Čtvrtek 25. září 1930

Ad 1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 534) o vánočním příspěvku státním zaměstnancům a učitelům v činné službě (tisk 652) - pokračování.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích a doplňovacích návrhů. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Tylla, Babela, Štětky a soudr.:

Zákon znějž:

Zákon

ze dne .............. 1930

o platových, služebních a jiných požitcích všech státních a veřejných zaměstnanců, zaměstnanců státních a veřejných podniků.

§ 1.

(1) Všichni zaměstnanci státu, státních a veřejných podniků a úřadů, zaměstnanci obecní, okresní a zemští, jakož i učitelé bez rozdílu stáří a pohlaví musí míti začáteční plat 1.400 Kč měsíčně.

(2) Zvláště kvalifikovaní zaměstnanci uvedení sub 1 bez rozdílu stáří a pohlaví musí míti začáteční plat 1.500 Kč měsíčně.

(3) Nejvyšší plat zaměstnance nesmí překročiti 4.000 Kč měsíčně.

(4) Výchovné pro každé dítě až do 18. roku věku; v těch případech, kde se jedná o dítě duševně či jinak nemocné a k práci neschopné, po dobu celé neschopnosti a jeho života, ať manželské či nemanželské, 100 Kč měsíčně.

(5) Na ženu či družku v domácnosti 200 Kč měsíčně.

(6) Pro všechny zaměstnance uvedené v §u 1 musí býti stanovena automatická stabilisace po dvou letech služební doby a dvouletý postup s termínem dne nástupu služby nezávislé na kvalifikaci a bez jakýchkoliv dalších podmínek.

(7) Každým postupem zvyšuje se plat zaměstnance uvedeného v §u 1 o 100 Kč měsíčně, takže do 30. služebního roku musí dosáhnouti každý zaměstnanec nejméně 2.800 resp. 2.900 Kč měsíčního platu bez výchovného a přídavku na ženu či družku; plat nesmí však přesáhnouti 4.000 Kč měsíčně.

(8) Výplata služného provádí se 1. každého měsíce předem pro všechny zaměstnance.

§ 2.

(1) Všichni zaměstnanci, kteří pracují mimo své působiště, dostanou za den diety na stravné 30 Kč a za noc 20 Kč mimo služební požitky.

(2) Pro každou domácnost dostane zaměstnanec bez rozdílu 70 q uhlí úplně zdarma na jeden rok.

(3) Pracovní oděv pro každého zaměstnance bez rozdílu bude vydán zdarma a podle potřeby.

(4) Naturální požitky zajišťují se každému zaměstnanci a má na tyto požitky právní nárok a nesmí mu býti v žádném případě odejmuty.

(5) Všem zaměstnancům, uvedeným v §u 1 přísluší úmrtní příspěvek na členy rodiny a to ve výši 2.000 Kč za dospělou osobu a 600 Kč za každé dítě pod 14 let.

(6) Všem zaměstnancům uvedeným v §u 1 přísluší porodní příspěvek na každé jednotlivé dítě bez rozdílu ať manželské či nemanželské 600 Kč.

(7) Všem zaměstnancům uvedeným v §u 1 a jejich rodinám přísluší bezplatná léčba v lázních a nemocnicích, jakož i bezplatná ošetřování v sanatoriích po celou dobu nemocí až do úplného vyléčení.

(8) Všem zaměstnancům a jejich rodinám přísluší právo bezplatné jízdy na všech čsl. státních drahách a ostatních dopravních prostředcích, které má v provozu stát a veřejné podniky.

(9) Každé zranění, které má za následek ztrátu schopnosti k práci nebo službě na železnici, k práci při dopravě, v dílnách, ve státních i veřejných podnicích a úřadech pokládá se za úraz podnikový a odškodňuje se 100%ní rentou ve výši posledního platu, jaký měl zaměstnanec před zraněním.

(10) Vdovy a sirotci po zabitých nebo následkem úrazu zemřelých zaměstnanců uvedených v §u 1 budou bráti úrazové renty v té výši, na jakou by měl nárok jejich živitel a sice vdovy až do konce života a děti až do úplného zaopatření.

(11) Ztrátu výdělečné schopnosti stanoví rozhodčí soud, zvolený zaměstnanci na zaměstnaneckých schůzích.

§ 3.

(1) Pracovní doba ve všech státních a veřejných podnicích nesmí býti delší 7 hodin denně.

(2) Hranice pensijní je dosažena 30. služebním nebo 55. rokem věku se započítáním vojenských a válečných let.

(3) U zaměstnanců, jejichž služební výkon vyžaduje zvláštní fysické námahy, anebo ohrožuje jejich zdraví a život, nebo konají-li službu noční, krátí se časové postupy o půl roku.

(4) Všichni zaměstnanci uvedení v §u 1, kteří z důvodů trvalé neschopnosti k práci ve službě jsou nuceni odejíti ze služeb, budou požívati plné pense ve výši posledního platu, podle tohoto zákona.

(5) Všem zaměstnancům, uvedeným v §u 1, kteří odcházejí do výslužby nebo odešli dříve z jakýchkoliv důvodů, anebo byli dáni do výslužby, náleží pense ve výši jejich posledního platu až do konce jejich života. O každém takovém případě rozhodne veřejné shromáždění zaměstnanců uvedených v §u 1.

(6) Vdovám po zaměstnancích uvedených v §u 1 přísluší 75%ní pense, kterou by požívali jejich muži či živitelé a výchovné pro děti stejné jako u aktivních zaměstnanců.

§ 4.

(1) Všichni zaměstnanci uvedení v §u 1 musí dostati placenou dovolenou a to od jednoho do desíti let služby anebo práce čtyřtýdenní, od 10 let do 20 pětitýdenní, od 20 let do 30 let šestitýdenní v každém roce.

(2) Každý zaměstnanec uvedený v §u 1 po jednoměsíční službě musí býti zařazen do pensijního pojištění.

(3) Všechny pojistné příspěvky a daně platí za zaměstnance stát anebo státní či veřejný podnik, event. podnik zemský, okresní, obecní.

(4) Po dobu nemoci, vojenského cvičení, anebo zanedbání služby z rodinných důvodů bude placena plná mzda.

§ 5.

(1) Ve všech státních a veřejných podnicích a úřadech zemských, okresních, obecních, budou zřízeny důvěrnické sbory, zvolené všemi zaměstnanci, každým rokem s právem rozhodovati o přijímání a propouštění zaměstnanců, všech pracovních jakož i služebních a platových podmínkách. Důvěrníci jsou vůči státním úřadům a představeným nedotknutelnými.

(2) O disciplinárních trestech z důvodů služebních rozhodují toliko zaměstnanci na služebních plenárních shromážděních.

(3) Jazykové zkoušky se zrušují.

(4) Všem zaměstnancům uvedeným v §u 1 zaručuje se úplná svoboda politické činnosti v třídním proletářském hnutí, úplná svoboda organisování se v proletářských organisacích.

(5) Všichni zaměstnanci, uvedení v §u 1, propuštění nebo restringovaní z jakýchkoliv důvodů budou znovu přijati do zaměstnání s plnými nároky podle tohoto zákona. O každém znovupřijetí zaměstnanců rozhodnou zaměstnanci ve svých služebních shromážděních.

§ 6.

Všechny zákony a nařízení, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se zrušují a účinnost vzešlého zákona provede se se zpětnou platností od 1. ledna 1930, a to tak, že 1. října bude zaměstnancům uvedeným v §u 1 vyplacena záloha 1.400 Kč.

2. První eventuální pozměňovací návrh posl. Tylla, Babela, Štětky a soudr.:

Bude-li zamítnut náš pozměňovací návrh, navrhujeme:

Zákon

ze dne .............. 1930.

§ 1.

(1) Všem státním zaměstnancům a zaměstnancům státních podniků bez ohledu, jsou-li v poměru stálém či smluvním, nebo na výpomoc, dále pak všem učitelům vyplácí se až do nové všeobecné úpravy platu podle návrhu komunistických poslanců tisk 406 prozatímní jednorázový drahotní přídavek 1.400 Kč, splatný 1. října 1930, a to stejně všem bez rozdílu hodnosti a kategorie.

(2) Nárok na tento přídavek mají všichni zaměstnanci i dělníci na výpomoc, kteří v den splatnosti, t. j. 1. října t. r. byli v pracovním poměru u státu, státních a veřejných podniků a úřadů.

3. Druhý eventuální pozměňovací návrh posl. Tylla, Babela, Štětky a soudr.:

Bude-li zamítnut náš první eventuální návrh pozměňovací, navrhujeme:

Zákon

ze dne ................ 1930.

§ 1.

(1) Všem státním zaměstnancům a zaměstnancům státních podniků bez ohledu, jsou-li v poměru stálém či smluvním, anebo na výpomoc, dále pak všem učitelům, vyplácí se až do nové všeobecné úpravy platu podle návrhu komunistických poslanců tisk 406 prozatímní jednorázový drahotní přídavek 1.400 Kč, splatný 1. října, a to stejně všem bez rozdílu hodnosti a kategorie.

(2) Nárok na tento přídavek mají všichni zaměstnanci i dělníci na výpomoc, kteří v den splatnosti, t. j. 1. října t. r. byli v pracovním poměru u státu, státních a veřejných podniků a úřadů.

4. Pozměňovací návrh posl. Stříbrného, dr Perglera a druhů k §u 1:

V odst. 1 na str. 3 zprávy výborové, řádka 8 shora buďtež slova "ve výši 70% měsíční částky" nahrazena slovy: "ve výši 100% měsíční částky".

V odst. 3 budiž věta: "nepřísluší však zaměstnancům, kteří jsou v den splatnosti v důsledku disciplinárního (kárného) odsouzení vyloučeni ze zvýšení služného nebo služebního platu" nahrazena původním ustanovením §u 1, odst. 3 vládního návrhu tisk 534 znějícím takto: "nepřísluší však zaměstnancům, kteří v den splatnosti podle platných předpisů jsou vyloučeni ze zvýšení služného nebo platu jemu odpovídajícího."

Odst. 4 budiž vyškrtnut.

5. Pozměňovací návrh posl. dr Mayr-Hartinga, Horpynky, inž. Junga a druhů k §u 1:

V odst. 1 budiž slovo "nezapočitatelný" nahrazeno slovem "započitatelný".

Do odst. 1 budiž jako předposlední věta vloženo:

"Totéž platí pro smluvní zaměstnance a pro zřízence veřejných korporací a ústavů ve smyslu §u 212 zákona č. 103/1926 Sb. z. a n.".

Odst. 3 mění se takto:

"Celý příspěvek přísluší pouze zaměstnancům, kteří konali v tom kterém kalendářním roce do dne splatnosti příspěvku alespoň po 10 měsíců službu, nehledíc..." atd. "Za kratší vykonávání služby v tom kterém kalendářním roce až do splatnosti příspěvku přísluší jen přiměřená část příspěvku..." atd.

Odst. 4 se škrtá.

6. Doplňovací návrh posl. dr Petersilky a druhů:

V §u 1, odst. 1 budiž po 12. řádce vložena věta: "a těm, jejichž platy byly upraveny podle zákona ze dne 25. června 1926, č. 122 Sb. z. a n.".

Předseda (zvoní): Tyto návrhy vyhovují jednacímu řádu a budeme o nich hlasovati po doslovech pánů zpravodajů.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru soc.-politického, p. posl. Ježkovi.

Zpravodaj posl. Ježek: Slavná sněmovno! Přistupujeme k závěrečnému jednání, ke hlasování o osnově návrhu na vánoční příspěvek státním zaměstnancům, učitelům a veřejným zaměstnancům. Jako zpravodaj soc.-politického výboru musím konstatovati, že debata o této osnově byla skutečně obsáhlá, ale na druhé straně že byla vedena namnoze o věcech, které s vánočním příspěvkem neměly zcela nic společného. A tak byli jsme svědky, že na jedné straně setkávali jsme se při tomto jistě důležitém sociálním zákoně s určitými bojovnými frásemi strany komunistické, na druhé straně pak i s výroky, které vyvrcholovaly v ohlašování boje mírovým smlouvám. Ovšem, že my zpravodajové nebudeme na tyto extrémní vývody nějak reagovati a že několika slovy zmíníme se jen o tom, co bylo řečeno ve věcné debatě o vánočním příspěvku.

Všichni řečníci, kteří mluvili v této debatě, vyslovili se zásadně pro vánoční příspěvek státním zaměstnancům. Je to skutečně potěšitelné. A jistě přání, která řečníci pronášeli, aby totiž tento vánoční příspěvek byl 100%ní a aby nebyl udílen jen jednomu členu v rodině, když jsou oba dva ve státní službě zaměstnáni, nýbrž oběma, jakož i požadavky, které zde byly tlumočeny, pokud se týče smluvních zaměstnanců, jsou také požadavky našimi a chtěli bychom, aby všecky tyto věci v budoucnosti byly upraveny. Museli jsme se však říditi tím, co v rámci finančních možností bylo nám slíbeno, a tudíž, jestliže nám nešlo o demagogii, nýbrž o to, aby osnova zákona stala se skutkem, museli jsme přistoupiti k takovému kompromisnímu řešení, které umožňovalo a umožňuje uzákonění této předlohy. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Z tohoto důvodu se přimlouvám, aby slavná sněmovna zamítla všechny pozměňovací návrhy, které byly podány, ať už byly podány čistě z demagogických důvodů, nebo ať na druhé straně byly odůvodňovány, jak my jsme žádali a chtěli, které však nepamatují naprosto na úhradu a na to, co je možné provésti letošního roku.

Stavím se tedy proti těmto pozměňovacím a doplňovacím návrhům a žádám slavnou sněmovnu, aby tuto zákonnou osnovu odhlasovala ve znění schváleném soc. politickým a rozpočtovým výborem. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl. Bergmannovi.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno! Připojuji se k vývodům referenta soc. politického výboru, pokud zmínil se zde o debatě i o podaných pozměňovacích návrzích. Též já vyslovuji očekávání, že, jakmile panu ministru financi bude možno, bude tento zákon novelisován a že bude přiznáno státním zaměstnancům vánočního příspěvku plných 100% platu a že také nebude nikdo z nároku na něj vylučován, tedy ani tehdy, jsou-li oba manželé ve státní službě.

Pokud se týče pochybností, že by snad tento vánoční příspěvek nebyl letošního roku vyplacen, prohlašuji na základě jasného a kategorického prohlášení pana ministra financí, že není v tomto směru žádných obav.

Doporučuji, aby slavná sněmovna zamítla všechny podané pozměňovací návrhy a schválila osnovu tak, jak ji schválily výbory soc. politický a rozpočtový. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Osnova zákona má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž byly podány pozměňovací a doplňovací návrhy, míním dáti hlasovati takto:

O osnově zákona v úpravě pozměňovacího návrhu posl. Tylla a soudr.; nebude-li přijata, v úpravě prvého eventuálního návrhu týchž pp. poslanců; nebude-li ani ta přijata, v úpravě druhého eventuelního návrhu týchž pp. poslanců.

Nebude-li přijata, budeme hlasovati takto:

O §u 1 nejprve v úpravě návrhu posl. Stříbrného a druhů; nebude-li přijata, v úpravě návrhů posl. dr Mayr-Hartinga, Horpynky, inž. Junga a druhů; nebude-li přijata, budeme o §u 1 hlasovati podle zprávy výborové. Po té o doplňovacím návrhu posl. dr Petersilky a druhů k témuž paragrafu.

O §§ 2, 3 a 4, nadpise a úvodní formuli zákona budeme hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému způsobu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme hlasovati, jak jsem uvedl. (Výkřiky komunistických poslanců. - Hluk.)

Prosím o klid a prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona v úpravě návrhu posl. Tylla a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s osnovou zákona v úpravě prvního eventuálního návrhu posl. Tylla a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tato navržená úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s osnovou zákona v úpravě druhého eventuálního návrhu posl. Tylla a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. I tato navržená úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s §em 1 v úpravě návrhu posl. Stříbrného a druhů, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s §em 1 v úpravě návrhů posl. dr Mayr-Hartinga, Horpynky, inž. Junga a druhů, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. I tato navržená úprava je zamítnuta. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Kdo nyní souhlasí s §em 1 podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 1 jest přijat podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s doplňovacím návrhem posl. dr Petersilky a druhů k §u 1, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Doplňovací návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s §§ 2, 3 a 4, nadpisem a úvodní formulí zákona podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. §§ 2 až 4, nadpis a úvodní formule zákona jsou přijaty podle zprávy výborové.

Poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.

Tím vyřizují se zároveň iniciativní návrhy tisky 36, 37, 171, 191, 225 a petice č. 96, 101, 114, 250, 297. 299, 307, 343 a 348.

První odstavec pořadu jest vyřízen.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

2. Návrh, aby řízením zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona o vánočním příspěvku státním zaměstnancům a učitelům v činné službě (tisk 652).

Návrh na zkrácené projednávání této osnovy činím z toho důvodu, aby mohla býti zkrácena 24 hodinová lhůta, která normálně má uplynouti mezi prvním a druhým čtením.

Kdo souhlasí s mým návrhem, aby jmenované osnově zákona přiznáno bylo zkrácené řízení podle §u 55 jedn. řádu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj jest přijat.

Přistoupíme tudíž ihned ke druhému čtení uvedené osnovy:

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona o vánočním příspěvku státním zaměstnancům a učitelům v činné službě (tisk 652).

Zpravodajem výboru soc.-politického jest p. posl. Ježek, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Bergmann.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Ježek: Nemám oprav.

Zpravodaj posl. Bergman: Rovněž ne.

Předseda: Není návrhů.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá rozhodnouti o resolučních návrzích. Žádám o jejich přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Resoluční návrhy:

1. posl. Zajička, Simma, Horpynky a druhů:

Poslanecká sněmovna uznává požadavky okresních školních inspektorů stran zlepšení jejich hmotného postavení za oprávněné. Vláda se vybízí, aby co nejdříve předložila Národnímu shromáždění příslušný návrh.

2. posl. dr Mayr-Hartinga, Horpynky, Simma, Stenzla a druhů:

Vláda se vybízí, aby co nejdříve předložila Národnímu shromáždění návrh zákona odpovídající zprávě ústavně právního a rozpočtového výboru senátu tisk 952 z II. volebního období, který jako první krok k nové úpravě platových poměrů státních zaměstnanců zlepšuje platy soudců.

Předseda (zvoní): Tyto návrhy vyhovují jednacímu řádu a jsou předmětem jednání.

Mimo to byly podány: resoluční návrh posl. Dvořáka a soudr., 4 resoluční návrhy posl. Kopeckého a soudr., týkající se mezinárodních poměrů, a 11 resolučních návrhů posl. Štětky a soudr. o nezaměstnanosti, bytových poměrech, živnostenských věcech a pracovní době. Tyto návrhy nemohou býti předmětem jednání (Výkřiky posl. Štětky.), jelikož svým obsahem nijak nesouvisí s hlavním předmětem jednání a tudíž nevyhovují §u 48 jedn. řádu, jak ho vyložil ústavní výbor posl. sněmovny dne 5. srpna 1921 a předsednictvo posl. sněmovny dne 23. listopadu téhož roku.

Žádám pp. zpravodaje, aby se vyjádřili o přečtených resolučních návrzích.

Zpravodaj posl. Ježek: Doporučuji zamítnutí těchto resolučních návrhů.

Zpravodaj posl. Bergman: Připojuji se k tomuto návrhu a doporučuji zamítnutí obou resolučních návrhů.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati o resolučních návrzích, které jsou, jak jsem prohlásil, předmětem jednání.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. Zajička, Simma, Horpynky a druhů o okresních školních inspektorech, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tento resoluční návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. dr Mayr-Hartinga, Horpynky, Simma, Stenzla a druhů o doplnění zákona platového, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. I tento resoluční návrh je zamítnut.

Tím je vyřízen druhý odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, přeruším další projednávání pořadu dnešní schůze. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Prve než přikročím k ukončení schůze rozhodneme hlasováním podle §u 69 jedn. řádu, zda a kdy jest zahájiti rozpravu o interpelacích označených za naléhavé, které rozdány byly v 69. schůzi posl. sněm. dne 23. září 1930.

Jsou to tisky:

469. Súrna interpelácia posl. Steinera, Majora a súdr. ministrom ver. prác, soc. pečlivosti, vnútra a spravedlnosti v záležitosti poskytnutia práce a podpory nezamestnaným v Komárne a barbarského napadnutia a ztýrania nezamestnaných komárňanskou policiou.

Žádám za přečtení závěrečných otázek.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Pýtáme sa pánov ministrov:

Či je pán minister verejných prác ochotný dať okamžitý príkaz k zahájeniu verejných prác v Komárne?

Či je pán minister soc. pečlivosti ochotný poskytnúť nezamestnaným mimoriadnu podporu a to: ženatým 500, slobodným 350 Kč?

Či je pán minister vnútra a pán minister spravedlnosti ochotný nariadiť, aby zatknutí robotníci boli prepustení a zastavené bolo trestné prenásledovanie proti ostatným robotníkom, ktorí sú vyšetrovaní na volnej nohe. A konečne, či sú ochotní prípad brutálneho fašistického policajného útoku okamžite vyšetriť a pôvodcu tohoto bestiálneho zločinu vrhnúť do kriminálu?

Předseda (zvoní): Odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla rozdána jako sněmovní tisk 657.

Podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila ihned.

Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle jedn. řádu a aby rozprava tato podle návrhu podatelů zahájila se ihned, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tím rozprava přiznána nebyla.

476. Naléhavá interpelace posl. Schuberta a druhů ministrovi veř. prací a ministrovi nár. obrany, že se užívá vojáků při stavebních pracích soukromých spolků.

Žádám o přečtení závěrečných otázek.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Interpelanti táží se pana ministra veř. prací:

1. Jak pohlíží na těžké poškozování odborných řemeslníků tím, že vojáci konají soukromé stavby?

2. Je ochoten naříditi podřízeným místům, aby zakázala užívati vojáků ke stavbě spolkových domů?

Interpelanti táží se dále pana ministra národní obrany:

1. Ví o nešvaru, že se vojska užívá ke stavbě spolkových domů?

2. Je ochoten zakázati to ve fryštátském a každém jiném případě?


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP