Předseda (zvoní):
Žádám o přečtení pozměňovacích
návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):
1. Návrh posl. Stříbrného a dr Perglera podle §u 47, odst. 2 jedn. řádu:
Slavná sněmovno račiž se usnésti, aby jednání o vládním návrhu tisk 846 bylo odročeno, návrh vrácen rozpočtovému výboru s příkazem, aby § 2 projednávané předlohy byl doplněn přesným určením výše obnosů a taxativním vyjmenováním účelů, na co požadovaného fondu 150milionového má býti použito, s přesným stanovením všech zásad, kdo má zákonný nárok na podporu z tohoto fondu úvěrem opatřeného.
2. Pozměňovací návrh posl. Gottwalda, Zápotockého, Krosnáře a soudr.:
Zákon znějž:
Na vánoční jednorázovou nouzovou výpomoc nezaměstnaným uvolňuje se ze státních reserv 100 milionů Kč. Peníz tento rozdělují okresní úřady do 21. prosince všem nezaměstnaným bez rozdílu organisační příslušnosti za účasti a stálé kontroly akčních výborů nezaměstnaných, volených na veřejných schůzích nezaměstnaných.
Na zmírněni bídy domkářů, malorolníků a drobných živnostníků, jejichž roční důchod nepřesahuje 24.000 Kč, uvolňuje se ze státních reserv 50 milionů Kč. Peníz tento budiž rozdělen za účasti a stálé kontroly akčních výborů domkářů, malorolníků a drobných živnostníků, zvolených na veřejných schůzích.
Výdaje peněz uvedených v §u 1 a 2 budou vyúčtovány měsíčně v úředních listech.
Provedení tohoto zákona ukládá se ministrům sociální péče a financí. Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, ale nejpozději 20. prosince t. r."
3. Pozměňovací návrh posl. dr Mayr-Hartinga, Hlinky a druhů:
§ 1 znějž:
"Na zmírňování následků hospodářské krise povoluje se nad výdaje stanovené státním rozpočtem mimořádný úvěr až do výše 300 milionů Kč."
§ 2 znějž:
"Ministr financí se zmocňuje, aby tuto částku opatřil úvěrovými operacemi. O tom, jak se má použíti tohoto mimořádného úvěru, rozhoduje parlamentní komise skládající se ze 24 členů, do které vysílá posl. sněmovna 16 a senát 8 členů. Bez souhlasu této komise nesmějí se úvěry ani povolovati ani vypláceti."
§ 3 znějž:
"Vláda jest povinna čtvrtletně podávati zprávu Národnímu shromáždění, jak se s tímto fondem hospodaří, a to tak dlouho, až fond bude vyčerpán."
4. Pozměňovací návrh posl. Kaspera, Knirsche a druhů:
V §u 1 budiž místo 150 milionů Kč vloženo 300 milionů Kč.
§ 2 budiž doplněn ustanovením:
"Především budiž poskytnuta k vánocům t. r. jednorázová přiměřená podpora osobám dostávajícím státní podporu v nezaměstnanosti a nezaměstnaným, přihlášeným u úředních prostředkovatelen míst. Z nezaměstnaných, přihlášených u úředních prostředkovatelen práce, přísluší podpora jen těm, kteří byli přihlášeni 1. prosince."
§ 3 se mění takto:
"K provádění tohoto zákona zřídí se zvláštní výbor skládající se ze 30 členů posl. sněmovny a senátu, který určí, jak se použije tohoto mimořádného úvěru, a každého čtvrt roku podá podrobnou zprávu."
5. Pozměňovací návrh posl. dr Hodáče, dr Černého, Adámka, dr Macka, Bergmanna, Hackenberga, Lišky, Böllmanna a druhů:
V §u 1 budiž před slova "hospodářská
krise" vloženo slovo "nynější"; za slova "povoluje
se" budiž vloženo "pro rozpočtová období 1930 a 1931".
Předseda (zvoní): Dávám
slovo k doslovu zpravodaji p. posl. dr Mackovi.
Zpravodaj posl. dr Macek: Slavná sněmovno! Mám-li jako referent shrnouti výsledky této debaty, tedy bych zdůraznil, že v této debatě se ukázalo, kde jsou nejbolestnější místa tohoto státu za dnešní hospodářské krise. Myslím, že právem většina řečníků zdůraznila, že nejvíce trpí průmysl textilní a sklářský, sezonní živnosti stavební a pak všechny průmysly, které jsou závislé na zahraničním trhu.
Zemědělství horské, které je závislé na žitě, ovse, jak připomněl kol. dr Zadina, také zaslouží všestranné podpory. Na debatě ležel stín obav z bezesmluvního stavu, do kterého jsme dnes vstoupili s Maďarskem. Běží o to, jak pomáhati. Debata zde postavila na první místo, myslím právem, úkol tvořiti pracovní příležitost. Nejde o to, dávati lidem, kteří ku práci jsou ochotni a práce schopni, podpory, nýbrž práci, (Výkřiky komunistických poslanců.) tedy tvořiti pracovní příležitost.
Nejdříve se žádá právem, aby byly zadávány veřejné práce státní, zemské, obecní, aby byly obcím finančně slabým dávány podpory na tyto práce, dále aby byly co nejrychleji zadávány veřejné objednávky bez zbytečných průtahů a zdržování v úřadech a za třetí žádalo se v debatě všeobecně, aby rozumnou obchodní politikou zahraniční byla opatřována možnost, zaměstnati náš exportní průmysl. Tedy v těchto třech směrech žádala se pracovní příležitost. Tam, kde pracovní příležitost vymyká se státu nebo veřejným korporacím, nezbývá než trpícím pomáhati podporami, a tu právě se ukázalo se všech stran, že úkoly, které ukládá hospodářská krise našim odborovým organisacím, jsou zcela mimořádné a ukládají jim oběti nad jejich sílu. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Ukázalo se právem, že gentský systém ukládá odborovým organisacím oběti, které snesou dobře jen v dobách normálních, které však jsou nad jejich síly v tak mimořádné krisi, které není pamětníka. Je tedy záhodno, aby odborovým organisacím usnadnila se jejich péče o členstvo, které trpí mimořádně krutou nezaměstnaností. Nejde jen o členy organisované v organisacích, musíme pamatovati také na členy neorganisované, a to bez rozdílu politických stran, jen podle jejich potřeby. (Výkřiky komunistických poslanců.) Konečně i tam, kde sice jde o člena organisovaného, ale kde jeho zákonný nárok už vypršel, nezbývá než prodloužiti podporu, pokud jeho nouze o práci trvá.
Někteří řečníci ukázali, že musíme vypomáhati tam, kde je nouze nejkrutější, i akcemi stravovacími a ošacovacími pro děti a dospělé. Nepředvídatelnost potřeby veřejné, nepředvídatelnost poměrů, do kterých vstupujeme, na př. bezesmluvním stavem s Maďarskem, nutí vládu, aby měla dosti volnosti řešiti situace tak, jak se vyskytnou. Po té stránce myslím, že je na místě, aby volnosti vlády, kterou jí tento zákon dává, bylo rozumně užito.
Bylo zde s mnoha stran mluveno o potřebě parlamentní kontroly. To jsem již řekl sám ve svém zahajovacím proslovu a na to také pamatuje § 3 tohoto návrhu zákonného.
Zde bych upozornil na projev kol. Schäfera, který pravil, že parlament, který žádá právo kontroly, musí toto právo kontroly uplatňovati, (Výkřiky.) musí je prováděti, a to, myslím, je potřebí zdůrazniti, že tento parlament ne vždy dosti intensivně uplatňoval své právo kontroly tam, kde je měl. Myslím, že všichni můžeme litovati, za jaké neúčasti se projednává závěrečný účet tohoto státu, na němž právě parlament má nejlepší příležitost nejintensivněji pěstovati své právo kontroly. Myslím, že když tento návrh zákona zdůrazňuje, že vláda bude odpovídati parlamentu při závěrečném účtu z toho, jak disponovala svými úvěry, které teď povolujeme, je naší věcí, abychom zde toho práva užili.
Podle této předlohy bude ovšem parlament posuzovati správnost disposice těmito penězi až při závěrečném účtu, což bude za mnoho měsíců potom, až budou peníze vydány. Po té stránce kritika, ať přišla s kterékoliv strany, je správná, ale, velectění pánové, račte uvážiti fakt, se kterým jsme se všichni smířili, že totiž, bohužel, nebude stačiti tento peníz, abychom podstatně zmírnili tuto hospodářskou krisi. Když uvážíme, že v našem průmyslu, zemědělství, obchodu a dopravě pracuje jenom svěřeného, vypůjčeného kapitálu z peněžních ústavů přes 50 miliard, objeví se vám cifra 150 milionů, kterou teď dáváme na zmírňování nejkrutější nouze, v pravém poměru.
Velectění pánové! Myslím, že velmi brzy, nepomine-li mimořádně rychle tato krise, což není pravděpodobné, přijde vláda se žádostí o nové úvěry (Výkřiky komunistických poslanců.) a zde bude příležitost, abychom se jí zeptali, neřekne-li sama dobrovolně, jak naložila s úvěry, které jí máme dnes poskytnouti. Myslím, že toto právo kontroly, které všichni řečníci reklamovali, bude parlament moci uplatniti dříve, než bude splatný závazek vlády předložiti účty při závěrečném účtu. Je to útěcha velmi smutná a myslím, že pánové, kteří žádají toto složení účtů, mohou si říci... (Posl. dr Pergler: Náramně smutná útěcha!) Ale tuto smutnost nezaviňuje ani stát, ani vláda, nýbrž plyne z povahy věcí.
K tomuto návrhu vládnímu přišly pouze návrhy formální.
Páni posl. Stříbrný a dr Pergler žádají, aby tato předloha byla vrácena rozpočtovému výboru.
Velectění, tím by ta věc nebyla spravena, tato naléhavá pomoc by tím byla jen odročena, a proto se nemohu přimlouvati za přijetí tohoto návrhu.
Ostatní pozměňovací návrhy, které jste slyšeli, mohou býti z části splněny v rámci tohoto zákona, poněvadž páni navrhovatelé nežádají namnoze nic jiného, než co bude povinna vláda dělati podle tohoto zákona, z části jsou rázu demagogického, jak jsme tomu z některých stran zvyklí. (Výkřiky poslanců strany komunistické.) Po této stránce jsem se s těmi návrhy vypořádal již v rozpočtovém výboru a nemám, co bych k tomu ještě řekl.
Proto prosím, aby byl přijat pozměňovací
návrh koaličních poslanců, který lépe objasňuje účel §u 1, a aby
ostatní návrhy byly zamítnuty. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Nebude-li námitek, odložím hlasování o této osnově na dobu pozdější a přistoupíme k projednávání dalších odstavců. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Budeme tudíž projednávati další
odstavec pořadu, jímž jest:
2. Zpráva výboru technicko-dopravního k vládnímu návrhu (tisk 831) zákona, kterým se prodlužuje lhůta k označení elektrických podniků, jež mají býti přeměněny na podniky všeužitečné (tisk 843).
Zpravodajem je p. posl. Košek.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno! Zpráva technicko-dopravního výboru k vládnímu návrhu (tisk 831) zákona, kterým se prodlužuje lhůta k označení elektrických podniků, jež mají býti přeměněny na podniky všeužitečné.
Při projednávání vládního návrhu zákona o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace v Národním shromáždění v roce 1919 bylo pojato Národním shromážděním do osnovy ustanovení § 28, podle něhož elektrické podniky dodávající většinu vyrobeného elektrického proudu pro všeobecnou potřebu, které svým rozsahem a polohou jsou vhodny a v zájmu veřejném nevyhnutelně potřebny pro soustavnou elektrisaci, mohou býti nařízením ministerstva veřejných prací v dohodě s ministerstvy spravedlnosti, financí, obchodu a zemědělství a po slyšení státní elektrárenské rady přeměněny na podniky všeužitečné.
Podle téhož ustanovení mělo ministerstvo veřejných prací v dohodě se zmíněnými ministerstvy do jednoho roku ode dne účinnosti elektrisačního zákona označiti elektrické podniky, jichž se ustanovení to týká.
Účelem tohoto ustanovení bylo, aby ryze výdělečné elektrické podniky založené většinou cizím kapitálem, které si vybraly nejvhodnější místa pro svůj konsum, kdežto v krajinách chudších elektrickou energii nerozváděly, byly přičleněny k soustavné elektrisaci, k čemuž nejvhodnějším prostředkem jest jejich nucená přeměna na podniky všeužitečné, přirozeně za náhradu poskytnutou dosavadním jejich majitelům, jimž se umožňuje, aby podrželi ve svých rukou kapitál podniku až do výše 40%.
Poněvadž však ve zmíněné lhůtě nebylo možno vzhledem k finančním poměrům provésti soustavnou elektrisaci ve všech oblastech státu, bylo nutno tuto lhůtu prodloužiti. To se stalo jednak zákonem ze dne 15. července 1920, č. 444 Sb. z. a n., do konce r. 1924 a pak zákonem ze dne 18. prosince 1924, č. 294 Sb. z. a n., do konce roku 1930.
Ježto však ani tato lhůta z těchže
důvodů nepostačovala, navrhuje vláda, aby lhůta byla znovu prodloužena
a to o jeden rok, t. j. do konce roku 1931. Poněvadž bez zmocnění
obsaženého v §u 28 elektrisačního zákona by nebylo možno uskutečniti
elektrisační program státní správy, je odůvodněno, aby žádané
minimální prodloužení lhůty bylo povoleno a navrhuje proto technický
výbor, aby vládni osnova byla schválena posl. sněmovnou tak, jak
ji doporučil technicko-dopravní výbor. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci. Zahájím proto rozpravu.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby řečnická lhůta stanovena byla 30 minutami. (Námitek nebylo.)
Námitek není. Navržená lhůta je přijata.
Přihlášeni jsou na straně "proti" pp. posl. Geyer a Štětka.
Dávám slovo p. posl. Geyerovi.
Posl. Geyer (německy): Dámy a pánové! Tímto návrhem zákona tisk 831 má se prodloužiti účinnost §u 28, odst. 4 zákona o elektrisaci z r. 1919, čís. 438. Tento zákon zmocnil tehdejší vládu, aby na návrh ministerstva veř. prací v dohodě se zúčastněnými ministerstvy do jednoho roku označila podniky vyrábějící elektrickou energii, které měly by býti nuceně vyvlastněny a přeměněny v tak zvané obecně užitečné podniky, to znamená, měly býti zabrány. Tato jednoroční lhůta byla nejprve prodloužena zákonem ze dne 15. července 1920, č. 444 Sb. z. a n., do konce r. 1924 a po uplynutí této lhůty zákonem ze dne 18. prosince 1924, č. 294 Sb. z. a n., byla prodloužena její účinnost znovu do konce r. 1930. Nyní jest předložen nový návrh, aby tato lhůta byla prodloužena do konce roku 1931, přes to, že zatím vývoj poměrů zřetelně ukazuje nesmyslnost §u 28 a jeho platnost znovu se ukázala jako překážka zdárného vývoje. Poukazuji v této souvislosti na interpelaci, kterou jsem před několika týdny podal a na kterou jsem dosud nedostal odpovědi a v níž jsem žádal, aby toto konfiskační opatření bylo z elektrisačního zákona vypuštěno, a poukázal jsem také na usnesení dopravního výboru, který se domnívá, že další trvání tohoto omezení jest vážnou překážkou organického vývoje elektrisace také tím, že další trvání tohoto paragrafu buď překáží opatřování a získávání úvěrů, ať již domácích, nebo jako v pohraničních krajích také cizích, nebo je zdražuje, nebo dokonce pro risiko ztráty úplně znemožňuje. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)
Jest více než příznačné, že ony velké převraty, přesuny v oněch 11 letech, v mnoha případech přímo konfiskace držebnostních a majetkových práv, mají nyní býti tímto §em 28, byť i jen pro malý úsek hospodářství, zachovány i nadále. Ještě jsou tisíce otevřených a nezhojených ran, které byly zasazeny německému hospodářství konfiskačními zákony, jako vyvlastňováním půdy, postátňováním lesů, restrikcí německých škol, postátněním drah, propuštěním německých státních zaměstnanců a dělníků a řadou jiných nucených opatření, a jejich trváním jsou němečtí dělníci a zaměstnanci, rolníci a občané připraveni buď úplně nebo částečně o práci a živobytí, které měli po desítiletí, a kulturní vývoj německého dorostu jest trvale brzděn. Sociální pláštík, který jako právní norma a zásada měl tato opatření zastříti, rozplynul se před krutými fakty skutečnosti v nic a prokázal se jako záminka násilné exploitace nároků Němců, které mají v tomto státě na život a práci, i když se formálně opíraly o usneseni většiny. Ani nynějšímu návrhu nemůžeme přikládati jiný význam, poněvadž v posledních 11 letech vláda ani v jediném případě nenašla příčiny, aby použila tohoto ustanovení zákona, čímž sama sebou mizí nutnost jej prodloužiti.
Nelze popříti, že ustanovení §u 28 zákona o elektrisaci č. 438/1919, tím, že bude prodlouženo, bude i nadále jako Damoklův meč viseti nad dosud nabytými právy obecních, smíšeně spravovaných a soukromých elektráren a všeobecná ustanovení ústavní listiny budou tím podstatně omezena. Rovněž nelze popírati, že téměř 1000 obecních a soukromých elektráren se svými pořizovacími náklady, jdoucími do miliard, jest jednou z nejdůležitějších součástek národního hospodářství ve státě, ale že státu také podléhají nejen tím, že nadřízené okresní a zemské úřady zkoumají jejich rozpočty a přezkoumávají všechny právní smlouvy, nýbrž že orgány státní správy vykonávají také přísný dozor a kontrolu. Dále jest jisto, že právě v posledních letech od zavedení zákona o obecních financích z r. 1927, rdousícího obecní finance, hospodářské podniky, především elektrárny, jsou nepostradatelným a nenahraditelným zdrojem příjmů pro obce, z čehož státu, zemi a okresům plynou bohaté dávky a daně. Státu nic nepřekáží, aby všude a kdykoliv zřizoval vlastní elektrárny, stojí-li na stanovisku, že se těmito vlastními zřízeními dosáhne zlepšení a zlevnění, o něž usiluje. My však nevěříme, že státní elektrárny za týchž okolností a veřejných břemen dosáhnou vskutku tohoto cíle, poněvadž i monopolní podniky státu při všeobecné soutěži s ostatními stejně zařízenými podniky podléhají. Jest to však nový pronikavý zásah do přednostních práv obcí a soukromých podniků s nimi smluvně vázaných, když se nedbá staré, léta trvající konstruktivní práce a odváděných platů a když se obcím jediným paragrafem v další možnosti jejich vývoje překáží nebo se vývoj brzdí anebo docela znemožňuje. Ve výboru se upozorňovalo, že k uplatnění §u 28 nedojde a že jest namířen jen proti několika elektrárnám, vybudovaným za pomoci cizího kapitálu, což nelze nazvati ani upokojením ani rozumným odůvodněním, a náš odpor proti těmto zmocňovacím paragrafům jest pro následky všech těchto donucovacích zákonů, jak jsme uvedli svrchu, úplně odůvodněn.
Již ta skutečnost, že toto prodloužení platnosti předkládá se přímo poslanecké sněmovně, aniž byly dotázány svazy obecních a soukromých elektráren, jichž se to týká, obchodní komory atd., potvrzuje, že jde o nezvykle výjimečné opatření, které hluboce zasahuje do zájmů dnešních nositelů tohoto hospodářského odvětví. Ale ani stát nemůže míti z takovéhoto znepokojování nějakého skutečného užitku. Právě opaku se dosáhne, existence obecních a jiných elektráren bude se i nadále pohybovati v ovzduší znepokojení, bude to překážeti investiční politice a sazební politika z nedostatku úplné volnosti bude na delší dobu znemožněna. Konec konců základní myšlenka elektrisačního zákona, směřujícího k organickému zřizování, rozmnožování a racionálnímu využití elektrické energie, k čemuž nikoliv na posledním místě patří také hospodárné rozdělení (Souhlas.), a jeho průbojnost bude brzděna. Tento zákon žádá právě opak, poněvadž obce a soukromé elektrárny nikterak nevylučuje ze soustavné elektrisace a vložením příslušných předpisů ustanovuje, že jsou jako rovnocenní nositelé povolány sloužiti všeobecné, soustavné elektrisaci. Mimo to obsahuje zákon záruky, jimiž se zájem soustavné elektrisace zajišťuje tím, že se podle odst. 4 §u 28 ministerstvo veřejných prací zmocňuje, aby proti podniku, který neplní po předchozí výstraze svých zákonných povinností, učinilo tato opatření na náklad a nebezpečí podniku. Vláda tedy má kdykoliv zákonité právo zasáhnouti a celostátním zájmům v oboru soustavné elektrisace zjednati platnost tam, kde příslušné státní úřady nebo veřejné kruhy vyžadují věcně odůvodněných opatření, aby se zabránilo průtahům nebo nešvarům. S věcného stanoviska, které jedině může rozhodovati, jest tedy nejen zbytečné, nýbrž dokonce i nebezpečné i nadále ohrožovati vyvlastněním vývoj celého okruhu elektráren.
Poněvadž při vyvlastnění může zpravidla jíti jen o větší podniky, bude přejímací cena v každém jednotlivém případě činiti mnoho milionů Kč. Z toho musí stát jako podílník převzíti nejméně 60%, kdežto zbytek by připadl na obce a soukromé vrstvy. V tomto směru máme oprávněné pochybnosti, zda obce nebo okresy při dnešní hospodářské krisi budou míti v příštích letech k disposici tak značné peníze a jsme již dnes přesvědčeni, že soukromé peníze se pro takovouto kombinaci nedají získati. Tak bude musiti stát převzíti jistě plný náklad, což by musilo na druhé straně způsobiti citelné zatížení omezeného investičního programu vlády.
Stát, nehledě k tomu, že bude míti méně peněz na investice, utrpí ještě další škodu horším výsledkem provozu a provozního výtěžku, aniž postiženým vrstvám obyvatelstva bylo to snad vynahrazeno snížením cen proudu, neboť stát proti hlásanému úsilí šetřiti a snižovati náklady ukazuje snahu brzditi tuto tendenci zvyšováním a rozmnožováním daní a zvyšováním tarifů u pošt a drah. Zrušení nebo snížení daní, dávek a jiných plnění poškodilo by velmi silně rozpočet obcí, okresů, země a státu, zvláště v prvém případě a také by ztenčilo poměrný podíl z těchto zákonných dávek připadající účelovým organisacím s obchodními komorami a svazy. Nesmíme také pominouti a musíme se vší rázností zdůrazniti, že zvláště v německých částech státu podle zkušeností převzetí podniků do státní správy má pro německé dělníky, (Souhlas.) zaměstnance a úředníky a jejich dorost velmi těžké následky a všechna ujišťování, daná při postátňování, jimiž měly býti rozptýleny naše obavy, ukázaly se nicotnými. Příkladů máme dosti. Státní tabákové továrny, hromadná propouštění a restrikce při postátnění soukromých drah, vyvlastnění půdy, vytlačení Němců ze státních úřadů, jakož i uzavření státních míst pro německý dorost jsou taková nevyvratitelná fakta, že se nezmýlíme, předpokládáme-li, že vyvlastnění elektráren, zvláště v pohraničních krajích, má sloužiti nikoliv na posledním místě počeštění. (Souhlas.) Sociální ráz §u 28, který mluví o přeměně v obecně užitečné podniky, má býti jen pláštíkem, jímž se má, jako v tisíci jiných případech, dostati právního podkladu vytlačení nových set německých dělníků, zaměstnanců a úředníků, jak o to zákon usiluje a v němž se poté nalézá opora.
Z toho, co jsme uvedli, vysvítá,
že násilné vyvlastnění a přeměna elektrických podniků bez práva
všeužitečnosti podle §u 28 elektrisačního zákona 1. jest v rozporu
s ostatními ustanoveními elektrisačního zákona z roku 1919 a nedbá
resoluce poslanecké sněmovny tisk 4995, 2. pro soustavnou elektrisaci
vzhledem k ostatním ustanovením zákona o elektrisaci, zvláště
k §u 27, jest úplně zbytečné, 333. stát, země, okresy. obce a
t. d. zbytečně zatěžuje a může je připraviti o podstatné příjmy
z daní a přirážek. 4. pro právní nejistotu brzdí investiční činnost
příslušných podniků, což způsobí velmi vážný úbytek domácí výrobě
a připraví dělnictvo o zaměstnání, 5. v konsolidovaném, demokratickém
státě jest vůbec nemyslitelné a nepřípustné, poněvadž podkopává
důvěru v právní bezpečnost ve státě, 6. poznali jsme a potíráme
je jako zastřené opatření, jímž mají býti usedlí němečtí dělníci
a úředníci vytlačeni, a proto budeme hlasovati proti tomuto návrhu
a pokládáme za neslučitelné s německým stanoviskem, jestliže jiné
německé strany se připojují k výjimečnému stavu, zavedenému revolučním
Národním shromážděním.(Potlesk.)
Místopředseda Špatný (zvoní):
Dalším řečníkem je p. posl. Štětka. Uděluji mu slovo.
Posl. Štětka: Paní a pánové! Projednávaný zákon, kterým se prodlužuje lhůta k označení elektrárenských podniků za tak zvané všeužitečné, jest jedním z prostředků a opatření [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 16. prosince 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 93 této těsnopisecké zprávy.]
Byla zde skončena rozprava o výjimečném zákoně, podle kterého jste si rozdělili 150 mil. Kč pod záminkou "odpomoci z hospodářské krise", a projednávaný zákon o tak zv. všeužitečnosti elektrárenských svazů není ničím jiným, [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 16. prosince 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] zase pod záminkou tak zv. všeužitečnosti.
Hezky jste si to rozdělili, jen co je pravda; jedni jste podle zákona o pozemkové reformě dostali zbytkové statky, na kterých bezmezně vykořisťujete a dřete zemědělské dělníky, druzí jste si podle zákona o sociálním pojištění vzali nemocenské pokladny a Ústřední soc. pojišťovnu jako zbytkové statky, ve kterých vládnete bez kontroly a neomezeně proti dělnické třídě, kde groše vydřené z dělníků požírá hejno ředitelů, beroucích statisícové platy, kteří při tom ještě defraudují statisícové obnosy z pojišťoven. Pod rouškou sociální shromažďujete v Ústřední soc. pojišťovně ohromné miliony, které vám mají sloužiti k dalšímu zotročování a vyssávání pracujícího lidu, který vám má sloužiti k připravování imperialistické války, především k válce proti SSSR.
Fond pro živelní pohromy, fond na obranu státu a jiné fondy jsou jen doplněním celého korupčního systému v Československu, zrovna tak jako chystaný fond vodocestný, fond pro zdraví lidu, jehož patronem je strana soc. demokratická a který má sloužiti k hrazení všech zlodějen v nemocenských pojišťovnách všemi těmito zařízeními, která mají sloužiti vám k rozebrání peněz, vydřených z dělníků, a peníze ze státní pokladny mají vám sloužiti ke zkorumpování horní části vašeho potlačovacího aparátu.
Zákon o soustavné elektrisaci státu je zařízením, které zapadá do celkového [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 16. prosince 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] rámce vaší finanční a hospodářské politiky a pomocí tohoto zákona bylo už v Československu zřízeno celé hejno [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 16. prosince 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] společností, kterým jste dali jméno všeužitečné společnosti pro soustavnou elektrisaci venkova.
Podle zákona, jehož všeužitečnost se má prodloužiti do konce r. 1931, utvořilo se v Československu na 25 elektrárenských společností s tak zv. všeužitečným posláním, které za dobu 10 let dostávaly ročně přímo na subvencích po 75 mil. vedle jiných subvencí, takže všeužitečné společnosti takto ražené už požraly více než 1 miliardu Kč. Jaký praktický význam měl zákon ze dne 22. července 1919, tedy zákon t. zv. soustavné elektrisace? Předně ten, že si finanční kapitál rozparceloval Československo na díly, kde se utvořily elektrářské společnosti; tak na př.: jihočeské, středočeské, středolabské, západočeské, východočeské atd., rovněž tak na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku, které podle zákona a jeho všeužitečnosti pomocí elektrických drátů vykořisťují a okrádají celý venkov, zejména jeho chudou část.