Od tohoto prohlášení p. ministra dr Viškovského zdá se, nestalo se pro zkrácení vojenské služby v ministerstvu nic. Trvajíce na zkrácení služby vojenské, žádáme urychlení všech nutných předpokladů pro ni, z nichž jedním z hlavních je získání potřebného kádru poddůstojníků. Očekáváme proto předložení osnovy zákona po úpravě hmotných poměrů délesloužících, jak bylo p. ministrem také slíbeno.
V souvislosti s otázkou řešení konečného snížení délky presenční služby vojenské na nejpřípustnější minimum musím použíti příležitosti, abych se zmínil o velmi choulostivé věci, kterou bych nazval láskou a chutí československého občana k vojenské službě, anebo jeho brannou morálkou. Bohužel, není takovou, jak bychom si toho přáli a jak se častokráte také z oficielních míst líčí. (Tak jest!) Vzpomínám znervosnění naší veřejnosti na jaře letošního roku při propuknutí t. zv. odvodové aféry. Znervosnění zcela oprávněné, protože se prostě řečeno jednalo o podezření, že kdo na to má, nemusí tolik nebo vůbec nemusí sloužiti jako ten, kdo na to nemá. Nejsem povolán, abych zde posuzoval věcnou stránku aféry samé. Musím se však s tohoto místa ohraditi proti jisté věci, která se v naší veřejnosti v poslední době při každé sebe menší aféře stala již zvykem, totiž proti obviňováni veřejných činitelů, hlavně poslanců a senátorů, že mají své prsty namočeny v každé aféře. Nevím, jak si právě ti, kteří veřejně a bez ostychu tato obvinění pronášejí, představují naši činnost, myslím však, že mluvím pravdu, tvrdím-li, že právě jim je velmi dobře známo, co se dnes od parlamentního zástupce všechno požaduje. Mnohý a mnohý občan, který jinak má morálky plná ústa při každé maličkosti, týkající se jeho vlastní osoby, si myslí, že poslanec je člověk, který může a smí všechno, a také se na něj obrací se žádostí o intervence. Běda pak, projeví-li poslanec neochotu intervenovati. Získá si nepřítele i ve vlastní straně.
Musím zde přiznati a myslím, že mluvím ze zkušenosti téměř všech poslanců, tvrdím-li, že branná morálka občanstva neukázala se ve světle nejlepším. Chci přiznati, že mluvilo-li se při t. zv. odvodové aféře o intervencích, které, a o tom může býti celá veřejnost ujištěna, dály se jen a jen zákonem předepsanou cestou, je nutno původ těchto intervencí hledati ne mezi poslanci, senátory a veřejnými činiteli, nýbrž v nedostatečné morálce čsl. občana. Ovšem: Je jiná otázka, jak k tomuto zjevu došlo a kde hledati jeho příčiny. Doporučoval bych vojenské správě, aby se jednou zabývala psychologickými příčinami těchto zjevů a zjistila jich původ. Zdá se, že jsou zde v souvislosti okolnosti nejprotichůdnější, které všechny dohromady tvoří podklad národního branného cítění a branné vůle národa, jednoho z nejcennějších statků naší republiky.
Slavná sněmovno, již v branném výboru jsme před časem poukázal na nutnost novelisace zákona o náhradní záloze v tom smyslu, aby nastane-li zákonný důvod pro přeřadění do náhradní zálohy i během presenční služby, bylo možno takové brance do náhradní zálohy přeřaďovati. Podle rakouského branného zákona bylo možno přeřadění do náhradní zálohy kdykoliv za presenční služby. U nás to možno není, neboť žádosti musí býti podávány buď ihned při odvodu anebo, nastanou-li okolnosti, jež by odůvodňovaly zařadění brance do náhradní zálohy teprve po odvodu, lze podati žádost až do dne zařadění, nejdéle do 15 dnů potom, co zmíněná okolnost nastala. V zákoně není pamatováno na možné důvody pro zařadění do náhradní zálohy, které mohou nastati za presenční služby brance. Jen uvažte, že do náhradní zálohy nemůže býti zařaděn branec, jehož rodiče zemřeli po jeho narukování. V zájmu spravedlnosti je třeba novelisovati zákon o náhradní záloze a učiniti v tom směru brzy nápravu.
Slavná sněmovno, mnoho se u nás mluví o t. zv. předvojenské výchově. Zmínil jsem se o ní již loňského roku. Dnes chci apelovati na vládu, aby konečně došlo ke stavbě státního tělovýchovného ústavu Tyršova, jehož učební program a organisace je v rukou kompetentních činitelů státních. Měl jsem příležitost nahlédnouti do tohoto programu. Je to obsažná kniha. V ústavu vzdělávali by se na podkladě vědeckém profesoři a učitelé státní, vojenští učitelé tělocviku a učitelé spolkoví. K programu je přiložen i program stavby, náklad na stavbu a plán. Těžiště dosavadní práce spočívá na meziministerském poradním sboru.
R. 1932 doufám, že nejen Sokolstvo, nýbrž i celý národ oslaví stoleté narozeniny dr M. Tyrše, který nejen slovy, nýbrž i činy první razil cestu národnímu osvobození a národnímu zdraví. Jsme povinni ve svobodném státě zkonkretisováním návrhů, t. j. stavbou Tyršova ústavu oslaviti jeho narozeniny. Národ, jehož učitelé tělocviku vědecky vedení se na svůj úkol připraví, dostane v této formě nejlepší způsob předvojenské výchovy.
A nyní dovolte, dámy a pánové, abych řekl několik slov o našem letectví. O tom mluvil již několikráte s tohoto místa a také v branném výboru pan kol. Srba. Letošního roku byl státní rozpočet na letectví, a to jak vojenský, tak i civilní zcela nepatrně zvýšen. Je nutno sice uvítati toto zlepšení, ale nutno upozorniti co nejdůrazněji, že naše letecké rozpočty jsou trvale několikráte menší nežli v jiných státech.
Můžeme si lehce stanoviti, kolik procent celého státního rozpočtu činí u nás letecký rozpočet, a užasneme nad tím, jak je naše letectví špatně dotováno. Můžeme si u řady států vypočísti poměr výše leteckého rozpočtu s počtem obyvatelstva a zjistíme tutéž překvapující skutečnost. Musíme také uvážiti, že většina států má veliký rozpočet pro námořnictvo a že bychom vlastně měli o to v Československé republice zvětšiti svůj rozpočet letecký, neboť letectví nahrazuje nám nebo alespoň z velké míry může nahraditi nedostatek přístupu k moři.
Není divu, že při trvale malých rozpočtech na letectví dochází k tomu, že náš pokrok v tomto oboru je velmi ochromen (Tak jest!), a pozorujeme, že ostatní státy - nejsou to pouze velmoci - rychle nás předhánějí a vůbec dívají se na letectví s větší vážností a porozuměním nežli naši rozhodující činitelé. (Posl. Srba: Anglie dává třetinu svého námořního rozpočtu!) Docela správně.
Viděli jsme, že Poláci byli letos s to vyslati na závod turistických letadel celkem 16 strojů, zatím co z Československa nestartoval ani jediný. To je malý příklad, ale velmi výmluvný, vzpomeneme-li, že naše letadla tohoto druhu vítězila před několika lety v největších mezinárodních soutěžích a dobývala četných světových rekordů.
Poměry v letectví vojenském nejsou lepší, neboť průmyslu dostalo se velmi omezených prostředků k vytvoření nových typů letadel. Za to málo dokázal i tak průmysl velmi mnoho: dobývá opět světových rekordů a prokazuje kvalitu svých výrobků, ovsem že jenom těch, na které se mu dostalo prostředků.
Letectví bylo u nás před několika roky na světové úrovni. Ovšem ani tenkráte nebylo dotováno dostatečně, ale lze děkovati jen našim leteckým konstruktérům, jejich spolupracovníkům a našemu svědomitému dělnictvu, že s malými prostředky vyšinuli tak vysoko naši leteckou konstrukci a získali jí nejlepší pověst v cizině.
Následovala však doba, kdy prostředky byly ještě více omezeny a také zásahem různých činitelů dostalo se naše letectví do krajně kritické situace. Nejen, že rozpočet byl snížen a tím všechny možnosti krajně omezeny, ale ukázalo se také, že nedostatek bdělosti nad tím, do jakých rukou přechází vedení leteckých podniků, zavinil tolik škod, že dnešní práce stává se těžší, odpovědnější a vyžaduje zvlášť účelné a dostatečné podpory státních činitelů.
Neutěšeného stavu našeho letectví využívají nyní jisté živly, aby zaváděly stále nové a nové typy cizího původu do licenční výroby, ačkoli dostane-li se našemu průmyslu jen trochu větších prostředků, můžeme míti v kratičké době pro všechny tyto účely letadla domácí konstrukce a mnohem lepší kvality, nežli všechny cizí výrobky, které s velikou okázalostí jsou nám předváděny a posléze zklamou a budou k nepotřebě.
Pro každý další postup v našem letectví nutno si velmi dobře uvědomiti, že celé světové letectví prodělává v přítomnosti neobyčejně rychle pokrok. Jsme v pravém slova smyslu na pokraji nového období ve vývoji leteckých konstrukcí. Technický pokrok po řadu let postupoval pomalu, krůček za krůčkem byla prováděna drobná zdokonalování, avšak bez pronikavějšího docílení celkových výsledků. Teprve nyní v poslední době byly provedeny a jen díky nákladným experimentům realisovány nové způsoby, jak zvýšiti rychlost letadel v míře naprosto neočekávané. Konstrukce letadla spěje rychle k formám a methodám, jež činí vše dosavadní rázem zastaralým a nepotřebným.
Teprve dnes po těchto pokrocích a diky silným motorům lze vystavěti dobrá letadla pro veliké nosnosti. Teprve nyní možno řešiti stihací letadlo o rychlosti 350 km za hodinu, dvousedadlové, lehké letadlo, ať už stíhací nebo bombardovací, o rychlosti 320 km za hodinu. Dnes je možno stavěti letadla dopravní bezpečnější než dosud, ale s rychlostí o 50 km/hod. větší nežli jsou nejlepší typy dnešní. Je doba, kdy by bylo neúčelné a možno říci přímo mrhání penězi, objednávati starší typy ve velkých seriích. Je nejvhodnější doba pro stavbu prototypů pro všechny účely. Teprve nové typy po dostatečném přezkoušení budou takové výkonnosti a kvality, aby bylo možno s dobrým svědomím vyzbrojiti jimi naši armádu a zakoupiti jich dostatek pro naše letecké linie. Dnes je také naléhavým požadavkem, ze kterého nelze nic sleviti, opatření co nejsilnějších a nejlepších motorů pro naše nová letadla, motorů, které jsou zcela na výši doby a dávají našim konstruktérům letadel nejméně tytéž šance, jako nejlepší motory jiných států.
Náš rozpočet na příští rok dostačil by při známé schopnosti našich podniků s malými prostředky vytvořiti velmi mnoho, aby vznikly v továrnách nové typy vojenské, dopravní i sportovní. Bude-li největší část rozpočtu využita tím způsobem, dohoníme v krátké době náskok ciziny a budeme slaviti mnoho úspěchů, nikoli pouze úspěchů pro veřejnost, ale budeme míti skutečně dokonalé typy domácí, jež můžeme v příštích letech vyrobiti v dostatečném počtu a skutečně racionelně za předpokladu promyšleného výrobního programu, který by nepřipouštěl v továrnách delší období nezaměstnanosti.
Ještě jedna okolnost je hodna toho, aby bylo o ní promluveno. Moderní letadla, ať již pro kterýkoli účel, zvláště pak letadla vojenská a dopravní jsou dnes mnohem nákladnější konstrukce než před lety. Stihací letadlo z r. 1925 mělo motor jen o 300 ks a rychlost 240 km/hod. a stálo s motorem 280.000 Kč. Dnešní letadlo pro tentýž účel bude míti odpovídající výkonu 800 ks na zemi, bude míti rychlost 350 km/hod. a bude také státi poměrně více, s motorem jistě 500.000 Kč. Musíme také míti velká letadla bombardovací s jedním i více motory. Jsou to letadla už velmi těžká a jejich cena je několikanásobně vyšší nežli u letadla, které r. 1925 platilo za t. zv. bombardovací. Dále nutno uvážiti, že požadavky moderních konstrukcí vedou k stále nákladnějšímu provedení. Zavádějí se brzdy pro letadla, hasicí přístroje, letecká výzbroj elektrická, moderní letadla mají dražší a ovšem značně lepší způsob pérování podvozků, mají sedadla, která za letu lze regulovati do různé polohy, mají pečlivější kryt motorů a lépe provedené nádrže benzinu, které lze snadno vyprazdňovati, mají daleko více zařízení zvětšujících bezpečnost, používá se křidélek zvláštní konstrukce ke snížení přistávající rychlosti, letadla musí býti opatřena moderními, dokonalými padáky atd. atd. To vše znamená, že cena jednoho letadla s výzbrojí je mnohem větší, a to je také důvodem, proč musí býti letecký rozpočet mnohonásobně zvýšen, aby bylo možno opatřiti nejen dokonalé nové typy, nýbrž aby bylo možno jich vyrobiti také dostatečný počet pro naši armádu, letecké linie a letecké školy.
Vojenská letadla budou dnes včetně motoru průměrně dvakrát dražší než r. 1925 a těžká letadla bombardovací dosahují cen milionových za jeden kus. Také letecká doprava vyžaduje stále větších a nosnějších typů. Proto příští rozpočet měl by býti alespoň čtyřikrát větší, než r. 1925, aby byl pouze udržen poměr těchto dvou rozpočtů. Shrneme-li tyto vývody, přijdeme k náhledu, že potřeba pronikavého zvýšení našich rozpočtů leteckých je už více než naléhavá, a stává se přímo otázkou veliké důležitosti pro náš stát vůbec. (Tak jest!)
Máme-li využíti letošního rozpočtu účelně, tedy na přípravu domácích typů nových konstrukcí, musíme se brániti cizím konstrukcím, máme-li schopny průmysl a dobré konstruktéry. Odložíme-li větší objednávku dnes už nevyhovujících typů, dostaneme později za tytéž peníze něco mnohem kvalitnějšího a získáme za tyto obnosy výzbroj armády skutečně plnohodnotnou.
Nesmíme šetřiti na našem letectví, abychom neškodili sami sobě, abychom nemusili míti obavy, že se při prvním válečném konfliktu vymstí nám to tak, že už nebude možno odvrátiti katastrofální následky této nemístné šetrnosti a tohoto nedostatku prozíravosti.
A nyní dovolte mi několik slov říci ještě o leteckých neštěstích, když už mluvím o letectví. Naše veřejnost je většinou toho názoru, že je zaviňují akrobatické výkony letců a že je třeba proto tyto výkony zakázati. V branném výboru projevil dokonce tento názor poslanec, který zaujímal význačné místo v naší armádě. Tento názor je naprosto nesprávný.
Vojenské letectvo je určeno pro boj a proto jeho mírový výcvik nesmí se omeziti na pouhé létání, nýbrž musí býti přizpůsoben především potřebě jeho válečného určení. To vyžaduje, aby vojenský pilot dokonale ovládal letoun ve všech polohách, do kterých může přijíti v boji. Způsob boje stihacích pilotů, kteří mají jedinou možnost střelby fixně umístěným kulometem, střílejícím okruhem vrtule, nutí k tomu, aby pilot účelnými obraty snažil se zasáhnouti nepřátelský letoun. Tyto obraty musí býti tak prováděny, aby letec zároveň unikl střelbě nepřítele.
Světová válka a i dlouholetá poválečná zkušenost a praxe stanovily přesné způsoby obratů, které každý stihací pilot musí bezvadně ovládati. Ve světové válce někteří vynikající letci děkují svým úspěchům jen zvláštnosti obratů, které sami vynalezli a které nepřítele tak překvapily, že mohl býti snadno zastřelen. Na př. je dosud používán obrat německého letce Immelmanna, po kterém se také určitý obrat v našem letectvu nazývá Immelmannka.
Souhrn všech těchto obratů stihacích letců nazývá se dosti nepřiléhavým jménem "letecká akrobacie", což u neinformovaných laiků může vésti k mylnému předpokladu, že tu jde jen o akrobatické výkony pro diváky a nikoliv o potřebu vojenského výcviku. Každý, kdo vývoj letectva sleduje, však ví, že letecká akrobacie patří - a to je důležité - bezpodmínečně do výcviku vojenských letců a že je intensivně prováděna v armádách všech států, a proto, chceme-li býti na výši doby, chceme-li býti pohotovi, musí ji ovládati bezpečně i všichni naši stihací piloti. (Posl. Srba: Jak nám to dokázala návštěva Američanů v Praze!) Ano.
Ovšem, je třeba učiniti všechno - a zdůraznili jsme to s kol. Srbou také několikráte v branném výboru posl. sněmovny - aby letecké nehody byly zmenšeny. Je možno tak učiniti důsledným používáním padáků. Po této stránce lze u nás ještě mnohé zlepšiti. Nestačí ovšem zavésti padáky. My máme padáky v našem letectví, nestačí však jen naříditi používání padáků, nýbrž je nutný výcvik v seskoku padákem. To je velmi důležité. Zkušenosti z Ameriky ukazují, že počet nehod při padákovém výcviku je poměrně velmi malý a je převážen počtem těch, kdo se padákem zachránili.
Ke konci jako poslanec-legionář dovoluji si upozorniti ministerstvo nár. obrany na resoluci, přijatou na posledním sjezdu Čsl. Obce Legionářské. Zabývá se otázkou povýšení legionářů druhé zálohy, a to jak důstojníků, tak mužstva. Domnívám se, že první vojáci republiky - příslušníci zahraniční armády kteří zcela nezištně a beznáročně nabídli své životy k boji za osvobození svého národa, si zaslouží, aby tímto způsobem byla uznána jejich činnost jakožto prvních bojovníků republiky. Jistě že takové uznání nezůstane bez vlivu na brannost národa, upevní znovu pásky spojující legionáře s naší republikánskou armádou.
Legionáři, ať důstojníci, či poddůstojníci a vojáci mají nutnou morální základnu pro povýšení, každý z nich má větší či menší zkušenosti válečné. Již pro tyto vlastnosti si zaslouží povýšení, které ve většině případů pobídne povýšeného, aby se nadále zajímal co nejintensivněji o problémy obrany státu, což jistě přispěje ke zvýšení branné morálky.
Jménem klubu poslanců čsl. strany
nár. socialistické prohlašuji, že budeme hlasovati pro rozpočet.
(Potlesk.)