Nemile také neseme, že při provádění investičních prací nákladem několika set milionů budují se nová seřaďovací nádraží, ač nepoměrně malým obnosem dalo by se upraviti dosavadní seřaďovací nádraží v Přerově, které ponecháno je svému osudu a kde milionové hodnoty rezaví, ač mohly by býti používány ještě řadu let. Toto hospodářství jistě neodpovídá směrnicím, které jsme slyšeli zde z povolaných úst a jež dovolávají se té největší šetrnosti.

Vzhledem k významu a důležitosti investičních prací vytyčujeme tyto požadavky pro jejich provádění. Žádáme:

1. aby státní správa, hlavně administrativa, nebrzdila a nezadržovala investiční práce nekonečnými procedurami,

2. aby státní administrativa nezvyšovala hospodářskou krisi liknavým placením za práce a dodávky (i zde musí stát předcházeti příkladem),

3. investice ať jsou v mezích možností rozvrhovány rovnoměrně na všechny země republiky,

4. nechť dána jsou k disposici data o projektovaných novostavbách a úpravách silnic.

Při projednávání rozpočtu již v rozpočtovém výboru můj klubovní kolega posl. Remeš číselně prokázal, do jaké povážlivé míry přesunuje se daňové zatížení, které tvoří hlavní zdroj rozpočtových příjmů z vrstev majetných na nemajetné. Bylo již konstatováno, že majetné vrstvy neplní svých povinností ke státu. Slyšeli jsme, že snahy o zvýšení berní morálky prováděné ve velkém rozsahu daňovými úlevami, žalostně ztroskotaly.

Tak se stalo, že největším a nejzatíženějším poplatníkem státním jsou vrstvy sociálně nejslabší. Tento fakt zavazuje státní správu, aby o každém haléři státních příjmů bedlivě uvažovala, nežli je vydán, a když je vydán, aby s dobrým svědomím mohla říci, že vydán byl dobře.

Zastupuji zde kraje střední i severní Moravy, které co do poplatnosti přináležejí k nejvýnosnějším krajům republiky. Jaké jsou poměry pracujícího lidu v těchto bohatých hanáckých krajích střední a chudých krajích severní Moravy? Jsou to kraje domáckého průmyslu. V domáckém průmyslu na severní Moravě, který vedle továrního průmyslu textilního je zde převážně zastoupen, zaměstnány jsou téměř výhradně celé rodiny od dětí 4 až 5letých až po starce 80leté. Pracovní doba je neomezena. Pracuje se za strašlivých bytových poměrů za několik haléřů denní mzdy.

Při domácím tkalcovství v Německých Libinách a Temenici vydělá rodina domácího tkalce 50 až 80 Kč, v některých výjimečných případech i 120 Kč týdně. Čističi hedvábí vydělávají si 15 až 20 Kč týdně. Při výrobě nitěných knoflíků na Šilpersku a v sev. záp. cípu Šumperska vydělá zručný dělník, který od časného rána do pozdní noci do knoflíků píchá, 2 až 3 Kč za den. Při této práci jsou zaměstnány též děti. Musí dělati ráno, než jdou do školy, v polední přestávce a hned po příchodu ze školy až do noci. Tato práce působí strašlivě na jejich tělesný vývoj. Tělo se hrbí, páteř křiví, hruď stlačuje, zrak kazí. A z těchto dětí roste nám nová generace!

Také v kartáčnickém průmyslu jsou neblahé poměry. Bylo zde založeno několik výrobních družstev, které konají blahodárné poslání. Jejich zásluhou činí denní výdělek kartáčnického dělníka 6 až 8 Kč denně, a to už je vysoký výdělek. Tato družstva potřebovala by státních dodávek. Jejich výrobky jsou dobré, práce svědomitá. Ministerstvo národní obrany, ředitelství drah, státní a zemské nemocnice měly by při zadávání svých objednávek pamatovati na tyto bídou a hladem zamořené kraje.

Velmi vřele apeluji na správu státních lesů, aby vycházela obyvatelstvu těchto severomoravských okresů všemožně vstříc. Bolestně působí, dovídáme-li se, že majetníci soukromých lesů Liechtensteinové a Žerotínové umožňovali volným vstupem do lesů obyvatelstvu severomoravských krajů živobytí. Přišla státní správa, vstup je zakazován, děti i občané jsou šikanováni a lidu se upírá výdělek.

Považuji za velmi důležité poukázati též na zjevy v domácím průmyslu konfekčním na Prostějovsku a košíkářském na Morkovicku, části to okresu Kroměřížského, hlavně na zdanění domácího dělnictva.

Konfekční průmysl na Prostějovsku zaměstnával r. 1928 na 18.000 dělníků a vyrobil oděvů téměř za 500 mil. Kč, z toho za 60,577.000 Kč bylo prodáno za hranice. Na dělnické mzdy připadlo 9%, t. j. 53,915.925 Kč.

Neblahou celní politikou byl vývoz do jižních krajů Evropy úplně zastaven a výrobci si nyní našli za velmi svízelných podmínek cestu do severských států. Nicméně v převážné míře je průmysl konfekční odkázán na domácí trh a prožívá všechny jeho otřesy. Zde právě je důležité pracovati k tomu, aby byla zvýšena kupní síla našeho největšího konsumenta, dělnické třídy, aby nám nezanikla celá důležitá odvětví naší průmyslové výroby.

Do konce září letošního roku bylo vyplaceno na mzdách 38,462.522 Kč, kdežto v témž období 1929 42,496.216 Kč, tedy úbytek o plných 10%. Celoroční bilance bude mnohem nepříznivější.

Košikářský průmysl na Morkovicku zaměstnává přibližně asi 2.000 lidí. Jaké jsou sociální poměry těchto domáckých dělníků? Vymohlo-li si tovární dělnictvo řadu sociálních zákonů, je-li vděčno republice, že pamatovala na ožehavé zájmy a potřeby své nejdůležitější produktivní složky, pak domácké dělnictvo, které tvoří velice silnou skupinu této složky, je z dobrodiní řady sociálních zákonů vyřazeno.

Pro domácké dělnictvo neplatí zákon o 8hodinové době pracovní. Ono nepožívá dobrodiní zákona o dělnických dovolených, nemá nároku na plat za práci přes čas a nemá práva 14denní výpovědi. Nepoužívá výhod zákona, podle něhož je zaměstnavatel povinen připláceti určitý příspěvek k nemocenské podpoře. Marně se domáhá výhody snížení ceny dělnických jízdenek a jízdních slev při dopravě autobusové i železniční, poněvadž musí dojížděti pro práci k zaměstnavateli do města a hotovou opět odváděti. Domácké dělnictvo mělo býti vyloučeno i ze zákona o starobním a invalidním pojištění a děkuje jenom socialistickým stranám, že zůstalo mu toto sociální pojištění zachováno. Domácké dělnictvo je zapomínáno, odstrkováno a hněteno tam, kde jde o práva. Jediný činitel, který na domáckého dělníka nezapomíná, je berní správa, berní úřad a berní exekutor. To jsou přátelé, kteří na domáckého dělníka a mistra domácké práce nezapomínají. Jejich péče připravila domáckému dělníku nekonečné utrpení.

Při domácké výrobě shledáváme se s tak zv. mistry domácké práce. Tento mistr domácké práce je zaměstnavatelem. Zaměstnává ženu i děti, v některých případech i cizí pomocné síly, učně a tovaryše a má živnostenské oprávnění k výrobě. Je však při tom zaměstnancem. Nevyrábí ze svého, ale potřebné polotovary vydá mu zaměstnavatel, jemuž je za smluvenou mzdu zhotovené opětně odvádí. Je pojištěn pro případ nemoci, invalidity a stáří. Je dělníkem. A tito mistři domácké práce platí daň důchodovou, výdělkovou i daň z obratu. A spolu s mistrem domácké práce platí tuto daň i řada dělníků domácké práce, kteří jsou neoprávněně protizákonně zdaňováni.

Při dani důchodové nejsou těmto domáckým dělníkům přiznávány srážky zákonem povolené. Domácký dělník má své režie řemeslné. Je tu nájem dílny, otop, světlo, jsou zde náklady za dopravu hotových výrobků z dílny do továrny atd., ale tyto srážky, ač má na ně zákonné právo, jsou škrtány a daň předpisována je z obnosu nepoměrně vyššího. To nejsou ojedinělé případy, v tom je systém.

Stejně tomu je u všeobecné daně výdělkové. Berní správa předepíše daň důchodovou na př. z obnosu 10.000 Kč. Z téže částky předepíše mu též daň výdělkovou, což je nesprávné. Postižený má právo si odpočítati ze zdaněného obnosu svoji mzdu, poněvadž všeobecná daň výdělková má postihovati ryzí výtěžek ze samostatného podnikání. Mistr domácké práce platí však i daň obratovou. Ještě při novelisaci zákona z r. 1923, č. 268 Sb. z. a n., § 4, odst. 16, "osvobození dávek a výkonů domáckých mistrů a dělníků" byli domácí ti dělníci a mistři domácké práce od placení daně z obratu osvobozeni. Toto osvobození bylo však restringováno zákonem ze dne 16. prosince 1926, č. 246 Sb. z. a n., v §u 4, odst. 16 takto: "Dodávky a výkony domáckých pracovníků prováděné jimi samými nebo členy jejich rodiny, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti, záležející ve zpracování hmot a od nichž obdrží za svou práci smluvenou mzdu od kusu."

Tak pod titulem daně z obratu zdaňována je práce domáckým dělníkům, poněvadž oni jediní nemohou přenésti břímě na konfekcionáře nebo na konsumenta.

Avšak nejenom mistři domácké práce, nýbrž i domáčtí dělníci, kterým není předepsána daň výdělková a nezaměstnávají ve svých dílnách osoby cizí, kteří nemají živnostenský list, jsou podrobováni dani výdělkové i obratové. Všechny protesty, všechny prosby a vysvětlování se ukázaly bezvýslednými.

Tento postup berních správ budí oprávněné roztrpčení ve vrstvách sociálně nejslabších, obzvláště vidí-li, že vůči vrstvám majetkově silným, které svoje povinnosti k republice odmítají plniti, je postupováno blahovolně. Daně jsou jim odpisovány a nové a nové daňové úlevy chystány, zatím co oprávněné protesty dělníků jsou zamítány, daně neprávem předpisované vymáhány a tak prokazováno, že pro dělníky zákony v republice neplatí.

Při tom musím loyálně konstatovati, že některým společenstvům, sdružujícím mistry domácké práce, dostalo se výhod paušalisování daně obratové pro členy těchto společenstev.

Při domácké práci je však mnoho těch, kdož nejsou členy společenstev, a na ty dopadá plně tíha této daně. Moji přátelé, košíkářští dělníci v Morkovicích i krejčovští dělníci na Prostějovsku přinesli mi řadu dokladů o tom, že dělník, který pracuje ve svém bytě pro mistra, je za svou práci odměňován platem od kusu a musí platiti daň obratovou. To není jediný případ. Úřady postupují tak všeobecně. Všechny zákroky o nápravu zůstaly bezvýsledny.

Domáčtí dělníci nevěří již, že také pro ně platí zákony republiky a ztrácejí důvěru ve spravedlnost. Patřím mezi věřící. Upozorňuji na tyto zjevy p. ministra financí a věřím, když upozorní okresní "berní majestáty", že zákony republiky musí býti i státními úřady respektovány, že konečně také pro domácké dělníky na Morkovicku a Prostějovsku dosáhneme spravedlivého a zákonného postupu při vyměřování daní. Upozorňuji dále p. ministra, že v chystané novelisaci zákona o dani obratové, kde opětně budou poskytnuty značné úlevy kapitálově silným, nemůže býti zapomínáno na domácké dělníky a mistry. Pan ministr ze své vlastní zkušenosti zná poměry domácké práce a my věříme, že na domácké pracovníky nezapomene. Nežádáme nic jiného než spravedlnost, a to spravedlnost pro všechny. (Pochvala.)