Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Štětka. Dávám mu slovo.

Posl. Štětka: Dámy a pánové! V rámci nepříjemných daní, které postihují nejvíce a nejtíživěji pracující lid a které činí v Československu 64% všech státních příjmů, je projednávaná daň z obratu a její prodloužení nejvíce vyděračskou daní, kterou kdy kapitalistický stát zavedl. V Československu mohlo se tak státi jen a jen za spoluúčasti sociálních demokratů a národních socialistů r. 1919, a aby v této vyděračské dani i pro rok 1931 a 1932 bylo pokračováno, děje se to zase za přímé jejich účasti. Tato vyděračská obratová daň a její vznik zapadá do popřevratové doby, o níž se tehdy tvrdilo, že je počátkem zdaňování velkých zisků fabrikantů velkoobchodníků a finančního kapitálu vůbec, že bohatí budou platiti ze svého luxusu, že za pomoci této daně budou odčerpávány ohromné zisky fabrikantů a velkoobchodu, které by jinak unikly, a že takto budou zachyceny ve prospěch státu, který jich použije k plnění úkolů sociálních a kulturních.

Ale účel této vydřidušské daně byl prostě ten, aby pracující lid platil tuto novou daň, aniž by o tom věděl, a při tom žil v domnění, že platí tuto daň bohatí z výroby, obchodu a finančního obratu, tedy že ji platí ze svého zisku.

Jaká je však skutečnost? Sledujeme-li účinky obratové daně, vidíme, že jest jedním z největších zdražovacích opatření, která postihují životní potřeby pracujícího lidu, že počínajíc výrobcem přes celý řetěz velkoobchodu a obchodu převaluje se na výrobek a zboží několikráte, ba v mnoha případech 10 až 15krát. Konsument zaplatí vedle ceny zboží obratovou daň tolikrát, kolikrát byla v řetězové výrobě a obchodu převalována na výrobek a zboží, takže v mnohých případech tvoří obratová daň a nepřímé daně vůbec větší položku, než skutečná cena výrobků nebo zboží samo. Obratová daň sama o sobě zdražuje o 10 až 15% každý výrobek a zboží, které se dostává ke spotřebě konsumentovi.

Fabrikanti velkoobchodníci a finanční kapitál neplatí na tuto obratovou daň zhola nic. Oni ji pouze vybírají, ale nejen to, oni vybranou prostě rozkrádají - defraudují. Vedle defraudované daně z obratu, která jde do sta milionů Kč, dluží fabrikanti a velkoobchodníci podle účetní závěrky za r. 1929 1,344,710.000 Kč. Na malých obchodnících a malých živnostnících vymáhá se obratová daň nejbrutálnějším a nejostřejším způsobem pomocí t. zv. exekucí. Uvedl jsem již s této tribuny zločinný případ berní správy v Č. Budějovicích, která Marii Povolné, nemocné ženě, každým rokem ukládala 400 Kč daně z obratu proto, že tato slabá žena nechtěla choditi žebrati a živila se prodejem krému, tkaniček a dělnického prádla. Celý její obchod nalézal se v ranci, který nosila po trzích a dům od domu na zádech. Zboží nebylo jejím majetkem, ona je prodávala za nepatrnou odměnu několika korun, ale přes to, že berní správě byla tato okolnost známa, vyslala k ní trestní expedici do bytu, která jí pro dlužné daně zabavila spořitelní knížku, jediný to majetek po zemřelé matce. Druhý případ: Karban z Hořovic, člověk 60 let starý, ku práci neschopný, živil se skupováním starých hadrů, které předával do obchodu a z několika korun týdenního výdělku se takto obživoval. Berní správa v Hořovicích rok co rok vyměřovala mu 2000 Kč daně obratové, kterou na něm vymáhá rovněž trestní expedicí svých orgánů, které mu prodávají jeho dřevěný vozíček na svážení hadrů! Sta, ba tisíce takových případů potvrzuje nejlépe násilnický režim tohoto státu, kde daň obratová je vymáhána tam, kde je hlad a bída, ale u několika desítek držitelů milionových podniků je daň obratová v milionových částkách odpisována. Podle zjištění bylo na dani obratové již odepsáno více než 2 miliardy Kč. Daň obratová od r. 1920, tedy za celých 10 let, až do roku 1929 podle účetní uzávěrky vynesla státní pokladně 14.654,764.000 Kč. Nyní se podívejme, jak byly splněny sliby soc. demokratů a nár. socialistů, když pomáhali tuto daň na pracující lid uvaliti, která vynesla 15 miliard, kterých nebylo použito podle slibů soc. demokratů a nár. socialistů, nýbrž bylo jich použito k dalšímu zbídačování vyhladování pracujících.

Těchto 15 miliard bylo použito především:

1. Vedle pravidelných výdajů na militarismus 2 miliardy Kč ročně, dává se z výnosu daně obratové 315 mil. Kč na fond ministerstva nár. obrany pro přípravy k imperialistické válce. Tento fond sám o sobě požere z daně obratové za 10 let 3.150 mil. Kč.

2. Roční pravidelné podpory 50 mil. Kč na zkrachované banky. Tyto banky za 10 let požerou z daně obratové 500 mil. Kč vedle zvláštních příspěvků každým rokem, jak tomu bylo letošního roku, kdy banky dostaly 400 mil. Kč.

3. Splátky dluhů reparačních a zahraničním imperialistům. Podle Engliše bylo splaceno, a to zase z výnosu obratové daně, 5 miliard Kč.

4. Na zvýšení pensí rakouských generálů ze 36 tisíc na 70 tisíc Kč, a konečně na zvýšené platy přežraným kněžím a páterům.

To jsou ty účely sociální, k jichž plnění byla zavedena vyděračská daň obratová! A nyní se podívejme, co znamená navrhovaná změna daně obratové!

1. Chcete její vyděračské účinky rozšířiti na pracující lid, drobné zemědělce, malé obchodníky a živnostníky.

2. Chcete r. 1931 pomocí této vyděračské daně vydříti z pracujícího lidu o 92 mil. Kč více, než vydíráte dnešního roku!

3. Chcete, aby defraudace této daně, prováděné fabrikanty, se děly podle zákona, a to tím způsobem, že by veškeré dodávky a výkony koncentrovaným finančním kapitálem, tedy kombinovanou výrobou, nepodléhaly zásadně dani obratové. Tedy Škodovy závody, Pražská železářská, Poldina huť, Baťa a jiní budou podle vašeho návrhu osvobozeni, o několik set milionů korun ročně, ale naproti tomu chcete ostřejším způsobem vymáhati daň z obratu na malých obchodnících, malých živnostnících, ševcích, krejčích atd., kteří mají celkového obratu 10.000 Kč ročně a kterým z tohoto obratu ukládáte 200 Kč daně obratové, přinutiti je k placení trestním pětiprocentním úrokem. To je prostředek, kterým mají býti honěni k povolnosti malí živnostníci, kteří nemají mnohdy ani na nutné životní potřeby.

4. Chcete rozšířiti pomocí tohoto zákona daňové úlevy tak zv. paušalistům, kteří z milionových obratů platí několik desítek korun na dani obratové anebo kteří jsou od daně osvobozeni vůbec, jako je tomu při prodeji lihu, na němž lihovarníci a lihovarští spekulanti vydělávají ohromné miliony, na které obratová daň se nevztahuje.

5. Chcete osvoboditi konečně od daně obratové všechny fabrikanty v tomto státě, kteří budou v konkurenčním boji požírati malé, aby byl zachráněn finanční řád velikého kapitálu. K tomu vám mají sloužiti navrhovaná ustanovení o úlevách anebo úplné zproštění od daně obratové jednotlivým fabrikantům.

6. Pod firmou sociální chcete osvoboditi oddaně obratové vydřiduchy v lázeňských podnicích, které vám slouží k rozmařilému a zahálčivému životu, své zdraví chcete léčiti, jak říká důvodová zpráva doslova: "osvobozením od daně stravování a ubytování na lepších třídách léčebných ústavů v lázeňských podnicích." Chcete tedy, aby vás daň obratová nepostihovala při vašich žranicích a luxusním bydlení v lázních, a proto i vydřiduchy lázeňské osvobozujete od placení této daně. Ale pracující lid, kterému zdražujete pomocí této daně každý kousek chleba, každý brambor, každou díru k obývání a pokládáte za luxus pro pracujícího klobouk na hlavě, zdaňujete dvojnásobnou daní obratovou, postihujete i žebráckou almužnu daní obratovou, postihujete touto špinavou daní i chleba nezaměstnaným, hladovým dělníkům. To je váš plán na vyssávání pracující třídy pomocí všech daní, zvláště daně obratové jako největší daně vyděračské, kterou jste připravili a chcete utužiti i pro budoucí dobu.

Připravili jste si vánoční stromeček se státním rozpočtem na r. 1931, podle kterého chcete dáti státní byrokracii 325 mil. Kč více, podle kterého chcete zvýšit vydání na přípravu imperialistické války, zvýšit vydání na celý potlačovací aparát, policii, četníky a soudy, podle kterého chcete páterům zvýšit platy o 10 mil. Kč, válečným poškozencům snížit důchod o 41 mil. Kč, naproti tomu finančnímu kapitálu slevit na daních přímých na 100 mil. Kč, ale na pracujícím lidu pomocí nepřímých daní vydřít více o půl miliardy Kč. Hezky jste si rozdělili pro r. 1931 10 miliard Kč podle státního rozpočtu, který vám dělá vánoční stromeček. A abyste si také pod tento stromeček něco nadělili, sáhli jste k takovým opatřením, která pokládáte pod vánoční stromeček pro agrární velkoobchodnickou a velkomlynářskou buržoasii zákonem o zvýšení cel, vymílání a míchání mouky, 2 miliardy Kč. Domové buržoasii dali jste zákon o zhoršení ochrany nájemníků a zvýšení činží, které jí vnesou několik desítek milionů. Vedle toho dali jste domové buržoasii presentem 30 mil. Kč snížením 20% na dani činžovní vedle možnosti vyházení nepohodlných nájemníků. Bankovnímu kapitálu vrazili jste do chřtánu 400 mil. Kč a chystáte se podnikatelům pomocí vodocestného fondu vraziti do chřtánu 2 miliardy Kč. Chcete ještě do vánoc pod stromeček dostati vývozní fond pro fabrikanty, pro velkoobchodníky, fond na okrádání a budete míti všechno. Dnes dáváte fabrikantům, velkoobchodníkům stamilionový present odbouráním obratové daně.

Teď už nepotřebujete nic než klidné trávení při štědrovečerních žranicích a očekáváte jen, aby ti vaši otroci, které jste celý rok vykořisťovali a okrádali, přišli vám blahopřát k šťastným a veselým vánocům. Chcete míti šťastné a veselé vánoce a to chcete dokázat za cenu ohromné bídy pracujícího lidu. Vy chcete hodovati a veseliti se, nezaměstnaní nebudou míti ani chleba, ani teplého obydlí. Ale nezaměstnaní nebudou jen zatínati pěsti, nýbrž nastoupí boj pochodem do ulic za chlebem a prací na Štědrý den. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Šamalík. Dávám mu slovo.

Posl. Šamalík: Slavná sněmovno! Národní shromáždění stojí před úkolem prodloužiti daň z obratu a daň přepychovou na další 2 roky. Naše poplatnictvo, zvláště venkovské, právem čekalo, že tato výjimečná daň poválečná, zavedená r. 1919, bude zrušena nebo aspoň pronikavě snížena. Bohužel, naděje poplatnictva jsou v obojím směru zklamány.

Obratová daň má další 2 roky zatěžovati nejen poplatnictvo, nýbrž celý náš národohospodářský život.

Prožíváme hospodářsko-průmyslovou krisi. Hledají se její příčiny a hledají se cesty k jejímu zmírnění a odstranění. Přiznejme si, že jednou z hlavních příčin těžkých poměrů národohospodářských a jednou z příčin zdražení všech životních potřeb je sociální pojištění a obratová daň. Mé tvrzení zdá se býti povážlivým, ale uvažme ty důsledky, které přivádí obratová daň v našem zemědělství.

Obratová daň činí 1 až 2%, t. j. 1 až 2 haléře z 1 Kč. Kdyby se vybírala obratová daň z jednoho produktu surového i zpracovaného jen jednou, byla by to daň poměrně malá. Ale podívejme se, jak zdražuje daň z obratu výrobky obilní, moučné a pečivo? Zemědělec platí daň z obratu od r. 1925 paušálem. Měl by právo si tuto daň připočísti k ceně obilí, on však tak nečiní, ač by mohl získat o 1.30 Kč na 1 q obilí více.

Obchodník nebo družstvo předá obilí velkofirmě nebo velkomlýnu. Daň obratová se platí z tohoto obilí po druhé. Mlynář obilí semele a mouku prodá obchodu - obratová daň se platí po třetí. Obchod prodá mouku pekaři a daň z obratu je placena po čtvrté. Pekař prodá pečivo a daň z obratu se platí po páté. Obchodník, hostinský nebo kavárník prodá pečivo hostům a daň obratová se platí po šesté. Tedy než přijde z obilí zemědělcova pečivo do úst spotřebitele, třeba téhož zemědělce, musí se z něho zaplatit šestkrát obratová daň.

Často slyšet výtky, že největším zdražovatelem životních potřeb je stát. Na příkladě, který jsem uvedl, se to potvrzuje. Podobně je to v průmyslu. Kolikrát se platí obratová daň ze dřeva, než je toto ze stromu zpracováno na nábytek, stroje a jiné výrobky? Jak chceme odbourávat drahotu, když sám stát ji těžkým zdaněním zaviňuje?

Chci při této příležitosti poukázati, jak nespravedlivě je zatěžován náš zemědělský venkov daní z obratu a jak je často tato daň na něm tvrdě vymáhána.

Zemědělský lid musí ze své výroby rostlinné a živočišné platiti několik druhů daní: daň zemědělskou, jejíž základ byl při reformě daňové zvýšen ze 22.7% na 34%, dále daň důchodovou - při níž musí poplatník pod těžkou pokutou vykonat každoročně generální zpověď - a daň obratovou, která je zemědělcům od r. 1925 paušalována. Dále musí platit spotřební daně z domácích porážek dobytka, při zpracování ovoce daň z vína a slivovice.

Nespravedlnost daně z obratu spočívá hlavně v tom, že se předpisuje a vybírá nejen při zcizení určitých předmětů, nýbrž i z vlastní spotřeby výrobcovy. Malozemědělci, který neprodá za celý rok ani zrna z vlastní sklizně, ba často musí i přikupovati, je předpisován daňový paušál z pozemků a daň obratová je na něm vymáhána často tvrdě. Zde by přece měl býti brán zřetel na těžké poměry hlavně malozemědělců - a určitá část pozemků, z jichž sklizně by byla kryta spotřeba v domácnosti, měla by býti vyňata z daně obratové.

Uznávám, že je těžko zjistiti u zemědělců stav výroby soběstačné a tak zvané nadvýroby, nebo jinými slovy: rozhodnouti podle výměry pozemků, zdali je malozemědělec s to odprodati a jak velkou část své sklizně.

Tato záležitost dala by se vyříditi tím, že by při stanovení paušálu daně obratové u zemědělců určila se výměra pozemků - rozdílná ovšem podle oblastí - jež by byla od daně z obratu osvobozena jako nevyhnutelná potřeba pro výživu rodiny majitele.

Jinou velkou nespravedlností proti zemědělcům je stanovení výše paušálu daně z obratu. Paušál daně z obratu ze zemědělské výroby byl povolen vyhláškou ministerstva financí po dohodě s ministerstvem zemědělství, a to 17. června 1925 pod č. 153. Tehdy byly stanoveny tarify a to podle výměry a katastrálního výnosu půdy. To je stanovisko správné a měla by se podle tohoto zásadního stanoviska určovati i daň důchodová místo nynějších usmlouvaných výnosů z pozemků. 25 násobek katastrál. výnosu z pozemků odpovídá spravedlivě nynějšímu výnosu z hospodářství, ovšem mimo odpis úroků z dluhů, výměnků a pohrom. Avšak stanovení výše nynějšího paušálu daně obratové je naprosto nespravedlivé a neodůvodněné vzhledem na stálý několik let trvající pokles cen zemědělských výrobků.

R. 1925, kdy cena pšenice byla 255 Kč za 1 q, činil předpis paušálu při 50 korunovém kat. výnosu z 7 ha půdy 35.08 Kč. R. 1926 stála pšenice 240 Kč, r. 1927 však již 210 Kč, ale paušál zůstal nezměněn. Za to od r. 1927 nastal hlubší pokles cen obilí, ale ministr financi zvláštním nařízením z 23. března 1928 pod č. 54 stanovil zvýšení paušálu z 35.08 Kč na 44 Kč. Tedy cena obilí o 17% v té době klesla, ale paušál daně obratové se o 25% zvýšil. To je postup nepochopitelný, bohužel však se provádí až doposud. Ač v letech 1928 až 1930 stále obilí v ceně klesalo, takže cena pšenice činí dnes 130 Kč, paušály byly sníženy pouze o 4 Kč. Vyhláškou ministerstva financí z 13. března 1929, č. 51, byl snížen paušál v témž případě výměry a bonity, jak jsem uvedl, na 42 Kč, a vyhláškou z 27. května r. 1930, č. 69, byl upraven na 40 Kč, takže vidíme tuto tvrdou skutečnost: Cena obilí oproti r. 1925 klesla o 46%, ale paušál daně z obratu je vyšší oproti r. 1925 o 14%.

To je křiklavý nepoměr, na který zde veřejně poukazuji a žádám ve jménu spravedlnosti, aby ministerstvo financí paušál daně z obratu upravilo ve smyslu resoluce, kterou strany ve vládě zúčastněné podávají, aby paušál daně obratové u zemědělců byl o tolik snížen percentuálně, oč je snížena cena zemědělských výrobků. Zvláště pana ministra zemědělství důtklivě na tento křiklavý nepoměr upozorňuji, aby při sjednávání dohody o stanovení nového paušálu daně obratové byl toho pamětliv a zjednal v stanovení paušálu pro zemědělce spravedlivou nápravu.

Musím, slavná sněmovno, ještě na jednu křiklavou nesprávnost, vlastně protizákonný postup, poukázati a dožadovati se zjednání nápravy. Jde o zemědělce, kteří se nemohou uživiti na svých usedlostech a musí vedlejšími výkony práce doplňovati výnos z polností, aby se na nich udrželi. Jde zpravidla o rolníky horské, kteří musí udržeti koňské potahy, aby jimi mohli hospodářství obdělati.

Poněvadž sklizeň polní nestačí na udržení koní, musí s nimi konati příležitostné povoznictví, zejména odvoz klad z lesů. Tato práce jest jen příležitostná, občasná, avšak těžká a nebezpečná. Představte si, jak nebezpečno je z horských seků, strmých kopců, stahovati na řetězech těžké klády dolů k cestě. Jak je nebezpečno a těžko klády navalovati a na fůru skládati. Jak je nebezpečno, velké fůry klád po ledových cestách často několik hodin odvážeti a pak je s fůry jednu po druhé odvalovati. Rolníci - kladaři, jak jim říkáme - časně z rána odjíždějí do lesů, kde kladou dříví, dovážejí je na dráhu nebo na pilu kolik hodin cesty vzdálenou a s večerem teprve se vracejí domů umrzlí, unaveni, hladovi, neboť stravou je jim často kus namrzlého chleba v uzlíku na voze. Tito zemědělci musí jezditi na tento těžký a nebezpečný výdělek jen proto, aby mohli zakoupiti pro své koně oves, poněvadž jim z vlastní sklizně nestačí.

Teď vám nakreslím skutečný obraz poměrů v mém rodném kraji, jaký tam byl loňského roku. Takových pohrom, jaké lid zemědělský prožil loni v řadě krajů, není vůbec pamětníka. Já hospodařím na své horské usedlosti přes 40 roků. Měl jsem několikráte sklizeň krupobitím a jinými pohromami poškozenu, ale co jsem sám viděl v řadě obcí na Boskovsku, Kunštátsku a Blatensku a co postihlo řadu okresů moravských a českých, to neuvěří, kdo té spouště neviděl. Sklizeň polní byla v těchto krajích zničena úplně. Na polích nebylo vůbec znáti, co tam bylo. Ani slámečky lidé nesklidili, okna vybita, střechy rozbity, a lidé někteří jsou zadluženi tak, že jsou bez úvěru. Měli seti ozimy a jařiny, neměli osiva ani peněz. Lid musel jíst, neměl co, lid musil krmiti a podestýlati dobytek, neměl čím. Vžijte se do poměrů těchto chudobných, ožebračených zemědělských rodin, a tu uvěříte, že tito ubozí lidé živili se žebrotou přes zimu po okolních obcích. Podpory z nouzových fondů dostávali až na jaře, ba mnozí ještě posud nic nedostali. Náhrady daňové se počínají na Moravě teprve projednávati. Těžce poškození zemědělci mají nárok na náhradu daní. Nemají své žádosti vyřízeny proto, že berní správy neoznámily zemědělské radě předpisů daní; přes to jsou zemědělci bezohledně exekvováni, zabavován a prodáván jim dobytek. Mám zde po ruce dopis zemědělců z Drnovic od Boskovic. Tam exekutor zabavil všem zemědělcům dobytek a jiné věci pro nezaplacené daně, třebas tam loni byla úroda úplně zničena krupobitím a letos velmi poškozena suchem. V takovýchto případech musí se přece se strany berních úřadů bráti zřetel na poškozené zemědělce, kteří bez své viny upadli do tak zoufalého stavu. Nehájím takového poplatníka, který může příslušné daně platiti, ale nechce. Ale na poplatníka, který platiti chce a nemůže, musí býti přece brán ohled. Doufám, že p. ministr financí, který má osobně jako syn chudých hor porozumění pro těžce trpící lid venkovský, nepřipustí, aby tak tvrdým a bezohledným způsobem bylo proti poškozenému obyvatelstvu se strany berních úřadů postupováno, a doufám, že zařídí, aby exekuce u zemědělců pohromami poškozených byly zastaveny a s vymáháním daní posečkáno až do konce března příštího roku, až budou žádosti za náhradu daní zemědělskou radou vyřízeny, jak o to na můj návrh zemědělská rada moravská zažádala.

A co řeknete tomu, že berní správy i těmto strašně poškozeným zemědělcům předepsaly ještě daň z obratu z práce povoznické, při které dřeli sebe i dobytek, aby to, co těžce vydělají, dali do ohroženého hospodářství. Tato zvláštní daň z povoznictví byla jim předepsána za poslední 4 roky najednou. Toto příležitostné povoznictví bylo horským zemědělcům záchranou před hladem jich rodin. Lidský cit se vzpírá věřiti této tvrdosti, která je však smutnou pravdou. Divíte se snad, že na venkově našem nastávají poměry, které jsou přímo hrozivé? Byl jsem nedávno v horském kraji novoměstském, kde mně zemědělci otevřeně řekli: Pane poslanče, my už nekřičíme a neklneme, už jen zatínáme pěsti, a to je horší, než kdybychom nadávali. Nemůžete se těmto výrokům zoufalství diviti po tom, co jsem právě vylíčil.

Radil jsem krajanům, daňovými předpisy obšťastněným, aby podali odvolání. Zakročil jsem u finančních úřadů, ale marně. Nedá se prý nic v tom dělati. Ale ono se dá dělati, kdyby se plnil zákon o dani z obratu tak, jak jasně zní.

Zjistil jsem po prostudování všech zákonů a vyhlášek o dani z obratu, že příležitostné výkony povoznické u zemědělců, kteří platí paušál daně obratové, nepodléhají zvláštní dani z obratu, neboť spadají pod zemědělský paušál. Zákon o dani z obratu z 21. prosince 1923, č. 268, zdaňuje sice výkony všech druhů, avšak v §u 4, odst. 11., osvobozuje dodávky a výkony nepodnikatelů, nepřesahuje-li úplata za jednotlivou dodávku aneb výkon 500 Kč. Dodatečné změny zákona o dani z obratu toto osvobození ponechaly.

Ve vyhlášce ministra financí ze 17. června 1925, č. 153, kterou se stanovil paušál daně z obratu pro zemědělce, výslovně se praví: "Paušálem je kryta jednoprocentní, po případě dvouprocentní daň z obratu z veškeré produkce zemědělcovy, jak rostlinné, tak živočišné, kterou zemědělec buď zpeněžil nebo spotřeboval, jakož i daň z příležitostných výkonů zemědělcových.

Paušál se nevztahuje na výkony povoznické, na př. dovoz dřiví, kamene, na výnos lesní, rybníků atd. Výnos těchto odvětví zemědělské výroby podléhá jednoprocentní, případně dvouprocentní dani z obratu."

V ministerstvu financí si zaměnili pojmy o tom, co je výkon příležitostný a co je trvalé odvětví při hospodářské usedlosti. Po 2 roky, od r. 1925 a 1926, se tam věřilo, že občasné povoznictví je příležitostný výkon, ale od r. 1927 je tam přesvědčení, že odvoz celého seku, na němž se zúčastňuje řada zemědělců-kladařů, je jediný výkon jednotlivce.

Státní úředníci nesmějí si vykládati zákony podle svého přesvědčení, které je někdy proti zemědělcům hodně přepjaté a nepřátelské, nýbrž podle toho, jak zní duch zákona. Znění zákona a vyhlášky o dani z obratu jsou jasná a otázka zvláštního zdanění z příležitostného povoznictví u zemědělců je srozumitelně vyřízena. Jenom ten zemědělec, který vedle svého hospodářství jako zvláštní odvětví provozuje povoznictví celoročně, musí platiti zvláštní daň z obratu. Jsou tudíž všechny předpisy daně z obratu, zaslané příležitostným povozníkům, nezákonné. Takové věci se nemohou už opakovati. Podal jsem interpelaci na pana ministra financí, zda je ochoten neprodleně naříditi, aby naříkané neb vrácené předpisy daně z obratu z příležitostných výkonů zemědělcům byly odvolány, případně zrušeny. Očekávám bezpečně od pana ministra financí spravedlivé vyřízení. (Předsednictví převzal místopředseda dr Lukavský.)

A když už mluvím o otázkách daňových, nebudiž mi zazlíváno, zmíním-li se také o tom, jak se často zachází s venkovskými poplatníky na berních úřadech. Náš venkovský člověk v tom dnešním shonu o uhájení živobytí nemá kdy starati se o to, co a kdy má na daních platiti. Bylo své doby přislíbeno, že každý poplatník obdrží jasný předpis všech daní, aby mohl podle toho se zaříditi. Ovšem slib zůstal slibem. Poplatník je vystaven dnes libovolným předpisům daní. Předloží-li zemědělec záznamy svých příjmů, není vzat na ně zřetel. Buď se mu předepíše z moci úřední paušál nebo se mu libovolně zvýší příjmy ovšem jen v daňovém předpisu. Podaná odvolání se nevyřizují a daně neprávem předepsané se vymáhají exekučně. Ba stává se často, že poplatník obdrží v roce dvakrát předpis jedné a téže daně.

Onehdy mi přinesl jeden rolník podobný případ. Dostal dva předpisy obratové daně v jednom roce. Zaplatil omylem oba předpisy. Když omyl jistil, zašel si na příslušný berní úřad, kde žádal, aby mu byl přeplacený obnos přepsán na jinou daň. Se zlou se potázal. Úředník se počal rozčilovat, tvrdil, že je dvojí předpis nemožný. Teprve, když mu zemědělec ukázal dvě stvrzenky, obrátil a vyhověl.

Dělníkovi z jedné obce v mém kraji sráželi v továrně daň důchodovou týdenními srážkami ze mzdy pro berní úřad. Bylo mu však omylem sraženo o 100 Kč více. Šel na berní úřad, ale tam ho odbývali, aby šel pryč. Mnoho stížností jsem dostal z různých krajů, že tam někteří berní úředníci přímo štvou lid proti poslancům. "Běžte si na vaše poslance, ti vám tyto platy navalili!" Takový úředník by měl býti okamžitě propuštěn pro pobuřování lidu. Daňové předpisy nedělají přece poslanci, nýbrž úřady a tyto berní správy a úřady mají se přesně držeti ustanovení zákonů a úředníci v těchto úřadech si musí býti vědomi, že není poplatnictvo pro ně, nýbrž oni pro poplatnictvo. Uznávám, že výkony, jež se po úřednictvu v berních správách a úřadech žádají, jsou vysilující a že jdou na nervy. Ale musí se také uvážiti, že daňové předpisy v této všeobecné krisi jdou poplatnictvu také na nervy. Proto musí úředníci v berních správách a úřadech jednati s poplatníkem venkovským spravedlivě a ohleduplně. (Souhlas.)

Venkovský poplatník jde často několik hodin cesty, aby si dal daňovou záležitost do pořádku. Když v úřadě po slušné prosbě se úředník na něho osopí a ještě ho uráží, není divu, že se dá svésti pak živly protistátními na politické scestí.

Naše úřady berní nejsou zřízeny pro to, aby svým postupem šířily komunismus, nýbrž aby sloužily státu a lidu.

Pan ministr financí zařizuje, jak deputaci klubu lidových poslanců nedávno sdělil, zdravá opatření v tomto směru. Jen aby je zařídil brzy a dobře.

Musím skončiti své vývody. Čekáte snad prohlášení, jak budeme jako klub lidový hlasovati o této předloze. Ukažme si peníz daně. Jaký je tam obraz a nápis? Znak Československé republiky. Dáme proto, co jest republiky, republice! Očekáváme ovšem, že pan ministr financí jako vykonavatel zákonů finančních a tudíž i zákona o dani z obratu odstraní ony těžké křivdy, jimiž náš venkovský lid v otázkách daňových trpí, a že úsporným hospodářstvím přivodí v naší Československé republice takové zlepšení finančních poměrů, aby o prodloužení zákona o dani z obratu před Národní shromáždění už přijíti nemusil. (Potlesk.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. dr Pergler. Dávám mu slovo.

Posl. dr Pergler: Slavná sněmovno! Jednáme o dani, která jest jednou z nejtíživějších a ve všech směrech poplatnictvu působí nejvíce obtíží. Daň z obratu jest jedním z důsledků války. V dějinách soustav daňových setkáváme se s ní v minulosti, ale před válkou zapadla myšlenka daně z obratu téměř v zapomenutí. Není však bez jisté zajímavosti, a řekl bych, že to působí až trochu pikantně, že vyskytuje se tato daň i v českých dějinách. Naši národohospodáři konstatují, že v Čechách byla daň z obratu po prvé zavedena r. 1520 a jest o ní zpráva v letech 1534 až 1537. Ale již tehdy budila odpor a poplatnictvo si vynutilo upuštění od vybírání této daně, ba vybraná daň byla dokonce vrácena. (Hlasy: To se teď nestane!) Ano, to se bohužel teď nestane. Co budilo odpor v 16. století a tehdy se neosvědčilo jmenovitě z důvodů administrativních, budí odpor i dnes a ani dnes se neosvědčuje.