Posl. Stříbrný: Slavná sněmovno! Sněmovna jedná o Úmluvě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou. Ve smlouvě jedná se o zaopatřovacích požitcích bývalých pragmatikálních zaměstnanců. Stará-li se republika o materielní zájem bývalých císařských úředníků - a my jim to nezávidíme musí se také starati o státní občanství svých revolučních pracovníků. Používám proto této příležitosti, abych se zmínil o posledních událostech.

Dr Karel Pergler byl zbaven mandátu. Stalo se to v neveřejném líčení volebního soudu bez jeho přítomnosti. Do této chvíle nic mu nebylo oficielně sděleno, žádného výměru nedostal, nic mu nebylo doručeno; byl odsouzen, ani mu to neřekli, ale rozsudek vykonali okamžitě, do sněmovny jej pánové už nepustili. Ale i důvody rozsudku budou prý mu sděleny jako presidiu slavné sněmovny dodatečně později.

V právním státě - a promiňte mi tuto připomínku - chtěli-li někoho pověsiti, aspoň mu to napřed řekli. V tomto případě ani to se nestalo. Dočítáme se o důvodech příštího rozsudku, které budou doručeny, že prý budou velmi obsáhlé, snad celou knihu mají tvořiti. Mnoha analogických případů bude tam vzpomenuto. Jen u jedné takové připomínky se zastavím.

Má býti uveřejněn také případ, podle pánů z volebního soudu analogický, guvernéra dr Žatkoviče. To však kulhá, pánové. Žatkovič nebyl pragmatikálním úředníkem. Abych sněmovnu nezdržoval, nebudu se pouštěti do právnických výkladů, nemaje dostatečné kvalifikace k tomu jako neprávník. Ale chci tu prostě dokázati, že dr Pergler je naším státním občanem, že mu to bylo našimi úřady i dvěma ministerstvy již před 2 lety úředně doznáno.

Dr Pergler r. 1928 zažádal si o pas u čsl. vyslanectví ve Washingtoně. Také jej dostal. Mohl by někdo namítati: "Co na tom, to je náhodné, snad je to přehmat nebo příkladná horlivost kurtoasního úředníka." Nikoliv! Bylo to výsledkem pečlivého úředního šetření.

Cituji spis ministerstva zahraničních věcí ze dne 14. března 1928, čís. 37.523, který jedná o žádosti Karla Perglera o vydání cestovního pasu. Spis tento prošel 4 odděleními: presidiální sekcí - podepsán je dr Štrup; sekcí A, kabinetem ministra - podepsán je dr ............ jméno nečitelné; Protokolem - podepsán je pan vyslanec Strimpl; a V. sekcí politickou - podepsán je pan vyslanec Krofta.

Spis praví doslovně (čte):

"Vyslanectví ve Washingtoně se dotazuje, zda může vydati řádný neb prozatímní cestovní pas býv. vyslanci Karlu Perglerovi. Telegram byl předán oddělení B.

Sekce I (p. vysl. Radimský) přikázal telegram k vyřízení sekci V/4.

Po dohodě se sekcí I/2 (dr Štrup), jenž prostudoval příslušný spis a dotázal se" cituji stále doslovně - "ministerstva vnitra po jeho náhledu na to, zda je Karla Perglera považovati za čsl. státního příslušníka neb občana USA" - vepsáno je perem mimo strojové písmo: "Spis se vyřizuje."

"Dle zprávy dra Štrupa uznává ministerstvo vnitra" - cituji doslovně - "že tím, že byl Karel Pergler jmenován vyslancem RČS, lze pokládati, že nabyl současně čsl. státního občanství a že aktem tím bylo eventuelně validováno, že je čsl. státním občanem i v případě, že by před jmenováním jím" to je státním občanem - "nebyl".

V závorkách je připsáno perem: "Ve spisech není žádný záznam, zda byl americkým st. občanem. Nar. se v Čechách, a s rodiči se odstěhoval r. 1890 do Ameriky. Více ve spisu není." Tato poznámka je tam také.

Akt končí: "Proto byla zaslána vyslanectví ve Washingtoně telegrafická odpověď odd. B, že možno vydati Karlu Perglerovi řádný cestovní pas. Dr Maixner 15. března 1928." Citoval jsem doslovně.

Zde je důkaz, že naše úřady považovaly dr Perglera za státního občana, pokud nevěděly, že bude kandidovati. Vyjádřila se tak dvě ministerstva. Na základě toho vydaly mu řádný čsl. pas - ne diplomatický.

Žaluji před slavnou sněmovnou, že ministerstvo zahraničních věcí tento uznávací neodvolatelný akt volebnímu soudu zamlčelo, uvedlo jej v omyl. Jsem ochoten svá tvrzení volebnímu soudu nebo zvláštní vyšetřující komisi v originále předložiti a také provésti naprostý důkaz pravdy svého tvrzení.

Slavná sněmovno! Pánové! Zde už nejde o Perglera, zde jde o dobrou pověst tohoto státu, o právní jeho základ. (Tak jest! - Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.)