Komunistická strana mobilisuje dělnictvo pro mezinárodní dny boje dne 4. a 25. února, a nezaměstnaní se chystají k boji o své požadavky. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 29. ledna 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. Krosnář.

Posl. Krosnář: Ujímám se slova proto, že má býti dnes nebo zítra v zákulisí zašantročeno 150 mil. Kč, které byly vymačkány daňovým systémem z drobného pracujícího lidu. Dlouho jste se v zákulisí nemohli dohodnouti, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 29. ledna 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 45 této těsnopisecké zprávy.] Dnes se zde ještě jedná o tom, co která strana pro sebe uchvátí, aby se na účet bídy a hladu obohatila. Dnes, kdy nové statisíce dělníků jsou vyhazovány za vrata závodů, kdy sta závodů se zavírá, kdy bída dělníků a malorolníků je veliká, toto dělení je drzou provokací a dělníci na ně společným bojem odpovědí.

Již podle nynějšího stavu je každý pátý dělník bez práce a z těch, kteří pracují, je více než polovina dělníků postižena tím, že buď jsou vyřazeni, nebo pracují omezenou pracovní dobu. V rodinách dělníků je hrozná bída, kterou vy, kteří jste nažráni, nechcete viděti. Sebevraždy se množí každý den a vy píšete ve svých plátcích, že příčinou toho jsou domácí rozepře, nešťastná láska nebo nemoc. Ale my víme velmi dobře, že je to bída a utrpení pracujícího lidu. Tak v případě mladého dělníka Strnada, který zabil sebe a své malé dítko, jste psali, že to udělal asi pro 800 Kč. Sociální instituce tehdy o tom psaly, že prý by byly jeho život zachránily, ale my víme z praxe, jak velkou práci to dá, nežli nezaměstnaný dělník dostane od vás 10 Kč. Ale když jeho kamarádi a druzí nezaměstnaní dělníci přišli na pohřeb, aby se s ním rozloučili, měli jste pro ně jen pendreky a kriminál.

Páni ministři hladu Bechyně a Czech podávali ve schůzi zastupitelstva své strany zprávu a prohlásili, že vyživovací akce na únor se zlepší. Ale buďto lhali oni, nebo lhalo druhý den "České Slovo", které psalo, že na únor bude se dávati pouze 10 a 5 Kč místo dosavadních 20 a 10 Kč. Dnes však nezaměstnaní vidí, že asi bude pravdou těch 10 a 5 Kč, neboť se to již praktikuje a na mnoha místech v Praze dělníci nedostávají již 14 dní nic. Na venkově dělníci nedostávají nic, nebo tam, kde je až 200 dělníků bez práce, dostanou 11 poukázek, jak jsem zjistil v Modřanech, tam dělníci ovšem nemusí jísti a mohou pochcípat hlady i se svými rodinami. (Hlasy: Jen když se pan ministr Czech může pochlubit, že ušetřil 61 milionů!) Nezaměstnaní již od 5 hodin ráno stojí v Praze před radnicemi, někdy celý týden nadarmo, kde jsou ještě takoví byrokrati, kteří myslí, že tyto poukázky dávají ze svého. Dělníci jsou šikanováni, neboť si byrokrati myslí, že rozdávají poukázky ze svého, a rozdávají podle toho, jaký je kdo straník a jakou má protekci na radnici. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Též mléčná akce je slabá a tisíce dítek chodí dnes bez snídaně do školy. Pan president dal z peněz snadno a rychle sehnaných 2 miliony na tuto akci. Ale kde jest ještě 18 milionů, proč nejsou vyúčtovány a kam přišly a jaká korupce se za nimi skrývá? Nezaměstnaní to chtějí vědět, neboť též na nich byly vydřeny, jen dělníci jsou skutečnými poplatníky v Československu. Zatím co zisky akciových společností stoupají, zatím co roste bída a hlad, jsou jim ještě odpisovány daně, ač dluží více než 7 1/2 miliardy, co naproti tomu v obcích a městech jedinými poplatníky jest drobný pracující lid. A těmto lidem jest ještě i poslední kozička a kravka zabavována, ale na velkostatkáře a fabrikanty se nemůže, na ty zákon není, zákon je jen pro drobný pracující lid. (Výkřiky komunistických poslanců.)

V neděli jsem byl v Oseku u Hořovic a tam, jak agrárníci říkají, bylo na intervenci p. posl. Johanise odepsáno firmě Neptun 640.000 Kč, takže zaplatí pouze 40.000 Kč. A takových obcí je více. Tyto intervence pro kapitalisty a velkostatkáře provádějí rukou společnou všechny koaliční strany, ono to nese hodně peněz a velmi těžké prachy. Projížděje venkovem, vidím, co bídy tam je, a ještě je vyčítáno domkáři, který má svůj domek, že nic nepotřebuje. Ale on svou střechu nemůže kousat a se svou rodinou nemůže býti z tohoto domku živ. Venkovští zemani nutí dělníky, aby pracovali na odvodnění za 10 až 12 Kč denně, též i v lomech, a dávají jim ještě méně, i 6 Kč, a když dělníci nechtějí pracovati, tak jim říkají, že jsou lenoši. Ale zatím by je chtěli zadarmo odřít. Avšak dělníci by těm chrapounům měli říci, (Místopředseda Roudnický zvoní.) aby si tu práci udělali sami, aby zkusili, jak tato práce za takový peníz chutná, aby viděli, jak ty jejich pupky by se musely trošku natáhnout.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Volám pana řečníka k pořádku.

Posl. Krosnář (pokračuje): Okresní města jsou dnes plna četníků, okresní hejtmani mají již plné kalhoty a pan okresní hejtman v Jílovém ani nedovolí žádnou schůzi, ani přednášku. V Jílovém vypadá to tak, jako když je tam výjimečný stav, nikde nesmí býti ani 2 lidé pohromadě. Ale přece jim to není nic platno, dnes i na venkově jsou ohromné demonstrace a budou stále větší. Nezaměstnaní vidí, že máte pro banky velké subvence, že máte peníze pro soudy a kriminály, pro policii a četníky, jež stále přijímáte, ale to vám není nic platno, neboť byste museli dát za každého nezaměstnaného četníka neb policajta, a vy ani dnes za tu ohavnou práci vůči nezaměstnaným jim moc neplatíte, čím více bodáků a pendreků, tím méně bude peněz, a oni se vám na to stejně také vykašlou. Nezaměstnaní vidí, že máte na válečné zbrojení miliardy [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 29. ledna 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] ale že nemáte na práci a chléb pro nezaměstnané. Pro ně máte jen nadávky, šikanování a pendrek, bodák a kriminál, a myslíte, že toho je pro ně dost.

Co mají dělat nezaměstnaní? Páni ze psích bud a hostin od p. Preise jim říkají, aby prý počkali až do jara, že bude lépe. Ovšem ti páni berou své tisícové a statisícové platy, mají své dividendy za to, že dávají okrádat dělníky a že je zrazují. Ale co nezaměstnaní? Těm, co nemají žádnou podporu, říkají, že měli platit odborové organisaci, ale dělníci dnes říkají, že je zradili, že ze svých sociálfašistických organisací udělali podpůrné spolky a ne třídní organisace. Nezaměstnaní vidí dnes, že jen komunistická strana československá a rudé odbory jim ukazují správnou cestu, oni vidí, že buržoasie nic po dobrém jim nedá a že jen cesta boje jim může zlepšit jejich postavení. Všade tam, kde správně pracuje akční výbor, kde je dobré hnutí nezaměstnaných a hromadně dovedou si dojíti na obec nebo okres, jejich postavení je lepší. Máme případ z Modřan, kde pánové říkali, že požadavky nezaměstnaných dělníků jsou demagogií. Ale viděli jsme, že v ten den, kdy 150 dělníků přišlo na pány na radnici, nebyly tyto požadavky demagogické, a kdyby měli místo dvou rukou čtyry ruce, zvedli je všechny, poněvadž měli z těchto dělníků strach. Též byla ohromná demonstrace nezaměstnaných dělníků v Hořovicích, kde jsem byl přítomen a tam nezaměstnaní si vynutili, aby okresní výbor okamžitě o jejich požadavcích jednal a požadavky jejich byly schváleny. Je viděti, že všude tam, kde je organisované hnutí nezaměstnaných, podmínky pro nezaměstnané do určité míry se lepší. Proto je třeba, aby na každé vesnici a v každém městě byl vybudován akční výbor a činily se přípravy k Mezinárodnímu dnu nezaměstnaných 25. února. Komunistická strana československá, rudé odbory a akční výbor v Praze připravily bojovné provolání ke všem proletářům v Československé republice, aby je připravili k boji proti dnešnímu režimu hladu a bídy.

Kapitalistický svět dokumentuje celým svým stavem všechnu ničemnost a neschopnost kapitalistického systému. Dnes bloudí ulicemi měst i venkova v pokročilých zemích Evropy stejně jako v zaostalých koloniích a polokoloniích, v státech vítězných i poražených 50 mil. lidí bez práce a chleba. Zatím co v skladech hnijí a ničí se ohromné množství výrobků, které by dovedly nasytiti hladové, dělnická třída propadá masovému zbídačování, mučivému hladu a bídě. Každý pátý dělník je v Československu bez zaměstnání, 700.000 lidí jest úplně bez práce, 100.000 částečně zaměstnaných, celá dělnická třída je zbídačena. Dělníci! Pod vedením Udržal-Bechyňovy vlády, pod vedením sociálfašistů vede se proti dělnické třídě a všemu pracujícímu lidu útok za útokem, při čemž vedoucím heslem je: zbídačení pracujícího lidu veřejnými břemeny, cly a daněmi, hromadným propouštěním dělníků, snižováním mezd, ponecháním nezaměstnaných na pospas bídě, hladu a smrti. To jest jediný recept, který má buržoasie na řešení krise. Sociálfašistům mají dnes statisíce dělníků děkovat za to, že platností gentského systému jsou zde úplně bez podpor, sociálfašistické vládě mají děkovat za to, že i nepravidelné a žebrácké místní podpory jsou odbourávány, zatím co panstvo rozděluje si sta miliony, aby lépe předrželo krisi. Gentský systém stal se dnes bičem, kterým práská Udržal jako Bechyně, pod kterým svíjí se celá dělnická třída; gentský systém stal se okovem, kterým poutá sociálfašistická odborová byrokracie proletariát ke kapitálu, nástrojem persekuce odborových organisací a klínem, rozrážejícím jednotu dělnictva. "Pryč s tímto ničemným systémem" - je dnes okamžitým požadavkem širokých mas.

Tento režim, který mezi pracující lid rozděluje hlad a bídu, který nezaměstnaným dává žebráckou hůl, dělníkům v závodech sahá na mzdy a chudé rolníky vyhání z půdy, třese se dnes v prvních příznacích politické krise pro svoji vlastní neschopnost a pro pobouření, které zachvacuje široké masy pracujícího lidu. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 29. ledna 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Ne do boje proti zbídačování, ne do stávek za své požadavky, ne do ulic za chléb, práci a moc, ale na obranu demokracie, kterou dělník zná jen pod jmény: pendrek, revolver a kriminál. [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 29. ledna 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.]

Voláme vás, abyste jednotně, nezaměstnaní i zaměstnaní, pod vedením jediné dělnické strany, pod vedením komunistické strany Československa a rudých odborů postavili se na odpor masovému zbídačování, zorganisovali jednotnou frontu všech dělníků bez rozdílu přesvědčení a vstoupili do boje za svoje požadavky. Buďte si vědomi toho, že odhodlaný a okamžitý odpor sjednocených dělníků je hlavním příkazem doby. Nové tisíce dělníků mají jíti za vrata továren, zahajuje se generální útok na mzdy, všude nové drancování, racionalisace, která už dnes statisíce zbavila chleba, a při tom všem stále zběsilejší teror. Hlavní nápor proti pracujícímu lidu začíná se právě uskutečňovati.

Vítáme projev krajských konferencí nezaměstnaných v Chomutově a v Chodově, které na výzvu revolučních organisací obracejí se na dělníky v Československu, aby provedli masové vystoupení 25. února v mezinárodní den boje proti nezaměstnanosti, a říkáme vám: Pozdvihněte se jako jeden muž k boji proti hladové ofensivě zaměstnavatelů, proti masovému zbídačování Udržal-Bechyňovou vládou. Organisujte obranu svých napadených existencí, připravujte svůj protiútok. Zvolte v každém místě akční výbor nezaměstnaných, vyšlete do něho zástupce závodů, připravte se v závodech k boji za svoje požadavky, neúnavně potírejte každý pokus fašistů a sociálfašistů zmařiti váš bojovný nástup. Budujte všude jednotnou frontu, organisujte je svých místech a obvodech boj a demonstrace za svoje požadavky! 25. února vyjděte do ulic jednotně a všichni, zaměstnaní i nezaměstnaní, dělníci komunističtí stejně jako soc. demokratičtí a nár. socialističtí, muži, ženy i mládež, pracující lid měst i venkova, a po boku dělníků celého světa demonstrujte [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 29. ledna 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Jděte do ulic, stáhněte rolety, zavřete krámy, vyjděte z továren a bojujte s námi až do vítězství! Za chléb, práci a všechnu moc! Za odstranění gentského systému, podporu všech nezaměstnaných na útraty podnikatelů a státu! Za sedmihodinovou dobu pracovní při nezkrácených mzdách! Za hrazení vysazených směn! Ani muže ze závodu, ani haléře ze mzdy! Za znovupřijetí propuštěných! 150 milionů nezaměstnaným a pracujícím rolníkům! Okamžité vyplacení výpomoci 500 Kč ženatým, 300 Kč svobodným! Pryč s Udržal-Bechyňovou vládou hladu, fašismu a války! Pryč s hladovou politikou sociálfašistických vůdců! [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 29. ledna 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Za povalení kapitalistického systému! KSČ. KSM. Rudé odbory. Akční výbor nezaměstnaných Velké Prahy.

Po příkladu tomto musí se nezaměstnaní na vesnicích spojiti ve hnutí s malorolníky za zastavení exekucí, musí ustaviti okresní akční výbory, svolávati veřejné důvěrné schůze, konference okresních akčních výborů a tvořiti tak volnou organisaci při rudých odborech. Ať se to pánům líbí nebo ne! Oni dnes prohlašují, že nezaměstnaní nemají práva na to, aby se organisovali, ale nezaměstnaní jim říkají: budeme se organisovati, poněvadž víme, že jen v síle spočívá moc.

Teď se provádí akce hromadných žádostí o zimní výpomoci, 300 Kč pro svobodné a 500 Kč pro ženaté a zrušení gentského systému. V Praze již začala a za dva dny bylo podáno 1.600 žádostí k ministerstvu soc. péče. Na venkově podávejte to na okresy, a spojujte to s pochody nezaměstnaných do okresních měst! Nezaměstnaní čekají do 14 dnů a pak provedou hromadnou urgenci a důrazně budou žádati odpověď.

Dnes právě vedl jsem jednu takovou deputaci do ministerstva sociální péče, kde mi bylo sděleno, že prý tato akce je protizákonná. Nevím, z jakých důvodů, nevím, jak si páni představují tu protizákonnost. Na nezaměstnané dělníky, na pracující třídu je na všechno zákon. Na to, že páni fabrikanti dluží daně a okrádají dělníky ve fabrikách, na to, že jim snižují mzdy, páni zákon nemají. Ale že si nezaměstnaní podávají k vládě žádosti, to je protizákonné! Ovšem páni mají strach, obklíčili honem ministerstva, aby prý se tam nezaměstnaní všichni nedostali. Tloukli tam nezaměstnané dělníky a dnes skvělá ukázka, kolem parlamentu stojí celé čety policie, které chrání demokracii v Československé republice. Nic jiného páni nemají než kriminály a bodáky jako v Hradci Králové včera, kde bodli demonstrujícího nezaměstnaného dělníka bajonetem. Přestane to a dlouho to trvati nebude, poněvadž nezaměstnaní spojí se s veškerým proletariátem a budou bojovati proti dnešnímu režimu. Je potřebí, aby si nezaměstnaní byli vědomi, že musejí vyslati zástupce do závodů. Již je 19 závodů, které potvrzují a společně slibují boj nezaměstnaných dělníků. Je potřebí, aby na závodech bylo jasně dělníkům řečeno, že se musejí usnésti na své celozávodní schůzi proti propouštění, proti práci přes čas, pro zrušení gentského systému a pro sedmihodinovou pracovní dobu při nezkrácených mzdách.

Také je třeba vysvětliti dělníkům v závodech nutnost společného boje na vybudování proletářských obran, poněvadž dnes dělnictvo již se nedá déle otloukati. Proto je třeba, aby proti dnešnímu režimu vyvstali ve fabrikách a pomáhali nezaměstnaným odbourati dnešní režim, aby se nedali nadále tlouci a zavírati. (Potlesk.)

25. února bude ve všech kapitalistických zemích mezinárodní den. Bude to spojení všech dělníků, kteří budou bojovati proti těmto režimům, které vládnou ve všech kapitalistických zemích. I u nás v Československu budou dělníci pořádati do všech okresních měst pochody hladu nezaměstnaných, zejména v Praze, aby nezaměstnaní bojovali proti dnešnímu režimu. Je potřebí, aby nezaměstnaní došli do závodů, aby tam, kde to půjde, dělníci byli s nimi solidární když jsou vyhazováni z práce - a nikdo se nestará o to, jak budou živi - [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 29. ledna 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] a aby živnostníci, kteří jsou také postiženi, se zajímali o toto hnutí, aby v tento den byly zavřeny krámy, aby demonstrace byly společné pro veškerou pracující třídu. Kromě toho je potřebí, aby se nezaměstnaní připravovali k velikému sjezdu. Dne 28. února bude se konati v Praze sjezd všech nezaměstnaných bez rozdílu politického přesvědčení. Je třeba, aby nezaměstnaní šli do závodů, a informovali dělníky, aby i dělníci ze závodů poslali na tento ohromný sjezd nezaměstnaných dělníků své zástupce, aby tak solidarisovali se ve společném boji všech dělníků. Je potřebí, aby dělníci pořádali k tomuto sjezdu hladové pochody do centra Prahy, abychom tak ukázali, co bídy a hladu je mezi nezaměstnanými dělníky.

Nezaměstnaní dělníci už dnes vědí, že není tu boj o lístky, že tu není jen boj o podporu a práci, nezaměstnaní vědí, že dnešní režim jim ji stejně dáti nemůže, nýbrž že je tu boj o moc. A kapitalismus není již schopen dáti pracujícím chléb, není schopen nasytiti své námezdní otroky. Kapitalismus znamená pro pracující třídu už jen hlad, bídu, hladové mzdy, bezpřístřeší, znamená krvavé násilí, pendrek, četnický bajonet, fašistickou tyranii a vražednou imperialistickou válku.

Otázka zní: buď bude žíti kapitalismus a dělnická třída bude v bídě, hladu a barbarství, nebo bude žíti dělnická třída. Dělnická třída může žíti jen tehdá, zemře-li kapitalismus.

Dělníci již začínají tuto otázku chápati, sdružují se pod vedením komunistické strany, rudých odborů a svých akčních výborů, [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 29. ledna 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Tím rozprava je skončena.

Pozměňujících návrhů není.

Přistoupíme k doslovu zpravodajů, a to nejprve k prvé předloze, schvalující Úmluvu a Statut o mezinárodním režimu námořních přístavů, podepsané v Ženevě 9. prosince 1923 (tisk 788).

Dávám slovo k doslovu nejprve zpravodaji výboru technicko-dopravního, panu posl. Srbovi.

Zpravodaj posl. Srba: Slavná sněmovno! Z debaty velmi obsáhlé o mezinárodním režimu námořních přístavů nemohu pro skutečný obsah této předlohy vytěžiti nic z jednoduchého důvodu, že páni poslanci obrátili se k aktuálním věcem, k hospodářské tísni. Je to věc úplně pochopitelná se stanoviska poslanců a je nesprávné, že vláda okamžitým prohlášením na počátku schůze nedala možnosti, aby tato debata byla vyřízena legálním způsobem. (Hlasy: Proč ji k tomu nedonutíte?) To není třeba, poněvadž to vláda udělá v úterý.

Považoval bych za správné, kdybychom mohli k této debatě přistoupiti hned, a jsem přesvědčen, že i poslancům by to bylo bývalo milejším, kdyby mohli rokovati o prohlášení odpovědných orgánů státních. Okolnost, že se tak stane v úterý, tu věc do jisté míry vyřizuje, ale opakuji znovu, že bych považoval za správnější, kdyby ta debata byla provedena hned. (Výkřiky.) Nemyslím, že by to byla sláva pro nás, kdyby někdo z cizozemských interesentů si dal předložiti protokoly a hledal v nich poznámky k zákonu a nenašel v celé debatě poznámky žádné.

Jediný moment, který skutečně něco vysvětloval a znamenal, byl referát p. kol. posl. Šeby z výboru zahraničního. Šlo o názor, týkající se našich možností v souvislosti s naším přístavem hamburským. Myslím, že při bližším prohlédnutí věcí můžeme se dostati na stanovisko, které je úplně shodné. V Hamburku máme přiděleno pásmo říční a námořní. Poznámka, kterou jsem učinil o nutnosti vybudování tamějšího našeho přístavu, týkala se samozřejmě pásma říčního, poněvadž my máme poměrně vyvinutou dopravu poříční, máme hromadu svých lodí značné ceny, máme svoji společnost, ve které je účasten také stát, a jestliže jsme s velkým úsilím v mezinárodním jednání opatřili si v Hamburku přístavní pásmo, nemůžeme je nechati pusté, nýbrž hleděti, aby vyhovovalo potřebám naší poříční dopravy.

Dal jsem si kdysi práci, abych navštívil ten přístav a nabyl pojmu o tom, co pro nás znamená. Máme tam dnes skladiště poměrně staré, které nevyhovuje potřebám našim již z toho jednoduchého důvodu, že není možno při špatném počasí skládati a nakládati, kdežto druhá společnost, provozující dopravu, postavila moderní betonový hangar, kde mají lodi přístup zespoda, mohou za každého počasí skládati i nakládati a provozovati v hangaru činnost.

Částka 2 mil. Kč, kterou jsme povolili, pro tento okamžik stačí, poněvadž bude vlastně použita pro přípravné práce, plány a co s tím souvisí. Na rok příští budeme museti užíti sumy větší, abychom mohli kotviště a skladiště řádným způsobem vypraviti.

V souvislosti s tím je otázka celé Labské společnosti a Dunajské rovněž - poněvadž jsou to titíž lidé. Zde musím říci, že očekávám od ministerstva obchodu, že nebude zapomínati, že je utvořeno, aby hájilo zájmy státu, t. j. zájmy celkové vůči obchodu a průmyslu a nikoli snad, aby hájilo zájmy obchodu a průmyslu vůči státu, poněvadž všechna ministerstva jsou součástí celkové administrativy a jsou povinna přihlížeti k celkovým zájmům, nikoli k zájmům zlomkovým. Tu je otázka, zdali poměr, kde stát má 51% kapitálu a 6 bank tuším 49%, při čemž však rozhodují ředitelství bank úplně ve výkonném výboru - ředitelství se schází čtyřikráte do roka - je správný nebo ne. Jestliže stát do podniku vloží kapitál, má míti právo o něm rozhodovati a ne dát se strhnout na vedlejší kolej, neboť nijak než tím nedovedu si vyložiti skutečnost, že na př. vypůjčila si Labská společnost 20 mil. Kč na 14% úrok od jedné z bank, které tvoří její správu. Myslím, že tato míra úroková neodpovídá poměrům slušně hospodařícího obchodníka. I jestliže později byla tato půjčka konvertována u Zemské banky, zaplatilo se pod tím titulem 6 mil. Kč, padl na to celý dočasný zisk této společnosti. To je věc sama pro sebe. Budeme žádati při jiné příležitosti účty z vedení této společnosti.

Stejně je tomu, pokud se týče udržování lodí v řádném stavu, bychom neztráceli na jejich podstatě. Až se přijde pravděpodobně se žádostí o subvenci se strany státu, budeme míti možnost o těchto věcech si pohovořiti.

Pokud se týče námořního pásma zůstává prázdným a souhlasím s kol. zpravodajem zahraničního výboru Šebou, že nemáme žádného interesu, abychom sem investovali sumy peněz a vázali zde stát nějakými nákladnými stavbami anebo účastí na nějaké společnosti, která by neznamenala snad výhodnou účast státu na nějaké společnosti, nýbrž která by se chtěla vybudovati jako podnik vlastní a v nejkratší době by se obrátila na stát o tučné subvence, aby mohla existovati.

Včera bylo v ministerstvu obchodu jednáno o poskytnutí koncese takové společnosti, která se utvořila pod patronancí Legiobanky z několika osob a jednoho poslance a která myslím by nám nezaručovala, že by ty věci byly vyřízeny nejvýhodnějším způsobem. Nemůžeme sice brániti nikomu, aby takovou společnost utvořil, ale musili bychom si rozvážiti, zdali budeme dávati někomu koncesi, která by měla ráz monopolu, ale ve skutečnosti by sloužila prozatím pouze fusovaným společnostem bremské a hamburské, které mají přirozený a legální interes, aby jim do Hamburku nikdo jiný nevlezl a aby mohly počítati s tím, že vyjdouce interesům některé společnosti skupiny české vstříc, zajistí si ve smlouvě monopol takový, že by nikdo jiný nemohl koncese našeho státu na území hamburském používat.

To je věc sama pro sebe. Myslím, že se v této věci nemůže státi žádné jednání, aniž by se parlament o této věci včas dověděl a mohl vysloviti své mínění.

To jsou jenom, řekl bych, poznámky k vedlejším - jinak ovšem velmi důležitým - okolnostem, které jsou ve spojení s naší plavbou po Labi. Ale podstata zákona, který jest navrhován, není tím nijak dotčena. Žádný poslanec neřekl nejmenšího, co by mohlo zviklati užitečnost a správnost tohoto zákona, a proto doporučuji, aby byl schválen tak, jak byl navržen. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji výboru zahraničního, p. posl. Šebovi.

Zpravodaj posl. Šeba: Slavná sněmovno! Jest jistě značnou kuriositou našeho parlamentu, že k projednávaným předlohám promluvili pouze zpravodajové a že žádný z řečníků ke slovu se přihlásivších nedotkl se projednávaných smluv a návrhů. Je jistě také zajímavo, že zase jen zpravodajové měli poznámky vzájemně ke svým vývodům se vztahující. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Vysvětlení, které podal p. zpravodaj kolega posl. Srba za výbor dopravní, úplně vyhovuje intencím, jež jsem sledoval při podávání své zprávy při zahájení debaty. Byl jsem proti tomu, aby byly podnikány drahé investice v přístavě, jež by měly sloužiti naší bási námořní. Poukazoval jsem, že není pro nás ještě rozhodnuta otázka, je-li vhodno, abychom se nějakým způsobem na námořní dopravě vlastní flotilou zúčastňovali.

Přijímám s povděkem na vědomí, že se kol. Srba konformoval s tímto názorem, a úplně s ním souhlasím, máme-li nějaké kapitály zbytečné pro to, aby byly věnovány do investic přístavních, abychom jich použili v prvé řadě k tomu, abychom dobudovali řádně své báse pro přístavní službu říční, na které jsme v prvé řadě interesováni svým lodním parkem na Odře. Labi a Dunaji.

Velmi rád kvituji i přizpůsobení se jeho požadavku druhému, abychom byli velmi opatrni a neangažovali se do žádných dopravních podniků námořních, dokud pro to nejsou dány skutečnosti. Nemáme potřebu zvláštního svého loďstva a nemáme zájem, abychom pomáhali cizím lodním společnostem, jež by vhodně chtěly upotřebiti pomocí našich subvencí své zahálející lodní parky.

Z řad pánů poslanců a poslankyň nebyla vznesena žádná další námitka nebo námět na opravu návrhu, jejž ve jménu zahraničního výboru zastávám, a proto doporučuji, aby byl návrh v původním znění schválen. (Souhlas.)