Podobně je při zákonu o stavebním ruchu. Pokud bylo možno za daných mocenských poměrů, ministerstvo sociální péče učinilo aspoň skromný náběh, aby stavební ruch spojený s produktivní péčí o nezaměstnané uvedlo do pohybu. Zajisté jest oprávněný požadavek, aby bylo vystavěno dosti zdravých bytů. Vždyť jest to náš požadavek. Dokud však nebude dostatečné množství bytů, musí zůstati zachována ochrana nájemníků. Ale také tu mohli bychom viděti, že němečtí křesť. sociálové v českém zemském zastupitelstvu hlasovali pro zrušení ochrany nájemníků. Naše stanovisko k ochraně nájemníků nezmění se potud, pokud nebude možno omeziti i ochranu nájemníků vhodným zákonem o stavebním ruchu. Na tom nezmění nic ani to, když i jednotliví poslanci nebo časopisy, které náleží koaličním stranám, staví se neslýchaným osobním způsobem proti ministrovi soc. péče. Nanejvýš by nás to mohlo přinutiti, abychom odpověděli rovněž takovými metodami, látky našli bychom k tomu jistě dosti.

Dlužno vítati, že se ministerstvo soc. péče snaží podle svých sil, aby pracovalo co nejlépe ke zmírnění a odstranění krise. Četné podněty, o nichž se zmínil ministr ve svém výkladu v rozpočtovém výboru, jsou požadavky, které jsme vždy kladli a při jejichž uskutečňování budeme ministerstvo plně podporovati. K některým promluvím několik slov.

Naléhavě nutno jest vybudovati živnostenskou inspekci. Avšak zvýšení asi o 100.000 Kč jest příliš malé a nepostačí, aby živnostenské inspektoráty byly lépe vybudovány a zlepšeny. Příklad, jak by to bylo nutno, aby živnostenský inspektorát byl vybudován lépe a aby mu byly dány k disposici síly: Šumperský živnostenský inspektorát má jednoho písaře. Obvod jeho zabírá okres Šumperk, Záhřeb a Frývaldov. Když ve frývaldovském obvodu žádá jedna firma o povolení pracovati přes čas a živnostenský inspektor se má přesvědčiti, je-li nutno hodiny přes čas povoliti, což za nynějších poměrů bylo by nutno v každém případě, pak jest živnostenský inspektor vzdálen nejméně dva dny. Musí však vykonávati ještě také jiné práce, a stává se, je-li písař nemocen nebo na dovolené, že živnostenský inspektorát jest zavřen na několik dní. Podobné poměry, jako v Šumperku, budou také v jiných obvodech. Právě nyní, v době hospodářské krise, bylo by třeba nanejvýš přísné, svědomité a pravidelné kontroly, poněvadž podniky hodin přes čas ohromně zneužívají. Nouze dělnictva v době hospodářské krise se využívá, aby musilo pracovati přes čas, což se nehlásí, s pohrůžkou, že podnik se zavře, nebo že se prostě sáhne k propouštění. Znovu a znovu se stává, že se dělnictvu prostě neplatí ani náhrada za hodiny přes čas, stanovená v zákoně, a dělnictvo jest poškozováno ještě také v tomto směru, ačkoliv trpí již těmito tak neutěšenými poměry.

O nutnosti změny §u 82 h) živn. řádu, který upravuje propouštění dělníků v případě nemoci, nechci se mnoho zmiňovati, poněvadž předpokládám, že v nejbližší době bude tento zákon novelován. Naléhavě nutno jest novelovati zákon o úrazovém pojištění a dlužno vítati úsilí ministerstva soc. péče, aby za úraz byly pokládány také nemoci z povolání. Při této příležitosti bych také rád přednesl zvláštní přání a požadavek, aby úrazové pojištění bylo zavedeno také pro lesní dělníky, kteří při své těžké a odpovědné práci, spojené s ohromným nebezpečím úrazu, dodnes ještě stále jsou úplně bez ochrany. Napraviti toto bezpráví jest jedním z prvých a nejnaléhavějších úkolů, které musí býti vyřízeny. Pokud jde o otázku důchodů válečných poškozenců, upozornil bych, že je nutno, aby důchody válečných poškozenců byly zlepšeny, poněvadž se u nás nakládá s invalidy mnohem hůře než ve všech okolních státech. Zajisté není však správné, když orgán Svazu válečných poškozenců ve svém posledním čísle na prvé straně napadá ministerstvo soc. péče a když se uvnitř časopisu vykonaná práce ministrova uznává. Takováto motanice jistě neposílí ochotu pracovati a bojovati za válečné poškozence.

Ponenáhlé zlepšení mohlo by jistě nastati a mnoha lidem mohlo by přinésti možnost práce, kdyby se vážně počala prováděti opatřeni, jež navrhlo ministerstvo soc. péče, a to ostré zakročení proti zneužívání práce přes čas, zkrácení pracovní doby a prodloužení doby školení, čímž by jistě tisíce dělníků mohlo nalézti více zaměstnání. Zkrácení pracovní doby nebo pracovního týdne dosáhne jen tehdy svého účelu, jestliže tím mzdy nebudou sníženy a zachová se kupní síla dělnictva. Dále jest naléhavě nutno novelovati zákon o sociálním pojištění, který vedle zhoršení samosprávy byl občanským blokem pro dělníky zhoršen ještě také finančně. Zhoršení jeví se především v tom, že pro zařazení do mzdových tříd počítá se šestina mzdy, jestliže se zpravidla pracuje v týdnu méně než šest dní. Tím jsou těžce poškozeni neplně zaměstnaní dělníci - a jsou jich desetitisíce - a to nejen v případě nemoci, poněvadž dostanou nižší nemocenské, nýbrž zvláště jsou také těžce poškozeni při vyměření důchodu v případě invalidity nebo stáří, poněvadž ony částky stoupají velmi pomalu. Dále bude třeba zvýšiti důchody a snížiti starobní hranici, neboť lidé přes 50 let sotva již mají naději, že dostanou nové místo, poněvadž jsou zde mladší dělníci. Vyřazeni mohou býti však jen tehdy, je-li jejich živobytí aspoň poněkud zajištěno. Tím by se uvolnilo na pracovním trhu. Toto opatření jest však také nutné, poněvadž při dnešním způsobu práce se pracující člověk mnohem více opotřebuje než dříve.

Důležité jest řešiti otázku prostředkování práce. Neboť právě v době krise jest nutno pronikavě upraviti prostředkovatelny práce, poněvadž nedostane nejprve práci ten, kdo jest nejdéle bez práce, nýbrž ten, kdo má největší protekci a kdo si nepřímo může pracovní místo vykoupiti.

Mají-li býti splněny požadavky odborových organisací a má-li se v dohodě s příslušnými místy vyhraditi odborovým organisacím rozhodující spoluúčast při omezování pracovní doby nebo při zavírání závodů, pak bylo by možno dosíci zlepšení na pracovním trhu a čeliti nejhorším výstřelkům a často neodůvodněně způsobenému omezování pracovní doby.

Víme dobře, že celý problém lze řešiti jen v rámci socialistického společenského řádu, bude-li se hospodařiti podle plánu a potřeby. Jestliže se dnes účastníme ve vládě, hlasujeme-li pro tento rozpočet, činíme to proto, poněvadž pokládáme za účelné, abychom za daných poměrů pracovali ve vládě v zájmu pracujících lidí. Že tato činnost není marná, vidíme právě u kapitoly sociální péče. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem jest p. posl. Hodina. Uděluji mu slovo.

Posl. Hodina (německy): Slavná sněmovno! V době nejtěžší nouze přistupujeme k úpravě státního hospodářství pro rok 1931. (Předsednictví převzal místopředseda Zierhut.)

Je to zvláště zemědělství, které musí v této těžké době prodělávati nejobtížnější chvíle. Krise v zemědělství, která již přes rok trvá v krajní prudkosti a podlomila výnosnost zemědělských podniků, zasáhla zatím živnosti, průmysl a všecky ostatní vrstvy našeho hospodářského života. Nedalo se nic jiného čekati. Všechny naše výstrahy po celá léta vyslovované byly mluveny do větru. Z tohoto státu byl do slova svévolně tvořen stát čistě průmyslový. Již s dědictvím po Rakousku převzato bylo ve většině průmyslových oborů 70, ba i 90% průmyslu z celého Rakousko-Uherska. Nedosti na tom, v poválečných letech průmyslové konjunktury dali jste se svésti k dalšímu vybudování beztoho již příliš velkého průmyslu, jehož vnitřní trh v nových státních hranicích z 52 milionů lidí klesl na 13 1/2 milionu, při čemž jste se dali vésti jedinou myšlenkou, že jen vývoz průmyslových výrobků může zahojiti válečné škody a co nejrychleji pomoci k rozkvětu národního hospodářství v tomto státě. Mocný rozvoj průmyslu má co děkovati těmto úvahám. Avšak následky tohoto chybného výpočtu měly se ukázati příliš brzy. Vzrůstající vývoz přivodil následkem snah po soběstatečnosti u těch států, do nichž se dováželo, vzrůst dovozu, který tvořily skoro výhradně výrobky agrární, poněvadž jsme vyváželi nejvíce do zemí agrárních. Domácí zemědělství v poválečné době z pudu sebezachování neobyčejně stupňovalo vlastní výrobu. Přirozeným následkem stupňované výroby a stupňovaného dovozu agrárních výrobků byla příliš velká nabídka, která nezadržitelně přivodila pokles cen našich výrobků.

Podpora průmyslu vybudovaná na mylných předpokladech způsobila úpadek zemědělství a místo aby se včas přestalo, rozhodli jste se na české straně vládnouti na útraty zemědělství, což bylo tím pochopitelnější, když české zemědělství ležící většinou v lepších krajinách bylo pro vyšší výnos odolnější a mohlo takový pokus podniknutý přece jen na německé útraty vydržeti, když se s ním zcela jinak jedná při vybírání daní.

Brzy, příliš brzy dostavila se kocovina. A když konečně český zemědělec volal k spolupráci německého, byli nepřátelé zemědělství již tak silni, že výstražných hlasů zemědělství v r. 1926 nebylo již dbáno a dostatečná ochrana byla zemědělcům odepřena. Následků jsme se nyní dočkali a zhoršují se ještě den co den, za chybných nově stanovených předpokladů.

Zemědělec nepotřebuje ochrany! Jen s námahou podařilo se provésti malá nedostatečná pomocná opatření, zatím co ještě dnes ochranná průmyslová cla považují se za jediný spasitelný způsob záchrany průmyslu. Čím později se přikročí k vyrovnání ochranných opatření pro výrobu průmyslovou a zemědělskou, tím větší bude nebezpečí úplného zhroucení národního hospodářství ve státě - a následky? O nich nás, myslím, dostatečně poučují poměry v Rusku.

Takový neodpovědný hřích proti základním zásadám národního hospodářství ve státě přivodí se zkázou zemědělství i zhroucení jakékoli jiné možnosti výdělkové. Hrozí úplné zbídačení a připravuje půdu pro símě rozsívané ruskými apoštoly násilí.

Všechny sousední státy snaží se vybudovati své zemědělství - jen u nás v Československu dále platí heslo: "Zemědělství známe jen, když při volbách potřebujeme jeho hlasy. Tu ukazujeme všichni, že zemědělství rozumíme a že také něco pro ně máme. Po volbách - pak přenecháme starost o ně několika lidem věrným půdě, kteří v zemědělství a jeho zajištění chtějí viděti více než my, kteří se dokonce opovažujeme v zajištěném zemědělství viděti i blaho a bezpečnost národa a blaho a bezpečnost každého státu".

Vyrovnejte tyto věci dříve, než bude pozdě! Spořádané národní hospodářství tohoto státu vyžaduje i nutné úpravy národnostních poměrů ve státě. Podruhé volám: Vyrovnejte tyto věci, než bude pozdě!

Také při této práci vychází se na české straně z mylných předpokladů.

Patrně chtějí na české straně jisté státotvorné strany i zde zaříditi výchovu menšin podle polského vzoru. Jenom místo polského klacku, jak se ho právě nyní užívá ve volbách v tomto kulturním státě, užívá se zde jiného prostředku vychovávacího.

V Polsku brachiální násilí klacku a pistole - zde u nás, jistě dosud jako nejúspěšnější a při různých příležitostech velmi používaný výchovný prostředek slibů, nepravdy a často i lži. A velmi často vítězí lež. Odpovědní státníci mají často nejkrásnější slova pro smír národů a pro vůli k dohodě v tomto státě. Již první pokus vtěliti tato slova v čin žalostně stroskotá, poněvadž jsou tito státníci ve svých ministerstvech buď se svým souhlasem, nebo - co chci v jednotlivých případech předpokládati - proti své vůli namnoze obklopeni gardou nejostřejších šovinistů, kteří jsou získáni neviditelnými, vždy ještě trpěnými vedlejšími vládami a každé hnutí svých představených k lepšímu v zárodku udusí.

Tato polská výchovná methoda se patrně přece ještě nevžila. Právě nedávno měli jsme příležitost slyšeti od pana posl. Špačka vůči Polákům slova tak přetékající láskou, jakých jinak užívají někteří členové jeho strany a jeho stranický večerní tisk, aby konstatovali svůj poměr k nám Němcům. Co po takových srdečných výlevech p. Špačka má znamenati výzva "Národa", aby bylo vůči nám použito polských method, stalo se od té doby značně srozumitelnějším, poněvadž Poláci spíše budou musiti použíti těchto method vůči takovým bratrským výlevům přátelství. Dovolte mně opakovati úvod svých vývodů v rozpočtovém výboru z 30. října t. r. Tam jsem pravil: "V čelo svých vývodů kladu projevy ministra zahraničních věcí dr Beneše, který právě nedávno v zahraničním výboru použil těchto slov: Míním zde spolupráci obou táborů, sociálního a hospodářského, ale i národnostního: spolupráci s menšinami, loyální, poctivou, korektní spolupráci, jak jsem to zdůraznil ve Svazu národů, neboť spolupráce naší tak zvané levice a pravice přinesla našemu státu klid a skutečné požehnání doma, vážnost a uznání ve světě". "Ano", pravil jsem dále, "naše spolupráce trvající od r. 1926 přinesla vašemu státu klid a skutečné požehnání, vážnost a uznání. Říkám výslovně "vašemu státu", neboť naším státem se tento státní útvar dosud nestal, tím jej musíte, pánové z české strany, teprve učiniti. My němečtí státní občané dodnes ještě přes všechny své nejloyálnější pokusy, aby byly vytvořeny poměry hodné státního občana, setkali jsme se všude a s malými výjimkami, jež právě potvrzují pravidlo, s nevlídným smýšlením a prací proti nám. Celý úřednický aparát je většinou v rukou nám nepřátelských českých úředníků, kteří dodneška přes veškeré ujišťování nebyli dosud poučeni, aby v nás viděli občany stejné a nikoli teprve druhé, třetí a čtvrté kategorie. Pokud státní úředníci stojí v čele bojovných českých spolků, které bezohledně postupují s veškerým důrazem proti všemu německému, anebo pokud jsou v nich činni jako první a tudíž nejdůležitější spolupracovníci, kteří využívají dat jim známých z úřední činnosti, nemůžeme věřiti v prohloubení vzájemných styků".

Pan ministr Dérer, který se zmužile chopil práce na tomto snad nejobtížnějším poli díla vyrovnávacího, vystoupil proti mně vzhledem k mému výroku, kde jsem mluvil "o vašem státě", takto: "Posl. Hodina použil ve své řeči slov, která jsou podle mého názoru nezvyklá u poslance, který náleží k vládní většině. Prohlásil, že tento stát jest jen státem československým, nikoli však státem německých občanů. Myslím, že takové výrazy mohou dáti podnět k nedorozumění, a že nutno od pánů, kteří jsou ve vládní většině, bezpodmínečně žádati, aby měli ke státu poměr positivní, aby pohlíželi na tento stát jako na svůj, jako na náš stát společný. Jako podmínku pro splnění jakéhokoli požadavku musíme žádati absolutní věrnost a přiznání ke státu. Menšiny, které požadují svá práva, musí se chovati k tomuto státu naprosto loyálně".

Mohu se jen domnívati, že pan ministr dr Dérer neslyšel této věty vykládající slova "váš stát": "My němečtí občané dodnes ještě přes všechny své nejloyálnější pokusy, aby byly vytvořeny poměry hodné státního občana, setkali jsme se všude a až na malé výjimky, které právě potvrzují pravidlo, s nevlídným smýšlením a prací proti nám".

Již z těchto slov je viděti, že máme ke státu poměr positivní a že jsme si zachovali positivní orientaci přes velmi těžké poměry na německé straně. Tehdy jako nyní jsme toho mínění, že v zájmu zabezpečení existence 3 1/2 milionů Němců ve státě nutno tuto práci vykonati, byť byla sebe těžší a byť pomaly úspěch činil ji sebe méně srozumitelnou a doporučitelnou.

Krásná slova a větrné zámky nás přes 28. říjen 1918 nepřenesou.

Není dnes mojí věcí zkoumati, jakým způsobem nutno dělati historii. Nepustím se do proroctví, kdy dějiny zase začnou zkoušeti své malířské umění na mapě Evropy. Povinnost k našemu národu nám ukládá, abychom si této povinnosti byli vědomi a abychom v poctivé práci, zvláště v nynější těžké době využili chvíle a pokusili se o to, co je možné. Laciná kritika byla a zůstává vždy cestou nejpohodlnější. Je jiná otázka, zda pouhou kritikou se poměry někdy zlepšily. Právo kritiky patří podle mého mínění jenom tomu, kdo si tohoto práva získal svojí prací, a poněvadž konáme pro svůj národ poctivou práci, osobujeme si právo vážné kritiky. Není naší vinou, že tato kritika musí dopadnouti tak příkře.

Více odvahy bych si přál na české straně, poněvadž tam nabývá vrchu druh lidí, kteří z kritiky jenom žijí a nedostanou se přes kult svého ubohého já a velmi rádi zapomínají na obranu proti blížící se hospodářské katastrofě. Tímto právem jsem mluvil a mluvím dnes zase o "vašem státě", poněvadž není dosud státem naším, k jehož vedení mají míti přece občané plnou důvěru. Bylo by jinak možné ve státě, který již požívá plné důvěry všech svých občanů, aby pro sčítání lidu prováděné 2. prosince naše ministerstvo vnitra, naše zemské úřady, naše hejtmanství učinila taková opatření, která jsou výsměchem jakémukoli citu pro spravedlnost a slušnost? Vedlejší vláda Národních výborů, těchto tvrdošíjných, nedajících se poučiti, považuje za nutno při hrozící hospodářské katastrofě, která nás čeká, jak bylo dokázáno, pohltiti nejen velké, nýbrž i malé státy, rozdmychovati znovu všechnu nenávist a pokusiti se při sčítání lidu zabrániti několika tisícům nebo desetitisícům Němců přiznati se k němectví.

Nebude nutno při takovém způsobu sčítání požadovati, aby bylo přezkoumáno? Aby byl vyloučen vliv při přezkoušení, provede se hlasování o národní příslušnosti tajným vložením barevných známek do uzavřených uren, ostatní data sčítacího archu mohou býti snadno vyplněna u obecního úřadu. Když tajné právo hlasovací, proč ne také sčítání lidu tajné, svobodné a bez jakéhokoliv vlivu? Budiž řečeno ke cti některých okresních hejtmanů: V německých a ve smíšených krajích jsou skutečně okresní náčelníci, kteří neustoupili před terorem Jednotářů. Tam jsou oba národní kmeny spokojeny. Jak velký však musí býti tlak a moc těchto tajných vedlejších vlád, když se okresní hejtman musí zástupcům stran omlouvati tím, že všecko připravil co nejlépe, že však byl na něho vykonáván takový nátlak, - nebo to snad byl mírný pokyn shůry? - že to musil všechno zvrátiti?

Podle zákona má býti s popisnými archy prováděno sčítání jen tam, kde jest sčítati analfabety. Jak hluboko klesne kulturní úroveň, když bude nutno vykazovati tisíce a tisíce analfabetů? Podle příkazu daného "Národem", aby vůči Němcům bylo použito polských method, byli patrně sčítací komisaři vybíráni tak, že byli jmenováni ti, kteří mají v polských manýrách zvláštní kvalifikaci. Podle dosavadních zkušeností patří k nim tito jmenovaní: čeští učitelé menšinoví, čeští četníci, čeští kolonisté usídlení teprve od několika let, čeští zemědělci a čeští hajní z českých sousedních obcí, do německých pohraničních míst přesazení dělníci a továrníci. Český továrník byl poslán jako sčítací komisař zrovna do sousední německé obce, v níž bydlí největší počet německých dělníků u něho zaměstnaných.

Zvláštní péče se dostává ovšem jazykovému rozhraní a jazykovým ostrůvkům. V těch nebyli jmenováni ovšem co možná vůbec žádni Němci, nýbrž právě jen elevové berních úřadů a jiní úředníci stojící v čele Národní jednoty, poněvadž jde o to, aby se v takových obcích ulovila nebo zahladila nějaká procenta.

Aby si téměř čistě německá místa a města nenaříkala, byli i v takových tu a tam nebo většinou jmenováni čeští revisoři. A to všechno má býti možné v "našem" státě?

Nuže, přečkáme i tuto hrůzu a neuděláme těm lidem z výborů tu radost, abychom ze strachu před sčítáním lidu hromadně mřeli. Nikoli! Intervencemi různých stran proti takové libovůli bylo podáno jak zástupci ministerského předsedy, tak i ministru vnitra plné vysvětlení o těch neslýchaných řečech. Naší deputaci byla slíbena náprava a opět dána záruka, že byl vydán přísný rozkaz nevykonávati vlivu pod jakoukoli záminkou.

Odpovědným ministrům to rádi chceme věřiti. Je jiná otázka, jak se podle toho zachovají sčítací komisaři u nás a na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Stalo se přece již při prvém sčítání, že německá obec B. úskokem tamějšího slovenského faráře byla udělána čistě slovenskou. "Lidičky, mohu vám říci jenom tolik, my jsme nyní všichni Čechoslováky, poněvadž jsme občany Československé republiky. A tu bude pro vás nejlépe, když se zapíšete nebo vás zapíší ťčeskoslovenskýŤ". Ti ubozí němečtí osadníci, daleko od jakéhokoli spojení, naletěli milému duchovnímu pastýři, obec se stala slovenskou a do dnes nebylo možno v obci zříditi německou školu.

Blíží se velká nouze a nebezpečí. Jako rolníku a družstevníku napadá mi tu jeden z našich nejlepších prostředků: Svépomoc! Svépomoc je výchovnou pomůckou, kterou náš národ postaví proti polským výchovným prostředkům. Každý svobodně přiznej své němectví!

V zákoně se přísně trestá jakýkoli vliv. Každý pozoruj pečlivě sčítacího komisaře, proviní-li se nějakým, třeba sebemenším vykonáváním vlivu. V kladném případě má každý občan povinnost protizákonnosti oznámiti. Takové oznámení podá se současně příslušné politické straně. Ministr zahraničních věcí dr Beneš řekl, jak jsem již jednou zdůraznil, že "spolupráce menšin přinesla našemu státu klid a skutečné požehnání doma a vážnost a uznání ve světě". Myslím, že my státní občané nedopouštíme se ničeho zlého, když budeme pozorovati, jak sčítací komisaři plní zákon o sčítání lidu, a pak podáme "Národu", to jest večernímu listu strany pana posl. Špačka, zprávu, zda si sčítací komisaři již osvojili polské methody.

Včera odpoledne mluvil pan kol. Najman o svých návštěvách světových výstav v Barceloně, Antverpách a v Lutychu. Výmluvnými slovy líčil, jak velkolepě všechny druhé státy měly opatřeny své výstavy a jak uboze naproti tomu tam vypadaly výklady Československé republiky. V dalším zdůraznil posl. Najman také staré přísloví "Svůj k svému" a mínil, že by pánové v Praze s polskými methodami byli lépe učinili, kdyby byli nechali celá německá okna a výklady, poněvadž přece také česká okna byla rozbita, když rána nezasáhla cíl a padla jinam. Sedmnáctitýdenní boje proti německému zvukovému filmu hromadnými návštěvami a potomními útoky na okna, když biografy byly současně úplně prázdné, kde se hrály filmy jiné, nebyly prý správným přiznáním k heslu "Svůj k svému". Nuže, vezměme si z toho poučení! Příští výstavy našeho státu budou náležitě podle toho "Svůj k svému" po pečlivém výběru výstavního zboží obeslány i od nás Němců. Ovšem naše výstavy, podle našich majetkových poměrů druhé třídy, mohou býti vybaveny také jenom chudým šatem.

Po těchto kulturně politických vývodech přicházím nyní ke svému vlastnímu pracovnímu oboru, k bitevnímu poli německého školství, které přes všechna podpůrná stavební opatření pořád ještě není vybudováno. V panu ministru dr Dérerovi vyvstal nový stavitel, který zkušenou rukou črtá nové plány a snaží se činně při stavbě pomáhati, aby konečně byly staré škody vyrovnány. Zvláště pracovití pomocní dělníci a zedníci, kteří se bojí, že přijdou o práci, když provedou stavby tohoto stavitele podle jeho solidních plánů a z materiálu ještě solidnějšího, snaží se stále pokračování stavby zdržeti tím, že špatně a na křivo zasazují stavební kameny, že používají špatně mísené malty, špatné míry, nedodržují rozměrů a jinak stavbu protahují. My jsme se několikráte nabízeli jako pomocní dělníci s neobmezenou pracovní dobou a poměrně nepatrnou mzdou. Sotva byla za dřívějších stavitelů práce začata, snažili se nás dělníci nám nepřející, ze stavby vytlačiti. Zvláště nepříznivě se na nás hledělo, když se nám podařilo dokázati nesprávné údaje při míchání malty. Když se tyto nesprávné údaje dokonce ukázaly jako často opakované lži, bylo požadováno přímo, abychom byli propuštěni. Tak daleko jsme to v tomto státě dopracovali. Úsilí o pravdu je zapovězeno a objevení nepravdivých dat označuje se za provokaci. Německým poslancům se zapovídá, aby se třeba jen poohlédli, zda se tu a tam se státními penězi neplýtvá. Nesmí se ani německého starosty nebo předsedy místní školní rady a co možná ani jiného německého občana nějaké německé obce tázati, zda jsou vůbec nějaké děti v nově vystavěné české menšinové škole. Naše zvědavost se odsuzuje jako zločin, když jsem se odvážil tázati se dokonce, zda do takové školy chodí snad také německé děti. Opětovná žádost, aby kulturnímu výboru byla k nahlédnutí předložena data o menšinových školách, nebyla splněna. Když jsem si namáhavou prací tato data opatřil svépomocí, byl jsem prohlášen nenávistníkem českého školství.

Pravda bolí i v tomto oboru a proto nadávky místo toho, abyste se pokusili ji vyvrátiti. A přece tento způsob boje jest přiznáním vlastní slabosti. Věcných protidůvodů se nedostává, proto se pilně nadává. Malá zprávička z českého listu nám ukazuje dobře rozčilení jistých kruhů: "Způsob", píše list, "jak se posl. Hodina vyšinul na sekvestra českého školství v naší republice, musíme odsuzovati v každém směru nejen my Čechové, nýbrž i každý vážný a spravedlivý Němec. Ve své nenávisti uložil německým obecním starostům, aby mu zaslali přesná data o českém školství v poněmčelých a smíšených obcích. Věci, které nenáležejí ani do oboru jejich činnosti ani do oboru dozoru obcí, věci, které neznají a které špiclují" - špiclovat, se zde praví - "a které mají vyzvěděti, tedy věci, které se takových obcí již vůbec netýkají. Jak se proslýchá, mají zjišťovati také národnost dětí a rodičů a tento zaujatý poslanec sestaví svoji statistiku a své důvody podle těchto nekontrolovatelných dat a podnikne své útoky. A to se u nich nazývá ochrannou prací pro německý národ v českém parlamentě. Hodina ze sebe dělá - od kdy proudí německá krev jeho žilami? - také velikého mentora ministerstva školství, jehož údajům a statistikám nechce věřiti. Jak je směšné toto uplatňování vlastní důležitosti, zvláště u poslance strany, která má ministra ve vládě. Jděte do Ženevy, Zaleski vám odpoví!"

Budiž! Budiž! Pane pisateli. Co se týče mého českého příjmení, nebude asi nutno vyšetřovati, kolik německých jmen na české straně a českých na německé možno nalézti. Dr Schieszel, tedy Čech, teprve před nedávnem vzhledem k podpisům českých vůdců, kteří podepsali provolání "Mobilisace proti německému duchu", prokázal, kolik z těch, kteří podepsali české provolání, nemělo by ho podepsati vzhledem ke svým rodinným jménům. A byli mezi nimi tak velcí pánové, k nimž já chudák ve své skromnosti sotva se odvážím vzhlédnouti.

Pokud jde o druhý text novinářské zprávy, tomu pisálkovi není vůbec nic do mé práce na ochranu školství. Právě tak si nedá zakazovati žádný Němec, ať patří ke kterékoli straně, aby sobě nebo své straně opatřil úplně spolehlivá školská data, jež si přeje. Čím více se proti tomu útočí, tím usilovněji se bude pracovati. Myslím, že naše škola za to stojí, abychom se práci pro ni nevyhýbali.

Je bohužel pravda, že nelze úplně věřiti údajům a statistickým datům ministerstva. Nemusel bych míti příležitost, abych se přímo přesvědčil o datech často přímo vylhaných. Dva předchůdce pana ministra dr Dérera mohl jsem v jednotlivých případech přesvědčiti o nesprávnosti úředních dat. Mezi tím se takových případů nahromadilo velmi mnoho a dr Dérer bude míti velkou práci, chce-li data uvésti na úplně správný základ. A dnes nedostávám těchto dat jenom od Němců, jsou to Čechové, slušní lidé, u kterých vzbuzuje tato hrozná hra o duši dítěte odpor, Češi, jimž takové mrhání penězi sehnanými z daní v této těžké hospodářské krisi vhání krev do hlavy, Češi, kteří nenávidí tuto strašnou lež - hlásí se vždy více a častěji a chtějí pomoci poraziti toto bláznovství.

Několik málo příkladů:

V Pobučí v okrese zábřežském bylo přes mé opačné tvrzení opětně 13 českých dětí úředně vykázáno jako v místě usedlých. Když tato úřední lež konečně byla přece zjištěna, byla škola, jak "Národ" potom sám oznámil, v roce 1928 pro nedostatek dětí jako první česká menšinová škola zavřena.