K pozemkovej reforme, ktorá je tiež do určitej miery príčinou ochrnutia niektorých odvetví, poznamenávam charakteristický príklad fiľakovský, kde veľký majer bol parcelovaný. Bohužiaľ, malí ľudia nedostali takmer ničoho, ale šofér p. dr Margóča, ktorý je stúpencom agrárnej strany, za to, že vie dobre šoférovať, dostal pekný selský nediel. A továrna emailová za to, že sa vedela vtlačiť do ochrany silných vlivných činiteľov, dostala 35 katastrálnych jutár príma zeme na stavbu robotnických domkov. Dnes továrňa stojí, viac než 50% robotníctva pustila a tieto pozemky vôbec nepripadnú na stavbu robotnických domkov. V dôsledku tejto nesprávnosti miestny výbor silnej politickej organisácie sa úplne rozišiel a pozemkovému úradu to verejne ohlásil. Pozemková reforma má byť dobrodiním malému človeku a nie pchaním do vriec kapitálu.

Hospodárské povznesenie predpokladá tiež primerenú výchovu a máme-li zabezpečiť slovenskému človeku lepšie podmienky, musíme mu skutočne umožniť, aby dobré vlastnosti mohol náležite uplatniť. Slovák je dobrý činiteľ obchodný. Kto by neznal potulného Turčana, nech je to olejkár, šefranik, kto by neznal výtečného spekulanta a obchodníka z Lipt. Sv. Mikuláša, zabrezovského garbiara atď. To sú ľudia, ktorí skutočne dokázali, že majú dobré vlohy obchodné, ale, bohužial, náš národ vo väčšine nemá snáď porozumenia pre tieto veci, aby mohol sa uplatňovať v obchodnom podnikaní, v priemysle, aby mohol cenné hodnoty ľudové priemyslu náležite využitkovať v domácom konsume a vo vývoze do cudziny. Kto len pozná slovenské výšivky, maľby, výrobky ľudového priemyslu, prizná, že keď s tým vedeli čachrovať Maďari, my s tým nevieme pomahať našemu ľudu.

Činnosť slavného Andreja Kmeťka, velkého buditeľa Maróthyho a veľkého milovníka ľudu, evangelického farára Vansuako by nemala nástupcov. Ale bolo by dobre, aby národ svojimi umeleckými hodnotami pomáhal doplňovať svoj životný základný príjem. Je treba, aby dobrí ľudia, ktorí majú k ľudu kladný pomer, vedeli sa mu postaviť za dobrých organizátorov družstevného podnikania.

Som-li pri slovenskom priemysle, dovoľte, abych poukázal na jedon nezdravý zjav v podbrezovskej železiarni. Verejnosť býva často znepokojovaná, že podbrezovská železiareň bude zatvorená atď. Kto pochopil znervoznenie robotníctva, dá za pravdu, že štátna správa má povinnosť tento jedinečný veľký závod v Podbrezovej zachovať. Je pravda, že participuje na ňom štátna správa deficitom 12 mil. Kč, ale načo ide tých 12 mil. Kč? 14 mil. ide na dovoz tovarov do podniku, 5 1/2 mil. na odpisy investičného kapitálu a viacej ako 1 mil. Kč na dane. Nebolo by možné, aby železničný erár vôči ministerstvu ver. prác urobil určitú blahovôľu a umožnil sníženie tarifu, aby tieto suroviny neboly draho dovážané, aby bola umožnená rýchlejšia výroba? Je zaujímavý fakt, kým podbrezovské železiarne platia 1.250 K za dovoz koksu z Ostravy do Podbrezovej, ostravské revíry majú ho doma za 30 Kč. Je samozrejmé, že podbrezovská železiareň nemôže konkurovať iným podnikom. Je zaujímavé, že železnice nevychádza v ústrety štátnej správe v Podbrezovej. Podbrezová, ktorá dodáva do Rumunska, musí dodávať nie po čsl. drahách, akoby každého napadlo, ale cez Baňskú Bystricu, Vrútky, Zvolen, Bohumín, Poľsko do Rumunska. To je predsa nemožnosť! Z ministerstva železníc bolo hovorené: my vám to zatrhneme, abyste nám vozili cez Polsko do Rumunska! Umožnite, aby boly vysoké tarify znemožnené, zlomené! Je fakt, posielame-li niečo zo Zvolena do Bratislavy, že sa tarif 4krát láme, keď z Lučenca do Podbrezovej, tiež sa 4krát láme tarif. To podlamuje všetko podnikanie (Tak jest!) a táto vec musí byť vážne riešená.

Najdôležitejším problemom a najvážnejšou otázkou tej doby je tá, aby čím skôr splnilo ministerstvo železnic svoj sľub, ktorý bol daný pred niekoľko dňami deputácii z oblasti Červená Skala-Margecany. Železnica, na ktorú dnes čakajú tisíce ľudí bez zamestnania, z nevysvetliteľných príčin dosiaľ neprišla k uskutočneniu. A verte, že to bude veľký, ohromný hospodárský čin, ktorý vyčerpá a využitkuje ohromné bohatstvo rúd, veľké bohatstvo uhoľné v krajoch, ktorými táto železnica pôjde. Je nerozumné jednanie ministerstva železníc, keď v dobe hospodárskej krise i železnice chce robiť politiku nových investíc v tom, že vrútocké nádražie a podniky preloží jednoducho o 25 km na západ. V tejto veci musí byť viditelné jasne poškozovanie kraja turčianskeho. (Výborně!) A ohromná manifestácia viac ako 15.000 občanov je predsa len živým mementom pre podnikanie, ktoré by poškodzovalo záujem tohoto chudobného kraja. (Posl. Sladký: Ty jsi přece před půl létem zde o tom mluvil!) Dosiaľ táto vec nieje skoncovaná. Chceme, aby železničná sieť bola všestranne doplnená významnými sieťami automobilovými. Jak je možno, aby po štátnych silniciach, na ktoré stát dáva 100% náklad, mohly jednoducho súkromé podniky mať konkurenčnú autobusovú dopravu, pri čom sa im odpúšťajú dane. Tu je treba nápravy. Slovensko bude aktivné, bude-li mať rozumnú hospodársku liniu, nie od chvíle ku chvíli, ale vecnú a dlhodobú.

Dovoľte, abych ku kapitole sociálnej prehovoril tiež niekoľko slov. Slovensko snáď najviac pociťuje ťarchy nielen nezamestnanosti, ale i ochrnutia priemyslu. Je treba, aby všetky významné podpory a podnety k zväčšeniu a zmnoženiu investičného programu našly pre Slovensko najviace priateľov. Bol som veľmi prekvapený, že určití činitelia v mnohých mestách na strednom Slovensku nemali jednoduše pre t. zv. núdzové práce porozumenia. Bola to národohospodárska župa stredoslovenská, ktorá vyzvala všetky mestá a okresy, aby započaly núdzové práce, ktorými by sa dostalo ľudu zamestnania a umožnenia existencie.

Mluvím-li o tejto významnej kapitole sociálnej, dovoľte, aby som sa zmienil o probléme našeho vysťahovalectvva. Slovenský problém vysťahovalecký není tak starý, jako je republika. Je o veľa starší. Musíme si uvedomiť, kde sú korene slovenského vysťahovalectva. Tie korene sú v tom, že sa javí u ľudu veľká honba za dolarom, to, čo bývávalo v južných Čechách, v krajoch, kde národ nemal dostatok podmienok ku svojej existencii a hľadal existenciu za morom. Myslím, že by bolo rozumnejšie, prichádzať apoštolsky medzi národ s rozumnými prostriedky, ktorými by sme zabezpečili, aby národ zostal doma. Som presvedčený, že Slovensko vo svojej ohromnej rozlohe, takmer ako sú Čechy, uživí svoj 3milionový národ. (Tak jest!) Je treba len dať k tomu podmienky. Keby bola kolonizácia prevedena rozumne, za výhodných podmienok, verím, že by drobní ľudia hľadali cestu do výnosnejších úrodnejších krajov, ale bolo im to znemožnené. Kolonizácia v krajoch hospodársky významnejších dala by možnost obživy našemu ľudu. Je treba dať ľudu primerenú prácu, aby národný kapitál, ktorého máme na Slovensku úctyhodné množstvo, prišiel do obehu, aby významní jednotlivci, ktorí majú prostriedkov dostatek, umožnili, aby slovenský človek neutekal za more. On tam neuteká preto, aby tam zostal na trvalo; dobrí a vynikajúci pracovníci sa vracajú, aby hospodársky povzniesli rodnú obec.

V doplnku dovolte, aby som poznamenal niekoľko slov o našom národnom zdraví. Slovensko má toľko hodnôt zdravotnických, že skutečne Čechy a Morava možu mu závidet. Nesčetné významné lázne, zázračne pramene mohly by skutočne umožniť, aby tam našla určitá složka národa svoje primerané zamestnanie. Ako je len možné a pochopiteľné, keď na lázňach tatránskych sa neužíva domácích produktov podtatranských, ale vozí sa mlieko až z Košíc, prípadne zo Žiliny a domácí národ nemá odbytu ani litru mlieka, ani kilogram masla. To je nerozumné! Máme-li skutočne v týchto letoviskách, kde prichádza statisíce hostí, umožniť ľudu primerané zaopatrenie a zárobok, je treba, aby hospodárske celky, obce a družstvá, mohly doplniť a dodávať do týchto výnosných miest.

Slovensko potrebuje k ozdraveniu viac mlieka ako špiritusu! Dosiaľ som nemal štastie počuť z miesta tohoto významné slová o boji proti alkoholovému moru na Slovensku. Tento mor alkoholový zabíja ľudskú energiu, ničí morálku, ale toho si nevšímajú činitelia, ktorí hovoria, že Slovensko priemyslu nemá. Ja hovorím, že má, ale špiritusového. V Lučenci, v kraji mrtvom bez akéhokoľvek priemyslu 5 ohromných špiritusových podnikov pracuje s ohromnou intenzitou a rozváža na autách špiritus i do tých najzapadlejších dedín. Máme-li hovoriť o pravdivosti našej lásky k národu, musíme mu rozsvietiť hlavu i modzog, aby sme ho osvobodili z jarma alkoholového moru, ktorý ničí nielen generáciu prítomnú, ale aj tých najmladších. Čo chcete z detí vychovať, keď sú z alkoholických rodičov, jak chcete vychovať z národa hodnoty, keď nemá podmienok k tomu. Tento boj mal by sdružiť všetkých slušných ľudí do spoločného šiku, aby Slovensko ozdravilo. Ozdravené Slovensko bude mať energiu a možnosť rozumného podnikania a bude mať možnosť doháňať kulturnú zaostalosť, ktorou ho obdarila doba minulá. (Tak jest!)

Dokladom je zaujímavý zjav v Kysúckej doline, kde ľud pije i denaturovaný špiritus. Ten je súčiastkou mzdy mnohých podnikateľov a ten zaostalý národ za pollitru špiritusu nechá si aj jednu ruku utnúť. A nenajdú sa apoštolovia mravnosti, čistoty, triezvosti, aby národ ozdravili. (Výkřiky.) To je to národne zaostalé. V národe temnom, zaostalom je možné, aby žila špekulácia spoločenská a špekulácia politická. Tu je treba si uvedomiť náš úkol a cieľ: mravné poslanie. Škola, Červený kríž, spoločnost Masarykovej ligy, všetko by sa malo sdružiť, korporácie verejné i súkromé v boji proti tomuto strašlivému zlu. Zistil som prípad v jednom veľkom konsume robotníckom, kde som si nechal vyložiť, aká je tržba, a bolo mne vykládané, že robotníctvo tu nechá 40% mzdy za alkohol. (Slyšte!) Splakal som nad týmto tragickým prípadom. Robotníci prichádzajú na týždeň do práce a neprinášajú domov primeraný zárobok pre nasýtenie rodiny a uspokojenie všetkých potrieb, pretože prichádzajú s malým ziskom a s veľkou opicou.

To sú veľmi bolestné zjavy a štátna správa musí byť vedomá, že boj proti alkoholizmu musí podporovať všetkými zbraňami a dať všetkých činiteľov k dispozícii, aby slovenský človek bol osvobodený z tohoto strašného moru. Spomeňte na apoštolskú prácu Kálalovu, aká sa mu dostala odmena. Zo Slovenska bol vyštvaný, znemožnený, neuznaný Slovenskom, ktorému toľko lásky a obetavosti preukázal.

S turistikou a ozdravovňami bolo by možné dať Slovensku prostriedky v krajoch najchudobnejších, aby v nich mal ľud primeraný zárobok.

Končím svoje poznámky a dovolte, aby som v záveru aj poznamenal, že najboľastivejší zjav, s ktorým sa dnes stretaváme, je problém náhrad válečných škod v oblastiach, ktorými šla válka. Kraj bardiovský, ďalej oblast Medzilaborcov a Humenného dosiaľ nemajú vyúčtované válečné škody. Zistil som na mieste, že sa skutočne niečo už urobilo. Ten nešťastný národ z toho ale nedostal absolutne ničoho.

Boly honorované i bolševické škody. Zistil som, že šikovní ľudia za bolševické škody dostali veľké peniaze a chudobní ľudia ani groš. Tu je treba zistiť a verejne publikovať, kto dostal odškodné a kto naň má nárok. Čo budeme robiť s ľuďmi, ktorí vyhráli za značných finančných obetí spor na medzinárodnom fore v Haagu. Necháme ich čakať do roku 1933. To sú katastrofálné prípady! Státná správa musí si byť vedomá, že týmto ľuďom a každému postihnutému válkou musí byť daná primeraná hospodárska pomoc.

Rád by som, aby z týchto kritických podnetov vyznela snaha pre budúcu nápravu. Som si vedomý, že všetko na raz prekonať nejde, ale je treba, aby v byrokratických kruhoch bola dobrá vôľa, aby všetky ťažkosti boly zmiernené, aby k ľudu a jeho potrebám verejného života sme mali určitý ohľad. Menej frází vlasteneckých, ale viac činov hospodárskeho rázu. Spokojnosť ľudu a občianstva predpokladá primerané zabezpečenie hmotné a z hmotného blahobytu možno budovat vyššiu kulturnú úroveň a ušľachtilé snaženie. Tak presvedčíme náš ľud, že republika má Slovensko ráda, že s ním cítí ušľachtile a demokraticky. Dúfam, že mnohé podnety stanú sa podnetem jednaní, aby sme v budúcom štátnom rozpočte mohli kvitovať s vďakou, že štátna správa má toľko pochopenia k slovenským potrebám. Potom môžeme žiadať, aby Slovensko vlastnou silou, vlastnou vierou usilovalo k lepšiemu životu a budúcnosti Slovenska. Budúcnosť patrí len pracovitým, národne vyspelým a vzdelaným jedincom. Nie uplakané vlastenectvo, nie trpiteľské, ale pracovité, pilné, vo vlastnej viere, vo vlastnej láske a tvorivosti národnej i štátnej. Z tej príčiny budeme hlasovať tiež pre schválenie štátneho rozpočtu. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je paní posl. Jurnečková.

Posl. Jurnečková: Slavná sněmovno! Předložený státní rozpočet republiky Československé týká se životních zájmů nejširších vrstev pracujících žen ve všech směrech, které zde byly s hlediska strany sociálně demokratické cleny našeho poslaneckého klubu při této debatě projednávány. Přece však jest nutno poukázati na některé otázky, které v přítomné době jsou předmětem pozornosti pracujících žen.

Rozpočet ministerstva soc. péče na rok 1931 preliminován jest částkou 865,224.200 Kč a jest proti rozpočtu na rok 1930 o 41,113.786 Kč vyšší. Zvýšení připadá celé na výdaje věcné, totiž na vlastní úkoly ministerstva. Osobní výdaje byly sníženy více než o 1 1/2 milionu Kč. Zvýšení věcných výdajů vykazuje zejména: sociální pojištění, péče stavební a bytová, péče o nezaměstnané, státní starobní podpory, péče o válečné poškozence, živnostenská inspekce, péče o dělnická družstva konsumní i výrobní a péče o mládež. Ministerstvo soc. péče prokazuje tím, že nastoupilo cestu za plněním svých úkolů ve smyslu demokratické pomoci a ochrany sociálně potřebných vrstev obyvatelstva.

Nynější krise zaměstnanosti volá v první řadě po urychleném řešení; dále pak zejména po uskutečnění připravovaného zákona o zprostředkování práce. Dosavadní nejednotnost zprostředkování práce musí býti odstraněna a zprostředkování práce vybudováno na podkladě vědeckého řízení práce. Je nadále neomluvitelno, že v době pokračující racionalisace, v době, která dala vědě do rukou prostředky, jak vybrati pro každý druh práce člověka, který se svými přirozenými schopnostmi nejlépe pro ni hodí, ponechává se zprostředkování práce náhodě a namnoze i vykořisťování. Soukromé zprostředkovatelny neznají a nemohou znáti jiného hlediska při umístění pracovníka než svůj prospěch.

Voláme po urychlení tohoto zákona zejména s hlediska ochrany mladistvých zaměstnankyň, mladých dívek, které vydány jsou vykořisťování soukromých zprostředkovatelen a nebezpečí zkázy v různých zaměstnáních a pracovních místech. Veřejné zprostředkování práce musí zasáhnouti i do osudu pomocnic v domácnosti, nejtemnějšího ze všech oborů pracovních. Veřejné zprostředkováni práce musí přivoditi naprostý zánik inserátů, kterými se hledají a lákají číšnice, animírky, tanečnice a j. mladistvé zaměstnankyně.

Nová organisace zprostředkování práce musí navazovati a býti pevně spojena s poradnictvím pro volbu povolání. Poradnictví není sociální službou, nýbrž nezbytnou institucí, která slouží hospodářskému a sociálnímu životu. Zdar lidské činnosti v jakémkoliv životním, úředním a vůbec služebním povolání určuje shoda intelektuálního nadání s požadavky, které povolání na inteligenci klade. Každý člověk může se uplatniti ve službách společnosti. Nová organisace musí směřovati k tomu, aby lidskou prací a lidskými vlohami nebylo plýtváno. Psychotechnika, fysiologie a psychologie práce otevírají lidstvu nové pohledy na lidskou práci. Vývoj doby vyžaduje, aby vědecký výzkum těchto oborů vybudován a soustředěn byl u nás ve veřejném státním ústavě tak, aby výsledků jeho nebylo zneužito jednostranně, v neprospěch dělnictva, k obohacení kapitálu, ke škodě celku.

Výroba a hospodářský život vůbec spějí rychle k novým formám. Racionalisace výrobní vyžaduje však člověka docela jinak vyzbrojeného do existenčního boje než jak tomu bývalo dříve. Dnešní požadavky, kterým má vyhověti mladistvý pracovník, stojící právě ve volbě povolání, přesahují možnosti dělnické rodiny. Příprava dělnického dítěte do života, má-li obstáti v existenčním boji, ukládá dělnické rodině povinnosti, jež v mezích svých možností při největší obětavosti rodičů není s to splniti.

Příkladem uvádím jen záznamy poradny pro volbu povolání v Ústí n. L., kteréžto ukazují strašnou skutečnost o tom, jaký je rozdíl mezi dětmi stejného věku z rodin dobře situovaných a dětmi proletářskými. Zkoušené čtrnáctileté děti ze zámožných rodin měly průměrně 60 kg tělesné váhy, 160 cm tělesné výšky a 210 bodů inteligence. Děti horníků, nádeníků a j. spatně placených zaměstnanců měly průměrně 37·5 kg váhy, 137 cm výšky a 163 body inteligence. Tyto nedostatečně vyvinuté děti musí se postaviti k výdělečné práci, i když vlastně svým vývojem nejsou daleko ještě na stupni, který odpovídá jejich věku. Požadavky pak, které klade dnešní výrobní proces pro mladistvého dělníka, přesahují jeho síly.

Ochraně zdraví pracující mládeže musí býti věnována větší pozornost. Vzrůstající počet nemocí z povolání nutí hledat cesty k nápravě. Důsledky racionalisace a naprostého zmechanisování výroby projevují své účinky ve zdraví mládeže povážlivou měrou. Jest nutno uvažovati o posunutí hranice věkové pro vstup do výdělečné práce a do povolání, aby mládež přicházela do práce vyspělejší a připravenější. Uvažuje se o posunutí hranice věkové nejen o rok, nýbrž někde i o 2, 3 až 4 roky. Řešení toto přihlíží nejen ku prospěchu mládeže, nýbrž i k odstraňování problému nezaměstnanosti.

I když problémy tyto v celku nejsou rychle uskutečnitelné, jest otázka zdraví pracující mládeže velmi naléhavou a jest nutno poskytnouti jí v rozpočtu ministerstva soc. péče náležitou položku.

Porozumění ministra soc. péče dr Czecha pro úkoly péče o mládež, jakož i zvýšená potřeba v tomto oboru, kterou ukládá nynější doba, a řada úkolů přikázaných příslušným korporacím projevily se v rozpočtu zvýšením položky na všeobecnou péči o mládež o 4,547.006 Kč, proti r. 1929 o 7,944.000 Kč. Celkové řešení těchto úkolů a všeobecná péče o dítě i mládež dospívající zůstávají však daleko za požadavky doby a jest v zájmu národa, jeho hospodářského a sociálního rozvoje, aby bylo usilováno o jejich řešení.

Se zadostiučiněním konstatujeme při této příležitosti výrok pana ministra financí z výkladu, který podal při předložení vládního návrhu finančního zákona o rozpočtu pro rok 1931: "že naše nezaměstnanost jest též trochu problémem populačním, že radost nad absolutními přírůstky populace bez ohledu na možnosti obživy a kvalitní vývoj populace není zcela odůvodněna a že zvýšená odpovědnost společenská za osoby postižené dědičnými chorobami a pod. nutně dává společnosti právo k eugenickým zákonům." Pan ministr financí potvrdil a uznal tím za oprávněnou velkou část boje, kterou vedly a vedou dělnické ženy o nové hledisko na mateřství a zrození dítěte. Odpovědnost k rodičovství a úvahy o budoucnosti dělnické třídy přesvědčovaly dělnické ženy vždy znovu o oprávněnosti jejich boje. Ženy dělnické nesly vždy obětavě na svých ramenou trojí břemeno svého proletářského údělu: výdělečné práce, domácnosti a mateřství. Ženy dělnické doposud plní obětavě svůj úkol mateřský.

Slova řečníka strany lidové dr Noska o "přemrštěném stupňování životní míry, o pěstění smyslu pro obecné blaho, o posilování vůle k odříkání" platí především do řad jeho vlastní strany a pak do řad majetných vrstev národa.

Jediný doklad o poměrech dělnických matek podá dostatečnou ilustraci o té "vůli k odříkání": anketa textilního svazu v Německu, provedená r. 1926 došla k otřásajícímu závěru, že totiž 63˙9 % textilních dělnic nejsou schopny normálního porodu. Strašlivý úkaz dnešních sociálních poměrů. Kapitalismus nutí nízkými mzdami mužů ženy do výdělečné práce, mrzačí je, a mluvčí jeho vytýkají ženám dělnickým nedostatek "smyslu pro obecné blaho". Kolik ho mají zahálčivé, luxusem zhýčkané ženy majetných vrstev? Volá-li strana lidová po nábožensko-mravním obrození národa jako jediném účinném prostředku v boji proti úbytku porodnosti, pak dokazuje sama, jak prostředek tento selhal, když nábožensko-mravní výchova jest po tisíciletí v rukou její církve.

Názor pana ministra financí podporuje naše snahy po všeobecném rozšíření společenské odpovědnosti za kvalitu generace. Přáli bychom si jen, aby tento názor došel konkrétního výrazu v eugenických zákonech a příslušných sociálních zařízeních. V řadě pokrokových států věnuje se populační politice náležitá pozornost. Tak na př. ministerstvo soc. péče v Sasku pověřilo před nedávnem Akademii pro další vzdělání lékařů v Drážďanech, aby společně s jinými korporacemi uspořádala kurs pro lékaře, právníky a sociální pracovníky z oboru poradnictví v otázkách manželství, ethiky, populační politiky, dědičnosti atd.

Fakt, který jsem zde uvedla ze života výdělečně činných žen v oboru textilním nutí mne, abych doplnila obrázek života dnešní výdělečně činné ženy. Výdělečně činné ženy staly se totiž v poslední době předmětem pozornosti v tom, že zamýšleným odstraňováním žen z výdělečné práce má býti řešen problém nezaměstnanosti. Řešení však není tak snadné a tak prosté, jak by se snad zdálo.

Národní důchod závisí v neposlední řadě také od počtu rukou účastných ve výrobním procesu. Podle sčítání lidu v Československu z r. 1921 jest počet osob, které si vlastní prací vydělávají na živobytí, 43·2% všeho obyvatelstva. Osoby nevydělávající, pro něž je zdrojem výživy výdělečná činnost jiného, činí 56·8%. Sociální rozvrstvení německého národa vykazuje čísla podle statistik o povolání z r. 1907 a 1925 poněkud jiná. R. 1907 bylo výdělečně činných 45·7%, r. 1925 již 51˙3%. Tedy o 8·1% výdělečně činných v Německu více než v Československu. Vzrůst výdělečně činného obyvatelstva nutno přičísti hlavně velkému počtu výdělečně činných žen, kterých se počítá téměř 11 1/2 milionu. Důsledek toho: větší blahobyt, národní důchod, kulturní úroveň a životní míra.

Výtka dvojího zaměstnání, v tom případě pracuje-li žena provdaná za muže s dostatečným příjmem, má snad za dnešního stavu nezaměstnanosti jisté oprávnění. Případů, kdy příjmem mužovým jest zabezpečena slušná existence rodiny a žena ještě pracuje výdělečně, není však tolik, aby mohly býti větší pomocí k odstranění nezaměstnanosti. Pravidlem jest, že existence nové rodiny jest umožněna jen výdělečnou prací ženy. Z řad drobných zaměstnanců dovídáme se však denně o důkazech solidarity obětavosti. Dostáváme dopisy, kde ženy dávají svoje veřejné povolání k disposici proti vrácení zaplacených pensijních příspěvků, aby na jejich místa mohli nastoupiti potřební nezaměstnaní. Kdyby tolik sociálního cítění projevili všichni, kdo jsou jakkoliv zajištěni: pensí, jedním příjmem, majetkem a pod., byl by rázem rozřešen nejen problém nezaměstnanosti, nýbrž sociální problém vůbec.

Poněvadž však ti, kterých se to nejvíce týká, jsou hluší a slepí ke všem zjevům sociálních nedostatků a strašné bídy, musíme trvati na požadavku práva ženy na práci a stejného platu za stejný výkon. Sociálně demokratická strana dělnická přijala tento požadavek do svého programu u vědomí, že rychle pokračující přechod do nového hospodářského řádu musí zastihnouti ženu připravenu, aby v nové společnosti byla účastna vytváření hmotných i duchovních statků národa.

Nynější doba hospodářské krise doléhá nejtíže na ženy dělnické; ony však rozeznávají dobře známky zániku starých světových řádů a pracují vědomě na uskutečnění řádů nových ve prospěch svůj i svých dětí. (Potlesk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Kopecký. (Hlasy: Není přítomen!)

Není přítomen. Ztrácí slovo.

Uděluji slov dalšímu řečníku, jímž je p. posl. Košek.

Posl. Košek: Slavná sněmovno! Právě projednávaný rozpočet republiky Československé na rok 1931 jest mi vítanou příležitostí, abych jako poslanec československé strany lidové a zástupce křesťanského dělnictva v tomto váženém sboru mohl tlumočiti názor náš na činnost vlády ve směru hospodářském, sociálním, stížnosti naše do postupu některých státních orgánů a přednésti náměty vhodné pro řešení důležitých a naléhavých otázek našeho veřejného života, na kterých především dělnictvo a zaměstnanectvo má veliký zájem.

Před půldruhým rokem začala se v našem státě projevovati stagnace ve výrobě a úpadek výnosnosti našeho zemědělství. Byly to známky blížícího se velkého nebezpečí pro náš hospodářský rozvoj, které v míře daleko větší zasáhly okolní státy. Již před rokem byla hospodářská situace a z ní pocházející ochablost ve všem průmyslu našeho státu tak znatelná, že se začalo uvažovati o možnostech nápravy a včasného řešení naléhavých problémů doby, aby se vhodnými opatřeními zmírnila účinnost především krise zemědělství. Žel, že se dlouho uvažovalo a někdy i zbytečně debatovalo o věcech tak samozřejmých, takže na rychlé činy zbylo málo času. Z krise zemědělské stal se strašák pro naši veřejnost, jehož někdy i nevhodným způsobem bylo využíváno k úžasné agitaci i proti naší straně. Začalo se s různými akcemi ve prospěch zemědělství v našem státě, jejichž prospěšnost a účinnost dodnes se nikde neprojevila. Bylo to řešení papírovým způsobem. Hledal se viník, ale nešlo se na kořen věci, neřešila se počáteční krise od základů. Noviny byly plné různých dobrých i méně dobrých návrhů a rad, všelijakých resolucí, jejichž cena ve valné části případů rovnala se nule.

Nedbalo se v začátcích, aby bylo pomáháno tam, kde toho potřeba především nejvíce žádala. Víme velmi dobře, že je bída na venkově a mezi zemědělci především, ale jest též bída na venkově mezi pracujícím lidem, který nemá dostatečný výdělek. Je bída proto, že zemědělci lacino prodávají a draho musí kupovati. Je však bída především proto, že dělník nemá dostatečného výdělku, aby si mohl koupiti i ty nejnutnější potřeby denního života. Na dluh dnes dělníkům a zaměstnancům v soukromých službách nerad někdo dává. Není totiž jistota, že dělník bude moci zaplatiti úroky, natož pak ještě poskytnutý úvěr. Bylo zde mluveno před několika dny o tom, že záložny a banky miliardové obnosy půjčily našim zemědělcům. Jsou to strašlivá čísla, ale prosím, jaká strašlivá čísla by to byla, kdybychom mohli statisticky prokázati, za jakých okolností jest půjčováno dělníkům a kolik jsou všichni tito lidé dlužni. Tito lidé, aby si opatřili prostředky na živobytí, prodávají poslední části zařízení bytu a kusy oděvů. Prosím, jděte se podívat do severních Čech, mezi textiláky, skláře, domácí dělnictvo a uvidíte tu bídu, kterou nelze slovy vylíčiti. Domnívám se právem, že není v tomto váženém sboru nikdo, kdo by pochyboval o bídě, která jest trvalým zjevem mezi dělnictvem a drobným konsumentstvem. Zdůrazňuji to proto, aby nám bylo všem jasno, že nezbývá nic jiného než rychle pomoci tam, kde je bída nejhorší. Jde nyní o to, jak začíti, aby se něco udělalo ještě, než přijde zima.

Jednou z pomocí má býti úvěr 150,000.000 Kč, který bude vládou poskytnut na podporu zemědělství a dělnictva. Vítáme opravdu tento návrh jako východisko z nouze, ale domníváme se, že bude třeba jíti dál! Projednávaný rozpočet, v jehož rámci jest počítáno na pomoc v hospodářské krisi, jest zvyšován a občanstvu ukládají se břemena nových daní. Zvýšení rozpočtu jest prý proto, aby se opravdu mohlo pomoci. Dobrá, věříme rádi, že úmysl pana ministra financí je opravdový, ale domníváme se, že bude třeba, aby pomocníkem v řešení krise byl ještě jiný činitel, než zvyšování vydání, a tím činitelem jest důsledné šetření ve všech vydáních státních i veřejných institucí. Rozpočet se zvyšuje z důvodů stabilisačních, což by tedy mělo znamenat, že už opravdu budeme míti rovnováhu mezi příjmy a vydáními v našem hospodaření. Souhlasím proto plně, aby poměry byly stabilisovány, ale mám jistě oprávněné a zkušenostmi odůvodněné přání, aby pomoc, poskytovaná z prostředků veřejných, byla opravdu účinná a rentabilní. Domnívám se právem, že ke konsolidaci státu a jeho hospodářských poměrů nestačí pouze zvyšování rozpočtu a výdajů, že jest především třeba důkladného, náležitě připraveného plánu sanačního celého našeho hospodářství ve státě a jeho složkách, obcích, okresech a zemích, který bude se železnou vůlí také proveden. Jednou z hlavních podmínek tohoto plánu je opravdová šetrnost na pravém místě a především tam, kde jsme marně po této šetrnosti volali. Nežíti nad poměry a vydávati více, než poplatnictvo může zaplatiti, to musí býti vůdčí myšlenka všech správců veřejných statků v našem státě. Je potřebí opravdových lékařů finančních, kteří by dali rozpočty naší samosprávy a jiných orgánů do náležitého pořádku zvláště tam, kde se nehospodařilo, ale vyhazovalo plnýma rukama. Tedy šetrnost na pravém místě, snížení cen, dostatečná opatření pro zvýšení provozů továren, to jsou činitelé, kterými můžeme naše hospodářství uvésti na správné koleje.