Čtvrtek 27. listopadu 1930

Předseda (zvoní): Listina řečnická je vyčerpána. Tato část rozpravy je tedy skončena.

Přistoupíme proto k další části podrobné rozpravy, to jest k části hospodářské a dopravní, zahrnující a) ze skupiny I rozpočtové kapitoly: kap. 11. Ministerstvo zemědělství, kap. 12. Státní pozemkový úřad, kap. 13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, kap. 14. Ministerstvo veř. prací, kap. 15. Ministerstvo pošt a telegrafů, kap. 16. Ministerstvo železnic; b) skupina II. Správa státních podniků.

Ke slovu o této části rozpravy přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. Geyer, Zajiček, Matzner, Hokky, Kubač, Suroviak, Scharnagl, dr Pružinský, Nitsch, Steiner; na straně "pro" pp. posl. Kučera, Stanislav, Pozdílek, Böhm, Leibl, Pekárek, Staněk, Janalík, Fiala, dr Zadina, Jelinek, Bečko, Petrovič, Kaňourek, Honzl, Vaculík, Zajíc, Pelíšek, Dorič.

Dávám slovo prvému řečníku na straně "proti", p. posl. Geyerovi.

Posl. Geyer (německy): Vážení pánové! Při projednávání rozpočtu letos v únoru pan gen. zpravodaj dr Hnídek projevil osobně svou nevůli nad rozličnými výstřelky rozpočtu a prohlásil, že parlament příště musí lépe prováděti svůj úkol. Jeho poukazu na školní paláce a na rozbořené nemocnice, jak se zdá, nejvyšší byrokracie přes to, že změna vlády během loňska poskytla vládním stranám dosti příležitosti, aby zdůraznily slova generálního zpravodaje, použila k tomu, aby učinila opak toho, oč se usilovalo. V tomto rozpočtu máme nový fond 280 mil. Kč pro menšinové školy, tedy pro nové školní paláce, zatím co se poměry nemocnic naprosto nezměnily. Demokratické gesto se rychle zhroutilo a nynější velmi silná většina, kterou sotva asi bude lze předstihnouti, spokojuje se znovu tím, že se podřizuje diktátu hromady číslic, který jí předložila nejvyšší byrokracie ve státě. Můžete, pánové, mluviti sebe více o demokracii, ke konci zbývá jen diktatura. (Výkřiky posl. inž. Junga.) Diktatura, fašismus mocí, stojících mimo tuto sněmovnu, uvedl v niveč také úmysl ministra financí, který v posledních 3 letech mluvil o konsolidačním rozpočtu. Rád bych poukázal, že jsem ho již před 3 lety, v letech 1927 a 1928 varoval, aby nemluvil o konsolidaci, dokud nenastane v nejdůležitějším oboru nejen výroby, nýbrž i měny to, co se obyčejně nazývá promyšleností.

Tak docházíme dnes ve znamení velké hospodářské krise ke zvláštnímu rozporu, že se na jedné straně pracovní mzda snižuje, ale na druhé straně stát zbrojí a ukládá obyvatelstvu nová břemena. Zvýšení rozpočtu o 500 mil. Kč způsobí, že státní hospodářství musí nyní na příjmech vymačkati z obyvatelstva vrchovatou míru asi 10 miliard, které se v 83 % vynutí oblíbenou nepřímou cestou právě z vrstev nejchudších a méně majetných. Tato tendence se příště zvýší tím, že velmi brzy i usnesená daň z piva a snad mezitím již schválené zvýšení železničních sazeb přinese další zdražení živobytí, omezení životosprávy.

Co máme říci k rozpočtu, jest vlastně jen opakováním a vypočtením bezpráví po více než 10 let nahromaděného a konáme svou povinnost, když znovu důrazně upozorňujeme většinu na demokratické svědomí, má-li je, a žádáme konečných důsledků z demokracie. Nemůžeme se prostě a mlčky spokojiti s diktaturou číslic, musíme se také postaviti proti diktatuře, která omezuje práva, poněvadž jsme s druhé strany nuceni konati své povinnosti. Přinášíme krvavou oběť vojenské služby, přinášíme vysokou oběť daňovou, neboť německá čtvrtina občanů ve státě platí polovici daní. Žádáme ochrany pracovního místa, školy a hroudy, odvrácení od dosavadní soustavy, která německému dorostu chce znemožniti přístup ke státním a zemským služebním místům a v nejnovější době i ke služebním místům u obcí a okresů. Žádáme nápravy, pokud je ještě možná, u osob, které byly předčasně propuštěny, žádáme, aby byla zase jmenována většina 60.000 restringovaných státních úředníků a aby bylo napraveno vytržení z kořene 65.000 lidí, kteří při pozemkové a lesní reformě byli zbaveni chleba a výdělku. Pokud jde o poslední, žádáme, aby se správně užívalo zvláštních fondů pro to zřízených. Problém německého dorostu vzroste ve státní problém. Pokud totiž bude německý dorost tak jako nyní u státu, průmyslu a zemědělství, pokud sahá státní vliv, zatlačován, bude se tvořiti revoluční ohnisko, které jednou povede k hospodářské revoluci. Nehrozím zde, to jest jen konstatování přirozeně nutných důsledků. Postarejte se, aby se tyto následky nedostavily, tím že obrátíte a znemožníte příčinu jejich vzniku. Když jsem žádal od pozemkového úřadu, aby mnoho tisíc dělníků, deputátníků a úředníků, kteří byli zbaveni chleba, převzal do státní služby při zestátnění lesů, musím vytýčiti požadavek, aby ještě v poslední chvíli byla splněna nejmenší míra nároků německých obcí, neboť ani tam se rána nikdy nezacelí a my již nyní se stavíme proti všem názorům, které mluví o nové sanaci držitelů zbytkových statků ze státních peněz. (Výkřiky na levici.) Pan předseda pozemkového úřadu řekl, že hlavně drobní majetníci zbytkových statků zůstali ještě dlužni peníze; nuže, i velcí dluží ještě mnoho peněz a bráníme se proti tomu, aby byli znovu sanováni. Nedovedou-li z neschopnosti nebo snad z hlouposti udržeti státního daru, který jim jako válečný zisk šovinismu spadl do klína, nechť se vrátí ke svému dřívějšímu povolání, ale uvolněné zbytkové statky ať se přidělí německým uchazečům, kteří dříve byli usedlí na této půdě.

Dále musíme žádati, aby se těm starým dělníkům a deputátníkům, kteří často ztrávili na těchto statcích 30 až 35 let svého života a z části nebyli převzati, z části pak byli odbyti směšně nepatrným odbytným 3.000 až 4.000 Kč, jakož i vypovězeným úředníkům poskytlo právě totéž, co státním staropensistům, aby se jim totiž důchody zvýšily; jest to příkazem spravedlnosti, aby skrovné důchody, které se jim dávají ze zaopatřovacího fondu, byly zvýšeny aspoň o tolik, oč se to nedávno stalo zákonem pro staropensisty státu. Ostatně žádáme radikální vyúčtování pozemkového úřadu a jeho fondů. Několik číslic, které nám pozemkový úřad dal k disposici, ani tlustá kniha, která nám byla odevzdána v rozpočtovém výboru, neobsahuje nic než sestavení výměrů hektarů, neobsahuje žádných početních sestavení zisku nebo ztráty, škody, která byla způsobena státu a občanům při tomto převodu jmění z jedné části národa na druhou. Nežádáme jen, aby pozemkový úřad byl zrušen, žádáme také, aby ještě než bude zrušen, úplně složil účty a napravil škody.

Ostatně musíme již vytknouti německé agrární straně, že ve 4 letech účasti ve vládě ukázala velmi málo moci, neboť ze 245 milionů rozpočtu ministerstva zemědělství připadají sotva 2% na německou účast ve formě jediné německé školy, ve formě nepatrných částek na podporu německých ústavů a zcela nepatrných subvencí zemědělským družstvům. Tyto částky jsou tak skrovné, jsou skoro přesně tak veliké jako výpomoc Rusům, která se přece vztahuje jen na malý okruh osob. Zde máte příklad, kam vede dosavadní kurs politiky plnění; s vaším svolením k dalšímu zkrocení německého národa. (Posl. Böhm [německy]: Vy nemáte zájem pro zemědělství, poněvadž jste nikdy neměl rolnický statek. Posledně jste řekl, že jste proti každému rdoušení dovozu!) Pane kol. Böhme, nezapomínejte, že vaši vlastní lidé právě v posledních dnech "nucené vymílání" roztrhali tak žíravou kritikou, takovou brutalitou, jakou bych zde nikdy nebyl mohl ukázati. Jel jsem předevčírem s vašimi lidmi, kteří říkali: Zákon nám znovu nepomůže, obchod zakoupil pro celý příští rok maďarskou mouku, nám znovu zbudou staré zásoby. (Různé výkřiky.)

Proto žádáme, aby ministerstvo zemědělství bylo rozděleno na odbory, stejně jako všechna jiná ministerstva. Dokud neprorazíme s tímto rozdělením na odbory - a to považujeme za hlavní úkol účasti německých stran ve vládě - dokud uvnitř ústředních těles nebude provedeno přesné rozdělení, maličkosti nepovažujeme za úspěchy. To by teprve byla pravá správní reforma, sloužila by ke zlevnění a urychlení správního aparátu. Zemský úřad pro Čechy, tato nestvůra s 90 odděleními a pododděleními, jest místem, které v poslední chvíli sabotuje všechny dobře míněné návrhy, jest výhybkovou kolejí. Právě v posledních dnech ukázalo se při sčítání lidu, že to jest nedotknutelné místo, kterého se ze zdola dovolávají okresní hejtmani a na které se se shora vymlouvají ministerstva. Zde se musí do toho uhoditi, toto místo rozložiti, rozděliti jeho vliv a pro Němce vytvořiti oddělení vedené Němci.

K agrární krisi bych jen zdůraznil, že to jest méně krise výroby než krise pozemkového důchodu, který válka a poválečná doba vyhnaly do nepoměrné výše a který se nyní zase hroutí. Po mnohé stránce jest to také důsledek hudlaření s měnou, které musejí snášeti všichni ostatní.

Pokud jde o železnice, rád bych se jen krátce zmínil, že politika ministerstva železnic musí směřovati k tomu, aby železniční dopravu vybudovala ve smyslu moderní úpravy provozu. Rychlost našich rychlovlaků považuje se jinde ve střední Evropě za rychlost osobních vlaků. V jedné z nejdůležitějších částí republiky, ve světoznámém lázeňském trojúhelníku jezdí rychlíky, jejichž rychlost jest ještě menší než rychlost osobních vlaků na těchto tratích, i když odečtete zastávky osobních vlaků na stanicích. V jízdním řádu Cheb-Praha naleznete, že 4 osobní vlaky jezdí rychleji než dva páry rychlíků. To jest politika překážení dopravě, aby se doprava částečně obrátila přes Plzeň, nebo aby vůbec byla od německých lázeňských míst svedena do Luhačovic a na Slovensko. (Výkřiky posl. inž. Junga.) Že si stát sám zde sahá na své kořeny, zaslepený šovinismus dosud nepochopil. Stěžujeme si také, že jste do dneška překáželi označení vozů jedoucích do světových lázní Karlových Varů, Mariánských Lázní, Teplic atd., která se po desítiletí nesmazatelně vtiskla do jazykového užíváni ciziny a nemohou býti nahrazena českými názvy, že překážíte starým názvům, i to postihuje nejen nás Němce, nýbrž i státní pokladnu. (Souhlas.)

Propočítati sazby místních drah jest nutnější než zvýšiti sazby, což hodláte učiniti. Dosáhnete opaku toho, než k čemu směřujete, nastane jen další rdoušení nákladní a osobní dopravy. Nejistota dopravy a ostudné poměry v našich velkých nádražích jsou známé. Karlovarské nádraží jest světovou ostudou, rovněž státní nádraží a dopravní mizerie v Jablonci. Nezbývají vám ani 3 nebo 4 miliony, abyste na 6 kilometrové trati položili kolejnice pro rychlíkové soupravy. Na Slovensku se staví vojenské dráhy nákladem 100 mil. Kč v loni a letos nákladem 87 mil. Kč. I zde si sami stojíte v cestě. Kdyby železnice zacházely hospodárněji při kupování uhlí, bylo by lze učiniti značné úspory. Čtu v časopisech, že se uhlí kupuje za neslýchaně vysoké ceny. Jsou zde rozdíly při domácí kupní ceně 1496 Kč proti 633 Kč kupní ceny, kterou ostravským dolům platí Maďaři a Rakušané, přeplatek činí tedy více než 55%. Proto by se jen při nákupech uhlí mohlo ušetřiti 330 mil. Kč a s tím by mohl ministr železnic provésti velkorysý investiční program bez nového zatěžování průmyslu a bez zatěžování cestujících a bez obtěžování obyvatelstva. Totéž platí pro pošty. Telefonní mizerie rozvinula se v tomto státě již ve výkvět zmatku. Vyloučení všeho německého personálu právě u telefonu působí, že zde stojíme před ohromným zmatkem. Ze všech českých středních škol musejí býti žáci a žákyně posíláni do německých měst, kde jsou 3-4 měsíce. Sotva udělají první krůčky v německém jazyku, jsou vystřídáni, vyměňuje se celý personální stav a přicházejí tam noví. Jazykové zkoušky a odstrkování našich německých úředníků a pomíjení při přiznávání výslužného zvláště oněch služebních kategorií, jimž nebyla výhodně započtena ani válečná ani poválečná doba a které nyní byly znovu přeskočeny při systemisaci, to vše jest bezpráví, které musí býti odstraněno.

Otázka rozhlasu jest pro nás nejen otázkou prestiže, nýbrž i otázkou kultury a kulturního pokroku. Máte 5 vysílaček prý proto, poněvadž vám nebylo přiděleno více než 5 vln. Čtvrtina obyvatelstva jsou Němci a ti jistě podle našeho mínění mají také nárok na jednu z těchto vln a to v německém území, ať to jest Ústí nad Labem, Teplice nebo Karlovy Vary. Nemohu vzíti na vědomí odpovědi pana ministra a nespočineme, dokud tato otázka nebude upravena. I o krátkých dobách vysílání jsem mluvil již ve výboru.

Zcela zvláštní věci jsou ostudy při udělování koncesí v autobusové dopravě. Na dopravním sjezdu v Karlových Varech referoval jsem o tom obšírně. Před 14 dny byla opět neuvěřitelným způsobem posuzována koncese, a zde jest znovu zemský úřad místem, kde jest něco shnilého. Týká se to společnosti, která dostala koncesi pro trať přes nový most přes Ohři v Karlových Varech, ačkoliv se tento most ještě staví, a posudku obce nebylo dbáno. Žádost nebyla ani podána u okresního úřadu; se shora trpí se tyto ostudy ex praesidio a ke vší nezákonnosti se klidně přihlíží. Zde musí jednou zcela energicky zakročiti celá vláda, aby učinila přítrž těmto evropským ostudám. Jak se zdá, jest v ministerstvu železnic a také u zemského úřadu několik podplacených osob, které společně s propuštěnými bývalými okresními komisaři dnes táhnou za jeden provaz a vodí za nos nejen okresní úřady, nýbrž i státní úřady a několika monopolním podnikům umožňují skandální oprávnění.

Nebudu o tom již mluviti a dotknu se nyní několika bodů z kapitoly ministerstva sociální péče. Právě v této chvíli jest nezbytně nutno nahraditi gentskou soustavu pojištěním pro případ nezaměstnanosti a musí se to provésti. Po desítky let čekáme na sanaci bratrských pokladen a na zákonnou ochranu osob, které jsou ohroženy při zpracování radia, čekáme na rozepsání voleb do nemocenských pojišťoven, do nemocenských pokladen a do pensijních pojišťoven, čekáme na reformu nemocenských pokladen soukromých zaměstnanců, čekáme na nápravu křivdy spáchané na rozličných skupinách pensistů, zvláště také na poddůstojnících z povolání a osobách, které dnes ještě stále jsou v nejistotě stran své státní příslušnosti. Právě po této stránce staly se několikráte případy, že lidé byli po celá léta při vojsku a když byli propuštěni z vojenské služby, byli škrtnuti z katastru státních občanů, aby se ušetřilo výslužné. Žádáme, aby při zastavování podniků nevládla libovůle a především aby nebyly připouštěny politické vlivy a aby se nesmělo opakovati zastavování velkých podniků, které se provádí nikoliv z důvodů finančních, nýbrž čistě politických proto, aby německá území byla rdoušena a zeslabena (Souhlas), jako zastavení železáren nejdecko-rotavských, velkých podniků v Mladých Bukách a Trutnově - kol. Kasper na to již poukázal ve výboru - to jsou toho příklady a vyžadují, aby se zde zakročilo a aby se nepřipouštělo přeložení nebo zastavení. Proti sanačním plánům bank, které se poslední dobou starají o textilní průmysl, musíme se obrátiti s velkým odporem a obavami. Od ministerstva veřejných prací a ode všech příslušných zadávacích sborů musíme žádati, aby obyvatelstvo usedlé v německém území, ať to jsou dělníci nebo živnostníci nebo ať to jest továrník, bylo poděleno nutnými dodávkami nejen místní povahy, nýbrž i velkými státními dodávkami. Žádáme, aby němečtí dělníci byli přijati do práce při stavbách nouzových a stavbách silnic, při stavbách regulačních a již dnes musíme se zde rozhodně postaviti proti opakování pokusu, aby se z vnitra Čech posílali do německých území (Falknov, Most atd.) čeští dělníci, kteří nejsou bez zaměstnání, nýbrž z naprosto jiných důvodů, aby se tomu učinila přítrž, poněvadž to musí přímo pobuřovati. Jsme proti nucenému vyvlastňování elektráren, které nyní provádějí znovu některé skupiny.

Musíme ovšem znovu projeviti svůj velký úžas, že se vyrovnání rozpočtu spojuje s novými daňovými břemeny, místo aby vedlo ke snížení břemen. K tomu patří pokusy snížiti obratovou daň, které se do dneška nepovedly. Žádáme zrušení poplatkového ekvivalentu a poplatku z propůjčení míst státních a soukromých zaměstnanců, zrušení daně z vodní síly, která dávno již není oprávněná. Pravil jsem již, jak by železnice mohly šetřiti při nákupu uhlí, podali jsme návrhy stran omezení činné vojenské služby, stran úspor v oboru ministerstva zahraničních věcí a ministerstva vnitra ve formě našich návrhů, které by musily způsobiti, že by i ostatní obchodové daně, zvláště daň z uhlí a z cukru mohly býti přiměřeně sníženy.

Připomínám-li si řeči pánů ministrů k rozličným kapitolám rozpočtu, žasnu, jak v takové semknuté vládě zápasí spolu nejodchylnější tendence stran toho, co se v nejbližší době má a musí státi. (Výkřiky posl. inž. Junga.) To není vláda, to jest zmatek, kaleidoskop nejrozličnějších a nejodchylnějších názorů. Jeden ministr chodí s policií do malých hokynářských obchodů a naléhá, aby uzenice byly trochu delší a lacinější, ale kartely a trusty nechává na pokoji (Veselost.), druhy sanuje velké banky a znovu utahuje berní šroub, třetí zvyšuje sazby, a to všechno jmenujete snižováním cen. To jest jalová podvodná hra a obyvatelstvo se stále na to klidně dívá, protože si každý myslí: "Mne to nepostihne, nýbrž souseda." Toto až do jistého stupně ješitné sobectví vede k tomu, že obyvatelstvo nikdy nespozoruje, co se děje, a slepě jde kolem všech těchto rozporů. Žádali jsme již dříve a žádáme dnes, aby z rozpočtu byly škrtnuty refundace cedulové bance. Stát zde byl dříve a nikoliv cedulová banka. Finanční výsost musí míti stát a nikoliv soukromý ústav. Zde máte hned znovu několik set milionů. Jsme odpůrci každé politiky půjček a fondů, jsme protivníky vysokých úroků a souhlasíme s arcibiskupem Kordačem, a já bych si jen přál, aby jeho slova, která asi našla velký okruh posluchačů, získala trvalý vliv. Říkáme-li to my, pak to neplatí, ale snad pán v tak vysokém postavení bude míti poněkud větší vliv.

S tím přicházím k hlavní otázce, která ještě dnes ovládá všechny evropské státy. Připomínám pamětní spis anglického finančního a hospodářského politika Keynese, jejž podal při schůzi Společnosti Národů v lednu 1929 o otázce zásob zlata a o příštím měnovém vývoji. Světové zásoby mincovního zlata odhaduje na 2 miliardy anglických liber. Tehdy, v r. 1928, činila výroba ještě 80 mil. liber. Mincovní spotřeba, které jest zapotřebí, nedá se ovšem vždy zachytiti, poněvadž se většina zlata spotřebuje v průmyslu klenotnickém, v zubním lékařství, v chemii, při fotografování atd. V r. 1928 byla odhadována na 40 mil. liber. Těchto 40 mil. liber činí 2% ze sta světových zásob. Proti tomu však stojí podle podrobných výpočtů a statistik 3%ní přírůstek hospodářských a výrobních statků v posledních letech, máme zde tedy přírůstek zlata 2, přírůstek výroby 3, a ve 3 letech povstane, jen mechanicky vzato, rozpjetí 3%. Proti tomu hájí Keynes stanovisko, že musí přijíti doba, kdy rozdíl bude tak veliký, že cedulové banky pevně věříce ve svého fetiše, zlato, učiní všechna opatření, jak to kázali náčelníci Černochů a Indiánů svým věřícím, a že řeknou: "Nemůžeme dále, nyní musíme brzditi!" Když hospodářství rozkvetlo, jako v letech 1926 do 1928, pak přichází tato brzda a nyní to znamená: "Dolů s cenami", a v posledních měsících až do dneška měla změna měny strašné účinky. Index v Americe klesl o 20 nebo o 25 bodů. Cassel v poslední době dokazuje, že německé reparace od října loňského roku až do letošního října stouply o 17 bodů. Od 1. ledna do dneška přepočítáno jest to 20%. 100 marek dne 1. ledna 1929 rovnalo se 100 kg jednotkového zboží. Dnes koupíte těchto 100 kg jednotkového zboží za 80 marek, zbude 20 marek a za ně koupíte znovu čtvrtinu. To znamená, že se dnes cena 100 marek rovná 125 kg, čili že německé reparace jsou o jednu čtvrtinu hodnotnější. Pohleďte, to jest velké vyzývavé gesto mezinárodního finančního kapitálu: s medem snížení cen v ústech jsou celé evropské národy, především poplatný otrok Německo a také okolní vesnice, k nimž patří i Československo, znovu podrobovány zvýšenému otrockému poplatku. Nesmíte se zde diviti, že se následky dotýkají také nás. Pan ministr financí Engliš měl dovésti do konce myšlenku svého letošního rozkladu, kde upozorňoval na toto kolísání, a vyvoditi z ní důsledky. Ví to velmi dobře, jen nedomyslí myšlenku do konce a přehlíží důsledky. (Posl. inž. Jung [německy]: On nesmí!) Nebo nesmí. Kašlu na demokracii, kde se nesmí mysliti. Pak není celá sněmovna ničím více než ....... (Posl. inž. Jung: [německy]: Kulisou pro židovský světový kapitál.)

Ztrnutí vede přirozeně k poruchám v rozdělování, k omezování úvěru, k nesnázím v hospodářství. Nastaly psychologické účinky, dochází ke všeobecné nechuti ke kupování, každý čeká na další pokles cen, dochází k omezování zakázek, k zastavování podniků, k zastavení. A jak to vypadá dále? Co oznamuje na příklad oficielní ústav Jihoafrické Unie pro příštích 10 až 15 let o výrobě zlata? To má pro příští vývoj hospodářství v Evropě jistě velký význam. Pro r. 1930 počítá se v Jihoafrické Unii ještě s výrobou 43 mil. liber zlata, ta pak klesá v r. 1934 na 39 mil., v letech 1942-1943 na 20 mil.; v letech 1946 až 1949 odhaduje se výroba již jen na 10 mil. liber, to jest na čtvrtinu dnešní výroby. Proto se Cassel právem táže: Co potom? Američané stlačili stav cen ze 150 na 125, t. j. zvýšili stav zlata, nyní se snaží stlačiti jej na 100 a cenu zlata znovu zvýšiti. A tento deflační proces jest po každé provázen zbavením svéprávnosti, zbavením práv a zbavením výživy milionů pracujících lidí a zvýšením břemen. A tento proces zbavování chleba se nezastavuje. Ministr financí praví, že přijde čas, kdy ceny budou znovu stabilisovány. Potom se po 4 až 5 letech přivalí nejbližší vlna a budeme znovu posláni do tohoto pekla zoufalství a bídy.

Kromě přednesených věcných námitek nemůžeme souhlasiti s rozpočtem, který jest vybudován na měně, jako jest kolísající zlatá měna, poněvadž nikdy nemůžeme mluviti o stabilisaci hospodářství, ale také nikdy ani o stabilisaci příjmů. A co je s nouzí sedláků, kteří přijali své hypotéky v dobrých časech? Tyto hypotéky tlačí nyní jejich majetek. 100 Kč úroků před rokem nerovná se dnešním 100 Kč. Před rokem dostávali sedláci za 1 q pšenice 200 Kč, dnes v nejlepším případě 130 Kč. Tento rozdíl 70 Kč, to jest výsledek tohoto poklesu cen, který byl zahájen nikoliv u nás, nýbrž naproti v Americe. Úpadek zemědělství stejně jako úpadek průmyslu jest výsledkem měnového břídilství. Proto pravím, že jsou dva velké kořeny vykořisťování a to jest pozemkový důchod a úroky, a oba jsou způsobeny falešnými penězi a falešným pozemkovým právem. A pravím dále: Technika jest již dávno na správné cestě k potlačeni obou zel. Racionalisace - a zde souhlasím s arcibiskupem Kordačem - přece jest v základě schopná ulehčiti lidský život, zkrátiti pracovní dobu a vyrobiti více statků. (Německé výkřiky.) Proti ní se staví moc peněz a úroků a příznivé výsledky obrací v opak. Je to správné, čtěte jen ve dřívějším zápise, již dříve jsem užil slov, která nedávno vyslovil arcibiskup Kordač: "Stojíme na stanovisku, že peníze nesmějí býti pánem, nýbrž služebníkem." Podporujte nás, činíte to pro celé lidstvo, i pro sebe. Dokud se to nestane, nebude vydán spravedlivý rozpočet a ani pro tento nebudeme hlasovati. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Kučera. Dávám mu slovo.

Posl. Kučera: Slavná sněmovno! Moje strana, za niž ujímám se slova k debatě o státním rozpočtu, bude pro rozpočet hlasovati. Tímto svým kladným stanoviskem nevzdává se však práva poukázati na jeho stinné stránky.

Rozpočet nese ráz své doby. Jeho jistě světlou stránkou je, že pamatuje ve značné míře na investiční práce, jichž rychlé provádění zmírní tísnivou hospodářskou krisi, zmírní nezaměstnanost a její hrozivé následky.

Při rozvrhu investičních prací je třeba, aby pamatováno bylo, pokud je to možno, stejnoměrně na všechny země i kraje republiky, aby tak všude vykonali své poslání. Pokud jde o stavby budov, jeví se nám podle projektu investičních prací uvedených v rozpočtu, tento obraz:

V působnosti jednotlivých ministerstev má býti investováno: Pro ministerstvo vnitra celkem 18,019.000 Kč, z toho pro zemi Moravskoslezskou 2,270.000. Pro ministerstvo spravedlnosti celkem 25,812.300 Kč, z toho pro zemi Moravskoslezskou 3,436.500 Kč. Pro ministerstvo školství celkem 93,980.300 Kč, z toho pro zemi Moravskoslezskou 12,200.000 Kč, bez ohledu na menšinové školství. Pro ministerstvo soc. péče 2,850.000 Kč, z toho pro zemi Moravskoslezskou pouze 400.000 Kč. Pro ministerstvo zdravotnictví celkem 19 mil. 850.000 Kč, z toho pro zemi Moravskoslezskou 5,700.000 Kč. Pro ministerstvo financí celkem 27,562.000 Kč, z toho pro zemi Moravskoslezskou 3,285.000 Kč. Připadá tedy z celkové částky investičních prací 188,073.600 Kč pro zemi Moravskoslezskou pouze 27,303.300 Kč, to jest necelých 15%. Na župu olomouckou, která patří mezi nejpoplatnější kraje moravské, pamatováno jest částkou 2,567.700 Kč, to jest necelých 10% z celkového obnosu, připadajícího na zemi Moravskoslezskou.

Ale ani v jiných oborech investičních není na zemi Moravskoslezskou pamatováno tak, jak bylo by v zájmu spravedlnosti zapotřebí. V rozpočtu na r. 1931 je zařazeno: Na využití vodních sil celkem 6,100.000 Kč, z toho pro zemi Moravskoslezskou 500.000 Kč; na stavby a přestavby státních silnic a mostů celkem 39,400.000 Kč, z toho pro zemi Moravskoslezskou 3,450.000 Kč; na stavby a přestavby nestátních silnic a mostů celkem 24 mil. Kč, z toho pro zemi Moravskoslezskou 5 mil. Kč; na vodní stavby celkem 46,650.000 Kč, z toho pro zemi Moravskoslezskou 6,500.000 Kč.

Podle zprávy o činnosti státního silničního fondu za r. 1929 bylo v tomto roce upraveno státních silnic v zemi české 893.540 km, nákladem 161,602.000 Kč, v zemi Moravskoslezské pouze jen 45.050 km, nákladem 21,145.000 Kč. Na obdobné úpravy nestátních silnic povoleny okresům a městům podpory: v zemi České na 638.850 km, v zemi Moravskoslezské na 187.230 km.

Zmiňuji se také o oprávněných požadavcích měst olomoucké župy, jichž nebylo doposud dbáno. Jsou to zejména Olomouc a Prostějov. Poukazuje se na veliký rozvoj autodopravy, která ohrožuje provoz našich drah. Hledáme-li příčiny, nalézáme je také v malé obchodní podnikavosti státních drah. Státní nádraží v Prostějově jest co do výnosnosti druhé nádraží v zemi Moravskoslezské. Jest nedostatečně vypraveno a nestačí zdolati provoz. Nedostatku kanceláří jest čeleno způsobem velmi povážlivým. Dopravcům a vývozcům jest znemožňována cesta ze skladiště do kanceláří, nádraží bude a jest obklopováno pravou čínskou zdí. Za takových okolností provoz autobusový na úkor drážní dopravy vzrůstá. Ač tyto nedostatky jsou známy, ač již stavba nového nádraží byla projektována, doposud nebylo přikročeno k realisaci plánů.

V zanedbávání přímo životních zájmů země Moravskoslezské má býti pokračováno i v budoucnu. V osnově zákona o státním fondu pro splavnění řek a v naznačených projektech, mají býti z tohoto fondu vybudovány, je pamatováno na zemi Moravskoslezskou asi 11%, na zemi Českou 80%. Patrně stejně tomu bude i při fondu melioračním.

Poslední katastrofální záplavy na Moravě měly by býti vážným mementem, aby tak postupováno nebylo. Je nutno s největším urychlením provésti regulaci řeky Moravy a jejich přítoků a stavby přehrad jmenovitě na Sázavě, Desné a Třebisce. Třeba s největším urychlením provésti regulaci Moravy mezi Mohelnicí a Litovlí, poněvadž přírodní řečiště nestačí odváděti ani čtvrtinu povodňového množství vody, takže celý kraj až daleko pod Litovel je v šířce dvou kilometrů zaplavován. Letošní povodně způsobily zde škody, které podle úředního odhadu činí 937.300 Kč a v obnosu téměř dvojnásobném odhadovány jsou povodňové škody na Kroměřížsku v okolí obcí Tlumačova a Kvasic.

Uvádíme tato výmluvná fakta a žádáme zcela rozhodně, aby spravedlivě bylo měřeno všem. Všichni jsme příslušníky státu. Za stejné povinnosti, které ochotně plníme, žádáme stejná práva ve všem a vůči všem.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP