Aby se přiblížili svému cíli, povalení Sovětského svazu, smrtelného nepřítele vykořisťovatelů, jako své největší překážky při provádění jejich plánů, užívají držitelé moci v tomto státě nejhanebnějších prostředků fašistického teroru. Nepovažuji za nutno opakovati, co již bylo s tohoto místa řečeno proti vydávání komunistických poslanců, proti útokům gumovými obušky na nezaměstnané, proti zabavování revolučního tisku, proti zákazům schůzí a projevům revolučního proletariátu a všem těmto tak zvaným demokratickým opatřením.

Mým úkolem budiž ukázati na nové způsoby, jichž užívá fašistický teror v tomto státě, jichž se užilo při nedokončených ještě volbách železničářů do výborů nemocenských pokladen. Železničáři, kteří při válečných přípravách československé vlády mají úlohu, kterou nelze podceňovati, kteří mohou zmařiti celé její loupežnické záměry, poznali při nynějších volbách pravý obličej tohoto demokratického státu. Vlastní zkušenosti je poučily, jaké záměry vláda kuje, že jí jde o násilné potlačení všech revolučních železničářů a o získání tohoto důležitého dopravního dělnictva pro její válečné záměry.

Volby železničářů, které byly rozepsány ve všech stanicích celé republiky na den 25. října t. r., měly velmi rafinovanými způsoby umělé vítězné nálady pro fašismus a sociálfašismus odvrátiti železničáře od boje za své požadavky pod vedením revolučních odborových organisací a komunistické strany a zneužíti jich jako nástroje proti Sovětskému svazu.

Jak se prováděly volby? Stačí uvésti, že jest zákonitý volební řád, obsahující tato práva železničářů: 1. Volby mohou se účastniti všichni mající právo voliti. 2. Volby se konají tajně. 3. Ve volebních místnostech se nesmí agitovati ani se nesmí na nikoho vykonávati vliv. 4. Každá volební skupina má právo vyslati k urnám své důvěrníky, kteří jsou přítomni při volbách až do konce sčítání. 5. Dva dny před volbami musí voliči dostati hlasovací lístek. Volební urny musejí býti ředitelstvím odeslány zapečetěné. Důvěrníci, hlídající urny, musejí dostati placenou dovolenou, aby se mohli voleb účastniti atd. O dodržení volebního řádu nebylo ovšem ani řeči. Nálada železničářů nebyla naprosto příznivá pro nová loupežná tažení, pro ztrátu jejich posledních skrovných režijních výhod, pro podvod s 13. platem, pro hromadná propouštění, pro prodloužení pracovní doby, pro zločiny a zhoršení provedená na chorých železničářích dosavadními členy výborů nemocenských pokladen pro fašisty a sociálfašisty, kteří sedí ve vládě a ve výborech. Proto byla učiněna opatření, aby se železničářům vzala jakákoliv možnost odpověděti na tyto vyzývavosti. Volby do výborů nemocenských pokladen, které samy sebou jsou fašistické, poněvadž se volí jen polovice zástupců a druhá se jmenuje, prováděly se ještě neuvěřitelnými prostředky přímého fašistického teroru.

Jak se postupovalo při těchto volbách? Jest jisté, že Pilsudski v Polsku při posledních volbách postupoval méně šikovně, než to zde dovedla československá buržoasie. Pilsudski zrušil kandidátní listiny oposice. Ale československá buržoasie dovedla lépe zachovati si svou zdánlivě demokratickou tvář. Našla jiné formy a nové způsoby, aby přes to dosáhla svého cíle, aby tuto oposici odstranila ze všech těchto výborů a připravila jí umělou porážku, jak se to stalo při těchto volbách. Hlasovací lístky na př. nedostaly volební skupiny, nýbrž byly prázdné a volič si měl vyhledati, kterou volební skupinu chce kandidovati a měl na ně napsati číslici. Volič měl úkol vyhledati si v časopisech nebo ve vyhláškách u služebních míst, pod kterým číslem kandiduje jednotlivá volební skupina. Dále občanský a sociálfašistický tisk uvedl před volbou železničáře v omyl, když najednou prohlásil, že všichni železničáři, kteří na hlasovací lístky nalepují nálepky, ztrácejí hlas, neboť jest neplatný, jindy zase, že když je číslice na lístku jen napsána, hlas jest rovněž neplatný. Proto tisíce železničářů a pensistů připojilo nálepku v obálce ke hlasovacímu lístku, který však při sčítání byl prohlášen za neplatný. Listiny podpisů a kandidátů musily býti, jak to za fašistického režimu není jinak možné, všechny úředně potvrzeny, takže to především směřovalo proti všem železničářům, kteří se otevřeně prohlásili pro mezinárodní federaci, aby právě byli pak pronásledováni. Domnívám se, že stačí uvésti jako důkaz, že se dokonce československá sociálně demokratická Unie veřejně ve svém tisku odvážila varovati železničáře, aby nepodpisovali pro mezinárodní federaci, aby nebyli vydáni pronásledování. Zde bylo otevřeně železničářům prohlášeno, že ten, kdo se otevřeně ujme mezinárodní federace, musí počítati s pronásledováním. Pod tlakem tohoto teroru došly skutečně do ředitelství Praha-Jih dopisy, jimiž se 10 již podepsaných osob znovu chtělo dáti škrtnouti.

Dále musím zde konstatovati, že naši soudruzi, kteří se jako volební důvěrníci hlásili k volbám a to písemně a včas, nebyli k volebním urnám připuštěni. Tak byl na př. jistý železničář Mydlář ve Zvoleni na Slovensku prostě zavolán do kanceláře, kde se ho tázali, proč se přihlásil jako důvěrník k volební účasti pro komunistickou volební listinu. S tímto úředníkem sepsali v kanceláři přímo protokol o tom, ke které odborové organisaci přísluší a o stavu v naší odborové organisaci ve Zvoleni vůbec, aby tento železničář byl zastrašen, aby se zřekl účasti při volbách a svou přihlášku odvolal. Ale tento železničář trval na tom, účastnil se pak voleb a jak se nyní ukazuje, jest to jediný případ na Slovensku, kde mezinárodní federace dostala jen ve Zvoleni 191 hlasů, zatím co ve všech ostatních slovenských stanicích, kde jsme neměli volebních důvěrníků a kde naši přívrženci tomuto teroru částečně ustoupili, poněvadž nepatří k naší organisaci a neměli tedy přesvědčení, aby se přes to otevřeně vyslovili pro jednotnou revoluční listinu, nebyly v těchto urnách skoro veskrze ponechány žádné hlasy nebo jeden hlas nebo z milosti dva hlasy pro mezinárodní federaci; neboť tyto překážky činěné našim důvěrníkům při účasti na volbách vedly k tomu, že mnoho uren došlo do ředitelstev vůbec nezapečetěných a nezaplombovaných a byly hladce sečteny, při čemž ovšem pro mezinárodní federaci nebyl v nich ani jeden jediný hlas. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.)

Jest jasné, že zde hlasovací lístky byly přímo z beden ukradeny nebo přelepeny nálepkou pro fašistickou listinu. Poukazuji na to, že si v Košicích volební komisař naší organisace musil svou účast vynutiti a že přišel právě k tomu, když byla otevřena nezaplombovaná volební urna a sčítány hlasy, při čemž pro nás nebylo vůbec ani hlasu. Přes jeho protest byl jen sepsán protokol, ale sčítalo se dále a volby nebyly prohlášeny za neplatné. Zde jest faktický stav, který jest přímo důkazem, že jsme kromě ve Zvoleni ve všech jiných stanicích na Slovensku, kde jsme neměli žádné důvěrníky, a v Bratislavě, kam jsme vyslali svého volebního komisaře za odborovou organisaci, jehož však volební komise neuznala a vyhodila, nikde nemohli dosíci hlasů.

Doufali, že tímto fašistickým terorem budou zdokonaleny metody umělého vítězství a že v tisku budou moci vykřikovati: "Komunisté úplně rozdrceni na dráze", jak to udělala Unie české sociální demokracie. Ona křičela předčasně o úplném zničení komunistů u státních drah. Ale vždy mohli své veřejnosti oznámiti toto vítězství, že komunisté na Slovensku dostali jen málo hlasů nebo vůbec žádné. Známe tyto způsoby, jak se dělají volby, když naši důvěrníci nejsou připuštěni k urně. Máme další důkazy: V Poděbradech, Lounech a Kralupech byly voličům přímo cpány do rukou hlasovací lístky s nálepkami č. 4 a oni musili tak voliti. Proti tomu protestovali dokonce lidé jinak organisovaní a volby musily býti zrušeny a nově rozepsány. Zde, kde byli chyceni, máme důkazy. Ale to se stalo i ve stu jiných případech, kde železničářům byla přímo vmáčknuta do ruky fašistická listina č. 4 nebo sociálfašistická listina č. 1 nebo č. 2. Musili prostě tak hlasovati, nechtěli-li se vydati pronásledování. Co se nestalo žádné jiné organisaci, to se stalo mezinárodní federaci, že jako v Nymburku jí úřady prostě dvakrát zakázaly voličské schůze pro volby u státních drah, takže mezinárodní federace tam vůbec nemohla promluviti k voličům.

Aby dělnictvo bylo ještě včas zastrašeno, aby se ukázalo, čeho se mají nadíti ti, kdož se odváží otevřeně se přiznati k federaci, byl propuštěn zaměstnanec 12 let nepřetržitě činný v železniční službě, který nespáchal nic jiného, než že se účastnil volební propagandy pro mezinárodní federaci. To se stalo ještě před volbami a nemělo jiného účelu než zastrašiti všechny železničáře, kteří šli otevřeně s federací. V Berouně a České Lípě, kde rovněž velké množství železničářů z jiných organisací podepsalo listinu pro mezinárodní federaci, dělo se totéž, co ve Zvoleni. Lidé byli voláni do kanceláře a vybízeni, aby odvolali svůj podpis, jinak že musí očekávati pronásledování. Připomínám interpelaci, kterou jsme o těchto věcech musili podati.

Zajímavé jest, že v místech, kde jsme neměli důvěrníků, konaly se volby prostě před začátkem volební lhůty, jako v Žatci, kde se počalo voliti již dne 27. listopadu, ačkoliv podle volebního řádu měly se volby začíti teprve 28. listopadu. Jak jsme již konstatovali v interpelaci, dělaly se mezinárodní federaci při zasílání jejich poštovních věcí poštou nejneslýchanější těžkosti. Prohlášení kandidátů, která měla dojíti ještě včas v poslední chvíli, byla prostě přes odevzdací lhůtu zadržena na poště, takže kdybychom nebyli měli připraveny jiné kandidátní listiny, celá kandidátní listina by byla mohla býti zrušena, poněvadž nemohla býti včas podána.

Události při volbách na Wilsonově nádraží volají přímo do nebe. Tam náš důvěrník zjistil, že cestou od volební urny na ředitelství dostalo se do volební urny o 27 hlasů více. Příznačné jest, že na Wilsonově nádraží právě jako v Praze-Bubnech a na Masarykově nádraží nebyly hlasovací lístky doručovány 2 dny před volbou, nýbrž v den volby přímo u urny, takže tito lidé před očima svých představených byli nuceni voliti fašistické nebo sociálfašistické listiny. V Benešově nad Ploučnicí bylo nám právě tak jako v Žatci oznámeno, že se volby konaly rovněž před počátkem volební lhůty, takže volby na protest musily býti zrušeny. Jest příznačné, s jakým terorem se pokoušeli vypořádati se s mezinárodní federací. Nepodařilo se jim to. Podařilo se jim jen zameziti, aby naši důvěrníci mohli býti přítomni u volební urny, a proto nás mohli oloupiti o tisíce hlasů. Jest zcela jasné, že nám proto bylo ukradeno tisíce hlasů. Jinak by nebylo možné, abychom v Žilině, kde máme asi 20 členů, dostali jen jeden jediný hlas. Máme důkazy, že jsme na svou listinu dostali více podpisů, než bylo v jednom služebním místě vůbec hlasů pro nás odevzdáno.

Na druhé straně však byly odevzdány tisíce a desetitisíce neplatných a prázdných hlasovacích lístků. Ačkoliv volby nejsou ještě ukončeny, konstatujeme již, že do dneška bylo napočítáno 14.110 voličů, kteří nevolili. Pouze v Praze zaznamenáváme, že u ředitelstev Jih a Sever z 1616 hlasů bylo odevzdáno 181 neplatných a 60 prázdných hlasovacích lístků. V Praze máme úhrnem obraz, že volilo 15.845 voličů, z čehož do včerejška bylo odevzdáno 1323 neplatných a 3194 prázdných hlasovacích lístků. To jest 4517 voličů, kteří se při volbách chovali trpně. To zde ještě nebylo. Máme ještě jiné případy, které volají do nebes, pokud jde o účast na volbách vůbec. Neboť jest zcela jasné, že železničáři, kteří nemohli při volbách projeviti svého vnitřního přesvědčení, nepropůjčili se k tomu, aby volili fašisticky anebo sociálfašisticky a dali hlas svým katům. Oni prostě nevolili a tím protestovali. To dokazuje i bubenský případ, kde z 1139 voličů 493 nevolilo, 406 lístků bylo prázdných a 87 neplatných. Na chomutovském hlavním nádraží z 1483 železničářských hlasů bylo odevzdáno 356 prázdných hlasovacích lístků. V Podmoklech volilo 633 voličů a 266 nevolilo a odevzdalo prázdné lístky. Na nádraží plzeňském bylo odevzdáno 3557 platných hlasů, 1018 voličů nevolilo a odevzdalo prázdné lístky. V Českých Budějovicích volilo 1482 a 589 voličů nevolilo a odevzdalo prázdné lístky. V Žilině, kde se to projevilo zvlášť křiklavě a kde jsme nedostali ani jeden hlas, volilo 976 voličů a nevolilo 152. Ještě zajímavější jest to v Úvalech, kde volilo 68 voličů a 71 nevolilo a odevzdalo prázdné lístky. Tak bych mohl pokračovati v údajích o neúčasti při volbách.

Kdyby tomu tak bylo, že železničáři odevzdali pro nás skutečně jen ty hlasy, jak se dnes ohlašuje v měšťáckém tisku, pak bychom nemohli zjistiti toto: V Brně, kde jsme měli u urny důvěrníka, odevzdal jízdní personál 880 hlasů, z toho jen pro federaci 616. To jest naprostá většina jízdního personálu, který se rozhodl pro revoluční jednotnou listinu. Měli jsme při tom jednoho člověka, který mohl bdíti nad každým podvodem a dávati pozor. Proto se vám nepodařilo postupovati s takovými metodami jako na Slovensku. Měli jsme na příklad ve Zvoleni rovněž 191 hlasů pro federaci, neboť jeden náš důvěrník byl tam přítomen. Proti tomu v jiných stanicích, kde nebyli připuštěni naši důvěrníci, nebyly pro nás zaznamenány prostě žádné hlasy.

Mohl bych uvésti celou řadu stanic, kde mezinárodní federace přes 23 organisací odpůrců byla při této volbě v čele. Není toho zapotřebí, těchto několik příkladů musí stačiti a ony dokazují nám a železničářům, že buržoasii a jejím podporám, sociálfašistům nešlo při této volbě o nic jiného než o postup takovými metodami, poněvadž věděli, že s nimi železničáři podle jejich hanebných činů zúčtují.

Co jste prorokovali komunistům, že budou úplně smeteni, stalo se již políčkem pro vás samotné, neboť komunisté nebyli smeteni, nýbrž jako jediná organisace, jako nejmenší organisace se 7000 revolučních hlasů přes tuto loupež hlasů a přes toto pronásledování a teror budou dále bojovati v čele železničářů pro jejich požadavky. (Výkřiky posl. Malého.) Vaše hlasy, které uveřejňujete ve svém tisku, to můžete klidně říci svým železničářům, jsou hlasy z polovice ukradené a naše přelepené. Tak snad konečně ještě vyjde najevo, že jste při volbách dostali více hlasů než vůbec bylo voličů. Pozorujeme již nyní náladu železničářů; železničáři vědí, kolik uhodilo, odevzdali své hlasy pro federaci a tisíce jich nevolilo, poněvadž když byla jejich existence ohrožena, musili ustoupiti teroru. Ale všechny tyto způsoby vám nepomohou. Prorokovali jste nám, že je s námi konec. Mezinárodní federace šla do voleb proti vašim členům, musili jste se se svými 23 organisacemi spojiti ve 3 bloky, poněvadž jste věděli, jakou odpověď dostanete od železničářů. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1. Hlavní pozměňovací návrh posl. Hodinové, Kuhnové a soudr.:

V zákoně na ochranu osob oprávněných požadovati výživu, výchovu nebo zaopatření buďtež uvedeny tyto změny:

§ 1 budiž doplněn:

"Stát jest povinen opatřiti mu takové zaměstnání nebo poskytnouti mu takovou podporu v nezaměstnání, aby plněním jeho závazků k výživě, výchově, nebo zaopatření jiného nebylo vyčerpáno více než 50% jeho platu."

V §u 2 budiž odst. 3 doplněn po slovech "o které zaměstnavatel" ustanovením: "jehož roční důchod nepřesahuje 30.000 Kč."

V §u 3 budiž odst. 2 za slovy "tuto odpovědnost nemá" doplněn: "osoba, jejíž roční důchod nepřesahuje 30.000 Kč."

V §u 4 budiž ustanovení v prvé řádce "kdo má závazek stanovený v §u 1" změněno takto: "kdo má závazek k vyživování, vychovávání nebo zaopatření jiného."

V §u 8 budiž slovo "kdo" v odst. 1 změněno za ustanovení: "Osoby, jejichž roční důchod přesahuje 30.000 Kč a které..."

Za § 9 budiž vložen nový § 9 a):

"Povinnost vydržovat, vychovávat a zaopatřovat jiného určuje se toliko jměním, příjmy a výdělečnými možnostmi povinného, nikoliv sociálním postavením osoby oprávněné.

Osoby, jejichž roční příjem přesahuje 30.000 Kč, jsou povinny přispívati na výživu a výchovu a zaopatření oprávněného aspoň částkou rovnající se 1/3 jejich příjmů. Nemají-li tohoto příjmu, ale dostatečného majetku, jsou povinny na tento závazek přispívati alespoň částkou rovnající se 10% hodnoty jeho jmění."

2. Eventuální návrh posl. Hodinové, Kuhnové a soudr.:

Bude-li zamítnut náš hlavní pozměňovací návrh, navrhujeme doplněk k §u 1:

"Osobám oprávněným požadovati od jiného výživu, výchovu anebo zaopatření, kterým se přes všechna opatření nedostane splnění jejich požadavků, poskytne stát podporu v přiměřené výši."

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru ústavněprávního, p. posl. Richterovi.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Řečníci, kteří mluvili k předloze zákona, kterou projednáváme, vyslovili se celkem všichni souhlasně s tímto zákonem, dokonce i řečníci ze strany komunistické - jak to vychází implicite z jejich návrhů - podávají návrhy pozměňovací, resp. doplňovací, které v podstatě souhlasí s tímto návrhem zákona.

Nemám jiného návrhu, než aby poslanecká sněmovna souhlasila s předloženou osnovou zákona.

Mám jen několik poznámek k pozměňovacím návrhům posl. Hodinové, Kuhnové a soudr. a k eventuálnímu jejich návrhu. Navrhuji, aby posl. sněmovna tyto pozměňovací, po případě eventuální návrhy zamítla. Dovolím si to stručně odůvodniti.

K §u 1 navrhují páni poslanci ze strany komunistické další doplnění, že "stát je povinen opatřiti mu takové zaměstnání nebo poskytnouti mu takovou podporu v nezaměstnání, aby plněním jeho závazků k výživě, výchově nebo zaopatření jiného nebylo vyčerpáno než 50% jeho platu".

Dovolím si poznamenati, že to je v podstatě přeměna na nemanželské otcovství, poněvadž nemáme tuto zásadu ani ohledně těch lidí, kteří jako manželští otcové plní povinnosti vůči dětem. A co se týče podpory v nezaměstnanosti, víme, že náš zákon o podpoře v nezaměstnanosti, zákon o gentském systému, má určitá ustanovení, která poskytují možnost zvýšení podpory těm, kteří mají povinnost starati se o nedospělé děti nemanželské. To je zásada, která je do jisté míry u nás provedena, a pokud jde o exekuce, jsou chráněni ustanoveními exekučního řádu dostatečně.

Dále mají pánové z komunistické strany návrhy k §§ 2, 3 a 5, a to v tom smyslu, že povinnost v těchto paragrafech ustanovená, tedy zejména presumpcí právní, že osoba zaměstnaná u osoby blízké má požívati mzdy neb odměny podle předběžného jejího vzdělání a schopností, je vázána na podmínku, aby zaměstnavatel měl roční důchod vyšší než 30.000 Kč. Totéž mají v §§ 3 a 8. Já se těmto návrhům trochu podivuji a mám za to, že jsou přímo antisociální. Není mně pochopitelno, že by návrh se strany komunistické chránil osoby, které mají alespoň 30.000 Kč ročního důchodu, proti dětem, které nemají vůbec nic a jsou vydány bídě a nouzi na pospas. Z toho by vyplývalo, že když někdo podporuje nemanželského otce a umožňuje mu tím, aby nedbal výdělečné činnosti, a sám má 30.000 Kč ročního příjmu, není solidárně povinen s tímto nemanželským otcem plniti alimentační povinnosti. Nerozumím, co je v tom za moment sociální. Je to čistě demonstrace, která nemá smyslu. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Totéž platí o § 8. Nemají býti trestány osoby, které vědomě nebo z hrubé nedbalosti a úmyslně neplní své povinnosti alimentační a vydávají oprávněného nouzi, nemají-li příjem přesahující 30.000 Kč, jakoby osoba, která tohoto příjmu nemá nebo má příjem menší, měla býti trestána za to, že tuto sociální povinnost neplní. To jsou návrhy demonstrační, kterými páni komunističtí poslanci jen dokázali, že podávají návrh bez uvážení a smyslu.

Totéž platí o doplňku k §u 9, že povinnost vydržovati, vychovávati a zaopatřovati jiného určuje se toliko jměním povinného. Již podle našeho občanského zákoníku, jehož vznik se datuje z r. 1811, určuje se v § 166 povinnost otce nemanželského dítěte přispívati na dítě podle majetkových poměrů. To je tedy již stanoveno.

Dále navrhují: "Osoby, jejichž roční příjem přesahuje 30.000 Kč, jsou povinny přispívati na výživu, výchovu a zaopatření oprávněného aspoň částkou rovnající se 1/3 jejich příjmů". Vážení pánové, zapomněli jste, že takových oprávněných může býti případně i více, že nemanželský otec může býti manželem, může míti manželské děti a kdyby měl 1/3 příjmů věnovati na děti nemanželské, jeho manželské děti by eventuálně nedostaly nic. Je to proto návrh nesmyslný, který nemá žádného podkladu.

Právě tak je tomu s návrhem eventuálním, který zní:

"Osobám oprávněným požadovati od jiného výživu, výchovu anebo zaopatření, kterým se přes všechna opatření nedostane splnění jejich požadavků, poskytne stát podporu v přiměřené výši." Je to zbytečný návrh, poněvadž osoby, které nedostanou příspěvek na výživu, výchovu a zaopatření od těch, kteří jsou podle práva k tomu povinni, mají nárok alespoň morální, který se plní určitými organisacemi sociálními pro péči o naši mládež, a dostává se jim tak v plné míře podpory, aby mohly slušně existovati.

Navrhuji, aby tento návrh eventuální i návrhy pozměňovací byly zamítnuty. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Měli bychom přistoupiti ke hlasování. Nebude-li však námitek, odsunujeme hlasování na dobu pozdější. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy k projednávání dalšího odstavce, jímž jest: