Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce pořadu.
Nebude-li námitek, projednáme nyní odst. 1 a 2 dnešního pořadu. (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Přistoupíme tedy k projednávání
1. odst. pořadu:
1. Zpráva výborů sociálně-politického a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 786), kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče (tisk 790).
Budeme pokračovati v rozpravě, započaté ve včerejší, 81. schůzi sněmovny.
Přihlášeni jsou ještě řečníci: na straně "proti" pp. posl. Horpynka a Čuřík; na straně "pro" p. posl. Petrovický.
Dávám slovo p. posl. Horpynkovi.
Posl. Horpynka (německy): Dámy a pánové! Předsednictvo sněmovny řídí se zásadou: "Variatio delectat" a proto konáme rozpravu nejprve o bytových zákonech, pak o návrzích daňových a pak opět o bytových zákonech. Snad se do rána najde jiný předmět zábavy.
Otázka ochrany nájemníků, podpory stavebního ruchu a všech s tím souvisících otázek stává se pomalu rakovinou československého parlamentarismu. Neuplyne ani roku, aby pro nepochopitelnou odkládací taktiku vlády nemusela sněmovna konati rozpravu o platných provisoriích zákona v oboru otázky bytové. Roku 1926 předložila vláda po prvé a naposled definitivní bytový zákon zákonodárným sborům, avšak pro odmítavou kritiku z kruhů organisovaných domácích pánů a nájemníků s nepochopitelnou rychlostí jej odvolala a od té doby vytlouká se rok od roku klín klínem s naprosto nemožnými a neudržitelnými zákonnými provisorii. Každého roku činí vláda, ať jest složená jakkoliv, velký slib, že v nejbližší době bude předložen definitivní bytový zákon a každého roku dostavuje se těžké zklamání. Tu se nemůže člověk diviti, čte-li v denních listech, že se vládě vytýká nedodržení slova.
A přece tato výtka je nesprávná. V tomto případě nejde totiž o nesplněné sliby vlády, nýbrž o neupřímné a podvodné sliby. Každá vláda, která slibuje, že předloží definitivní bytový zákon, již ve chvíli, kdy tento slib činila, věděla, že to s tímto slibem ani vteřinu nemyslí vážně. Dříve, za vlády občansko-konservativního bloku nedostávalo se dobré vůle, poněvadž tato vláda musila takřka každého roku prodělávati nějaké volby. Nejprve to byly obecní volby, pak opět volby do okresních a zemských zastupitelstev a konečně volby do parlamentu. Každá vládní strana se obávala, že volební heslo "ochrana nájemníků", kterého by demagogicky použila, mohlo by jí při volbách uškoditi, a nezaujala proto k celé bytové otázce nijakého jasného stanoviska. Nynější vláda používá malicherné výmluvy, že v době těžké hospodářské krise není možno omezovati ochranu nájemníků. Dnes víme všichni, že všechny tyto výmluvy jsou nesprávné. Právě, poněvadž jsme mohli nabýti zkušenosti z dob lepší konjunktury a těžké hospodářské krise, musili bychom moci usnésti se na zákoně o omezení ochrany nájemníků a podpoře stavebního ruchu, vyhovujícím všem poměrům. Ale k tomu nedostává se vládě nejen dobré vůle, nýbrž i způsobilosti a proto má pravdu pan zpravodaj rozpočtového výboru, tvrdí-li, že nynější vládní návrh, tisk 786, není ještě posledním provisoriem bytového zákona.
Jde jen o to, zda si zklamané obyvatelstvo dá trvale líbiti stav nejistoty v otázce ochrany nájemníků a stavebního ruchu. Jako zástupce naší strany měl jsem již čtyřikráte příležitost oznámiti s tohoto místa poslanecké sněmovny naše stanovisko k národohospodářskému a sociálnímu významu bytové otázky. Mohu si uspořiti učiniti to po páté. Co nejdřívější návrat k volnému a nevázanému hospodářství na bytovém trhu za současné ochrany hospodářsky slabých vrstev obyvatelstva jest otázka, která nejen může býti rychle rozřešena, nýbrž jejíž nejrychlejší vyřízení vyžaduji zájmy národního hospodářství, ale s tak vážnými a odpovědnými úkoly nemáme dnes za povinnost vůbec se zde zabývati.
Vláda byla postavena před požadavek organisovaných majetníků domů, by bylo provedeno soustavné zrušení ochrany nájemníků, a před požadavek organisovaných nájemníků, aby ochrana nájemníků byla zostřena a aby byla rozšířena také na novostavby a zvolila nejnevhodnější střední cestu, jak by se z této kličky vyprostila. Tak máme dnes před sebou vládní návrh, v němž každé jednotlivé ustanovení může býti opatřeno velkým otazníkem. Změnami ustanovení o ochraně nájemníků v dřívějších létech byla způsobena řada nespravedlností mezi vrstvami osob s pevným platem, obchodníky a živnostníky, která se stala příčinou největší nespokojenosti v těchto vrstvách. Nyní již vláda nedokáže také více, než tuto nespravedlnost ještě zvětšiti. Dnes se, pokud jde o přípustné zvýšení nájemného nájemníků, klasifikuje podle hranice příjmů od 45.000 do 60.000 Kč, rozdělují se do skupin podle počtu dětí a konečně rozlišuje se ještě také podle velikosti provozoven. V rozpočtových rozpravách a na schůzích, kde se protestovalo proti daním, bylo vládě prokázáno, jak státní berní úřady svévolně určují příjem poplatníků a právě tento zdaněný příjem má nyní býti kriteriem pro přípustné zvýšení nájemného. Má-li nyní ještě také státním úřadům a jejich volnému uvážení zůstati vyhrazeno stanoviti definici "malých, středních nebo větších provozoven", pak zakrátko nebude v tomto státě občana, který nejen v otázkách daňových, nýbrž i v otázkách nájemného nemusil by býti vydán na milost a nemilost svévoli státních úřadů.
Zřízením hranice příjmů od 45.000 Kč pro zvýšení nájemného zúží se však také kruh státních a veřejných zaměstnanců, podléhajících ještě ochraně nájemníků a tím klesne ještě naděje, že tento kruh bude jednou moci, až bude ochrana nájemníků úplně zrušena, vésti úspěšný boj za revisi svých platů. Klidně lze tvrditi a prokázati, že podle tohoto zákona podléhají ochraně nájemníků jen ještě ti lidé, kteří na základě svého velkého bytu a provozoven a na základě minimálního nájemného dosahují nespravedlivého zisku z ochrany nájemníků. Dokud budou v tomto státě politické strany, které spekulují na 80.000 až 100.000 hlasů těchto neoprávněných poživatelů ochrany nájemníků, dotud bude v tomto parlamentě boj o definitivní řešení bytové otázky.
Sprostý vtip tohoto zákona záleží však v ustanovení, že zákonodárce zařazuje stát, země, okresy a obce mezi ony hospodářsky slabé nájemníky, kteří i příště ještě musí býti účastni ochrany nájemníků. Vláda však nevynaložila ani tolik námahy, aby provedla v tomto provisoriu ony změny platných ustanovení ochraně nájemníků, která mohla provésti bez jakéhokoliv poškození hospodářsky slabých vrstev nájemníků jen z důvodu slušnosti a spravedlnosti.
Tento návrh zákona vyvěrá z onoho ducha, který podle marxistického dogmatu nazývá vlastnictví zločinem. Tento návrh zákona stále ještě neobnovuje právo vlastníka domu na používání svého domu, nenapravuje ani nespravedlnosti, že jest množství nájemníků, kteří využívají ochrany nájemníků na úkor svého často sociálně slabšího majetníka domu.
Vláda zavádí dále zákonem, že při sporech z poměru nájemního musí majetník domu také tehdy hraditi veškeré útraty řízení, bude-li mu dáno před soudem za pravdu, žádal-li jen své právo a nájemníkovi, který prohrál, musí ještě nahraditi útraty sporu. To skvěle souhlasí se zásadou: Justicia fundamentum regnorum. Pro ony hospodářsky slabé majetníky domu z dělnických a zaměstnaneckých vrstev, kteří z vlastních peněz nejsou s to, aby udržovali svůj dům v řádném stavu a kteří z nepatrného výtěžku nájemného nemohou zaplatiti nejnutnější opravy, neděje se nic. Těmto ubožákům necháváte veškerý jejich majetek zchátrati. Největší námitka, kterou však musíme míti proti tomuto návrhu zákona, vyvěrá ze skutečnosti, že stavební ruch pro rok 1931 bude jím přímo ubit. Ale snad právě to jest záměrem vlády, aby v listopadu 1931 mohla říci, že definitivní bytový zákon nebylo lze ještě vypracovati, poněvadž pro stagnaci stavebního ruchu nebylo možno vystavěti nutný počet obydlí, což je bezpodmínečným předpokladem pro jakékoliv omezení ochrany nájemníků.
S jakou vážností a s jakým pocitem odpovědnosti projednává se v tomto parlamentě otázka bytová, lze poznati nejlépe z této skutečnosti: Čeští agrárníci podali nyní během jednání v plenu pozměňovací návrhy a snaží se dosíci jejich přijetí. Vyhlídka agrárníků na úspěch jest prý však velmi malá. Zástupce jedné socialistické strany prohlásil, že socialistické strany mohly by většinu těchto pozměňovacích návrhů beze všeho přijmouti, avšak ze nyní to ještě není nutné a že to také není radno. To jest jistě vrchol cynismu, s jakým se zde stranicky čachruje.
Řešení bytové otázky jest jen článkem v řetězu úplně pochybené hospodářské a sociální politiky v tomto státě. Rolník, který musí nyní těžce bojovati za velmi skrovný výtěžek své práce, jest potírán jinými ústavy a třídami jako agrární lichvář a vykořisťovatel, obchodník a živnostník jest hanoben, poněvadž jest vinen, že ceny neklesají, zaměstnanci s pevným platem závidí se sebe menší zvýšení platu, zaměstnavatel jest jen ještě nejkrvelačnějším vyssavačem zaměstnanců, každý domácí pán jest rozený zločinec. A něco takového nazývá se národní jednota. To jest výsledek stavovské a třídní politiky. Z tohoto bahna mohou lid vyvésti již jen řádné a skutečné lidové strany.
V tomto smyslu bude také německá
strana národní bojovati proti zde vládnoucí soustavě, dokud se
nezhroutí. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen pan posl. Petrovický. (Hlasy: Není přítomen!)
Není přítomen. Ztrácí slovo.
Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Čuřík. (Hlasy: Není přítomen!)
Rovněž není přítomen. Ztrácí slovo.
Ke slovu není dále nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.
Žádám o přečtení podaných pozměňovacích
a doplňovacích návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Hodinové, Kopeckého, Štětky a soudr.:
Zákon znějž:
jímž se mění zákon o ochraně nájemníků ze dne 28. března 1928, č. 44. Sb. z. a n., a zák. ze dne 27. března 1930, č. 30 Sb. z. a n.
Dosavadní zákony č. 44/28 a č. 30/30 se nahrazují následujícími paragrafy:
§§ 1 až 7 zák. č. 44/28 bude zníti:
Dělníkům, zřízencům, malým, středním úředníkům a živnostníkům nemůže býti dána platná výpověď z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §u 1 zákona č. 275/20.
Výpověď nemůže býti platně dána nezaměstnaným, stávkujícím (vyloučeným) a nemocným dělníkům a jiným zaměstnancům po dobu trvání nezaměstnanosti, stávky (výluky), nemoci.
Nájemné u osob, jichž roční důchod nepřesahuje 16.000 Kč, nesmí býti vybíráno ve výši přesahující hranici uvedenou v §u 8 zák. č. 275/20.
Nájemné u osob, jichž roční důchod pohybuje se mezi 16.000 Kč až 25.000 Kč nesmí býti vybíráno ve výši přesahující hranici §u 8 zák. č. 48/25.
Za nezaměstnané platí nájemné obec jejich bydliště. Obec má regresivní právo proti státu, na úhradu tohoto vydání.
Nájemné u osob, jichž roční důchod nepřesahuje 25.000 Kč ročně v bytech nepodléhajících dosavadní ochraně nájemníků, nesmí býti vyšší než o 30% proti nájemnému za obdobné byty chráněné ochranou nájemníků.
Volné byty, jichž majitelé nutně nepotřebují pro sebe a příslušníky svých domácností, zabírají se ve prospěch dělníků, drobných zaměstnanců a živnostníků.
Exekuce a nucené dražby domků jsou nepřípustné, obzvláště se zakazuje bourání dělnických kolonií bez souhlasu kolonistů. Za již sbourané domky je obec povinna zaplatiti jich plnou cenu. Stát je povinen zaopatřiti pro dělnické kolonisty dostatečně velké a zdravé byty, za nájemné nepřesahující výši uvedenou v §u 6.
Tento zákon vztahuje se také na byty deputátní, naturální a provozovny malých živnostníků.
Úhrada na výdaje uvedené v §§ 5 a 8 se získá zavedením zvláštní daně z luxusních vil a bytů, jakož i zvláštní odstupňovanou daní ukládanou z důchodu vyššího než 30.000 Kč ročně.
Na stavbu dělnických bytů uvolňuje se každoročně ze státního rozpočtu obnos jedna miliarda Kč. Škrty v rozpočtech na zbrojení, reparace a válečné dluhy, na policii, četnictvo, kultus, subvence kapitalistům a representace.
Všechna ostatní ustanovení zák. č. 44/28 a 30/30 se zrušují.
Provedení tohoto zákona ukládá se ministrům sociální páče, financí a veř. prací."
2. Pozměňovací návrh posl. Dubického, Tomáška, Zeminové, Bezděka, dr Lukavského, Ostrého, Tauba, Hodiny a druhů:
Ve čl. I, § 1 buďtež slova "30. listopadu 1931" nahrazena slovy "31. prosince 1931".
3. První eventuální návrh posl. Hodinové, Kopeckého, Štětky a soudr.:
Celý § 2 budiž škrtnut.
4. Druhý eventuální návrh posl. Hodinové, Kopeckého, Štětky a soudr.:
Bude-li zamítnut náš návrh na škrtnutí celého §u 2, navrhujeme:
V §u 2, odst. 1 budiž ve čtvrté řádce ustanovení "dva roky" změněno v ustanovení "deset let" a v následujících řádcích budiž škrtnuto: "nebo pro své ženaté nebo vdané dítě" - "jeden nebo druhý" - "nebo jeho dítě, v jehož prospěch se dává výpověď."
5. Třetí eventuální návrh posl. Hodinové, Kopeckého, Štětky a soudr.:
V případě zamítnutí našich předchozích návrhů budiž § 2, odst. 1 doplněn zněním:
"Nenastěhuje-li se pronajimatel nebo jeho dítě, v jehož prospěch výpověď byla dána, po vyklizení bytu nájemníkem ihned do uprázdněných místností, je vypovězený nájemník oprávněn nastěhovati se ihned do vyprázdněného bytu zpět a pronajimatel je povinen nahraditi mu všechnu způsobenou škodu; do této se započítává též náklad stěhování a rozdíl ve výši činže i škoda na ušlém výdělku, stěhováním nájemníkovi vzniklá."
6. Pozměňovací návrh posl. Horpynky a druhů:
Navrhujeme, aby § 2, odst. 1. vládního návrhu zněl:
Ustanovení §u 1, odst. 2 doplňuje se ustanoveními:
"20. Chce-li pronajimatel, který nebydlí ve svém domě, sám se nastěhovati do svého domu nebo potřebuje-li pronajimatel bytu nebo zvětšení svého vlastního bytu, nebo potřebuje-li pronajimatel bytu pro své rodiče (rodiče rodičův) nebo pro své ženaté nebo vdané děti (vnuky) nebo potřebuje-li pronajimatel živnostenské provozovny pro sebe, své rodiče nebo své děti.
21. Opatří-li pronajimatel nájemníkovi dostatečný náhradní byt.
22. Nepotřebuje-li nájemník ochrany ze sociálních důvodů."
7. Eventuální doplňovací návrh posl. Hodinové, Kopeckého, Štětky a soudr.:
V §u 2 budiž odst. 1 doplněn dodatkem:
"Podle ustanovení tohoto odstavce nemůže býti dán souhlas k výpovědi nezaměstnaným, omezeně pracujícím a nemocným dělníkům a drobným zaměstnancům po dobu nezaměstnanosti, částečné zaměstnanosti a nemoci."
8. Doplňovací návrh posl. Horpynky a druhů:
Po §u 2 budiž vložen nový § 2 a):
§ 5 zní takto:
"Pokud jde o útraty, platí zásady sporného řízení."
Po §u 2 a) budiž vložen nový § 2 b):
§ 6, odst. 1 doplňuje se takto:
"Nesplňují-li dědicové tohoto předpokladu nebo nejde-li o byt, nepožívá nájemní smlouva, ve které dědicové pokračují, ochrany nájemníků."
9. Eventuální doplňovací návrh posl. Horpynky a druhů:
Po §u 2 budiž vložen nový § 2 a):
V §u 5, odst. 1 škrtají se na konci slova "jinak jest pronajimatel povinen nahraditi tyto útraty nájemníkovi."
10. Eventuální pozměňovací návrh posl. Hodinové, Kopeckého, Štětky a soudr.:
§ 3 budiž nahrazen zněním:
"Nájemné z provozoven živnostníků, kteří nemají vyššího ročního čistého příjmu než 30.000 Kč, zůstává ve výši stanovené zákonem č. 44/28. U příjmů od 30.000 do 50.000 Kč ročně zvyšuje se nájemné na částku nepřevyšující základní nájemné o 200%, u příjmů přes 50.000 Kč na 350%. Výnosu tohoto zvýšeného nájemného použije ministerstvo sociální péče jedině na podporu nezaměstnaných."
11. Pozměňovací návrh posl. Dubického, Tomáška, Zeminové, Bezděka, dr Lukavského, Ostrého, Tauba, Hodiny a druhů:
Znění čl. I, § 3 budiž nahrazeno zněním:
Ustanovení § 9, odst. 1. a 2., doplňují se tímto ustanovením:
"3. od 1. března 1931 u místností užívaných k výdělečné činnosti, které nejsou částí bytu, na částku nepřevyšující základní nájemné o 190%, jde-li o střední provozovny, na částku nepřevyšující základní nájemné o 340%, jde-li o velké provozovny."
11a) Pozměňovací návrh posl. Zajíčka a druhů k §u 4, odst. 5:
Je-li nájemníkem stát nebo země, jest zvýšení přípustné do 450%.
12. Pozměňovací návrh posl. Dubického, Tomáška, Zeminové, Bezděka, dr Lukavského, Ostrého, Tauba, Hodiny a druhů:
Čl. I, § 4 budiž změněn tak, že v ustanovení §u 9, odst. 4, č. 2.
sazba 250% nahrazuje se sazbou 240%,
sazba 225% nahrazuje se sazbou 215%,
sazba 200% nahrazuje se sazbou 190%,
a že v ustanovení § 9, odst. 4, č. 5
sazba 350% nahrazuje se sazbou 340%.
13. Eventuální doplňovací návrh posl. Hodinové, Kopeckého, Štětky a soudr.:
§ 4, odst. 5 budiž doplněn zněním:
"Výnosu zvýšeného nájemného podle tohoto odstavce použije ministerstvo sociální péče na podporu nezaměstnaných."
14. Pozměňovací návrh posl. Dubického, Tomáška, Zeminové, Bezděka, dr Lukavského, Ostrého, Tauba, Hodiny a druhů:
Znění čl. I, § 5 budiž nahrazeno zněním:
(1) Ustanovení § 10, odst. 1., se doplňuje tímto ustanovením:
"e) při ukládání daně činžovní na r. 1931 dalších 20% základního nájemného."
(2) Ustanovení § 10., odst. 2., platí také pro vyměřování dávek vybíraných na podkladě nájemného (nájemní hodnoty) za rok 1931.
15. Doplňovací návrh posl. Horpynky a druhů:
Za § 5 budiž vložen nový § 5 a):
"Do §u 12, odst. 2 budiž znovu pojato ustanovení §u 12, odst. 2, č. 4 zákona o ochraně nájemníků, č. 25/1924 Sb. z. a n."
16. Doplňovací návrh posl. Zajička a druhů k §u 6:
Tento zákon dnem 1. ledna 1931 neplatí:
pro zábavní místnosti,
pro živnostenské provozovny, při nichž základní nájemné přesahuje 3000 mírových korun.
17. Eventuální doplňovací návrh posl. Hodinové, Kopeckého, Štětky a soudr.:
§ 6 budiž doplněn zněním:
"Výnosu obecních přirážek k dani činžovní musí býti použito na stavbu bytů pro dělníky a drobné zaměstnance. Nájemné v těchto bytech nesmí být vyšší než o 30 % proti nájemnému v bytech podléhajících ochraně nájemníků."
18. Pozměňovací návrh posl. Dubického, Tomáška, Zeminové, Bezděka, dr Lukavského, Ostrého, Tauba, Hodiny a druhů:
Ve čl. II buďtež slova "30. listopadu 1931" nahrazena slovy "31. prosince 1931".
19. Eventuální doplňovací návrh posl. Hodinové, Kopeckého, Štětky a soudr.:
Článek II budiž doplněn zněním:
"Soudy jsou povinny nezaměstnaným, omezeně pracujícím a nemocným dělníkům po dobu jejich nezaměstnanosti, omezené práce a nemoci povoliti odklad exekuce. Ostatním osobám, jichž roční čistý příjem nepřesahuje 30.000 Kč, jsou povinny soudy povoliti jednoroční odklad exekuce. Předložení dokladů o nemožnosti nalézti náhradní byt v těchto případech není potřebí."
20. Pozměňovací návrh posl. Dubického, Tomáška, Zeminové, Bezděka, dr Lukavského, Ostrého, Tauba, Hodiny a druhů:
Ve čl. III buďtež slova "30. listopadu 1931" nahrazena slovy "31. prosince 1931".
21. Eventuální doplňovací návrh posl. Hodinové, Kopeckého, Štětky a soudr.:
Za článek III budiž vloženo nové ustanovení:
"§ 23, odst. 4 zákona č. 44/28 mění se takto: Nájemníci s ročním příjmem pod 30.000 Kč jsou při všech jednáních správních i soudních, vyplývajících z tohoto zákona osvobozeni od všech poplatků, kolků, dávek za úřední výkony jakož i útrat řízení a právního zastoupení pronajimatele."
22. Eventuální pozměňovací návrh posl. Hodinové, Kopeckého, Štětky a soudr.:
Ve článku IV budiž § 2 doplněn ustanovením:
"§ 30, odst. 1 se ruší a bude napříště zníti:
Podle ustanovení této hlavy uděluje se podpora na stavbu rodinných domků pro vlastní potřebu
a) nemajetným stavebníkům, jejichž roční příjem nepřesahuje 30.000 Kč,
b) stavebním družstvům dělníků, zřízenců a drobných zaměstnanců, která staví levné byty pro vlastní potřebu svých členů,
c) podpora ta může býti udělena i jiným stavebníkům jen tehdy, zaváží-li se, že budou stavět byty pro dělníky, zřízence a drobné zaměstnance a pronajímat za nájemné, které nebude vyšší než o 30 % proti nájemnému v obdobných bytech, podléhajících ochraně nájemníků podle zákona č. 44/28.
Odst. 3, § 30 se nahrazuje zněním:
Na poskytnutí podpory dle ustanovení této hlavy má právní nárok každý stavebník uvedený v tomto paragrafu pod lit. a) a b).
Celý § 30 doplňuje se pak zněním:
"Regresní právo státu nemůže býti uplatněno proti stavebníkům uvedeným v tomto paragrafu sub a) a b). Regresní právo proti těmto osobám nemůže býti uplatněno ani za podporu, která jim byla poskytnuta podle dřívějších zákonů o podpoře stavebního ruchu."
23. Pozměňovací návrh posl. Dubického. Tomáška, Zeminové, Bezděka, dr Lukavského. Ostrého, Tauba, Hodiny a druhů:
Ve čl. IV, § 1 buďtež slova "30.
listopadu 1931" nahrazena slovy "31. prosince 1931".
Předseda (zvoní):
Dávám slovo k doslovu
pp. zpravodajům, a to nejprve zpravodaji za výbor soc. politický,
p. posl. Langrovi.
Zpravodaj posl. Langr: Slavná sněmovno! Právě provedená debata k vládnímu návrhu zákona č. 790 opětně prokázala, jak důležitý problém je otázka bytová v našem státě. Nebylo jediného řečníka, který by býval byl spokojen s ustanoveními vládní osnovy zákona, všichni měli své vážné námitky a tenor řeči byl ten, že by bylo nejvýš na čase, abychom přikročili k řešení bytového problému dlouhodobým definitivním zákonem bytovým. (Výkřiky komunistických poslanců.) Debata o vládní předloze měla až na některé výjimky určitou úroveň a výtky předloze činěné byly toho druhu, že mne zbavují povinnosti odpovídati, poněvadž byly prodiskutovány ve výboru a výbor také na základě této diskuse učinil své rozhodnutí, doporučiti posl. sněmovně vládní návrh zákona k přijetí.
Je však mou povinností, reagovati alespoň na některé námitky pánů řečníků, zejména jednoho z nich, který ve své řeči prohlásil, že zákon tento je naprosto bezúčelný a že by se nic nestalo, kdyby zákon na ochranu nájemníků byl ihned zrušen. Myslím, že pan řečník dobře neuvážil dosah svých slov. Nemohl jich dobře uvážiti, poněvadž by si musil býti vědom, že v době, kdy proděláváme těžkou hospodářskou depresi, kdy prožíváme krisi zemědělského stavu, kdy proděláváme situace, za kterých podstatná část našeho dělnictva jest bez zaměstnání, a kdy v důsledku toho řada drobných živností a obchodů si stojí hospodářsky nejvýše špatně, že v této době přikročiti k násilné likvidaci tohoto ochranného zákona znamenalo by přivoditi hospodářskou katastrofu. Neberu také prohlášení tohoto pana řečníka vážně, ale dovolím si ho upozorniti, že k definitivnímu zrušení ochrany nájemníků nijak nepřispívá skutečnost, že majitelé domů využívají ustanovení §u 31 dosud platného zákona, který říkal, že z ochrany zákona jsou vyloučeny všechny byty a provozovny, které se uprázdní. Majitelé domů zneužívají tohoto ustanovení §u 31 do té míry, že požadují za uprázdněné byty tak horentní sumy, že činže z takových bytů jsou často o 50 až 100% vyšší nežli v novostavbách postavených bez jakékoli státní podpory.