K tomu nedoúčtované položky:

2. Nedoplatky daní a dávek, o kterých byla právě řeč, a které dosahují výše 4˙8 miliardy.

3. Reservy vyplývající z většího výnosu některých daní.

Ke krytí zvýšeného rozpočtu není možno užíti prvních dvou reserv, nebo lépe řečeno není možno na ně spoléhat, poněvadž po jejich vyčerpání bychom pak musili sáhnout ke zvýšení daní event. zavedení nových. Můžeme proto užít toliko třetího druhu reserv, a to jsou ty reservy, které nás zachránily resp. zachrání při zvýšeném rozpočtu. Jak povstávají tyto reservy? Ty povstávají tím, že v dřívějších rozpočtech byly příjmy preliminovány níže, nežli byl jejich skutečný výnos. Ovsem stinnou stránkou užití těchto reserv jest, že nebude možno nashromáždit pro příště, nedojdeme-li ke snížení rozpočtu, jak jsem o tom byl dříve mluvil, reservy toho prvního druhu, tedy reservy v pravém slova smyslu. Následkem toho také zmenší se konsolidační fond, a nebudeme moci ve větší míře splácet státní dluh, ale bude možno jeho splácení jen normálními anuitami.

V čem spočívají ty reservy, nejlépe poznáme z přehledné tabulky, sestavené podle účetní závěrky z r. 1929 (rozpočet 1930 byl asi stejný) a prelimináře na r. 1931.

Jenom některé příklady uvedu:

Zde byla reserva v těchto položkách 1.093,200.000 Kč, která ovšem byla paralysována menším výnosem daní přímých o 375,400.000 Kč, takže celková reserva za r. 1929 byla kolem 700 mil. Kč.

Ovšem musíme počítat pro rok 1930 i 1931 s určitou korekturou, vyplývající z hospodářské deprese. Ale, jak z přehledu je patrno, byla fin. správa velmi opatrná v preliminování příjmů, takže můžeme bezpečně počítati asi s 500 až 600 miliony Kč. Touto reservou stává se náš rozpočet bezpečně aktivním.

Saldo státních podniků je preliminováno na r. 1931 obnosem 1.335,986.900 Kč proti 1.204,030.931 Kč na rok 1930. Lví podíl má zde ovšem jako vždycky, dík našim kuřákům, tabáková režie, která samotná má odvésti státní pokladně 1.283,867.300 Kč, více nežli letos, takže na všechny ostatní podniky přijde 52˙1 mil. Kč.

Celkový zisk všech státních podniků je preliminován 1.550,741.700 Kč, z toho tabáková režie 1.307,937.300 Kč, takže zisk ostatních podniků je 242.8 mil. Kč.

Větší část těchto zisků ponechává stát podnikům na investice, a to 184.3 mil. Kč.

Státní podniky provedou v r. 1931 za 1198 mil. Kč investic. Část investic hradí půjčkou 344.7 mil. Kč, část z pokladních hotovostí 269 mil. Kč, a konečně státním příspěvkem, jsou to železnice, 400 mil. Kč.

Hospodářská tíseň objevila se též u státních podniků. Všechny státní podniky, mimo tabákovou režii, báňské závody a stát. tiskárnu v působnosti presidia min. rady, mají preliminovány menší zisky. Některé mají ztráty, jako Úřední noviny v Praze a Bratislavě 320.000 Kč, Československá tisková kancelář 1,057.000 Kč, a kuřímský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně 44.000 Kč.

Menší zisk bude míti:

U drah ovšem padá na váhu 60 mil. Kč, které vypadnou z příjmu drah; je to náhrada poštám pro železnice. Ovšem se zase dostává dráhám 400 mil. Kč z přepravních daní na investice.

Dále menší zisk preliminují:

Větší zisk mají preliminován:

Pro nás ovšem je nejdůležitější, co který podnik odvede státní pokladně. Jak už bylo řečeno, nejvíce odvede tabáková režie: 1.283.9 mil. Kč, potom státní loterie skoro 21 mil. Kč, státní mincovna 1 mil. Kč, státní lesy a statky 20 mil. Kč, Uhřiněveský školní statek 15.500 Kč, státní hutnické a báňské podniky 11.3 mil. Kč, státní tiskárna v působnosti min. rady 63.300 Kč.

Tím, že státní podniky odvedou, mimo tabákovou režii, státní pokladně méně nežli v letošním roce mají odvésti, ač i tu nutno vyčkati účetní závěrky, není řečeno, že by hospodařily špatně. Naopak, můžeme říci, že státní podniky hospodaří dobře, ale, jak už bylo pověděno, jsou to dnešní hospodářské poměry, které státní podniky tísní. A tato tíseň je pociťována u státních podniků daleko více nežli u podniků soukromých, poněvadž státní podniky mají ještě povinnosti veřejné, na př. dráha, státní lesy, pošta. Mám vážné obavy, že v účetní závěrce za r. 1930 najdeme u nich pokles zisků proti prelimináři právě pro tu hospodářskou tíseň, která se letos proti loňskému roku značně přiostřila.

Tato skupina vlastně sem ani nepatří, protože nemá přímé souvislosti s rozpočtem; souvisí s ním jenom nepřímo tím, že vysvětluje kolik ze které daně připadá autonomním svazkům, jinými slovy oč je výnos té které daně pro státní pokladnu menší. Až budou autonomní finance definitivně upraveny a až budeme mít finanční řád, bude moci tato skupina z rozpočtu vypadnout.

Sem je také zařaděna záloha státu zemím na platy učitelské. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Příděl autonomním financím na rok 1931 je větší nežli letos, obnáší 1.363,494.100 proti 1.339,534.500 letos.

Silniční fond má příjmy jednak vlastní, totiž daň z motorových vozidel a dávku z jízdného za osobní dopravu autobusy, které mají vynést 120 mil., jednak příděly, a to je polovice poplatků za povolení k dovozu minerálních olejů, druhá polovina je vedena ve všeobecné pokladní zprávě, dále polovice cla z dovozu minerálních olejů, druhá polovice je v příjmech min. financí § 3, a konečně celé clo na dovoz pneumatik a plných a komorových pryžových obručí; tyto příděly jsou preliminovány obnosem 88 mil., dohromady tyto příjmy dělají 208 mil. Mimo to použije silniční fond zápůjčky u Ústřední sociální pojišťovny ve výši 140 mil. Má tedy silniční fond k disposici na rok 1931 obnos 348 mil. Tento obnos ovšem na rekonstrukci silnic nestačí, a proto se pomýšlí zvýšiti tento fond asi na 500 mil.

Dnes už vidíme, jak šťastný to byl krok, který byl učiněn vybudováním silničního fondu. Bez něho byly by silnice do dnes v tak desolátním stavu, jako byly před třemi lety. Dnes už značná část silnic je opravena.

Na žádost pp. kolegů rozpočtového výboru podávám zde přehled úpravy státních silnic, provedených ze silničního fondu roku 1928, 1929, 1930.

Mimo to bylo na účet řádné dotace ve státním rozpočtu vyválcováno:

z čehož připadá na:

Z celkové délky státních silnic 8.500 km bylo tedy v těchto třech letech upraveno ........... 41.01%.

V tomto počtu jsou, pokud jde o rok 1930, zahrnuty úpravy dlouhých tratí, které byly v červenci 1930 zadány a mají býti skončeny v červnu 1931.

K vysvětlení pojmů lehké, střední a těžké úpravy budiž uvedeno, že lehkými úpravami rozumíme štěrkované vozovky válcované bez vázání štěrku zvláštními látkami, ale povrchově chráněné, středními rozumíme štěrkované vozovky, prolévané látkami, které štěrk slepují nebo chráněné koberce, těžkými pak že nazýváme kamenné dlažby, vozovky z cementového nebo asfaltového, po případě dehtového betonu a též vozovky štěrkové opatřené zvláštní obrusnou vrstvou větší tloušťky nežli 4 cm.

Dále budiž k vysvětlení uvedeno, že v dříve dotčených délkách jsou zahrnuty dlažby průtahů státních silnic ve městech, a že města byla povinna podle ustanovení zákona poskytnouti k těmto pracím příspěvky.

Roku 1928 a 1929 bylo povoleno vydláždění státních silničních průtahů ve 127 městech.

Roku 1930 bylo povoleno až dosud vydláždění 100 městům.

Postupnými úpravami až dosud provedenými byl, resp. bude při dokončení již zadaných prací dosažen značný počet souvislých dlouhých tratí, moderně upravených, z nichž zejména uvádíme:

V dohledné době tedy budeme moci počítat s tím, že všechny státní silnice budou upraveny tak, aby se vyrovnaly silnicím států se silnicemi nejlepšími.