Mám tu prípis obce Trenčanská Teplá, v ktorom sa píše: Vážený súdruhu! Som zmocnený menom obecného zastupitelstva obce Trenč. Teplá požiadať Ťa o pomoc pri veci sanácie banky v Pruskom. To bola filiálka žilinskej Úver. banky. - Obec Trenč. Teplá má totiž v Pruskom na bežnom účte 166.000 Kč a následkom moratoria tejto banky ocitá sa obec Trenč. Teplá vo vážnej krisi, poneváč tento obnos mal slúžit na stavbu obecného bitunku. Ponevač nemôže s týmto obnosom disponovať, není možno tuto stavbu previesť pre nedostatok finančných prostriedkov a odbúravať nezamestnanosť.

Ale ešte niečo iného. Jeden súkromník píše: Poznamenávam, že nielen 40.000 malých vkladateľov bolo poškodené, ale boli poškodeni i ti, ktorí mali odtiaľ vypožičané peniaze, ako sa stalo na pr. aj mne. Mal som na stavbu domku vypožičané 35.000 Kč. 13. sept. došiel termín. Doniesel som úroky 11% - čo podškrtujem ktoré však nechteli prijmuť, len splátku ve výške 7.000 Kč. Prosil som, že je mne nemožno naraz zaplatiť tak veľký obnos. Na moju prosbu nič nedali a podali smenkový protest. Netreba ti súdruhu pripomienať, aké následky z tohoto povstanú.

Tuna vidíte, že v tejto veci musí sa skutočne niečo stať a keďže chceme udržať medzi ľudom dôveru v peňažníctvo a vo sporiteľníctvo, musí ministerstvo financií v tejto veci niečo vykonať.

Ja a tiež mojí klubovní kolegovia staviame sa proti tomu, aby boly sanované ztraty, ktoré vznikly zo špekulácií. Táto spomenutá banka má pohľadávky v Oravskej spoločnosti 9 mil. Táto společnost má špatnu minulosť, nakúpila drevo ze štátnych lesov za dosť lacné peniaze a rátala, že zarobí. Ale koniec koncov sa prerátala a zostala v tejto banke viset 9 mil. Kč. Takúto sanáciu ministerstvo financií previesť nesmie a nech sa banka obrátí na tých činiteľov, ktorí sedia vo správe, a ktorí vtedy prikyvovali, keď sa tá pôžička robila. Nie je možno aby ľudia, ktorí nemajú takmer žiadného majetku, majú len politickú legitimáciu, dostávali tak vysoký kredit, ktorý nie sú v stave zaokryť, prípadne nemajú dostatok garancie, aby tento obnos bol splatený. Iná drevarská spoločnost visí tam tiež 3 mil., i to je niečo podezrelého, i takáto sanácia nemôže byť prevedena, visí tam aj Stredoslovenská drevarská spoločnost so 2,000.000 Kč. "Kuproferum" to je tiež zkrachovaná spoločnost, o ktorej sa nevie, kto za ňou stojí, má tam 5 mil., dajaká Kleinova spoločnost má tam 2 mil., má tam tiež Filakovo atd.

Prosím, tuná bude treba, aby ministerstvo financií takýchto pánov jednoducho ohladne podpôr odmietlo a na druhej strane, aby vec odevzdalo prípadne i štátnemu zastupiteľstvu, poneváč takéto obchody provodzovať, takéto kšefty s biedou ľudu robiť nemôže byť nikomu dovolené. Myslím, že s týmto bude každý súhlasiť. Z tohoto obnosu, ktorý je určený k tomu, aby bola ním odbúravaná nezamestnanosť, aby sa umožnil riadny národohospodárský život, nemôžu byť podporované zkrachované banky jednotlivých politikov, hoci by mali aj zvučné meno. Teda v tomto ohlade myslím, že demokratický parlament bude mať vždy dostatek možnosti, aby tejto veci venoval pozornosť.

A treba tiež zdôrazniť, že i ten t. zv. úradný šimel je veľmi pomalý. Vidíme, že by sa mohla prevádzať celá kopa štátnych a verejných prác, na ktoré sú zadovážené peniaze, ale tieto práce nemôžu sa prevádzať preto, poneváč nie sú hotové plány a jednotliví páni, ktorí sú poverení vyhotovením takých plánov, buďto nemajú dostatok času alebo žádný system pracovný. Majú sa stavať na pr. rôzne okresné domy, rôzne okresné súdy, rôzné školy, kým ale schválenie takýchto plánov dostane sa k cielu, prejde t. zv. uhorský mesiac. Raz sa hádajú, či má byť v tom okresnom dome dva nebo jeden záchod, druhý raz, či ta škola má mať o pol okna viac alebo menej. Týmto ztráca sa čas a robotníctvo čaká na zárobok a koniec koncov uplynú mesiace, prejde zima a pracovať sa nemôže. A sú to skutočne okresy veľmi chudobné ako na pr. Kysúce. Kysuckí robotníci pracujú vo veľkej väčšine vo Vítkoviciach, v Mor. Ostrave. Ale aj tam je hospodárska kríza a keď nastalo odburávanie pracovných sil, prišlo tak asi 600 robotníkov z Mor. Ostrave zpät na Kysúce. Teraz sú bez zamestnania a keď by sa malo prikročiť k takýmto prácam, prevádzaným ako verejné a núdzové, nie sú plány hotové, robotníctvo čaká na zamestnanie a snáď niekdy nadáva, a myslel by som aj oprávnene, na byrokraciu a niekdy i na republiku. Tedy ten úradný šimel by sa mal lepšie osedlať aspoň pri takých prácach, ktoré sú regionálne nutné a ktoré možné je prevádzať.

Musím tiež poukázať na nutnosť rychlého prevádzania protikartelového zákona. Veď čo kartely narobily ťažkostí a všetkých iných vecí, to sa nenechá ani spísať. Hovoril som o Kunovej Teplici. Pretože sú tam dľa rozumu pánov z Tatrabanky tak vysoké mzdy (16 Kč denne), bol tento závod v stave predávať jeden vagon liatiny o 400 Kč lacinejšie ako vítkovické závody. Tieto tuto konkurenciu ťažko niesli a preto vykúpili tuto časť výroby a zaplatili u Tatrabanky. Myslím, že keby tu bol protikartelový zákon, že by sa k niečomu takému nepřišlo, poneváč buďto by podliehal takýto postup trestnosti protikartelového zákona, alebo zákona o nekalej súťaži. Takáto súťaž, najmä keď ide na účet robotníkov, je velmi špinavá a je povinnosťou státnej správy, aby proti takej špinavej konkurencii postupovala čo najostrejšie.

Poukážem na inu vec, a to na postavenie pivovarnictva na Slovensku. Zadzobané pivovary, ktoré maly 7 tučných rokov na Morave, dodávaly pivo na Slovensko pod výrobnú cenu. Zatial čo najlacnejšie pivo dodávaly hostinským v Čechách a na Morave za 165 Kč, dodávaly toto skladníkom na Slovensku za 130 Kč len z toho dôvodu, aby sa robila nečestná, špinavá konkurencia pivovarom slovenským. Ja akiste nechcem tu robiť advokáta týmto pivovarom, ale musím poukázať na to preto, poneváč zmenšeným odberom slovenského piva dostávajú sa zamestnanci pivovarov do nezamestnanosti a koniec koncov odnáša to zase len robotníctvo. Myslím, že tiež bude nutno, aby zákon o nekalej súťaži bol skutočne provedený a tým pánom, ktorí žijú a tyjú snáď z neuvedomelosti konsumenstva, alebo ze zlomyselnosti oproti záujmom slovenským, sa poriadne kleplo cez prsty. Zákon o nekalej súťaži by zmiernil všetky ostroty, ktoré jestvujú, upravil by pomery tak, že by v tomto ohľade nastalo na Slovensku aké také uspokojenie a tiež zákon, ktorý má byť odhlasovaný, pomimo jeho preventivnosti, mohol by vykonať s pomocou iných zákonov, o ktorých som sa zmienil, jeho poslanie lepšie a my bysme sa z národohospodárskej krise, ktorá skutočne jestvuje a dolieha na konsumenta veľmi ťažko, mohli dostať von.

Bude tiež zapotreby, aby cenám potravinových článkov bola venována väčšia pozornosť.

V tomto ohľade jestvuje na Slovensku pováločne keťasstvo. Na jednej strane sa hovorí, že polnohospodárský producent takmer nič nedostane, ale keď si konzument ide kupiť mlieko, alebo maslo, najmä ale mäso, je to skutočne o 2, 3 až 4 koruny drahšie ako v historických zemiach. V tomto ohľade majú ti, ktorí za tejto situacie hospodárskeho nedostatku žijú a tyjú, slovenskú výhodu. Myslím, že je tu nedostatok sily a odhodlanosti úradov v tejto príčine pokračovať. V danej situacii musí celá štátna správa, počínajúc ministerstvom zásobovania, tejto otázke venovať pozornosť a všade tam, kde sa dokáže, že bieda ludu sa zneužíva k obohateniu jednotlivcov, musí sa proti nim postupovať, keby sa aj niekoľko pánov muselo dostať do kriminálu. Kde niet rady, nebude ani pomoci. Dovolil som si jednotlivé veci, týkajúce sa Slovenska, predniesť a keď vyslovujeme, že za tento zákon budeme hlasovať, pripojujeme tiež, že je povinnosťou všetkých politických a verejných činitelov, aby o týchto otázkach, kde treba niečo podniknúť a kde treba niečo dať, tiež uvažovali. Bolo by to tiež velmi špatným činom, keby sme teraz novo sa zakládajúcim družstvám, ktoré majú byť založené aj v Bratislave a ktoré nemajú žadnej tradicie a minulosti, prípadne z tohoto obnosu, ktorý sa povoluje, dávali vklady k tomu účelu, aby mohly provozovať politiku. Musíme v tomto ohľade byť velmi obozretní. Keďže sa jedná o pomoc družstevnictva, musí sa pomáhať takým družstvám a takým činiteľom, ktorí majú minulosť a ktorí už niečo dokázali, a nie dávať peniaze družstvám pochybného charakteru, prípadne niektorým politickým činitelom. To je otázka velmi dôležitá a myslím, že každý groš, ktorý bude uložený z týchto obnosov, musí byť uložený tak, aby vykonal jeho povinnosť, ponevač inakšie by nemohl nikto za slovenské pomery vziať zodpovednosť a každý bol by oprávnený k tomu, aby prevádzal kritiku. Kdo má záujem na tom, aby sa národohospodárské pomery v republike a na Slovensku zlepšily, musí tejto kotrole a tomuto prevádzaniu podať pomocnú ruku. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. Kasper. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.)

Posl. Kasper (německy): Slavná sněmovno! Má se projednati vládní předloha, tisk 382, obsahující osnovu zákona, činícího opatření stran přípravy mimořádného úvěru ve výši 150 milionů Kč na zmírnění následků hospodářské tísně. Než se budu blíže zabývati těmi málo ustanoveními, jež obsahuje tento zákon, budiž mně dovoleno, abych vyjádřil svůj podiv nad tím, že vláda přichází teprve nyní k poznání, že pro obzvláštní tíži hospodářské tísně bude také zapotřebí mimořádných prostředků, aby se alespoň zmírnily nejhorší následky nynějšího hospodářského otřesu. K tomuto poznání, jak se zdá, vládní kruhy před zcela nedávnou dobou však ještě nedospěly; neboť jinak by se bylo daleko více přihlíželo k nynějším a ještě nad to očekávaným potřebám v rozpočtu na rok 1931, schváleném před několika málo dny, než se to skutečně stalo. Proti tomu nelze nikterak namítati, že v době projednávání státního rozpočtu nebyla ještě dostatečně známa nynější tíže hospodářské tísně a její osudné účinky. Takovému tvrzení by především odporovala krátká doba, která leží mezi konečným vyřízením státního rozpočtu a rozdáním tohoto zmocňovacího zákona. Takovému pojímání věci odporuje však také skutečnost, že s mnoha stran bylo upozorňováno - nejen zvláště my, němečtí národní socialisté, nýbrž i sami zástupci vládních stran se vší nedvojsmyslností upozorňovali - na nynější hospodářskou tíseň, na její zostření bohužel v nejbližší době očekávané a na nouzová opatření z toho vyplývající. Přes to přese vše zůstalo však při staré zvyklosti. Předložený státní rozpočet byl schválen a přijat nezměněný. Všecky oprávněné námitky a poukazy zůstaly bez povšimnutí, vláda vidí se tudíž nyní nucena předložiti již několik dní po vyřízení státního rozpočtu zvláštní zmocňovací zákon, připouštějící ještě daleko méně kontroly nad použitím příslušných peněžních částek, než jest to možné u jednotlivých položek státního rozpočtu. Prohlašuji čistě zásadně, že my němečtí národní socialisté vítáme ovšem co nejradostněji každý krok, jímž se má zabrániti nouzi a zmírniti bída, způsobená dnešní hospodářskou tísní. My němečtí národní socialisté vítali bychom tudíž také tuto příští akci, vyjádřenou touto osnovou zákona, jež by mohla dojista, byť i jen ve velmi skrovné míře přispěti částečně ke zmírnění následků hospodářské tísně, kdybychom měli jistotu, že se zákona nebo peněžních prostředků s tím souvisících použije, jak toho vyžadují skutečné potřeby a že se zákon bude prováděti spravedlivě také pro německé dělníky postižené nejtíže hospodářskou tísní a nezaměstnaností. Takové pochyby se nám nesmějí zazlívati, neboť v tom směru jsme bohužel v posledních 12 letech učinili jen příliš smutné zkušenosti. Zvláště však neposkytuje tento zákon právě nám záruky, že se dosavadní zvyklosti změní ve prospěch německého obyvatelstva tohoto státu.

Přecházeje k bližším podrobnostem těch málo ustanovení této zákonné osnovy prosím, abyste mně dovolili především vyložiti, že již § 1 zákona jest velmi nedokonalý, praví-li, že "na zmírňování následků hospodářské krise povoluje se nad výdaje stanovené státním rozpočtem mimořádný úvěr 150 milionů Kč". K tomu jsme podali zvláštní pozměňovací návrh, v němž žádáme, aby částka 150 milionů Kč byla zvýšena na nejméně 300 milionů; není to dojista neoprávněný požadavek, podrobí-li se nynější hospodářská krise bližšímu přezkoumání a zjistí se přes nepřesné číslice prav ý stav nezaměstnanosti v jednotlivých oblastech. Podjal jsem se této úlohy podrobným způsobem již v rozpočtovém výboru při projednávání státního rozpočtu a pokusil se jak co do stavu jednotlivých průmyslů, tak co do oblastí načrtnouti pravdivý obraz. Nechci se tedy nijak opakovati, zjišťuji však znovu, že máme v tomto státě co činiti především, zvláště v průmyslu textilním a sklářském - jež oba jsou vynikající měrou zastoupeny v německém území - s mimořádnou, těžkou hospodářskou tísní. Od r. 1918 bylo v textilním průmyslu samotném zastaveno nejméně 300 závodů, z nichž připadá dojista více než 200 na německé území. Nyní jest asi 50.000 nezaměstnaných textilních dělníků a z toho jistě více než 30.000 Němců. Z 36.000 dělníků sklářských jest asi 16.000 nezaměstnaných. Nejméně 80% připadá z toho na německé dělnictvo. Není tudíž správné, praví-li se opět v důvodové zprávě této zákonné osnovy, že máme v tomto státě co činiti s pouhou "depresí". Jděte jen jednou do německých průmyslových míst a hospodářských oblastí, pak ihned s hrůzou shledáte, jako my, že třeba mluviti nejen o hospodářské tísni, nýbrž přímo o hrozné hospodářské katastrofě, jež vedla ke zničení a úplnému ochromení celých širých, samozřejmě německých krajů. V mnoha, mnoha místech krajů, obývaných Němci, skoro ve všech německých průmyslových městech a průmyslových střediscích, v nichž byl kdysi čilý život a vysoce vyvinutá průmyslová činnost, stojí dnes prázdné, zchátralé tovární budovy, četné dílny, v nichž se již přestalo pracovati a komíny měsíce a léta již nekouřící, které byly kdysi svědky obrovské průmyslové a živnostenské píle, trčí dnes k nebi beze všeho významu. Stroje byly odstraněny a vedle zřícenin bývalých průmyslových hradů usadila se šedá bída, sta a tisíce dělníků trpí nejkrutější bídu, bydlí lidé vydaní v plen úplné nezaměstnanosti a nevědoucí, z čeho mají žíti z dneška na zítřek. (Výkřiky na levici.) Jde při tom o lidi, kteří by rádi pracovali, kteří nechtí zaháleti, kteří nechtí býti odkázáni na dary z milosti a dobrodiní, nýbrž chtí pracovati, aby si vydělali počestnou prací chléb potřebný k životu. Poukázal jsem již v rozpočtovém výboru na to, že došlo během posledních let k takovýmto neutěšeným poměrům především ve východočeské průmyslové oblasti a vylíčil jsem podrobně, že ve východních Čechách došlo v posledních 12 letech vedle častých přechodných zastavení práce, výluk a omezení všeho druhu, vedle skorem trvalé pouze částečné práce ve většině závodů, k úplnému zastavení více než 24 závodů se skoro 3500 dělníky. (Německé výkřiky: Slyšte, slyšte!) Z 22 přádelen lnu stojí 12, tedy více než polovina, úplně. Nyní došlo také ještě v poslední době k zastavení veškerých tíren lnu v broumovském a teplickém kraji. Tím bylo připraveno o existenci rovněž skoro 1000 lidí, kteří dosavad pracovali za mimořádně nízké mzdy. Říká se sice, že závod firmy Faltis v Trutnově, který prý byl zastaven z pouhé msty a libovůle, má započíti opět s prací v obvyklém rozsahu. To však nesmí nijak klamati o strašlivém stavu, v němž je veškeré východočeské dělnictvo. Nyní přikročuje ve východních Čechách opětovně řada závodů k omezení práce. V textilním průmyslu v Trutnově a okolí jest nyní přes 2200 hlášených nezaměstnaných, nepočítaje v to velký počet jen částečně zaměstnaných. V soudním okresu trutnovském činí počet nezaměstnaných kolem 3000 čili skoro 10% obyvatelstva v tomto kraji. Skoro 10.000 lidí musí v tomto kraji přímo trpěti nynější tísní. V okresu vrchlabském dostavilo se podstatné zhoršení stavu. Celkový počet nezaměstnaných stoupl asi na 900. Podobné poměry jsou v textilní oblasti liberecko-frýdlantské. Poukazuji při tom především na obzvláštní nouzový kraj okresu Jindřichovice pod Smrkem (Souhlas), kde dělnictvo již po léta úpí pod neustále se vracející nezaměstnaností a po mnoho měsíců jest beze všeho příjmu. Odborově organisované dělnictvo pozbylo již většinou nároku na podporu a je vydáno největší bídě. Není lépe v kraji rumbursko-varnsdorfském, kde od konce války úplně stojí 80 závodů jen v průmyslu tkalcovském. Jak to vypadá ve sklářském kraji jabloneckém a jak je postaráno nyní o hospodářský stav tohoto, kdysi tak vysoce vyvinutého ústředí průmyslového a především živnostenské píle, vylíčil kol. Simm právě před několika dny neobyčejně přehledně. Zjistil na podkladě dotazníku, který zaslal všem obcím v okresu, skorem 50%ní pokles zaměstnanosti jabloneckého sklářského a šperkářského průmyslu, skorem jediného průmyslu tamního okresu. Z jeho vývodů možno však také seznati, že v okresu jabloneckém bylo již před týdny, tedy již před drahným časem, ve 25 místech okolo 6000 úplně nezaměstnaných a asi 10.000 jen částečně pracujících. Při tom je však ještě nutno uvésti, že se od té doby hospodářský stav řečeného kraje spíše značně zhoršil než o málo zlepšil. V dohledné době prý se nedá očekávati zlepšení. Ale také na Chebsku stoupla značně nezaměstnanost. Poslední výkaz okresní zprostředkovatelny práce v Chebu zaznamenává 1883 nezaměstnaných. (Německé výkřiky: Slyšte!) K tomu přistupují ještě nehlášení, takže jest postiženo nezaměstnaností ze 70.000 obyvatelů asi 4000 lidí. Tudíž jest nezaměstnanost Chebska o plných 200% vyšší než loni. Z nezaměstnaných připadají asi dvě třetiny na město Cheb, zbytek na ostatní část okresu. V okresu falknovském jest 1900 hlášených nezaměstnaných, v karlovarském asi 2000. Obzvláštní bídu v severočeském kraji, který vždy dodává 23 až 25 % všech nezaměstnaných celého státu, vyložil jsem již v rozpočtovém výboru, kde jsem především poukázal, že nezaměstnanost v tomto kraji stoupla od července 1930, kdy bylo na 18.515 hlášených nezaměstnaných, do konce října 1930 na 26.604 hlášených nezaměstnaných. Při tom nutno uvážiti, že mimo to jest ještě aspoň 50.000 až 60.000 jen částečně pracujících. Jak ve falknovském, tak v chomutovském kraji právě v poslední době zastavila práci řada závodů buď částečně nebo úplně. Tak se v poslední době více propouštělo především ve sklárně v Dolním Rychnově, kde dostalo výpověď 170 dělníků. V posledních dnech došlo také v Mannesmannových rourovnách v Chomutově a na mnoha, mnoha jiných místech k novému propouštění velkého počtu dělnictva. Zvláštním případem jsou události v Rotavě. Byl jsem bohužel nucen zabývati se tamními událostmi již častěji. Použil jsem, abych na tyto události upozornil, jak příležitosti v rozpočtovém výboru, tak jsem také podal příslušnou interpelaci vládě. V ní dožadoval jsem se rychlého, jakož i účelného zakročení; neboť, co se děje v Rotavě, nedá se prostě popsati. Z čiré libovůle a z pouhých prospěchářských zájmů má zůstati nyní celý kraj, obývaný pracovitým a pilným obyvatelstvem, pro všecky časy prostě trvale ležeti ladem! Akc. spol. železáren Rotava-Nejdek sloučila se 1. lednem 1928 s Báňskou a hutní společností a to s válcovnou plechu v Karlově Huti. Mezitím byla dohotovena novostavba v Karlově Huti a již se započalo s přemisťováním závodu z Rotavy do Nejdku. Ačkoliv bylo původně směrodatnými místy slíbeno dělnictvu a zaměstnanectvu, že bude převedeno do Karlovy Huti, vychází nyní na jevo, že tomuto slibu se nedostojí. Dělnictvo a zaměstnanectvo, které závodu dopomáhalo k jeho nynější velikosti a vydělávalo svou prací značné čistě zisky, ponechává se nyní bezohledně svému bezútěšnému osudu a úplnému vyhladovění. Asi 1200 dělníků bylo již propuštěno a octlo se se svými rodinami bez chleba. 15. listopadu dostalo výpověď znovu 59 zaměstnanců, jejichž počet se zmenšil od 1. ledna 1928 z 201 na 86. Další propouštění dělníků a zaměstnanců bude následovati v nejbližší době, poněvadž přes všecky protesty a všecka práva na život má dojíti a dojde k úplnému zastavení tohoto významného závodu a ke zničení tisíců existencí, k úplnému zbavení chleba asi 10.000 lidí, avšak také ke zkáze všech zúčastněných obcí. (Výkřiky na levici.) Tak vypadá výňatek ze statistiky bídy Krušnohoří, kde však také možno ještě najíti mnoho jiné obrovské, ponejvíce neznámé a nejmenované bídy. Pokusil jsem se v rozpočtovém výboru také vylíčiti stav bídy obyvatelstva německého pohraničí, podrobně poukazuje zvláště na neutěšené poměry v německé části Orlických hor, a proto chci k tehdejším svým vývodům jen připojiti, že v tomto kraji není jen obrovská a strašlivá nezaměstnanost, nýbrž že jsou také platy těch, kdož ještě pracují, tak nízké, že nelze vůbec pokládati za možné, že lidé s takovými platy vůbec mohou vystačiti. (Souhlas.) Přímo nepochopitelné však jest, musím-li vám sděliti, že v Olešnici v Orlických horách jest malý podnik, který zaměstnává asi 70 lidí a těmto lidem platí nejen nižší mzdy, nýbrž také ještě tyto zůstává celé týdny dlužen. Stejně beznadějné jako v Orlických horách, jsou samozřejmě také poměry v ostatním pohraničí.

Dovolte, abych poukázal krátkými slovy na bídu na Šumavě. Velká část šumavských dělníků byla zaměstnána, jako dělnictvo pohraniční vůbec, za hranicemi v sousedním Německu. Skoro všichni tito dělníci přišli již o svá místa a jsou tudíž nyní nezaměstnaní. Další velká část jest přímo zaměstnána na pilách nebo v dřevařském průmyslu. Ten byl nucen v poslední době silně výrobu omeziti pro ruskou a švédskou soutěž. Další propouštění, jež bohužel jest pozorovati, musí míti v kruzích špatně placeného dělnictva zkázonosné následky. K tomu přistupuje ještě také jako zvláštní úkaz doby jednak zatlačování německých dřevařů pro postátnění lesů, jednak jejich propouštění z bavorských státních hvozdů. Brzy nebudou tamní lidé vůbec věděti, kde si mají hledati existenci. Poukazuji v této souvislosti jen na omezení provozu sklárny ve Vimperce a na řadu jiných následků hospodářské tísně. Tak by se ovšem dala uvésti ještě veliká řada dalších obrazů bídy. Stále a stále však vidíme jednu věc, že hospodářský stav, zvláště v krajích, kde bydlí a hospodaří Němci, jest nadmíru beznadějný. Většina tam bydlících lidí stojí na pokraji úplné zkázy a jest vydána na pospas největší bídě. Kdo má častěji příležitost přijíti do těchto těžce zkoušených krajů, úplně lhostejno, jde-li při tom o východočeský lnářský a plátenický kraj, o průmyslem chudé kraje Orlických hor, Krušnohoří nebo Šumavy, o jablonecký sklářský kraj nebo o textilní kraj rumbursko-frýdlantský, jde-li o Chebsko nebo o Rotavu, a vidí na vlastní oči tamní skutečné hospodářské poměry, dá mi úplně za pravdu, tvrdím-li, že se bída v těchto krajích a tamější nouze nedají vůbec číselně vyjádřiti. Jejich tíhu a tragiku lze správně poznati jen na místě samém. Nutno se jen diviti, s jakým klidem a neposledně také s jakou trpělivostí a obětavostí snášejí tito těžce navštívení dělníci svůj smutný osud, jejž musí po mnoho, mnoho měsíců trpěti zvláště naše německé dělnictvo a zaměstnanectvo. Na nynějších poměrech jest však nejstrašlivější, že není vyhlídky na brzkou změnu, neboť ze zpráv ústavů zprostředkujících práci vychází zřejmě na jevo, že máme v posledních měsících co činiti nejen s prudkým vzestupem nezaměstnanosti, nýbrž že nutno počítati místo se zlepšením nynějších poměrů daleko spíše se značným zhoršením dnešního stavu. (Posl. Geyer [německy]: A zlato stoupá dále!) Tak jest, a tím nezaměstnanost. Kdežto mi slovy v 11 měsících roku 1929 musili jsme počítati s průměrnou nezaměstnaností 40.614 nezaměstnaných měsíčně, vykazuje Státní úřad statistický za všecky měsíce roku 1930 daleko vyšší číslice nezaměstnaných, a to za měsíc leden t. r. 73.891, únor 86.156, březen 88.005, duben 79.721, květen 77.069, červen 73.464, červenec 77.309, srpen 88.005, září 104.534, říjen 122.379 a listopad 154.615. Tyto číslice mluví dojista více než zřetelnou řečí a vyvracejí dostatečně bajku o pouhé depresi. A přes to daleko ještě nepodávají pravý obraz stavu nezaměstnanosti. Ve skutečnosti přec ústavy pro zprostředkování práce nezachycují všechny nezaměstnané a jen částečně zaměstnané již vůbec ne. Úplně nezaměstnaných zaznamenávají ústavy pro zprostředkování práce sotva třetinu, ne-li dokonce pětinu. Proto možno s přibližnou jistotou počítati, že skutečný počet nezaměstnaných činí koncem listopadu tohoto roku nikoli 144.615, nýbrž alespoň 500.000 až 600.000. (Posl. inž. Jung [německy]: Ministr sociální péče mluvil v rozpočtovém výboru o 300.000!). Ano, a právě nedávno o 400.000. Počítají-li se však také k tomu ještě příslušníci rodin, pak možno beze všeho zveličování počítati, že máme v tomto státě co činiti alespoň s 1 až 1 1/2 milionem lidí z řad dělnických přímo postižených nezaměstnaností. Většina těchto nezaměstnaných jest nesporně na německém území. Důkaz toho jsem provedl již vícekráte, poukazuji však znovu na to, že severní Čechy samy dodávají 23 až 25% všech nezaměstnaných tohoto státu. Na důkaz toho poukazuji však ještě také na Zprávy státního úřadu statistického, v nichž v měsíci červnu bylo vykázáno, že na 1000 členů odborově organisovaných u českých sociálně demokratických organisací připadá 28 nezaměstnaných, naproti tomu u německých sociálně demokratických odborových organisací 90 nezaměstnaných. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!). Ještě příkřejší jest poměr mezi českými a německými křesťanskými odborovými organisacemi. Kdežto u prvých připadá na 1000 členů 25 nezaměstnaných, přichází u posledních na 1000 členů 123. Počet nezaměstnaných připadajících na 1000 členů u Svazu německých vzestupem odborových organisací činí v červnu t. r. 69. Vezmeme-li však Svaz odborových organisací německých dělníků, náležející k tomuto ústřednímu Svazu, zjistíme, že na každých 1000 členů připadá alespoň 160 až 170 nezaměstnaných. Daleko horší jest poměr u německých odborových svazů dělníků sklářských a textilních, které mají 50 až 70%ní nezaměstnanost svého veškerého členstva. A ještě nutno konstatovati, že tím bohužel ještě nijak není dosaženo nejhlubšího bodu hospodářského otřesu. S určitostí třeba bohužel počítati, že bude to v nejbližších týdnech ještě daleko horší, poněvadž zima jest přede dveřmi a jako po všecka léta přinese ovšem také v tomto roce značné zvýšení číslic nezaměstnanosti. (Posl. inž. Jung [německy]: Věděli jsme přesně, proč jsme zde mluvili a hlasovali proti haagské úmluvě. Tady jest příčina!) Velmi správně.

Díky umírněnému počasí zůstali jsme dosud ušetřeni těchto následků. Avšak ve chvíli, kdy nastane chladnější zimní počasí, ukončí se ovšem také v tomto roce jako každoročně sezonní a stavební práce. Všichni na nich kdysi zaměstnaní dělníci připojí se pak k nynějšímu mocnému voji nezaměstnaných. Tím podmíněné zvýšení číslice nezaměstnaných bude činiti dokonce značně více než v minulých letech, poněvadž v tomto roce musí se skončiti vedle obvyklých sezonních a stavebních prací ještě také četné práce nouzové, při nichž našel zaměstnání velký počet nezaměstnaných. S tím však pokračuje ruku v ruce také další zhroucení průmyslu a hospodářství, což se znatelně vyjadřuje trvalým zastavováním závodů a zaváděním jen částečné doby pracovní v širším rozsahu atd. a možno očekávati přímo katastrofální zimu. (Posl. Geyer [německy]: Od dnešní noci celní válka s Maďarskem!) Velmi správně.

Všecky dosavadní úvahy vztahovaly se však jen na tento stav dělníků a zaměstnanců. Podkladem všech číslic a čísel, jež jsem jmenoval, byl vždy účinek hospodářské rozervanosti na pracující. Aby však byl načrtnut úplný obraz rozervanosti a nynější bídy, zdá se mi naprosto nezbytným, abych se především také zmínil o skutečnosti, bohužel příliš málo povšimnuté, že nemáme co činiti jen s připravováním dělnictva a zaměstnanectva o chléb, nýbrž v tisících případů také s naprostou zkázou a s tím spojenou úplnou ztrátou existence ostatních kruhů a vrstev našeho národa, především mnohých příslušníků stavu živnostenského. My němečtí národní socialisté poukazovali jsme vždy na úzké vztahy mezi dělnictvem a zaměstnanectvem s jedné strany a stavem maloživnostenským se strany druhé a dovozovali, že tyto pracující vrstvy a stavy našeho národa jsou ve svém hospodářském boji o život odkázány na sebe. Nynější doba hospodářské tísně potvrzuje úplně správnost našeho názoru. Existence jednoho závisí zajisté na existenci druhého. Vede-li se špatně dělnictvu a zaměstnanectvu, jsou-li bez práce, a nemají-li široké vrstvy pracujících přiměřeného výdělku, pak se to jeví nejen ve zbídačení pracujících, nýbrž i v poklesu výroby, ve zmenšení domácího odbytu a neposledně také v podstatném zhoršení hospodářského stavu veškerého středního stavu, především německého stavu živnostenského. Vede-li se dělnictvu a zaměstnanectvu dobře, pak může žíti také stav maloživnostenský. Rovněž není již pochyb, že zhroucení dělnictva a zaměstnanectva přináší přirozeně s sebou také zkázu stavu maloživnostenského. Ovšem ke dnešnímu zbídačení a k zániku stavu živnostenského přispívají podstatně také jiné okolnosti. Vždyť potřebuji tu poukázati jen na zápas malého řemeslníka v boji o sebezachování proti výrobkům racionálně vybavených průmyslových závodů, avšak také vzpomenouti ostré soutěže, kterou dnes dělají drobnému kupci obchodní domy a pod. Jedna z hlavních příčin shroucení stavu maloživnostenského záleží nikoliv na posledním místě v nadměrně vysokém daňovém zatížení a konečně v rigorosním vymáhání daňových nedoplatků. Při tom se většinou nepřihlíží k nynějším poměrům a nastalému ochuzení příslušných povolání. Všecky tyto úkazy doby podmiňují, že dnes máme co činiti vedle ohromné nezaměstnanosti mezi dělnictvem a zaměstnanectvem také se silným zbídačením a ztrátou existence většiny maloživnostnictva.