Po obnovení naší samostatnosti byla u nás daň z obratu přijata v prosinci r. 1919 a vyhlášena jako zákon ze dne 11. prosince 1919. Byla míněna jako provisorium, neboť platnost prvního zákona o dani z obratu byla omezena na dobu tří let. Od té doby máme co činiti s obnovováním a prodlužováním, jinými slovy zase se vyskytuje naprostý nedostatek velkorysejšího daňového plánu. Je to tak, jako s mnohými jinými otázkami. Věčně máme provisoria, prodloužení a obnovení. (Hlasy: Jako se zákony bytovými!) Ano, jako se zákony bytovými. Je řada ukázek, zcela správně. Stát ovšem musí žíti, musí míti své zdroje příjmů, ale bylo by věru na čase, aby u nás konečně byl formulován definitivní finanční plán místo stálých provisorií. Na nedostatek hospodářské koncepce dnešní vlády i prodloužení tohoto zákona vrhá světlo velmi jasné, třebaže ne příjemné a jistě hodně podivné. Kdyby se u nás hledaly nové zdroje příjmů a jmenovitě kdyby v řadě odvětví státní správy se šetřilo a byla racionelnější správa státní, není pochyby, že daň z obratu mohla by býti podstatně velmi snížena, že už dnes mohla býti daleko větší úleva a půda připravena pro naprosté zrušení této daně. Kde by se mohlo šetřiti a jak by se mohlo šetřiti, bylo dostatečně zjevno z řeči kol. Stříbrného v rozpočtové debatě.

V celé národohospodářské literatuře nesetkáváme se s vážnou i jen poněkud vřelejší obhajobou daně z obratu. Je proti ní řada námitek povahy administrativní i věcné. Vedlo by daleko, kdybych se měl všemi těmi námitkami podrobně zabývati, ale některé stojí aspoň za konstatování i s této tribuny.

Jednou ze zásad daňové spravedlnosti je stejnoměrnost daně. Tuto zásadu daň z obratu porušuje, protože postihuje jednotlivce podle okolnosti zcela nahodilé, totiž podle míry spotřeby, ač daně mají působiti progresivně a při nejmenším proporcionálně podle mír hospodářských schopností zdaněných osob. Celá ta nestejnoměrnost daně z obratu je nejlépe viděti na okolnosti, že na př. otec četné rodiny je daní zatížen více než hlava rodiny početně malé, poněvadž jeho rodina více spotřebuje. Zdravá zásada by však vyžadovala, aby právě otec četné rodiny byl zdaněn méně.

Máme tu také co činiti s daní, která často může působiti a také působí protisociálně, t. j. ve prospěch vrstev hospodářsky silnějších a lépe situovaných. Je totiž faktem, že daň z obratu nepostihuje tu část důchodu, která je zkapitalisována a není věnována spotřebě. Stačí tuto okolnost konstatovati, aby bylo jasno, že daň z obratu je příznivá na konec vrstvám bohatým. Dlužno také uvážiti, že zámožnější mohou kupovati a namnoze také kupují ve velkém. To znamená, že nákup bohatších je zatížen z menšího počtu převodů, než nákup těch malých lidí, kteří kupují jen to, co bezprostředně potřebují, nebo jen v zásobách nepatrných.

Náš pan ministr financí je národohospodářem a je také vědcem. A třebaže nesouhlasím s p. dr Karlem Englišem jako ministrem financí, můžeme se dovolávati a také se dovoláváme se stanoviska ministra financí úsudku pana dr Karla Engliše, jako vědce a národohospodáře. Ve své "Finanční vědě", vydané r. 1929, ve druhém vydání v novém díle, na str. 185, praví pan dr Karel Engliš o dani z obratu toto: "S hlediska únosnosti osobní a věcné neobstojí obratová daň před kritikou a nemůže míti místa v normální soustavě daňové. Je zjevem mimořádné nouze veřejných financí zvláště v době poválečné. Její výhodou jest ohromná výnosnost, protože celý výnos národní práce jí probíhá a z části vícekráte, takže i při malém procentu zdanění je její výnos velký. S výší daně rostou arci všechny její vady a zvláště tendence defraudační."

Tedy tolik pan dr Karel Engliš jako vědec a národohospodář. Ostatně každý živnostník nám může pověděti, že máme co činiti s daní obtížnou a tíživou. Tedy z důvodů zásadních i proto, že věříme, že stát musí si hledati nové zdroje příjmů a šetřiti na vhodných místech, budeme hlasovati proti této dani, o které pan ministr financí jako vědec a národohospodář kategoricky prohlašuje, že neobstojí před kritikou. (Souhlas.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Petrovický. Dávám mu slovo.

Posl. Petrovický: Vážená sněmovno! Je litovati, že tak významnou věc, jako je prodloužení zákona o dani obratové, projednáváme až v poslední chvíli. Kdyby byl býval tento zákon projednáván ještě před rozpočtem státním na r. 1931, kdyby bývalo dáno naší sněmovně a příslušným výborům dosti času k projednávání tohoto zákona, jsem přesvědčen, že všecky strany a zejména poslanci, kteří zastupují živnostnictvo a obchodnictvo, učinili by mnoho připomínek k tomuto zákonu, které by jistě potom v praxi posloužily samé věci více, nežli když tak v krátké době, a jak jsem řekl, v poslední chvíli zákon je projednáván.

Daň obratová je dani přechodnou, to znamená, že při prodlužování tohoto zákona je třeba hleděti ke zkušenostem z něho nabytým, že je třeba také vzíti zřetel zejména na ty, kteří tuto daň bezplatně vybírají, a také stejně vzíti zřetel na ty, kteří tuto daň platí, čili na všechno konsumentstvo. Daň obratová jest jednou z těch daní nepřímých, která nejvíce, jak ukazuje rozpočet státní, přináší našim státním financím. Každého roku překročuje tato daň obratová preliminář o velké miliony a jistě chápeme, že ministr financí tento zákon opravdu vždy prodlužuje v nejlepším úmyslu, aby jako daňový zákon přechodný státním financím prospíval. Je možno právě daň obratovou v některých případech paušalovati a víme, že v četných odborech tato daň je skutečně paušalována. Daň obratová je nepopulární daní, a to jak u těch, kteří tuto daň vybírají a státu odvádějí, tak u těch, kteří tuto daň platí. Bude-li daň obratová ve všech odborech, pokud jen to je možno, paušalována, bude se vžívati, a to tím způsobem, že konsument ani nebude poznávati, že ji platí. A je to vidět v některých odborech. Dožaduje se proto poplatnictvo, aby daň obratová byla tam, kde dosud paušalována není, co nejdříve paušalována. V přítomné době je požadavek, zejména organisovaného obchodnictva s textilním zbožím, aby obratová daň u textilu byla paušalována. Příčin k této paušalisaci je několik. Na prvém místě obchodnictvo žádá, aby paušalováním obratové daně u textilií byli všichni obchodníci s textiliemi podchyceni, čili jinak řečeno, aby všichni tuto daň podle obratu v paušálu platili. Vytýká se obchodnictvu - a říkám, neprávem se vytýká - že obchodníci s textilním zbožím žádají to jen proto, aby se zbavili revise finančních orgánů. Tato výtka není správná. I kdyby byl zaveden paušál u textilií, vždycky je potom ještě možno finančním orgánům revidovati obchodníky s textilním zbožím, jak to vidíme i v jiných podnikatelských odborech. Vždy jest možno prováděti revise celého hospodářství toho nebo onoho podniku. Tedy z tohoto důvodu chce obchodnictvo s textilním zbožím, aby daň obratová byla paušalována. Kde vlastně jeví se překážka, že tento požadavek obchodnictvem s textilním zbožím kladený, dosud není vyřízen? V denních zprávách už několikráte bylo napsáno, že v ministerstvu financí, zejména v příslušném oddělení, blíží se k uskutečnění dohoda mezi zájemníky, a to mezi kombinovanými závody textilními a obchodnictvem s textilním zbožím. Bohužel, tyto zprávy se ještě neosvědčily. Obchodnictvo musí trpělivě, avšak pevně se dožadovati, aby jeho požadavku bylo pokud možno v nejkratší době vyhověno. Obchodnictvo už řadu roků, nemýlím-li se, již 8 roků domáhá se tohoto svého oprávněného požadavku. Proti němu stojí tak zv. kombinované závody z důvodů egoistických.

Kombinovaný závod textilní, který má přádelnu, barvírnu, šlichtovnu, tkalcovnu, platí z těchto 4 výrobních obratů pouze jednu obratovou daň, a to 2%. Jednoduchý závod textilní, na př. tkalcovna, která musí vzíti přízi od přádelny bavlny a dáti si ji upraviti, případně obarviti, musí zaplatiti tolikrát 2% obratové daně, kolikráte se jeví tento obrat ve výrobním procesu. Tedy i textilní závody jednoduché dožadují se, aby obratová daň u textilu byla paušalována a předložily ministerstvu financí již několik návrhů. Ale dosud marně se dožaduje obchodnictvo i jednotlivé závody textilní, aby daň obratová byla paušalována. Byl jsem již několikráte na manifestačních schůzích, zejména obchodnictva, kde toto svoje požadavky přednášelo a kde stranami, které tvoří tuto vládu, bylo slibováno, že se přičiní, aby paušalování obratové daně z textilních výrobků stalo se co nejdříve skutkem.

Vážení, v posledním jednání rozpočtového výboru poukázal jsem na překážky, které se tu staví v cestu. Jsem přesvědčen, že jistě mně bylo věřeno, že stavíme se za tento požadavek obchodnictva s textilním zbožím a že i nadále budeme pracovati urychleným tempem, aby tento požadavek co nejdříve ve prospěch nejenom obchodnictva, nýbrž také po dohodě obou zájmových kruhů i ve prospěch státních financí stal se skutkem.

Máme již určité zkušenosti při jednom odvětví, kde také jsou kombinované závody. Je to průmysl pivovarnický. I v tomto oboru dlouho trvalo, než se podařilo průmysl pivovarský přesvědčiti o prospěšnosti paušalované daně obratové při výrobě a obchodu s pivem. I tam jsou kombinované závody. Četné pivovary, zejména většího rozsahu, mají vedle tohoto podnikání také sladovny. Tu je také kombinace ve výrobě. Když později byl sjednán paušál, pivovary poznaly, že se tím, - a byli to hostinští, kteří se domáhali tohoto paušálu - skutečně vyhovělo oběma zájmovým kruhům, a příslušné oddělení ministra financí by mi jistě potvrdilo, že to také prospělo samotným financím státním. Proto budeme neochvějně trvati na uskutečnění paušalované obratové daně i u textilu z důvodů dříve mnou naznačených pokud se týkalo ostatních odborů a konkrétně mnou uvedeného odboru pivovarského.

Není pochyby, že nejnepopulárnější berní je daň z obratu, poněvadž ve formě, jak má býti při nákupu zboží vybírána, přiznávána, vyměřována a placena, je hodně nespravedlivá.

Pokud se týče vládního návrhu osnovy zákona tisk 803, mohu poukázati na nový pasus v tomto návrhu, a to zdůvodnění tak zv. 5%ního penále za včas neodvedenou daň obratovou. Chci poukázati, jak toto 5% ní penále bude vybíráno na př. za každý prodlený měsíc a chci to také konkrétním příkladem zdůvodniti.

Živnostník nebo obchodník na př., který má roční obrat 50.000 Kč, tedy živnostník opravdu hospodářsky slabý, jistě velmi nuzně obhajuje svoji podnikatelskou existenci. Takovému obchodníku může býti předepsána daň 1000 Kč ročně nebo 250 Kč čtvrtletně. Třeba uvážiti, že velká část poplatníků platí, jak všeobecně známo, svoji berní povinnost ročně. Ale vezměme případ 1000 Kč daně z obratu ročně placené buď prodleně během roku anebo teprve po uplynutí roku. Z toho případu vysvitne, jak by to vypadalo za předpokladu, že penále 5% by se připočítalo ke kapitálu a z něho by se pak počítalo 7% úroku z prodlení. Ale i kdyby se penále ke kapitálu nepřipočítalo, snížily by se 7% úroky z prodlení za celý rok toliko asi o 4 Kč. Uvádím první příklad, v němž by se platila za první čtvrtletí teprve 28. června kvota 250 Kč, dvakrát 5%ní penále za květen a červen 25 Kč, úhrnem 275 Kč, k tomu 7% úroků z prodlení od 1. dubna do 28. června 4.70 Kč, celkem zaplatil by tedy 279·70 Kč, což representuje oproti daňové kvotě více o 11·2%. V druhém případě, v němž by poplatník neplatil 28. června, nýbrž až 28. září, tedy za půl roku, representovalo by to oproti daňové kvotě více o 11·4%. Ve třetím příkladě, v němž by poplatník neplatil ani v prvním ani v druhém čtvrtletí, nýbrž za třetí čtvrtletí až 28. prosince, representovalo by to oproti daňové kvotě více o 11·4%. Ve čtvrtém příkladě, v němž by poplatník platil až za celý rok, jak je to v převážné většině placení daní vůbec, zaplatil by úhrnem 1147.75 Kč.

I kdyby se platilo toliko 1%ní penale, bylo by přece jen procento z nepopulární daně obratové vyšší, než je tomu u ostatních daní. V každém případě přesahovalo by i mírnější úroky peněžních ústavů. Připomínám, že při celé proceduře není počítáno s exekučními výlohami, které z nezaplacené lhůty mohly by býti vybírány a jsou dosti značné. Tím by se procento platby nad daňovou kvotu jen opětně zvýšilo.

Tedy pokud se týká příslušného §u 20 vládního návrhu odst. 4, který je nahrazen tímto novým ustanovením, myslím, že je to příliš kruté opatření vůči poplatnictvu, vůči živnostnictvu a obchodnictvu, které ne v každém případě a ne v každém odboru může obratovou daň vybrati. Jednotlivci poukazují, že dostávají účty, kde daň z obratu je připisována, a že ji nemohou dostati a také nedostávají snad sníženou nebo docela opuštěnou. Jestliže to říká některý z kolegů poslanců nebo senátorů, jak jsem v rozmluvě také slyšel, je samozřejmo, že jako člen zákonodárného sboru, který daň obratovou projednával, který zná její účel, nebude se snad hrdliti se živnostníkem nebo obchodníkem, když žádá, co je zákonem stanoveno a co zákonem také tento obchodník nebo podnikatel kteréhokoliv odboru žádat může a také musí.

Ale poukazuji na četné případy v našem životě, že daň obratová bývá konsumenty velmi často podnikatelským vrstvám upírána a že jsou některé odbory, jimž není možno tuto daň obratovou od příslušných svých konsumentů vybrat.

A tu právě toto 5%ní penále je krutým ustanovením a já bych velmi rád znal toho, který s tímto vynálezem přišel do příslušného oddělení ministerstva financí a tento návrh nebo formu tohoto návrhu tam přednesl.

Jestliže je podnikatel v hospodářských nesnázích, myslím, že ani toto penále ho nemůže přinutiti k tomu, aby zaplatil, protože kde není, jak se říká, ani čert nebere a brát nemůže.

Litujeme, že jsme nemohli učiniti některé pozměňovací návrhy k tomuto vládnímu návrhu. Litujeme toho ne proto, že bychom chtěli zeslabiti účinek či lépe řečeno výnos této obratové daně, o které jsme přesvědčeni, že je jí potřeba státním financím a že je nutností v přítomné a i také v dozírné době, ale proto, že když toto zatížení zejména u podnikatelských vrstev jest ještě zhoršováno takovýmito novými ustanoveními, je třeba, aby při každém projednávání podobných záležitostí a zákonů byly předem také slyšeny odborné kruhy podnikatelské, které by jistě přispěly svou zkušeností k pozměňovacím návrhům ve prospěch zákona i daně samé.

Stejně setkáváme se s novou změnou v tomto zákoně, a to ve čl. I, § 1, odst. 4, kde se dávají a petrifíkují určité výhody kombinovaným závodům, o kterých před chvilkou jsem se zmínil. Bylo by velmi spravedlivé, kdyby byl býval přijat náš návrh, kde jsme požadovali, aby místo slov "v případech" bylo řečeno: "a to i v případech".

Se strany obchodnictva, organisovaného v Ústřední radě, byly podány rovněž ještě některé pozměňovací návrhy, které, bohužel, nemohly býti uplatněny, jako k §u 1 zákona, k §u 4, bod 14, lit. a) osnovy, dále k §u 4, bod 14, lit. e), dále k bodu 18 téhož paragrafu, dále k §u 7, bod 3 osnovy, k §u 10 a §u 20. Tedy je vidět, že je nutno právě o těchto požadavcích a připomínkách organisovaného obchodnictva uvažovat, a já se přičiním, aby právě tyto připomínky byly také předmětem jednání v příslušném oddělení ministerstva financí, a to za tím účelem, aby jich potom případně bylo použito, až zase bude se jednati o tuto osnovu a její prodloužení ve prospěch obou zájmových kruhů.

Pokud se týče dalších ustanovení ve zmíněné osnově, je také nutno vzíti zřetel na požadavky organisovaných obchodních cestujících, kteří již od r. 1921 se dožadují, aby obchodní zástupci na provisi nebyli povinni platiti tuto daň, jelikož nejsou samostatnými podnikateli, nýbrž zaměstnanci. My vítáme, že alespoň jeden koaliční pozměňovací návrh byl přijat, a to v tom směru, že obchodní zástupci, kteří jsou ve služebním poměru a současně z tohoto poměru pojištěni u pensijního ústavu, budou osvobozeni od této daně obratové. Je to požadavek správný, proto koaličně i námi vítaný.

Z důvodů, o kterých jsem se zmínil, prohlašuji, že ač nesouhlasíme s některými vsunutými novými ustanoveními, na něž jsme poukázali, z důvodů státní nutnosti, ve prospěch financí státních budeme pro tuto osnovu hlasovati. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. dr Gažík. Dávám mu slovo.

Posl. dr Gažík: Slávna snemovňa! Prejednávame zákon o predlžení obratovej dane, ktorýmžto zákonom je poukázané na systém celého daňového postupu v našej republike. Zákon tento má byť len provizorným zákonom, ale toto provizorium samé ukazuje, že vlastne, aby som použil snáď i neparlamentárneho výrazu, prevádza sa s týmto zákonom komedia, a to preto, že celý štátny rozpočet založený je na tomto zákone. Zákon vyšiel v r. 1923. Vtedy sa ustálila obratová daň 1%. My sa dobre pamätujeme na to, že dlho sa jednalo vôbec o tom, ako sa má tento zákon, vlastne táto daň menovať. Slúžilo to k tomu, aby poplatníctvo bolo zavedené a nevedelo vlastne, o akú daň sa v tomto prípade jedná. Vtedy táto daň bola 1%ná. Za krátke 3 roky, v r. 1926, zvýšila sa daň na 2%. Vtedy sa tiež hovorilo, že je to zákon provizorný, ale s roka na rok a každé 1 až 2 roky sa v tomto parlamente prejednáva a predlžuje znova tento zákon.

Veľactená snemovňa! Ukazuje to na nezdravý daňový systém, ukazuje to na nezdravý parlamentárny život, lebo keď si pomyslíme, že pred krátkymi 3 týždňami s tohoto miesta poslanec vládnej strany, najsilnejšej vládnej strany agrárnej, dr Zadina, tak čiernymi barvami líčil hospodársku situáciu nášho štátu, keď uvážime, že pred týždňom vláda odhlasovala si rozpočet a dnes prichádza so zákonom o predlžení obratovej dani, musíme videť z toho, že v tomto slávnom sbore nieto jednoho člena, ktorý by cítil a súhlasil s týmto zákonom. A pri tom všetky vládné strany hlasujú pre to.

Vieme, že štátny rozpočet to vyžaduje, ale preto, že náš politický život je čistá demagogia, že je zpolitizovaný celý hospodárský i finančný i administrativný život. V Nemecku majú hospodárske ministerstvo. U nás politické strany nadlicitovaním jednej nad druhou prijímajú od štátu peniaze, subvencie, fondy a rozličné iné prostriedky finančné. Je po tom samozrejmé, že pred týždňom odhlasovaný rozpočet sa zvyšuje asi o 500 mil. Kč.

Keď táto daň r. 1923 bola zavedená, rozpočet činil asi 18 miliárd. Aby mohol prijsť do rovnováhy, bola zavedená táto daň. Dnes máme rozpočet 10miliardový a táto daň sa predlžuje a zvyšuje na 2 %. Predošlý rečník, pán posl. Petrovický hovorí, že neuspokojuje sa s tým, že 2 % sa platí, ale že ešte 5% penale sa zavádza na toho, kto oneskorene, zameškane platí. Tedy máme daň obratovú, 7 % úrokov a 5% penale. Pán kol. dr Pergler hovoril, že zákon tento je i protisociálny. Na koľko je protisociálny, ukazuje najlepšie okolnosť, že postihuje najviac najmenšie, najchudobnejšie vrstvy národa. Konzumenti neplatia 2 %, ale 6 % minimálne z továrne, od veľkoobchodníka k malému obchodníkovi a živnostníkovi a ku konzumentovi. Rozpočet vykazuje, že táto daň má činiť dohromady 2 miliardy. Záverečné účty vykazujú, že na tejto dani získalo sa 2 1/4 miliardy.

Pán minister hovorí, že má rozpočet v rovnováhe. Ja som tento týždeň bol na generálnom finančnom riaditeľstve v Bratislave. Celé obce sú exekvované a vypísané sú dražby. Zákon z r. 1924 dovoľuje odpisy dane jednotlivcom, ale práve na túto nemožnú, nesnesiteľnú, nespravodlivú daň, ktorá nemá ani právneho základu - veď každá daň musí mať daňový predmet, ale ona nemá žiadneho - na tú odpisy vôbec neexistujú.

Pozríme sa, v čom náš pán minister financií miení, že sa nachádza rovnováha nášho rozpočtu. Rovnováha jeho rozpočtu - o čom on sám pochybuje - sú nevymožené dane. Keď ministerstvo financií a finančná správa v rokoch hospodársky lepších nemohla vymôcť dane, pri tejto hospodárskej konjunkture, pri tomto hospodárskom nihilizme, aby som tak povedal, je vylúčené, aby tento rozpočet, tomuto parlamentu predostretý, bol v rovnováhe. Pozrime si, ako sa vyberajú dane. Vyrúbená daň tohoto roku je predpokladom a základom vyrúbenej dane budúceho roku. Už tento rok, keď sa vyrúbi daň, tá daň v 50% výške má byť zaplatená do berných úradov na budúci rok. Akonáhle sa vyrúbi daň na r. 1930, finančná správa má možnosť vymáhať daň už v 50% v tejto výške i na rok 1931.

Pánovia, ten systém exekutorov! Ľutujem, že pán ministr financií neni tu, aby som mu poukázal, čo na generálnom finančnom riaditeľstve v Bratislave tento týždeň hovoril prednosta úradu: 100 ľudí prijde denne k nám, lebo majú vypísané dražby. A keď v Bratislave v zastavárne pozreme, tam sa obráti denne 600 ľudí, ktorí zastavujú šaty, bielizeň a najnutnejšie potreby pre svoje živobytie. A teraz sa zvyšuje rozpočet o 500 mil., keď cudzozemské štáty, ako v Nemecku, snižujú platy, keď v Nemecku hospodársku situáciu odstraňujú tým, že zvyšujú clá, keď vidíme, že v Rakúsku dostáva zemedelec príspevky 80 šilinkov na hektár, keď v Maďarsku každý od 1 q dostáva 3 pengö podľa boletového zákona, dnes u nás sa zvyšuje štátny rozpočet za ťažkej hospodárskej krize a daň nemožná zvyšuje sa ešte 5%nou pokutou za to, keď niekto zameškane platí túto nereálnu a nespravodlivú daň.

Slávne Národné shromaždenie! Chcel by som poukázať i na to: S jednej strany vidíme, že sa snaží, aby sa hospodárska kríza, zvlášte zemedelská, odstránila, ale s druhej strany poukazujeme, že za 10 rokov v tomto parlamente nevieme docieliť výsledku ohľadne vyrovnania železničných tarifov. Darmo sa robí zákon o nútenom vymielaní múky, darmo sa ustáľujú clá, keď železničný tarif takéto diferencie preukazuje, ako na pr. tu uvedem: pšenica z Levíc zo Slovenska do Čes. Budejovíc je obťažená značným dovozným: 21·2 Kč za 1 q, naproti tomu maďarská pšenica z Budapešti do Čes. Budejovíc len 14·56 za 1 q, je tu tedy 6 Kč diferencia na 1 q. Pozrime si inú vec: Pšenica z Lučenca do Znojma má dovoz 17·31 Kč a juhoslovanská v Veľkého Bečkereku 15·18 Kč. Pri týchto ťažkých veciach úplne iluzornou sa stáva náprava v hospodárskych otázkach, či je to otázka colná, či je to otázka iná, keď my prichádzame s roka na rok s veľkými daňami a keď nevyrovnáme pomer tarifálny medzi českými a slovenskými zemiami. Úplne iluzorným sa stáva vtedy, keď my v tomto ťažkom hospodárskom živote zvyšujeme rozpočet. Chápem, že ministerstvo financií nemôže upustiť od obratovej dane, poneváč má vysoký rozpočet, ale musí ten rozpočet pomerne snížiť a prirovnať k hospodárskym pomerom, aké sú.

Je vylúčené, aby ministerstvo financií i s najväčším napiatím mohlo vymôcť daň, ako na ňu počíta. Keď sme roku 1930 mali rozpočet 9 1/2 miliardy a dnes máme 10 miliárd, keď pozreme na peňažní trh, na banky a iné finančné ústavy, vidíme, že každý človek vlastne žije na dlh. Je vylúčené, aby pri tomto hospodárskom stave mohla sa vymôcť daň, ktorá bola predpísaná na r. 1930. Ale p. minister mal vo svojom expozé zaujímavú poznámku, že je situácia zlá, ale že je potešiteľné, že i našim súsedom sa vede zle. Myslím, že neni to argument, že musíme byť spokojni preto, že i súsedom sa vede zle. Ale keď sa spočíta, v čom finančná správa vidí väčší dôchod, prijdeme k tomu, že počíta s dôchodovou daňou väčšou o 105 mil. Kč.

Pri dôchodovej dani mám krátku poznámku: Dôchodová daň je nespravodlivá - a divím sa socialistickým stranám, že sa nepostarajú o nápravu, poneváč u dôchodovej dane je aspoň o 1 00% väčší než u zárobkovej. Dôchodovú daň platí každý chudobný človek a zárobkovú daň priemyslové podniky. Dnes sa im dávajú ešte i v tom úľavy a teraz p. minister v rozpočte na r. 1931 počíta z dôchodovej dane o 105 mil. Kč väčší príjem. Práve drobný ľud, či zemedelec, delník či malý konzument, snáša dôchodové dane, ale o veľkých priemyslových podnikoch zmienil sa predovšetkým p. rečník posl. Petrovický, že je treba im dávať úľavy. A tu vidíme, že sa počíta ešte na obratovej dani s príjmom vyšším o 93 mil. Kč. Myslím, že keď v minulých rokoch, ako ministerstvo financií samo uznáva, nemohlo vymôcť dane a na týchto nevymožených daniach založilo aktivitu rozpočtu, je vylúčené, aby p. minister mohol ešte počítať na to, že bude mať v r. 1931 o 93 mil. Kč väčší dôchod z dane obratovej.

Ale dovolil by som si poznamenať ešte jednu vec, totiž otázku colnej parity medzi priemyslom a zemedelstvom. Asi v máji boly odhlasované clá. Tieto clá sa do života neuviedly, poneváč obchodná smluva s Maďarskom bola vypovedená na 15. decembra. Chápem situáciu priemyslu a zemedelstva. Slovensko je zemou zemedelskou, Čechy zemou priemyselnou. Obchodná smluva s Maďarskom zabezpečuje pre zahraničný obchod z priemyslu ročne 800 mil. Kč, ale myslím, že pre tých 800 mil. Kč nieto dôvodu, aby celé zemedelstvo bolo hodené na pospas tejto nerovnej váhy, na pospas rozdielnosti medzi clami zemedelskými a priemyslovými. Maďarsko dováža na Slovensko všetky svoje zemedelské plodiny a priemysel, aby vo svojom zahraničnom obchode uplatnil týchto 800 mil. Kč, hodí na Slovensku na pospas zemedelskú výrobu.

Idem ešte ďalej a poukážem na isté prostriedky. Ja som všetky tieto veci chcel povedať pri rozpočte a ľutujem, že som nemal možnosti. Ale chcel som poukázať, že je treba pristúpiť k tomu, aby sa snížil úrokomer. Teraz sa má jednať o nejakom fonde na podporu zemedelského ľudu a že sa má dať subvencia niektorým roľníckym pokladniciam. Chudobný človek nemôže prijsť k úveru. Všeobecný penzijný ústav, Ústredná soc. poisťovňa, hypotečná banka zvlášte u nás na Slovensku nekonajú, prosím, svoju povinnosť a neplnia to poslanie, ktoré im bolo dané do rúk. Poviem prípad z mojej vlastnej zkúsenosti. Keď som zakročil raz vo Všeobecnom penzijnom ústave o nejaký úver, bolo mi povedané: Máme 150 mil. Kč a toto je rozdelené takto: Pre Čechy 80 mil. Kč, pre Moravu 50 mil. Kč a pro Slovensko 20 mil. Kč. Ja myslím, že v tejto otázke tento kľúč je úplne nespravodlivý. (Posl. Klein: Odpovídá to té kvotě, kterou každá země odvádí ústavu, pane kolego!) My sme v republike, v jednom štáte, a keď uznávame jeden štát, nemôže byť pre Čechy 80 mil., pre Moravu 50 mil. Kč a pre Slovensko 20 mil. Kč. Pre republiku je 150 mil. Kč. To je moje stanovisko. Ja vám poviem, pane kolega, v Bratislave máme hypotečnú banku. Agrárna strana, keď sa hypotečná banka v Bratislave utvárala, sadla si do nej ráčite vedeť, kto je predsedom hypotečnej banky v Bratislave. Bývalý generálný tajomník agrárnej strany Seďa. Pri tejto situácii je nemožné povzniesť peňažný trh tohoto ústavu, nikto vám nekúpi papier hypotečnej banky, poneváč neni osobná váha u tých ľudí, aby ten papier hypotečnej banky mal svoju cenu. Pod cenou ho predávajú a nikto ho nechce na trhu kupovať. Ráčte si predstaviť, na koho v tejto situácii sa má obrátiť ten malý človek, aby sa mu mohol poskytnúť úver a mohol sa hospodársky povzniesť?

Teraz sa jedná o fond roľníckym pokladniciam. Prosím, s jednej strany dávame fondy a rozličné subvencie a s druhej strany sa zvyšuje rozpočet a držíme dane, ktoré sú nesnesiteľné a ktoré ten národ a ľud nemôže platiť. V tomto stave vecí myslím, že mali by sme byť v tejto otázke jednotní, a politika by z hospodárskeho života mala byť odstranená. Nemožno, aby týmto systémom sa ďalej kráčalo. Vieme, že nezamestnanosť stúpa, vieme, že roľník, zemedelec, remeselník a každý jeden, kto niečo má, upadá, lebo dnes je taká situácia, poviem to rovno, že dnes každý, kto niečo má, o tom uvažuje, či je možné, aby to udržal, čo má.

Ja konštatujem, že dnes je presvedčenie, že nie je možné, aby si udržal to človek, čo má. To je vylúčené. Dnes každý na dlh žije a ráčite vedeť, aká je mezi sedliakmi nálada. Povedajú: A čo nám na tom záleží, horšie nemôže byť, prijde komunizmus. Takto sa hovorí na schôdzach. Horšie sa nemôže stať, ako je práve. V tejto veci v záujme nášho hospodárskeho života, v záujme daňového systému je treba, aby takáto daň, ako je daň obratová, ktorá nemá žiadneho reálneho a žiadneho právneho základu, ktorá je podľa vlády samej len provizorná, čo je zavádzanie verejnosti preto, poneváč rozpočet 2 1/4miliardami je založený na tejto dani, bola odstranená. Táto daň nemôže byť žiadnym provizoriom, a poneváč neni žiadnej dobre vôle, aby sa odstranila, práve preto naša strana musí hlasovať proti tejto dani. (Potlesk.)