V brzké době bude se jednati s Polskem a až se umoudří Maďaři, dojde také k jednání s Maďarskem. Z toho vysvítá, že dnešní doba je po stránce celně-politické nejvážnější. Přejeme si, abychom měli se svými sousedy jasné obchodní smlouvy, ale není možno, aby byly tvořeny na úkor životaschopnosti a rentability našeho zemědělství. (Výborně!) Mám za to, že je vůbec nutno, aby se v obchodní a zahraniční politice uplatňovaly víc a lépe zdravé principy agrární, nemá-li býti naše zemědělství hozeno na celou řadu let zpět ve svém vývoji a v celé své výnosnosti. V dnešní hospodářské krisi, slavná sněmovno, je velmi poučné posouditi objektivně rozdíl mezi výrobou zemědělskou a průmyslovou, jakož i zvážiti důsledky, které vznikají z toho pro hospodářské a sociální zájmy státu. Zemědělci prožívají plná dvě léta situaci krajně nepříznivou. Prodělávají čím dále tím více, nemají záruky, že po příštích žních bude lépe, ale nepropustili žádné dělníky, nezavřeli ani jediný objekt, neutíkají ze svých hospodářství, a s důvěrou jdou do těžké práce, která dává národu nejsilnější hodnoty. Ve chvílích, kdy průmysl omezuje výrobu a zavírá továrny, nezná zemědělec ve svém těžkém postavení nic jiného, než jak lépe obdělati půdu, jak více vyrobiti, aby hospodářský život neztroskotal. Tento veliký rozdíl mezi zemědělstvím a průmyslem měla by veřejnost v dnešní době, kterou prožíváme, pochopiti a pak tím spíše přišla by k přesvědčení, že základním prvkem zdravé hospodářské politiky je půda, je práce a je spokojenost zemědělců. (Souhlas.)

K zmírnění zemědělské krise a krise vůbec bude vypsána vnitřní investiční půjčka ve výši 1300 mil. Bude patrně v nejbližší době vypsána nová mezinárodní půjčka, pro kterou se jeví velmi slibné podmínky. Každý stát brání se zadlužení a je proto samozřejmé, že ani my, ani náš stát a jeho příští generace nesmí býti zatěžována dluhy, které by byly neúčelné. Nevíme, jaké poměry budou na finančním trhu v příštích letech, jaké úkoly očekávají stát, a proto nové půjčky možno učiniti jen v případech výjimečných a nejnutnějších.

Vláda má za to, že dnešní hospodářská krise investiční půjčku vyžaduje, mají-li se řešiti akce hospodářsky produkční a potírati nezaměstnanost. Lze jen litovati, že některé státní podniky a zvláště správa státních drah vykazuje dnes značný deficit, takže téměř plná polovina investiční půjčky bude věnována pro železnice. Dráhy jsou vedeny jako obchodní podnik a mají proto stačiti samy sobě; není-li tomu tak, musí se hospodaření státních drah upraviti takovým způsobem, aby bylo dosaženo soběstačnosti.

Hlavní část půjčky má dotovati fond meliorační, vodocestný a silniční, zbytek má býti užit na elektrisaci a ostatní veřejné akce. V celku vítám toto opatření, neboť takové investice přinesou hospodářskému celku nejvíce užitku a nejvíce hodnot. Je zejména potřebí pamatovati na to, aby z fondu silničního byly podporovány stavby a úpravy silnic okresních a obecních, které jsou ve stavu zbědovaném. Současně bude nutno schvalovat okresům nutné zápůjčky, aby stavby mohly býti prováděny.

Upozorňuji dále, aby vydatně byl podporován ruch meliorační a stavby vodovodů, zejména vodovodů skupinových. Meliorační fond v ministerstvu zemědělství je zatížen cifrou 346 mil. Na účely meliorační a vodovodní je tato úhrada nedostatečná a proto je svrchovaný čas aby nový meliorační zákon, který v posledních dnech byl v ministerském jednání schválen, předložen byl co nejdříve k ústavnímu projednání sborům zákonodárným. Totéž platí pochopitelně o elektrisaci. V republice máme dnes elektrisováno na 9000 obcí a zbývá tedy zelektrisovati ještě asi 46%, z čehož největší část připadá na Slovensko a Podkarpatskou Rus, kde zbývá zelektrisovati ještě 93% všech obcí.

Pro města má velký hospodářský význam osvěžení stavebního ruchu. Kdyby u nás bytová politika byla vedena jiným směrem než je vázané hospodářství, byl by soukromý stavební ruch pronikavější. Ve vládním prohlášení je znovu zdůrazněno, že bude připraven definitivní návrh bytový. Naše strana učiní všechno, aby majitelům domů a domků byla vrácena svoboda jejich majetku. (Výborně!) Musí býti konec tomu, aby po 13letém otroctví v právním státě nemohl člověk disponovati volně svým soukromým jměním. Bude povinností vlády a zejména p. ministra soc. péče, aby bytový zákon připravil včas a aby v něm byly uplatněny spravedlivé požadavky majitelů domů a domků. Teprve potom rozvine se stavební ruch v celé velikosti. Lidé budou míti práci, živnosti a průmysl novou konjunkturu a stát v každém případě pořádek.

Ve vládním prohlášení postrádáme stanovisko vlády k daňovému a bernímu systému. (Tak jest!) Naše výrobní vrstvy, zvláště v zemědělství, nesnesou daňového zatížení a nemohou platiti v tak těžké době všechny daně a dávky, které jsou berními úřady dekretovány bez ohledu na protesty zástupců zemědělství v daňových komisích. To, co se děje na příklad s daní důchodovou a jejím paušalováním, přesahuje všechnu míru. Nebéře se zřetel na úžasný pokles cen zemědělských výrobků, není respektováno zadlužení venkova a paušály daně důchodové diktují se podle nařízení zemské finanční správy a ministerstva financí. Při tom se stále provádějí exekuce na daňové nedoplatky, často pro směšné částky. Pan ministr financí dr Engliš nedávno prohlásil: Zastaviti exekuce, znamená zastaviti platy. - Tak zlé to snad přece ještě není. V době tak těžké musí se bráti ohled na mravní a hospodářské myšlení lidu, na jeho nespokojenost, která prýští z nedostatku peněz za jeho práci, a nesmí se lidé zbytečně exekucemi dráždit. (Výborně! Tak jest!) Buďme rádi, že hospodářská krise probíhá na venkově v důsledcích trpělivosti našeho lidu poměrně klidně. (Potlesk.) Komu jde o klidný vývoj poměrů a přetrpění dnešní krise, nesmí vyvolávati exekucemi situaci, která by mohla býti jednou nebezpečná.

Velmi ožehavou otázkou v naší zemědělské výrobě je problém mlékaření. Uvážíme-li, že v naši republice činí produkce mléka a 300 mil. litrů, a ceníme-li 1 litr mléka 1 Kč 20 hal., přijdeme k faktu, že výroba mléka representuje cifru 5 miliard, tedy u srovnání s jinými produkčními odvětvími, jako na př. uhelným, obnos daleko vyšší. Na výrobě mléčné má největší zájem malý zemědělec. Proto třeba, aby vydatnou podporou rolnických družstev bylo toto důležité odvětví které v dnešní době zabezpečuje jediný denní příjem pro zemědělce, náležitě zabezpečeno. Rakousko a Polsko věnují na povznesení svého mlékaření veliké miliony, Rakousko na př. dalo na povznesení mlékařství 5 let za sebou po 25 milionech našich Kč a svoji pasivitu v mléčné produkci přetvořilo na aktivitu, čímž nejvíce trpí zemědělec na jižní Moravě (Posl. Mašata: Na Slovensku!) a na Slovensku, odkud do Vídně dodávalo se dříve velmi značné množství mléka. U nás pamatuje se na podporu mlékařství celkovým obnosem 3,800.000 Kč v rozpočtu ministerstva zemědělství. Stát má povinnost chrániti mléčnou výrobu před cizí konkurencí; dovoz másla z Dánska, Polska, Německa, Nizozemska do našeho státu stoupá a totéž platí o sýrech. Naše mladá výroba mléčná musí býti chráněna před cizinou vyššími cly a podporována ve vývozu zvýšenými dovozními listy.

V poslední době, slavná sněmovno, mluví se o tak zv. mléčném zákoně. Má býti jakýmsi zlomkem, vytrženým z ohlašovaného zákona potravinářského. Ustanovení, která mají zabezpečiti čistotu, neporušenost a zdravotní spolehlivost mléka, i určitou jeho hodnotu, jsou samozřejmá. Mléko je nejvýznačnější lidskou potravinou. Ale v novém návrhu ministerstva zásobování jsou ustanovení, která by těžce poškodila zemědělce a která by vedla ke zbytečným šikanám. Nechci o nich dnes mluviti, poněvadž návrh zákona není hotov v meziministerských poradách, ale varuji včas, aby těžký život, zejména drobných zemědělců, byl ještě ztrpčován zákonem, o kterém se dá sice pohodlně diskutovati u zeleného stolu, ale jehož mnohá ustanovení byla by novým břemenem pro mlékařícího zemědělce.

Je zajímavé pro posouzení hospodářské a sociální mentality určité části veřejnosti, že v době, kdy se připravuje vydání mléčného zákona, který má přinésti zemědělci nové vydání a zvýšenou režii, mluví se o snížení ceny mléka. (Slyšte!) Každé snížení ceny mléka je snižováním zasloužené mzdy za práci zemědělcovu a není zvláště v této době sociálně odůvodněno. Má-li ministerstvo zásobování zájem na dobré a zaručené jakosti mléka, pak musí počítati s tím, že nutno zajistiti i dobré jeho ceny (Tak jest!), jinak každé opatření se stane ilusorním.

Slavná sněmovno! Neobyčejně vážnou krisi prožívá naše výroba cukerní, která je životní otázkou celého státu a jeho hospodaření. Cukrovarnický průmysl odvedl v dobách konjunktury hlavní své zisky státu ve formě exportních přeplatků a daní, vyčerpal v krisi své reservy a dnes je zadlužen. Řepaři spokojují se s cenou tak nízkou, že nekryje ani výrobní náklady, a pěstují řepu hlavně proto, že je nezbytným článkem dnešního intensivního zemědělství a že nelze ji nahraditi jinou okopaninou. Náš zemědělec produkuje řepu daleko levněji než rolník kteréhokoliv ze sousedních států. Zdá se, že v dnešní těžké hospodářské době má býti cukerní průmysl a řepná výroba ponechána svému osudu, a v tom je velké nebezpečí pro ohrožení zdravého hospodářského vývoje celé naší obchodní politiky. Jde přece o existenci statisíců lidí při výrobě řepy a cukru, jde o dělnictvo v průmyslových odvětvích, jako jest uhelné, strojnické, textilní, chemické, a jde i o prosperitu našich železnic, vodní dopravy, a také, jak jsem již dovodil, o aktivitu naší obchodní a platební bilance. (Tak jest!)

Všiml jsem si tyto dny statistiky exportu našeho cukru v měsíci lednu. Značně poklesl.

Činil pouze 197.000 proti loňským 493.000 q, takže koncem ledna t. r. mají naše cukrovary v zásobě téměř 8 1/2 mil. q cukru v hodnotě surovin, tedy téměř o 2 mil. q více něž v lednu m. r. V Anglii přispívá vláda na podporu domácího řepařství a cukrovarnictví značnými miliony. Původní svou podporu v částce 3 mil. liber sterlinků zvýšila na 4 1/2 mil., to jest okrouhle 700 mil. našich korun. Jest, slavná sněmovno, dvojnásobně významné a poučné, že tuto akci v Anglii provádí dělnická vláda Macdonaldova a že její ministr zemědělství považuje záchranu a povznesení řepařství za jednu z předních povinností hospodářské politiky svého státu. U nás po této stránce dělá se velmi málo, třebaže i po mezinárodních konferencích v Brusselu a v Berlíně poměry cukrovarnictví se nelepší. Zatím co největší naši konkurenti, Kuba a Jáva, nemají téměř žádných břemen, žádného zatížení, jest u nás výroba cukru podrobena tak značným daním, že naše konkurenční schopnost na světovém trhu je čím dále tím menší. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.)

Chci dále upozorniti s našeho zemědělského stanoviska slavnou sněmovnu a vládu na nutnost soustavné podpory telefonisace venkovských obcí. Vyžadují toho zájmy hospodářské a kulturní, jakož i důvody sociální, zdravotní a bezpečnostní. Velmi dobrý čin vykonalo zemské zastupitelstvo v Čechách, když do rozpočtu vložilo první příspěvek na telefonisaci venkova v částce půl mil. Kč. Také okresní výbory poskytují zvláštní příspěvky pro své obce, ale plánovité provádění telefonisace naráží na velké stavební příspěvky, které požaduje ministerstvo pošt a telegrafů.

Kdo zná poměry na venkově, ví, jaké dobrodiní přinesla by telefonisace širokým vrstvám lidu. A ještě větší význam má na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde je špatná komunikace a kde každá cesta do města vyžaduje značných finančních obětí. Proto, má-li se zemědělskému stavu hospodářský život aspoň částečně ulehčiti, je nutno, aby bylo vydatně pamatováno i na soustavnou telefonisaci venkova. Výdaje v tomto směru učiněné vrátí se státu na poplatcích v několika letech. Jde o investici produktivní a veřejným zájmům neobyčejně prospěšnou.

Slavná sněmovno, velmi dobrý dojem na venkov učinila zpráva, že vláda se zabývá otázkou levného zemědělského úvěru. Je nejvyšší čas, aby příslušný návrh zákona byl urychleně projednán. Zadluženost venkovských gruntů roste měrou nebývalou a levný úvěr nelze získati, naopak, máme zjištěny četné případy, že rolníci jsou nuceni platiti z výpůjček do druhé hypotéky úroky přímo lichvářské, zejména různým jednotlivcům a výdělečným bankovním firmám. Úrok 10 až 12% a na Slovensku 18 až 20% není, (Slyšte!), bohužel, žádnou zvláštností. Zemědělství potřebuje levného a dlouhodobého úvěru. Nedosahuje vysokých zisků a musí míti proto úvěr stálý, aby nepodléhal změnám na peněžním trhu. Něco jiného je v průmyslu. Kapitál v průmyslu i v obchodě je mobilní, dosahuje tudíž většího obratu a zisku, zatím co zemědělství, které je vázáno na podmínky přírodní, mobilnosti postrádá.

Chci při této příležitosti upozorniti na funkci, která by v zemědělství mohla býti plněna t. zv. sirotčími pokladnami, zřízenými zákonem z r. 1858. Vklady jejich v Čechách, na Moravě a ve Slezsku možno odhadnouti na 700 až 800 mil. Kč. O vklady sirotčí byl již před válkou sveden boj mezi peněžními ústavy, který dopadl v neprospěch zemědělství, neboť okresní hospodářské záložny a na Slovensku rolnické pokladnice byly z ukládání peněz sirotčích vyňaty. Opatření toto je krajně nespravedlivé; okresní hospodářské záložny, které především slouží úvěru zemědělskému, mají dnes pupilární jistotu, neboť ručí za ně okresy, a není proto příčiny, proč by se u nich nemohly ukládati sirotčí peníze. Klub republikánských poslanců podal v tomto směru ve sněmovně iniciativní návrh zákona a trvá na tom, aby byl ústavně projednán.

Apeluji dále co nejvážněji, aby bylo připraveno zákonné ustanovení, pokud jde o snížení poplatků při hypotekárních zápůjčkách. (Tak jest!) Každá hypotekární zápůjčka je totiž zatížena poplatky ve výši nejméně 3%. Obchod a průmysl těmito poplatky netrpí takovou měrou jako zemědělství, neboť používá více úvěru krátkodobého, v jehož prospěch byly stanoveny poplatkové úlevy při krátkodobých směnkách. Zemědělství i v tomto směru je v nevýhodě a žádáme proto, aby hypotekární zápůjčky, poskytované na majetek pozemkový a lesní, byly od poplatků osvobozeny.

Aby se pak, slavná sněmovno, zamezilo dnešní honbě za vklady a jejich přeplácení, kteréžto poměry vykonávají značný vliv na zdražení úrokové míry ze zápůjček, bylo by třeba uvažovati o vydání zákona, který by normalisoval úrokovou míru ze vkladů a zápůjček. (Výborně!) Přestala by licitace a úrok z výpůjček byl by stabilisován. To by byl velmi rozumný čin pro zvelebení a ozdravění nynější neutěšené hospodářské situace.

Ve vládním prohlášení zdůrazněn je význam státní administrativy. Žádá se, aby státní úřednictvo ukázalo v dnešní těžké době schopnost, smysl pro rychlé vyřizování žádostí, aby dovedlo rychle a spravedlivě jednati, zkrátka aby se stotožnilo s potřebami státu a jeho obyvatelstva. Vítáme tento apel. Byl už nejvyšší čas, že se ke státnímu úřednictvu promluvilo jasně, jaký je jeho úkol v dnešní těžké době. My, jako strana zastupující široké vrstvy lidu, máme více než jiné strany zájem, aby státní aparát byl bezvadný. Víme dobře, že na rychlém vyřizování spisů, na iniciativě referentů a na jejich dobré vůli záleží mnohdy zdar či neúspěch velikých hospodářských děl. Kdo v tak vážné době, jako je dnešní, nechce cítiti s potřebami lidu, kdo má za to, že stačí, aby šablonovitě vyřídil akta a nestaral se o provedení žádané akce, kdo je v úředním řízení bez iniciativy a smyslu pro positivní čin, nehodí se na své místo. (Posl. Klein: To je správné!) Na úřednictvu státním velmi záleží, do jaké míry a s jakým úspěchem bude prováděn vládní program po stránce investiční. Ať je, slavná sněmovno, konec zbytečným kancelářským pracím a zdlouhavým procedurám instančním, ať je konec pověstným šíbrům a posílání spisů z oddělení do oddělení, když jde často o věci jednoduché a samozřejmé. Státní administrativa musí v demokracii cítiti s lidem, pro lid pracovati a býti strážcem jeho výsostných zájmů, musí se říditi nejen literami předpisů, nýbrž i duchem doby a pomáhati neúnavně ke zdolání krise, jejíž důsledky by konec konců odnášela sama. Požitky státních zaměstnanců jsou závislé na národním důchodu. Bude-li investiční politika zdravě a rozumně vedena, zvýší se hodnoty hospodářské ve státě a bude možno řešiti i otázky sociální.

Co říci tomu na př., slavná sněmovno, že v Zemském úřadě v Čechách je 1500 kusů investičních aktů nevyřízených? Co tu důležité práce odpočívá! Co času zbytečně uniká vinou buď malého počtu odborných referentů nebo pohodlnosti. A tu jsem rád, mohu-li konstatovati, že p. min. předseda Udržal jednal před nedlouhou dobou s presidenty zemských úřadů Čech, Moravy a Slovenska, a zařídil, aby všechno, co je připraveno, urychleně bylo vyřízeno, aby v jarním období byla zabezpečena práce a zmizel systém podpor. (Posl. Jos. Tůma: U pozemkového úřadu musíte také šetřit!) I o tom bych chtěl mluviti.

Chci dále, slavná sněmovno, promluviti několik slov k t. zv. politice sociální, poněvadž ona v dnešní hospodářské krisi jest velmi důležitým oborem po stránce finanční. Pan kol. Hampl řekl ve své řeči okřídlenou větu, která teď letí v některém tisku, že sociální politika není darem, nýbrž věcí politického rozumu. - Souhlasíme. Ale pak sociální zákonodárství musí býti úměrné nejen potřebám dělnické třídy, nýbrž i finanční schopnosti výroby a hospodářské nosnosti celého státu, čili jinými slovy řečeno, i v sociální politice můžeme míti jen tolik, na kolik stačíme a na co si solidární prací vyděláme.

Nedávno jsem četl zajímavou statistiku vydanou Mezinárodním úřadem práce v Ženevě o zatížení z titulu sociálních břemen u devíti evropských států, mezi nimiž byla Francie a Německo. Naše republika jest na čtvrtém místě mezi těmito státy, pokud jde o zatížení poplatnictva z titulu sociálních zákonů. (Posl. Brodecký: Pokud se mzdy týče, na místě šestnáctém!) Kdo objektivně sleduje vývoj sociální politiky v Evropě, musí říci, že Československo stojí v prvních řadách sociálního pokroku a různých zařízení. (Posl. Jos. Tůma: Na papíře!) Nikoliv, já dokáži, že ve skutečnosti.

Dovolte mi malou připomínku: Velká Francie, která vyhrála světovou válku, teprve loni zavedla starobní a invalidní pojišťování dělnictva a má obavu, jak se miliardové náklady tohoto zákona vklíní do organismu francouzského národního hospodářství. My, stát poměrně malý, máme zákony o sociálním pojištění přes 4 léta a třeba že není dokonalý, stává se pro dělnictvo skutečným dobrodiním. Tedy nejen slova, nýbrž i skutky mluví u nás o sociální politice (Posl. Brodecký: Vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem musí regulovati stát!) Snad v některých odvětvích státních, ale ne ve výrobě soukromé.

Smysl vládního prohlášení je šetrnost na pravém místě. Když ve státní správě, dovolte mi, pánové, říci, tedy i v sociální politice. (Tak jest!) V tomto oboru jde o tisíce milionů a nutno proto objektivně zkoumati, zdali všechna dosavadní zařízení jsou nejúčelnější. (Tak jest! - Výborně!)

Když r. 1924 řešil se problém sociálního pojištění, na kterém jsme loyálně za vedení bývalého premiera vlády Švehly spolupracovali, hájili jsme zásadu, aby pojištění úrazové bylo s invalidním sloučeno. Bylo nám jasno, že cílevědomá organisace, soustředěná v jeden zákon, mohla by pojištění upraviti tak, aby pojistného bylo použito k účelům pojištěnců a aby správní náklady byly co možná nejmenší. Slavná sněmovno, nestalo se tak, a přece sluší uvážiti, že celkové správní a ostatní výdaje v Úrazových pojišťovnách v Praze, Brně a Bratislavě činily ku př. r. 1929 přes 44 mil. Kč. (Slyšte! - Posl. Koudelka: Kolik u zemědělských nemocenských pojišťoven?) Mluvím o úrazovém pojištění, pane kol. Koudelko, k nemocenskému přijdu. Kdyby pojištění toto bylo sloučeno s invalidním, ušetřila by se při nejmenším polovina těchto nákladů, tedy částka 22 mil. Kč. Mluví-li se o účelné šetrnosti, zde je na pravém místě. (Tak jest!)

Nyní chci mluviti o pojištění hornickém. R. 1922 byly pojištěncům zvýšeny dávky, ale nebyla zajištěna úhrada, a následek? Hornické pojišťování je dnes pasivní 3 miliardami Kč. (Slyšte!) 7 roků se jedná již o sanaci, ale bezvýsledně. My, republikáni, protestujeme, aby nynější katastrofa hornického pojištění byla uměle prodlužována. (Tak jest!) Pan ministr vyplácí totiž měsíčně 2 mil. Kč prostřednictvím Zemské banky Ústřední bratrské pojišťovně v Praze, aby byly peníze k vyplácení důchodu. Při tom neřeší se otázka miliardových deficitů, dávají se pouze státní zálohy. Kam to za takových okolností dospěje, nikdo neví. Dlužno uvážiti, že v hornickém pojištění jde pouze asi o 130.000 pojištěnců, a přece je tak úžasný deficit. Proč o tom mluvím? To úzce souvisí s dnešní hospodářskou krisí a s obtížemi finančními. (Potlesk.)

Od r. 1924 je nejdůležitější složkou sociální politiky pojištění nemocenské, starobní a invalidní. Pokud jde o pojištění starobní a invalidní, nutno objektivně přiznat, že funkci svoji plní dobře. Mám za to, že v nejbližších dnech bude možno přijíti do parlamentu s osnovou zákona, která zvýší starobní důchody pojištěncům, aniž by zvyšovala jakýmkoli způsobem pojistné premie. (Posl. Jos. Tůma: Když to nedáme na silnice!) Pane kolego, mohl byste jako zástupce socialistů věděti, že náklady na starobní a invalidní pojištění nesou dělníci a podnikatelé sami.

Zcela opačný je vývoj pojištění nemocenského. Náklad na toto pojištění rok od roku roste a při tom, slavná sněmovno, je situace nemocenského pojištění neudržitelná. Několik cifer to osvětlí. R. 1927 činil předpis na nemocenské pojištění v našem státě 781 mil. Kč, r. 1928 před novelisací zákona o sociálním pojištění byl předpis 858 mil. Kč. Roku 1929, po novelisaci, která měla snížiti náklady na veškeré sociální pojištěni, dostoupil již předpis 978 mil. Kč a za rok loňský 1930 dostoupí předpis na nemocenské pojištěn i v tomto státě plnou 1 miliardu.

A to jsme provedli, řekl jsem, novelisaci pojištění, která měla za úkol snížiti náklady na tuto péči. Poměry tyto jsou tím vážnější, čím horší je krise, kterou prožíváme. Nesmí se zapomínat, slavná sněmovno, že náklady na sociální pojištění, t. j. starobní, invalidní a nemocenské činí v zemědělství 100 i více Kč na jeden hektar půdy a jsou často vyšší než všechny daně a dávky. To tedy znamená, že zemědělská výroba nesnese dalšího zatěžování a že zejména v nemocenském pojištění musí dojíti ke snížení pojistných premií a k řádné stabilisaci. Německo, které je vedeno vládou, v níž je sociální demokracie velice důležitým orgánem (Hlasy: Ve vládě?) ve vládní politice, pomohlo si nouzovým opatřením, které záleží v tom, že pojištěnci přispívají určitou částkou na vydání za léky. Nemocenské podpory, které činí u nás průměrně 2/3 mzdy, jsou v Německu stanoveny částkou jen 50%. Slavná sněmovno! V těchto dnech sešla se tak zv. novelisační komise Ústřední soc. pojišťovny, která je složena z odborníků a má se zabývati zejména nemocenským pojištěním. Přejeme si, aby práce její byla plodná a řídila se zásadou, že naše výroba dalšího zatížení nesnese, zejména po stránce dávek sociálních. Na pojistném všech oborů sociální politiky, t. j. na pojištění nemocenském, invalidním, starobním a úrazovém předpisováno je u nás ročně 4 miliardy Kč, které se odnímají výrobě a práci. Celkové jmění všech sociálně pojišťovacích ústavů v našem státě činí dnes téměř plných 10 miliard. (Slyšte!) Tato cifra představuje ohromnou hospodářskou a finanční moc, která musí býti obrácena nejen pro úkoly sociální, nýbrž i pro politiku hospodářskou, zvláště v tak vážné době, jakou prožíváme nyní. A tedy resumuji: Žádá-li se ve vládním prohlášení rozumná šetrnost a iniciativa ve státní administrativě, pak tímtéž právem nutno ji reklamovati i v ústavech sociálně-pojišťovacích. (Výborně!)

Slavná sněmovno! Chci zároveň poukázati na jeden důležitý zjev v politice sociální. V poslední době jsou z Německa houfně vypovídáni naši dělníci, kteří tam byli po léta zaměstnáni. V Rakousku prohlásil nedávno jeden z vůdců něm. sociální demokracie, že čsl. dělníci nebudou tam více přijímáni na polní práce, a když, tedy nejvýše v pevně stanoveném počtu v míře minimální. Co činíme my? U nás je zaměstnáno na 300.000 říšsko-německých lidí, kteří klidně pracují, zatím co domácím dělníkům musí se poskytovati podpory. Nejsem pro politiku nenávisti, tím méně naše strana. Ale bude-li se vypovídání našich lidí z cizích států prováděti systematicky - nevyjímám ani Francii - pak i u nás musí ministr soc. péče učiniti vše, aby v prvé řadě zajištěna byla práce domácím příslušníkům. (Tak jest!) Tam, kde jde o existenci celých rodin, přestává každá sentimentalita. Ministerstvo soc. péče - to jsme už slyšeli z projevu pana ministra dr Czecha v rozpočtovém výboru - činí přípravy i k uzákonění pojištění proti nezaměstnanosti. Dne 1. července 1930 konala se v ministerstvu soc. péče první porada odborné komise pro přípravu tohoto zákona. Dostali jsme materiál, a co nejdříve bude prý v práci pokračováno.

Nechci se meritorně zabývati tímto problémem, ale upozorňuji na jedno zásadní: zemědělství nemá nezaměstnaných. Na venkově je stále bída o řádného a spolehlivého dělníka, zemědělství nemůže býti - to prohlašuji předem - zahrnuto do eventuelního zákona o pojištění proti nezaměstnanosti. (Tak jest!) Je-li pojištění toto žádoucí pro fabrické dělnictvo, musí míti průmysl ochotu platiti své zaměstnance nejen v dobách své konjunktury (Tak jest!), nýbrž přispívati i v periodách krise. (Potlesk.)

Poukazuji dále k tomu, že v Německu za spoluvlády socialistické za tři léta existence zákona o pojištění proti nezaměstnanosti končili deficitem plných 3 miliard marek, které musí dnes zaplatiti stát a výroba. Je proto třeba bedlivé opatrnosti a moudré rozvahy.

Tolik jsem chtěl říci k problémům naší politiky sociální, která, jak jsem již řekl, jest úzce spjata s hospodářskou situací, kterou prožívá celý stát.

Chci končiti těmito slovy: Nutno zmobilisovati všechny síly a všechny prostředky, aby účelnou politikou investiční ozdravěn byl hospodářský život celého státu.

Obracíme se proto s apelem na celou veřejnost, aby v této těžké době měla na mysli, že jde o zájem nejvyšší, o hospodářskou stabilisaci celé republiky, jejímž nejpevnějším pilířem byla a do budoucnosti zůstane zdravá výroba zemědělská. (Potlesk.)

Jsme pro stabilisaci cenovou, která by zaručovala výrobci spravedlivou mzdu. Dokud ceny klesají, nemá nikdo zájmu, aby vyráběl a kupoval do zásoby, protože by tratil. Každé povznesení a cenové zvelebení zemědělské výroby znamená nejen vydatné posílení státu, nýbrž i zlepšení sociální úrovně pracujících vrstev.

Naše strana dává v této těžké době všechny své síly k disposici pro odstranění hospodářské krise. Očekává, že směr státní politiky vezme plný zřetel na ohrožené zemědělství, že bude důsledně prováděna investiční politika produkční a že tak svornou prací podaří se zlomiti nepřízeň dnešní doby a vytvořiti podmínky, které zaručí zdravý vývoj státu a spokojenost všech vrstev. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Koudelka. Uděluji mu slovo.

Posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Není dojista vinou pana kol. Dubického ta jistá rozpačitost, s níž on a jeho kolegové stojí nad zjevy a fakty nynější hospodářské krise.

Na těchto vývodech vidíme však, jak se zůstává při posuzování na povrchu, aniž by se chtělo uznati, že nemá smyslu léčiti symptomy, nepůjdeme-li na kloub věci, na zřídlo krise samé. I mnozí z pánů z tábora občanských stran zdůraznili zde zcela správně, že běží o velikou hospodářskou krisi světovou, jejíž pouhou součástí je krise česká. Jsme povinni zkoumati, jaké jsou prameny této krise a usilovati o nápravu nikoliv přechodnou, nýbrž trvalou. Není vinna poměrná malost nebo chudoba toho kterého státu, zápasí-li nyní s těžkými hospodářskými nesnázemi. Vidíme Ameriku s jejími 5 miliony nezaměstnaných lidí. Je to celý díl světa, země, kam se přelily celé hory zlata, zejména v době po válce, země neobyčejného technického pokroku výrobního, země velikého přírodního bohatství a nadbytku téměř všech nezbytných surovin, a přece tato země vykazuje dnes miliony lidí, kteří bezútěšně jdou velikými městy tohoto nového světa a kteří večer nevědí, co budou ráno snídati a kteří ráno nevědí, kam složí večer svou hlavu.