil tento pán na dr Meissnera, který samozřejmě tenkráte nebyl ministrem spravedlnosti, poněvadž se domníval, že dr Meissner na základě svých známostí s předsedou správní rady České komerční banky dr Polákem vymůže přece jenom pro něho nějaké odbytné.

Banka nejdříve odmítla i dr Meissnera a potom ..." Tu jsme my zvolali: "Přátelství dvou příbuzných." Zde v těsnopisecké zprávě jsou uvedeny jen "(Výkřiky poslanců komunistických.)". Ale na doklad, že jsme to vykřikli, uvádí posl. dr Winter: "Ano, podle známosti, ne podle paragrafů, nýbrž podle známosti. Kdyby to bylo jen podle paragrafů, byli by to vymohli jeho dřívější právní zástupci také, ale protože to nebylo podle paragrafů, vyhledával advokáta, o kterém se domníval, že podle známostí bude moci pro něho něco udělati.

Dr Meissner se podjal tohoto úkolu. Nejprve to bylo marné."

"Na to požádal dr Meissnera znovu o zahájení jednání a správa banky na základě tohoto předchozího jednání onoho pána s jednotlivými členy správní rady opravdu s dr Meissnerem zahájila jednání, které skončilo tím, že banka vyplatila onomu pánu částku 300.000 Kč jako odbytné."

"Dr Meissner předložil po skončení tohoto případu účet svůj ve výši 15.000 Kč propuštěnému úředníku, který dostal těch 300.000 Kč, ten vyrovnal tento palmární účet a tím byla tato věc pro advokátní kancelář dr Meissnera úplně skončena."

Ale, ale, pane dr Wintře, jaká advokátní kancelář, vždyť jste sám výslovně doznal, že s tím případem neměly nic co dělati paragrafy, nýbrž jedině známost a jaká. Ne politická, nýbrž finančně-nebezpečná známost, na kterou jsou paragrafy, které měl po ruce a v patrontašce p. ministr spravedlnosti dr Meissner. Ovšem těchto paragrafů nebylo použito v tomto případě. Pan Stivín, Taub, Špatný a spol. přiskočili i v tomto případě na pomoc a zabavili v řeči soudr. Zápotockého prosté konstatování faktu, kterýžto fakt doznal i sám posl. dr Winter, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 6. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Dne 19. února 1931 rozpřáhl se na této tribuně p. posl. Stránský, který svlékal zde soudcovské taláry se soudců. Malé barony chtěl dáti pod lavici a na lavici velké zloděje. Ale jeho klubovní kolegové, Špatný a spol., za hodinu na to zkonfiskovali v řeči soudr. K. Procházky korupční aféru Čedoku, tabákovou aféru posl. Pekárka a jeho stotisíc Kč odměny bez advokátní kanceláře. Ba dokonce zkonfiskovali i všeobecnou charakteristiku státotvorných předáků, o nichž je známo a všeobecně se uvádí, že všichni byli až do převratu hotovými žebráky a dnes jsou boháči. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Pánové Stivín, Taub, Špatný, Malypetr a spol. v debatě o hospodářské krisi a jejich příčinách dne 19. února 1931 zkonfiskovali v řeči posl. soudr. Jurana prosté konstatování, že dnešní vláda neslouží pracující třídě. V mojí řeči týž den bylo zkonfiskováno, že krise může se státi bezpředmětnou jen svržením buržoasie, že v měšťáckém státě nelze ničeho dosíci (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.) pouhou parlamentní cestou, nýbrž jedině nejhouževnatějším bojem pracujících mas proti buržoasii.