Že se podařilo pohnouti dr Engliše, aby uzavřel domácí půjčku, a to pod titulem "na státní investice a k potírání nezaměstnanosti", jest zase znamením, jak velkou moc mají sociální demokrati ve vládě proti agrárníkům. Z těchto 1·3 miliard má sice zůstati asi 400 milionů na investiční účely, ale přece podle mého mínění, necháme-li mluviti čísla, nestačí tato částka ani na úhradu toho, co ve státním hospodářství ubylo na příjmech.

Příjmy z daní spotřebních, obratové a cel byly v prvních 11 měsících r. 1930 o 570 mil. nižší než byly rozpočteny; celní příjmy klesly o 50 mil. pro pokles dovozu; příjmy ze státních podniků jsou r. 1930 o 600 mil. nižší než r. 1929. Pokles úhrnných hrubých příjmů státních drah činí r. 1930 600 mil. proti r. 1929. Příjmy ze státních lesů jsou r. 1930 o 250 mil. nižší; jen u tabákového monopolu lze zaznamenati r. 1930 vyšší příjem o 100 mil. Snížené příjmy státu r. 1930 činí 1970 mil., k tomu přistupuje ještě 150 mil. nouzového úvěru a 150 mil., které se musí vrátiti legionářům; musí se tedy ve státním hospodářství uhraditi úhrnem 2270 mil. Kč.

Co pak ještě zbude pro hospodářství, to ví jistě pan ministr financí, snad má ještě nějaké reservy, kterými může přispěti hospodářství nebo snad státnímu hospodaření, aby uhradil úbytky. (Výkřiky posl. dr Schollicha.)

Po všem tom se člověk táže, nebylo-li by praktičtější uzavříti velkou cizozemskou půjčku na dlouhou dobu místo toho, aby se operovalo s krátkodobými domácími půjčkami. Vždyť stát má své bohaté francouzské přátele, kteří mu jistě pomohou velkou půjčkou na levný úrok. Neboť máme-li již 37 tisíc milionů dluhů, pak 2-3 miliardy nemají již takového významu. (Výkřiky na levici.)

Krátkodobá půjčka bude se jistě úředně odůvodňovati tím, že jest jen přechodná. Ale domnívám se, že ještě dlouho nebudeme moci doufati v dobrou konjunkturu v hospodářství, která by umožnila státu zajistiti si takové příjmy, aby mohl uhraditi úbytky z r. 1930; ale kde jest r. 1931, v němž dlužno počítati ještě s horšími úkazy hospodářství?

Ale proč má celé břímě nésti dnešní pokolení, které již beztoho dosti vytrpělo? I to by měl pan ministr financí uvážiti. Pan ministr financí jistě odůvodní domácí půjčku tím, že velké pražské banky mají nadbytek peněz. Jest pravda, že banky mají v Národní bance uloženy 2 miliardy bez úroků. Ale jakmile hospodářský život se dostane byť jen poněkud do svého normálního běhu, budou kapitály, které se staly zbytečnými pro pokles konjunktury, plynouti zpět do podniků a do zásob zboží, a hospodářství mohlo by je při případném nedostatku bolestně postrádati.

Dodržování zásady neuzavírati zahraniční půjčku a všechno vytáhnouti jen ze zdejšího kraje ve formě daní a všech možných dávek již dnes velmi bolestně pociťuje každý poplatník státu.

Odpovědní vůdcové státu, mezi nimi přece i pan ministr financí, měli by již konečně nahlédnouti, že Československá republika se svými 14 miliony obyvatelů není velmocí a že si ve správě a ve všech jiných věcech nemůžeme dovoliti takového přepychu jako velký stát, ale že také nemůžeme vydržovati tak velikého vojska, jaké nyní máme. (Výkřiky posl. dr Schollicha.) Zde by se mělo začíti a měla by se prováděti zahraniční politika, která by byla tak chytrá, aby umožnila snížiti výše zmíněná břemena, hlavně břemena vojenská. Dnes se přece již žádný ministr nemůže skutečně domýšleti, že jest zde z boží milosti. Vždyť se dnes již v Ženevě velmi mnoho káže o míru a odzbrojení. Bohužel se však i v chemických pracovnách stále hledají a vyrábějí nové otravné plyny. Míní-li to mocnosti v Ženevě skutečně vážně s tímto mírovým duchem, pak by jej měly rychle uskutečniti. Ale s úžasem četli jsme interview našeho ministra pro věci zahraniční ve francouzském časopisu "Paris Midi". Tento interview není naprosto mírumilovný; naopak slyšíme řinčeti šavle. Náš pan ministr pro věci zahraniční, jak se zdá, ztratil klid. Ale diplomat nesmí nikdy ztráceti klidu, a ztratí-li jej, jest v neprávu a prohrál hru. Takové interviewy nemohou ani zdaleka způsobiti dobrého přátelského poměru právě tak v oboru politickém, jako i v hospodářském. Celý stát churaví touto politikou velké mocnosti.

Od nynější vlády nemůžeme podle dosavadních zkušeností mnoho očekávati; hlavně v tom směru, aby změnou politického kursu a uspokojením hospodářství mohla urovnati jak politické, tak i hospodářské poměry.

Jedno se vládě po 13 měsíčním působení skvěle podařilo, a to byl soupis lidu, který se konal dne 2. prosince 1930. Vládě se podařilo provésti svými orgány soupis lidu tak, že se znovu o hodný kus přiblížila k idei národního státu. Menšiny nechaly se zcela zvláště na Slovensku částečně zmizeti.

Ve své interpelaci vylíčil jsem panu ministrovi vnitra stížnosti německých menšin na Slovensku. Jsem ovšem předem přesvědčen, že na svou interpelaci dostanu odpověď, která nic neříká; jsem ochoten všechny případy, které jsem uvedl v interpelaci, také dokázati a prohlašuji zde s tohoto místa, že tento soupis lidu nikdy neuznám za správný; a nejbližší volby dají mi za pravdu, že nás Němců jest více, než nás napočítali členové Slovenské Ligy.

Kdyby Němci v tomto státě postupovali tak jednotně, jak to činí Němci v Polsku, dopadlo by to s panem ministrem pro věci zahraniční Benešem v Ženevě častěji tak, jak to dopadlo se Zaleskim z Polska. (Potlesk.)