A nyní budiž mi dovoleno, abych se vrátil k těm 150 mil. Kč. Klub poslanců čsl. strany nár. socialistické třikrát intervenoval na kompetentních místech, aby upozornil na těžkou situaci, ve které je hlavně dělnictvo některých výrobních odvětví. Žádali jsme o pomoc ne pro sebe, nýbrž pro ty, kteří nevinně trpí. Přichází se dnes s návrhem, že máme dáti zmocnění k úvěru 150 mil. Kč. Jsem si jist a souhlasím plně s panem zpravodajem, že je to příliš málo, ale jsem-li si vědom toho, že těch 150 mil. Kč je málo, pak myslím, že mezi požadavky, které jsou vznášeny, musí býti některým zvláště naléhavým přiznáno právo přednostní. A prosím, aby toto přednostní právo bylo přiznáno dělnickým odborovým organisacím, které jsou nositelkami pojištění proti nezaměstnanosti.

Nikdo nemusí míti obavy, že by těchto peněz bylo nějak zneužito. Příklad. Máme organisaci Čsl. svazu dělnictva textilního se sídlem v Náchodě. Tato organisace čítá 25.000 řádně platících členů. Z těchto 25.000 členů od 1. ledna do 31. listopadu podporovali jsme okrouhle 17.000 členů! (Posl. Sladký: To je strašné číslo!) Na podporách v nezaměstnanosti jsme vyplatili za tuto krátkou dobu částku přes 3 mil. Kč.

Jestliže jsem řekl, že gentský systém je dělán na doby normální, pak tato abnormální doba zračí se v těchto číslech, které jsou revidovány ministerstvem soc. péče přímo puntičkářsky. Není se čemu diviti, že textilní dělníci nemohli nastřádati dostatečných fondů, aby proti takovému velikému neštěstí, jako je nezaměstnanost, mohli býti kryti. Proto se odvoláváme a žádali jsme také vládu, aby pomohla těmto dělnickým odborovým organisacím, aby jim @a konto gentských fondů, které jsou všeobecně pasivní jak u nás, tak u německých i u českých soc. demokratů, pomohla, že by byla dána těmto dělnickým odborovým organisacím, které prokáží schodky následkem gentského systému, dlouhodobá, bezúročná státní zápůjčka, aby nadále podpory v nezaměstnanosti mohly býti nevinně trpícím dělníkům vypláceny. My se zavazujeme, a já to zde slavnostně prohlašuji, že jsme ochotni kdykoliv a komukoliv příslušné částky, jak se vyúčtovaly, předložiti k nahlédnutí, aby viděl, že zde opravdu nejde o to, aby někdo dostal něco neprávem, nýbrž že je nutno, aby bylo všechno vedeno správně a aby to mohlo býti také kontrolováno.

Snad se může namítnouti, že se obracíme na vládu, aby nám pomohla a dala nám půjčku pro gentské fondy. Ale, vážení přítomní, otázka nezaměstnanosti podle našeho názoru není jen otázkou postižených dělníků, to jest otázka všeho obyvatelstva, to jest otázka celého státu. (Tak jest! Výborně!)

Vedle těžké deprese a těžké tísně v textilu na župě královéhradecké máme také smutné obrázky ve sklářství. Jestliže pan dr Hodáč mluvil zde o těžkých a svízelných poměrech, které jsou na župě mladoboleslavské, pak bych řekl, že župa královéhradecká jest jednou ze žup, která je velmi citelně poškozena. Vždyť na župě královéhradecké je silně prostoupen průmysl textilní, tam jsou horníci, kteří jsou málo zaměstnáni, tam jsou také skláři domácí, skláři perlaři, a v domácím sklářství výrobou skleněných foukaných perlí zabývá se na Královéhradecku, Hořicku, Miletínsku, Novopacku na 2.000 lidí, na 2.000 rodin. Dnes, bohužel tito lidé nemají možnosti práce, poněvadž výroba foukaných skleněných perlí na dobro upadla, a tito lidé nám píší dopisy plné zoufalství, že nevědí, jak letošní zimu přečkají.

Já bych se s tohoto místa také ptal, poněvadž mne to zajímá, co dělá sklářský ústav v Hradci Králové ve prospěch těchto trpících sklářů perlařů? Myslím, že to nepostačí k jeho činnosti, aby jednou za rok do "Národních listů" dal prohlášení a nic více. Myslím, že zde bude především také povinností sklářského ústavu všímati si toho, že tito lidé, těch 2.000 rodin je úplně bez práce, že je nutno přemýšleti, jak sem zavésti novou náhradní práci, aby těmto lidem na horách, kterým je opravdu zle, bylo pomoženo. Tu bych myslil, že pro tyto skláře perlaře by bylo dobře, kdyby byla prováděna státní stravovací akce, kdyby jim byly vydávány poukázky na stravování, čím by jim přece bylo alespoň z největší nouze pomoženo. Ty deseti a dvacetikorunové poukázky jsou v příliš nízké ceně, myslím, že by mohly býti zvednuty na 20 Kč a 40 Kč, aby opravdu mohli míti se svými rodinami alespoň ten suchý chléb k obživě.

Z hradecké župy se hlásí, že státní stravovací akce je nedostatečně finančně dotována, a že je velký zájem těch, kteří pracují omezeně nebo nepracují vůbec, o státní stravovací akci. Bohužel, tito lidé musí býti odmítaní, protože je nedostatek finančních prostředků, aby se jim z peněz této stravovací akce něco poskytnouti mohlo. Zde bych apeloval, aby zejména ministerstvo soc. péče věnovalo tomuto kraji zvýšenou pozornost a aby podle možnosti tam byl dáván větší finanční příděl, který by odpovídal skutečné nezaměstnanosti a skutečné potřebě.

Ke konci bych ještě chtěl říci, že na župě královéhradecké by bylo možno čeliti nezaměstnanosti a jejím následkům tím, že by se začaly prováděti nouzové investiční práce v rámci produktivní péče o nezaměstnané. Je tam velký objekt zřízení t. zv. metujského skupinového vodovodu, kterýžto projekt vyžaduje náklad skoro 50 mil. Kč. Kdyby se urychleně přikročilo k jeho vybudování, sta nezaměstnaných dělníků by mohlo najíti práci. Dále máme úpravu regulace Labe od Jaroměře po zemskou hranici státní. Také tam by sta lidí mohli pracovati. Dále je zde od r. 1911 projekt úpravy potoku Vrchovinsko-Rozkošského. I tam by mohly stovky lidí pracovati. Máme také velký projekt zřízení nádrže u Čes. Skalice. Celé české Polabí chce, aby byla tato nádrž zřízena. Vyžaduje toho potřeba zemědělství i tamního kraje, sta lidí by tam mohli býti zaměstnáni po dlouhou dobu, ale, bohužel, mnozí jednotlivci postavili se, řekl bych, z různých důvodů proti. Všechny návrhy, ať věcné čili nic, padly, jsou překonány. Je vyřešena i otázka propustnosti dna, je zjištěno odbornou komisí a příslušnými vrtbami, že je dno naprosto nepropustné a že se může se stavbou této nádrže započíti ihned, a proto myslím, že by bylo dobře, aby byla tomuto projektu věnována zvýšená pozornost a péče a aby zde i přes hlavy těch jednotlivců v zájmu všeobecně prospěšném byla tato velká práce započata.

Konečně okresní úřady trutnovský, broumovský, náchodský, novoměstský, rychnovský, královéhradecký atd. mně sdělují, jaké mají velké projekty různých rekonstrukčních prací, výstavby silnic atd. Posílají žádost za žádostí, deputace stíhá deputaci, ale zde v Praze to leží, není možno s tím hnout. A tak máme na župě královéhradecké ten obrázek, že je tam tisíce lidí, kteří jsou ochotni pracovat, prosí o práci, ale nemohou ji dostati, zatím co projekty všeobecně prospěšné nemohou v Praze býti vyřízeny. (Slyšte!)

To je věc strašná. A jestliže chceme, aby nezaměstnaní, kteří jsou - a já to s povděkem zde kvituji - státotvorným elementem, (Výborně!) nebyli vháněni do náručí bídy, zoufalství nesvědomitými demagogy, pak je nutno, aby tyto práce byly co nejdříve podnikány.

Reklamuji tudíž pro odborové organisace, aby jim byla z obnosu 150 mil. Kč poskytnuta bezúročná dlouhodobá státní půjčka pro gentské fondy, aby státní stravovací akce byla zlepšena, aby dávky byly v době letošní zimy 100%ně zvýšeny, aby byl dán větší finanční příděl této státní stravovací akci a aby nouzové práce co nejdříve byly započaty, aby tak lidé měli práci a tím také chleba. - Končím. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Slovo dále má pan posl. Śliwka.

Posl. Śliwka (polsky): Než se budu zabývati věcí, která jest dnes na denním pořadu, dovolte mi, abych reagoval na některé vývody předcházejícího řečníka, nár. socialistického posl. Stejskala, který se chlubil a vynášel, že zákon o gentské soustavě jest ohromnou kořistí pro dělnickou třídu a velkou "vymožeností". Na důkaz toho, jak se užívá tohoto zákona o gentské soustavě, uvedl příklad, že národně socialistická organisace textilních dělníků obětovala textilním dělníkům podle této soustavy za 11 měsíců 3 miliony Kč pro 17.000 lidí. Přepočítáme-li to na jednoho člena, vychází nám, že jeden člen dostával měsíčně sotva 15 Kč, t. j. denně 50 h, pravím doslova padesát haléřů podpory podle gentské soustavy. Není-liž to paskvil, není-liž to ironie a výsměch ubohých nezaměstnaných?

Nyní přecházím k dennímu pořadu. Prosím, pánové! Před námi leží nový zákon, tak zvaný zmocňovací zákon, podle něhož se má dáti 150 mil. Kč k disposici vládě, aby jich užila podle své vlastní libovůle dokonce bez kontroly sněmovny. 150 mil. Kč, to jest velmi mnoho peněz. Dala by se z toho nejedna dobrá věc udělati pro dělnický a rolnický lid v republice, kdyby rozhodující činitelé měli dobrou vůli, činitelé, které obdařila výkonnou mocí sněmovna a její vybraná fašisticko-sociálfašistická většina s přídavkem 2 poslanců z klubu polsko-židovského. Poznali jsme v praksi, jak se vykonával každý zákon, každé vládní nařízení v neprospěch lidu. Tak to bude i s těmito 150 mil. Kč, jichž se dokonce podle slov samotného zpravodaje nemá užíti k tomu, aby byla odstraněna krise nebo aspoň zmírněn její účinek a vliv, tak krutý pro lid.

I buržoasní noviny, mezi jiným vážný tiskový orgán "Lidové Noviny", přiznávají, že se oněch 150 mil. Kč, které se nyní dávají vládě k disposici, vůbec neužije k likvidaci krise, jak to praví úřední projev. Z těchto 150 mil. Kč připadne podle rozhodujících údajů 80 mil. Kč průmyslníkům na rozličné účely k povznesení výroby, dále 50 mil. Kč agrárníkům, a zbytek se dá do pokladen odborových organisací, aby se jim zavřela ústa a především pro reformistické tajemnické bonzy jako odbytné za mlčení a podporování tohoto čachru.

V době, kdy země a kraje čekají na příděl státních peněz na veřejné práce, aby daly nezaměstnaným práci, v době, kdy obce a okresy, svázané §em 77 zákona o samosprávě, čekají s touhou na nějaký příděl volných peněz, v téže době přichází vláda a její většina s návrhem zákona, který proti těmto potřebám nejchudších vrstev dává ohromné miliony vládě na účely nikomu neznámé a velice podezřelé.

Sám zákon jako takový poskytuje vládě opravdový disposiční fond ve výši 150 mil. Kč, jichž se užije bez kontroly sněmovny tak, jak se zlíbí několika pánům ministrům. Víme již velmi dobře, nač může tato vláda agrárníků a zbohatlých sociálfašistů užíti peněz, které jsou jí svěřeny. Ujišťování jak zpravodaje tak i všech vládních činitelů jsou pro nás nedostatečná, naopak dosavadní smutné zkušenosti a dohady o nesprávném užití těchto peněz ve prospěch panující třídy a bank stávají se pravdou a potvrzují je sami zástupci vládní koalice. Zákon tento dává vládě neomezená práva, pokud jde o užití a spotřebu všech těchto peněz.

Proti tomuto hanebnému úmyslu rozmrhati 150 mil. Kč mezi bohaté vrstvy na popud samé sněmovny vznášíme zde hlas protestu a odporu. Agrárnické choutky a sociálfašistické úmysly, aby se jim dostalo kořisti ze státních peněz, musejí býti bezpodmínečně zmařeny. Agrární družstva, družstva sociálfašistů a jejich banky mají chuť získati pro sebe tučné dividendy, pro své nově zbohatlé správy, které se již teď těší na příděl z této částky. Komunistická strana Československa navrhuje, aby těch 150 mil. Kč bylo rozděleno nezaměstnaným a jako výpomoc drobným rolníkům. Chudé vrstvy dělnického a rolnického lidu ohýbají se pod břemeny fiskálními a daňovými. Drobná a prostřední rolnická hospodářství ve Slezsku jsou zadlužena až po uši. Stejné jest tomu s vrstvou drobných řemeslníků, která v soutěži s dobře situovaným průmyslem, jejž podporuje kapitalistická vláda, nemůže vydržeti soutěže a hyne. Úpadek drobných řemesel jest typickým zjevem, který se stává nyní zjevem hromadným. Stejně se vede drobným obchodním překupníkům a obchodníkům, kteří nyní hořce pykají za podporu kapitalistických vlád.

Ale nejvíce trpí dělnická třída. Průmysl přesunuje všechna břemena, způsobená krisí, na bedra dělníků. Ze všech stran valí se příšera nezaměstnanosti, kterou chtějí podnikatelé zastrašiti lid a donutiti jej k dobrovolné restrikci. Znovu přicházejí stará hesla o schopnosti soutěže s cizinou, znovu sociálfašističtí tajemníci a jejich orgány doporučují v zájmu samých dělníků boj proti drahotě tím, že by dobrovolně souhlasili se snížením mezd a s omezením svých práv.

Zatím situace dělnické třídy jest stále hroznější a osudnější. Pracující dělník nemá peněz potřebných na zakoupení hlavních potřeb pro sebe a svou rodinu. Ještě horší jest situace horníků, zvláště karvinských, kteří již dávno pracují 2 až 3 směny týdně. Tam bída a nouze se projevuje nejen na zdraví, životě a organismu samotného horníka, nýbrž i, a to ještě více, na zdraví a životě rodin a dětí horníků. Úmrtnost a nemoce mezi hornickými rodinami stále vzrůstají. Stav výdělku a zaměstnání v hornickém průmyslu rovná se zřejmému a zamýšlenému vyhladovování lidu a jeho odsouzení k pomalé, ale jisté smrti a vymření.

Je-li tam žalostná situace, co pak mohu říci o situaci mezi nezaměstnanými! Okresy těšínský a fryštátský patří mezi okresy, které proti úředním příznivým, ale naprosto klamným údajům jsou prostě zatopeny vlnou nezaměstnanosti. Třinecké hutě, které vždy zaměstnávaly 2000 dělníků tak zvaných firmových, nyní všechny tyto dělníky propustily a oni jsou nyní bez jakékoliv pomoci. Mimo to všechny menší podniky omezily práci a zaměstnání. V poslední chvíli začíná propouštěti také továrna Thonet Mundus, která rovněž jako jiné chce na bedrech dělníků likvidovati krisi. Proti tomu vystoupí celá dělnická třída ve Slezsku a nepřipustí další restrikci a nezaměstnanost.

Mimo to hrozí podobná situace horníkům zaměstnaným ve Fryštátě v železných hutích, které mají býti zlikvidovány v jednom měsíci. 600 lidí octne se na ulici. Karlova Huť, Bohumín a jiné menší hutě poslaly během 3 týdnů všechny své zaměstnance na svátky, na bezplatnou třínedělní dovolenou.

Počet nezaměstnaných dosahuje v jediném okrese těšínském podle našich potvrzených údajů 1500 osob, což spolu s rodinami činí 10.000 osob úplně zbavených prostředků k živobytí. Těmto lidem a jejich rodinám hrozí výpověď z bytu a exekuce za věci koupené na splátky ještě v dobách, kdy byli zaměstnáni. Jsou případy, že obchodníci a agenti firem stahují nezaměstnaným s těla ještě nezaplacené šaty bez ohledu na to, má-li ten člověk nějaký jiný oděv nebo zůstane-li nahý. Četné schůze a demonstrace nezaměstnaných v okresu dokazují, že nezaměstnané masy jsou velice roztrpčeny. A okresní úřady, které se mají starati, aby podle platných předpisů vedly aspoň seznamy nezaměstnaných, tyto úřady dosud ještě nemají nebo nechtějí míti ani seznamy nezaměstnaných. Jest to zřejmá sabotáž a úřední nedbalost nejhoršího druhu. Sta nezaměstnaných chodí denně po Těšíně a úřad tvrdí, že nemá dosud seznamy a neví, jsou-li vůbec v jeho okrese nějací nezaměstnaní.

Uvádím charakteristický případ, který dokazuje neobyčejně velkou úřední horlivost našich okresních hejtmanů. Když včera přišla deputace nezaměstnaných k p. dr. Gelovi, okr. hejtmanu, aby dal něco z peněz, které má v okrese, na nezaměstnané, pan dr Gela, který má k disposici velký, ohromný aparát, všechny obce a úřady, tudíž soukromé instituce, pokrčil rameny a povídá: "Pánové, já nemohu věřit, že jste nezaměstnáni. Já nevím, odkud vlastně jste, kdo jste vy. Já nemám dosud ještě spisy." On dosud nemá přihlášené nezaměstnané v Těšíně přes to, že se konaly již schůze nezaměstnaných, na kterých bylo 1500 lidí. Byly demonstrace, které na rozkaz Gely četníci rozehnali bodáky, a pan hejtman nic neví.

Vidíme, jak oni horlivě pořizují tyto seznamy nezaměstnaných. Jde-li o rozehnání politické schůze dělníků, na to mají černou listinu, ale seznamy nezaměstnaných nemají. Proti té neslýchané vyzývavosti jménem všech nezaměstnaných, kteří nedostávají pomoci ani té, kterou jim zaručuje zákon, rozhodně protestuji.

Četné bouřlivé schůze nezaměstnaných varují směrodatné činitele, aby nebrali dále na lehkou váhu tuto ožehavou otázku nezaměstnanosti, zvláště ve slezských průmyslových krajinách, trpících zvlášť ostrou nezaměstnaností. Ale nezaměstnaní vědí, že všechny prosby a výstrahy jsou marné, že vláda a úřady jim pomoci nechtějí. Vidí to z faktů a stavu dosavadních příprav, které okresní úřady v tomto směru učinily nebo vůbec neučinily.

Hroutí se již iluse klidného vyřízení a uspokojení požadavků nezaměstnaných, všude v úřadech ledabyle odbývaných. Nezaměstnaní vidí, že všude byly jejich prosby, deputace a pucování klik marné a zbytečné. Okresní úřady, které mají peníze na rozličné jiné účely, nemají je na účely nezaměstnaných. Není-liž to výsměch?

Jest to krvavý výsměch nešťastným nezaměstnaným na Těšínsku a na takový výsměch odpovědí nezaměstnaní tím prostředkem, který mají po ruce: [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 16. prosince 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 93 této těsnopisecké zprávy.] Té urážky a pokoření tudíž ukřivdění nezaměstnaní nesnesou. Na jejich potřeby musí se najíti pomoc a peníze. Vždyť peněz a potravin jest dosti. Na vojsko se vydávají ročně miliardy, na luxus a přepych, na representaci dávají páni sociálfašističtí poslanci velké miliony Kč, proto se nyní musejí najíti ještě větší peníze na výpomoc pro nezaměstnané. Zvláště na polských poslancích ze Slezska, kteří obětují a odhlasovávají miliardy na militarismus, generály a četnictvo, bude spočívati kletba odpovědnosti za to, že nic neučinili na pomoc nezaměstnaným a všechny miliony postavili pod diktát kapitálu. [Další věty byly usnesením předsednictva poslanecké sněmovny ze dne 16. prosince 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.] Rychlé a neodkladné pomoci jest naléhavě zapotřebí, zvláště nyní před svátky v hladu a zimě. Dosti již bylo přípovědí a slibů, které nebyly splněny. Nezaměstnaný lid toho dále nestrpí. Jde odhodlaně do boje za svá práva na život a existenci proti těm, kdož mu tato práva odpírají a odsuzují jej k smrti hladem. Do boje s kapitalistickou soustavou, do boje s jejími fašistickými a sociálfašistickými pomocníky, kteří gentskou soustavou zbavili nezaměstnané práv k životu a odsuzují je k smrti a záhubě. Slezský lid chce chléb a práci, ale úřady posílají proti němu policii a četníky. Místo chleba dávají mu olovo. První schůze nezaměstnaných byla rozehnána násilím, proti čemuž s tohoto místa kategoricky a rozhodně protestuji. Jde-li o útoky vládní brutality vůči proletariátu, komunistické straně, náš proletariát odpoví útokem organisovaných mas, které smetou tuto vládu a všechna protivenství s tím spojená.

Nepomohou ani polské ani české buržoasii žádné nacionalistické manévry, šovinistické kličky a pronásledování. Lid již dobře poznal klamné podvody českého nacionalismu a polského fašismu. Nezaměstnaní na Těšínsku hřímavě volají, rozhodně žádají, aby byla vyplacena vánoční výpomoc pro ženaté 500 Kč a pro svobodné 300 Kč. Dejte nezaměstnaným chléb, oděv, zajistěte jim byty, poněvadž hynou hladem a zimou! Zastavte všechny exekuce, pryč se zločinnou gentskou soustavou! Domáháme se plné výpomoci pro všechny nezaměstnané, výpomoci hodné člověka. Nedostanou-li to nezaměstnaní, půjdou na ulici do boje, aby si dobyli svá práva.

Nádherným příkladem toho, jak česká i polská buržoasie hledí slezský lid, jak český tak polský, klamati a sváděti na bezcestí šovinistických svárů a sporů, jest poslední soupis lidu. Dovolte mi tedy, abych, používaje této příležitosti, i o této věci pověděl několik kritických úvah. Soupis lidu jest činem po každé stránce velmi důležitým. Proto též věnujeme mu zvláštní pozornost. Letošní soupis lidu předcházely celoroční přípravy, které zvláště od letošního léta byly známy všem polským vládním poslancům. O všech přípravách k soupisu lidu, tudíž o tajných a důvěrných oběžnících ministerstva vnitra, dobře věděl klub polsko-židovský, a zvláště sociální demokrati toho klubu. Již v měsících červnu a červenci byla o tom řeč mezi vládními poslanci, že ve Slezsku jest dovoleno označovati národnost slovy "Slezan", "slezský" atd., ale sociálfašističtí poslanci zatajili to před lidem. A teprve přímo před soupisem, koncem listopadu, Chobot a čeští sociální demokrati, když již věděli, že všechno jest hotovo, spustili neveliký pokřik (Posl. Chobot [polsky]: To je sprostá lež!) pro forma proti nařízení ministra vnitra. Konstatuji znovu po druhé a přijímám úplnou odpovědnost za to, co pravím, že v ministerstvu vnitra mají stejný vliv jako agrárníci také čeští soc. demokrati, klubovní kolegové posl. Chobota. Kdyby chtěli, Chobot a čeští sociálfašisté, skutečně pomoci a napraviti ostudy spáchané při soupisu, svým vlivem mohli bez překážek a nesnází změniti všechna nařízení ministerstva vnitra, vydaná již v neprospěch polské državy. Vždyť zde jde jen o dva okresy, těšínský a fryštátský, o jmenování několika desítek dalších komisařů, důvěrníků polského lidu ke kontrole soupisu. To jest otázka několika archů papíru, několika hodin porad a věc jest vyřízena v jednom dni. I Chobot to věděl. Chlubil se, že jest ve vládní straně proto, aby měl možnost užívati svého vlivu na běh věcí. A prosím, zde, v takové maličkosti, týkající se jen dvou okresů, nemohl by ani Chobot ani Tomášek nic udělati? Kdo tomu uvěří, ten jest nevyléčitelně nemocným politickým laikem. (Posl. Chobot [polsky]: Vy se nestarejte o Poláky!) Mluvíš o Polácích? Chobot mluví na obranu Poláků, na obranu polského lidu, týž Chobot, který před 5 lety říkal, že za 5 let již Poláků nebude a že není zapotřebí se o ně starati! A nyní, když má mandát, který dostal s pomocí polského konsula, když má peníze od polského konsula na časopis, (Posl. Chobot [polsky]: To je lež!) chce tyto Poláky brániti. Wańke, hlavní redaktor ústředního orgánu polské socialistické strany dělnické "Robotnika Ślaskiego", potvrdil, že redakce tohoto časopisu dostávala od polského konsula 1300 Kč měsíčně. Hlavní, vedoucí redaktor "Robotnika Ślaskiego" to říká. (Posl. Chobot [polsky]: Lžeš!) To jest tvé pouhé odmítání skutečných důkazů a faktů, které mám a které veřejné mínění zná. Pan Chobot tedy nemá mravní legitimaci, aby vystupoval k obraně Poláků, když je sám za plebiscitu ničil.

Vraceje se k věci, musím poznamenati, když čeští sociálfašisté mohli vyměňovati zemské presidenty, když měli a mají vliv a právo na obsazovaní ministerských křesel, že by taková drobnost jako změna nebo oprava soupisu lidu ve dvou okresích kdyby opravdu chtěli - byla věcí jedné telefonické rozmluvy s ministrem a hned by se to napravilo.

Ale právě v tom je háček, že posl. Chobot o tom dobře věděl, a byl si toho vědom, ale jest svázán ještě jinými tajnými závazky s českými sociálfašisty, o kterých nemají ponětí jeho polští přívrženci a které sahají ještě do dob plebiscitu a mají podezřelé pozadí. Zde se prostě odehrála průhledná, hrubými nitmi šitá, hanebná komedie. Ve sněmovně za kulisami souhlasil Chobot již v létě 1930 s takovým provedením soupisu, jakého si přáli čeští sociálfašisté a také fašisté. (Posl. Chobot [polsky]: Ty tomu sám nevěříš!) A na venek může si, aby tuto komedii zamaskoval, hráti na nespokojeného a dokonce podati interpelaci ministrovi vnitra. To mu jeho klubovní kolegové dovolili. To se budou ministr dr Slávika čeští sociální demokrati smáti této komedii a těm naivním Poláčkům ve Slezsku.

A jen díky tomuto smluvenému podvodu Chobota došlo ke skandálnímu provedení soupisu lidu, který předstihl dokonce soupis z r. 1921. Bezprávím a násilím, posvěceným hrozbami a denunciacemi, byl proveden soupis lidu ve Slezsku. Ministr vnitra dopustil se se svými sociálfašistickými soudruhy a poslancem polské socialistické strany dělnické [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 16. prosince 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] mystifikace polského lidu ve Slezsku.

Aby se zmenšila polská država ve Slezsku, aby bylo na ní spácháno další bezpráví, byla utvořena proti vůli samotných Slezanů národnost slezská, která nikde neexistuje, ke které se nikdo nehlásí. Takto asi 40.000 polských dělníků a rolníků bude zapsáno do rubrik jiných národností. Ten, kdo se zapsal jako Slezan-Čechoslovák, bude zaznamenán jako Čech, a kdo se zapsal jen jako Ślazak nebo Slezan, ten bude patřiti mezi jiné národnosti, jako Číňané, Zulukafři atd.

Tak tedy z milosti velkého vlivu pana Chobota ve vládě Slezani dosáhli toho vítězství, že mohou býti zapsáni do kategorie nějakých Číňanů, nebo národů, kteří v republice nemají žádného významu. (Výkřiky posl. Chobota.) R. 1921 byl tvůj nejlepší soudruh Koždoň z téhož druhu Slezanů. Ty jsi byl v táboře Koždoně a spolu s ním jsi prováděl tento soupis, ale Koždoň se přiznal k chybě a neopakoval falešných tvrzení jako Chobot. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Žádáme rozhodně, aby se provedl nový soupis lidu v celém Slezsku sčítacími komisaři, k tomuto účelu zvolenými a těšícími se důvěře celé obce.

Z provedeného soupisu lidu nejlépe vidíme, že polsko-židovský klub podporou vlády dává sankci a vysvědčení vládě pro tím větší násilné počešťování polského lidu. Nynější soupis byl proveden za téhož násilí jako r. 1921 a přece polští sociálfašisté vytrubovali do světa, že jejich poslanci tam mají vliv ve vládě a proto pro vládu hlasují. Odhalili se nyní jako šplhači nebo nepolitičtí blbci bez vlivu a byli vyvedeni za nos ve směšném šaškovském oděvu. Polský lid vidí, že jeho místo jest na straně komunistické strany, která vyhlašuje bezohlednou válku původcům a vládě těchto hanebných způsobů počešťování a násilí, a která tento lid chrání. Pryč s polsko-židovskými pomocníky ve vládní koalici, která nastrojila tento soupis a provozuje ničivou politiku vůči polskému dělnickému lidu. Nikoliv ve vládě, nýbrž v bezohledné oposici, v boji s kapitalistickým a šovinistickým světem jest místo slezského lidu. (Potlesk komunistických poslanců.) Kdo podporuje tuto vládu, ten podporuje a béře odpovědnost za všechny činy, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 16. prosince 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] které páchá tato vláda na našem lidu. Komunistická strana tento boj vede. Vybízíme tedy slezský lid bez ohledu na jazyk a původ k boji s českým a polským fašismem a sociálfašismem. Žádáme neprodleně a nejrozhodněji nového soupisu lidu v krajinách, kde se páchalo násilí. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Slovo dále má pan posl. Matzner.

Posl. Matzner (německy): Dámy a pánové! O zákonu o stopadesátimilionovém úvěru se chci zmíniti jen několika slovy,... (Hluk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Matzner (pokračuje): ... ačkoli by se vyplatilo jíti právě při tomto zákonu do nejmenších podrobností. Bude snad namítáno, co může obsahovati zákon o čtyřech paragrafech. Při zběžném přečtení neříkají tyto čtyři paragrafy opravdu mnoho. Kdyby se však četlo to, co je mezi řádky, vyčetlo by se velice mnoho.

§ 1 tohoto zákona praví: "Na zmírňování následků hospodářské krise povoluje se nad výdaje stanovené státním rozpočtem mimořádný úvěr do výše 150 milionů Kč." Co znamená těchto 150 milionů korun při ohromné nouzi statisíců v tomto státě! Měli by se jen jednou podívati do hospodářských podniků. Boháči, ministři i ti mnozí, kteří mají různá placená místa a místečka, uviděli by již tu nejhroznější bídu v dělnických bytech, v jizbách řemeslníků a rolníků, v německém průmyslu. Tak mnoho sociální bídy nebylo nikdy jako nyní, v době lesku sociálních zařízení. Sytí dárcové sedí v nádherných palácích vystavěných za miliony, které, kdyby byly ušetřeny pro nastávající dobu bídy, by dnes dělaly zázraky ke zmírnění bídy těch nejchudších vrstev obyvatelstva. Stojí tady však chladně a nadutě, hrady bídy proletářů. Voj obhájců křičí před branami po kousku chleba. Zvláště němečtí průmyslníci prchají se svými stroji za hranice, protože zde nenávistná vláda zošklivuje německým chlebodárcům pobyt v tomto státě. Jeden pramen daní vysychá po druhém, poněvadž každé zastavení práce v továrně jest osudné pro dělnické řady. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)