Předseda (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že jeho řečnická lhůta již minula.

Posl. Kubač (pokračuje): Tu je videť, ako tieto agrárné clá pomáhajú. Áno, pomáhajú priekupníkom, zlodejom - maloroľníci však museli odpredávať svoje výrobky lacno a najmä na Slovensku za veľmi lacnú cenu.

Tiež živnostník na Slovensku je v stejnej situácii. Maloživnostníkovi, ktorý pracuje len sám, bola na pr. vymeraná daň z obratu 45.000 Kč. Pri dnešnej hospodárskej krizi je taký živnostník vyradený z pracovného procesu, stáva sa sám nezamestnaným a predsa sa mu vymeruje ohromná daň. Na pr. jeden živnostník vo Veľkých Jarmakách utržil za r. 1929 8800 Kč, za r. 1930 1215 Kč. Podľa záznamu v knihách bernej správy vymeraná mu bola daň z obratu zo 45.000 Kč. Nieto hodiny ani dňa, aby strážnik a exekútor nepriniesli platebné rozkazy. Vedľa toho je tu ešte dôchodková daň z uloženého kapitálu. Taký živnostník stojí pred úpadkom. Keď sme odkrývali toto vaše švindlérstvo pri jednaní o agrárnych clách, vytýkali ste nám, že nechceme pomáhať roľníkovi a dokazovali ste, že bude tým pomožené nielen agrárnikom a živnostníkom, ale všem občianskym vrstvám. Teraz je videť, ako tá pomoc vlastne vypadá! Maloroľníci sú nútení lacno predávať, zadlžujú sa stále viac a viac, ich hospodárstvo hynie, za to však musia sa drieť od východu do západu slnka. Za to roľník v sovietskom Rusku je svobodný, neplatí daní a pracuje len pre seba 8 hodín.

Kríza v repárstve: Kde je príčina tejto kríze? Cukrovary kupujú od maloroľníkov repu, pri tom však diktujú si ceny. Cukrovary patria vlastne Agrárnej banke. Banky tvoria kartely, ktoré diktujú nízké ceny repy a vysoké ceny cukru. Akcionári týchto cukrovarov sú agrárné veličiny, ktoré majú sinekúry a dávajú si vyplácať na dividendách asi 80.000 Kč. Ovšem za tým účelom dbajú, aby boly ceny repy nízke a ceny cukru vysoké. Keď sa platilo za repu 24 až 26 Kč, predával sa cukor za 3.80 Kč, teraz sa platí za repu maloroľníkovi 14-16 Kč a cukor stojí 6˙20 Kč. Tu je videť, kto má zisk. Zisk majú cukrovary a ich pomahači na úkor maloroľníkov. Kde je tá pomoc, ktorú ste sľubovali maloroľníkovi? Aby ste zvýšili svoje dividendy, vyhovárali ste sa pri vyjednávaní o cenu repy na konkurenciu kubánskeho cukru, pre ktorú nemôžete viac platiť. Bilancia však ukazuje iné vysoké zisky, a dividenda, ktorú dostávate, činí pres 200 mil. Kč. V porovnaní s ostatnými štáty platí sa v Československu za repu najmenej, za cukor však musí konzument platiť čo najviac. Repárstvo na Slovensku je v krízi, ale cukrovar Dióseg a veľkostatok, na ktorom je zainteresované ministerstvo zemedelstva, mal r. 1928 zisk 4 1/2 mil. Pán riaditeľ Pfeffer dostal remuneráciu 45.000 Kč. Čo dostal však maloroľník, ktorý dorábal a dovážal repu? Okradli ho na váhe, srazili mu na hlinu 5 až 10%. V Nemecku stojí repa 24 Kč a konzument platí za cukor 4 Kč. V Rakúsku sa platí za repu 23 Kč a cukor stojí 3˙60 Kč. U nás však dostane maloroľník 14 až 15 Kč za repu a cukor musí platiť 6·20 až 6·40 Kč.

Okrem cukrovarov prichádza i štát so sociálfašistami a vybiera z každého kilogramu cukru bez ohľadu na spotrebiteľa 2˙40 Kč spotrebnej dane. Tak sú okrádaní roľníci zo dvoch strán. Obilie vykupuje sa od maloroľníkov pomocou agrárnych družstiev, ktoré sú filiálkami Agrárnej banky. Nízke ceny chmeľa, pri tom drahé pivo, ktorého cena má byť ešte zvýšená. Lacný ľan - drahé súkna, lacná repa, drahý cukor. Ale mzdy zemedelského robotníctva stále klesajú a klesly asi o 60%. Všetky poprevratové vymoženosti sú tu už dávno odbúrané a život robotníctva je jedným z najbiednejších. Mzdy sa pohybujú okolo 6, 8 a 10 Kč za cely deň pri 10, 12 až 16 hodinovej práci. Na vonkove prepuká ohromná nezamestnanosť, ktorá je zavinená kapitalistickou racionalizáciou, ktorou sa ztráca posledná možnosť zárobku. Pri tom sa má ešte viac zotročiť proletariát dľa slov pána dra Mayera, mluvčieho veľkostatkárov, ktorí vidia záchranu v krízi len v nahradení ľudskej práce prácou strojovou a použitím schopnejších ľudí k týmto strojom, aby tak kapitál mohol zamestnávať menej ľudí. Kde je tá pomoc, kde je tá dobrá vôľa odpomôcť z tejto kríze?

Předseda (zvoní): Pane řečníku, upozorňuji vás po druhé, že řečnická lhůta již minula.

Posl. Kubač (pokračuje): Čo hovorí dr Bilian, advokát agrárnej buržoasie? Radí týmto vykorisťovatelom zavedenie súťaže v práci a za to majú dostať títo vykorisťovaní prémie, tí, ktorí najrychlejšie a najlepšie budú vykonávať svoju prácu, tak ako bežiací pás v priemyslových závodoch bude znamenať vyhadzovanie robotníkov na ulicu do náručia hladu a novej biedy a lepšie, zdokonalené vykorisťovanie zemerobotníka. Jeho plat nepresahuje ročne 2.500 Kč, ale i títo zemerobotníci dostávajú platové rozkazy na deň zo zárobku. Pri prejednávaní bytového zákona bolo hovorené a odhlasované, aby agrárnici dostali úver na postavenie obytných domov pre ich deputátnikov. Kdeže títo deputátnici na Slovensku bývajú? Nemôže sa to nazvať bytom, ale psím a prasačím chlievkom; pes takého vykorisťovateľa má lepšie bydlisko ako tento zemedelec, ktorý dáva podklad na život celej ľudskej spoločnosti. O odpočinku nie je možno ani hovoriť. Kto sú títo zemedelci a deputátnici? Sú to deti, ženy, bratia domkárov a chudobných roľníkov, ktorí na základe kapitalistickej racionalizácie, daňového šrófu a exekútorských vymáhaní stávajú sa nádennými otrokmi agrárnej vyderačnosti.

Najchudobnejšie kraje Slovenska sú postižené najviac, lebo iné nemôžu dorábať iba krumple, ktorých ceny v priemysle určujú liehovary a škrobárne, taktiež podniky finančného kapitálu, ktoré platia za 1 q 16 až 18 Kč a cena liehu je stejná 4˙60 Kč za liter. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.)

Všetky dane činia 20 Kč a za čo sa predáva a koľko vyrábajú tieto agrárné liehovary proslulé najšpinavejšími korupciami a aferami? V Celetnej ulici predávajú lieh za 37 až 40 Kč za 1 liter. Agrárné družstvá kupujú od drobných roľníkov 1 q za 15 až 16 Kč a v Prahe ich predávajú za 110 až 114 Kč za q. Kde sa tu pomahá tomu zemerobotníkovi hladovému, ktorý je vyhadzovaný na dlažbu? Zvyšujete zisky na úkor maloroľníkov, okrádate mestský proletariát pri kúpe a k tomu pristupuje cenový diktát agrárneho a finančného kapitálu, s ktorým sa fašisti srástajú a agrárna buržoazia tvorí tiež tak spoločnú frontu koristníkov a ich pomahačov. Agrárna banka si sriadila zo sieti družstiev skutočne už monopol na výkup obilia po žatvách a diktuje nízke ceny malým a stredným roľníkom a pri predaji obilia a mlynských výrobkov diktuje vysoké ceny, lebo i tieto mlyny sú v rukách Agrárnej banky a ich súrodzencov, čo sa dá vysvetliť tým, že pri nízkych cenách obilia sú vysoké ceny mlynských výrobkov a pečiva. Jačmeň sa zpracuje na výrobu piva a toto sa predáva drahšie ako v minulých rokoch a teraz sa toto ešte zvýši, ako keď bol jačmeň za 280 Kč. Dneska sa platí za jačmeň a ovos o viac ak polovicu menej, chmeľ je dokonca 8-krát lacnejší. Kto to zarába a shrabuje tie ohromné zisky? Maloroľníci predávajúci sú okrádaní a zarábajú to Agrárná banka a jej súrodzenci, pivovary. Tieto okradly týchto dorábateľov za 4 roky len na rozdiele cien chmeľa a sladu o 966,493.730 Kč, takže tento nadzisk činil priemerne na 1 hl 23 Kč.

Vašu pozemkovú reformu, o kterej tu bolo hovorené, môžeme nazvať reformou biedy a hladu, bo i pri tejto pozemkovej reforme ostala pôda v rukách veľkostatkárov a zbytkárov. Ako to vyzerá? Malí rolníci do 5 ha pôdy, ktorých je u nás asi 75%, majú 22% pôdy. Strední roľníci, ktorých je cca 14%, majú 18% pôdy, kdežto veľkostatkári, ktorých je celkom len 13%, vlastnia 60% pôdy, a to je počítaná len pôda orná, lebo lesy aj tak patria výhradne len veľkostatkárom. To nie sú cifry bolševické, to je úradná štatistika. Roľníctvo preklína pozemkovú reformu. Ale Masaryk hovoril v jednej svojej reči, že záborovým zákonom predošli sme sociálnym výbuchom a to je to, čo sme hovorili a hovoríme, že ste hodili kosť, aby sa hladný zemerobotník a malý roľník trhal o ňu, aby zabudol na imperialistickú válku a na oslobodenie zpod jarma, aby ste zahnali svoj strach pred oslobodením proletariátu. Sociálfašisti pomáhali už vtedy udržať kapitalistický režim a teraz pomáhajú stavať fašistickú diktatúru, čo je videť v Rakúsku a Nemecku. V poslednom období došlo to tak ďaleko, že nechali strieľať komunistov a fašistom nechali voľné pole V Nemecku aj u nás, keď zemerobotníctvo hladné a zbiedačené bojovalo pod prapory rudých odborov a komunistickej strany, nechali kľudne strieľať a zatvárať týchto robotníkov a deputátnikov, ktorí bojovali za väčšiu skývu chleba a keď sa bude i naďalej tento maloroľník i robotník ozývať, budete ho strieľať zas.

Církevné veľkostatky vlastnia trikráť toľko pôdy, ako skoro 1/2 mil. maloroľníkov, ba boly im dokonca z titulu zákona kongruového preminuté dane, čo zatým u roľníkov je stále exekútor. Ale Fürstenberg dlhuje 65 mil. a Koburg 95 mil., tam žiadneho exekútora niet. Preto budeme sa snažiť učiť roľníkov [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 5. listopadu 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] bojovať proti tejto vláde a celému režimu. O čo išlo čsl. buržoazii so sociálnymi fašisty v r. 1920? Uchlácholiť zradikalizované masy roľníkov a zemerobotníkov, najmä na Slovensku, [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 5. listopadu 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Za 3 roky, t. j. 1924 až 1926, bol rozpočet prekročený pri príjmoch o 6.637 mil. Odkiaľ bol ten milionový obnos vyždímaný? Len od malých a stredných roľníkov a robotníkov. To je videť z toho, že Fürstenberg a Koburg dlhujú 160 mil. Tieto vyždímané miliony sú najviac z dane obratovej, ktorá činí ročne 2 1/2 miliardy, clá 1 1/2 miliardy a daň z cukru, ktorú musí platiť len pracujúca trieda a roľníci, 380 mil.

Táto daň sa každý rok zvyšuje, lebo r. 1923 pripadlo na občana 583 Kč, r. 1924 621 Kč, r. 1925 646 Kč, r. 1926 695 Kč. Tedy tieto dane sa prevaľujú na drobný ľud a keď toto zvýšenie zhoršuje životné podmienky týchto ľudí, veľkostatkárom sa odpisujú dane. R. 1926 bolo im odpísané 477,589.0000 Kč, r. 1927 943 milionov, roku 1928 806 milionov, tedy za 3 roky činia dane odpísané veľkostatkárom a zbytkárom 2.226,589.000 Kč. Danové nedoplatky činia u týchto 5100 mil. Kč, tedy dohromady [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 5. listopadu 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] nezaplatili 7,326,589.000 Kč.

Je nutné poukázať na skutočnú krízu maloroľníkov, lebo len od tej doby sa čerpajú základy na udržanie týchto kapitalistických ziskov. Potrebujete ich na zbrojenie, na prípravu imperialistickej války, zvýšenie počtu četníctva, policie a exekutorov na týchto malých a stredných roľníkov, ale my povieme: celkom nič im nedať. Túto krízu ako v iných kapitalistických štátoch, tak ani v Československej republike nedovedete vyriešiť, túto krízu bude riešiť roľník a robotník spoločným bojom, lebo by sa v kapitalistických štátoch riešila opäť na úkor malých a stredných roľníkov.

Vaša hospodárska politika je taká, že stá a tisíce roľníkov, živnostníkov a robotníkov už hladom umiera, maloroľnícky stav rok od roku klesá a stáva sa nádenným otrokom, deti roľníkov už nemôžu ani myslieť, že budú pracovať na zdedenej pôde rodičov, lebo ste ich okradli vašou hospodárskou politikou za súčinnosti sociálfašistov a okrádate systematicky o poslednú skývu chleba. Nedovedete túto krízu odstrániť, a to je bilancia vašeho hospodárenia, státisíce nezamestnaných, státisíce vyvandrovalcov, státisíce zbiedačených roľníkov a živnostníkov rozširujú túto milionovú armádu vykorisťovaných, ktorá vám už neverí a nebude veriť ani vašim pomáhačom sociálfašistom, a ani terajšie vaše náreky a sľuby už vám nepomôžu od ztroskotania.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Upozorňuji p. řečníka, že překročil řečnickou lhůtu.

Posl. Kubač (pokračuje):... lebo táto nezamestnanosť a hlad je vleklou nemocou kapitalizmu. Tento váš systém už nezachráni vaše pozicie, ani pozicie Gajdove a ľudácke na Slovensku a ani ten váš teror prevádzaný proti robotníkom a komunistickým poslancom. Ale jedine komunistická strana odhaľovala a odhalí všetky vaše čachry, podvody a demagogiu, ktorá začína mať vliv v roľníckych a robotníckych masách. I masy stredných roľníkov a živnostníkov pod jarmom biedy a hladu začínajú chápať, že buržoázia a jej lokajovia nie sú v stave odstrániť túto krízu, a pôjdu pod prápory komunistickej strany. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 5. listopadu 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] lebo vedia, že len spoločne s revolučným proletariátom budú v stave odstrániť celý tento zhnilý kapitalistický systém. I týmto vaším nárekom chcete len oklamať pracujúce vrstvy a na úkor ich chcete pomáhať fabrikantom, agrárnym zemänom a zbytkárom. A keď vam ani clá nepomohly, chcete oklamať monopolom, chcete zrušiť bytový zákon, aby mohli byť z bytov vyhadzovaní chudobní a nezamestnaní, ktorí nebudú môcť platiť činžu, chcete zvýšiť tarify na železniciach, čím zasa len budú poškodení robotníci a živnostníci, chcete zaviesť daň z piva, len aby ste na úkor malých ľudí mohli predĺžiť život vášho kapitalistického režimu. Ale toto sa vám nepodarí, lebo je tu komunistická strana ako maják a strážcom toho majáku je revolučný proletariát, ktorý bude bedlive na stráži pred každým vaším pripravovaným útokom a proti každému vášmu útoku bude organizovať protiútok a odhalí švindl, ktorým by ste chceli uchlácholiť umierajúci ľud. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 5. listopadu 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Geyer. Uděluji mu slovo.

Posl. Geyer (německy): Dámy a pánové! Než přejdu k vlastnímu předmětu denního pořadu, budiž mi dovoleno, abych, odchýle se od denního pořadu, promluvil o dvou vysoce významných politických událostech z posledních dnů. Jsou to prohlášení říšskoněmeckého ministra pro věci zahraniční dr Curtia o známých protiněmeckých výtržnostech v Praze a vývody francouzského politika Hervé o otázce připojení Rakouska k Německu. K prohlášení německého ministra pro věci zahraniční zaujal český tisk klamné stanovisko, které našlo svou ozvěnu i zde ve sněmovně, a to ve včerejší řeči býv. ministra inž. Nováka. S české strany líčí se projev dr Curtia jako vměšování do vnitřních poměrů tohoto státu a podle toho se kritisuje. Toto české mínění a rozhořčení nebylo by mravně oprávněno ani tehdy, kdyby to skutečně bylo vměšování. Vždyť se přece s tohoto místa tak často vměšovali do čistě vnitřních věcí jiných států. (Posl. Krumpe [německy]: Beneš sám!) Ano. Ale ani jediné místo projevu dr Curtia nemůže býti vykládáno jako vměšování do vnitřních věci Československé republiky. (Souhlas.) Liší se ovšem od dosavadního zvyku německé úřední politiky přijímati všechny nepřátelské projevy proti říši mlčky. Tato změna jest také výsledkem vnitropolitického vývoje v říši, jenž se projevuje výsledkem voleb ze dne 14. září, to jest vítězstvím nár. socialistů. Jde to totiž ke konci s německým kursem plnění, i s české strany tak často chváleným. Nejsme přáteli dosavadní politiky pana dr Curtia, ale jeho stanovisko ke zmíněným událostem zde nalézá i u nás uctivé uznání. Mluví z něho důstojnost a návrat Německé říše k sebevědomí. Říše takto vedená bude i pro nás sudetské Němce silným mravním činitelem v našem boji o vlastní právo a vlastní život v tomto státě. Proto vítáme slova německého ministra pro věci zahraniční a co nejrozhodněji odmítáme české klamné a nenávistné projevy proti němu. Řeč německého ministra pro věci zahraniční se snad citelně dotkla uměle živeného českého přeceňování, ale byla rozhodně upřímnější a poctivější než zdejší diplomatické přátelské licoměrnictví, za nímž hrozivě stojí bodáky a děla. (Souhlas.)

Stejně upřímný a poctivý dojem udělaly vývody Hervéovy o chování československé zahraniční politiky v otázce připojení Rakouska k Německu. Co jsme v této otázce panu dr Benešovi vždy vytýkali, potvrzuje mu nyní významný politik francouzského spojence. Nemáme, co bychom připojili k Hervéovým slovům než praní, aby si je dobře zapamatovali ti, jimž byla určena. (Potlesk.)

Projednávaný návrh tisk 755 o nuceném vymílání a míchání pšenice a žita zdejšího a zahraničního původu dělá dojem, jako bychom byli uprostřed válečných a poválečných opatření a klamná představa konsolidovaných poměrů dochází při střízlivém pozorování hospodářské bídy všech stavů, s výjimkou několika kartelů, vrstev bankovních a bursovních, opravy stále děsivější. Tento návrh může býti označen jako předchůdce úplně vázaného monopolního hospodářství, které bude působiti nikoli na prospěch, nýbrž ke škodě oněch vrstev, které od něho očekávají zlepšení svého postavení, jak to každému zemědělci názorně ukazuje příklad lihového a cukerního hospodářství. Zdržuji se při tom dalšího poukazování na jiné syndikáty, trusty a kartely, jako na př. na železářský kartel a jiné, neboť, poněvadž vláda neměla dosud moci zabrániti těžkému poškozování veškerého hospodářství těmito svazy, hrozí nebezpečí, že snad přes dobře míněné úmysly i dnešní návrh zákona, který třeba že jest časově omezen do 31. srpna 1931, podlehne stejné tendenci těžkého hospodářského poškození. Mimo to ještě obšírná, poněvadž mnoho času zabírající kontrola bude sotva možná bez zvětšení byrokratického aparátu, a poněvadž i evidence ve mlýnech nutí ke správním opatřením, která společně s delší dopravou jako oklikou k živnostem zpracovávajícím, přinesou trojnásobné zvýšení výrobních nákladů, které buď budou musiti nésti spotřebitelé sami nebo se rozdělí mezi zúčastněné vrstvy sedláků a dovozců, mezi živnosti a spotřebitele, tedy konec konců je bude musiti nésti spotřeba, čímž se vyrovnání klesajících nákladů, kterého se dožaduje samo zemědělství, znovu zdrží, neobrátí-li se naopak ve stoupání.

Základní tendence zákona vyplývá z §§ 1 a 2, které ustanovují, že při semílání pšenice musí býti domácího původu 75%, u žita 95% celkového semletého množství a že i mouka vyrobená z cizozemského obilí nebo z ciziny dovezená musí býti uvedena do oběhu jen smíšená s výrobkem domácím podle stejného klíče. Jinými slovy to znamená, že na 3 části zdejší pšenice může a smí připadnouti 1 část cizozemské pšenice, nebo na 19 dílů zdejšího žita teprve 1 díl cizího žita nebo mouky. Dále ustanovení, že se toto míšení nesmí prováděti teprve v podniku zpracujícím, v pekárnách, nýbrž nezávisle na tom na jiných místech, a podle povahy jde jen o velké mlýny, vyžaduje přesunů v dopravě, čímž vzrůstají nové výdaje, které musejí býti hrazeny. Jaká jest tedy tendence veškerých ustanovení? Především zvýšení výrobních cen těmito byrokratickými opatřeními. Za druhé však zvýšení cen, které také musí nastati a jest schopno, aby všechny v poslední době provedené akce ke snížení cen a vyrovnání - připomínám řeč ministra pro zásobování lidu a včerejší řeč ministra obchodu - znovu v záporném smyslu porušilo a zadrželo přizpůsobení cen v drobném obchodu k cenám velkoobchodu a jím otřáslo. Nový otřes musí však vésti k dalším těžkostem na ostatním cenovém trhu a přinésti i drobným zemědělcům, ba dokonce i prostředním zemědělcům jen poškození místo očekávaného zlepšení. Tyto obavy jsou tím ožehavější, že se v mezích státního rozpočtu počítá nejen se zvýšením asi 500 milionů Kč, nýbrž že se i mimo to ohlašuje zvýšení sazeb na drahách až o 20% dosavadní výše a pravděpodobně podle dnešní tendence se také skutečně provede. Přistupuje-li koalice místo k rovnoběžným akcím k radikálně opačným opatřením snížení příjmů při zvýšení břemen, pak se zmatek opačnými tendencemi ještě více zvětší. Neboť, nestačí-li na jaře usnesená diferenční cla a celní přirážky, dovozní listy na obilí a žito, přes to, že toto tvrzení musí býti nazváno předčasným, ježto jeho působnost začíná teprve dnem 15. prosince t. r., pak lze tento vzestup ve stejném případě očekávati od tohoto návrhu, který by ztratil svůj smysl, kdyby se od něho neočekávalo další stoupání cen obilí a mouky nad úroveň nejvyšších sazeb dosažitelných celními přirážkami. Proti takové tendenci musíme se co nejrozhodněji obrátiti, poněvadž by všechny ostatní vrstvy obyvatelstva, včetně drobných a středních zemědělců musily nésti obchodně politické důsledky. K zahraničnímu obchodu, vlastně ke smlouvám jest toto opatření precedenčním případem, při kterém se již platné celní a obchodní dohody obcházejí tím, že se via facti zavádí kontingent, aniž by se hledalo dorozumění se sousedy, se kterými se obchoduje, takže dlužno očekávati i jejich odvetná opatření mimo smlouvy. Z toho mohou povstati jen nejhorší následky, poněvadž dlužno očekávati napodobení těchto způsobů a dosavadní poměr obchodní bilance se postupně dále zhorší. Pozorujeme-li Maďarsko, které lze nyní označiti jako klíč k postavení našich východních sousedů, ukazuje již poslední tříletí těžké otřesy pro neustálé ztěžování, jejichž příčinou jsou stálá agrárně politická opatření, která však agrárním vrstvám, s výjimkou snad několika majetníků zbytkových statků, nepřinesla žádných úlev. (Potlesk.) Neboť, kdyby byly nastaly, nebyl by dnešní návrh nikterak odůvodněný. Činil-li vývoz do Maďarska v prvních 8 měsících 1928 ještě 916 milionů, klesl letos na 652 milionů, zhoršil se tedy o 330 milionů, to jest o 33 %. Pozorujeme-li dovoz z Maďarska, při čemž hlavně jde o dovoz obilí a mlýnských výrobků, dostaneme za stejné období tento obraz: Dovoz obilí a mlýnských výrobků činil ve stejné době 1928 ještě 321 milionů, ale r. 1930 jen 207 milionů, klesl tedy o 111 milionů čili o 35%. Vidíte tedy, že stejná tendence omeziti náš dovoz jest doprovázena omezením a rdoušením našeho vývozu. Postihnou-li se v Maďarsku zemědělské výrobky, obilí, mouka atd., postihnou se u nás továrny, neboť tento úbytek rozděluje se na textilní výrobky, sklo, porculán, kůži a dříví. Z továrních výrobků jest výjimkou jen papír, jeho vývoz zůstal na stejné výši. Tyto číslice jsou více než způsobilé, aby ukázaly silné vzájemné styky a připouštějí také závěr, že při neustálé tendenci rdoušení i protivná strana přikročí ke stejným opatřením a že nyní churavějící průmysl a zemědělství z těchto opatření bude míti jen další nesnáze, zvětšení nezaměstnanosti, pokles obchodní bilance atd. Nepomáhajíce zemědělství umožňujeme nejen zelenému svazku Malé Dohody, nýbrž i ostatním obchodním státům, aby se odvetnými opatřeními úplně uzavřely proti našemu průmyslu a nekonečně zvýšily hromadnou bídu veškerého hospodářství dalším poklesem našeho vývozu a zvýšením naší nezaměstnanosti. Nepřejeme si žádného opakování rdousivých opatření, která i ve starém Rakousku, naposledy v době pana ministra Weisskirchnera, který zakázal dovoz argentinského masa, vedla k revolučnímu chování spotřebitelského obyvatelstva a která sociální demokracie potírala. Nemůžeme však důvěřovati ani ostatním ustanovením, zvláště ustanovení §u 4 o evidenci a povinném hlášení, a nenalézáme žádné záruky pro účinné provádění. Připomínáme, že zákon o pečení chleba, který byl usnesen letos v březnu, do dneška ještě nebyl proveden. Zásadní jednotnost chleba, jednotný chléb se do dneška neukázal. V poslední době bylo dokonce ministerským nařízením dekretováno, že cena kilogramu černého chleba nesmí přesahovati 2 Kč a bílého chleba 2.20 Kč. Zatím co se sněmovna usnáší o zákoně o jednotném chlebu, nedbá se provádění a po měsících musí dokonce ministr ustanovením odlišných cen ještě konstatovati a dekretovati stav via facti, že se tento zákon neprovádí. Malým námezdním mlýnům způsobují tyto byrokratické předpisy nekonečné trýznění, velké obchodní mlýny dovedou se vyhnouti nátlaku a společně se spekulanty najde se dosti mezer v zákoně, na pohraničních stanicích, u železnic nebo ve vnitru lodí, aby bylo lze zákon obejíti. Dosavadní stav je ten, že velká část dovozu ve spekulačním očekávání dalších opatření, jest již provedena, podle časopiseckých zpráv bylo již dovezeno 5000 vagonů, dokonce tento spekulativní úmysl má býti dodatečně podle zákona ještě napálen, poněvadž se za pomoci § 7 ustanovuje povinnost přihlašovati zásoby již uskladněné a spekulace se zamýšlí postihnouti tím, že se nutí aby přiměřená množství, trojnásobek domácí pšenice a devatenáctinásobek domácího žita dodatečně přihlásila a smísila. Pokud přívržencům tohoto návrhu lze připisovati za zásluhu to, že chtějí spekulaci ještě dodatečně postihnouti a napáliti, musí se jim s druhé strany udělati výčitka, že ruší zásadní mezinárodní právní pravidla. U nás stále více proniká tendence - v poslední době bylo ve sněmovně rozdáno mnoho návrhů tohoto druhu - aby se užívalo ustanovení se zpětnou platností. Ostatně vidíme složitost v hromadění ministerstev příslušných ku provedení. Jak sem se již zmínil, vyslovili se ministr pro zásobování lidu a ministr obchodu nejen v rozpočtových řečích, nýbrž i v četných veřejných projevech proti každé další tendenci ke zvyšování cen a usilují všemožně dosíci přizpůsobení indexu drobného obchodu k indexu velkoobchodnímu. Dokázali, že jsou odpůrci nového zvyšování cen. Vady a nedostatky tohoto zákona musejí býti uvedeny na vědomí i jeho přátelům.

Z těchto uvedených věcných důvodů a z úmyslu, aby se s touto procentní sazbou došlo k uzavření, které ovšem spekuluje na to, aby se musilo nejdříve za všech okolností spotřebovati domácí obilí, a se zřetelem na následky tohoto rdoušení pro naše ostatní hospodářství, zvláště však pro očekávané zvýšení nezaměstnanosti a pro nebezpečí, že poklesne životní úroveň, jsme nuceni tento návrh zamítnouti. Poukazuji ještě jednou a stručně na četné z positivních podnětů, které byly již po dány v rozpočtovém výboru a při jiných příležitostech, ale k nimž se dosud ještě nepřihlíželo. S hrůzou jsme zpozorovali, že letošní státní rozpočet přináší nové zvýšení o 500 mi lionů Kč, které se musejí vymačkati ze slabého hospodářství. Přese všechny rozklady jak s naší strany tak i z řad nynější koalice, abychom dospěli k odvrácení od velikášství a jeho přívlastků, nemůžeme konstatovati, že by se vyhovovalo těmto připomínkám. Stále znovu uváděné zvýšení položky na naše válečná zařízení, ohromné výdaje na naši zahraniční službu a na nabubřelý aparát, jenž se uměle udržuje pochybeným jazykovým zákonem, který neodpovídá skutečným požadavkům a který s sebou přináší nekonečnou, zbytečnou byrokratickou práci, trýznění a sužování, brzdí hospodářský vývoj. Omezení velikášství, zjednodušení správy po stránce jazykové, právní a administrativní přineslo by zmenšeni břemen, které by - ovšem i ministrovi financí - umožnilo přikročiti ke snížení daní, jakého potřebuje zemědělství, zvlášť drobné zemědělství, a kterého jest zapotřebí i pro churavý průmysl - pokud kartelovou ochranou, svazy atd. není povznesen nad každou ochranu a není nástrojem k vykořisťování ostatního hospodářství. Již častěji žádali jsme o odklad a odpisy daní, o dlouhodobé bezúročné úvěry pro zemědělství, domáhali jsme se přeměny zemědělských subvencí ve fond pro bezúročné dlouhodobé půjčky. Zamýšleným zvýšením však bude postižena nesprávná stránka. Zvyšováním velkoobchodního indexu postihne se přizpůsobení indexu maloobchodnického a většině lidí žijících dnes v nouzi ztíží se život více než dosud. Místo aby se hospodářství popohnalo a do hospodářství byli uvedeni lidé dnes nezaměstnaní, místo aby se jim poskytly peníze, aby mohli zase kupovati, jde se opačnou cestou rdoušení. Předpokládáme-li, že více než 300.000 nezaměstnaných a jen částečně zaměstnaných svůj měsíční nebo týdenní příjem buď ztratilo nebo že se jim snížil na polovici, připočtu-li k tomu průměr ostatních méně vydělávajících, jen částečně zaměstnaných, mohu bez zveličování počítati s tím, že v domácnosti každé nezaměstnané rodiny, i když dostává podporu, chybí měsíčně aspoň 200 Kč na potraviny. Domácnost dělníka a drobného úředníka spotřebuje asi 50% důchodu na přímou výživu. Počítám-li s touto měsíční potřebou jen pro 300.000 ne zaměstnaných, k nimž počítám 104.000 statisticky zachycených a mimo to 200.000 vyřazených nebo nezachycených, vychází snížení účinné kupní síly a poptávky o 60 milionů, za rok tedy o 720 milionů a uvážím-li při tom, že široké vrstvy drobných živnostníků, zaměstnanců atd. vidí, že jejich důchod byl snížením mezd proti loňskému roku velice stlačen, dáte mi jistě za pravdu, domnívám-li se, že kupního objemu ubylo o 1 až 1 1/2 miliardy Kč.