Německá soc. demokracie rozhodla se roku 1929 již pod vlivem prvých strašlivých úkazů krise a jejích následků vstoupiti do vlády. Zástupce naší strany ve vládě, zástupce ministerstva soc. péče nasadil úspěšně veškeré své síly. (Výkřiky komunistických poslanců.) Dnes zde nadáváte a včera jste v kuloárech přišli k našemu ministru soc. péče a ke mně dožebrávat se, aby bylo pozdrženo propuštění 50 lidí. Tady venku (ukazuje do kuloárů) jste stáli a žebrali, abychom za vás intervenovali. Deputaci vedl váš soudr. Śliwka. Ministr dr Czech se zasadil vší silou úspěšně a opatření, kterých se chopil na zkrácení pracovní doby, na omezení hodin přes čas a na prodloužení školní docházky, snížení hranice stáří pro dosažení důchodu sociálního pojištění, na převýchovu dělnictva atd., neukázaly sice ještě zřejmě své účinky, ale můžeme u hodin přes čas již pozorovati zcela významný úspěch. Omezením hodin přes čas, ostrým pokynem živnostenským inspektorům, aby přísně dohlíželi, poklesly hodiny přes čas převážně, - třebaže působí také zde částečně i pracovní krise - ze 16 milionů r. 1929 asi na 6 milionů, tedy o 10 milionů. Byla snížena pracovní doba v celé řadě velkozávodů částečně za spolupůsobení ministerstva soc. péče pod osm hodin, případně došlo k zavedení pětidenního týdne. Pětidenní týden jest něco jiného, než váš (obrácen ke komunistickým poslancům) pětidenní týden v Rusku. V Rusku byli dělníci při pětidenním týdnu podvedeni. Byly jim vzaty svátky a každého šestého dne dáno volno a tím dospěli k 310 pracovním dnům. Pětidenní týden, který chceme my a o který usilujeme, přináší 260 pracovních dnů v roce. Ponechávám každému přezkoušeti a posouditi, je-li pro dělníky příznivější ruský systém pětidenního týdnu nebo onen, o nějž usilujeme my. (Hluk.) Prorazili jsme s prodloužením zákona o ochraně nájemníků, se zlepšením stavebního ruchu, nejpřísnějším prováděním a rozšířením ochrany dělnictva, se zlepšením péče o válečné poškozence a o důchody přestárlých, především však se zlepšením péče o nezaměstnané úspěšně v rámci koalice. Zákon z 5. června 1930 ztrojnásobil a zečtyřnásobil státní příspěvek; prorazili jsme dále se zdvojnásobením a se zákonem o krisi ztrojnásobením doby podpory pro nezaměstnané.

Mimo to byla však věnována zvláštní pozornost produktivní péči o nezaměstnané. Odborovým organisacím nebylo ovšem ulehčeno novelou zákona o gentském systému a dodatkem o podpoře v krisi. Musili snášeti mimořádná břemena a právě nyní můžeme při těchto rozšířeních zákona pozorovati, že naše zamítavé stanovisko, které jsme ke gentskému systému zaujali r. 1921, bylo správné. (Posl. dr Stern [německy]: Přece jste spolupůsobili!) Buď jste tady ještě nebyl, nebo jste spal. (Výkřiky posl. dr Sterna.) Zasmál by se celý svět, kdybyste to řekli někde venku. Panu Sternovi na několika lžích více méně nesejde. Gentský systém, jak jsme již kdysi prohlásili - a také přece potvrdili jeho opožděný vstup v platnost, že i tehdejší vládní většina došla ke stejnému přesvědčení - hodí se jen pro normální výrobní období. To jest také vysloveno v důvodové zprávě k zákonu a měšťanský blok byl by jen hlavně musil v době dobrého období nebo v poslední době svého trvání, kdy bylo již cítiti hospodářskou krisi, vypracovávati dodatkový zákon nebo zavésti nyní tak často uváděné a požadované pojištění v nezaměstnanosti. Gentský systém měl by již býti podle důvodové zprávy neplatným a stát a společnost musily by převzíti zásobování osob následkem krise postižených nezaměstnaností. Jaké to mělo účinky na německé kraje a jaké účinky na odborové organisace v německých krajích působící, uvedl bych rád jen na jediném příkladu a rád bych uvedl, jakou jsme vykonali praktickou péči o nezaměstnané. (Výkřiky komunistických poslanců.) Frázemi a hesly, a tím, že se nezaměstnaní vodí před ústí manlicherovek, se dělníkům nepomůže. Snažili jsme se silou našich organisací nezaměstnaným pomoci, nikoli však opatřujíce si prostředky paděláním dokladů a potvrzení, nýbrž podle stanov a ve smyslu zákona, který jsme sice potírali, který však okamžitě jest aspoň základem spořádané péče o nezaměstnané. Organisace textilních dělníků, Unie textilních dělníků v Liberci, která již roku 1927 mohla pozorovati počátek krise textilního průmyslu, měla tehdy v záznamu 9799 případů nezaměstnanosti a hlásila za rok 1930 již 52.990 případů nezaměstnanosti při počtu 51.200 členů. Hmotný výkon stoupl z 864.445 Kč v roce 1927 na 4,599.175 Kč. Dohromady se státním příspěvkem vyplatila Unie textilních dělníků v roce 1930 svým nezaměstnaným členům 14,572.898 Kč. Svaz kovodělníků v Chomutově, který měl r. 1929 celkem 6090 případů nezaměstnanosti v záznamu, hlásil r. 1930 21.543 případů nezaměstnanosti. Hmotný výkon stoupl s 404.000 Kč na 1,670.000 Kč, dohromady se státním příspěvkem na 5,528.000 Kč. Nejtíže postižené malé organisace sklářských dělníků s 8 1/2 tisícem dělníků platily 1,900.000 Kč, oděvní dělníci 594.000 Kč, tovární dělníci pro 11.000 členů 1,191.000 Kč, malé organisace dřevařských dělníků 535.000 Kč, zaměstnanecké organisace - doklad pro mé výše uvedené vývody - 1,418.000 Kč. Vidíte, že zde byly vydány zcela znamenité částky z prostředků, které si organisovaní dělníci uložili v době plného zaměstnání, na zmírnění nouze nezaměstnaných. (Posl. dr Stern [německy]: Dělníci mají si tedy podporu platiti sami!) Počkejte přec trochu, pane Sterne. Všecky oběti, které zde musily být přineseny - a to chci na upokojeni pana Sterna konstatovati - nemohou odborové organisace, jimž byla tato břemena hozena na krk, snášeti do nekonečna, neboť mají také plniti ještě jiné úkoly a nemají své peníze jen na podporu v nezaměstnanosti, nýbrž také na vedení hospodářských bojů. Musili jsme vzíti na se břemena podle zákona. Podnikatelé, praví vinníci hospodářské krise, kapitalistické společnosti, vyšli až dosud bez úhony. Nemusili převzíti odpovědnost za to, co na lidstvu spáchali svým hospodářským systémem. Průmysl a banky působí svým vlivem, jak jsem již prve řekl, na racionalisační tempo ve vlastním zájmu a ve smyslu své ziskuchtivosti. Ba, využívají ještě krise bezohledně a snaží se posíliti svoji moc, nejen hospodářskou, nýbrž jak můžeme a mohli jsme pozorovati, na př. také v Rakousku, svoji moc politickou. Dnes trpí menší průmysl a obchodní svět vysokou úrokovou mírou, která činí pro všecky staré úvěry stále ještě 12, podle okolností i více procent. To je také příčinou, že v tak těžké hospodářské krisi, v níž se nalézáme, zisky vzrostly ještě více. Také poslední snížení úrokové míry, které vytvořilo mezi úroky debetními a kreditními o 1/4% větší rozpětí, znamená opět neslýchané obohacení peněžních ústavů. Místo aby přispěly k odstranění krise, dělají velké peněžní ústavy a velké podniky nové zisky a malá skupina lidí stala se uživatelem hospodářství. Zatím co žije 60 milionů hladovějících v největší bídě, jest to několik set lidí, kteří z vysokých zisků, z obrovských platů a obrovských tantiem také v této těžké době zvyšují neobyčejně své soukromé jmění.

Máme řadu, celý seznam takových poživatelů. Můžeme pozorovati, že většina velkých průmyslových podniků, nejen bank, může nyní v tomto období tísně dávati jednotlivým členům správní rady 40.000, 60.000, 130.000, 260.000, 300.000 a přes 300.000 Kč ročně. Jak ohromná jest moc jednotlivých takových peněžních ústavů a jak veliký jest jejich vliv, můžeme hlavně pozorovati u nás, u vedoucího peněžního ústavu u Živnostenské banky. Vezměme pět vedoucích ředitelů tohoto peněžního ústavu. Vrchní ředitel Preis sedí ve správní radě 44 průmyslových podniků, pan Bělohříbek v 51, Dvořáček v 20, Felfel v 6, Tille v 21, Zalužský v 8 a Dostál v 6. T. j. sedm ředitelů Živnobanky má 156 míst správního rady. To ukazuje obrovskou moc tohoto peněžního ústavu, který ovládá většinu našeho průmyslu. Můžeme dále pozorovati, že vedoucí mužové v našem hospodářství generální a vrchní ředitelé velkých průmyslových podniků mají dnes platy 0·8 až 6·5 milionů, takže tedy také velicí hospodářští vůdcové milionové příjmy. Můžeme pozorovati, že v Československu, vezmeme-li dohromady vedoucí sbory bank a nejznámější hospodářské vůdce, má asi 500 lidí 1·2 miliardy ročního příjmu. To by postačilo, aby se skorem půl milionu dělníků platilo o 1 Kč za hodinu více, aby se však aspoň 500.000 lidí v jejich platu přilepšilo a ještě aby se zcela značné částky použilo ke zlevnění peněz nebo na opatření surovin a tím se velmi značně pomohlo hospodářství v této těžké době. Místo povznesení hospodářství můžeme pozorovati, že se těmito obrovskými přeplatky za vykonané služby v hospodářství odnímá hospodářství opět kapitál. To znamená snížení veškeré životní síly našeho hospodářství, ale také síly spotřební. Můžeme pozorovati, že recept našich kapitalistů na odstranění krise spočívá hlavně v tom, že se vymáhají zákazy dovozu a vývozní prémie, aby se dumpingové hospodářství pevně zařídilo. Všechna tato opatření musí však zůstati zápornými, neboť všecky průmysly v ostatních zemích sahají k týmž opatřením, a je-li kruh uzavřen a kapitalisté všude používají týchž opatření, není tím dosaženo ničeho, než že znovu jest snížena spotřební a kupní síla národů. Zostření hospodářské krise bylo přivoděno v celé Evropě rovněž zřízením celních zdí. Přes to tento systém podporují státy z důvodů fiskálních. Až dosud používané metody našich kapitalistů mají za účel hlavně delší a levnější práci a co možná vysoký výkon dělníků. V okamžiku, kdy naši zaměstnavatelé myslí, že hospodářská krise odborové organisace učinila křehčími a že použité prostředky na podporu nezaměstnaných oslabily odborové organisace v jejich bojovnosti, žádají naši podnikatelé na celé čáře snížení mezd. (Posl. Gottwald [německy]: Poněvadž vědí, že budete stávkokazy!) Vy jste stávkokazy. Jakmile začne mzdové hnutí, zaujmete posici a ukazujete podnikatelům, že na levé straně mají dobrého přítele, který jen na to čeká, aby nás napadl.

Podnikatelé odůvodňují požadavek snížení mezd především poukazem na pokles cen. Zajisté jest zapotřebí, abychom si trochu blíže posvítili na tento podvod podnikatelů. Pokles tu dojista je, je však naprosto minimální a nepřichází pro jednání o požadavcích podnikatelů vůbec v úvahu. Zjistil jsem šetřením, že celkový obrat zboží v Československu činí asi 60 miliard. Z toho třeba vyloučiti 32 miliard pro domácnost a za jiné spotřební předměty. Vezmeme-li družstva všech směrů, na něž podnikatelé hlavně poukazují a od nichž žádají větší činnost upravující ceny, pak můžeme pozorovati, že obrat družstev všech politických a hospodářských směrů činí dohromady nanejvýš 2 miliardy Kč, t. j. tedy, že organisace organisovaných spotřebitelů provedou nejvýše 6% veškerého obratu zboží Československa pro své spotřebitele.

Dále jsem zjistil, že dělnická domácnost vydá na výživu 56% mzdy. Podle statistiky velkých družstevních podniků činí průměr na každého člena družstva, opět bez ohledu na politické nebo hospodářské směry družstev, ročně 2600 Kč. Rozdělíme-li to na týden, činí spotřeba průměrně 48 Kč na člena družstva týdně. Zjistíme-li dále, že družstva prodávají vedle zboží, na jehož ceny mohou míti vliv nebo je určovati, mnoho zboží, jako cukr, sůl, líh, zápalky, pivo, petrolej, emailované zboží, lahve a jiné předměty, na jejichž ceny nelze působiti družstvům, ježto jde o kartelované zboží, že tyto předměty - zaokrouhleno dolů - činí 10% celkového obratu, který jsem vypočítal na 48 Kč na člena družstva. Odečteme-li to, zbude vlastně na nekartelované zboží jen 38 Kč. To znamená jen v poměru k roku 1929, porovnám-li cenu za toto zboží, skutečné zlevnění 6 až 15% u nekartelovaného zboží; vezmu-li 10%ní průměr, značí to týdně 3·80 Kč, to znamená tedy, že skutečný pokles cen činí podle zjištění všech velikých družstev skutečně 3·80 Kč a musíme se tázati, kde je tu oprávněný požadavek podnikatelů, aby mzdy byly sníženy o 15%. Vezmeme-li k tomu ještě v úvahu zvýšení nájemného, dále zvýšení železničních sazeb a zvýšení cen u mnohých důležitých potřeb, můžeme pozorovati, že na tento tak zvaný pokles cen při jednání s podnikateli o snížení mezd nezbude ničeho. Proslavený pokles cen není tedy nic jiného než podvodný důvod podnikatelů. Podnikatelé provedli bez toho ve mnohých závodech, hlavně tam, kde dělníci nejsou členy organisací, zvláště u akordových sazeb zticha velmi významné škrty. Mohli jsme pozorovati již nyní na počátku jednání o nové smlouvy, že se mimořádně rozšířilo rozpětí těchto mezd mezi závody organisovanými a neorganisovanými. Použili dále každé technické novoty, aby měli rovněž důvod pro oficiální nebo tiché snížení mezd. Nyní se má snižovati znovu, oficiálně. Odborové organisace budou se proti tomu brániti ze všech sil. Chceme však konstatovati, že útok na mzdy znamená další snížení spotřeby, že tedy útok na mzdy musí v nynější chvíli rozhodně vésti k velmi značnému zostření hospodářské krise. Při našich nízkých mzdách a jejich nepatrné kupní síle znamená však snížení mezd nejen zmenšení obratu zboží všeobecně, nýbrž znamená, že dělník mimo potraviny nemůže skoro nic koupiti, znamená však také zmenšený nákup nejnutnějších potravin a další zostřeni zemědělské krise. Chtějí-li tedy naši agrárníci jednati ve vlastním zájmu a v zájmu zmírnění zemědělské krise, pak se musí obrátiti všude, kde se nadhazuje otázka snížení mezd, zásadně alespoň ve vlastním a veřejném zájmu proti snižování mezd.

Jsou také podnikatelé, kteří to rozpoznali a kteří přišli s několika vlastními návrhy. Potvrdili sice, že v nynější chvíli by snížení mezd znamenalo velmi značné zostření situace a aby se tomu vyhnuli, učinili nám návrh, aby se prodloužila pracovní doba. Člověk se musí chytiti za hlavu, že podniky a vedoucí mužové v podnikatelských organisacích přicházejí s takovými návrhy v době, kdy máme sotva 40% předválečného osazenstva v závodech a kdy i těchto 40%, uvážíme-li dny prázdna, které se čas od času vsouvají, pracuje průměrně již daleko pod 8 hodin. Podnikatelé požadují o 2 hodiny více. To by musilo znamenati, že budou ze závodů vyřaděny další tisíce dělníků. Těmito prostředky a těmito metodami nebudou moci hospodářští vůdcové, jak to krásně říkají, uvésti hospodářství do pohybu, naopak, ještě velmi značně zvýší zmatek. Právě v této otázce spočívá stěžejní bod pro odstranění, alespoň pro zmírnění nezaměstnanosti. Musíme dělníky, kteří dnes stojí mimo výrobu, opět výrobě navrátiti a je alespoň, byť i nouzově, opět tak dalece učiniti schopnými spotřeby, že brzy opět přijdou v úvahu jako spotřebitelé. Tu jest nejdůležitějším zkrátiti pracovní dobu. Požadujeme zkrácení pracovní doby zatím alespoň na pětidenní týden. Jsme také přesvědčeni, že při technickém pokroku bude zkrácení na 5 dní, také zkrátíme-li pracovní dobu ze 48 hodin na 44 a dále, příliš dlouhé, a že půjdeme pod tuto dobu a že není dalekým čas, kdy nebudeme více mluviti o pracovní době podle hodin, nýbrž o přizpůsobení pracovní doby rozumným výrobním potřebám. (Výkřiky posl. dr Sterna.) Bude snad nezbytné - mám odvahu to vysloviti - že při prvních pokusech o zkrácení pracovní doby dokonce zůstaneme státi u nynější hodinové mzdy, že dělníci, kteří jsou v práci, vyjdou svým nezaměstnaným bratřím na tolik solidárně vstříc, aby tím věcně umožnili v nejtěžší době opět vstup dělníků a odsunuli otázku mzdového boje na dobu, až budeme míti všecky posice pro sebe. (Výkřiky komunistických poslanců.) Tu vám nepomůže křik a nadávky, skutečnosti ukazují, že máme pravdu. (Výkřiky posl. Gottwalda.) Kol. Gottwald zesílil svůj hlas několik měsíců trvající nepřítomností, může se tedy nyní obzvláště blýsknout.

Požadujeme tedy především zvýšení kupní síly, zvýšení domácího odbytu, zvýšení mezd, zkrácení pracovní doby na pětidenní týden. Pokud však ještě potom nebude lze nezaměstnané vrátiti práci, požadujeme pro ně trochu širší produktivní péči o nezaměstnané.

Poněvadž pan předseda vlády se všemi těmito otázkami, které podle našeho přesvědčení jsou základní otázkou pro odstranění a zmírnění hospodářské tísně... (Posl. dr Stern [německy]: Co tomu řeknou vaši kovodělníci?) Nestarejte se o mé kovodělníky, jděte jen k nim, ti vám ukáží již cestu... přiměřeně nezabýval, nemůže nás - to chci konstatovati jménem svého klubu - prohlášení pana předsedy vlády uspokojiti. Jest také při dnešním stavu nemožné, aby vláda vyčkávala, jak praví pan předseda vlády, a zasáhla v nejvhodnější chvíli. Žádáme okamžitý zásah vlády a hlavně urychlené vyřízení obchodních smluv.

Co nám praví bilance našeho zahraničního obchodu, jest přímo strašlivé. Chtěl bych uvésti několik číslic jako doklad, že, kdybychom měli normální obchodně-smluvní poměry, mohla by číslice našich nezaměstnaných býti aspoň o 70% nižší. Měli jsme v r. 1929 (Výkřiky komunistických poslanců.) dovoz za 19.918 milionů, proti kterým stál vývoz 20.450 milionů. 1930 klesla číslice dovozu na 15.726 milionů, u vývozu na 17.494 milionů, schodek činí tedy v roce 1930 asi 7·1 miliardy. Vezmeme-li průměr souhrnu mezd číslicí 20 až 25%, můžeme pozorovati úbytek mezd 1·7 miliard. To znamená u průměrného příjmu 8000 Kč na dělníka ročně, že by z této částky mohlo býti placeno 225.000 nezaměstnaných, čili kdyby nebylo bývalo tohoto poklesu v zahraničním obchodu, že by musilo býti méně nezaměstnaných.

Zvláště příkrý jest však úbytek mezd v hornictví. Můžeme pozorovati, že se od r. 1919 do r. 1929 ztratilo částečně poklesem v hornictví, také však částečně nynější krisí, 21 milionů směn u částečně zaměstnaných, což samo činí ztrátu 960 milionů Kč.

Požadujeme dále, poněvadž investiční program stanovený rozpočtem, nemůže přinésti plnou úlevu hlavně v německých krajích tohoto státu a mluví-li se již o investicích a o příštím investičním úvěru, aby se vzal přede vším ostatním přiměřený ohled na německé kraje trpící nouzí, kde je krise o téměř 90 až 100% větší než v krajích českých. Žádáme dále, aby se investiční půjčky použilo k vytčenému účelu, tedy k investicím. Jest dosti prací v tomto oboru: regulační práce vodocestné, zakládání nových silnic a oprava starých, které jsou skorem neschůdné. Máme velké úkoly před sebou na poli meliorací. 4000 obcí v Československu se dosud nepřipojilo k nynější elektrické síti a také zde stojíme před obrovskými úkoly a máme obrovské pracovní možnosti v elektrifikaci. Obce dosud nepřipojené mají také prováděti elektrisaci venkova. Obděláním ploch zpustošených hornictvím mohlo by se po léta zaměstnati aspoň 10.000 dělníků. Nad tyto požadavky žádáme více peněz na neproduktivní péči o nezaměstnané, především na podporu v nezaměstnanosti. Také my hájíme mínění, že má na místo gentského systému v nynější době nastoupiti pojištění v nezaměstnanosti. Nebude však dnes rozumného člověka, který by mohl říci, že dělníci nemají přispěti také k těmto prostředkům, chtějí-li míti samosprávu v tomto ústavě. Podali jsme již v době, kdy na lavicích napravo od nás ještě seděli jiní pánové v této sněmovně, návrh, který se obíral pojištěním v nezaměstnanosti a ve kterém jsme žádali, aby stát přispěl dvěma pětinami, podnikatelé dvěma pětinami a dělník jednou pětinou potřebného nákladu. Nyní však, kdy jest potřebí rychlé pomoci, nutno sehnati prostředky, aby odborové organisace mohly, aniž sáhly na své bojovné fondy, dostáti podpoře v nezaměstnanosti vydatnější měrou než dosud. Zároveň žádáme, aby byli vzati na paškál opravdoví vinníci krise, kteří až dosud vyvázli bez břemen, kteří dokonce z krise, jak jsem již prve uvedl, brali užitek, t. j. podniky, kapitalistické ústavy. Nechť také ony seženou prostředky, aby odborové organisace mohly plniti zvýšenou měrou své úkoly. Žádáme dále, jak jsem již uvedl, aby stát a zákonodárství působily svým vlivem na tempo racionalisace. Také stát má na tom zájem, aby neponechával určení tohoto tempa jen bankám a podnikatelům. Učinili jsme také zde první nápor podáním našeho návrhu na vytvoření zákona o zastavení práce v závodech. Také zastavení práce v závodu nemůže býti ponecháno podnikateli na vůli. Také zde musí učiniti zákon opatření, aby se přezkoumalo přísně a důkladně, zda jsou zde hospodářské nezbytnosti, aby chod závodu byl omezen, zda podnikatel omezuje a zastavuje provoz zcela prostě jen proto, že mu to v té chvíli je příjemné, nebo zda jest možné a nezbytné provoz udržeti a opět uvésti do chodu.

Pan ministr soc. péče má před sebou mnoho práce a učinil již mnoho - nechci to vypočítávati, poněvadž je to všeobecně známé - pro nezaměstnané, pro jejich hladovějící ženy a děti. Ale také zde máme tolik poctivosti říci, že ani to nestačí. Zde nutno konstatovati, že vše, čeho bylo dosaženo, bylo vybojováno soc. demokratickými ministry po tuhých bojích a po dlouhých tahanicích v nynější vládní koalici. Tomu ovšem nedají kritikové platiti úmyslně a s rozvahou. Není však vždy směrodatnou jen vůle, nýbrž hlavně moc. Mají-li soc. demokratické strany působiti ve vládní koalici mohutněji, pak musí dělníci, kteří dnes ještě odevzdávají své hlasovací lístky na nepravé místo, dáti své hlasy právě soc. demokratické straně. Máme dnes v této sněmovně 300 poslanců. Z toho jest 60 soc. demokratů, tedy pětina. V koalici jest 205 poslanců, z toho 60 soc. demokratů, t. j. 29%. Každý rozumný politik a každý objektivní kritik naší činnosti bude musiti uznati, že v takovém poměru sil může býti každý úspěch jen kompromisem, že každého úspěchu dá se dosíci jen cestou vyjednávání a vzájemných ústupků. Zcela určitě jest míra úspěchu, který nás neuspokojuje, větší ceny, než všecka hesla, jež hlásají jiní, jimiž se nezaměstnaní vydražďují, ale jimiž se nedá zahnati hlad. Na zahnání hladu nezaměstnaných - to můžeme prohlásiti s klidným svědomím před celou dělnickou veřejností - vykonali jsme prakticky vše, co bylo v naší moci. Tváří v tvář bídě musíme však také mobilisovati ještě ostatní síly. Samosprávné svazky musí míti možnost spolupůsobiti. Kde naši soudruzi zasedají v samosprávných svazcích, učinili poctivě vše, aby se to umožnilo. Co opět dovedli kritikové tamhle po naší pravé straně, v obcích, v samosprávných svazcích, bylo jen podávati návrhy, které velmi krásně znějí, podávati návrhy, které byly předem nemožné. V těch obcích, kde jsou v menšině, neučinili nic jiného, než že odpravovali možné návrhy soc. demokratické. V těch obcích, kde jsou komunisté ve většině, nepodávali vůbec návrhů. (Výkřiky posl. Gottwalda.) Jděme do mosteckého kraje. Tam se neusnesly vaše obecní většiny na ničem pro nezaměstnané. Nepodávali tam návrhů, které podávali v obcích, kde jsou v menšině; a tam, kde nemohli nic dělati, ponechali další projednání svých návrhů okresním úřadům nebo zemskému úřadu, to jest vše, co až dosud udělali. Obce, která spoutala občanská koalice zákonem o obecních financích a o daňové reformě, jímž byla znemožněna veškerá sociálně-politická činnost, musí býti osvobozeny. Snažili jsme se o nápravu, nasadili jsme ihned po vstupu do vlády veškeré své síly, aby byl zákon o obecních financích novelován. Nepřinesla-li také novela návrat obecní samosprávy, pak znamená přece velmi značné rozšíření sebeurčovacího práva v porovnání ke starému zákonu o obecních financích. To jsme nezjistili jen sami, to mohli a musili zjistiti i zástupci jiných stran, které stojí proti nám. Že se účinek ve mnohých případech zmenšil, dlužno přičísti tomu, že byrokratism působí ve mnohých případech jako překážka, určitě však jako průtah. V souvislosti s tím musí býti naší nejbližší starostí, aby se zlepšilo správní řízení, které nám rovněž přinesl občanský blok. Můžeme konstatovati, že vše, co kdy bylo prakticky vykonáno pro nezaměstnané, ať ve vládě, ať v Národním shromáždění, ať již v zemi, okresu nebo obci, bylo způsobeno a podporováno soc. demokraty. Zatím co jiní fňukají, podávají demonstrační návrhy, nám nadávají a nás osočují a krmí nezaměstnané frásemi nebo je vodí jako v Duchcově před pušky četníků a štvou je k nejnesmyslnějšímu jednání, organisovali jsme pro dělníky a nezaměstnané praktickou pomoc a opatřili a připravili k tomu prostředky. 7. ledna jsme na velikém shromáždění svých důvěrníků znovu zaujali stanovisko ke všem těmto otázkám a formulovali své požadavky. Můžeme konstatovati, že uskutečnění požadavků se již provádí. Usnesli jsme se na tomto shromáždění na těchto požadavcích:

"1. Uzavříti vydatnou investiční půjčku, kterou by bylo vládě umožněno neprodleně zahájiti všechny potřebné práce k částečnému odstranění nouze způsobené hospodářskou krisí. Pro použití této investiční půjčky jest vypracovati konkrétní program, při čemž jest nutno trvati na tom, že investiční půjčky smí býti použito výhradně k produktivním účelům. Investiční půjčky má se použíti hlavně ke stavbě obytných domů, silnic a vodních cest. Za tím účelem třeba pracovati o urychleném vyřízení poslanecké sněmovně předloženého návrhu o vodních cestách a snížiti v zákoně o silničním fondu stanovenou lhůtu k uzavření půjčky.

2. 180 milionů Kč určených na okresní silnice, jichž bylo v minulé době použito pro státní silnice, nechť je co možná brzy navráceno původnímu účelu.

3. Okresům a obcím, které na základě svého finančního stavu nemohou dostáti požadavkům na ně kladeným na zmírnění nouze, hlavně však na provádění produktivní péče o nezaměstnané, nechť příslušný zemský výbor poskytne přiměřenou zálohu.

4. XX. oddělení zemského úřadu v Praze budiž uložena povinnost vyříditi všecka podání, směřující ke zmírnění nezaměstnanosti.

5. Aby bylo umožněno provésti čl. III zákona o gentském systému týkající se péče pro případ krise, budiž těm odborovým organisacím, jejichž pokladny nezaměstnaných jsou podporami úplně vyčerpány, poskytnuta bezúročná, dlouhodobá půjčka v přiměřené výši, za jejíž refundaci mají ručiti výhradně pokladny nezaměstnaných příslušné organisace.

6. Dokud nebude uvedena nezaměstnanost opatřeními uvedenými ad 1 až 4 na míru pozorovanou v normálních dobách, buďtež akce, které zamýšlí ministerstvo soc. péče, provedeny s urychlením. K provádění všech akcí musí býti ministerstvu dány k použití prostředky, jež jsou přiměřeny příslušnému stupni nezaměstnanosti.

7. Příděly jednotlivým okresům buďtež prováděny podle toho času zjištěného stavu nezaměstnanosti. Úřadům budiž uloženo, aby věnovaly zvýšenou pozornost zjištění skutečného stavu nezaměstnanosti. Shromáždění béře na vědomí zprávu, podle které se již provádí vyjednávání o obchodní smlouvu s Jugoslavií. Očekává s jistotou, že obchodní smlouva s Jugoslavií bude uskutečněna v nejbližší době a že také bude co nejdříve obnoveno jednání s Maďarskem stran uzavření obchodní smlouvy.

8. Žádáme čtyřicetihodinného týdne. Racionalisací způsobené poměry mohou býti částečně paralysovány jen zavedením čtyřicetihodinného týdne.

9. Konečně béřeme na vědomí, že se pojišťovny zabývají časovou novelisací zákona o pojištění dělnictva pro případ nemoci, invalidity a stáří, a zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců, a předpokládáme, že tyto práce budou ukončeny ve lhůtě co možná nejkratší."

To jest jen část našich požadavků. Naše požadavky, které budou ihned provedeny, přivodí znatelnou úlevu v krisi a počátek k odstraněni a novému oživení národního hospodářství a zlepšení stavu dělníků. Kdo to míní s potíráním krise poctivě a vážně, musí nás podporovati v našich snahách. Celá veřejnost musí se opříti proti zamýšlenému snížení mezd, které krisi rozhodně zostří a prodlouží. Všichni členové Nár. shromáždění, kteří udávají, že chtějí pracovati pro nezaměstnané, musí se zastati opatření potřebných k opatření prostředků a našich požadavků. Stane-li se to, pak bude zmírněna bída a nouze nezaměstnaných. Tím se na příště krise neznemožní, poněvadž jest nedílnou součástí kapitalistického hospodářského řádu. Chceme-li na příště oddáliti krise a jejich následky, nouzi a hlad od milionů lidí, pak musíme odstraniti kapitalistický hospodářský systém. Jenom jeho pádem a zřízením socialistického hospodářského systému zvítězíme a odstraníme trvale takové krise, jako je dnešní. (Potlesk.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Gottwald. Dávám mu slovo. (Výkřiky komunistických a něm. soc. demokratických poslanců.)

Posl. Gottwald: Zloděj, který byl při krádeži přistižen, (Stálé výkřiky komunistických a něm. soc. demokratických poslanců.) pokouší se utíkati a volá: Chyťte zloděje! Zbabělý vrah, který sráží bezbranného člověka, byv chycen, vykrucuje se, snaží se utéci před odpovědností. Obraz toho také poskytuje dnešní sněmovna. Vládní lavice jsou prázdné (Výkřiky posl. Bezděka.), lavice poslanců vládních také prázdné. Utíkají před odpovědností. Včera dali v Duchcově střílet. (Posl. Fr. Svoboda: Kdo? - Výkřiky komunistických poslanců.) Vaše vláda. Pravděpodobně my komandujeme vaše četníky? (Výkřiky. - Místopředseda dr Lukavský zvoní.) Včera dali stříleti, dnes utíkají před odpovědností. Z této sněmovny mohou ještě utéci, ale mohou býti také ujištěni, že dělníci a spolu s nimi my se postaráme, aby neutekli daleko.