Mohla by ovšem přijíti otázka, jak je možno, že rolník ještě může žíti. Zde dlužno připomenouti, že rolník žije jen proto, že se jeho životní nároky pohybují pod nároky dělníkovými, a mohl bych dokonce tvrditi, i pod nároky podporovaných nezaměstnaných.

Paušalování daně z obratu jest spojeno s nespravedlnostmi, a to zvláště v horských krajinách Čech a Moravy. Podkladem pro paušalování jest průměrný čistý katastrální výtěžek v obcích. Použije-li se průměrného čistého katastrálního výtěžku v našich horských krajinách, kde vidíme velmi značné výškové rozdíly, které mají také za následek velmi značné rozdíly v půdě, jest to nespravedlnost. Neboť, použije-li se průměrného čistého katastrálního výtěžku k výpočtu paušálu, pak rolník, který má půdu ve vyšší poloze, na méně výnosných pozemcích, musí platiti stejnou paušalovanou daň z obratu jako rolník, který má svůj majetek v poloze od přírody příznivé. Jak velké rozdíly se vyskytují, vidíme na příklad v obci Pommerndorf, v berním okrese vrchlabském. Tam leží pozemky ve výši od 500 do 1200 m nad mořem. Tam jsou úplně mimořádné rozdíly v bonitě. Ale výnosnost půdy jest různá i v našich pohorských obcích. Bylo by třeba, aby ministerstvo financí jednajíc o paušalování daně z obratu, vydalo rozumné pokyny v tom směru, aby se v obcích, kde se jeví takovéto rozdíly, nepoužívalo jednotně průměrného čistého katastrálního výtěžku, nýbrž, aby se utvořilo několik pásem a aby se pro každé jednotlivé pásmo stanovila paušalovaná daň z obratu.

Jestliže si naše horské krajiny již z tohoto důvodu mají plné právo stěžovati, jejich stížnosti vzrůstají mimořádně ještě často neobyčejně vysokou výškou čistých katastrálních výtěžků našich horských krajin v porovnání s pozemky v rovině, a tak se stává, že v níže položených krajích, které již od přírody jsou ve výhodě, jsou čisté katastrální výtěžky často nejen stejně vysoké jako v horských krajinách, nýbrž dokonce i nižší. Naše horské kraje jsou tedy zvláště poškozovány také těmito skutečnostmi. Bylo by nutno, aby výše těchto čistých katastrálních výtěžků byla konečně jednou opravena a aby se při tom vyčerpaly možnosti, zaručené katastrálním zákonem z roku 1927. K tomuto katastrálnímu zákonu bylo vydáno nedávno prováděcí nařízení. Ale u nejdůležitějšího paragrafu, §u 36 katastrálního zákona, vidíme mezeru. Zde prováděcí nařízení mlčí. Bylo by nutno, aby vydáním prováděcího nařízení k §u 36 byla tato mezera co možná nejdříve vyplněna.

Daň z obratu postihuje však zemědělství velmi krutě také proto, poněvadž se tato daň musí platiti bez jakéhokoliv ohledu na zadlužení, tedy bez ohledu na to, daří-li se zemědělci hmotně dobře nebo špatně. Dnes se daří všem špatně, všichni zemědělci musí se dnes dlužiti a přes to se při odstupňování daně z obratu k tomuto vrůstajícímu zadlužení nepřihlíží.

Jestliže tedy připomínám, že se v důvodové zprávě poukazuje na úlevu, musím znovu zdůrazniti, že pokud jde o zemědělství, neobsahují zákonná ustanovení žádné úlevy.

My, ze Svazu zemědělců, jsme se namáhali odstraniti mnohé nespravedlnosti, které obsahuje novela.

Bylo by bývalo třeba úlevy, pokud jde o dosažení osvobození od daně z vlastní spotřeby. Pro nezdanění vlastní spotřeby daní z obratu máme analogii. Můžeme poukázati na Německou říši, kde se zemědělství poskytlo osvobození od daně z obratu z vlastní spotřeby, a to oněm zemědělcům, kteří mají příjem do 2000 marek. Domnívám se, že tato číslice je správná, zjistil jsem ji nedávno z říšskoněmecké zemědělské odborné literatury. Od daně musily by býti osvobozeny také všechny naturální dávky, které poskytuje zemědělec dělníkům a čeledi. Proto jsem podal pozměňovací návrh k §u 14, odst. 13, podle něhož dodávky plodin, které se odbírají z vlastního podniku pro domácnost zemědělce a jeho zaměstnance a pro plnění naturálního výměnku, mají býti osvobozeny od daně z obratu.

Osvobození o daně z obratu musilo by také dále býti povoleno pro dodávky družstev svým členům. Od zavedení daně z obratu stěžují si mlékárenská družstva neustále, že odevzdávajíce mlékárenské výrobky svým členům, musí platiti daň z obratu. Také to bylo pro nás podnětem, abychom podali návrh jako § 4, odst. 14, e), který zní takto: "Dodávky družstev jejich členům buďtež osvobozeny od daně z obratu, jsou-li dodané předměty vyrobeny z materiálu dodaného družstvům jejich členy." To by se beze všeho dalo použíti na mlékárenská družstva.

Osvobození od daně z obratu musilo by se také povoliti družstvům, která jsou na venkově pověřena rozdělováním elektrické energie. Máme zkušenost, že by jen tím bylo lze podporovati elektrisaci venkova, že by se v obcích, kam má býti zavedena elektřina, utvořila elektrisační družstva. Založení těchto družstev směřovalo především k tomu, aby prostřednictvím družstva byly získány peníze, potřebné k provedení elektrisace. Nyní však tato elektrisační družstva převzala na sebe ještě také vyúčtování množství proudu, odebraného osadníky. Za to musí tato družstva, ačkoliv vlastně nedělají nic jiného než provádějí vyúčtování, rovněž platiti daň z obratu. V tomto případě bylo lze beze všeho zavésti osvobození od daně z obratu, poněvadž elektrisační družstva podle §u 73 zákona čís. 76/1927, jsou osvobozena od zvláštní daně výdělkové. Tím, že tato družstva jsou zatížena daní z obratu za dodaný proud, zdražuje se proud pro jejich odběratele a tito trpí újmu proti odběratelům elektrické energie, kteří dostávají proud přímo z elektráren a účtují přímo s elektrárnami.

V novele se nyní mlčky přešlo přes něco, o čemž jsme zvláště očekávali zmínky, a to ustanovení o sazbě daně z obratu. Vzhledem ke zmíněným hospodářským a výdělkovým poměrům mohl by býti § 10 změněn. V novele se to však nestalo a proto z příkazu mé strany, Svazu zemědělců, byl podán doplňovací návrh, který zní: "Daň činí 2% úplaty za zdanitelné dodávky a výkony, nebo tam, kde není úplaty, hodnoty. Při dodávkách zemědělských výrobků kromě ovoce cizozemského původu, počítaje v to olejnaté plodiny, semena, chmel, zvěřinu, ryby, dále při dodávkách jadrného krmiva a umělého hnojiva činí daň 1% úplaty nebo hodnoty. 1% daňová sazba platí při dodávkách zemědělských výrobků nejen v jejich původním, nýbrž i ve zpracovaném stavu, pokud k tomuto zpracování nebo připravení došlo ve vlastním zemědělském podniku nebo v podniku zemědělském, jehož jest zemědělec členem."

Při sestavování tohoto návrhu vycházeli jsme ze zásady, že vzhledem k poklesu cen oněch zemědělských výrobků, které dosud byly postiženy 2%ní daní z obratu, rovněž není již materielní převahy a jest spravedlivé, aby také zde byla zavedena 1%ní daň z obratu. Přibrali jsme jadrné krmivo a umělé hnojivo, poněvadž velké množství zemědělců musí kupovati pro svou vlastní spotřebu jadrné krmivo a hnojivo. Vzhledem k platné 2%ní dani z obratu platí se za toto zboží vyšší paušál 4%. Při snížení 2%ní daně z obratu na 1%ní, mělo by to pro toto zboží přirozeně za následek snížení paušalované sazby ze 4% na 2%.

Jiná věc, kterou jsme spolu zpracovali, jest výše daně z obratu pro ony výrobky, které vyrábí zemědělec sám nebo které jsou vyráběny v družstevních podnicích, do nichž dodává zemědělec své výrobky.

Mám-li zde přesně demonstrovati jeden případ, budiž to výroba sýra, a to sýra, který vyrábí zemědělec pro vlastní domácnost a který jest postižen 1%ní daní z obratu. Je-li naproti tomu týž sýr vyroben v mlékárně, do níž zemědělec dodává mléko, musí se z tohoto sýra odváděti 2%ní daň z obratu. My jsme tedy podání tohoto návrhu dobře promyslili a shledali jsme správným jej podati.

Jiná věc, ke které se mělo rovněž přihlížeti při pracování novely k dani z obratu, jest uvedena v §u 17. Zemědělec vyrábí nebo má různé zvláštní kultury. On pěstuje zeleninu, víno, chmel, má les a rozumí také povoznictví. Všichni zemědělci, kteří nyní mají ještě také takovéto zvláštní kultury nebo vedlejší zaměstnání, jako povoznictví, jsou podle dnes platného zákonného ustanovení povinni předložiti pro tyto zvláštní kultury, jakož i pro vedlejší výdělek, počátkem roku řádné přiznání k dani z obratu. Rolníku, který to neučiní, zvýší se z trestu daň z obratu o 5%. Drobnější rolníci do 50 ha, kteří mají možnost paušalovati daň z obratu, provádějí to nyní tak, že, když vyšla vyhláška o dani z obratu, předložili přiznání k paušalování daně z obratu v zemědělství, které bylo ještě dále doplněno přiznáním o výtěžku z tak zvaných zvláštních kultur a vedlejších zaměstnání. Přes to, že se to řádně stalo, byli tito rolníci ještě potrestáni, to jest, byla jim, poněvadž podali přiznání opožděně, daň z obratu zvýšena o 5%. My bychom si přáli, aby se rolníkům, kteří podléhají paušalování daně z obratu, umožnilo, aby podali jediné přiznání. Tuto věc jsme také stilisovali v doplňovacím návrhu k novele a navrhli jsme k §u 17: "Zemědělci, kteří platí daň z obratu pro určitá zvláštní odvětví zemědělství, na příklad ovocnářství, vinařství, chmelařství, lesy a povoznictví, mohou podati přiznání k dani z obratu společně s přiznáním k paušalování daně z obratu."

My jsme ovšem také odmítli ustanovení §u 20, odst. 4 novely, totiž zvýšení daně z obratu za trest o 5% u částek daně z obratu, přesahujících 200 Kč. Vzhledem k rigorositě berních úřadů jest velké množství zemědělců, u nichž daň z obratu činí přes 200 Kč. V zájmu těchto rolníků projevili jsme proto rovněž snahu, aby tato trestní ustanovení, která obsahují neodůvodněnou krutost, byla vypuštěna z této novely, a podali jsme také návrh, aby tato věc byla škrtnuta.

Nyní přichází to, o čemž se zde musím zmíniti jako o věci nejvíce hodné politování, to jest, že tyto návrhy, které jsme v zájmu zemědělců myslili co nejlépe, byly zamítnuty. Tato věc zasluhuje politování, poněvadž jest v rozporu s ujištěními, která můžeme stále slyšeti s různých stran, že se má zemědělství pomoci. Chce-li se zemědělství pomoci, musí se především přispěti k tomu, aby režijní výlohy zemědělství byly sníženy a v režijních položkách zemědělství má daň z obratu právě velmi význačnou a přitěžující úlohu, poněvadž, jak jsem se již zmínil, každý zemědělec musí daň z obratu platiti z vlastní kapsy. Jestliže se zde o této věci zmiňuji a jestliže jsem se o ní zmíniti musil, řekl bych při tom ještě toto: Tyto útěchy, které můžeme neustále slyšeti, že zase bude lépe, nic neprospívají. Neboť sliby topícímu se, že bude zachráněn, jsou naprosto neúčinné, nechá-li se to dojít tak daleko, že se topící se člověk na konec utopí. Co prospějí sliby, že bude poskytnuta pomoc úvěrními akcemi, jestliže se z pasivních a zadlužených zemědělství bezohledně vydírají ve formě daní peníze, které si sama vydlužila. Podle našeho mínění jest správnější vyhověti potřebám přítomnosti a především poskytnouti daňové úlevy. Podle našeho mínění měla by tato zásada především dojíti uznání při dani z obratu. (Potlesk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž jest p. posl. inž. Kallina.

Posl. inž. Kallina (německy): Vážení pánové! Tato novela, kterou mají býti daň z obratu a z přepychu na další dvě léta zajištěny státní pokladně, neznamená nic více a nic méně, než že právě tyto nejtíživější z nepřímých daní, které nejvíce zatěžují malé a střední příjmy, opět mají zůstati v platnosti. Daň z obratu a z přepychu byla po válce zavedena jako daň nouzová a již tehdy se slibovalo, že nebude daní trvalou. R. 1923 se při prodlužování platnosti zákona opět ujišťovalo, že tato daň, i kdyby měla býti ještě jednou prodloužena, bude aspoň snížena. Zůstalo však jen při slibech a tak jsme se dočkali, že r. 1926, po prvé s pomocí Němců ve vládě, bylo toto nemorální daňové zákonodárství opět prodlouženo na tři další roky, do konce r. 1929. Tou dobou právě nejnovější vládní německá strana pokládala za svou povinnost umožniti prodloužení o další jeden rok, a to v pravém opaku ke svému dřívějšímu stanovisku; vzpomeňme jen ostrého boje, který ku př. r. 1926 vedli němečtí sociální demokraté proti dalšímu prodloužení platnosti tohoto zákona. Pan zpravodaj tuto novelu přivítal a dílem i odůvodnil, poukazuje na to, že prý vláda touto novelou vyhověla přání, která tu byla formulována v resoluci přijaté dne 16. prosince 1929, kterážto resoluce vyzývala vládu, aby co nejrychleji předložila posl. sněmovně návrh na reformu daně z obratu a z přepychu, a to ve smyslu zmenšení a postupného zrušení těchto daní. Poplatné obyvatelstvo se nyní s úžasem doví, že jest v této sněmovně zpravodaj, příslušník socialistické strany, který v návrhu, o němž právě jednáme, vidí takové snížení a postupné zrušování těchto daní. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.) Pan kol. Bergmann, který, jsa zpravodajem, hájil toto stanovisko, hájil včera večer skoro v stejnou dobu stanovisko jiné, ne sice osobně, nýbrž dal je tlumočiti ústy svého straníka Slavíčka. Výjevy, které se udály ve včerejší schůzi rozpočtového výboru, jsou vůbec příznačné pro způsob, jakým se v tomto státě dějí parlamentní porady. Podle mého mínění dokazují však i pravdivost našeho stálého tvrzení o hlubokém úpadku českého parlamentarismu, neboť ve skutečnosti se tu ve výborech i v plenu sněmovny nedějí vážné porady, nepřikročí se k hlasování po přednesení všech důvodů pro i proti, aby se učinila opatření sloužící zájmům obyvatelstva, nýbrž zde se něco upeče za zavřenými dveřmi a pak se to slavné sněmovně, jako v loutkovém divadle, předloží k laskavému přijetí. Již při včerejší poradě rozpočtového výboru bylo možno pozorovati, že řada příslušníků nynějších vládních stran nesouhlasí s obsahem a ustanoveními této vládní novely. Bylo lze rozeznati ve vládních stranách dvě skupiny. První, která se odvážila otevřeně prohlásiti svůj nesouhlas, a skupinu druhou - k té patřila zvláště strana pana zpravodaje která dala na jevo ústy svého řečníka, kol. Slavíčka, podivení, že příslušníci vládních stran nyní při poradách v rozpočtovém výboru oznamují své pozměňovací návrhy, kdežto on se až dosud domníval, že při vládním návrhu již jde o kompromis všech vládních stran. Prohlásil v odporu se zpravodajem, že přijme-li předseda pozměňovací návrhy nebo budou-li v dnešní plenární schůzi pozměňovací návrhy přijaty, že i jeho strana přijde s takovými pozměňovacími návrhy.

Tato příhoda zajisté ukazuje, že různí povolaní zástupci lidu v této sněmovně nekonají svých povinností, aby zaujímali podle svých zkušeností a přesvědčení stanovisko k návrhům zákonů, nýbrž že čekají na pokyn těch 4 nebo 5 pánů, kteří jednají za zavřenými dveřmi a pak přistupují s hlasem hlubokého přesvědčení na to nebo ono. Cítil jsem povinnost veřejně promluviti o těchto příhodách, aby i veřejnost mohla nahlédnouti do toho, co se děje za parlamentními kulisami.

Již v úvodu jsem poukázal na to, že po každé, když se přijímal zákon o dani z obratu a z přepychu, vždy znova se vykládalo z vládní strany, že tu jde do jisté míry naposled o nezměněné přijetí a že nyní již dojde a musí dojíti ke zrušení těchto nemorálních daní I tentokráte bude obyvatelstvo naprosto zklamáno, neboť, jak jsme se právě dověděli, bude i letos přes některé ty okolky které budou dělati někteří vládní poslanci tento návrh zákona zcela nezměněn přijat mimo jen jeden resoluční návrh. Zpravodaj kol. Bergmann, háje nutnost prodloužení tohoto zákona, vykládal, že není možno dař z obratu a z přepychu okamžitě zrušiti, a k tomuto dokazování připojil se i kol. Windirsch ukazuje, že by zrušení této daně nepřispělo k ulehčení poplatnému obyvatelstvu, neboť by se musily nalézti místo nich jiné prameny daní. Popírám tuto nutnost otevříti nové daňové prameny a hájím zásadu že stát a jeho odpovědní vůdcové mají povinnost co nejrychleji tuto nemorální daň odstraniti a zmenšení příjmů, které by se pal v hospodářství jistě pocítilo, vyrovnati tím že by se přiměřeně zmenšily i státní výdaje.

Již několikrát tu bylo z různých stran po ukázáno na to, že by bylo takové snížení výdajů možné u řady kapitol státního rozpočtu, hlavně však v kapitolách "Národní obrana" a "Ministerstvo zahraničí". Pokládán však odůvodnění, která si vážený předchozí pan řečník nalezl pro nutnost prodloužení, z nesprávná i v tom, že řekl, že trvání daně z obratu a z přepychu bylo zpečetěno již před několika týdny přijatou reformou obecních financí. Vidíme v této sněmovně stále a stále že se nejdříve přijmou zákony, které, a to s vědomím zástupců stran většiny, již přinášejí předpoklady pro přijetí zákona dalšího který se pak prohlásí za nutný a který celé obyvatelstvo silně zatěžuje. Kdyby to zástupci vládních stran, kteří tu dnes s tohoto místa mluvili polooposiční řeči, mysleli se svými výklady vážně, byli by přinesli své návrhy již k jednání a schvalování státního rozpočtu a musili by se i přičiniti, aby je uplatnili. Tu by pak bylo na místě provésti nutné škrty ve státních výdajích, které by pak prakticky umožnily zrušiti obratovou daň. Přes to však vidíme, že staré vládní strany stejně s novými, a tu myslím hlavně německou soc. demokratickou stranu... (Posl. Schweichhart [německy]: Že uvádíte stále jen totéž!) Zajisté, úmyslně a právem, protože to byla vaše strana, která stále útočila proti ohromným výdajům na český militarismus a dnes hlasuje a souhlasí s vojenskými výdaji v nezměněné výši.

Daň z obratu a z přepychu vynesla r. 1920 asi 500 milionů, výnos se stále zvyšoval, r. 1925 činil již 1779 milionů a pro r. 1931 se počítá se souhlasem soc. demokratických stran s výnosem 2 1/4 miliardy. Tato částka stačí právě na úhradu všech zřejmých i tajných státních vojenských výdajů.

Pokládám rovněž za šálení, jestliže zpravodaj při odůvodňování nutnosti hlasovati pro tento návrh znovu na to poukazoval, že tato daň z obratu a z přepychu slouží především k tomu, aby se mohly poukazovati příděly samosprávným svazkům, jakož i k tomu, aby u bylo 800 milionů na učitelské platy. Jest tu snaha namluviti lidu, že tu jde o úhradu nutných veřejných potřeb, ale opomíjí se, ne bez úmyslu, poukázati na to, že jest to vlastně ve skutečnosti jedno, které výnosy daní slouží k úhradě učitelských platů a na příděly samosprávným svazkům. Tyto peníze mohou býti stejně vzaty z příjmů z jiného druhu daní.

Toto tvrzení má posloužiti jen k tomu, aby poskytlo morální základ, jímž by se jednotlivé strany cítily nuceny ještě jednou souhlasiti s tímto nemorálním daňovým zákonem, zdražujícím všechny předměty spotřeby.

Upozornil jsem již na to, že stát nešetří ani na výdajích vojenských, ani na jiných věcných výdajích ve státním rozpočtu, bez ohledu na hospodářskou krisi, která si již vyžádala tisíce a tisíce obětí, že nejde dobrým příkladem napřed, jak stále doporučuje samosprávným svazkům. Tak jsme právě nyní svědky zvýšení železničních a poštovních sazeb, a před několika málo nedělemi byl sněmovně bez ohledu na důsledky hospodářské krise předložen zvýšený rozpočet, podle číslic jen o půl miliardy, ve skutečnosti však asi o 900 milionů. Zvýšení bylo odůvodněno následky řady sociálních zákonů, stále se ukazuje na novelisaci gentského systému, na vánoční remunerace státních úředníků, na ubohé zvýšení invalidních důchodů. Toto odůvodňování jest průhledné a neobstojí, neboť všechny tyto částky by hladce mohly býti hrazeny snížením věcného nákladu v jednotlivých kapitolách rozpočtu. Kdyby byl stát vyvodil nutné důsledky ze snížení cen od něho požadovaného a většinou poměry vynuceného, bylo by bývalo možno jenom z mohutného poklesu cen obilí uspořiti v rozpočtu celá sta milionů. Protože se tak nestalo, nemá v sobě rozpočet pro r. 1931 jen zvýšení o půl miliardy, ne o 900 milionů, nýbrž my můžeme tu ve skutečnosti mluviti o zvýšení přes 1 miliardu, máme-li na zřeteli snížení cen mnoha druhů zboží a s ním i logicky spojené snížení státního rozpočtu.

Nyní však jest Československo státem exportním, jehož hospodářství závisí na tom, podaří-li se mu dostatečné množství vyvézti, t. j. udržeti si schopnost konkurence. Export jest však obchodovými daněmi: daní z obratu, uhelnou daní, daní z vodní síly a daní dopravní neobyčejně zatížen, vždyť tyto obchodové daně činí více než třetinu všech příjmů z daní a dávek vůbec. Konečné snížení daně z obratu a z přepychu stalo se tedy přímo životní otázkou konkurenční schopnosti našeho průmyslu, nemluvě ani o jeho neobyčejném významu pro všechny výrobce, pro všechno kupující obecenstvo, které za zhoršených životních podmínek musí kupovati zboží zdražené daní z obratu a z přepychu. 2%ní sazba daně z obratu vede, jak ministr financí sám počítá, k 5- až 8%nímu zvýšení cen zboží a věcí denní potřeby, jiní pak toto zdražení vypočítávají dokonce na 8 až 15%. Vidíme tedy, že stát tu působí zvyšování cen. Zde by především bylo na místě zakročiti, aby se učinila přítrž tomuto zvyšování cen.

Návrh zákona přináší sice nějaká ulehčení která však jen nepatrně prospívají průmyslu Avšak ani tato ulehčení nejsou stanovena zákonitým nárokem exportérů na snížení daně z obratu, nýbrž, jak již v tomto státě jsme tomu zvyklí, jsou závislá na volném uvážení finanční správy. Zde by měl bezpodmínečně být jasně stanoven zákonem právní nárok.

Nyní bych rád ještě promluvil o §u 7, č. 3 novely. Zde tvrdím, že by obchodní cestující tedy agenti, měli býti vůbec osvobozeni od daně z obratu. (Souhlas.) Jest skoro neuvěřitelno, že byla tato kategorie zahrnuta mezi podrobené povinné dani z obratu, ačkoli tu není pro to žádného oprávnění. Přímo směšně, neuvěřitelně a nesrozumitelně však musí působiti znění nového § 7, č. 3, kde se stanoví pro daňovou povinnost agentů hranice 40.000 Kč. Kdo tu zná poměry, musí souhlasiti se mnou, že se na př. agentům, uzavírajícím zámořské obchody, stává, že jen paušalované telefonní a kabelotelegrafní poplatky tuto hranici převyšují, někdy i dvakráte a třikráte. (Hluk. - Místopředseda Špatný zvoní.) Tvrdím proto, že tento paragraf musí býti změněn, že agenti musí rozhodně býti od této daně osvobozeni, pokud se týče uzavírání jimi prováděných obchodů. Neměl-li by býti tento náš návrh přijat, pokládám za nutné, aby částka 40.000 Kč byla zvýšena aspoň na 200.000 Kč.

S ohledem na katastrofu, která stihla řadu řemesel, hlavně řemeslo obuvnické, pokládám dále za nutné, aby do této novely bylo pojato ustanovení, podle kterého by byli ti podnikatelé, kteří jsou podle §u 50, odst. 7, a §u 54 zákona o přímých daních osvobozeni od všeobecné daně výdělkové, osvobozeni i od daně z obratu. (Souhlas.) Myslím, že tomuto požadavku musí přisvědčiti každý spravedlivě a sociálně myslící člověk.

Nyní něco o §u 10 tohoto zákona. V resoluci, o které pan zpravodaj prohlásil, že k ní byl při sestavování novely vzat příslušný zřetel, se výslovně žádá snížení a postupné zrušení daně z obratu a z přepychu. V §u 10 mateřského zákona jest stanovena 2%ní sazba daně. Abyste se nyní nedostali do rozpaků a aby se co možná nejméně musilo mluviti o ponechání 2%ní sazby daně z obratu, nechal se tento paragraf v nezměněném znění ve starém zákoně a pravděpodobně byl tu i úmysl, nepřinésti najednou celé znění, nýbrž teprve v posledním odstavci vyzvati vládu, aby při uveřejnění této novely v dodatku přinesla i celé znění zákona. Veřejnost, poplatníci, se právě neměli dověděti, že nynější vládní koalice i se stranami soc. demokratickými se znovu vyslovují pro nezměněné přijetí 2% daňové sazby. Vítám tudíž, že předchozí řečník, příslušník vládní strany, upozornil na tuto mezeru novely, vítám i to, že k §u 10 podal pozměňovací návrh. Vyslovuji naději, že pan kol. Windirsch, odhodlal-li se již podati takovýto pozměňovací návrh, se odváží i pro něj hlasovati. Odůvodnil podání svého návrhu tím, že již z ohledu na obrovskou hospodářskou krisi a zvláště z ohledu na akci snižování cen, která jest nyní všude prováděna, bylo by spravedlivo, aby na př. řada zemědělských výrobků, které dosud jsou stiženy 2% daňovou sazbou, byla postavena pod sazbu 1%ní. Tomuto jeho přání mohlo by býti vyhověno ještě dále, kdyby mohli on i jeho strana, a jak předpokládám, i jejich bratrská strana, česká strana agrární prohlásiti, že jsou hotovi hlasovati pro můj návrh k tomuto § 10, který jde poněkud dále. Nespokojil jsem se ve svém pozměňovacím návrhu, který jsem podal právě ve včerejší schůzi rozpočtového výboru, jen s tím, aby byly zahrnuty do nízkých daňových sazeb jen zemědělské výrobky, nýbrž žádal jsem i to, aby 2%ní sazba byla snížena na 1%ní a 1%ní sazba §u 10 na sazbu 1/2%ní.

Musím se však zabývati i ustanovením §u 20, odst. 4, který vpadá takřka v týl příslušníkům obchodního a řemeslnického stavu; jest to ustanovení, jímž se hrozí v případě opožděného placení daní 5%ním zvýšením daňového dluhu jako trestem, "počítaje v to i 7%ní úroky z prodlení". V důvodové zprávě se toto ustanovení odůvodňuje tím, že se poukazuje na to, že prý tito poplatníci, tedy obchodnický a živnostenský stav, těžce bojující o svou existenci, zadržují a neodvádějí úmyslně tyto státem vybírané částky daně z obratu a dělají to prý proto, aby využili rozdílu mezi daňovými úroky z prodlení a úroky soukromého peněžního trhu. Jest skoro neuvěřitelno, že jsou ještě nyní v ministerstvu financí referenti, kteří dovedou vypracovati takovéto odůvodnění, ještě neuvěřitelnější však jest, že se najdou v této sněmovně zástupci lidu, kteří mají odvahu vzíti na se odpovědnost za toto odůvodnění. Neboť každý, kdo jest jen poněkud obeznámen s poměry, v jakých nyní jsou poplatníci, ví, že malý řemeslník, obchodník nemůže započítati daň z obratu zákazníkům, nýbrž že musí vkalkulovati tyto částky do svých cen, že mu tedy nejsou vůbec zaplaceny, a proto nelze pochopiti, jak může ten, kdo odůvodňuje tento zákon, hájiti stanovisko, jímž se opožděné placení daně z obratu pokládá přímo za defraudaci. Musíme toto stanovisko co nejrozhodněji odmítnouti a nerad bych promeškal příležitost poukázati na to, že právě malý obchodník a řemeslník musí být v nynější krisi často spásou, zvláště tam, kde v důsledku zastavení práce ve velikých závodech jest velká nezaměstnanost, kde tisíce a tisíce nezaměstnaných nemohoucích vystačiti s nepatrnou podporou v nezaměstnanosti musejí si opatřovati nutné potřeby u malého obchodníka na úvěr; obchodník tedy nedostane ani příslušnou cenu za své zboží, tím méně pak daň z obratu. (Souhlas.) Jest skoro neuvěřitelno, že v době tak veliké krise jest tu odvaha, chtíti takto zvýšiti daň z obratu, a musím zde zdůrazniti, ať jest to některým pánům příjemné nebo ne, že toto zvýšení daně z obratu se děje za spoluodpovědnosti stran soc. demokratických, za spoluodpovědnosti německé soc. demokratické strany. Víme, že počet nezaměstnaných, pokud dostávají podpory, již překročil 150.000, víme rovněž, že z těchto nezaměstnaných jest 120.000 na německém území. Podle těchto svých výkladů pokládám za rozhodně nutné, aby zmizelo aspoň ustanovení §u 20, odst. 4 tohoto zákona, v tom smyslu podal jsem i návrh na jeho škrtnutí. S velikým uspokojením jsem vyrozuměl z výkladů váženého předchozího pana řečníka, že i on podal návrh na škrtnutí tohoto paragrafu. Jest tudíž možno doufati, že, budou-li tu svorně postupovati němečtí a čeští agrárníci, bude aspoň tento pozměňovací návrh přijat a že se tak - abych tak řekl otupí nejostřejší hrany této novely.

Poněvadž však nejsem žádný optimista a ježto pokládám za pravděpodobné, že se Svaz zemědělců nepostaví svorně za svého řečníka kol. Windirsche, podal jsem pro případ, že by návrh na škrtnutí tohoto paragrafu byl zamítnut, jiný návrh v tom smyslu, aby daňová hranice pro počátek platnosti této 5%ní pokuty, která jest v návrhu stanovena 200 Kč, byla zvýšena z 200 Kč na 1000 Kč. Očekávám, že všechny ty strany, které stále a stále prohlašují, že mají sociální cítění, budou aspoň pro tento pozměňovací návrh hlasovati, vždyť tu jde o to, aby byli ti nejubožejší z ubohých osvobozeni od potrestání 5%ním zvýšením daně.

Nemohu při této příležitosti opomenouti promluviti ještě o neuvěřitelných donucovacích methodách finanční správy. Již několikrát jsem poukázal na to, že ministerstvo financí na jedné straně vybízí berní úřady, aby při vymáhání daňových nedoplatků postupovaly co nejšetrněji a aby podaná daňová odvolání atp. vyřizovaly co nejrychleji, na druhé straně se však dočkáváme, že takovéto blahovolné výnosy ministerstva financí jsou o nějaký měsíc později odvolávány výnosy opačnými. Více nebo méně blahovolný výnos měl datum 6. května 1930, přísný výnos byl vydán počátkem září. Tímto výnosem vyzývá ministerstvo financí ke zostřenému vymáhání nezaplacených daní. Jest skoro neuvěřitelné, že právě v době této těžké hospodářské krise, ve které žijeme, má finanční správa tak málo porozuměni pro obtíže, jež má poplatník samostatně výdělečně činný. Při této příležitosti musím poukázati na to, že tak ohromný vzrůst daňových nedoplatků zavinily hlavně berní úřady samy, protože v pravý čas a ve správné lhůtě nepoužívaly právních opatření jim daných. Co jest to platné, že se v daňové reformě z r. 1927 uvádějí různá ulehčení, že se dávají poplatníkovi příslušné právní prostředky, když finanční správa přímo bojkotuje provádění těchto ustanovení! Jest rozhodně nutno, aby byla stanovena určitá lhůta k provedení těchto právních opatření. Již několikráte jsem zde i interpelacemi žádal ministerstvo financí, aby na př. k vyřízení podaného opravného prostředku byla rozhodně stanovena lhůta na př. 8 až 12 týdnů. (Souhlas.) Teprve pak, bude-li míti poplatník záruku, že jeho rekurs bude včas vyřízen, bude tu i možnost dosáhnouti toho, aby celý ten postup, přiznávání, předpisování a zaplacení daně se postavil na zdravý základ. Vyřízení trvají často léta, a tato methoda zpožděného vyřizování vede k tomu, že se poplatníci bez vlastní viny dostanou do velikého neštěstí. Nejhorší však jest, dá-li berní úřad dlužné daně ještě zapsati do knih a vezme-li tím poplatníkovi poslední možnost se ještě hospodářsky udržeti, neboť jeho schopnost získati úvěr se tímto vložením dlužných daní do knih takřka zničí. Myslím, že jest nejen povinností ministerstva financí, nýbrž hlavně i většiny v této sněmovně nalézti konečně v tomto směru nápravu.