Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Schuberta a druhů:

§ 1 znějž:

"Ministr financí se zmocňuje, aby opatřil zápůjčkou peníz 3.500 milionů Kč a vynaložil jej způsobem dále uvedeným."

2. Pozměňovací návrh posl. Schuberta a druhů k §u 2:

Odst. 1 znějž:

"Částka 1.000,000.000 Kč jest určena na úhradu investičních nákladů čsl. státních drah (§§ 3-5). Z toho jest 400,000.000 Kč určeno na stavbu těchto místních drah: Albrechtice-Cukmantl, Opava-Fulnek, Horní Benešov-Bruntál, Německá Libina-Rýmařov, Dolní Beřkovice-Dubá, Jáchymov-Saský Wiesental, dráhy po hřebenech Rudohoří (Vejprty-Wiesental Český) a trati Karlovy Vary-Bochov."

Odst. 2 znějž:

"V celkové částce 3.500,000.000 Kč jest dále zahrnuto:"

"3. 1.000,000.000 Kč na investiční účely okresů a obcí;

4. 800,000.000 Kč na podporu stavebního ruchu."

3. Pozměňovací návrh dr Mayr-Hartinga a druhů:

V §u 6 znějž odst. 1:

"Jak bude použito zbytku 480,307.500 Kč, určí parlamentní komise skládající se ze 24 členů, do které vysílá posl. sněmovna 16 a senát 8 členů. Bez povolení této komise nesmějí se úvěry ani povolovati ani vypláceti. O použití úvěru budiž Národnímu shromáždění až do jeho vyčerpání každého čtvrt roku podána zpráva."

4. Pozměňovací návrh posl. Štětky, Kopeckého a soudr.:

Zákon znějž:

Na provedení nouzových prací prospěšných pracujícímu lidu uvaluje se na všechny kapitalistické společnosti, vlastnící více než jeden milion Kč, a na všechny jednotlivce, jichž jmění přesahuje 1 milion Kč, 10%ní dávka z majetku.

Za nouzové práce prospěšné pracujícímu lidu se pokládají stavby činžovních domů pro dělníky, drobné zřízence a úředníky, malé živnostníky, studenty a pod. prováděné státem, zeměmi, obcemi, okresy a proletářskými družstvy, jakož i družstvy drobných živnostníků. Činže v takových domech nesmí přesahovat 10% příjmu nájemníků. Za prospěšné nouzové práce pokládají se dále státní a jiné veřejné stavby ohříváren, nocleháren pro nezaměstnané, stavby jeslí a útulků pro proletářské děti, obzvláště děti nezaměstnaných, nemocnic, škol a podobných ústavů, ve kterých by se dostalo proletářům a jejich dětem bezplatného opatření nebo školení, stavby cest užívaných proletáři a drobným rolnictvem a pod. Za nouzové práce prospěšné pracujícímu lidu se nepokládají stavby kasáren, strategických válečných drah, silnic, stavby soudů a vězení a jiných zřízení, používaných k přípravě války a potlačování pracujícího lidu.

Vybírání dávky z majetku a provádění nouzových prací děje se za účasti a stálé kontroly akčních výborů nezaměstnaných a drobných zemědělců, zvolených na veřejných schůzích. Výnos dávky a údaje, od koho byla vybrána, uveřejňují se měsíčně v úředních listech.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedením jeho pověřují se ministři soc. péče a financí."

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji posl. dr Patejdlovi.

Zpravodaj posl. dr Patejdl: Vážená sněmovno! V debatě o této osnově zákona promluvila řada řečníků, z nichž mnozí snažili se zejména najíti slabiny předložené osnovy. Tyto slabiny viděli v různých směrech. Především mnozí z pánů řečníků snažili se dovoditi, že finanční situace tohoto státu je vzhledem k poklesu příjmů dosti vážná, a mnozí se nerozpakovali mluviti již o bankrotu. Tak zlá ta věc přece není. Kdo si přečte důvodovou zprávu vládního návrhu, vidí, že přes pokles příjmů vykazují naše řádné příjmy správní oproti rozpočtu ještě přebytek 300 mil. Kč, a musí proto doznati, že naše státní hospodářství je dobré a že, pokud se zde jeví určité známky poklesu, jsou to známky, které sluší přičísti většinou hospodářské depresi, která ovšem má svůj odraz ve státních příjmech a ve státních podnicích.

Mnozí páni dotkli se také situace našich drah. Z vývodů, které byly předneseny na účet našich drah, zasluhují zmínky vývody pana kol. Teplanského, který, poukazuje na cesty, kterými by naše dráhy mohly býti postaveny na lepší, hospodářsky zdatnější základ, mluví o revisi tarifů, o reorganisaci správního sboru - to jsou věci, o kterých jsem se zmínil na počátku svého referátu a s nimiž lze vysloviti souhlas.

I s dalšími vývody pana kol. Teplanského dá se souhlasiti, zejména kde mluví o nutnosti zakročení proti kartelům. Domnívám se, že v programu této vlády je také osnova zákona proti kartelům a že i zde se najdou cesty, aby kartelové hospodářství nebránilo tomu, k čemu nezbytně dojíti musí, totiž přiměřenému snížení cen, čili jak pan kol. Teplanský správně řekl, aby ceny, které se dávají za výrobky zemědělské, byly vyrovnány s cenami výrobků průmyslových.

S tím lze jen souhlasiti, jakož i s jeho vývody, aby úroková míra našich bank byla stlačena, aby nedocházelo při poskytování soukromého úvěru docela k vykořisťování.

Páni řečníci zejména s oposiční strany dotýkali se opět otázky výhodnosti této zápůjčky a mnozí byli toho mínění, zda by nebyla výhodnější zápůjčka zahraniční. Mluvili o tom, že zejména v Americe a ve Francii jsou ohromné spousty zlata a že by zahraniční zápůjčka mohla býti uzavřena za podmínek daleko výhodnějších.

Poukazuji na to, nač jsem už poukázal ve svém referátu, že nikdo z pánů ještě nepodal jasného důkazu, že by byla zahraniční zápůjčka výhodnější, a prohlašuji všechna tvrzení, která zde byla přednesena o podmínkách této zápůjčky, za neodpovídající skutečnosti. Myslím, že ani pan ministr financí nemůže ještě dnes tyto podmínky sděliti, a bylo-li zde učiněno nějaké sdělení, bylo to sdělení, které se skutečným stavem věci nemá co činiti.

Myslím, že můžeme očekávati a pevně doufati, že podmínky této půjčky budou takové, že klidně je budeme moci dodatečně schváliti, a že všechna tvrzení o hromném výdělku bankovního konsorcia se ukáží naprosto nesprávnými. Proto také nezasluhuje ani zvláštního rozboru tvrzení, že se vlastně stát dává bankám v plen, poněvadž skutečné podmínky této zápůjčky, až budou uveřejněny, nám dokáží, že tato zápůjčka byla uzavřena za podmínek pro stát velice výhodných.

Tím jsem, myslím, podstatně vyčerpal celý předmět této debaty a dovolte mně, abych se dotkl jen jedné věci.

Mnozí z pánů řečníků poukazují, že tato zápůjčka neodrazí se ve výrobním procese našeho státu, a béřou v pochybnost investiční ráz této zápůjčky. Již na počátku svého referátu jsem ukázal, že v částce 1300 mil. Kč je také 150 mil. Kč na zmírnění hospodářské krise a že tato částka se netýká investic a že tam byla zahrnuta jen z těch důvodů, aby při uzavírání této zápůjčky nebyly uzavírány zápůjčky dvě: jedna pro opatření úvěru 150 mil. Kč, druhá pro opatření dalších úvěrů.

Ale, odmyslíme-li si tuto částku 150 mil., jde jen o zápůjčku investiční, při čemž se na tom nic nemění, dáváme-li 400 mil. Kč drahám na investice za dobu minulou; nesmíme zapomínati, že kdyby se to nestalo, že by to ovšem mělo, pokud se týče osobního stavu našich železnic, následky nepříznivé.

Investice znamenají - myslím, že ani jeden z pánů oposičních poslanců nemůže to vyvrátiti - práci, neboť se nedá ovšem mysliti, že se dá práce prováděti bez kapitálu. Při pracích, které budou prováděny na našich silnicích, na našich vodocestných drahách a na melioracích vodních, bude samozřejmě používáno kapitálu, ale na druhé straně také lidské práce, to znamená, že nezaměstnanost se přece jen zmenší. Mohou tedy klidně všichni, i ti, kteří jsou předmětem těchto útoků, jako socialisté, tuto zápůjčku s dobrým svědomím doporučiti, poněvadž zde jde o řešení hospodářské krise prostředky národohospodářsky správnými - krise , kterou nelze žádným hlukem a žádnými prostředky nebo pokusy o nějaký politický puč odstraniti a která se nikdy takto neodstraní. (Výborně!)

Tedy po této stránce je třeba, abych zdůraznil, že investiční ráz této zápůjčky dává možnost zmírniti hospodářskou krisi. Je pravda, že tato zápůjčka sama tuto krisi neodstraní a že tyto investiční práce také neodstraní nezaměstnanost naprosto. Je také pravda, že budou určité obory zaměstnání pracovního, kde dělnictva sotva se dá použíti na práci, na železnicích, na silnicích, ale tu opět musíme uznati dobrou snahu vlády, že chce přispěti takovým výrobním odvětvím, která zaměstnávají dělnictvo kvalifikované, a tu si myslím, že můžeme s uspokojením přivítati dnešní sdělení p. ministra nár. obrany, který ve svém exposé v branném výboru jasně prohlásil, že vojenská správa, aby zejména zmírnila nezaměstnanost v oboru textilním a sklářském, učinila objednávky, jdoucí do 40 milionů Kč, a že příští objednávky do 15 milionů Kč se mohou ještě čekati. To je jistě rozumné národohospodářské řešení, a proto všichni, kdo se domnívají, že tento prostředek je nedostatečný, jsou podle mého názoru na velkém omylu. Podle mého názoru můžeme všichni vzíti klidně odpovědnost za tuto předlohu a uvítati, že přišla a že s takovou přímočarostí je prosazována.

Nyní dovolte mně, abych se vyjádřil o podaných pozměňovacích návrzích.

První pozměňovací návrh p. posl. Schuberta navrhuje, aby ministr financí byl zmocněn k uzavření investiční půjčky 3 1/2 miliardy Kč. Při tom navrhuje, aby tato investiční zápůjčka byla rozdělena tak, že by 1 miliarda byla určena na úhradu investičních nákladů čsl. státních drah zde vypočítává, které místní dráhy to mají býti a ze zbytku 2 1/2 miliardy bylo použito 1 miliardy na investiční účely okresů a obcí, 800 milionů na podporu stavebního ruchu.

Pan posl. Schubert by, myslím, přišel do velikých rozpaků, kdyby měl býti dotázán, jakým způsobem by se měly všechny tyto peníze rychle opatřiti, a kdyby měl zejména vysvětliti, kde najíti okamžitě úhradu, a zejména, zdali půjčka v této tak veliké částce by se neodrazila nepříznivě na našem finančním a úrokovém trhu. Nemohu se vysloviti pro tento pozměňovací návrh a navrhuji, aby návrh p. posl. Schuberta byl zamítnut.

Je zde další pozměňovací návrh p. posl. dr Mayr-Hartinga, aby zbytku zápůjčky v částce 480 mil. Kč bylo použito tak, že by zvláštní parlamentní komise, skládající se ze 24 členů, a to 16 členů posl. sněmovny a 8 senátu, rozhodovala o povolování a vyplácení úvěrů, a aby Národnímu shromáždění byla až do vyčerpání těchto úvěrů podávána každého čtvrt roku zpráva.

Nedomnívám se, že by zvláštní parlamentní komise, kdyby také ještě ona měla rozhodovati o používání úvěrů a vyplácení peněz, přispěla k jistému urychlení celé záležitosti. Můžeme, myslím, klidně očekávati, že vláda, která tuto věc bedlivě sleduje a která zřídila ještě zvláštní investiční komisi, bude se starati, aby veškeré práce byly s urychlením prováděny.

Pokud pan posl. dr Mayr-Harting žádá, aby parlamentu byla podávána čtvrtletní zpráva, domnívám se, že máme dostatek příležitosti v rozpočtovém výboru i v jiných výborech s použitím práva dotazů, intervencí a dále při rozpočtové debatě a při účetní uzávěrce žádati zprávy o stavu a chodu těchto prací.

Ještě poukazuji, že kontrola způsobu používání těchto investičních prací fondových je podle mého názoru věcí specielních zákonů. Taková ustanovení najdeme v zákoně o silničním fondu, v zákoně vodocestném a v zákoně melioračním. Tyto specielní zákony jsou podle mého názoru příležitostí, kde by p. posl. dr Mayr-Harting mohl některé tyto své náměty uplatňovati. Ale zde, myslím, že není pro to žádného důvodu a proto navrhuji, aby jeho pozměňovací návrh byl zamítnut.

Jest zde konečně pozměňovací návrh pánů posl. Štětky, Kopeckého a soudr. o tak zv. dávce z majetku milionářů k provádění nouzových prací. Tu poukazuji na to, co jsem již řekl ve výboru rozpočtovém, že tento návrh svou povahou nesouvisí s návrhem zákona o investiční půjčce, nýbrž jest samostatným návrhem zvláštní povahy, návrhem zákona formy daňové pro uložení určité daně, a že tedy má býti podán, jak jednací řád předpisuje, řádnou cestou ústavní presidiu sněmovny, které by jej přikázalo výboru iniciativnímu. Tedy již z těchto formálních důvodů, nehledě k tomu, že tento návrh vykazuje značné mezery a nedá se prostě považovati za návrh propracovaný, navrhuji, aby byl také zamítnut, a doporučuji, aby vládní návrh byl přijat tak, jak se na něm usnesl výbor rozpočtový. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce.

Nebude-li námitek, přistoupíme k projednávání odst. 5 dnešního pořadu. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Budeme projednávati odst. 5, jímž jest:

5. Zpráva výboru rozpočtového o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1929 (tisk 635) spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 900).

Zpravodajem jest p. posl. dr Hnídek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno! Nejvyšší účetní kontrolní úřad zůstal i loňského roku věren své tradici a předložil účetní uzávěrku za r. 1929 v obvyklém svém čase o rok dříve, než zákonem byl vázán. Ale nejen to! Nejvyšší účetní kontrolní úřad také předkládá rozpočtovému výboru každého čtvrt léta výkaz o státních příjmech a výdajích, takže na základě těchto zpráv Nejvyššího účetního kontrolního úřadu, které jsou vždy včas a svědomitě zpracovány, máme stále každého čtvrtletí obraz o státním hospodářství.

Účetní uzávěrka za r. 1929 byla, jak jsem již řekl, předložena loňského roku v září, ovšem nemohla býti projednávána ve sněmovně pro jiné, důležitější předlohy. Tato účetní uzávěrka má také po stránce formální určité novum. Je tam totiž pěkný přehled o státních příjmech podle jejich vzniku obdobně k důvodové zprávě k rozpočtům na r. 1929 a 1930. Zároveň je tam také srovnání s předcházejícím rokem 1928, takže máme jasný obraz, jak klesají anebo stoupají státní příjmy. Mimo to je tam také výkaz o daních, zase uspořádán analogicky k důvodové zprávě k rozpočtům na rok 1929 a 1930 a také vůbec srovnání s r. 1928 a 1929, takže my zde jasně, aniž bychom musili pracně hledat ve spoustě číslic státní závěrky, vidíme, jak vypadají výnosy jednotlivých daní, a zároveň také můžeme je srovnat s rokem předcházejícím.

S jakým finančním efektem skončilo státní hospodářství za r. 1929? Tato cifra, to je to nejdůležitější z účetní uzávěrky. Skutečný přebytek anebo skutečný deficit. A tu můžeme s potěšením konstatovati, že státní hospodářství za r. 1929 skončilo přebytkem 338.2 mil. Kč. Tedy tato cifra mluví nejjasněji o hospodářství státním za r. 1929. Připočteme-li k tomu ještě potom hotovost koncem roku 1928, která činila 1,672 mil., vidíme, že tato hotovost předcházejícího roku ke konci roku 1929 byla přes miliardu korun, nepočítaje ještě 1 miliardu v cenných papírech. Ovšem úkolem parlamentu je kontrola. Kol. Remeš v rozpočtovém výboru řekl, že účetní závěrka je důležitější než rozpočet sám. Do jisté míry má pravdu, totiž potud, pokud vystupuje parlament jako kontrolní úřad státního hospodářství. Má jistě tedy účetní uzávěrka svou důležitost, ale přece ne takovou, jako rozpočet sám, poněvadž zde parlament užívá svého výsostného práva, že rozpočtem teprve dává vládní exekutivě prostředky k vládnutí.

Účetní uzávěrka a včasné její předložení má velikou důležitost také pro projednávání rozpočtu. A poněvadž od několika let už Nejvyšší účetní kontrolní úřad předkládá nám účetní závěrku před projednáváním rozpočtu, má rozpočtový výbor zde snadnou úlohu a může již posuzovati prelimináře rozpočtové, preliminované rozpočty příjmů nebo vydání podle skutečné potřeby nebo podle skutečného výnosu daní.

Řekl jsem, že parlament má důležité právo kontroly státního hospodářství. Jak může prováděti tuto kontrolu? Tuto kontrolu provádí tím, že na základě účetní uzávěrky srovnává jednotlivé položky výdajové podle rozpočtu a podle závěrky. Dále srovnává jednotlivé položky příjmové, zase podle rozpočtu a podle závěrky, a tu ovšem připomínám, že podle účetní závěrky, podle dnešního způsobu účtování musíme vzíti pro kontrolu za základ ne platbu, nýbrž náležitost. Co je to náležitost? Je to pojem účetnictví kameralistického, to je všechno to, nač hospodářství má nějaký nárok, tedy vlastně nárok hospodářství na nějaké plnění. Vezmeme-li nyní v úvahu náležitost podle účetní závěrky a potom rozpočtu, tu se nám jeví obraz hospodářství státního ještě v jasnějším a lepším světle, takže přebytek státní podle náležitosti je daleko vyšší, nežli byl přebytek, jak se jevil ve státní kase, totiž více než 338 mil. Kč. Podle rozpočtu byly příjmy na r. 1929 preliminované částkou 9.569,000.000 Kč, výdaje 9.534,4 mil. Kč, takže měl býti podle rozpočtu přebytek státní 35.5 mil. Kč.

Srovnáme-li to teď s náležitostí, naskýtá se nám tento obraz: Příjmy státní podle náležitosti byly 10.773.8 mil. Kč, výdajová náležitost 9.546 mil. Kč, takže zde přebytek podle náležitosti by byl 1.227 mil. Kč. Ovšem pro státní hospodářství a pro účetní závěrku je důležité také hospodaření mimo rozpočet. Musíme vzíti v úvahu nejen hospodaření na rozpočet, nýbrž také hospodaření mimo rozpočet. A tu připomínám - přijdu k tomu ještě - že tyto nepreliminované výdaje spočívají na zvláštních zákonech, jsou kryty zvláštním způsobem, buďto z vyšších příjmů na rozpočet nebo příjmy mimo rozpočet. Tyto nepreliminované výdaje mimo rozpočet činily 335.4 mil. Kč, příjmy mimo rozpočet 120 mil. Kč, takže rozdíl, zde vlastně schodek nepreliminovaný byl 214.8 mil. Kč. Odečteme-li těchto 214.8 mil. Kč od 1.227 mil. Kč podle náležitostí, dostaneme cifru 1.012.2 mil. Kč jako přebytek státní podle náležitosti.

Vezmeme-li v úvahu také účiny mimo rozpočet a srovnáme-li je s cifrou 35·5 mil. Kč podle rozpočtu, tedy vidíme, že podle náležitosti byl přebytek 977·1 mil. Kč. Ovšem těchto 977 mil., jak jsem již řekl, není ve státní pokladně, na ty má stát nárok. Ty se možná objeví až teprve příštího roku jako jmění státní.

Řekl jsem, že pro kontrolu je nutno srovnati výdaje preliminované se skutečnými výdaji. Srovnáme-li výdaje preliminované s výdaji, které byly podle náležitostí, tedy které měl stát podle zákona vydati, vypadá to takto: preliminované výdaje byly 9.534·3 mil., výdaje podle náležitostí byly 9.546 mil., takže překročení státních výdajů činilo 12 mil. Kč. O 12 mil. Kč byl tedy státní rozpočet na r. 1929 překročen, ovšem v celku. Některé resorty překročily své výdaje více, některé zase ušetřily, takže dáme-li dohromady to, co některé resorty ušetřily a jiné zase překročily, jeví se nám výsledek překročení 12 mil. Kč. Rozpočet překročily tyto resorty: ministerstvo zahraničí o 3·8 mil., ministerstvo nár. obrany o 61·4 mil., ministerstvo železnic o 1 mil., ministerstvo zdravotnictví o 3.5 mil., kapitola pense o 3·4 mil. a všeobecná pokladní správa o 43·3 mil., takže dohromady činilo toto překročení 116·4 mil. Kč. Ovšem znovu opakuji a podškrtuji, že tato částka není celkovým překročením rozpočtu, nýbrž že překročení rozpočtu jest jen 12 mil., o kterých jsem právě mluvil.

Tato překročení jsou kryta příjmovými přebytky, takže se těch 12 mil. nikterak nejeví jako nějaký deficit státního rozpočtu. Jednotlivé resorty odůvodnily Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu toto překročení takto:

Ministerstvo zahraničí vysvětlilo překročení svého resortu tím, že potřebovalo větší částky na mezinárodní jednání, pak tím, že ještě nebyla skončena akce ve prospěch ruských uprchlíků, tedy že likvidace této akce nebyla ještě provedena, takže bylo nutno se strany ministerstva zahraničí rozpočet překročiti.

Ministerstvo nár. obrany odůvodňuje překročení svého rozpočtu tím, že byly vyšší ceny naturálií, než se kterými se počítalo. Dále odůvodňuje překročení vyššími výdaji na letectví. V této věci musím přece jen něco podotknouti, proč musilo dojíti k překročení rozpočtu resortu národní obrany. Máme zákon, který stanoví určitý počet vojska ve stálé službě, dále zákon, podle kterého rozpočet ministerstva nár. obrany nesmí překročiti 1.400 mil. Kč. Máme zde tedy pevné cifry: pevnou cifru stálého vojska a pevnou cifru výdajů. Jakmile tedy stoupnou ceny některých potřeb pro vojsko, musí se to nutně objeviti v překročení rozpočtu, jiná pomoc není. Jediná odpomoc by byla zde změniti některý z těchto zákonů, buď ten nebo onen. Podle mého názoru bude přece jen nutno změniti zákon, kterým se stanoví přesná cifra výdajů ministerstva nár. obrany. Ministerstvo nár. obrany také zažádalo za souhlas Národního shromáždění pro překročení o částku 61 mil. Kč.

Ministerstvo železnic odůvodňuje překročení svého rozpočtu tím, že byly vyplaceny dodatečně diety za ubytování do konce roku 1924, tedy ještě před provedením zákona o státních podnicích. Tu by se mohlo namítnouti, proč přišlo ministerstvo železnic s touto částkou teprve teď, proč ji nevyúčtovalo už r. 1924. Stalo se to proto, poněvadž přišlo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o této věci teprve roku loňského, proto byl ten obnos včleněn teprve do letošního roku.

Ministerstvo zdravotnictví odůvodňuje překročení tím, že mělo vyšší výdaje v ústavech nemocničních. Pense byly překročeny vyššími výdaji na staropensisty vojenské a potom zákonem z r. 1928, č. 80.

Všeobecná pokladní zpráva má větší cifru 43·3 mil. Kč. Ovšem tato cifra není vlastně skutečným překročením, je to vlastně jen konečné vyúčtování, tedy účetnický úkol a nic více. Po převratu mělo totiž ministerstvo financí otevřený účet u Živnostenské banky a teprve loňského roku došlo ke konečnému vyúčtování.

Musím ještě podotknouti, že naproti tomu některé resorty proti rozpočtu ušetřily. Jsou to kapitoly: President republiky 0·5 mil., zákonodárné sbory 4·1 mil., presidium min. rady 1·2 mil., ministerstvo vnitra 9·7 mil., ministerstvo spravedlnosti 3·2 mil., nejvyšší správní soud 0·2 mil., ministerstvo zemědělství 7·4 mil., Státní pozemkový úřad 1·7 mil., ministerstvo obchodu 0·9 mil., ministerstvo veř. prací 6·7 mil., ministerstvo pošt a telegrafů 0·3 mil., ministerstvo soc. péče 49·9 mil., ministerstvo zásobování 0·2 mil., ministerstvo financí 18·5 mil. a nejvyšší kontrolní a účetní úřad 0·1 mil., celkem 104·6 mil. Kč.

Tím, že některé resorty ušetřily a jiné svůj rozpočet překročily, vyplývá konečné překročení o 12 mil. Kč.

Dovolím si ke konci navrhnouti dodatečné schválení a při této příležitosti musím tlumočiti důrazné přání rozpočtového výboru, aby vláda pro příště, kdykoli uvidí, že bude nutno rozpočet překročiti, řídila se finančním zákonem a včas zažádala za dodatečný souhlas k eventuálnímu překročení rozpočtu. To tlumočím vládě jménem rozpočtového výboru.

Na osobních výdajích řádných ušetřilo se 27·6 mil. Kč. Jsou to většinou interkaláře, ke kterým chtě nechtě aspoň částečně musí někdy dojíti. Proti těmto interkalářům bylo v rozpočtovém výboru mnoho a mnoho mluveno a zaujato dosti ostré stanovisko, částečně ovšem správné, poněvadž je třeba, aby nebyly dělány zbytečné interkaláře. Na mimořádných výdajích osobních ušetřilo se 77 mil. Kč, dohromady 105 mil. Kč. Nejvíce ušetřilo na osobních výdajích ministerstvo vnitra 27·6 mil. Kč, finance 19·2 mil. Kč, školství 14·4 mil. Kč, veř. práce 12·8 mil. Kč, nár. obrana 11·1 mil. Kč. Osobní výdaje překročily železnice o 2·3 mil. Kč a pense o 3·4 mil. Kč. Preliminář příjmu na r. 1929 činil 9.569·9 mil. Kč, náležitost příjmová naproti tomu byla 10.773.8 mil. Kč, takže byly příjmy vyšší o 1.203·9 mil. Kč. Již na začátku své věci jsem se zmínil, že nejvyšší kontrolní úřad nám předložil v účetní závěrce přehled příjmů, rozčleněných podle vzniku, a jest zajímavé sledovati tyto cifry a srovnávati je s rozpočtem Tu jeví se obraz takto: Příjmy soukromohospodářské, t. j. výnos státních podniků pro státní pokladnu, t. j. co měla dostati státní pokladna, ne zisk státních podniků, poněvadž část zisku připadá na státní investice, splátku dluhu atd., měly podle rozpočtu vynésti r. 1929 1.302,000.000 Kč, náležitost však činila 1.685,000.000 Kč, takže náležitost je zde vyšší o 382·9 mil. Kč. Tedy vynesly státní podniky pro státní pokladnu více r. 1929; ovšem r. 1930 bude obraz poněkud horší, poněvadž státní podniky r. 1930 vynesly méně, než bylo preliminováno. Daně a dávky měly vynésti 5.507 mil. Kč a vynesly podle náležitosti 5.638 mil. Kč, tedy více o 130·6 mil. Kč. Cla měla vynésti podle rozpočtu 1.169 mil. Kč, podle náležitosti 1.387 mil. Kč, tedy více o 218 mil. Kč. Budeme viděti hned, že r. 1930 vynesla cla zase méně. Kolky a právní poplatky podle rozpočtu 921·8 mil. Kč, podle náležitosti 1.220 mil. Kč, tedy více o 298 mil. Kč. Ostatní státní příjmy činí podle rozpočtu okrouhle 669 mil. Kč, podle náležitosti 843 mil. Kč, tedy více o 173 mil. Kč. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.)

Vynesly tedy státní příjmy více o 1.203·9 mil. Kč.

Zajímavý obraz podává přehled, kolik vynesly daně a dávky r. 1929. Ale připomínám předem, že cifry, které jsou zde uvedeny, nejsou skutečné celkový výnosy daní, zde v tomto přehledu jsou uvedeny daně sumami, které odpovídají rozpočtu. Jak víte, byly z výnosu některých daní dávány příděly autonomním svazkům, a v rozpočtu uváděny jsou jenom výsledky pro státní pokladnu, od nichž jsou tyto příděly odpočítávány. Účetní uzávěrka ovšem musí srovnávati ne celkový výnos daní, nýbrž jenom tu částku z daně, která zbyla po odečtení těchto přídělů autonomním svazkům. A to jsou jistě zajímavé cifry. Vezmeme-li příjem daní, měla daň důchodová podle rozpočtu vynésti 1.050 mil. Kč, ale vynesla méně o 33 mil. Kč. Vynesla totiž 1.016 mil. Kč. Výdělková daň všeobecná měla vynésti podle rozpočtu 175·3 mil. Kč, podle náležitosti vynesla 73 mil. Kč, tedy méně o 101 mil. Kč.

Zvláštní daň výdělková vynesla 80·3 mil. Kč, podle rozpočtu místo 221 mil. Kč, tedy méně o 141 mil. Kč. Pozemková daň měla vynésti podle rozpočtu 82·8 mil. Kč, podle náležitosti 71·4 mil. Kč, tedy vynesla méně o 11 mil. Kč.