A teď, prosím, spojím to s těmi dávkami. Hlavní město zemské nepotřebuje míti vyčerpaný limit, dostává zákonem z r. 1926 příděl těchto státních financí. Jiný to nedostane. Obec, byť by měla jen 2.000 Kč daňové základny a kdysi vybírala 3.000 Kč přirážek, nedostane takový present, ale může se státi - nechci přesně jmenovati obec - že sídlo podniku průmyslového nalézá se v městečku, v místě, kde limit bude vyčerpán, a poněvadž by tam ten průmyslník musel platiti největší procento přirážek do té obce, nechá tam závod, ale sídlo přenese tam, kde nebude platiti nejvyšší procento přirážek, přenese jej do Prahy, poněvadž tu limit vyčerpán není. Obec bude povinna, starati se o správu cest, starati se o své příslušníky, o byty těch, kteří přijdou v továrně o zdraví, ale zisk z toho podniku míti nebude. Je v tomto případě nespravedlivé, vyměřiti továrníkovi dávku na úpravu cest, zatížiti ten podnik dávkou obecní, když ta obec přirážky dostávati nebude, nýbrž město Praha? Tedy, prosím, jen neodsuzovati vždy paušálně všechno a dříve důkladně promysleti! Nestříleti, dokud není namířeno!

A ještě jeden moment. Podle projednávaného zákona - připomínám odst. 7 § 1 - obecní zastupitelstvo může se usnésti kvalifikovanou 3/4 většinou všech členů na vybírání přirážky vyšší nežli je přípustno, totiž 250%. Musí býti ovšem pro to podmínky, musí býti vyčerpáno 50% obecních přirážek amortisací a anuitami na dluhy vzniklé před 31. prosincem t. r. Tyto případy tu jsou a také budou. Já zase nechci jmenovati, ale řeknu tolik: Obecní zastupitelstvo obce, která provedla elektrisaci a na ni si vypůjčila peníze, je zúčastněna ne 3/4 většinou, nýbrž ještě větší majoritou na té elektrisaci. A kdo mu může zakazovati odhlasovati, aby byla vybírána přirážka 350%, když to bude odpovídati tomuto zákonu, a aby nebyla odhlasována dávka ze spotřeby elektrické energie, kteroužto dávkou by se měl amortisovati a úrokovati dluh?

Jestliže ohromná většina bez jednoho, dvou členů, kteří k elektrisaci připojeni nebudou, bude míti zájem o to, aby vypisovali dávku ze spotřeby energie, ale zatíží všechny ostatní poplatníky, kteří k elektrisaci připojeni nejsou, zvýšíme číslo obecních přirážek. Myslíte, že je to správné? Není správnější vybírati dávku ze spotřeby elektrické energie? Tedy neodsuzovati veškeré dávky, nepaušalovati a podívati se na věc hlouběji a uvažovati, co je správné a co nikoliv!

Je pochopitelno, že hájíme znění starého zákona také v té plné formě, jak jsme jej odhlasovali, ač tam sice strohosti jsou a my je také známe, ale nemohu se rozehřáti pro znění návrhu zákona nám předloženého o zvýšení limitu přirážek a o zrušení dozoru nadřízeného samosprávného tělesa na obce.

Když jsem vám tu předčítal úředně nám předloženou statistiku pozemkové daně a když jsem ji předčítal ze zpráv Stát. statistického úřadu, měl jsem na mysli toto: My zvyšujeme přirážkový limit o 50%, event. o 150% u obcí a o 40% u okresů. Co to znamená, zvýšení o 50 až 150% přirážek na dani pozemkové, na dani domovní třídní, může si každý vypočísti, že buď je pravda, co jsme dostali na poslanecké stolky, že daň pozemková činí 68 mil. Kč a daň domovní třídní 20 mil., to je 88 mil. a k tomu vykazujeme 190% přirážek, anebo je pravda, co praví Státní úřad statistický, že domovní daň třídní činí 17 mil. a daň pozemková 116 mil., a k těmto 133 mil. dovolujeme vybírati přirážku o 190% vyšší než dosud. Co z toho resultuje pro náš zemědělský stav? Neméně, než 100 mil. nových vydání. A kde je vezmeme, zač je utržíme? To bych rád slyšel od těch, kteří hájí zrušení starého limitu a zvýšení limitu nového! Kde ten zemědělec, ten venkovský celek sebere 100 až 150 milionů? Zač je utrží? Obilí není možno prodati, brambory nemají ceny, nejlepší zemědělci, chmelaři, zelináři naříkají, naříkají všichni: jak to zaplatíme? Jak jinak, než tak, jak ukazuje statistika o zadluženosti. A myslím, až budeme míti úřední statistiku o zadluženosti venkovských objektů za r. 1931, že se jí prostě zhrozíme!

A teď ještě něco! Všichni členové rozpočtového výboru dostali různé připomínky, různá memoranda od různých korporací. Každý má právo dívati se na zákon tak, jak chce, každý jej také posuzuje se svého stanoviska - a já také. Ale napsati nám, že podle dat zjištěných Svazem čsl. měst nedoplatky na komunální přirážky koncem roku 1929 činily 1.557,031.000 Kč a že z těchto nedoplatků připadá v Čechách na přirážky zemím 475,321.073 Kč a na přirážky školní 13,845.825 Kč, na Moravě 237,819.321 Kč, dlužné přirážky zdravotní činí 26,863.004 Kč, komorní přirážky dlužné 32,982.330 Kč, 12% přirážka k dani pozemkové 2,974.437 Kč, a obecní přirážky 762,569.640 Kč, - a že se to dá vyléčiti jedině pevným podkladem pro vybírání předepsaných přirážek, tedy snad rozšířením nějakého limitu, pak je to děsný omyl! Jestliže dnes připustím, že dluží venkovští lidé myslím, že městští páni dluží také, to není tady statisticky prokázáno, kdo to dluží, jestliže obce měly koncem r. 1929 k pohledávání téměř miliardu Kč na obecních přirážkách, pak se toto obecní hospodářství nezachrání, když ten limit můžeme nadouti, zvýšiti a když přirážky také zvýšíme. Tím se to nezachrání! Ta věc trčí někde docela jinde. Přirážky pro obce vybírají berní úřady. To jsou orgánové státní, a tyto berní úřady nepoukazují obcím jejich příděl a proto obce nemají, co jim poplatníci právem odvedli a odvádějí. Systém vybírání, systém distribuce, a ne systém předpisování - to není jedno a totéž, v tom jsou ohromné rozdíly!

Nemohu se také nikdy připojiti k názoru, že obce přišly do kalamity finanční tím, že ten limit byl dán, spíše ovšem vznikla kalamita finančního hospodářství tím, že obcím byly odňaty příděly daně obratové, to u obcí dělalo velkou položku a za to byla obcím dána náhrada, ovšem opatrná, ve formě vybírání daně třídní, případně i činžovní tam, kde obecní přirážky tenkráte před účinností zákona činily 150%.

Opakuji: zatěžování poplatníků novými a novými břemeny je nemožnost, a budeme-li to dělati dále, pak se velmi trpce zklameme ve svých nadějích. Nosnost, finanční schopnost poplatníků dospívá k mezím, za které už to dál nepůjde a nejde. Varuji všecky činitele ve státě, aby tětivu nepřepínali, poněvadž pak to znamená všeobecný krach celého zemědělského stavu, a toho si nemůže přáti nikdo, kdo je poctivým a věrným přítelem tohoto státu. A my se k němu hlásíme. (Potlesk.)