Bylo by však nespravedlivé, abychom z těchto cenových rozdílů obviňovali jen našeho živnostníka nebo obchodníka, jak se všeobecně mezi konsumenty vypráví, aniž bychom srovnávali bližší příčiny. Posoudíme-li cenové rozdíly, poznáme, že velikým viníkem těchto daňových rozdílů je naše celá daňová soustava. Stát se všemi různými daněmi spotřebními a daní obratovou způsobuje velké cenové rozdíly na prvém místě. Chceme-li zvýšiti kupní schopnost našeho konsumenta, musíme mu vše učiniti cenově dostupným, což se jistě odrazí i ve výměně zboží a tím v celém našem hospodářském životě národním.

Projednáváme právě vládní návrh zákona o prodloužení daně z obratu. Je mnoho nespravedlnosti ve zdanění našeho občana, ale daň obratová jest jednou z nejnespravedlivějších daní proto, že právě ona způsobuje velké cenové rozdíly a postihuje naposled našeho konsumenta, který nemůže tuto daň již na nikoho převésti. My projednáváme zákon o dani z obratu v době, kdy vláda i celý národ volá: s cenami dolů! Při tom však v rozpočtu ministerstva financí je počítáno se zvýšeným příjmem z daně obratové. Jestliže letošního roku bylo počítáno s příjmem 1.147 mil. z daně obratové po odečtení přídělů, počítá se na rok 1931 s příjmem 1.240 mil., t. j. o 93 mil. více než roku letošního. Je zde tedy naděje na vyrovnání cen? Můžeme se nadíti snížení cen životních potřeb, když zde daň obratová bude jako upír ležeti dále na celém našem obchodním podnikání? Chceme-li odbourávati hospodářskou krisi, chceme-li nižšími cenami zvýšiti kupní schopnost konsumenta, pak musí v čele tohoto hnutí býti prvním sám stát, on sám musí jíti příkladem napřed, přesunouti daňové povinnosti spravedlivě na ty, kteří pobírají z výsledků lidské práce největší podíl. Podíváme-li se do státního rozpočtu na r. 1931, shledáme, že jen hlavní daň spotřební, a to daň obratová na prvém místě, má vynésti 2.247 mil. Kč, daň z cukru 630 mil., daň z masa 115 mil. Kč, daň na potravní čáře 20 mil. Kč, t. j. 3.012 mil. Kč, kterážto suma se musí přirozeně v cenových rozdílech objeviti. Ne tedy náš živnostník nebo obchodník, jak se všeobecně mluví, ale daně spotřební jsou hlavní příčinou drahoty. Sem je nutno se ohlédnouti a zde také počíti s odbouráváním cen. Pan ministr financí mně však může právem říci: Kde mám však vzíti peníze na všechny ony povinnosti, které jste státní pokladně zákony uložili? Zde můžeme a jsme povinni říci: Zaveďme všeobecnou progresivní daň, kterou bude každý podle svých příjmů spravedlivě postižen! Vždyť je to do očí bijící, když ve státním rozpočtu počítáme s tak malým příjmem u těch, kteří berou největší zisky z práce celého národa. To přece neodpovídá pojmu spravedlnosti, aby zvláštní daň výdělková, postihující jen podniky veřejně účtující, vynesla pouhých 100,000.000 Kč, daň rentová také pouze 100,000.000 Kč, daň z tantiem jen 12.000.000 Kč a daň z vyššího služného pakatel 4 mil., zatím co jsou dobře známy příjmy těchto společností i osob. Budeme-li dále zkoumati příčiny cenových rozdílů, najdeme řadu takových, které těžce doléhají na naše obchodní podnikání. Je zde též vysoká úroková míra, jak na ni správně poukázal p. generální zpravodaj dr Hnídek, která podle něho silně utiskuje naše národní hospodářství. Tedy i zde je povinností vlády, aby svým zásahem přinutila peněžní podniky ke konání povinnosti národní a státní.

Předložená osnova přináší sice jakési zmírnění v některých paragrafech a u některých druhů zboží, avšak na druhé straně přináší jisté zostření, hlavně pro ty, jichž roční předpis přesahuje 200 Kč. Kolik je těch živnostníků, kteří platí obratovou daň 200 Kč ročně? Z tohoto malého dobrodiní bude těžiti jen nepatrné procento živnostníků a obchodníků. Zato však veliká většina obchodníků a živnostníků, kteří platí přes 200 Kč, může se těšiti, že za každý čtvrtletní nedoplatek bude museti platiti ihned 5% úrok, o něž se dlužná částka zvýší a z celé dlužné částky bude pak počítán úrok z prodlení.

Má-li býti malému živnostníku jako poplatníku ulehčeno, bylo by žádoucí, aby kvota 200 Kč zvýšena byla na 2.000 Kč, aby tak okruh chráněných poplatníků byl pokud možno rozšířen.

Přitažením daňového šroubu nezvedneme daňové morálky, která je tak neblahým zjevem v našem veřejném životě, tu zvedneme jen a jen spravedlivým zatížením. Jak však může míti poplatník víru ve spravedlnost a pravdu, když učiní na př. přiznání, ve kterém podle pravdy a svého svědomí, jak berní správa přikazuje, vyplní všechny rubriky archu, a když potom dostane daňový předpis, sezná, že berní správa mu nevěřila a vyměřila mu daň, jakou sama za správnou uznala. Domyslí berní správa, jakou mravní ránu dala poctivému občanu? Jestliže dříve ten občan nelhal, tímto ho berní správa lháti naučila. Tím pak se nalézáme v kruhu lží, náš občan přestává míti úctu a důvěru k zákonům a pomalu přestáváme věřiti jeden druhému. Zvedněme proto víru ve spravedlnost, zvedněme berní morálku. Přenesme daň z obratu jen na prvovýrobu. Ulehčíme tím všemu našemu podnikání a pomůžeme tak velmi mnoho cenovému vyrovnání. Mělo by se též při projednávání tohoto zákona přihlížeti ke kritickému stavu našich zemědělců a bylo by jistě spravedlivé, aby zemědělci do 20 korců byli od placení obratové daně osvobozeni vůbec, a kdyby nebyli plně osvobozeni, aby jim alespoň nebyla předpisována daň z obratu z toho, co sami ze svého hospodářství pro sebe v domácnosti spotřebují. Tato připomínka jest jistě odůvodněna dnešní zemědělskou krisí, kdy výnos malého hospodářství nedává již rodině plného živobytí. A co odporuje duchu zákona vůbec, jest, že předpisuje se daň z obratu též t. zv. domáckým dělníkům, a to i těm, kteří pracují ve své domácnosti, t. j. bez dělníků a učedníků. Vždyť je přece našim úřadům dobře známo, že domáčtí dělníci pracují jen za mzdu a že jsou v námezdním poměru ke svému zaměstnavateli. Žádáme proto, aby těmto skutečným domáckým dělníkům nebyla daň z obratu předpisována, aby nebyli pro placení šikanováni, poněvadž, jak jsem již byl řekl, odporuje to duchu zákona.

Vím, že musíme státní pokladně dáti tolik, aby mohla dostáti všem povinnostem zákonem jí předepsaných. Na nás však a na vládě jest, jakým způsobem tyto prostředky opatříme. Voláme-li "s cenami dolů", tedy všichni. Každý musí přinésti nějakou oběť. Věřím, že jen spravedlivějším rozdělením výsledků lidské práce a spravedlivějším daňovým zatížením dojdeme ke spokojenosti a štěstí svého národa. (Potlesk.)