Předseda (zvoní): Zpravodaji o odst. 2 jsou: za výbor zahraniční za omluveného p. posl. Světlík a pan posl. Šeba a za výbor živnostensko-obchodní pan posl. inž. dr Toušek.

Dávám slovo prvému zpravodaji p. posl. Šebovi.

Zpravodaj posl. Šeba: Slavná sněmovno! Na tribuně byl mně doručen vládní návrh o smlouvě mezi republikou Československou a republikou Chile. Prosím tedy za odpuštění, že nejsem tak důkladně připraven.

Máme ratifikovati vládní návrh, jímž se předkládá obchodní smlouva s republikou Chile. Jak známo slavné sněmovně, máme v poslední době velké obtíže s naším zahraničním vývozem v důsledku toho, že státy se po válce snaží v průmyslové výrobě se osamostatniti, zavírají se celními šraňky a ztěžují nám náš dovoz. Musíme tedy hledati odbytiště vzdálenější, když v Evropě na odbytištích ztrácíme. Naše delegace, jež vyjednává obchodní smlouvy, uzavřela obchodní smlouvu s republikou Chile. Jak vám známo, republika Chile má s námi styk obchodní, který se pomalu rozvíjí a stoupá. Dokladem toho jsou cifry o dovozu našich výrobků do Chilské republiky. Za r. 1928 dovezli jsme zboží za 14 milionů Kč a již následujícího roku se náš dovoz zdvojnásobil. Naproti tomu republika Chile k nám dováží více, za 100 mil. Kč zboží, hlavně surovin, poněvadž má monopol, kterému nemůže nikdo jiný konkurovati. Dováží k nám suroviny, hlavně měď a ledek (salnitr). Máme zájem, aby se poměry upravily a abychom smlouvou o nejvyšších výhodách dali možnost našim exportérům, aby na chilském tržišti pevněji zakotvili.

Smlouva je založena na basi o nejvyšších výhodách. Má pouze regionální klausuli, že Chile může dáti zvláštní výhody regionální latinským státům v Jižní Americe, k čemuž koresponduje s naší strany výhoda, že můžeme dáti výhody sousedícím státům s republikou naší. Máme zájem na vývozu do Chile a tato výhoda regionální nám nemůže přinésti škodu, ježto státy sousedící s republikou Chile, vesměs zemědělské, dovážejí zemědělské plodiny, kdežto my reflektujeme jenom na dovoz výrobků průmyslových.

Vystěhovalcům a obchodníkům, kteří se odebírají do Cihle, jsou dány stejné výhody jako vystěhovalcům jiných států. Republika Chile tvoří světlou výjimku v otázkách emigračních, t. j. otázky režimu pro emigraci, že totiž ji připouští a vítá. Máme též zájem, aby tato smlouva byla ratifikována, a jménem zahraničního výboru doporučuji smlouvu ke schválení. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru živnostensko-obchodního, p. posl. inž. dr Touškovi.

Zpravodaj posl. inž. dr Toušek: Vážená sněmovno! Živnostensko-obchodní výbor projednal předložený návrh schvalovacího usnesení.

K referátu kol. Šeby neměl bych nic jiného podotknouti, nežli že je to první smlouvá, která byla uzavřena s některou z jihoamerických republik.

Doporučuji, aby slavná sněmovna schválila usnesení ve znění vládou navrženém. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Nyní přistoupíme ke společné rozpravě.

Navrhuji podle usnesení předsednictva lhůtu řečnickou 40 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. Krumpe, dr Keibl a Kasper; na straně "pro" pp. posl. Köhler a Hrušovský.

Dávám slovo prvnímu řečníku na straně "proti", p. posl. Krumpemu.

Posl. Krumpe (německy): Slavná sněmovno! Na denní pořad dnešní schůze sněmovny měl by se jako vládní motto dáti nápis: "Ut aliquid fecisse videatur". Podléhajíc zevnějšímu tlaku usiluje vláda vzbuditi dojem, jakoby se skutečně něco dělo, svolává parlament a předkládá mu denní pořad, který jest skutečně vrcholem rozpaků. To jest úmyslné snižování parlamentu a jsem nucen co nejrozhodněji a nejdůrazněji protestovati proti tomuto snižování a vylučování parlamentu. Vláda nechává parlament půldruhého měsíce na prázdninách v době, kdy zoufalství kráčí krajem a volání nouze jest den ze dne hlasitější a důraznější. Na útěchu čtou pak hladovějící masy lidu, že se hospodářští ministři sice sešli, ale nemohli se dohodnouti. Lze pochopiti, že lid ztrácí všechnu důvěru v toto hospodářství hospodářských ministrů a celé vlády, poněvadž hospodářští ministři a vláda společně stojí nečinně proti nouzi a bídě. V téže době vidíme, jak německá sněmovna s říšským kancléřem Brüningem v čele činí ohromné výdaje a mobilisuje síly celého národa a státu, aby aspoň poněkud čelila nouzi. Naproti tomu u nás se domnívají, že se se skrovnou a nepostačitelnou polévkovou akcí učinilo dosti.

Jest jistě zbytečné uváděti číslice nezaměstnaných a stav nezaměstnanosti v jednotlivých okresích. Chci poznamenati jen jedno, že číslice 230.000 nezaměstnaných, kterou uvedl zpravodaj v senátě, jistě o 100% pokulhává za skutečností, poněvadž okresní přihlašovací místa nemohou zachytiti všechny nezaměstnané. Četní nezaměstnaní se totiž nepřihlašují, poněvadž jest to úplně bezúčelné. K tomu přistupuje ještě i to, že počet osob bez výdělku vzrůstá daleko nad okruh zaměstnanců, kteří dosud jedině přicházeli v úvahu pro placení, poněvadž se k nim připojuje velký počet kdysi hospodářsky samostatných řemeslníků a obchodníků. Nedostatek výdělku zasahuje hrozivě do stavu drobných živnostníků a ničí každého týdne velmi mnoho dosud samostatných hospodářských existencí.

Před 1 1/2 měsícem se zdálo, že vláda chce učiniti náběh k potírání krise, neboť si dala od sněmovny k tomuto účelu povoliti 150 milionů Kč. My jsme se kdysi tázali všech s věcí obeznámených, počínajíce ministrem až ke zpravodaji ve sněmovně, co se má státi s těmito 150 mil. Kč? Do dneška jsme ještě nedostali odpovědi. Opakujeme tedy tuto otázku ještě jednou a cítíme se při tom zajedno s celým obyvatelstvem: "Co se stane s těmito 150 miliony Kč?" Musíme označiti jako neslýchanou ostudu, že se v době nejvyšší nouze vláda musí 6 neděl rozmýšleti, co má vůbec začíti s povoleným nouzovým úvěrem. Většího selhání vlády a vládní většiny jistě nebylo ještě možno konstatovati v parlamentních dějinách. Doznávám, že vyšťourati použití těchto 150 milionů Kč tak, že se náklad nejen mravně, nýbrž i hmotně beze zbytku odevzdá stranickým účelům, jest dosti těžké a zdlouhavé (Výkřiky německých soc. dem. poslanců.), poněvadž jak sociální demokraté tak i agrárníci potřebují naléhavě nějakého úspěchu, aby uklidnili rozčilené masy lidu. Obě strany nejen že nesmyslnou celní válkou s Maďarskem spolu zavinily nouzi, nýbrž pro široké průmyslové okrsky jsou hlavními a jedinými vinníky. Jen 15.000 textilních dělníků bylo celní válkou s Maďarskem zbaveno chleba a asi 10.000 dělníků z jiných průmyslových odvětví. Budou-li práce spojené s obchodní smlouvou s Maďarskem pokračovati v dosavadním tempu, musíme očekávati, že našemu průmyslu a hospodářství budou zasazeny nevyléčitelné rány. Že se tím znovu zničí kus německého průmyslu a tím znovu velký obor německé pracovní možnosti, za to bude musiti před německým obyvatelstvem odpovídati i německá sociální demokracie. (Posl. Sweichhart [německy]: Mluvte o Thunovi!) Nyní mluvíme o celní válce s Maďarskem a nikoliv o Thunovi. Věřím, že nemluvíte rád o celní válce s Maďarskem, že je vám to velice nepříjemné, pane Schweichharte! Vy jste tehdy dělali dosti hluku, ale faktem jest: My jsme se domohli a dosáhli nejvyšších výhod s Maďarskem, vy jste se jich vzdali a přivodili celní válku s Maďarskem, která pak v našem průmyslovém území způsobila hlad. Za to jste vy němečtí sociální demokraté také odpovědni.

Co se stane s těmito 150 miliony Kč? Očekávali jsme, že se tím pomůže odborovým organisacím, stojícím před zhroucením, neboť páteří veškeré péče o nezaměstnané jsou podpory v nezaměstnanosti, které vyplácejí odborové organisace podle gentské soustavy. Poměry ukázaly, že gentská soustava jest v dobách hospodářského uklidnění soustava jistě docela přijatelná, ale že se při větších poruchách v hospodářském životě nedá udržeti a že odborové organisace při větších a trvalých hospodářských krisích nemohou dostáti svým závazkům z tohoto zákona. (Posl. Schweichhart [německy]: Vždyť přece žádáme o pojištění pro případ nezaměstnanosti!) Žádáme totéž, zcela přesně totéž, snad v téže době jako vy. My nehájíme gentské soustavy, my jsme již dříve v plné míře a rozsahu žádali pojištění pro případ nezaměstnanosti. Podáte-li takový návrh - vždyť jste ve vládě - naleznete, že vás při tom budeme podporovati. Nyní jest zde místo, aby se ukázala schopnost, nikoliv aby se jen křičelo venku na schůzích! To jest lehčí a prostší. (Výkřiky.) Dříve páni dobře věděli, jak se má vládnouti. Nyní, když sedí ve vládě, tuto moudrost ztratili. Tu vláda udělala velkolepé gesto na podporu nezaměstnaných. Dovoluje odborovým organisacím, aby dělníkům průmyslu textilního, kovového, sklářského, koželužského, dřevařského a hornického a knihtiskařské živnosti vyplácely podporu v nezaměstnanosti o 13 neděl déle než dosud, jako tak zvanou podporu v krisi, ale netáže se odborových organisací, odkud mají vzíti peníze na tyto ohromné výdaje. Ale vláda činí ještě něco jiného. Nejen že neposkytla odborovým organisacím peněz na podporu v krisi, ona jim dokonce dluží státní příspěvek, který jim podle gentské soustavy patří. (Výkřiky.) Tak dnes vidíme, že dva textilní svazy, Křesťanský svaz textilních dělníků a Unie samy již vykazují schodek 15 mil. Kč. (Posl. Grünzner [německy]: To přece pochází ze Šrámkových dob!) Nevymlouvejte se nyní na Šrámka. Hic Rhodus, hic salta! Máte nyní ministra na místě, které má obstarávati sociální péči. To jest chatrná výmluva. Budete se chtíti vymlouvati ještě i na naše babičky. (Výkřiky posl. Grünznera.) Kdyby někdo chtěl vymysliti soustavu k potlačení a zničení odborových organisaci, nebyl by mohl udělati nic lepšího, než co činí nyní vláda vůči odborovým organisacím. Víte, co to znamená? Členové odborových organisací se jim odcizují, odborové organisace ztrácejí vliv a nyní číhají již průmysloví kapitáni, považují nouzi za konjunkturu, aby učinili konec vymoženostem dělnictva a konečně jednou mohli odstrčiti stranou obtížné upomínače a varovatele, odborové organisace. Že se to děje v době, kdy sociální demokracie má ve vládě také rozhodující slovo a kdy v čele ministerstva sociální péče stojí sociální demokrat, tím se věc ovšem stává ještě zcela zvlášť hodnou pozornosti. Ministerstvo sociální péče rozdává sice lístky na potraviny za cizí peníze, nechává odborové organisace platiti a zůstává jim zákonité příspěvky dlužno. (Posl. Grünzner [německy]: To jsou vaše špatné zákony!) Udělejte tedy nyní lepší, proto zde přece proboha sedíte, udělejte lepší, můžete-li, máte ministry, neskrývejte své chytrosti, my na to čekáme, abyste něco dělali. Ale vy umíte jen venku povykovati, zde neděláte nic!

Co se tedy děje s těmito 150 mil. Kč? Domnívali jsme se, že se těmito penězi polévková akce ministerstva sociální péče povznese ze své žalostné skrovnosti a nepostačitelnosti. (Posl. Schweichhart [německy]: Vaším ideálem byla by zase klášterní polévka!) Pane kolego, mnoho lidí je rádo, když dostávají klášterní polévku. Pane Schweichharte, kdyby nebylo klášterů, musilo by mnoho lidí zahynouti hladem, poněvadž ministerstvo sociální péče nechává dělníky hynouti hladem.

Stal se opak. Většině obcí byl v lednu, přes to, že počet nezaměstnaných stoupl, počet přikázaných poukázek na potraviny dokonce ještě omezen, takže se nouze ještě zvětšila. Nelze si pomysliti, že, bude-li tato krise déle trvati, bude moci býti podpora omezena na desítikorunovou poukázku na potraviny. Připomínám další ohromné potřeby, které nyní na nezaměstnané doléhají, a kdyby nebyly splněny, mohlo by to míti strašné následky. Za několik dní jest splatná činže pro tisíce a tisíce rodin.

Péče o nezaměstnané ponechala se velkolepě obcím. Ale jakmile obce ve jménu lidství chtějí na tyto účely poskytnouti peníze, přichází krátkozraká byrokracie a zakazuje jim je vydávati. Případ chomutovský, kde okresní hejtman obcím přímo zakázal pečovati o nezaměstnané, není jediným případem, stejné stížnosti slyšíme z okresu libereckého, kde se venkovským obcím dělají nejnehoráznější těžkosti, sahají-li ke svépomoci. Ve Šluknově okresní úřad zakázal obci Georgswalde.... (Posl. Schweichhart [německy]: To jsou přece jenom následky vaší správní reformy!) - počkejte - prováděti naléhavé práce k odstranění nezaměstnanosti a proto uzavříti půjčku. Při zákonu o obecních financích jsme žádali, aby do titulu pohrom byla pojata i svépomoc při průmyslových krisích a aby se § 20 prováděl takto rozumně a mírně. Ministerská rada ve své schůzi dne 23. ledna obvinila úředníky z jisté sabotáže při provádění veřejných prací. Těší mne, že to ministerská rada nahlédla, mohli bychom posloužiti příklady takové sabotáže, při nichž se ovšem objeví, že sabotáž nevychází tak dalece od podřízených úředníků, nýbrž od ministrů samých, že dokonce výdaje rozpočtem povolené se z národních a stranicky politických důvodů maří. (Posl. Schweichhart [německy]: Jmenovati jménem!) Máte zapotřebí je hájiti? Příkladem jest stavba oddělení 5 německé vysoké školy zemědělské v Děčíně-Libverdě, na kterou již po celou řadu let jsou zařazovány do rozpočtu částky, ale dosud nebyla dovezena ani jediná cihla. Největší sabotáž provozuje však samo ministerstvo financí, které poskytuje peníze na sezonní stavby obyčejně teprve ve druhé polovici roku, v době, kdy jest nutno rozepsati soutěž a pak nestačí již čas ku provedení stavby, jak tomu jest u našich silnic, a užitek z toho má zase ministerstvo financí, poněvadž pro omeškáni lhůty peníze plynou znovu zpět do ministerstva financí a v příštích letech musejí býti znovu namáhavě vyžebrávány, vymučeny a vydřeny. Rychlejší tempo, jak pokud jde o poskytování peněz tak i o provádění prací, lze konstatovati pouze při stavbách menšinových škol, hlavně takových, které se staví v německých krajinách, kde nebydlí žádní Češi.

Co se tedy děje s těmito 150 mil. Kč? (Posl. Schweichhart [německy]: Vy se toho nemůžete dočkati!) Nikoli, nemohu se toho dočkati a lidé, kteří hladovějí, nemohou se toho také dočkati. Vy, pane Schweichharte, můžete se toho snad dočkati. Byli optimisté, kteří se domnívali, že vláda, až jí bude poskytnut úvěr, předloží rozvrh na opatření práce, který by mohl překročiti i hranice 150 mil. Kč, poněvadž naprosto lze se spolehnouti na ochotu sněmovny povoliti i vyšší výdaje. O tom všem není ani řeči.

Brzy, pánové, roztaje sníh, který nyní milosrdně přikrývá bídu našich silnic a brzy bude 100.000 nezaměstnaných kráčeti po děravých cestách, oněch cestách, které dnes poškozují dopravu a hospodářství a které vyžadují tak mnoho naléhavé práce, že by tisíce a tisíce nezaměstnaných mohlo zaměniti poukázky na polévku se mzdovým lístkem. Od roku sledujeme předlohu velkolepého rozvrhu o opatřování práce. Celá péče o nezaměstnané musí se povznésti ze své byrokratické malichernosti a především osvoboditi se od stranické politiky prestiže. Zanechte pokusů chtíti lákavými manévry odvrátiti veřejnou pozornost od naléhavých denních otázek, od nouze lidu. K těmto manévrům na odvrácení pozornosti počítám také úmysl zříditi státní monopol pro zprostředkování práce a změniti ministerstvo pro zásobování ve všeobecné ministerstvo spotřeby. Oba návrhy mohly by sice dáti podnět k významným rozpravám a upoutati po delší dobu veřejnou pozornost, ale jejich výsledek rovnal by se výsledku rozličných návrhů na vytření zraku, se kterými se sněmovna již celý rok zabývá. Mimo to jest mi jako Němci čistě státní zprostředkování práce velmi povážlivé. Při tom naprosto nechceme nynější stav označiti jako ideální, poněvadž nynějších okresních zprostředkovatelen práce se často zneužívá stranicko-politicky a jinak. (Posl. Schweichhart [německy]: Tak! Tak!) Ano, pane Schweichharte, můžete se otázati v Podmoklech, tam můžete dostati odpověď. (Posl. Schweichhart [německy]: Neutrhejte na cti!) Hned na něco přijdu. Denně se množí stížnosti, že komunisté a sociální demokraté jako správci veřejných míst pro péči o nezaměstnané činí poskytnutí péče o nezaměstnané závislým na tom, předloží-li kdo legitimaci strany. (Posl. Schweichhart [německy]: Dokázat!) Tak na př. 12. ledna se žádalo v Trinksaifen u Nejdku od dělníků, aby vystoupili z církve, než jim byla dána legitimace pro nezaměstnané. Skutečně bylo tak 32 osob donuceno vystoupiti z církve. V Podmoklech, dávejte pozor, pane Schweichharte, přidělila zprostředkovatelna práce, vy znáte přece jejího vládce, dvěma nezaměstnaným ženám práci a to takovou, že mají choditi po domech obchodovati s gumovými prostředky zabraňujícími početí. Když se obě ženy právem proti tomu ohradily, odňal jim pan Fister legitimaci pro nezaměstnané a prohlásil, že to jest odepření práce. (Posl. Schweichhart [německy]: Kdy to bylo?) Před 14 dny. A bylo zapotřebí velmi silného zakročení u děčínského okresního úřadu, aby těmto ženám byly znovu opatřeny jejich legitimace pro nezaměstnané. Pane Schweichharte, dotažte se pana Fistra, je-li to pravda? (Posl. Schweichhart [německy]: Jsem přesvědčen, že to bylo jinak!) Podám Vám ještě jiné důkazy, chcete-li je míti. (Posl. Schweichhart [německy]: To jsou klepy!) Ano, ale takové, které pocházejí z úřadu pro péči o nezaměstnané.

Že ministerstvo pro zásobování lidu potřebuje naléhavě reformy, připustíme. Poslední dobou získalo si plným právem titul ministerstvo pro podvýživu. Ale ministerstvo pro zásobování lidu může býti zreformováno jen tak, že bude zrušeno toto nejzbytečnější ze všech ministerstev a nezanechá žádné citelné mezery. Životní oprávnění tohoto ministerstva budu považovati teprve tehdy za prokázané, až se mu jednou podaří účinně vystoupiti proti vykořisťování lidu vysokými cenami cukru.

Co se tedy děje s těmi 150 mil. Kč? Žádáme: 1. Aby odborovým organisacím byly ihned vyplaceny dlužné státní příspěvky podle gentské soustavy, 2. aby se odborovým organisacím poskytovaly přiměřené zálohy na další podporu v nezaměstnanosti, 3. aby odborovým organisacím byl uhrazen schodek v jejich pokladnách pro nezaměstnané, 4. aby odborovým organisacím byly přikázány peníze na výplatu podpory v krisi po 13 týdnů, 5. aby vyživovací akce byla vybudována plným přídělem poukázek na potraviny obcím podle jejich žádosti a aby byla zvýšena hodnota jednotlivých poukázek, 6. aby neprodleně byl předložen velkorysý program na opatření práce ve spojení s investičním programem, který dlužno sestaviti se zřetelem na nezaměstnanost v jednotlivých okresích, 7. aby se ihned zahájilo jednání o obchodní smlouvu s Maďarskem, aby se celní válka brzy ukončila.

Program na opatření práce musí se však přizpůsobiti požadavkům jednotlivých okresů a musí bráti zřetel na tamější nezaměstnanost.

Co se dosud z investičních úmyslů vlády dostalo na veřejnost, nemůže nás uspokojiti, poněvadž zamýšlenými investicemi není skoro vůbec dotčena severočeská průmyslová oblast. Při tom jsem zaslechl zprávu, která zní tak neuvěřitelně, že jsem ji skoro nechtěl považovati za pravdivou. Když nedávno ministerstvo obchodu zadávalo velké veřejné dodávky hotového zboží z textilního průmyslu, byla varnsdorfská oblast skoro úplně vynechána. (Posl. dr Petersilka [německy]: Přes sliby ministra obchodu!) Přes četné intervence a sliby byl varnsdorfský průmysl trpící nouzí, tento velký průmyslový okrsek, naprosto a docela odstrčen, poněvadž přece první zásadou při všem není bída, nýbrž možnost poškoditi při tom nás Němce.

Vybízím tedy naléhavě vládu, aby dále nečekala s použitím 150 mil. fondu, ale také déle neotálela podati zprávu parlamentu, jak se ho užilo, aby teprve sensační zprávy českých národně socialistických novin, že se tohoto fondu užije k opevňovacím pracím na Slovensku, nerozčilovaly obyvatelstvo. Proměňte těchto 150 mil. Kč pokud možno co nejrychleji ve hmatatelnou péči a vyžádejte si případně i další peníze od parlamentu.

Musím konstatovati, že doba velké nouze našla malou a neschopnou vládu, která ještě i dnes staví zájem strany nad zájem národa. Při tom se poslanci vládních stran, v čele němečtí sociální demokraté, pokoušejí ostrými oposičními řečmi na schůzích zastříti před obyvatelstvem ubohost dnešní špatné správy. (Posl. Schweichhart [německy]: To je jesuitství, co zde dnes mluvíte!) Biblické slovo o dravých vlcích, kteří v beránčím rouše přicházejí k lidu, se obrátilo, pane Schweichharte! Nyní přicházejí sociálně demokratičtí agitátoři a poslanci v rouše dravých vlků a pod tímto rouchem schovávají beránčí roucho vládní skromnosti a své ochoty souhlasiti s nesmyslnými pokusy, jakým jest celní válka s Maďarskem.

Očekáváme a žádáme, aby si vláda déle netropila žerty z parlamentu programy z rozpaků, nýbrž aby mu předložila program práce a činu. Toho nežádáme jen jménem naší strany, toho žádá lid a toho žádá nouze. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Köhler. Dávám mu slovo.

Posl. Köhler (německy): Dámy a pánové! Od měsíců nabývá nynější hospodářská tíseň přímo hrozivého rozsahu. Stává se skoro katastrofou. To platí zvláště o našem sudetskoněmeckém hospodářství. To však, jak se zdá, nijak zvlášť netrápí zákonodárné sbory, neboť sněmovna se posílá na celé týdny na vánoční prázdniny, celé měsíce se koná rozprava o všem možném a nemožném, jen ne o tom, co se lidí v nynější době zajisté nejsilněji dotýká. (Souhlas.) Jak již pravil předcházející řečník, jest dnešní schůze sněmovny přímo příznačnou pro tento stav neúčasti k nejdůležitějším událostem v hospodářství.

Na tomto denním pořádku vidíme nejprve zprávu technicko-dopravního výboru, jakož i výboru zahraničního o vládním návrhu, kterým se Národnímu shromáždění předkládá Úmluva a Statut o mezinárodním režimu námořních přístavů, které byly obě podepsány dne 9. prosince 1923 v Ženevě. Za druhé zprávu výborů zahraničního, živnostensko-obchodního o vládním návrhu, kterým byla Národnímu shromáždění předložena obchodní dohoda Československé republiky s republikou Chile, jež byla podepsána v Praze dne 18. září 1930. Jinak jest na denním pořadu jen ještě řada imunitních případů, které přece již patří k denní látce sněmovního jednání. (Posl. Krebs [německy]: Pak se páni diví úpadku parlamentarismu!) Tomu se říká krise parlamentarismu. Příznačné při tom je, že propadají censuře již také i kritické výroky o hospodářské tísni. Tak mluvil můj přítel ze strany H. Krebs na jedné hornické schůzi v severozápadní české hnědouhelné pánvi o hospodářské tísni a jejích následcích. Pravím, jest příznačné pro ducha dnešní vlády a jejích náhončích, že se nesmějí dostati do tisku výroky, které zde přednesu. Jde při tom o tyto vývody stranníka posl. Krebse: "Výkřiky nouze horníků. Tážeme se dnes dělníků: kde pak jest lidovláda, demokracie v hospodářství? Sociální demokraté vytýkají nám národním socialistům, kteří bojujeme o lepší hospodářskou úpravu, že chceme zříditi diktaturu!" (Posl. Schweichhart [německy]: Mussolini!) Chceme stavovský stát, pane kol. Schweichharte! "Ano, tážeme se horníků a všech ostatních dělníků, zda není již dnes diktatura finančního kapitálu pod názvem demokracie, kterou obhajují sociální demokraté. Má někdo z tisíců nezaměstnaných byť i sebeméně co mluviti do toho, je-li vyháněn ze závodu nebo octne-li se bez práce a tak jest vydán všanc nouzi a bídě? Třeba si v pravdě činiti tuto otázku: Co pak vláda neví, co se již venku děje? Nevědí-li to již měšťáčtí ministři, pak by přec měli býti o tom informováni a zpraveni co nejpodrobněji ministři sociálnědemokratičtí. Tomu tak jest také dozajista ve skutečnosti. Tím nesrozumitelnější však zůstává pasivnost vlády, které nemůže vůbec nikdo již rozuměti. Zde nepomáhají ani různé odvracující manévry, sociálně demokratické schůze proti fašismu, neboť široké vrstvy, jež hladovějí - a tento voj vzrůstá den ode dne - kašlou na tuto demokracii. Tyto široké vrstvy pohlížejí do budoucnosti s největší obavou a očekávají zvláště od zástupců dělnictva ve vládě opatření proti hospodářské tísni, především však proti hladu a naprosto nepopsatelné bídě, jež dnes vládne mezi nezaměstnanými. Palliativních prostředků však hospodářství a nezaměstnaní nepožadují, neboť těmi jsme již bohatě obdařeni, nýbrž vážnou práci vlády a Národního shromáždění."

Příznačná pro tuto náladu, jak se vyskytuje všude na venkově, jest včerejší schůze starostů libereckého okresu, které se zúčastnilo 21 starostů a obecních představených. Liberecký okres patří dnes již k největším okresům tohoto státu nouzí postiženým. Souvisí to především s přímo katastrofálním zhroucením, jež utrpěl tam převládající textilní průmysl v posledních měsících. Nezaměstnanost jest také proto v libereckém okrese daleko větší, než ji průměrně nacházíme v jiných okresech. To bylo také konec konců příčinou ke schůzce starostů v Liberci. Takové schůzky se dojista konaly také v jiných okresech - o tom přinášel tisk běžné zprávy - které tím podaly důkaz, že mají daleko větší pocit odpovědnosti než stát a Národní shromáždění. Jenomže samosprávné svazky nejsou bohužel s to, aby skutečně pomocně zasáhly, poněvadž se již nedostává k tomu potřebných prostředků. To bylo také silně projeveno na výše zmíněné liberecké schůzi. Poněvadž jest tomu tak, tím spíše se žalovalo na to, že státní úřady v nynější době hospodářské tísně skorem úplně selhávají. Výslovně se na této schůzi prohlašovalo, že stát prostě ponechává obci nebo obcím, aby uklidňovaly nejvýš rozhořčené a popudlivé obyvatelstvo a bránily mu v nepředložených činech. Z časopiseckých zpráv o této schůzi vychází dále na jevo, že všecky snahy o státní zakázky vojenských dodávek sukna vyzněly úplně na prázdno. (Výkřiky německých nár. soc. poslanců.) S Němci se zachází právě tak stejně jako dříve "jako s rovnými mezi rovnými" přes účast německých sociálních demokratů ve vládě a přes to, že jsme největšími poplatníky státu.

Neméně mluvilo se na této schůzi o vládní vyživovací akci a zároveň byla vedena stížnost, že předně nesouhlasí počet lístků na potraviny s počtem skutečně potřebných lidí, kteří přicházejí pro to v úvahu, a dále poukázalo se na to, že s částkou 10 Kč pro svobodné a 20 Kč pro živitele rodin nelze vystačiti ani nejskromnějším. (Posl. Krebs [německy]: Dělají si blázna z nezaměstnaných, z bídy širokých vrstev!) Tak jest.

Obce nejsou však také ani s to, aby poskytovaly přídavky nebo mohou tak činiti jen zcela nedostatečně. S produktivní péčí o nezaměstnané jest tomu rovněž tak. Na to připravené prostředky naprosto nepostačují. Obce však mohou dosíci půjčky k tomuto účelu jen za závratné úrokové míry a mimo to není tím nic pomoženo v té chvíli proti nezaměstnanosti, poněvadž takové půjčky nelze dostati přes noc. Opatření takových půjček činí, jak známo, velmi často mimořádné těžkosti. Neslýchané však přímo je, sestavilo-li a schválilo na př. okresní zastupitelstvo liberecké dosti velkorysý investiční program na zmírnění nezaměstnanosti, kterého však nebylo lze se domoci, poněvadž dozorčí úřad neschválil až do dnes pro tento program potřebných peněz. Také z toho vychází na jevo, jak jsou oprávněny stížnosti do státních úřadů, které, jak se zdá, jsou plny větších starostí o národně sociální schůze nebo o jejich řečníky, o plakáty k tomu atd., (Různé výkřiky.) než o hroznou hospodářskou bídu, v níž se nacházejí obzvláště sudetsko-němečtí dělníci.

Již několikráte uvedená schůze libereckých starostů a i obecních představených žádá na konci od státní správy toto: lístky na potraviny v požadovaném počtu, zvýšení hodnoty lístku na potraviny z 10 Kč na 50 Kč a z 20 Kč na 100 Kč, dále nezúročitelné půjčky státu na účely produktivní péče o nezaměstnané a konečně státní investice, jež mají samozřejmě přijíti v úvahu pro liberecký okres. To jsou po našem mínění veskrze skromné a oprávněné požadavky, které možno beze všeho splniti, sežene-li vláda pro to tutéž dobrou vůli jako pro ochotu k výdajům v rámci rozpočtu na rok 1931. (Posl. Geyer [německy]: Ať si jen dají předložiti výkazy Národní banky!) Tak jest. Není také pochybnosti, že banky dělaly opět r. 1930 dobré obchody jako r. 1929. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)