Při této příležitosti ohlašuji tu ještě další důležitý požadavek: Osvobození obecních podniků od daně z obratu pro jejich závody, hlavně pro elektrárny a plynárny. (Souhlas.) Jest příznačné, že předchozí řečník kol. Windirsch vznesl podobný požadavek, chtěl však, aby platil jen pro elektrické podniky na venkově. Nevím, proč ve svých výkladech hájil stále jen stanovisko jednostranných žádostí jednoho stavu. Neboť co jest správné pro jednoho, musí býti spravedlivé i druhému. Tato žádost musí býti rozšířena na všechny samosprávné svazky a vyslovuji rovněž naději, že kol. Windirsch použije svého vlivu k tomu, aby tímto svým dílčím požadavkem podporoval náš požadavek všeobecný.

Nežli ještě skončím svou řeč, musím ještě poukázati na to, jak úžasné praktiky se zahostily v tomto státě. Asi před měsícem předložil předseda našeho klubu dr Schollich jako částečný výsledek protestní daňové akce ministrovi financí 150.000 podpisů poplatníků; těmito podpisy se protestovalo proti ohromným daňovým břemenům. Dnes již se dovídáme z mnoha krajů, že četnictvo dostalo úkol, v jednotlivých krajích, kde se provádělo sbírání podpisů, zjišťovati, kdo tyto podpisy opatřoval. (Německé výkřiky: Slyšte, slyšte!) Myslím, že tu musím zdůrazniti, že jest svobodným právem každého státního občana, takové sbírání podpisů podniknouti, a že jest přímo neslýchané a jen policejního státu hodné trpěti, aby četnictvo dále se zabývalo takovýmto špiclováním.

(Výkřiky posl. dr Keibla a Matznera.) Pravděpodobně jest tu úmysl, tyto státní občany, kteří se tu namáhali, vykonávajíce své právo státního občana, snažili se působiti ve všeobecném zájmu a chtěli provedením této akce jasně ukázati vládním kruhům náladu mezi obyvatelstvem, tyto státní občany oznámiti berním úřadům, aby byli při příštím předpisování daní jaksi potrestáni. (Různé výkřiky na levici.) Jest neuvěřitelno, že se v demokratickém státě, ve státě, vybudovaném na tak zvaném republikánském podkladě, vůbec mohou takové věci státi a proto na tomto místě žádám nepřítomného pana ministra vnitra, kterého jsme tu již po celé týdny neviděli, aby ihned nařídil v tomto směru vyšetřování; aby pan ministr vnitra mohl ihned učiniti vhodná opatření, jmenuji tu hlavně četnické velitelství ve Falknově nad Ohří. Nebo snad se nám opět přijde se známou odpovědí, že to byly jen přehmaty podřízených orgánů, jako se to stalo ku př. nyní při příchodu známých 600 vojáků do Trutnova v době sčítání lidu, kdy nám pan ministr národní obrany vykládá, že sice věděl o provedení této akce, že se však s přeložením 600 mužů do Trutnova myslilo až na dobu po 1. prosinci a že bez jeho vědomí a proti jeho vůli bylo provedeno již 31. předchozího měsíce?

Blížím se ke konci: Na základě svých výkladů musím prohlásiti, že moje strana již z ohledu na nehorázný nový útok na kapsy poplatníků, o kterém jest rozhodnuto v této novele, podá návrh, aby se přešlo k dennímu pořadu, a nebude-li tento návrh přijat, že budeme samozřejmě hlasovati proti tomuto zákonu. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo panu posl. Chalupovi.

Posl. Chalupa: Slavná sněmovno! Projednávání novelisace daně z obratu a zároveň také její prodloužení nečiní nám žádného potěšení. Těžce se smiřujeme s faktem, že tato velmi tíživá daň nabyla jaksi v našem finančním hospodářství práva domovského a že jest ji velmi těžko vypovídati prostě, protože jest neodbytně nutná. To neznamená, že bychom netoužili po jejím snížení a zrušení a že jsme se vzdali boje proti této největší dani spotřební, jež pronikla úplně naše hospodářství a zdražila každičkou naši spotřebu. Bylo by jen jedno žádoucí, totiž aby oběti, kterých vyžaduje od konsumentů, nebyly marny, aby tato tíživá daň dostala se také celá a neztenčená do pokladny státní. V tom směru ovšem nemáme plné jistoty a stoupající její výnos ukazuje velmi jasně, mnoho-li nám na dani obratové v minulých letech ucházelo a později teprve zdokonalenou postihovací technikou bylo zachráněno. Žel, že v tomto směru ještě dnes nám mnoho uchází a bude třeba značného úsilí, aby defraudace daně obratové klesly skutečně na minimum.

Přes to, že doba, kdy daň obratová bude moci býti snížena, jest vzdálená, jsou nám přece již dnes velmi jasny potíže, které budou při tomto snížení, aby se snížení dostalo tam, kam patří, totiž spotřebiteli. Daň obratová jest dnes zcela zakalkulována do ceny zboží a my ji nevidíme vyčíslenu, leda příležitostně na některém účtu, a to ještě nemáme absolutní jistoty, zdali již v sumě jeho před připočítáním nebyla zahrnuta.

Dojde-li ke slevě daně obratové, pak by jedině zdravá konkurence mohla, ovšem ne hned, ale po čase, dáti konsumentu, co jeho jest. Avšak takové zdravé konkurence v našich poměrech není. Není jí uvnitř tohoto státu, kde cenové kartely a společnosti ceny upravují a diktují, a není jí zvenčí, neboť obchodní cla ji naprosto znemožňují. Za nynějších podmínek uvázlo by snížení daně obratové patrně v kapsách zprostředkovatelů a musili bychom v tomto směru dáti značný pozor, aby soutěží bylo tomuto defraudování daně obratové zabráněno.

Důvodová zpráva pro prodloužení daně z obratu uvádí důvod nepopiratelný, totiž že daň obratová zůstává pilířem celého našeho veřejného hospodářství. Její výnos stoupá od r. 1920 z 501·2 mil. na 2.346·3 mil. r. 1929, a to podle skutečně docílené platby, a r. 1931 rozpočtena je na 2.283·5 mil. Kč. Jediná tato daň, v rozpočtu na r. 1930 zařazená částkou 2.183·4 mil. Kč, činí ze všech příjmů státních r. 1930 9.419·8 mil. Kč, více než o 23%, a podobně také v rozpočtu na r. 1931, kde je zařazena částkou 2.283·5 mil. Kč a činí ze zvýšeného rozpočtu 9.843·8 mil. Kč, tedy více o 23·3%. Příděly pak z daně stouply z 525·7 mil. Kč roku 1924, jež byly skutečně vyplaceny na příděly, v roce 1929 na 1.183·3 mil. Kč, tedy více než dvakráte, a nebylo by skutečně naše veřejné hospodářství možné bez této velké daně. Nebylo-li dříve možno, je tím méně možno dnes, kdy při hospodářské krisi a při zvýšené potřebě a při poklesu výnosu ostatních daní, ani daň obratovou nevyjímajíc, nutnost této daně teprve se ukazuje.

Od počátku působnosti daně z obratu za léta 1920 až 1929, tedy asi za jedno desetiletí, byla na této dani zaplacena úctyhodná částka 16.973·2 mil. Kč. Výnos přirozeně nejvíce vzrostl od r. 1921, kdy bylo nutno daň obratovou zvýšiti o celé procento - s vyloučením předmětů nejnutnější spotřeby. Než nás neznepokojuje jen tísnivost této daně, nás naplňuje obavami stav nedoplatků na této dani.

S rostoucím výnosem rostou také nedoplatky. Výnos daně vzrůstá z 501·2 mil. Kč r. 1920 na 2.283·5 mil. Kč roku 1931 podle předpisů. Naproti tomu nedoplatky r. 1920 činily 69·7 mil. Kč, r. 1929 však podle účetní uzávěrky dosáhly nedoplatky již 1.344·7 mil. Kč, zatím co platba vzrostla z 501·2 mil. Kč roku 1920 na 2.346·3 mil. Kč r. 1929, tedy asi 4·3krát více, vzrostly nedoplatky téměř dvanáctkráte proti r. 1920.

Tento nedoplatek je hrozivý, poněvadž je nedostatečně zabezpečen. Zde není garancie jako u daní reálných, a ani ne takové garancie jako u daní osobních. Movité statky, které přecházejí snadno a rychle z ruky do ruky, jsou jistě dávno spotřebovány anebo jsou pravoplatně v užívání spotřebitelů, ale daň obratová, která byla podle zákona přenesena a vybrána nakonec od spotřebitele, uvázne v rukou zprostředkovatelů, ovšem zcela neprávem, poněvadž tato daň, vybraná na účet státu, náleží především tomuto státu, a její zadržování a nezapravení podobá se jako vejce vejci daňové defraudaci. Proto s našeho stanoviska je těžko omluvitelné, že nedoplatky na dani obratové nejen činí velké sumy, nýbrž že tyto nedoplatky ještě vzrůstají. Nanejvýš by mohl býti omluvitelný nedoplatek asi za jedno čtvrtletí nazpět, ne však, jak se vykazuje u nás, za půl roku! Proto vidíme v předložené novelisaci zákona v §u 20, odst. 4, ustanovení, kterým se má liknavý poplatník pobídnouti, totiž že z nezapravené daně má býti připočítáno 5% a z takto zvýšené daně má býti počítán úrok z prodlení. Nevíme, jestli toto opatření skutečně povede k cíli. Cifry nedoplatků na dani obratové nepovídají nám nic z toho, nač právem veřejnost je zvědavá, totiž jak staré jsou tyto nedoplatky, abychom mohli odhadnouti jejich možnou vydobytelnost, jako zase cifry předpisů neříkají nám nic o předpisech dodatečných a o odpisech, jež s běžným předpisem činí teprve běžnou náležitost. Než z těchto neznámých činitelů přece předkládá se nám jeden výsledek málo povzbuzující, t. j. miliardový nedoplatek. Nad tímto výsledkem je nutno se zamysliti právě při příležitosti, když se od nás žádá nové prodloužení tísnivé daně. Malí poplatníci, honění ke konání svých povinností, budou se vždy právem pozastavovati nad stavem těchto nedoplatků a horníci v naší severouhelné pánvi budou těžko chápati horlivost důchodkové kontroly, která je stíhá pro nezaplacenou a nepatrnou daň uhelnou z prodeje uhlí, jež jest jejich naturálním požitkem. Jistě by nemělo smyslu, kdyby těžké oběti, ke kterým se dnes odhodláváme, měly zůstati v kapsách lidí nesvědomitých. Finanční správa stojí zde před stejně naléhavým úkolem, jaký si dala depuračním úsilím při daních přímých, ba myslím, že stojí před úkolem daleko naléhavějším, poněvadž je zde daleko větší nebezpečí v prodlení.

Potvrzení těchto vážných povinností nalézáme v ustanovení §u 8 projednávané předlohy, jednajícím o ručení. Povinnost ručení zde rozšířená je výsledkem patrně prakse a má do budoucnosti znemožniti hromadnou defraudaci daně z obratu. Za daného stavu, o němž jsem se již zmínil, je vyloučena možnost pronikavého zásahu, zejména lineárního snížení o 1%, a také jiných ulehčení při ukládání daní. Velice těžce neseme, že nebylo možno prosaditi osvobození od daně z obratu také u dodávek pro autonomní korporace, poněvadž se nám zdá, že je to vlastně přesouvání dávky z pokladny do pokladny. Zaplatí-li daň obratovou autonomní pokladna státu, stát zase naproti tomu z vyrovnávacího fondu musí autonomním korporacím nedostávající se částky vyplatiti. Tato procedura, zdražená ukládacím řízením, by mohla při osvobození odpadnouti.

Litujeme dále velice, že v předloze není zahojena ona stará bolest placení daně z obratu domáckými dělníky. Pod tíhou daně z obratu trpí zejména živnosti oděvnické na Moravě, zvláště na Prostějovsku. Daněmi těmito domácký dělník je velice těžce postižen. On nemůže tuto daň dále převaliti, takže daň tato stává se vlastně daní přímou, tlačí na mzdu a tímto způsobem ji ztenčuje.

Přes nevýhody, které jsem uvedl, bylo by nesprávno přehlížeti úlevy, které předloha skutečně dává. Za prvé je to změna v §u 1, odst. 4, v němž je prosazeno upuštění od dosavadního zásadního zdanění fingovaných pohledávek a omezení jen na případy, kdy je daň paušalována. Musíme vítati každou okolnost, která má v zápětí možnost konkurenční schopnosti u nás, ale v daném případě nejde jen o výrobu samu, jde také o konsumenta a mám, myslím, oprávněnou obavu, že tato výhoda bude pohlcena prostě výrobcem a zprostředkovatelem. Na tuto výhodu není možno dívati se jen jako na výhodu, která je poskytnuta průmyslu, je nutno se na ni dívati také s jiné stránky.

Nesporně zde ve výhodě budou veliké, koncentrované podniky. Takový veliký podnik, který zahrnuje přádelnu, tkalcovnu, barevnu a úpravnu, bude v obrovské výhodě proti podniku, který vyrábí samostatně, poněvadž tento podnik uvnitř svých závodů vyhne se této dani, kdežto samostatný podnik, na př. tkalcovna, musí při nejmenším o jeden obrat zaplatiti více, když bude skutečně nakupovati přízi. Výhoda půjde ovšem k dobru kapitálově silných a vyloučí kapitálově slabé. Věříme, že tyto kapitálově slabé podniky, jsou-li zařízeny na specielní výrobu, mohou se udržeti nějaký čas nad vodou, ale jinak toto ustanovení je děláno pro koncentrované velké závody.

Další změna je v §u 4, č. 12, osvobození od daně obratové, dodávek a výkonů léčebných a ošetřovacích ústavů, za něž platí nositelé veřejnoprávního sociálního pojištění. Tato výhoda je samozřejmá, neboť jde zde skutečně o úkoly sociální péče a o osoby skutečně nemajetné.

V §u 4, č. 14 jsou poskytnuty úlevy pro dodávky a výkony související s dovozem a vývozem. Tímto ustanovením zároveň je kompensován zákon z 22. listopadu 1928, č. 202. Zásadní naše stanovisko k tomuto osvobození je dáno tím, že daň obratová je daní spotřební a že velmi těžce dávkami spotřebními mohli bychom zatěžovat konsumenty mimo náš stát. Tím přirozeně tato dávka při vývozu stala by se tísnivou, náš vývoz nebyl by skutečně konkurence schopen. Kdyby dávka měla za účel ulehčení konkurence, neměli bychom žádných námitek. Věc je ovšem jiná. Kdyby daň spotřební, která byla zapravena uvnitř tohoto státu ze spotřeby v tomto státě vybraná od našich spotřebitelů a odváděná státní pokladně, měla býti výrobcům pod nějakou jinou formou vrácena, znamenalo by to pak zpronevěření daně.

Další výhoda je změna §u 7, č. 3, osvobození jednatelských výkonů, nepřesahuje-li úplata za ně 40.000 Kč v jednom daňovém období. Toto ustanovení je nesporně zlepšením, ale nikterak nevystihuje skutečně podstaty věci. Ustanovení trvá na starém chybném principu, že jde zde skutečně o jednání, které by dani podléhalo, a přehlíží se, že jde zde vlastně o mzdu. Proto provise obchodních cestujících, zástupců a jednatelů pracujících jménem a na účet jednoho nebo více zaměstnavatelů má býti od daně z obratu osvobozena. Žel, že vše to, co se dnes v zákoně stalo, je jenom částečné osvobození, které ovšem spíše hovoří pro protrhnutí zásady a zásadní osvobození vůbec. Přes to dovoluji si upozorniti i při této výhodě na ostrost hranice 40.000 Kč. Obchodní cestující, který by docílil provise 39.990 Kč, bude ve velké výhodě proti onomu šťastnému druhému jeho kolegovi, který docílí 40.010 Kč. První bude od daně osvobozen, kdežto druhý za to, že docílil o 10 Kč více, musí daň skutečně platiti.

V tomto směru by se doporučovalo jako jinde při ukládání daní přímých, aby ostrost této hranice byla zmírněna. Nejsprávnější by ovšem bylo, aby do 40.000 Kč důchodu bylo osvobození vůbec od daně obratové a aby teprve náležité zdanění nastalo po docílených 40.000 Kč. Zmatek, který v této věci byl, nutil přímo finanční správu k tomu, aby nalezeno bylo nějaké východisko, a my můžeme říci, že právě nyní při projednávání této novely docíleno bylo nesporného úspěchu. Je to první vítězství po 10letém boji obchodních zaměstnanců, pracujících za provisi. Myslím, že je doplňkem k §u 7, odst. 3 poslouženo jak obchodním cestujícím, tak státu. Obchodní cestující zbavují se nespravedlivého zatěžování zdaněním svých mezd daní obratovou, stát se zbavuje neméně tíživého břemene tisíce rekursů.

Kriterium pro posouzení námezdního poměru je dodatkem vyjádřeno velmi jasně: "Kdo podléhá všeobecnému pensijnímu pojištění, nepodléhá dani z obratu". Můžeme býti s tímto výsledkem spokojeni, jen bychom chtěli, nýbrž byl doložen praxí, a to nejen pro futuro, ale aby ustanovením tohoto zákona byly vyřešeny spory, které dosud trápí nejen cestující, nýbrž velkou měrou zaměstnávají také finanční správu.

Další výhodou jest v §u 9, odst. 2 úleva stejného směru, jako v §u 4, odst. 14. Zde jde o vyloučení dopravních a pojišťovacích výloh ze zdanění, hradí-li je dodavatel nebo odpočítávají-li se tyto výlohy příjemci z úplaty, což v tomto případě jest jakousi položkou průběžnou ve vydání a příjmu. Úlevu můžeme vítati, poněvadž může posloužiti našemu vývozu, a budeme ji z důvodů národohospodářských podporovati.

V §u 11, odst. 2, lit. g) a v §u 17, odst. 7 je další značná úleva, která spočívá v tom, že daň bude hrazena jen do výše krytí, poskytnutého směnkou nebo šekem, a to v době, kdy budou směnka nebo šek splaceny.

Výhoda tato je ovšem tak dalekosáhlého rázu, že by obratným lidem poskytovala možnost k machinacím a proto je zaklausulována výhradou, že je možno výhodu poskytnouti jen tehdy, jestliže poplatník vede řádné knihy podle zásad kupeckých.

Úleva, která je poskytována drobným poplatníkům daně obratové v placení úroků z prodlení v §u 20, odst. 4, nám nepostačuje. Je to úleva poplatníkům daně obratové do 200 Kč.

Myslím, že sice zachytí největší část nejmenších poplatníků této daně, ale přes to je částka tato nízká. Bylo by nutno, abychom přistoupili na výši, která je při daních příjmových, aby aspoň do výše 500 Kč na úroku z prodlení poplatníci daně obratové byli osvobozeni.

Jsme povinni poukázati na některá nazírání, která v podstatě věci neslouží. Jest především nutno poukázati na zásadní nazírání na daň z obratu: Někteří páni řečníci usilovali vnutiti nám názor, že jde zde vůbec o daň přímou, a tato věc může míti jen tenkrát pravdivé pozadí, když skutečně je nemožno daň obratovou přesunouti. A jestliže byl přijat tento předpoklad, je zde předpoklad další, že je možno pomoci těmto malým poplatníkům, když se jim sníží anebo sleví daň obratová. To mohlo býti jen tenkrát, když jest prokázáno, že opravdu tato daň není pře sunuta nebo přesunutelná. V úpravě daně obratové, která byla nejen myšlena, ale také je ve skutečnosti generální daní spotřební, nesmí býti toto zásadní stanovisko a správné hledisko opuštěno.

Tím ovšem nechceme přezírati obtíží, které musí nastati při poklesu cen, kdy daň obratová z předcházejícího převodu zapravená nemůže býti úměrně snížena a tlačí na cenu zboží. Než ani v tomto případě není možno mluviti o faktu, že daň jest zapravována zprostředkovatelem. Zprostředkovatel tuto daň obratovou jako břemeno konstantní přenáší na spotřebitele a nemůže ovšem ze zmenšené daně obratové hraditi pokles ceny zboží, a to tím spíše, že s poklesem ceny zboží také úměrně klesá daň obratová.

Tím ovšem nechceme zastírati další potíže které jsou zejména u drobných živností, u malých zemědělců a živnostníků. Malý zprostředkovatel a malý výrobce může býti velmi těžko postižen. Malý výrobce konsumuje částečně také část vyrobených předmětů, malý zemědělec rovněž. Při nepatrných hospodářstvích ani všechny předměty, které vyrobí, nestačí a je nutno dokupovati. V tom směru malý zemědělec může se octnouti ve velké nevýhodě tam, kde pro zemědělce je vyměřena daň paušalováním. Při stejném základu, stejné výměře, paušalování, které je poskytnuto velkému zemědělci, jeví se u tohoto daleko výhodnějším způsobem než u zemědělce malého který obratovou daň skutečně platí sám jako daň spotřební.

Bylo by aktem spravedlnosti, aby při smlouvání o paušálu bylo k této důležité okolnosti přihlédnuto a malým zemědělcům byla daň obratová přiměřeně snížena.

Podobně a myslím, že ještě ve větší míře je tomu u malého živnostníka. Jen jednoduchý příklad. Má-li obuvník roční obrat 10.000 Kč a zdanitelný zisk 6.000 Kč, platí na dani výdělkové s přirážkami při stupni 470% a na dani obratové úhrnem 243 Kč ročně. Z toho na daň z obratu připadá 200 Kč, na daň výdělkovou 43 Kč, čili daň obratová činí 82%, daň výdělková 18% celého zdanění. Tato daň obratová je v tomto případě namnoze druhou daní výdělkovou, poněvadž malý živnostník je neschopen konkurovati velikým závodům, jimž zejména jsou poskytovány výhody v placení §em 1, odst. 4. V tomto případě malý živnostník musí vlastně platiti daň z výnosu své práce, poněvadž nemůže obratovou daň posunouti do ceny. Zde by posloužilo velmi dobře, kdyby taková daň u malého živnostníka mohla býti výhodným způsobem paušalována.

A nyní několik slov k paušalování daně z obratu.

Důvody, které jsou uváděny pro paušalování daně z obratu, jsou pro finanční správu velmi dobré. Je to lehčí ukládání i vybírání, pro případ zmenšení nositelů daně z obratu snad také rychlejší placení.

Jsou také důvody proti paušalování. K paušalování se jde jen tenkráte, když je to skutečně výhodou pro poplatníka, tedy když zaplatí na dani obratové méně, anebo když má na tom poplatník určitý zájem, když totiž daň stává se měřítkem - dosti přesným - skutečného rozsahu jeho živnosti a tak do jisté míry obrazem jeho výdělečnosti a dává tak podklad ke správnému vyměření daně výdělkové a důchodové.

Z toho vyplývá pro finanční správu určitá opatrnost při vyvažování výhod a nevýhod, a to tím spíše, že hospodaří se statkem svěřeným, s daní spotřební, jejíž snížení náleží konsumentu, žádným způsobem zprostředkovateli. Žel, konsument, o jehož roucho se zde metá los, visí na kříži spotřebních daní a není dosud slyšen.

Jedním z rozhodujících důvodů pro paušalování by bylo, že by se jím mohlo docíliti stejné kalkulační základny, což by bylo vítáno při dnešní anarchii ve stanovení kalkulační základny. Břemeno daně obratové, které má býti přesunuto na konsumenta, je v tom poměru, jak si je dovede rozděliti výrobce, velkoobchodník a detailista. V této věci jistě značnou roli hrají poměry mocenské, jak si který článek z uvedeného řetězu dovede vynutiti ústupky. Pak ovšem docházíme ke známému faktu. Čím slabší, tím více trpí a nejtíže ovšem dolehne toto břímě na posledního, na spotřebitele, který hospodářsky je pravidelně nejslabší a má také nejmenší možnost se skutečně brániti.

Proti paušalování daně z obratu, kdyby přineslo opravdu stejný kalkulační základ, nebylo by námitek, poněvadž pak přirozeně toto břemeno bylo by rovnoměrněji a stejně rozloženo. Vedle toho daň paušalovaná přináší také značnou úlevu, totiž snadné a včasné placení daní, poněvadž jest v ceně již zakalkulována.

Ještě několik slov k dani přepychové. Mnozí z pánů řečníků poukazovali, že daň přepychová má býti zrušena. Toho názoru jsou také přímí zájemci, výrobci a prodavači přepychových předmětů, kteří se již dávno domáhají zrušení této daně, ovšem nejen z důvodů tíživosti daně, nýbrž také z jakýchsi důvodů sociálních, poněvadž na přepychových předmětech je nahromaděno mnoho lidské práce, která přirozeně jest zde touto daní znehodnocována a také odbyt tím způsobem jest znemožněn. Byli bychom neradi, kdyby tento důvod byl jedině pravdivý. Na štěstí předměty přepychu jsou předměty osobní záliby, kde sice drahota hraje určitou roli, ale nikoliv roli rozhodující. Daň přepychová neklesá proto, že skutečně jest vysoká, nýbrž prostě proto, poněvadž již opatřeními správními velmi mnoho předmětů, které dříve dani přepychové podléhaly, bylo ze zdanění vyloučen. Vidíme, že z 209 položek r. 1921 kleslo to později na 70 a nyní je jich již dokonce jen 29.

Trváme na spravedlivém postižení přepychu, poněvadž v době, kdy statisícům nedovedeme skutečně opatřiti práci, chleba a lidské bydlení, jest okázalý přepych přímo provokací a mělo by se uvažovati o tom, jak postihnouti občany žijící nad slušnou občanskou míru. Panu ministru financí defrauduje se daň výdělková i důchodová ve velkém a defraudanti svítí brilianty, jezdí ve vlastních přepychových autech, bydlí v přepychových vilách, rozhazují peníze v lázních v cizích zemích. Není pochyby, že tito lidé tohoto zatížení snesou a že toto zdanění může býti spravedlivým vyrovnávacím prostředkem třídních rozdílů.

Je nutno upozorniti ještě na neudržitelnou praxi zdaňování obratovou daní časopisů, které nemají ani v nejmenším rázu výdělečného a jsou čistě pouhou organisační pomůckou.

Takové časopisy jsou především časopisy odborových, tělovýchovných a čistě vzdělávacích organisací. Ba, tato snaha jde ještě dále. Naše politické organisace jsou soustavně obtěžovány upomínkami o daň z obratu, ačkoliv práce podle našeho soudu v tomto směru jest marnou z toho jednoduchého důvodu, že politické organisace jsou organisace volné, pouze trpěné, které nemají před soudem zastoupení, nemůže býti na nich daň vymáhána a nemohou býti také exekvovány. V tomto směru bylo by v zájmu lepšího pochopení věci nutno podporovati snahy lidovýchovných, vzdělávacích a podobných institucí tím, že by od daně obratové byly osvobozeny. Vždyť tu jde především o činnost, kterou má provozovati sám stát, a uvazuje-li se někdo dobrovolně v tuto činnost, měl by stát tuto ochotu kvitovati aspoň tím, že by vykonal aspoň to nejmenší, totiž že by se těmto všeobecně užitečným institucím nepočítala daň z obratu. Zatím tu můžeme kvitovati určitý pokrok v tom, že má býti, jak ohlášeno, provozována prakse, že pan ministr financí chce zdaňovati časopisy, které slouží organisační součinnosti jen v míře minimální, totiž postihnouti je jen v režijním nákladu. Je to úleva, ale musím podtrhnouti, že žádným způsobem nevystihuje oprávněnost fakt, který jsem právě přednesl.

Hlasujeme-li pro tuto daň, považovali jsme za nutno poukázati na některá stanoviska odlišná stanoviskům stran měšťanských. Kdykoliv jsme pro daň z obratu hlasovali, nikdy jsme nepozbývali vědomí, že jsou zde též příčiny pro její existenci tytéž, jako r. 1919, kdy byla po prvé odhlasována v revolučním Národním shromáždění, a že nikdo nás nemůže donutiti k jejímu přijetí, jestliže těchto důvodů již nebude. Usilujeme současně o ulehčení této daně, ale ulehčení musí přijíti k dobru těm, kterým to náleží, totiž spotřebitelům. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce a pořadu schůze vůbec.

Před ukončením schůze sděluji:

Dovolené dal jsem: na dnešní schůzi posl. Chalupníkovi, Svobodovi; na dnešní a zítřejší schůzi posl. Bečkovi - pro neodkladné záležitosti.

Nemocí omluvil se na tento týden posl. Vencl.

Mezi schůzí byla rozdána tištěná zpráva.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

821. Zpráva výboru ústavně právního o vládním návrhu (tisk 751) zákona o použití úředníků vyšší pomocné soudní služby u soudů a poručenských (sirotčích) úřadů.

Místopředseda Špatný: Mezi schůzí byly rozdány tištěné interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

769. Interpelace:

I. posl. dr Luschky a druhů min. financí, že bylo zastaveno vyplácení úroků z vinkulovaných úpisů předválečného státního dluhu,

II. posl. Hokky a druhov min. železníc a financií o odňatí pôžitkov činným a penzionovaným železničným zamestnancom v Podkarpatskej Rusi preto, že im nebolo přiznané štátne občianstvo,

III. posl. Hokky a druhov min. školstva a nár. osvety o prípadoch udavších sa v rusínskej ľudovej škole v Mukačeve,

IV. posl. Hokky a druhov min. vnútra o tom, že názov "Rusinsko" je protištátny,

V. posl. Stenzla, Eckerta, Prause a druhů min. financí o jazykovém styku berní správy v Něm. Jablonném s obcemi, pak o styku se stranami a o předpisech daňových,

VI. posl. Jurana, Barši a soudr. min. soc. péče o vyplacení horentních obnosů pro bývalé i nynější zaměstnance okr. nemocenské pojišťovny v Brně,

VII. posl. dr Sterna, Štětky, Hadka a soudruhů min. školství a nár. osvěty o nacionálních provokacích a korupci pana prof. Tschermaka Seysenegga z lékařské fakulty něm. university v Praze,

VIII. posl. dr Szüllö a druhov min. školstva a nár. osvety o zabraňování sriadeniu rím. kat. ľudovej školy vo Vlkách,

IX. posl. Šaláta a druhov min. vnútra o ochrane slovenského názvoslovia obcí a miest na Slovensku,