Při této příležitosti budiž mně dovoleno poukázati na materiál, jehož se užívá k rekonstrukci silnic. Dnes většinou používá se asfaltu a podobných látek. Každý z Vás, dámy a pánové, ví, že je to sice materiál obvyklý i v cizině, ale podle našich zkušeností nepatří mezi nejtrvalejší. Mnohé silnice, které byly tímto materiálem opraveny, jsou zase vytlučeny, a musí se v několika málo létech opravovat znovu. Nemluvím nikterak proti užívání asfaltu k opravě silnic, ale přece jen dovoluju si poukázat na materiál, jehož máme u nás hojnost, který je sice dražší, ale za to trvalejší: jsou to žulové kostky, jichž se dnes užívá jen při dláždění silnic uvnitř měst a obcí. (Výborně!) My máme dost krásné žuly. Použitím žulových kostek zabili bychom dvě mouchy najednou. Co nezaměstnaných by se mohlo uživit v žulových lomech! Tím by klesla nezaměstnanost, a pak měli bychom opraveny silnice na celá desetiletí. Také režie na udržování silnic by se značně zmenšila. (Souhlas.)

Nelze také zapomínat na silnice okresní, které jsou v desolátním stavu, a které bude nutno větší měrou subvencovat než jak je preliminováno. Pro rok 1931 se preliminuje 85˙7 mil. Kč, na r. 1930: 136 mil. Dosud bylo ze silničního fondu povoleno na nestátní silnice 230 mil.

Státní dluh vzrostl o 731˙2 mil. na 36.964,756.606 Kč. Tento dluh vzrostl o sumu, kterou vyžadovala Haagská dohoda.

Jsou to:

Úvěry vlády francouzské za vydržování a výzbroj čsl. vojsk ve Francii a na Rusi, za jich repatriaci, za popřevratové dodávky válečného materiálu pro domácí vojenskou správu a za repatriaci čsl. příslušníků z Ruska.

Dále je to úvěr vlády italské za vydržování čsl. vojska v Italii, za popřevratové dodávky válečného materiálu čsl. armádě a za dodávky potravin.

Konečně je to dluh vyplývající z mírové smlouvy Saint-Germainské.

Služba tohoto dluhu činí 113,950.000 Kč.

Naproti tomu snížil se dluh vnitřní o 1.071 počítaje v to i úbytek státovkového dluhu obnosem 400 mil.

Služba veškerého státního dluhu činí 2.236˙8 mil., o 61 mil. víc nežli na rok letošní.

Tohoto fondu podle čl. XVII. finančního zákona pro rok 1927 má býti užito ke konsolidaci přechodného dluhu, jsou to státní pokladniční bony republiky československé, státní pokladniční poukázky a úroky z úvěrních operací, vyplývajících z běžných zápůjček nepreliminovaných. Aby tohoto fondu mohlo být užito pro službu též ostatního dluhu, bylo třeba doplnit v tomto smyslu čl. XXI. finančního zákona na r. 1931.

Konečně stát hradí ....... 1.828,945.937 Kč.

Důležitá otázka pro státní hospodářství je otázka umořování dluhu, kterým se dluh menší. Příštího r. má se umořit 550,993.740, tedy přes půl miliardy. Vnitřní dluh se má umořovati příštího roku obnosem 409˙6 mil., letos 377˙8 mil. Na vysvětlení té okolnosti, že vnitřní dluh bude menší, totiž 25 miliard proti 25˙7 miliardám letos a umořování větší, uvádím, že náhradní renty budou umořovány teprve příštím rokem, proto ta amortisační cifra je větší.

Důležité pro nás je, že neděláme nových dluhů, nehledě k dluhu z Haagské dohody, a umořujeme staré z běžných příjmů, na kteréžto cestě musíme setrvat i pro příště.

Jako léta předcházející i letos jsem byl vybídnut, abych hájil jako zpravodaj, jehož je to zvláštní povinností, práva parlamentu, a abych reklamoval právo parlamentu na možnost změny rozpočtu.

Nejsem naprosto nějakým odpůrcem změny v rozpočtu. Naopak, sám bych rád některé položky změnil, jak jsem už při projednání rozpočtu letošního naznačil při zmínce o stavbách klinik. Ano, byl jsem k tomu odhodlán, kdyby byla vláda nevyhověla parlamentu a nebyla zřídila zvláštní fond pro stavbu vysokých škol, z něhož musí potřebný obnos připadnout na stavbu klinik. Touto poznámkou chtěl jsem ukázat, že jsem si vědom své povinnosti a že nikterak zásadně proti změnám v rozpočtu se nestavím.

Ale pro mě není otázka změny rozpočtu otázkou prestyže, pro mě je to otázkou účelnosti. Parlament má největší právo v tom, že může rozpočet nepovolit vůbec, zamítnout a tím povalit vládu.

Změna jednotlivých položek není věcí tak jednoduchou; nestačí snad škrtnout jednu položku nebo její část a získaný obnos přenésti na položku jinou, nebo naopak zvětšení jedné položky nahradit škrtem v položce druhé.

Tomu musí předcházet rozmyslné jednání s vládou, stačí-li nebo nestačí-li dotyčná položka; vláda pak musí na základě účetních propočtů stanovit určitou cifru pro určitou položku. Vždyť sestavování rozpočtu není jednoduchou věcí, a číslice uvedené v rozpočtu nejsou číslicemi vzatými ze vzduchu. To jsou číslice vyplývající z důkladného setření věcí a propočtů. A k tomu je třeba času. A je možno, dámy a pánové, beze škody věci samé všechno tohle provésti během krátkého jednání o rozpočtu ve výboru?

Jak víte sami velmi dobře, stěžoval jsem si a stěžuju opětovně, že není rozpočtovému výboru dopřáno dosti času k projednání rozpočtu; reklamoval jsem v zájmu získání času pro projednání rozpočtu změnu rozpočtového roku. Nereklamoval jsem to nadarmo, snad proto jen, aby rozpočtový výbor měl více času mluvit. Ne, mně běží o to, aby všechny položky mohly být důkladně prozkoumány výborem s hlediska účelnosti, a aby mohly být provedeny eventuelní změny, které by výbor uznal za vhodné, ovšem zase, a to podškrtávám, po důkladných propočtech. Dokud nebude tento předpoklad splněn, není dobře možno provésti důležitější změny v rozpočtu. Provádět změnu pro změnu by nebylo účelné a mohlo by to mít škodlivé následky. Jsem přesvědčen, že dospějeme tak daleko v nedaleké budoucnosti, abychom mohli rozpočet projednat a eventuelně tak změnit, jak jsem právě naznačil. Kdybychom v této věci počínali si překotně, vystavovali bychom se nebezpečí, že státní hospodářství bude uvedeno ve zmatek, v nejistotu, a pak bychom museli počítat se stálým provisorním rozpočtem, a že provisoria nepřispívají k řádnému státnímu hospodářství a ke stabilisaci jeho, je jistě každému dobře známo.

Ve finančním zákoně na r. 1931, který v celku, mutatis mutandis, neliší se od letošního, tvoří se článkem XX. nový fond, zvláště důležitý. Jest to fond pro stavbu vysokých škol a na jejich vnitřní zařízení. Má dosáhnouti obnosu 900 milionů Kč, rozdělených na 15 let po 60 mil. Kč. Těch 60 milionů není uvedeno v jediné kapitole, ale jest rozděleno do dvou kapitol, podle účelu, jemuž mají tyto peníze sloužit.

Jsou v kapitole ministerstva školství jako mimořádný výdaj v obnose 19,617.000 Kč, a v kapitole veřejných prací na stavbu budov obnos 40,582.000 Kč, rovněž jako mimořádný výdaj.

Bylo opravdu již na čase, že tímto způsobem bude konečně postaráno o výstavbu našich vysokých škol. Zdůrazňuji při této příležitosti to, nač jsem poukázal již při projednávání letošního rozpočtu, totiž, aby přikročilo se nejdříve ke stavbě a vypravení těch fakult a ústavů, které toho nejvíce potřebují. Jsou to kliniky české i německé. Nemusím jistě znovu líčit neudržitelný stav klinik, na kterých není možno mluvit ani o těch nejprimitivnějších potřebách pro nemocné, nemluvě ani o opatřeních, nutných pro vědeckou práci profesorů. Se stavbou klinik mělo se začít již v příštím roce. Možnost k tomu byla dána uvolněním chudobince u sv. Bartoloměje, který byl ministerstvem školství najat za tím účelem, aby přestěhováním části nemocnice do tohoto objektu mohlo býti započato s bouráním nejstarší a nejhorší části nemocnice; je to ta část nemocnice, kde jsou kliniky Syllabova, Pelnářova a Amersbachova, a aby mohlo být započato se stavbou nových klinik. Bohužel, chudobince u sv. Bartoloměje má být použito pro úřadovny ministerstva zdravotnictví, a tím je zase odsunuta možnost započíti s úpravou neudržitelných poměrů ve všeobecné nemocnici a tím i na klinikách, poněvadž bude třeba napřed postavit budovu pro pathologicko-anatomický a soudně-lékařský ústav německé lékařské fakulty, aby jeho dosavadního místa mohlo být použito pro stavbu některé kliniky. Tento postup je naprosto nemožný. Dnešní stav všeobecné nemocnice a klinik v ní umístěných je tak desolátní, že odkladu již nesnese. Žádám proto hodně důrazně, aby vláda našla co nejdříve způsob, aby konečně mohlo být přistoupeno ke stavbě klinik umístěných ve všeobecné nemocnici.

Totéž platí o zařízení budovy pro choroby nervové na Karlově, je to budova bývalého chorobince. Zde zase běží o nemocné, pro které ve všeobecných nemocnicích není místa a do ústavů pro choromyslné nepatří a kteří dosud marně hledají pomoci, ač vyléčeni býti mohou. To jsou ty nejnaléhavější stavby a úpravy, které bez prodlení musí býti provedeny. Rozumí se dále pak samo sebou, že budou v nejbližší době dokončeny stavby vysokých škol, které jsou rozestavěny, mezi něž patří stavba ústřední budovy Karlovy university, právnické fakulty v Praze a v Brně, české techniky v Dejvicích, kde je už rozestavěn zemědělský odbor, běží tedy o jeho dokončení, dětská klinika v Bratislavě atd.

Mimo tento fond pro stavby vysokých škol je týmž článkem zřízen fond pro stavby menšinových škol ve výši 280 mil. pro 10 let po 28 mil. ročně. V debatě o těchto školách byl vysloven požadavek, aby stavěno bylo účelně a pak úsporně. Navrhována byla v rozpočtovém výboru typisace škol státem stavěných. Tím ušetřilo by se jak na předběžných pracích pro stavbu školy, tak na stavbě samé.

Ve finančním zákoně pak vyslovena je přímo článkem VII. zásada šetrnosti. Článek VII. zní: "Povolených prostředků smí býti použito, nestanoví-li zákon jinak, jen až do výše a k účelům uvedeným v příslušných kapitolách, titulech a paragrafech a pododděleních připojeného státního rozpočtu a to jak jsou uvedeny odděleně pro potřeby řádné a mimořádné, osobní a věcné. Při tom smějí býti opatřovány jen nutné potřeby státní v nezbytném rozsahu a co nejúčelněji a nejhospodárněji.

Měl bych nyní přistoupit k pojednání o jednotlivých kapitolách rozpočtu. A tu prosím, dámy a pánové, abych Vás směl upozornit jednak na důvodovou zprávu k návrhu finančního zákona, jednak na důvodovou zprávu rozpočtového výboru, kterou jsem jeho jménem sněmovně předložil.

V obou jest sneseno tolik materiálu, že by bylo zneužíváním Vaší trpělivosti, kdybych měl znovu se pouštět do výkladu o tom všem, co jest již vytištěno. V důvodové zprávě k finančnímu zákonu je snesen bohatý materiál o činnosti jednotlivých resortů a státních podniků. Z této zprávy jest jasně vidět ta obrovská práce, která jest naložena na bedra státních orgánů, a zároveň je to odůvodněním výše státních výdajů. Bylo by dobře, kdyby tohoto materiálu všimla si i širší veřejnost, zvláště ta, která je interesována na státním hospodářství. V důvodové zprávě rozpočtového výboru je snesen bohatý materiál projednávaný v tomto výboru. Po přání pánů kolegů část zprávy pojednávající o jednotlivých kapitolách, je obšírnější let předešlých. Obsahuje materiál k diskusi i v plenu sněmovním.

O jedné věci však přece jen musím promluvit, poněvadž jsem byl o to pány kolegy z rozpočtového výboru výslovně požádán.

Je to resystemisace míst státních zaměstnanců na základě platového zákona. S platovým zákonem nenabyli jsme zvlášť pěkných zkušeností. Od automatického časového postupu jsme došli k druhému extrému, došli jsme k naprosté strnulosti v mezích systemisovaných míst. Mimo to jest státní zaměstnanectvo zneklidňováno opakující se resystemisací, a to jistě nepřispívá k zlepšení státní administrativy. Říkám docela otevřeně, že bude nutno v blízké době přikročit ke změně zákona státně-zaměstnaneckého. Byl jsem členy rozpočtového výboru vyzván, jak jsem řekl, abych předložil výsledek nynější resystemisace. Činím tak, přikládaje ke stenografickému protokolu: "Přehled celkového systemisovaného stavu služebních míst v ČSR". Týká se tato resystemisace vlastní státní správy, včetně všech státních podniků, stát. zástavního a půjčovního úřadu v Praze, a všeobecné nemocnice v Praze. V přehledu první cifry udávají dosavadní stav, druhé cifry stav po nynější resystemisaci a třetí rozdíl mezi původním stavem a resystemisací. Poznamenávám, že resystemisace provedena nebyla ještě na státním statku v Lánech (v oboru působnosti kanceláře presidenta republiky), u státních lesů a statků (v oboru působnosti ministerstva zemědělství) a u státních báňských a hutních závodů (v oboru působnosti ministerstva veřejných prací).

Není mně možno, ač příležitost k tomu je velmi lákavá, věnovati více místa jednotlivým kapitolám, neměla-li by tato moje zpráva vyrůsti do přílišných rozměrů, a pak z důvodů výše uvedených.

Shrnuji, a končím svůj výklad: Rozpočet na rok 1931, ač zvýšený proti letošnímu, jest aktivním, a to jest aktivním zcela bezpečně. Je tedy státní hospodářství postaveno na bezpečný základ.

Schvalujíce pak rozpočet, plníme svoji povinnost ke svému státu. Republika musí žít a bude žít. Má všechny podmínky svého vývoje; na nás pak je poskytnouti jí všechny prostředky, kterých potřebuje ke svému životu.

Navrhuji tedy jménem rozpočtového výboru schválení státního rozpočtu na rok 1931. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Podle usnesení předsednictva sněmovny míním podle §u 43 jedn. řádu rozděliti rozpočtovou rozpravu na povšechnou a podrobnou.

Rozprava podrobná rozvržena by byla jako prvá léta na 4 části, a to: